Přejít na PLUS

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 171/1982 Sb.Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky o základních podmínkách dodávky elektřiny

Částka 36/1982
Platnost od 17.12.1982
Účinnost od 01.01.1983
Zrušeno k 01.04.1990 (2/1990 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

171

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva paliv a energetiky

ze dne 15. prosince 1982

o základních podmínkách dodávky elektřiny

Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb., a ve znění zákona č. 165/1982 Sb. kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník a podle § 18 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon):


ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje dodávky elektřiny mezi socialistickými organizacemi; nevztahuje se na dodávky pro vývoz a z dovozu. Na dodávky elektřiny z malých vodních elektráren se tato vyhláška vztahuje, pokud zvláštní předpis nestanoví něco jiného.

§ 2

Dodací a technické podmínky

(1) Dodávka je splněna přechodem elektřiny ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele.

(2) U odběru elektrické práce ze zařízení pro veřejný rozvod je ve smluvním období přípustná tolerance + 1 % a - 5 % smluvní hodnoty. U dodávek elektrické práce ze závodních zdrojů elektřiny (dále jen "závodní elektrárna") do zařízení pro veřejný rozvod je ve smluvním období přípustná tolerance + 3 % a - 2 % smluvní hodnoty, pokud odběratel nedohodne s dodavatelem ve smlouvě jinou toleranci.

(3) U kmitočtu je přípustná tolerance plus minus 1 % od hodnoty stanovené pro provoz propojených elektrizačních soustav v rámci Centrální dispečerské organizace států RVHP; může se měřit v kterémkoliv místě odběrního zařízení.

(4) U napětí elektřiny je přípustná tolerance podle technické normy. 1) Dodavatel není povinen dodržet přípustnou toleranci napětí v době, kdy odběratel

a) odebírá elektřinu s účiníkem nižším než 0,95, nebo

b) nedodrží ve smlouvě dohodnutou hodnotu účiníku a nebo

c) překračuje sjednané technické maximum kW.

(5) Odběratel je povinen provést na svém zařízení připojeném na zařízení pro veřejný rozvod takové úpravy, aby vlivem zpětného působení tohoto zařízení na síť energetiky (zkreslení sinusového průběhu napětí a proudu, nesouměrnou zátěží a kolísání napětí) neovlivňoval neúměrně

a) kvalitu dodávky elektřiny ostatním odběratelům,

b) činnost hromadného dálkového ovládání (HDO). 2)

(6) Odběratel je povinen provést opatření, aby odebíral elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod trvale s hodnotou účiníku (cos fí) 0,95 až 1, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak. Dodavatel se může kdykoliv měřením přesvědčit o dodržení předepsaného účiníku.

(7) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna dodávat do zařízení pro veřejný rozvod v denní době elektřinu trvale s hodnotou účiníku (cos fí) 0,9, neurčí-li podle místních síťových podmínek příslušný energetický podnik jinak.

(8) Odběratel nesmí dodávat jalovou energii do sítí dodavatele bez jeho souhlasu, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.

(9) Odběratel nesmí používat elektrické akumulační spotřebiče pro vytápění a ohřev užitkové vody bez blokování odběru v době od 6 do 22 hodin středoevropského času, pokud dodavatel neurčí jinak. Odběratel nesmí tyto spotřebiče připojovat bez souhlasu dodavatele. 3)

(10) Odběratel nesmí používat přímotopné elektrické spotřebiče pro vytápění kromě technologických a pro ohřev užitkové vody v pracovní dny v době od 7 do 11 hodin a od 17 do 21 hodin.

(11) Odběratel odpovídá za řádný stav odběrného elektrického zařízení a za dodržení právních předpisů a technických norem, zejména bezpečnostních, týkajících se těchto zařízení. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti odběratele jako uživatele nemovitosti nebo její části a jejího vlastníka, popřípadě správce, vyplývající z práva užívání nemovitosti nebo její části.

(12) Jak odběratel, tak organizace provozující závodní elektrárnu nesmí bez souhlasu přenechat elektřinu podružně připojeným odběratelům, tento souhlas dá energetický podnik jen v případech, kdy jejich připojení na veřejný rozvod by bylo nehospodárné. Podružně připojený odběratel je povinen zachovávat všechny předpisy a opatření, týkající se odběru a hospodaření elektřinou.

§ 3

Řízení odběru a spotřeby

(1) Federální ministerstvo paliv a energetiky může podle vývoje palivo-energetické situace stanovit na některé období pro řízení odběru a spotřeby elektřiny v nezbytném rozsahu rozšířená pásma energetických špiček 4) pro pracovní dny tak, aby plně pokrývala doby maximálního zatížení elektrizační soustavy Československé socialistické republiky.

(2) Všichni odběratelé a organizace provozující závodní elektrárnu jsou povinni sledovat pravidelná hlášení o situaci v dodávce elektřiny v hromadných sdělovacích prostředcích a řídit se podle nich.

(3) Za účelem dálkového signalizování, řízení a ovládání spotřeby elektřiny, např. pomocí impulsů tónového kmitočtu, je dodavatel oprávněn umístit do zařízení odběratele přijímač hromadného dálkového ovládání (HDO) nebo jiná ovládací zařízení.

ČÁST DRUHÁ

Dodávky elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod

§ 4

Rozdělení odběratelů

(1) Organizace odebírají elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod jako velkoodběratelé, střední odběratelé nebo maloodběratelé.

(2) Velkoodběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na přípojnice generátorového napětí, nebo na síť velmi vysokého napětí, nebo vysokého napětí s jedním nebo více transformátory (nezapočítávají se záložní transformátory) o celkovém příkonu nad 250 kVA.

(3) Střední odběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na síť vysokého napětí s jedním nebo více transformátory (nezapočítávají se záložní transformátory) do celkového příkonu 250 kVA včetně.

(4) Maloodběratelé jsou odběratelé elektřiny, kteří jsou připojeni na síť nízkého napětí nebo samostatným vývodem nízkého napětí z transformátoru.

(5) Za jedno odběrné místo se považuje odběr elektřiny jednoho odběratele na souvislém pozemku, který tvoří samostatný, prostorově uzavřený a trvale elektricky propojený celek, i když má více elektrických přípojek. Pro účely fakturace platí o odběrném místě ustanovení ceníku.

(6) U elektrické trakce ČSD a městské hromadné dopravy se za jedno odběrné místo považuje odběr elektřiny všech napájecích stanic jedné správy dráhy nebo městského dopravního podniku od jednoho dodavatele (krajského energetického podniku). Pro účely fakturace se za odběrné místo považuje odběr jedné napájecí stanice.

Hospodářské smlouvy

§ 5

(1) V návaznosti na výsledek projednání dodavatelsko - odběratelských vztahů podle zvláštních předpisů 5) a v termínech stanovených pro rozpis prováděcího státního plánu jsou povinni:

a) všichni velkoodběratelé, jejichž nadřízená ministerstva jsou držiteli fondu elektřiny, předložit dodavateli potvrzení svého nadřízeného orgánu o výši přiděleného ročního fondu elektřiny a v dohodě s dodavatelem provést jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí,

b) ostatní velkoodběratelé projednat s dodavatelem výši ročního fondu elektřiny a v dohodě s ním provést jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí,

c) střední odběratelé projednat s dodavatelem výši ročního fondu elektřiny a v dohodě s ním provést jeho rozdělení na jednotlivá čtvrtletí.

(2) Maloodběratelé své požadavky na odběr elektřiny nepředkládají.

§ 6

(1) Po splnění podmínek stanovených pro připojení odběrných elektrických zařízení k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny 6) oznámí nový odběratel dodavateli dokončení montážních prací a současně předloží přihlášku k odběru elektřiny. Před připojením předloží zprávu o provedené výchozí revizi. 7) Přihláška k odběru elektřiny musí být u maloodběratelů opatřena potvrzením oprávněné organizace o odborném provedení montáže odběrných elektrických zařízení. 8)

(2) Po splnění podmínek uvedených v odstavci 1 a po uzavření hospodářské smlouvy, je dodavatel povinen započít s dodávkou elektřiny od smluveného termínu.

(3) Odběratelé jsou povinni předložit dodavateli novou přihlášku k odběru elektřiny v těchto případech:

a) velkoodběratelé a střední odběratelé

1. při změně jmenovitého příkonu transformátoru,

2. při rekonstrukci odběrného elektrického zařízení,

3. při zvýšení odběru nad hodnotu sjednaného maximálního příkonu (technického maxima) uvedeného v přihlášce k odběru elektřiny,

4. při změně sazby, kterou provádí dodavatel zásadně k 1. lednu následujícího roku na období nejméně jednoho roku,

b) maloodběratelé

1. při požadovaném zvýšení přípojné hodnoty o 5 kW a více (přípojnou hodnotou se rozumí součet výkonů všech elektrických spotřebičů podle údajů na jejich štítku nebo na světelných zdrojích),

2. při změně sazby, kterou provádí dodavatel zásadně od počátku odečtového období na dobu nejméně jednoho roku.

(4) Přejímá-li nový odběratel objekty, v nichž je elektrické zařízení připojeno k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, je povinen nejpozději 30 dnů před započetím odběru předložit dodavateli novou přihlášku k odběru elektřiny a do 3 dnů od převzetí objektů oznámit stav měřicího zařízení (§ 10 odst. 1) ke dni převzetí anebo v téže lhůtě písemně sdělit, že nehodlá elektřinu odebírat.

(5) Potvrzením přihlášky k odběru elektřiny dodavatelem je u maloodběratelů uzavřena hospodářská smlouva na odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod. Pravidla odběru elektřiny maloodběratelem jsou stanovena v § 8.

§ 7

(1) Hospodářské smlouvy na odběr elektřiny s velkoodběrateli a středními odběrateli se uzavírají pro každé odběrné místo zvlášť. Náležitosti potřebné pro vznik smlouvy jsou:

a) potvrzená přihláška k odběru elektřiny,

b) technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla na dobu neurčitou,

c) odběrový diagram, ve kterém se sjednává zejména předmět a čas plnění.

(2) Velkoodběratelé a střední odběratelé jsou povinni nejpozději 30 dnů před započetím odběru předložit dodavateli návrh technických a dodacích podmínek na tiskopisu, který jim na požádání vydá dodavatel. Dodavatel předložený návrh buď potvrdí nebo se k němu vyjádří do 20 dnů po jeho doručení.

(3) Velkoodběratelé a střední odběratelé jsou povinni sjednat s dodavatelem odběrový diagram nejpozději do 10 dnů před začátkem příslušného smluvního období, výjimečně podle jiných časových dispozic dodavatele.

(4) Předmětem hospodářských smluv uzavíraných s velkoodběrateli je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční. V odběrovém diagramu s velkoodběrateli se sjednávají tyto závazné hodnoty:

a) smluvní množství elektrické práce na příslušné čtvrtletí a jeho rozpis na jednotlivé měsíce,

b) hodinový průběh smluvního výkonu nebo smluvní hodinový výkon v dopolední a odpolední směně pracovních dnů,

c) měsíční smluvní 1/4 hod. výkon kW (maximum),

d) hodnoty regulačních stupňů, kterými se upravuje smluvní výše elektrického výkonu v případě vyhlášení regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu,

e) popřípadě další hodnoty dohodnuté mezi dodavatelem a odběratelem.

(5) Předmětem hospodářských smluv uzavíraných se středními odběrateli, s nimiž je sjednáno technické maximum 150 kW a větší, je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční. V odběrovém diagramu se s těmito středními odběrateli sjednávají tyto závazné hodnoty:

a) smluvní množství elektrické práce na příslušné čtvrtletí,

b) smluvní hodinový výkon v dopolední a odpolední směně pracovních dnů,

c) měsíční smluvní 1/4 hod. výkon kW (maximum).

(6) Předmětem hospodářských smluv uzavíraných se středními odběrateli, s nimiž je sjednáno technické maximum menší než 150 kW, je množství elektrické práce v ročním smluvním období. Nedílnou součástí smlouvy s těmito středními odběrateli je protokol se jmenovitým seznamem elektrických spotřebičů, které nesmí být provozovány v pracovní dny v době od 7 do 11 hodin a od 17 do 21 hodin.

(7) Ve zcela mimořádných a odůvodněných případech mohou odběratelé neprodleně na základě přesunového listu požádat dodavatele o úpravu smluvního množství elektrické práce, nejpozději však

a) velkoodběratelé a střední odběratelé se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším 10 dnů před koncem smluvního období,

b) střední odběratelé se sjednaným technickým maximem menším než 150 kW 20 dnů před koncem smluvního období.

§ 8

(1) Maloodběratelé mohou odebírat elektřinu do výše stanoveného ročního limitu spotřeby.

(2) Základem pro stanovení ročního limitu spotřeby elektřiny maloodběratele je skutečný odběr v předchozím kalendářním roce, nejvýše však limit spotřeby stanovený pro tento předchozí rok.

(3) Federální ministerstvo paliv a energetiky oznámí ústředním orgánům maloodběratelů a vyhlásí vždy pro následující kalendářní rok v hromadných sdělovacích prostředcích usměrňující hranici pro stanovení ročního limitu spotřeby (§ 3 odst. 2).

(4) Limit spotřeby se stanovuje pro každé odběrné místo maloodběratele, i když je odběr měřen několika elektroměry. Odběr elektřiny v pásmech nízkého zatížení a samostatně měřený, se do limitu nepočítá.

(5) Povinnost stanovení ročního limitu spotřeby se nevztahuje na maloodběratele, jejichž odběr v odběrném místě

a) nepřesahuje 1200 kWh nebo

b) uskutečňuje se ve společně užívaných prostorách a zařízeních obytných domů nebo

c) je následně účtován občanům nebo

d) je určen pro provoz zdravotnických zařízení, 9) zařízení sociální péče, 10) mateřských škol, ubytoven, internátů, studentských kolejí, rekreačních zařízení a pionýrských táborů nebo

e) je určen výhradně pro zařízení v automatickém provozu bez trvalé obsluhy.

(6) V případě, že maloodběratel v průběhu předchozího roku nebo v průběhu běžného roku

a) předložil přihlášku k odběru elektřiny (§ 6 odst. 1, 3 a 4) nebo

b) zvýšil nebo snížil odběr elektřiny v důsledku zvýšeného nebo sníženého využití svého účelového zařízení, stanoví se limit výpočtem z instalovaného příkonu jednotlivých využívaných spotřebičů a předpokládané nejnutnější doby jejich využití.

(7) Limit spotřeby podle odstavců 2 a 3 nebo podle odstavce 6 stanoví maloodběratel na předepsaném tiskopise. Limit spotřeby musí být stanoven do 1 měsíce od počátku běžného roku nebo změny v odběrových poměrech, k nimž došlo v průběhu běžného roku, a potvrzen nadřízeným orgánem maloodběratele. 11)

(8) V každém odběrném místě musí být pro potřeby kontroly k dispozici písemný doklad o výši stanoveného ročního limitu spotřeby elektřiny.

§ 9

Ukončení odběru

(1) Ukončení odběru je povinen každý odběratel oznámit písemně dodavateli nejpozději 30 dnů předem a umožnit dodavateli provedení posledního odečtu, odebrání měřicích zařízení (§ 10 odst. 1), popřípadě provedení dalších opatření souvisejících s ukončením odběru.

(2) Neoznámí-li odběratel ukončení odběru nebo neumožní-li dodavateli provedení posledního odečtu, je povinen uhradit odebranou elektřinu včetně úplaty za užívání měřicích zařízení (§ 10 odst. 1), transformátorů apod. až do podání přihlášky k odběru novým odběratelem nebo odebrání měřicích zařízení.

Měření a odečty

§ 10

(1) Odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod měří dodavatel zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele, a to podle údajů vlastního měřicího, pomocného a ovládacího zařízení (dále jen "měřicí zařízení"), které odběrateli za úplatu namontuje a zapojí. Umístění a druh měřicího zařízení, jakož i způsob měření určí dodavatel. Dodavatel může v případě potřeby vyměnit na svůj náklad své měřicí zařízení namontované u odběratele.

(2) Odběratel je povinen v dohodnutém termínu upravit své odběrné zařízení v místě měření odběru elektřiny podle pokynu dodavatele, pokud to vyžaduje prohloubení jednotného řízení odběru a spotřeby elektřiny.

(3) Odběratel je povinen pečovat, aby nedošlo k poškození nebo odcizení měřicích zařízení, sledovat jejich řádný chod a veškeré závady v měření nejpozději do 3 dnů po zjištění ohlásit písemně dodavateli.

(4) Odběratelé mohou pro vlastní potřebu (pro jednotlivé provozy závodu) a na svůj náklad namontovat vlastní kontrolní a podružné elektroměry zapojené za hlavním elektroměrem dodavatele a zřetelně označené. Stavy těchto elektroměrů dodavatel neodečítá a k jejich osazení, pokud nejsou zapojeny na měřicí transformátory hlavního měření, není třeba souhlasu dodavatele; odběratel však při osazení přihlíží k jejich účelnosti, zejména z hlediska tvorby norem spotřeby elektřiny.

(5) Namontování kontrolních měřicích zařízení odběratele v případech, kdy je nutno připojit je na měřicí transformátory, nebo využívat impulzy a ovládací zařízení měřicích souprav dodavatele, je možné jen se souhlasem dodavatele. Toto připojení provádí dodavatel na náklad odběratele.

§ 11

(1) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měřicích zařízení, může požádat písemně dodavatele o jejich přezkoušení.

(2) Dodavatel je povinen vyměnit měřicí zařízení a provést jeho zkoušku do 30 dnů po obdržení žádosti odběratele. Zkouška se provede podle technických norem: 12)

a) zjistí-li se, že údaj zkoušeného měřicího zařízení se neodchyluje od skutečné hodnoty více, než připouští technická norma, 12) hradí odběratel veškeré náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením,

b) zjistí-li se, že měřicí zařízení udává hodnotu, která se odchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, 12) uhradí zvýhodněná organizace částku odpovídající chybě v údajích, a to ode dne, kdy závada vznikla a nelze-li ji zjistit, ode dne předcházejícího odečtu. Náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení hradí v tomto případě dodavatel.

(3) Nelze-li přesně zjistit spotřebu činné (wattové) elektřiny nebo hodnoty odběru potřebné pro výpočet účiníku za dobu závady na měřicím zařízení, stanoví dodavatel potřebné hodnoty podle rozsahu a druhu poruchy:

a) u velkoodběratelů a středních odběratelů na základě

1. údajů srovnatelného uceleného období v průběhu smluvního období, kdy byly údaje správně měřeny,

2. fakturačních hodnot z minulého srovnatelného období, kdy byly údaje správně měřeny,

3. sjednaných hodnot na příslušné smluvní období;

b) u maloodběratelů na základě spotřeby ve stejném období minulého roku, upravené podle trendu spotřeby elektřiny.

(4) U nových odběrů nebo při změně odběrových poměrů, může dodavatel stanovit spotřebu podle průměrných spotřeb naměřených v dalších obdobích, popřípadě jiným, s odběratelem dohodnutým způsobem.

(5) Jestliže při dodávce vznikla závada na zařízení, kterým se měří denní a noční spotřeba, stanoví se celá spotřeba od posledního odečtu až do odstranění poruchy v poměru denní a noční spotřeby za období, v němž měřicí zařízení správně fungovalo.

§ 12

(1) Odečty elektroměrů pro měření činné, popřípadě jalové elektřiny provádí dodavatel takto:

a) u velkoodběratelů a středních odběratelů se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším měsíčně v pravidelných měsíčních intervalech,

b) u středních odběratelů se sjednaným technickým maximem menším než 150 kW v pravidelných měsíčních intervalech, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak,

c) u maloodběratelů nejdéle v dvanáctiměsíčních intervalech.

(2) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektřiny pro účely sledování a vyhodnocování spotřeby a odběru elektřiny provádí odběratel takto:

a) velkoodběratelé a střední odběratelé, se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším, u kterých je odebíraný výkon předmětem smlouvy a měří se pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima, jsou povinni provádět směnové odečty odběru a spotřeby elektřiny v pracovní dny v 6, 14 a 22 hodin, dále provádět v hodinách, kdy jsou uplatněna závazná opatření sloužící k usměrnění odběru a spotřeby elektřiny, hodinové odečty a vést o tom i písemný záznam. Součástí těchto směnových odečtů je i záznam o dosaženém 1/4 hod. kW maximu. Výjimky z povinnosti provádět směnové a hodinové odečty povoluje podle druhu odběru dodavatel,

b) velkoodběratelé a střední odběratelé, se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším, u kterých se odebíraný výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima a kteří jsou zařazeni v regulačním plánu, jsou povinni, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující jim dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, provádět hodinové odečty elektřiny a vést o tom i písemný záznam,

c) velkoodběratelé a střední odběratelé, kteří jsou povinni provádět odečty elektroměrů podle písmen a) a b), jsou povinni předkládat dodavateli písemné záznamy o těchto odečtech za předchozí ukončené měsíce při sjednávání odběrových diagramů podle § 7 odst. 3.

(3) Velkoodběratelé a střední odběratelé se sjednaným technickým maximem 150 kW a větším jsou povinni sledovat a vyhodnocovat hodinový průběh odběru elektřiny v druhé středě v měsíci a kromě toho i v sobotu a v neděli po druhé středě v červnu a v prosinci. Tito odběratelé jsou povinni ve všech položkách vyplněný a potvrzený výkaz odeslat dodavateli do 3 pracovních dnů po sledovaném dni. Nesprávně nebo neúplně vyplněný výkaz se považuje za neodeslaný.

(4) Maloodběratelé jsou povinni provádět v každém odběrném místě pravidelné měsíční odečty odběru elektřiny vždy poslední pracovní den v měsíci a vést o tom písemný záznam na předepsaném tiskopise; to se nevztahuje na odběry uvedené v § 8 odst. 5 písm. b) a e).

Omezení a přerušení dodávky

§ 13

Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny:

a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací na zařízení dodavatele, projednaných s odběratelem alespoň 40 dnů předem,

b) při změně napětí nebo druhu dodávané elektřiny,

c) při událostech charakteru živelní pohromy (např. při bouři, vichřici, požáru, povodni, sesutí půdy, námraze, mlze),

d) při likvidaci systémových a závažných poruch v elektrizační soustavě ČSSR,

e) při mimořádných událostech narušujících provoz propojených elektrizačních soustav v rámci Centrální dispečerské organizace států RVHP,

f) při provádění regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu, nebo při jejich nedodržení odběratelem a při provádění dispečerských opatření podle vypínacího plánu,

g) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení zvláštním předpisům do té míry, že může ohrozit bezpečnost života nebo majetku,

h) zabraňuje-li nebo neumožní-li odběratel dodavateli přístup k měřicím přístrojům a elektrickým zařízením,

ch) byl-li u odběratele zjištěn neoprávněný odběr,

i) změní-li odběratel bez souhlasu dodavatele počet nebo přípojnou, popřípadě sjednanou hodnotu transformátorů sloužících u odběratele k přímému odběru elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod,

j) nesplní-li odběratel v dohodnutém termínu příkaz dodavatele k odstranění závad v odběrném elektrickém zařízení, které může způsobit nadměrné ztráty při spotřebě elektřiny, mimořádný pokles nebo kolísání napětí u jiných odběratelů, popřípadě neodstraní-li rušení telekomunikačního zařízení energetiky, hromadného dálkového ovládání, rušení rozhlasu, televize nebo jiných telekomunikačních zařízení,

k) přenechá-li odběratel elektřinu bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům,

l) má-li zařízení odběratele horší účiník než 0,7, popřípadě horší účiník, než který je dohodnut mezi dodavatelem a odběratelem a odběratel nevyhověl v dané lhůtě výzvě dodavatele k jeho zlepšení,

m) překročí-li odběratel příkon (technické maximum) potvrzený dodavatelem v přihlášce k odběru elektřiny,

n) z nutných provozních důvodů; toto přerušení však v době, kdy odběratel měl podle smlouvy nárok odebírat elektřinu, nesmí být v jednotlivých případech delší než 15 minut, výjimečné případy mohou být dohodnuty ve smlouvě individuálně podle technických možností dodavatele,

o) z důvodů neplacení za odebranou elektřinu těm odběratelům, kteří nesplnili svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim dodavatel stanovil s upozorněním, že jim přeruší dodávku.

§ 14

(1) Omezení nebo přerušení dodávky elektřiny podle § 13 kromě případů uvedených v písmenech c), d), e), f) a n) je dodavatel povinen oznamovat všem velkoodběratelům písemně, popřípadě jiným, vzájemně dohodnutým způsobem. Středním odběratelům je dodavatel povinen oznamovat omezení nebo přerušení dodávky elektřiny jen ve zcela výjimečných případech, kdy se na tom organizace z vážných důvodů dohodnou ve smlouvě.

(2) Přesný termín omezení nebo přerušení dodávky elektřiny pro provádění plánovaných oprav, údržbových a provozních prací, projednaných podle § 13 písm. a), je dodavatel povinen oznámit alespoň 10 dní předem velkoodběratelům a těm středním odběratelům, s kterými se o tom dohodl.

(3) Při zjištění závad na odběrném elektrickém zařízení, které bezprostředně ohrožují bezpečnost života nebo majetku, odpojí dodavatel závadná zařízení ihned po zjištění závady; není-li odběratel odpojení přítomen, vyrozumí ho o tom neprodleně.

(4) Změnu napětí či druhu elektřiny je dodavatel povinen oznámit odběratelům písemně do 30 dnů po schválení přípravné dokumentace stavby nutné k provedení změny.

§ 15

Neoprávněný odběr

(1) Za neoprávněný odběr se považuje:

a) odebírá-li odběratel elektřinu beze smlouvy s dodavatelem, mimo případy, kdy hospodářská smlouva nebyla uzavřena pro okolnosti na straně dodavatele,

b) provede-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení spotřebu elektřiny buď nezaznamenávala, nebo ji zaznamenávala nesprávně ke škodě dodavatele, nebo jestliže odběratel takto upravená zařízení užívá,

c) přenechá-li odběratel elektřinu bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům, nebo odebírá-li elektřinu pro spotřebiče, jejichž používání je podle zvláštních předpisů zakázáno, nebo užívá-li bez ohlášení transformátor vyšší přípojné hodnoty, než je uvedeno v přihlášce k odběru elektřiny,

d) poškodí-li odběratel měřicí zařízení, jeho úřední nebo podnikové plomby, nebo neohlásí-li nahodilé poškození do 3 dnů po jeho zjištění,

e) zvýší-li maloodběratel přípojnou hodnotu svého odběrného zařízení o 5 kW a více bez souhlasu dodavatele [§ 6 odst. 3 písm. b)],

f) odebírá-li maloodběratel elektřinu v odběrném místě bez stanovení limitu spotřeby, ačkoliv se na něho tato povinnost vztahuje.

(2) Množství elektřiny neoprávněně odebrané u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů se zjišťuje tak, že se uvažují:

a) u odběratelů elektřiny nízkého napětí štítkové výkony všech zjištěných spotřebičů neměřených, nesprávně měřených nebo neoprávněně použitých, vynásobené dobou využití, odpovídající zjištěným skutečnostem,

b) u odběratelů elektřiny vysokého nebo velmi vysokého napětí štítkové výkony všech transformátorů, sloužících k přímému odběru ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, a to po dobu 16 hodin denně, pokud nebyla zjištěna jiná doba využití,

c) u velkoodběratelů a středních odběratelů sjednané technické maximum.

(3) Denní spotřeba, stanovená podle odstavce 2, se násobí počtem dnů neoprávněného odběru, a není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, vyúčtuje se odběr za celé poslední odečtové období.

(4) Nelze-li u maloodběratelů zjistit počet a druh skutečně užívaných spotřebičů, stanoví se za základ výpočtu náhrady údaje, které jsou uvedeny ve smlouvě.

(5) Úhrnná částka vyúčtovaná za neoprávněný odběr nesprávně měřený, se sníží o částky zaplacené za dobu neoprávněného odběru.

(6) K částce vypočtené podle odstavců 3 a 5 se připočtou náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru.

§ 16

Majetkové sankce

(1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektrické práce se stanoví penále, a to u velkoodběratelů a středních odběratelů se sjednaným tech. maximem 150 kW a větším čtvrtletně, a u ostatních středních odběratelů ročně takto:

a) nedodá-li dodavatel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,50 Kčs za každou nedodanou kWh,

b) neodebere-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,50 Kčs za každou neodebranou kWh,

c) překročí-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 2 Kčs za každou překročenou kWh.

(2) Za nedodání nebo překročení smluveného elektrického výkonu stanoví se penále měsíčně takto:

a) nedodá-li dodavatel elektrický výkon v kW smluvený odběrovým diagramem pro jednotlivá odběrná místa, nebo přeruší-li dodávku elektřiny déle než 15 minut, a to souvisle v době, kdy odběratel byl podle diagramu oprávněn elektřinu odebírat, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,10 Kčs za každý nedodaný kW a hodinu,

b) překročí-li odběratel, u něhož se elektrický výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima smluvený měsíční čtvrthodinový výkon v kW ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 300 Kčs za každý překročený kW,

c) překročí-li odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací (maxigraf, printomaxigraf nebo maxiprint) nebo u něhož se průběh odebíraného elektrického výkonu zjišťuje pravidelným odečítáním příslušného elektroměru, sjednaný odběrový diagram ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, nebo jej nesnížil, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli penále, a to ve výši

- 5 Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 5 % hodnoty odběrového diagramu,

- 10 Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 10 % hodnoty odběrového diagramu,

- 20 Kčs za každý kW a hodinu při překročení přes 10 % hodnoty odběrového diagramu,

d) zjistí-li dodavatel, orgán Státní energetické inspekce nebo kontrolní orgán federálního ministerstva paliv a energetiky při kontrole, že odběratel, se kterým byl sjednán smluvní hodinový výkon a jehož odběr je měřen pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima, překročil ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové smluvený hodinový výkon nebo jej nesnížil v době vyhlášení regulačních stupňů nebo jiných závazných opatření určujících mu dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli za každý zjištěný případ překročení penále ve výši

- 5 Kčs za každý kW při překročení do 5 % smluvené hodnoty,

- 10 Kčs za každý kW při překročení do 10 % smluvené hodnoty,

- 20 Kčs za každý kW při překročení přes 10 % smluvené hodnoty.

(3) Za překročení stanoveného limitu spotřeby (§ 8 odst. 7) je maloodběratel povinen do 30 dnů po skončení roku sám vypočítat a zaplatit penále ve výši 4 Kčs za každou překročenou kWh, toto penále se při prodlení s jeho zaplacením zvyšuje o 0,1 % za každý den prodlení.

(4) Za nedodržení kmitočtu a napětí se stanoví penále takto: dodává-li dodavatel elektřinu souvisle po dobu delší než 15 minut při kmitočtu či napětí nižším nebo vyšším, než bylo dohodnuto, nebo dodává-li elektřinu současně při nižším nebo vyšším kmitočtu a napětí, je povinen zaplatit penále odběrateli ve výši 0,50 Kčs za každou kWh, dodanou při vyšším nebo nižším kmitočtu či napětí. Toto penále se platí jenom v tom případě, může-li se dodržování kmitočtu a napětí zjišťovat úředně ověřenými přístroji s grafickým zaznamenáváním.

(5) Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 5 odst. 1, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, § 12 odst. 3, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále ve výši 100 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 2 500 Kčs za každý případ.

(6) Za neoprávněný odběr podle § 15 odst. 1 písm. a), b) a f) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši desetinásobku ceny neoprávněně odebrané elektřiny, stanovené podle příslušné ceníkové sazby.

(7) Odběratel je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 2 500 Kčs

a) za neoprávněný odběr podle § 15 odst. 1 písm. c), d) a e),

b) za odebírání elektřiny pro spotřebiče, jejichž používání nebo připojování je touto vyhláškou (§ 2 odst. 9, 10 a § 7 odst. 6) nebo zvláštními předpisy 13) zakázáno nebo časově omezeno,

c) za překročení technického maxima sjednaného v hospodářské smlouvě ve 1/4 hod. intervalu v kteroukoliv dobu, jestliže se elektrický výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima,

d) za neohlášení poruchy na kompenzačním zařízení pro vykompenzování jalového příkonu transformátoru,

e) za neumožnění přístupu k měřicím přístrojům a k odběrnému elektrickému zařízení [§ 13 písm. h)],

f) za neupravení odběrného zařízení v dohodnutém termínu [§ 2 odst. 5, § 10 odst. 2, § 13 písm. j)],

g) za nedodržení povinnosti podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4, a to za každý zjištěný případ a v případě uvedeném pod písmenem b) za každý zjištěný spotřebič.

(8) Za nedodržení povinnosti podle § 2 odst. 6 při zhoršení účiníku proti stanovené neutrální hodnotě je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,50 Kčs za každou odebranou kVArh, nejméně však 2 000 Kčs měsíčně. Při měření na sekundární straně transformátoru se do výpočtu účiníku započítávají i jalové ztráty transformátoru naprázdno. Toto penále se v letech 1983 až 1985 neúčtuje a nevymáhá.

(9) Za překročení technického maxima sjednaného v hospodářské smlouvě je odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací, povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 10 Kčs za každý překročený kW ve čtvrthodinovém intervalu, nejméně však 1 000 Kčs.

(10) Lhůta pro uplatnění práva na zaplacení penále podle odstavce 3 činí 2 roky.

§ 17

Fakturování a placení

(1) Fakturování a placení upravují zvláštní předpisy. 14)

(2) Všechny platby za dodávky elektřiny se provádějí na základě příkazů dodavatelů (inkasní způsob). 15)

ČÁST TŘETÍ

Dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod

Hospodářské smlouvy

§ 18

(1) Po splnění všech podmínek, stanovených energetickým podnikem pro připojení závodní elektrárny k zařízení pro veřejný rozvod, 16) oznámí organizace provozující závodní elektrárnu zahájení provozu v závodní elektrárně energetickému podniku nejpozději 90 dnů před jejím připojením na veřejný rozvod; před připojením předloží zprávu o provedené výchozí revizi, prokazující vyhovující stav. 7)

(2) Nejpozději 90 dnů před začátkem ročního období je organizace provozující závodní elektrárnu povinna po předchozím projednání předložit příslušnému energetickému podniku

a) u závodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW plán oprav hlavního energetického zařízení závodní elektrárny na následující rok s udáním výše pohotového výkonu v jednotlivých obdobích (rok, čtvrtletí, měsíc),

b) u ostatních závodních elektráren průměrný hodinový výkon v stanoveném pásmu energetických špiček v pracovní dny v ročních a čtvrtletních hodnotách.

(3) V návaznosti na projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle zvláštních předpisů 5) a v termínech stanovených pro rozpis prováděcího státního plánu je povinna organizace provozující závodní elektrárnu předložit energetickému podniku potvrzení svého nadřízeného orgánu o výši

a) ročního fondu elektřiny pro vlastní účelovou spotřebu včetně vlastní spotřeby závodní elektrárny,

b) roční výroby elektřiny na svorkách generátorů,

c) ročního množství elektrické práce a elektrického výkonu pro dodávku do zařízení pro veřejný rozvod a v dohodě s energetickým podnikem v souladu s plánem oprav hlavního energetického zařízení závodní elektrárny provést rozdělení na jednotlivá čtvrtletí.

(4) Hodnoty podle odstavců 2 a 3 jsou závazným podkladem pro uzavření hospodářské smlouvy podle § 19.

(5) Výrobu elektřiny v závodních elektrárnách řídí prostřednictvím dispečerských orgánů energetická organizace podle dispečerského řádu pro řízení provozu elektrizační soustavy ČSSR. Důsledky dispečerského řízení dohodnou organizace při uzavírání hospodářských smluv.

§ 19

(1) Hospodářské smlouvy na dodávku elektřiny ze závodní elektrárny do zařízení pro veřejný rozvod se uzavírají pro každou závodní elektrárnu zvlášť. Náležitosti potřebné pro vznik smlouvy jsou:

a) technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla na dobu neurčitou,

b) výrobní, odběrový, dodávkový a spotřební diagram (dále jen "diagram"), ve kterém se sjednává předmět a čas plnění.

(2) Předmětem hospodářských smluv je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu dodávané do zařízení pro veřejný rozvod ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční.

(3) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna nejpozději 60 dnů před připojením k zařízení pro veřejný rozvod předložit energetickému podniku návrh technických a dodacích podmínek na tiskopisu, který jí na požádání vydá energetický podnik. Energetický podnik předložený návrh buď potvrdí nebo se k němu vyjádří nejpozději do 20 dnů po jeho doručení.

(4) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna sjednat s energetickým podnikem diagram v období 20 až 10 dnů před začátkem příslušného období, výjimečně podle jiných dohodnutých dispozic.

(5) V diagramu se sjednávají tyto závazné hodnoty:

a) množství elektrické práce dodávané do zařízení pro veřejný rozvod v rozdělení na jednotlivé měsíce,

b) hodinový průběh elektrického výkonu dodávaného do zařízení pro veřejný rozvod u závodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW a u ostatních závodních elektráren průměrný hodinový výkon v pásmu energetických špiček v dopolední a odpolední směně,

c) hodnoty regulačních stupňů, kterými se upravuje smluvní výše elektrického výkonu v případě vyhlášení regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu,

d) množství elektrické práce a výše elektrického výkonu odebíraného ze závodní elektrárny pro vlastní účelovou spotřebu včetně vlastní spotřeby v závodní elektrárně.

(6) Organizace provozující závodní elektrárnu může v odůvodněných případech, kdy došlo k poruchám nebo havariím na výrobním zařízení v závodní elektrárně, nebo kdy je nutno provést neplánovanou opravu, požádat energetický podnik o poskytnutí výpomocné dodávky. Energetický podnik poskytne výpomocnou dodávku až do výše rezervního výkonu a za podmínek dohodnutých ve smlouvě.

(7) Pokud organizace provozující závodní elektrárnu též odebírá elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod, platí pro tento odběr ustanovení části druhé.

§ 20

Měření a odečty

(1) Dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod se měří zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení organizace provozující závodní elektrárnu do zařízení pro veřejný rozvod podle zásad uvedených v § 10.

(2) Výroba elektřiny v závodní elektrárně se měří na svorkách generátorů měřicím zařízením organizace provozující závodní elektrárnu, která si je opatřuje, namontuje, zapojuje a udržuje.

(3) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektřiny dodávané do zařízení pro veřejný rozvod pro účely fakturační provádí organizace provozující závodní elektrárnu za účasti energetického podniku v pravidelných měsíčních intervalech.

(4) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektřiny pro účely sledování a vyhodnocování výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny vlastního závodu provádějí organizace provozující závodní elektrárnu takto:

a) organizace provozující závodní elektrárnu s instalovaným výkonem nad 1 MW odečítají, sledují a vyhodnocují skutečně dosažené hodinové a směnové hodnoty výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v době od 6 do 22 hodin,

b) ostatní organizace provozující závodní elektrárnu odečítají, sledují a vyhodnocují skutečně dosažené směnové hodnoty výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v pracovní dny v 6, 14 a 22 hodin, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.

(5) Organizace provozující závodní elektrárnu jsou povinny sledovat a vyhodnocovat hodinový průběh výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v druhé středě v měsíci a kromě toho i v sobotu a v neděli po druhé středě v červnu a prosinci. Organizace jsou povinny ve všech položkách vyplněný a potvrzený výkaz odeslat energetickému podniku do 3 pracovních dnů po sledovaném dni. Nesprávně nebo neúplně vyplněný výkaz se považuje za neodeslaný.

§ 21

Majetkové sankce

(1) Za nedodání smluveného množství elektrické práce do zařízení pro veřejný rozvod je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 0,20 Kčs za každou kWh.

(2) Za nedodání smluveného elektrického výkonu do zařízení pro veřejný rozvod ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 0,20 Kčs za kW a hodinu, nejméně však 500 Kčs.

(3) Za překročení elektrického výkonu odebíraného ze závodní elektrárny pro vlastní účelovou spotřebu v závodě v době vyhlášení některých ze stupňů jednotného regulačního plánu určujících dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále podle § 16 odst. 2 písm. c). Penále není povinna zaplatit v případě, že sníží vlastní účelovou spotřebu tepla a tím zvýší elektrický výkon dodávaný do zařízení pro veřejný rozvod o množství odpovídající určenému snížení vlastní účelové spotřeby.

(4) Organizace provozující závodní elektrárnu, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 18 odst. 1, 2, 3, § 19 odst. 4 a § 20 odst. 5 je povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 100 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 2 500 Kčs.

(5) Za nedodržení povinností uložených v § 20 odst. 4 je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 50 Kčs za každý den nesplnění této povinnosti, nejvýše však 1 000 Kčs za příslušný měsíc.

(6) Za překročení odběru smluveného rezervního výkonu je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši podle § 16 odst. 2 písm. c) nebo d).


ČÁST ČTVRTÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 22

(1) Organizace se nemohou dohodnout ve smlouvě odchylně od ustanovení této vyhlášky, mimo ta ustanovení, v nichž se odchylná úprava dohodou stran výslovně připouští.

(2) Dodávky elektřiny pro zvláštní zařízení federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra ČSR, ministerstva vnitra SSR a federálního ministerstva spojů se řídí zvláštními dohodami uzavřenými mezi federálním ministerstvem paliv a energetiky a těmito ministerstvy. Odběry elektřiny Kanceláře prezidenta Československé socialistické republiky se řídí zvláštní dohodou uzavřenou s federálním ministerstvem paliv a energetiky.

§ 23

Penále podle vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 72/1981 Sb., o přechodné úpravě některých hospodářských závazků u dodávek a odběru elektřiny, zaplacené za odečtové období začínající před 1. lednem 1983 a končící za účinnosti této vyhlášky, se započítává poměrnou částí na penále podle § 16 odst. 3. Poměrnou částí penále se rozumí tolik šestin penále, kolik měsíců z odečtového období spadá do roku 1983.

§ 24

Zrušuje se část druhá vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb.

§ 25

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.


Ministr:

Ing. Ehrenberger CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) ČSN 34 0035 Povolené úchylky napětí elektrizačních soustav na střídavý proud.

2) ČSN 33 4570 Elektrotechnické předpisy. Hromadné dálkové ovládání.

3) Používání elektřiny pro vytápění a ohřev užitkové vody se řídí směrnicí federálního ministerstva paliv a energetiky č. 22/1977 o projektování, zřizování a provozování elektrického vytápění a přípravy teplé užitkové vody; doplněnou směrnicí č. 24/1981, prováděcími pokyny k nim a směrnicí federálního ministerstva paliv a energetiky č. 15/1980 o racionálním využívání tepelné energie při vytápění a dodávce teplé užitkové vody pro bytový fond, vybavenost, administrativní a provozní účely.

4) Jde o opatření, která nemění podmínky ceníku.

5) Vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko - odběratelských vztahů v plánovacím procesu.

6) Vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., (Ú. v.), o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (připojovací podmínky) a směrnice federálního ministerstva paliv a energetiky č. 22/1977, doplněná směrnicí č. 24/1981.

7) ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů.

8) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 51/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 25/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

9) § 34 až 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

10) § 37 zákona ČNR č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
§ 37 zákona SNR č. 132/1975 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

11) Nadřízeným orgánem maloodběratele se rozumí ten orgán nebo organizace, která ve smyslu stanov, statutu nebo organizačního řádu řídí maloodběratele.

12) PNÚ 2210.2 Elektroměry. Metody zkoušení pro úřední ověřování.

13) Např. vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., (Ú. v.).

14) § 14 a 15 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

15) § 24 odst. 1 písm. c) vyhlášky předsedy Státní banky československé č. 10/1978 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.

Přesunout nahoru