Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 104/1981 Sb.Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory

Částka 30/1981
Platnost od 10.11.1981
Účinnost od 01.01.1982
Zrušeno k 01.03.1988 (14/1988 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

104

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva zahraničního obchodu

ze dne 12. října 1981,

kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory

Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví podle § 48 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím:


§ 1

Federální ministerstvo zahraničního obchodu na návrh předsednictva Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory. Text Řádu se vyhlašuje v příloze této vyhlášky.

§ 2

Řádu se použije na všechny spory, v nichž návrh na zahájení řízení (žaloba) byl podán počínaje dnem 1. ledna 1982.


§ 3

Zrušuje se vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 47/1975 Sb., kterou se vyhlašuje nový Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní komory. Řádu uvedeného v její příloze se však použije i nadále na spory, v nichž návrh na zahájení řízení byl podán přede dnem 1. ledna 1982.


§ 4

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1982.


Ministr: Ing. Urban CSc. v. r.


Příloha

ŘÁD ROZHODČÍHO SOUDU ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY

I. Základní ustanovení

§ 1

Základy činnosti

1. Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory (dále jen Rozhodčí soud) působí při Československé obchodní a průmyslové komoře jako stálý, nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku (zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů).

2. Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor

a) z mezinárodní smlouvy (§ 35 zákona č. 98/1963 Sb.)

b) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami (§ 2 až 4 zákona č. 98/1963 Sb.). Za platnou rozhodčí smlouvu se také považuje, jestliže žalobce předloží žalobu tomuto Rozhodčímu soudu a žalovaný provede úkon svědčící o tom, že se dobrovolně podřídil pravomoci tohoto Rozhodčího soudu (zejména jestliže se pustil do projednávání ve věci samé, aniž vytkl nepříslušnost tohoto Rozhodčího soudu).

3. Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční.

II. Organizace rozhodčího soudu

§ 2

Složení Rozhodčího soudu

Rozhodčí soud se skládá z předsednictva, rozhodců, tajemníka a jeho stálého zástupce.

§ 3

Předsednictvo Rozhodčího soudu

1. V čele Rozhodčího soudu je devítičlenné předsednictvo volené představenstvem Československé obchodní a průmyslové komory na dobu 3 let. Nemůže-li člen předsednictva vykonávat funkci, zvolí představenstvo Československé obchodní a průmyslové komory na zbývající část funkčního období nového člena předsednictva.

2. Předsednictvo volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Místopředsedové zastupují předsedu ve všech jeho funkcích v době jeho nepřítomnosti, a to v pořadí, které určí předsednictvo při jejich volbě.

3. Členové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, pokud se v téže věci nezúčastní jednání a rozhodování předsednictva.

4. Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto Řádem a všechny jiné úkony, které patří do pravomoci Rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi Rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi. Dohlíží na řádný chod rozhodčího řízení a prostřednictvím sekretariátu obstarává správní agendu Rozhodčího soudu. Schází se na pravidelných schůzích, které svolává předseda Rozhodčího soudu. Schůze předsednictva připravuje tajemník, který se také všech jednání předsednictva zúčastňuje s hlasem poradním.

5. Předsednictvo je způsobilé se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.

Rozhodci

§ 4

1. K vlastnímu rozhodování sporů jsou povoláni rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.

2. Spor rozhoduje rozhodčí senát, složený ze 3 rozhodců nebo - pokud se strany o tom dohodly - jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu, nebo jmenování jiného rozhodce, se provádí podle tohoto Řádu (§ 23).

3. Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu také o jediném rozhodci.

§ 5

1. Rozhodcem může být jen osoba zapsaná v listině rozhodců nebo vykonávající funkci člena předsednictva.

2. O zapsání do listiny rozhodců a vyškrtnutí rozhodce z této listiny rozhoduje předsednictvo. Listinu rozhodců vede tajemník Rozhodčího soudu.

3. Do listiny rozhodců mohou být zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu nebo jinou svou odbornou činností, osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalosti práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.

§ 6

Tajemník

1. Tajemník organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčího soudu a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí Rozhodčího soudu, o úschovu veškerých písemností Rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Může se zúčastnit všech ústních jednání před rozhodci.

2. Stálý zástupce tajemníka vykonává práce podle pokynů tajemníka a za jeho nepřítomnosti ho zastupuje.

III. Řízení

1. Obecná ustanovení

§ 7

Sídlo Rozhodčího soudu a místo konání ústních jednání

1. Sídlem Rozhodčího soudu je Praha.

2. Pravidelným místem konání ústních jednání je Praha, pokud se strany nedohodnou, že se ústní jednání mají konat v Bratislavě.

3. Rozhodčí senát může v případě potřeby konat ústní jednání v jiném místě, avšak má-li se ústní jednání konat v cizině, je k tomu potřebí souhlasu předsednictva.

§ 8

Předkládání písemností

1. Veškeré písemnosti, týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení, musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát rovněž jedno vyhotovení.

2. Písemnosti, uvedené v odstavci 1, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyku kontraktu nebo v jazyku, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny, nebo zajistit takový překlad na její náklad.

§ 9

Jazyk, ve kterém se řízení koná

1. Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině nebo slovenštině s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodčí soud na tuto žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, eventuálně obstará také překlad rozhodnutí Rozhodčího soudu, jakož i jiných písemností.

2. Se souhlasem stran může rozhodčí senát podle potřeby konat ústní jednání přímo v jiném jazyku.

§ 10

Základ řešení sporů

Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k mezinárodním obchodním zvyklostem.

§ 11

Doručování

1. Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla nebo zvolenému právnímu zástupci.

2. Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

3. Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo dálnopisem.

4. Kterékoliv z písemností výše uvedených mohou být doručeny rovněž osobně na potvrzení.

5. Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl.

6. Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2, 3 a 4 na její poslední známou adresu.

7. Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy.

§ 12

Přerušení řízení

Projednání sporu může být na žádost strany z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu.

§ 13

Navrácení v předešlý stav

Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu, a nebyl-li vyhlášen až do jeho doručení, se nemohla některá strana z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala některý úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát a nebyl-li ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu, k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zmeškala.

§ 14

Zajištění důkazů a předběžná opatření

1. Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz, a k tomu účelu může ustanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

2. Před zahájením rozhodčího řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o povolení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud.

§ 15

Vedlejší účastníci

1. Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

2. Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony se považují za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

§ 16

Použití ustanovení zákona č. 98/1963 Sb.

Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto řádu, se řídí ustanoveními zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 17

Platnost ustanovení o řízení

Ustanovení Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto řádu nevyplývá něco jiného.

2. Zahájení řízení

§ 18

Podání žaloby

1. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu.

2. Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu.

§ 19

Obsah žaloby

1. V žalobě musí být uvedeno:

a) označení stran,

b) nárok žalobce,

c) podpis žalobce,

d) adresy stran.

2. Žaloba má také obsahovat:

a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu, pokud pravomoc (příslušnost) nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné;

b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat;

c) hodnotu předmětu sporu;

d) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení;

e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu; žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce.

§ 20

Hodnota předmětu sporu

1. Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

2. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,

b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku,

c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů,

d) na základě údajů, které jsou k dispozici o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání.

3. V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

4. Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

§ 21

Odstranění vad žaloby

1. Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 19 tohoto řádu, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 19 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den, uvedený v § 18 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

2. V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.

3. Příprava projednání sporu

§ 22

Odpověď na žalobu

1. Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu.

2. Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů po doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

3. V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.

§ 23

Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce

1. Rozhodci jmenovaní ve smyslu § 19 a 22 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

2. Jestliže strana žalovaná nejmenuje rozhodce nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodcem, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu.

3. Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda Rozhodčího soudu.

4. Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu.

5. Dokud není ustaven rozhodčí senát (není ustanoven jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

§ 24

Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka

1. Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do započetí ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

2. O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě, nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo Rozhodčího soudu, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.

3. Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu s tím, že není vázán úkony svého předchůdce.

4. Z těchže důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

§ 25

Rozhodování o pravomoci (příslušnosti)

1. O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustanoveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka, případně jsou-li rozhodci či tajemník názoru, že Rozhodčí soud je nepříslušný.

2. Předsednictvo zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodování věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným.

3. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolnosti nařídit ústní jednání.

4. Rozhodčí senát dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

§ 26

Příprava projednání sporu rozhodčím senátem

Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti.

§ 27

Předvolání k ústnímu jednání

1. O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

2. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

4. Projednání sporu

§ 28

Ústní jednání

1. Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost kterékoliv strany nebo z vlastního podnětu Rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.

2. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.

3. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

4. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby ústní jednání se konalo v její nepřítomnosti.

5. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

6. Návrh na změnu data ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

§ 29

Rozhodování na základě písemných podkladů

Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor toliko na základě písemností, bez ústního jednání. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačujícími.

§ 30

Žaloba navzájem (protižaloba)

1. Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

2. Na protižalobu se vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 19).

§ 31

Pokus o smír

Rozhodčí senát je oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k uskutečnění smíru.

§ 32

Zápis o ústním jednání

1. O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině nebo slovenštině, který musí obsahovat tyto údaje:

a) označení Rozhodčího soudu,

b) číslo sporu,

c) místo a datum zasedání,

d) označení sporných stran a jejich zástupců,

e) údaj o účasti stran,

f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,

g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání,

h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

i) uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,

j) podpisy rozhodců.

2. Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a jej spolupodepsat. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápisu změny nebo doplňky.

3. Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem.

5. Dokazování

§ 33

Důkazy

1. Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

2. Strana může předložit písemné důkazy v originálu nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

3. Důkazy se provádějí způsobem, jejž stanoví rozhodčí senát. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo.

§ 34

Hodnocení důkazů

Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení.

6. Skončení řízení

§ 35

Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

§ 36

Vydání rozhodčího nálezu

1. Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní jednání ve sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.

2. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

3. Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

4. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

§ 37

Obsah rozhodčího nálezu

1. Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a) název rozhodčího soudu,

b) místo a datum vydání nálezu,

c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,

d) označení stran a dalších účastníků sporu,

e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,

f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,

g) odůvodnění rozhodnutí, h) podpisy alespoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce.

2. Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu.

§ 38

Hlasování o rozhodčím nálezu

1. Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.

2. Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

§ 39

Vyhlášení rozhodčího nálezu

1. Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

2. Během lhůty, kterou určí rozhodčí senát, musí být doručen stranám odůvodněný písemný rozhodčí nález.

3. V odůvodněných případech může rozhodčí senát stanovit, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

§ 40

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

1. Na žádost strany, podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

2. Zjevné překlepy a chyby textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.

3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

§ 41

Splnění rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu v souladu s právním řádem státu výkonu.

§ 42

Zastavení řízení bez vydání nálezu

1. Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 36), skončí se řízení vydáním usnesení.

2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem;

b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 tohoto řádu.

3. Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 36 a násl. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu.

7. Náklady řízení

§ 43

Náklady rozhodčího řízení

Součástí tohoto řádu jsou přiložená Pravidla o nákladech rozhodčího řízení.

IV. Smírčí řízení

§ 44

1. Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

2. Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran.

Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

3. Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

4. Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.

PRAVIDLA o nákladech rozhodčího řízení

§ 1

Definice pojmů

1. Náklady rozhodčího řízení tvoří: poplatek za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu, jakož i vlastní výlohy stran.

2. Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností Rozhodčího soudu (odměny rozhodců, výdaje spojené s pracovní odměnou právnických i technických pracovníků Rozhodčího soudu, s poskytováním různých služeb apod.). Poplatek se vybírá za každý spor.

3. Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází zejména prováděním důkazů, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními výlohami rozhodců apod.

4. Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců apod.).

1. Poplatek za rozhodčí řízení

§ 2

Výše a placení poplatku

1. Za projednávání sporu Rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je žalobce povinen zaplatit při podání žaloby.

2. Výše poplatku se stanoví podle tohoto sazebníku:

Sazebník A Ve sporech mezi subjekty z členských států RVHP

Hodnota předmětu sporu Poplatek
Do 10 000 převoditelných rublů 3 %, avšak nejméně 150 převoditelných rublů
Od 10 001 do 100 000 převoditelných rublů 300 převoditelných plus 2 % z rublů částky, přesahující 10 000 převoditelných rublů
Od 100 001 do 200 000 převoditelných rublů 2 100 převoditelných rublů plus 1 % rublů z částky, přesahující 100 000 převoditelných rublů
Od 200 001 převoditelných rublů výše 3 100 převoditelných rublů plus 0,5 % z částky, přesahující 200 000 převoditelných rublů

Sazebník B V ostatních sporech

Hodnota předmětu sporuPoplatek
Do 80 000 Kčs 3 %, avšak nejméně 1200 Kčs
Do 800 000 Kčs 2 400 Kčs plus 2 % z částky přesahující 80 000 Kčs
Do 1 600 000 Kčs16 800 Kčs plus 1 % z částky přesahující 800 000 Kčs
Od 1 600 000 Kčs výše 24 800 plus 0,5 % z částky přesahující 1 600 000 Kčs

3. Poplatek stanovený podle sazebníku A nebo B se vypočítává v této měně:

a) v převoditelných rublech, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v převoditelných rublech;1)

b) v národních měnách členských států RVHP, jestliže hodnota předmětu je vyjádřena v této měně;2)

c) v měně třetích států, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v takové měně.3)

4. Jestliže žalobní nároky jsou uplatněny v různých měnách, určí Rozhodčí soud jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen; ve sporech mezi subjekty z členských států RVHP určí zásadně převoditelné ruble.

5. Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy žalobce dal závazný příkaz bance svého státu k převodu částky.

6. Československé subjekty platí poplatky v Kčs po provedeném příslušném přepočtu.

§ 3

Snížení poplatku a jeho částečné vrácení

1. Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže spor rozhoduje jediný rozhodce.

2. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do odeslání předvolání k ústnímu jednání, vrátí mu Rozhodčí soud 75 % poplatku.

3. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do dne prvního ústního jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy Rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že strany se vzdávají rozhodnutí sporu Rozhodčím soudem, vrací se žalobci 50 % poplatku.

4. Jestliže v důsledku okolností uvedených v odstavci 3 bude řízení zastaveno při prvním ústním jednání před vydáním nálezu, vrací se žalobci 25 % poplatku.

5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku nemůže být nižší než 50 Rbl (sazebník A), resp. 400 Kčs (sazebník B).

6. V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v nálezu nebo v usnesení o skončení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy.

§ 4

Poplatek při žalobě navzájem

Pro žalobu navzájem platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.

§ 5

Rozdělení poplatku

1. Poplatek jde zpravidla k tíži strany, která ve sporu podlehla.

2. Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku.

3. Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2.

2. Zvláštní náklady vznikající Rozhodčímu soudu

§ 6

1. Náklady Rozhodčího soudu uhradí strany podle zásad uvedených v § 5. Jestliže se však na žádost jedné ze stran při řízení překládají podání stran, jejich oznámení atd., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu do jiného jazyka než je jazyk rozhodčího řízení, nese náklady překladu tato strana.

Totéž platí i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu a o služby tlumočníka (§ 9 Řádu) a v případech obdobných.

2. Rozhodčí soud může žádat od žalobce složení zálohy na provedení nutných opatření v průběhu řízení.

Záloha může být Rozhodčím soudem vyžádána též od strany, která prohlásí provedení jiného opatření za nutné pro řízení, jestliže Rozhodčí soud prohlášení pokládá za odůvodněné.

3. Náklady Rozhodčího soudu se účtují v měně, v níž vznikly.

4. O placení nákladů a zálohy platí analogicky ustanovení § 2 odst. 6.

5. Za náklady vzniklé Rozhodčímu soudu odpovídá vůči Rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.

3. Výlohy stran

§ 7

Každá strana nese sama výlohy, které jí vznikly.

§ 8

Výjimky

Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 až 7 může Rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony, způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněné protahování řízení.

1) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o organizaci Mezinárodní banky hospodářské spolupráce z 22. října 1963.

2) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o neobchodních platech z 8. února 1963 s přihlédnutím k ustanovením Dohody o používání seznamu neobchodních platů a koeficientu přepočtu částek neobchodních platů na převoditelné ruble z 28. července 1971.

3) Zúčtování se provádí způsobem stanoveným Státní bankou československou.

Přesunout nahoru