Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 135/1982 Sb.Zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů

Částka 27/1982
Platnost od 22.11.1982
Účinnost od 01.01.1983
Zrušeno k 01.07.2000 (133/2000 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

135

ZÁKON

ze dne 10. listopadu 1982

o hlášení a evidenci pobytu občanů

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně.


ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Účelem zákona je úprava a zabezpečení řádného a včasného hlášení a evidence pobytu československých státních občanů (dále jen "občané") na území Československé socialistické republiky.

§ 2

Povinnost hlásit pobyt

(1) Občané jsou povinni hlásit v rozsahu stanoveném tímto zákonem místo, počátek a ukončení svého pobytu

a) místnímu (městskému) národnímu výboru 1) příslušnému podle místa pobytu,

b) v hlavním městě Praze obvodní správě Sboru národní bezpečnosti, popřípadě místnímu národnímu výboru, příslušným podle místa pobytu,

c) v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě správě Sboru národní bezpečnosti hlavního města Bratislavy a Západoslovenského kraje,

d) v městě Brně městské správě Sboru národní bezpečnosti.

(2) Občané trvale žijící v cizině jsou povinni za pobytu na území Československé socialistické republiky hlásit údaje uvedené v odstavci 1 okresní správě Sboru národní bezpečnosti příslušné podle místa pobytu; tyto údaje hlásí krajské správě Sboru národní bezpečnosti, mají-li pobyt v místě jejího sídla.

(3) Občané jsou povinni hlásit údaje orgánům uvedeným v odstavcích 1 a 2 (dále jen "ohlašovny") způsobem stanoveným tímto zákonem.

(4) Ohlašovny jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem plnit úkoly spojené s hlášením pobytu občanů a vedením evidence jejich pobytu.

(5) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o způsobu hlášení místa, počátku a ukončení pobytu občanů.

§ 3

Pobyt

(1) Pobytem se podle tohoto zákona rozumí jak pobyt trvalý, tak pobyt přechodný.

(2) Trvalým pobytem je pobyt v místě stálého bydliště občana, to je zpravidla v místě kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání.

(3) Trvalý pobyt mohou mít občané jen v objektech, které jsou označeny číslem podle zvláštních předpisů. 2)

(4) Přechodným pobytem je pobyt občana mimo objekt trvalého pobytu, to je zpravidla tam kde se občan dočasně zdržuje z pracovních, studijních, zdravotních, rekreačních a jiných důvodů.

(5) Jde-li o občana trvale žijícího v cizině, je přechodným pobytem též jeho pobyt na území Československé socialistické republiky.

ČÁST DRUHÁ

Hlášení pobytu

Oddíl 1

Hlášení trvalého pobytu

§ 4

(1) K trvalému pobytu musí být hlášen každý občan, a to v téže době pouze v jednom místě.

(2) Občané jsou povinni, není-li dále stanoveno jinak, hlásit ohlašovně místo a počátek trvalého pobytu nejpozději do tří pracovních dnů po ubytování; přitom jsou povinni předložit

a) občanský průkaz,

b) doklad o oprávnění užívat byt nebo jinou obytnou místnost anebo písemné potvrzení ubytovatele uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) nebo c).

(3) Ohlašovna může požádat o předložení dokladu o rodném čísle, rodného nebo oddacího listu, v případech nesrovnalosti údajů uvedených při hlášení trvalého pobytu s údaji v občanském průkazu, nebo nejsou-li údaje o rodném čísle, údaje z rodného nebo oddacího listu uvedeny v občanském průkazu.

(4) Při hlášení místa a počátku trvalého pobytu jsou občané povinni hlásit téže ohlašovně i ukončení dosavadního trvalého pobytu.

(5) Prováděcí předpis stanoví způsob hlášení ukončení trvalého pobytu občanů, kterým byl vydán cestovní doklad opravňující je k trvalému pobytu v cizině. 3) Prováděcí předpis stanoví též způsob hlášení trvalého pobytu

a) občanů během výkonu vojenské základní (náhradní služby),

b) občanů dlouhodobě pobývajících ve zdravotnických zařízeních s ústavní péčí,

c) občanů v ústavech sociální péče,

d) občanů ve výkonu trestu odnětí svobody.

§ 5

Občané, kteří hlásí trvalý pobyt v hraničním pásmu nebo ve vojenském újezdu, jsou povinni předložit kromě dokladů uvedených v § 4 odst. 2 též povolení podle zvláštních předpisů. 4)

§ 6

Vojáci z povolání jsou při hlášení trvalého pobytu povinni předložit ohlašovně k nahlédnutí osobní průkaz vojáka z povolání; vojáci z povolání vojsk ministerstva vnitra předkládají občanský průkaz.

§ 7

(1) Za členy rodiny, popřípadě za jiné občany žijící ve společné domácnosti, může hlásit trvalý pobyt jeden z členů této rodiny nebo osoba žijící s nimi ve společné domácnosti; přitom je však povinen za tyto občany předložit doklady uvedené v § 4 odst. 2.

(2) Za občany mladší 15 let a za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům je povinen hlásit trvalý pobyt jejich zákonný zástupce, popřípadě opatrovník.

(3) Za ostatní občany, kteří pro svůj zdravotní stav nejsou schopni hlásit trvalý pobyt bez mimořádných obtíží, může tuto povinnost splnit jimi pověřený zástupce.

(4) Prováděcí předpis podrobněji upraví způsob ohlašovací povinnosti členů rodiny a občanů uvedených v odstavcích 1 až 3 jinými členy rodiny, popřípadě dalšími občany, včetně lhůt pro hlášení trvalého pobytu občanů mladších 15 let.

Oddíl 2

Hlášení přechodného pobytu

§ 8

(1) Občané jsou povinni, není-li dále stanoveno jinak, hlásit ohlašovně nejpozději do tří pracovních dnů po ubytování místo, počátek a předpokládanou dobu přechodného pobytu, který potrvá déle než 30 dnů.

(2) Při hlášení přechodného pobytu jsou občané povinni předložit občanský průkaz nebo osobní průkaz vojáka z povolání, popřípadě cestovní doklad opravňující je k trvalému pobytu v cizině.

(3) Trvá-li přechodný pobyt i po skončení předpokládané doby, je občan povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 hlásit přechodný pobyt znovu.

(4) Ustanovení § 7 odst. 1 až 3 platí obdobně i pro hlášení přechodného pobytu s tím, že z dokladů uvedených v § 4 odst. 2 se předkládá pouze občanský průkaz.

(5) Prováděcí předpis podrobněji upraví způsob ohlašovací povinnosti členů rodiny a občanů uvedených v § 7 odst. 1 až 3 jinými členy rodiny, popřípadě dalšími občany.

§ 9

(1) Při přechodném pobytu v hraničním pásmu, který potrvá déle než 48 hodin, jsou občané povinni neprodleně po ubytování hlásit ohlašovně místo, počátek a předpokládanou dobu přechodného pobytu a předložit jí současně povolení podle zvláštního předpisu, 5) občanský průkaz nebo osobní průkaz vojáka z povolání anebo cestovní doklad opravňující k trvalému pobytu v cizině a písemné potvrzení ubytovatele uvedeného v § 11.

(2) Přechodný pobyt v hraničním pásmu kratší než 48 hodin, jakož i přechodný pobyt v tomto pásmu v ubytovacích zařízeních kratší než 30 dnů se zapisuje pouze do knihy ubytovaných ( § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2) .

(3) Pro hlášení přechodného pobytu ve vojenském újezdu platí obdobně ustanovení § 8 a zvláštní předpis. 6)

§ 10

(1) Povinnost hlásit přechodný pobyt trvající déle než 30 dnů se nevztahuje na

a) příslušníky ozbrojených sil a příslušníky ozbrojených sborů, pokud jsou hromadně ubytováni podle příslušných služebních předpisů,

b) občany přijaté do ústavů sociální péče, do zdravotnických zařízení s ústavní péčí nebo umístěné v dětských domovech a ve zvláštních výchovných zařízeních,

c) občany ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

(2) Provozovatelé zařízení uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou povinni hlásit neprodleně nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti ubytování občana, jehož totožnost nelze bezpečně zjistit.

(3) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o hlášení přechodného pobytu a odchylky od hlášení přechodného pobytu občanů trvale žijících v cizině a občanů zdržujících se ve vlastním rekreačním objektu nebo v rekreačním objektu člena domácnosti nebo osoby blízké. 7)

Oddíl 3

Ubytovatelé a jejich povinnosti

§ 11

Ubytovatel

(1) Ubytovatelem je

a) vlastník (správce) budovy ve vztahu k uživateli bytu, uživateli jiné obytné místnosti nebo k jiným občanům, které ve své budově ubytoval,

b) uživatel bytu nebo jiné obytné místnosti, popřípadě vlastník bytu ve vztahu k jiným občanům, které ve svém bytě nebo jiné obytné místnosti ubytoval.

c) provozovatel ubytovacího zařízení, který je odpovědný za provoz zařízení poskytujícího za úplatu či bezplatně ubytováni, ve vztahu k občanům, kteří ve svém ubytovacím zařízení ubytoval,

d) vlastník nebo uživatel pozemku, ve vztahu k občanům, které na něm přechodně ubytoval.

(2) Za provozovatele ubytovacího zařízení se podle tohoto zákona považuje i uživatel bytu nebo jiné obytné místnosti, popřípadě vlastník bytu, který v nich ubytoval jiné občany podle zvláštní smlouvy sjednané s organizacemi.

(3) Za ubytovací zařízení se podle tohoto zákona nepovažují nemocnice, kasárna, nápravně výchovné ústavy, ústavy, v nichž se vykonává vazba, ústavy sociální péče o podobná zařízení.

Povinnosti ubytovatelů

§ 12

(1) Ubytovatelé jsou při ubytování občana povinni

a) ověřit jeho totožnost,

b) dbát, aby občan, kterého ubytovali, splnil ve stanovené lhůtě svou povinnost hlášení pobytu a za tím účelem se přesvědčit, zda ubytovaný má v občanském průkazu, popřípadě v cestovním dokladu opravňujícím k trvalému pobytu v cizině 8) záznam ohlašovny nebo zda má potvrzení o hlášení pobytu ( § 14 odst. 2),

c) neprodleně oznámit ohlašovně, že ubytovaný nesplnil povinnost hlášení pobytu nebo odmítl prokázat, že tuto povinnost splnil.

(2) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o povinnostech ubytovatelů a o tom, kdo plní povinnosti ubytovatele, který v domě nebydlí.

§ 13

(1) Provozovatelé ubytovacích zařízení jsou vedle povinností uvedených v § 12 odst. 1 povinni

a) hlásit neprodleně zřízení nebo zrušení ubytovacího zařízení okresní (obvodní, městské) správě Sboru národní bezpečnosti, v jejímž územním obvodu bylo toto zařízení zřízeno nebo zrušeno,

b) vést knihu ubytovaných a zapisovat do ní ubytované občany neprodleně při jejich ubytování, i když jde o ubytování jen na část dne, podle zápisů v občanském průkazu, osobním průkazu vojáka z povolání, popřípadě v cestovním dokladu,

c) předkládat knihu ubytovaných nebo výpisy z nich kdykoliv na požádání útvaru nebo příslušníku Sboru národní bezpečnosti anebo oprávněnému kontrolnímu orgánu,

d) uschovat knihu ubytovaných, která byla zápisy zcela zaplněna, v neporušeném stavu po dobu nejméně 10 let ode dne posledního zápisu.

(2) V hraničním pásmu mají povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) i ostatní ubytovatelé.

ČÁST TŘETÍ

Povinnosti ohlašoven a evidence pobytu občanů

Povinnosti ohlašoven

§ 14

(1) Ohlašovny jsou při hlášení pobytu občanů a při vedení evidenci pobytu občanů povinny

a) ověřit úplnost a správnost stanovených údajů a platnost dokladů pro hlášení pobytu,

b) učinit záznam o hlášení pobytu v evidenci, jsou-li splněny stanovené podmínky,

c) podávat hlášení orgánům vedoucím evidenci pobytu občanů (§ 17 odst. 1 až 3),

d) dohlížet na plnění povinností stanovených občanům a ubytovatelům tímto zákonem.

(2) Ohlašovna nevyznačuje do osobního průkazu vojáka z povolání údaje o hlášení trvalého pobytu, ale o učiněném hlášení vydá potvrzení.

(3) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o povinnostech ohlašoven.

§ 15

(1) Ohlašovna zruší záznam o trvalém pobytu občana v případě jeho úmrtí nebo jestliže je příslušným orgánem prokázáno, že

a) trvale opustil území Československé socialistické republiky,

b) hlášení k pobytu bylo provedeno na základě neplatného, padělaného nebo vědomě pozměněného dokladu.

(2) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o způsobu zrušení záznamu o trvalém pobytu.

§ 16

(1) Změnu území nebo názvu obce, její části, ulice nebo jiného veřejného prostranství a změnu popisného, orientačního nebo evidenčního čísla objektu, ve kterém jsou občané hlášeni k trvalému pobytu, vyznačí ohlašovna ve své evidenci a v občanských průkazech občanů, jichž se změna týká. Vojákům z povolání vydá ohlašovna nové potvrzení.

(2) Změnu území kraje nebo okresu vyznačí ve své evidenci a podle potřeby v občanských průkazech občanů ohlašovna příslušná podle nového územního členění.

§ 17

Evidence pobytu občanů

(1) Evidenci pobytu občanů v obcích vedou ohlašovny.

(2) Okresní (městskou) evidenci pobytu občanů vedou útvary Sboru národní bezpečnosti určené federálním ministerstvem vnitra.

(3) Ústřední evidenci pobytu občanů vede útvar Sboru národní bezpečnosti určený federálním ministerstvem vnitra.

(4) Pracovníci ohlašoven jsou povinni dbát na to, aby údajů obsažených v evidenci nemohlo být zneužito nepovolanými osobami.

(5) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o vedení evidence pobytu občanů.

§ 18

Sdělování údajů o místě pobytu občanů

(1) Ohlašovny a určené útvary Sboru národní bezpečnosti (§ 17 odst. 2 a 3) sdělují na žádost státních orgánů, organizací nebo občanů údaje o místě pobytu občanů. 9)

(2) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o náležitostech žádostí a o sdělování údajů o místě pobytu občanů.


ČÁST ČTVRTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 19

Společné ustanovení

Na postup státních orgánů, organizací a občanů a na jejich úkony prováděné podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 20

Přechodné ustanovení

Hlášení místa, počátku nebo ukončení trvalého pobytu občanů anebo hlášení místa, počátku a předpokládané doby přechodného pobytu učiněná podle dosavadních předpisů se považují za hlášení podle tohoto zákona.

§ 21

Zmocňovací ustanovení

(1) Federální ministerstvo vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazný právní předpis k provedení § 2 odst. 5, § 4 odst. 5, § 7 odst. 4, § 8 odst. 5, § 10 odst. 3, § 12 odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2.

(2) Federální ministerstvo vnitra po dohodě s federálním ministerstvem národní obrany může stanovit zvláštní hlášení skutečností o pobytu občanů pro účely vojenské správy.

§ 22

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva, ve znění zákonů č. 76/1957 Sb. a č. 68/1965 Sb. a vyhláška ministerstva vnitra č. 6/1958 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají podrobnější předpisy o hlášení pobytu občanů Československé republiky, ve znění vyhlášky ministerstva vnitra č. 75/1961 Sb.

§ 23

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.


Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Poznámky pod čarou

1) Podle § 19 odst. 1 zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, plní ve vojenském újezdu úkoly místního národního výboru újezdní úřad.

2) Vyhláška Ústřední úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů.
Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky č. 93/1970 Sb., o určování názvů obcí a jejich částí, ulic a jiných veřejných prostranství a o číslování budov.

3) Zákon č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech.
Vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb., kterou se provádí zákon o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 169/1949 Sb.
Zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic.

5) Zákon č. 69/1951 Sb.

6) § 5 zákona č. 169/1949 Sb.

7) § 115 a 116 občanského zákoníku.

8) Zákon č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech.
Zákon č. 63/1965 Sb.

9) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 162/1976 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 166/1980 Sb., Sazebník I poplatků vybíraných a vyměřovaných správními orgány, oddíl A Všeobecná správa, položka 1 písm. b), vydání potvrzení nebo písemného sdělení o pobytu osob

Přesunout nahoru