Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 44/1983 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních

Částka 7/1983
Platnost od 28.04.1983
Účinnost od 08.12.1982
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

44

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 20. prosince 1982

o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních


Dne 24. června 1981 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Kábulu dne 8. listopadu 1982.


Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 52 dnem 8. prosince 1982.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.


První náměstek: Řehořek v. r.


SMLOUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních

Prezident Československé socialistické republiky a předseda Revoluční rady Afghánské demokratické republiky,

vedeni snahou dále upevňovat přátelské vztahy a spolupráci mezi oběma státy a přáním upravit po vzájemné dohodě právní pomoc v oblasti práva občanského a trestního

rozhodli se uzavřít tuto smlouvu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

prezident Československé socialistické republiky:

ing. Bohuslava Chňoupka, ministra zahraničních věcí

a

předseda Revoluční rady Afghánské demokratické republiky:

Šáha Muhammada Dósta, ministra zahraničních věcí,

kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

ČÁST I

Všeobecná ustanovení

HLAVA 1

Právní ochrana a právní pomoc v občanských a trestních věcech

Článek 1

Právní ochrana

(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako občané druhé smluvní strany.

(2) Občané jedné smluvní strany mohou před justičními orgány druhé smluvní strany vystupovat, hájit svá práva, podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stejných podmínek, jako občané této smluvní strany.

(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují přiměřeně také na právnické osoby, zřízené podle právního řádu jedné ze smluvních stran, které mají sídlo na území této smluvní strany.

Článek 2

Právní pomoc

(1) Justiční orgány smluvních stran si poskytují ve věcech upravených touto smlouvou navzájem právní pomoc.

(2) Pro účely této smlouvy výraz "věci občanské" zahrnuje rovněž věci rodinné a pracovní.

(3) Pro účely této smlouvy výraz "justiční orgán" označuje každý státní orgán jedné ze smluvních stran, do jehož působnosti patří projednávání věcí upravených touto smlouvou podle právního řádu jeho státu.

Článek 3

Rozsah právní pomoci

Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých úkonů, zejména sepisováním, zasíláním a doručováním písemností a prováděním důkazů.

Článek 4

Způsob styku

(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím příslušných ústředních orgánů, pokud tato smlouva nestanoví jiný způsob.

(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:

a) na straně Československé socialistické republiky:

- Generální prokuratura Československé socialistické republiky,

- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky,

- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky,

b) na straně Afghánské demokratické republiky:

- Generální prokuratura,

- Nejvyšší soud,

- ministerstvo spravedlnosti.

(3) Ústřední orgány smluvních stran používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních jazyků a vždy též jazyk anglický.

Článek 5

Dožádání

(1) Dožádání musí obsahovat:

a) označení dožadujícího orgánu,

b) označení dožádaného orgánu,

c) označení věci, v které se o právní pomoc žádá,

d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných a případně jejich zástupců, místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství a povolání, v trestních věcech podle možnosti také místo a datum jejich narození a jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,

e) předmět dožádání a údaje, které jsou potřebné pro vyřízení dožádání,

f) v trestních věcech také popis a zákonné označení soudně trestného činu a údaje o poškozeném a výši škody, byla-li činem způsobena.

(2) Dožádání a k němu připojené písemnosti musí být vyhotoveny v úředním jazyku dožádané smluvní strany nebo musí být připojen překlad do tohoto jazyka, nebo do jazyka anglického. Každý překlad spojený s dožádáním musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.

(3) V dožádání bude uvedeno datum jeho vyhotovení, bude vlastnoručně podepsáno a opatřeno otiskem úředního razítka.

Článek 6

Vyřízení dožádání

(1) Při vyřizování dožádání postupuje dožádaný orgán podle právního řádu svého státu. Může však na žádost dožadujícího orgánu provést dožádání způsobem v něm uvedeným, pokud to není v rozporu s právním řádem jeho státu.

(2) Jestliže dožádaný orgán není příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.

(3) Jestliže adresa uvedená v dožádání není přesná nebo jestliže osoba, které se dožádání týká, na uvedené adrese nebydlí, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění její správné adresy.

(4) Dožádaný orgán oznámí včas přímo dožadujícímu orgánu na jeho žádost místo a čas vyřizování dožádání.

(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný orgán na žádost spisy dožadujícímu orgánu . V případě, že není možno dožádání vyhovět, vrátí dožádaný orgán spisy dožadujícímu orgánu a současně oznámí důvody, pro které není možno dožádání vyřídit.

Článek 7

Doručování

Dožádaný orgán zařídí doručení písemnosti podle právního řádu svého státu , jestliže doručovaná písemnost je sepsána v jazyku dožádané smluvní strany nebo je k ní připojen ověřený překlad do tohoto jazyka. Jinak dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi, jestliže je ochoten ji přijmout dobrovolně.

Článek 8

Doklad o doručení

(1) Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným tímto orgánem, kterým se prokazuje způsob, místo a datum doručení. Je-li doručovaná písemnost zaslána ve dvou vyhotoveních, může se její přijetí a doručení potvrdit na druhém stejnopise.

(2) Doklad o doručení se zasílá bezodkladně dožadující smluvní straně. V případě, že není možno doručení provést, dožádaná smluvní strana oznámí bezodkladně dožadující smluvní straně důvody, které brání doručení.

Článek 9

Vyřizování dožádání diplomatickými misemi nebo konzulárními úřady

Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům a vyslýchat je také prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V těchto případech nesmí být použito donucovacích prostředků.

Článek 10

Ochrana svědků a znalců

(1) Občan, který má pobyt na území jedné smluvní strany a který má být vyslechnut před justičním orgánem druhé smluvní strany jako svědek nebo znalec, není povinen se na předvolání tohoto orgánu dostavit; předvolání proto nesmí obsahovat pohrůžku donucení pro případ nedostavení se.

(2) Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné ze smluvních stran a který se dostavil na předvolání k justičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své státní občanství trestně stíhán ani podroben omezení osobní svobody z a čin, který spáchal před překročením státních hranic dožadující smluvní strany, nelze na něm vykonat trest za takový čin dříve uložený ani nemůže být trestně stíhán v souvislosti s podáním svědectví nebo znaleckého posudku.

(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů ode dne, kdy mu justiční orgán, který ho předvolal, oznámil, že jeho přítomnost není dále potřebná, nebo jestliže opustil území dožadující smluvní strany a dobrovolně se tam vrátil. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl opustit území této smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.

(4) Předvolaný občan má právo na náhradu výdajů na cestu a pobyt, jakož i ušlého výdělku a znalec kromě toho i na znalečné . V předvolání se uvede, jaké náhrady předvolanému patří. Na jeho žádost se mu poskytne záloha na náhradu výdajů.

Článek 11

Náklady právní pomoci

(1) Smluvní strany nebudou požadovat náhradu nákladů provedení dožádání kromě znalečného a jiných výdajů vzniklých v souvislosti s provedením znaleckých důkazů.

(2) Provedení znaleckého důkazu možno vázat na podmínku složení zálohy.

(3) Dožádaný orgán oznámí dožadujícímu orgánu na jeho žádost výši nákladů vzniklých vyřízením dožádání.

Článek 12

Odmítnutí právní pomoci

Poskytnutí právní pomoci může být odmítnuto:

a) jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že vyřízení by mohlo ohrozit její svrchovanost nebo její bezpečnost nebo by bylo v rozporu s jejím veřejným pořádkem;

b) ve věcech trestních též, jestliže se dožádání týká činu, který podle právního řádu dožádané smluvní strany není soudně trestný.

Článek 13

Právní informace

Ústřední orgány smluvních stran si budou na žádost poskytovat informace o právních předpisech, které platí nebo platily na jejich území, texty těchto předpisů a informace o právní praxi.

Článek 14

Platnost a důkazní moc listin

(1) Listiny vydané nebo ověřené v předepsané formě a opatřené otiskem úředního razítka příslušného státního orgánu nebo úřední osoby (tlumočníka, znalce) jedné smluvní strany nevyžadují na území druhé smluvní strany dalšího ověření. To platí i pro podpisy na listinách a pro podpisy, které byly ověřeny podle předpisů jedné ze smluvních stran.

(2) Listiny, které jsou na území jedné ze smluvních stran považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany.

Článek 15

Zjišťování adres a jiných údajů

(1) Ústřední orgány smluvních stran si na žádost poskytnou pomoc při zjišťování adres osob, které se zdržují na jejich území, je-li to třeba k uplatnění práv jejich občanů.

(2) Je-li u justičního orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na výživné proti osobě, která se zdržuje na území druhé smluvní strany, poskytne tato smluvní strana na žádost pomoc i při zjišťování zdroje a výše příjmů této osoby.

HLAVA 2

Zasílání dokladů o osobním stavu a jiných listin

Článek 16

(1) Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik o narození, o uzavření manželství a o úmrtí občanů druhé smluvní strany, jakož i sdělení o všech změnách v těchto matrikách. Tyto výpisy se zasílají z úřední povinnosti ihned po provedení zápisu do matriky (nebo ve smluvené lhůtě).

(2) Na žádost jedné smluvní strany zašle druhá smluvní strana výpisy z matrik pro úřední potřebu.

(3) Výpisy z matrik podle tohoto článku se zasílají bezplatně diplomatickou cestou.

Článek 17

Žádosti občanů smluvních stran o výpis z matriky nebo opis jiné listiny týkající se osobního stavu je možno zaslat přímo příslušnému matričnímu úřadu nebo justičnímu orgánu druhé smluvní strany. Vyžádané doklady se žadateli zasílají prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož orgán doklad vydal. Diplomatická mise nebo konzulární úřad vybere při předání od žadatele poplatek za vyhotovení dokladu.

Článek 18

Smluvní strany si budou navzájem zasílat způsobem uvedeným v článku 16 odst. 3 této smlouvy opisy rozhodnutí týkajících se osobního stavu občanů druhé smluvní strany, která nabyla právní moci.

HLAVA 3

Náklady řízení

Článek 19

Osvobození od složení žalobní jistoty

Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před justičními orgány druhé smluvní strany, pokud mají bydliště nebo přechodný pobyt na území jedné ze smluvních stran, není možno uložit, aby složili žalobní jistotu za náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že na území druhé smluvní strany nemají bydliště ani přechodný pobyt.

Článek 20

Výkon rozhodnutí o nákladech řízení

(1) Jestliže bylo účastníku osvobozenému od složení žalobní jistoty za náklady řízení podle článku 19 této smlouvy uloženo rozhodnutím justičního orgánu jedné smluvní strany, které nabylo právní moci, uhradit náklady řízení, vykoná se toto rozhodnutí na návrh oprávněné osoby na území druhé smluvní strany bezplatně.

(2) Návrh a jeho přílohy budou vyhotoveny podle článku 29 této smlouvy.

(3) Justiční orgán, který rozhoduje o nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech nabylo právní moci a je vykonatelné.

Osvobození od poplatků a záloh

Článek 21

Občanům jedné smluvní strany se na území druhé smluvní strany poskytuje osvobození od soudních poplatků a záloh, jiných nákladů řízení a další výhody týkající se poplatků za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako občanům druhé smluvní strany. Totéž platí i pro ustanovení bezplatného právního zástupce.

Článek 22

(1) Výhody podle ustanovení článku 21 této smlouvy se poskytnou na základě osvědčení o osobních a majetkových poměrech žadatele. Toto osvědčení vydává příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má žadatel bydliště nebo přechodný pobyt.

(2) Jestliže žadatel nemá bydliště ani přechodný pobyt na území žádné ze smluvních stran, může osvědčení vydat i diplomatická mise nebo konzulární úřad smluvní strany, jejímž je občanem.

(3) Justiční orgán, který rozhoduje o žádosti o výhody, může od orgánu, který potvrzení vydal, žádat doplnění údajů nebo potřebná objasnění.

Článek 23

Jestliže příslušný justiční orgán přiznal výhody uvedené v článku 21 této smlouvy občanovi druhé smluvní strany, vztahují se na celé řízení a také na řízení o výkonu rozhodnutí.

Článek 24

(1) Jestliže občan jedné ze smluvních stran podává žádost o přiznání výhod uvedených v článku 21 této smlouvy před justičním orgánem druhé smluvní strany, může tak učinit také u justičního orgánu jedné ze smluvních stran příslušného podle místa svého bydliště nebo přechodného pobytu. Tento orgán postoupí žádost spolu s osvědčením vydaným podle článku 22 této smlouvy justičnímu orgánu druhé smluvní strany.

(2) Žádost lze podat současně s návrhem na zahájení řízení.

ČÁST II

Uznání a výkon rozhodnutí

Článek 25

Smluvní strany uznají a vykonají na svém území tato rozhodnutí vydaná na území druhé strany:

a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských věcech, jakož i schválené smíry v těchto věcech;

b) rozhodnutí justičních orgánů v trestních věcech týkající se náhrady škody a jiných občanskoprávních nároků;

c) rozhodnutí rozhodčích orgánů, jakož i smíry před nimi uzavřené.

Článek 26

(1) Rozhodnutí uvedená v článku 25 této smlouvy se uznají a vykonají za podmínek, že:

a) rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno;

b) uznání a výkonu nebrání výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání a výkon žádá;

c) účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, včas a řádně předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen;

d) rozhodnutí není v rozporu s rozhodnutím, které nabylo právní moci, vydaným dříve mezi týmiž účastníky v téže věci justičním orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno;

e) před orgánem dožádané smluvní strany neprobíhá řízení mezi týmiž účastníky o téže věci, které bylo zahájeno jako prvé;

f) rozhodnutí justičního orgánu třetího státu, které bylo vydáno v téže věci mezi týmiž účastníky, nebylo uznáno nebo vykonáno na území dožádané smluvní strany;

g) smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, má za to, že uznání nebo výkon neohrozí její svrchovanost nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu s jejím veřejným pořádkem.

(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření se v dožádaném státě uznávají a vykonávají, i když podléhají řádným opravným prostředkům, jestliže obdobná rozhodnutí mohou být v tomto státě vydána a vykonána.

Článek 27

Rozhodnutí rozhodčích orgánů budou uznána a vykonána za podmínek uvedených v článku 26 této smlouvy, jestliže:

a) rozhodnutí se zakládá na písemné dohodě o příslušnosti rozhodčího orgánu a vydal je rozhodčí orgán dohodou určený v mezích svého oprávnění stanoveného dohodou a

b) dohoda o příslušnosti rozhodčího orgánu je platná podle právního řádu účastníky zvoleného a nebyl-li právní řád účastníky zvolen, podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.

Článek 28

O uznání a nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje justiční orgán smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.

Článek 29

(1) Návrh na uznání nebo výkon rozhodnutí je možno podat přímo příslušnému justičnímu orgánu smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, nebo justičnímu orgánu, který ve věci rozhodl jako orgán prvého stupně; v tomto případě se návrh postoupí justičnímu orgánu druhé smluvní strany způsobem uvedeným v článku 4 této smlouvy.

(2) K návrhu se připojí:

a) rozhodnutí justičního orgánu nebo ověřený opis tohoto rozhodnutí s potvrzením o právní moci a o vykonatelnosti, pokud tyto skutečnosti nevyplývají ze samotného znění rozhodnutí;

b) doklad o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se řízení nezúčastnil, byl podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, řádně a včas předvolán k účasti na řízení a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen, pokud to nevyplývá ze samotného znění rozhodnutí;

c) ověřený překlad návrhu i písemností uvedených pod písmeny a) a b) tohoto odstavce do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka anglického.

Článek 30

(1) Justiční orgán, který rozhoduje o návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí, zkoumá, zda jsou splněny podmínky uvedené v článcích 26 a 27 této smlouvy.

(2) Nestanoví-li tato smlouva jiný postup, justiční orgán smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat, postupuje podle právního řádu svého státu.

Článek 31

Justiční orgán smluvní strany, na jejímž území náklady řízení zálohoval stát, požádá příslušný justiční orgán druhé smluvní strany, aby náklady a poplatky vymohl. Justiční orgán vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu dožadující smluvní strany.

ČÁST III

Trestní věci

HLAVA 1

Článek 32

Převzetí trestního stíhání

(1) Každá smluvní strana se zavazuje, že na žádost druhé smluvní strany zahájí podle svého právního řádu trestní stíhání proti svému občanovi, který na území druhé smluvní strany spáchal soudně trestný čin.

(2) K žádosti o stíhání se připojí spisy týkající se věci, všechny dostupné důkazní prostředky, údaje o škodě, byla-li soudně trestným činem způsobena a text trestních předpisů použitelných na čin podle právního řádu platného v místě spáchání; v případě, že tyto přílohy nejsou dostačující, budou na žádost smluvní strany, která zahájila trestní stíhání, zaslány doplňující údaje.

(3) Nároky poškozených na náhradu škody uplatněné před předáním trestního stíhání u justičních orgánů dožadující smluvní strany budou projednány v řízení na území dožádané smluvní strany.

(4) Smluvní strana, která zahájila trestní stíhání, oznámí bezodkladně druhé smluvní straně výsledek trestního řízení. Bude-li vydán rozsudek a nabude právní moci, zašle se na žádost jeho opis.

HLAVA 2

Vydávání

Článek 33

Povinnost k vydání

(1) Smluvní strany se zavazují, že za podmínek stanovených v této smlouvě si na žádost vydají k provedení trestního řízení nebo k výkonu trestu osoby, které se zdržují na jejich území.

(2) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné pouze pro činy, za které může být uložen podle právních řádů obou smluvních stran trest odnětí svobody na dobu přesahující jeden rok.

(3) Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy trestné podle právních řádů obou smluvních stran, pro které byla vyžádaná osoba odsouzena k trestu odnětí svobody nejméně na jeden rok nebo k trestu těžšímu.

(4) S výjimkou ustanovení článku 34 písm. a) a c) nelze odmítnout vydání osob, které se dopustily protiprávních činů proti bezpečnosti civilního letectví ve smyslu ustanovení Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané 16. prosince 1970 v Haagu a Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané 23. září 1971 v Montrealu, jakož i osob, které se dopustily protiprávních činů ve smyslu ustanovení ostatních mezinárodních úmluv proti terorismu, jejichž smluvními stranami jsou nebo budou Československá socialistická republika i Afghánská demokratická republika.

Článek 34

Odmítnutí vydání

Vydání je nepřípustné, jestliže:

a) vyžadovaná osoba je občanem dožádané smluvní strany;

b) čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany;

c) podle právního řádu dožádané smluvní strany trestní řízení nemůže být zahájeno nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodu promlčení nebo z jiných zákonných důvodů;

d) by bylo v rozporu s právním řádem jedné ze smluvních stran;

e) proti osobě, jejíž vydání se žádá, byl pro týž soudně trestný čin na území dožádané smluvní strany vynesen rozsudek, který nabyl právní moci, nebo trestní řízení bylo zastaveno rozhodnutím, které nabylo právní moci;

f) podle právního řádu jedné ze smluvních stran se trestní stíhání zahajuje na návrh poškozeného.

Článek 35

Žádost o vydání

(1) Žádost o vydání musí obsahovat jméno a příjmení osoby, jejíž vydání se žádá, datum a místo jejího narození, její státní občanství, údaje o jejím pobytu, údaje o spáchaném činu a o škodě, byla-li soudně trestným činem způsobena.

(2) K žádosti o vydání k trestnímu řízení se připojí ověřený opis zatýkacího rozkazu nebo jiné listiny mající stejnou platnost, popis spáchaného činu a znění ustanovení právních předpisů, která se vztahují na čin spáchaný vyžadovanou osobou. Byl-li spáchán soudně trestný čin proti majetku, oznámí se také výše škody, která byla nebo mohla být činem způsobena.

(3) K žádosti o vydání k výkonu trestu se připojí ověřený opis rozsudku, který nabyl právní moci, jakož i znění ustanovení právních předpisů, která se vztahují na spáchaný čin. Jestliže odsouzený vykonal část trestu, oznámí se, jakou část vykonal.

(4) Dožadující smluvní strana není povinna připojit k žádosti o vydání důkazy o vině vyžadované osoby.

Článek 36

Zatčení za účelem vydání

V případě, že žádost o vydání je dostatečně odůvodněna podle této smlouvy, dožádaná smluvní strana učiní bezodkladně opatření podle svého právního řádu k zatčení osoby, o jejíž vydání se žádá.

Článek 37

Doplnění žádosti o vydání

(1) Jestliže žádost o vydání neobsahuje všechny potřebné údaje, může dožádaná smluvní strana požádat o doplňující údaje a určit lhůtu do dvou měsíců k jejich zaslání. Tato lhůta může být ze závažných důvodů na žádost prodloužena.

(2) Jestliže dožadující smluvní strana nezašle žádané doplňující údaje v určené lhůtě, může dožádaná smluvní strana zatčenou osobu propustit.

Článek 38

Předběžné zatčení

(1) Zatčení se může provést i před obdržením žádosti o vydání, jestliže dožadující smluvní strana o to výslovně požádá a oznámí, že proti osobě byl vydán zatýkací rozkaz nebo jiná listina mající stejnou platnost anebo rozsudek, na základě kterého bude žádat o vydání. Žádost o předběžné zatčení se může podat poštou nebo telegraficky.

(2) Příslušné orgány smluvních stran mohou i bez takové žádosti zatknout osobu zdržující se na jejich území, která podle jejich informací spáchala čin, pro který je vydání podle této smlouvy možné.

(3) Druhá smluvní strana musí být o zatčení podle předchozích odstavců bezodkladně vyrozuměna.

Článek 39

Propuštění předběžně zatčené osoby

(1) Osoba zatčená podle článku 38 odst. 1 této smlouvy může být propuštěna, jestliže žádost o vydání nedojde do jednoho měsíce po oznámení předběžného zatčení dožadující smluvní straně.

(2) Osoba zatčená podle článku 38 odst. 2 této smlouvy bude propuštěna, jestliže žádost o vydání nebo o předběžné zatčení podle článku 38 odst. 1 nedojde do patnácti dnů po oznámení zatčení dožadující smluvní straně.

Článek 40

Odklad vydání

Jestliže osoba, jejíž vydání se žádá, je trestně stíhána, vykonává nebo má vykonat trest za jiný soudně trestný čin na území dožádané smluvní strany, může se vydání odložit do skončení trestního stíhání nebo do skončení výkonu trestu nebo do upuštění od potrestání nebo prominutí výkonu trestu.

Článek 41

Dočasné vydání

(1) Jestliže odklad vydání podle článku 40 této smlouvy může být příčinou promlčení trestního stíhání nebo závažných těžkostí při vyšetřování spáchaného činu, může být vyžadovaná osoba dožadující smluvní straně vydána dočasně.

(2) Dočasně vydaná osoba musí být bezodkladně vrácena po provedení procesních úkonů, pro které byla vydána, nejpozději však do tří měsíců ode dne dočasného vydání.

Článek 42

Několik žádostí o vydání

Jestliže o vydání téže osoby žádá několik států, dožádaná smluvní strana rozhodne, které žádosti vyhoví. Přihlédne při tom zejména ke státnímu občanství vyžadované osoby, povaze spáchaného činu a místu jeho spáchání, jakož i k pořadí doručení jednotlivých žádostí.

Článek 43

Meze trestního stíhání vydaných osob

(1) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nesmí být vydaná osoba trestně stíhána ani na ni nesmí být vykonán rozsudek pro jiný soudně trestný čin, spáchaný před vydáním, než pro který bylo vydání povoleno.

(2) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nesmí být vydaná osoba vydána do třetího státu.

(3) Souhlas dožádané smluvní strany není potřebný, jestliže:

a) vydaná osoba neopustí do jednoho měsíce po skončení trestního stíhání nebo výkonu trestu území dožadující smluvní strany; do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou nemohla vydaná osoba opustit území dožadující smluvní strany nezávisle na své vůli;

b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany a znovu se na toto území dobrovolně vrátila.

Článek 44

Předání vyžádané osoby

Dožádaná smluvní strana oznámí dožadující smluvní straně místo a čas předání. Nepřevezme-li dožadující smluvní strana vydanou osobu do sedmi dnů od stanoveného dne, může být tato osoba propuštěna. Na žádost jedné ze smluvních stran může být tato lhůta prodloužena až o dalších sedm dnů.

Článek 45

Opakované vydání

Vyhne-li se vydaná osoba trestnímu stíhání nebo výkonu trestu a vrátí-li se na území dožádané smluvní strany, bude na novou žádost vydána bez předložení písemností uvedených v článku 35 této smlouvy.

Článek 46

Sdělení výsledků trestního řízení

Dožadující smluvní strana oznámí dožádané smluvní straně výsledek trestního řízení proti vydané osobě. Byl-li proti této osobě vynesen rozsudek, zašle se na žádost, po nabytí právní moci, jeho opis.

Článek 47

Průvoz

(1) Jedna smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes svoje území průvoz osoby, která byla vydána třetím státem smluvní straně žádající o průvoz. Žádost o povolení průvozu může být odmítnuta z důvodů uvedených v článku 34 této smlouvy.

(2) Žádost o povolení průvozu se podává a projednává jako žádost o vydání.

(3) Orgány dožádané smluvní strany provedou průvoz způsobem, který považují za nejvhodnější.

Článek 48

Náklady vydání a průvozu

Náklady spojené s vydáním nese smluvní strana, na jejímž území vznikly, s výjimkou nákladů dopravy, které hradí dožadující smluvní strana. Náklady průvozu nese dožadující smluvní strana.

Článek 49

Vydání věcí

(1) Dožadující smluvní straně se vydají věci, které byly použity ke spáchání soudně trestného činu, pro který je vydání podle této smlouvy možné, jakož i věci, které pachatel takovým činem získal anebo, pokud těmito věcmi nakládal, jejich protihodnota, nebo věci, které mohou sloužit jako důkaz; tyto věci se vydají i v tom případě, že k vydání pachatele nedojde.

(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně odložit vydání žádaných věcí, jsou-li zapotřebí v jiném trestním řízení.

(3) Práva třetích osob k vydaným věcem zůstávají nedotčena. Po skončení trestního řízení vrátí dožadující smluvní strana tyto věci dožádané smluvní straně, aby mohly být odevzdány oprávněným osobám. V odůvodněných případech a se souhlasem dožádané smluvní strany mohou být věci odevzdány oprávněným osobám přímo.

HLAVA 3

Zvláštní ustanovení o právní pomoci v trestních věcech

Článek 50

Oznamování odsouzení

(1) Smluvní strany si navzájem podají zprávy o rozsudcích v trestních věcech, které soudy jedné smluvní strany vynesly nad občany druhé smluvní strany a které nabyly právní moci.

(2) Na základě odůvodněné žádosti si smluvní strany oznámí odsuzující rozsudky nad osobami, které nejsou občany dožadující smluvní strany.

(3) Smluvní strany si na žádost zasílají otisky prstů osob, uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, je-li to možné.

Článek 51

Výpisy z rejstříku trestů

Orgány jedné smluvní strany zašlou justičním orgánům druhé smluvní strany na jejich žádost výpisy z rejstříku trestů.

ČÁST IV

Závěrečná ustanovení

Článek 52

(1) Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin bude provedena v Kábulu.

(2) Tato smlouva vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin.

Článek 53

Tato smlouva se uzavírá na neomezenou dobu. Každá smluvní strana může smlouvu vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou. Smlouva pozbude platnosti uplynutím šesti měsíců od data doručení výpovědi.

Na důkaz toho zmocněnci obou stran tuto smlouvu podepsali a připojili k ní své pečetě.

Dáno v Praze dne 24. června 1981 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyku českém, dari a anglickém; v případě rozdílného výkladu bude rozhodující znění v jazyku anglickém.

Za

Československou socialistickou republiku:

Ing. Bohuslav Chňoupek v. r.

ministr zahraničních věcí ČSSR

Za

Afghánskou demokratickou republiku:

Šáh Muhammad Dóst v. r.

ministr zahraničních věcí ADR

Přesunout nahoru