Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zásady č. 175/1980 Sb.Zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 13. listopadu 1980 č. 366

Částka 44/1980
Platnost od 24.12.1980
Účinnost od 01.01.1981
Zrušeno k 01.01.1986 (119/1985 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

175

ZÁSADY

vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 13. listopadu 1980 č. 366

Kolektivní smlouvy jsou důležitým politickoekonomickým, sociálním a právním nástrojem a významnou formou účasti pracujících při zabezpečování plánovitého hospodářského a sociálního rozvoje organizací a při ochraně oprávněných zájmů pracujících. Upravují vzájemné vztahy mezi kolektivy pracovníků zastoupených orgány Revolučního odborového hnutí a vedoucími organizací. Vytyčují závazná konkrétní opatření a závazky ke splnění plánovaných úkolů, k uplatňování socialistických zásad v odměňování za práci, ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek pracujících a k rozvíjení výchovné a vzdělávací činnosti. Přispívají k prohlubování socialistické demokracie, k upevňování právního řádu, uvědomělé pracovní kázně a vzájemných soudružských vztahů v organizacích.

V zájmu jednotného postupu při přípravě, uzavírání a kontrole kolektivních smluv stanoví vláda Československé socialistické republiky a Ústřední rada odborů tyto zásady:

ČÁST PRVNÍ

Uzavírání kolektivních smluv

1. Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech státních hospodářských, rozpočtových, příspěvkových a ostatních socialistických organizacích s výjimkou jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev.

2. Kolektivní smlouva se uzavírá mezi kolektivem pracovníků a organizací. 1) Jménem pracovníků ji uzavírá závodní výbor, podnikový výbor nebo místní výbor, univerzitní odborová rada, celoškolský výbor Revolučního odborového hnutí, popřípadě další příslušný odborový orgán (dále jen "závodní výbor") a jménem organizace její vedoucí. Kolektivní smlouvy organizací (podniků) se uzavírají na období jednoho roku. V případech, kde jsou k tomu podmínky, lze uzavřít kolektivní smlouvu organizace na delší období zpravidla na pět let a její obsah se ročně upřesňuje doplňkem ke kolektivní smlouvě.

3. V organizacích vnitřně členěných na závody uzavírá závodní výbor jménem pracovníků závodu a vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí závodu jménem organizace závodní kolektivní smlouvu, která je základním článkem soustavy kolektivních smluv a obsahuje i závazky týkající se samostatných provozů. Ustanovení a závazky kolektivní smlouvy organizace se vztahují na závod a jeho pracovníky, pokud závodní kolektivní smlouva v souladu s těmito zásadami nestanoví něco jiného. Závodní kolektivní smlouvy se uzavírají na období jednoho roku.

4. Ve výrobních hospodářských jednotkách - oborových podnicích, koncernech, trustech (dále jen "VHJ") - uzavírá oborovou kolektivní smlouvu jménem pracovníků VHJ oborový výbor Revolučního odborového hnutí a jménem VHJ její generální ředitel. Ustanovení a závazky oborové kolektivní smlouvy se vztahují na organizace, závody a jejich pracovníky, pokud jejich kolektivní smlouvy v souladu s těmito zásadami nestanoví něco jiného. Oborové kolektivní smlouvy se uzavírají zpravidla na dobu pěti let.

5. Kolektivní smlouvy se připravují souběžně s návrhem plánu a musí být schváleny současně s potvrzením plánu nejpozději do 15. února v roce, v němž vstupují v platnost.

6. Dojde-li k závažným změnám v činnosti organizace nebo VHJ, zejména při změně plánu nebo jsou-li k tomu jiné závažné důvody, provede se změna nebo doplnění kolektivní smlouvy v doplňku ke kolektivní smlouvě.

7. Kolektivní smlouva, její změny a doplňky se uzavírají písemně.

8. Všechny závazky v kolektivní smlouvě musí být termínovány a musí být stanovena jmenovitě odpovědnost za jejich plnění.

ČÁST DRUHÁ

Obsah kolektivních smluv

A. Obsahové zaměření oborových kolektivních smluv

9. Oborová kolektivní smlouva v souladu se statutem VHJ, podle konkrétních podmínek a potřeb obsahuje závazky obou smluvních stran sledující zabezpečení plánovaných úkolů, hmotné zainteresovanosti, péče o pracující, výchovné a vzdělávací činnosti a tvorbu a užití fondu kulturních a sociálních potřeb zpravidla na dobu pěti let s případným členěním na jednotlivé roky, zejména z hlediska:

a) stručné charakteristiky hlavních úkolů plánu VHJ, podmínek uplatnění vstřícného plánování a rozvoje pracovní a tvůrčí iniciativy podle potřeb oboru, včetně způsobu provádění kontroly dosahovaných výsledků na úrovni VHJ,

b) zabezpečení plánovaných změn ve struktuře výroby, její efektivnosti a kvalitě, zejména úkolů státních cílových programů, technického rozvoje snižováním materiálové náročnosti výroby, zvyšování produktivity práce a technickoekonomické úrovně výrobků,

c) vytváření podmínek pro realizaci programů rozvoje hnutí vynálezců a zlepšovatelů, včetně zavádění a rozšiřování pokrokových metod práce a žádoucího využívání tematického plánování uvnitř VHJ,

d) způsobu rozdělení hospodářského výsledku VHJ, zejména pravidel tvorby a rozdělování prostředků do fondů VHJ a podřízených organizací tvořících VHJ, včetně prostředků na rozvoj podnikové sociální politiky,

e) stanovení celkového objemu mzdových prostředků vyplývajícího ze závazných limitů a plánovaných úkolů, jeho rozdělení na dílčí složky podle způsobu tvorby a účelu použití a na jednotlivé organizace; výše průměrné mzdy za VHJ celkem, za jednotlivé organizace, popř. v rozdělení podle kategorií nebo skupin pracovníků,

f) zabezpečení hlavních úkolů v oblasti odměňování, zejména vyplývajících z dlouhodobého mzdového programu, uplatňování mzdových forem apod., včetně vytýčení časového postupu, forem, metod a podmínek jejich realizace pro nižší stupně řízení,

g) stanovení zásad pro usměrňování mzdových prostředků uvnitř VHJ podle dosahovaných výsledků, včetně postihů za nekvalitní výrobu, popř. porušování smluvních závazků, překračování limitu mzdových prostředků apod.,

h) stanovení věcných úkolů a politickoorganizačních opatření k realizaci pětiletých plánů racionalizace práce, zejména vytýčení směrů pro nižší stupně řízení,

i) vytváření podmínek pro splnění plánu přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje VHJ a dále opatření k realizaci dalších úkolů nad jeho rámec, pro jejichž plnění se na úrovni VHJ vytvoří předpoklady. Podle podmínek obsahuje dále závazky na budování oborových rekreačních, zdravotnických zařízení, učňovských škol a jiných společenských zařízení. Kolektivní smlouvy vycházejí z "Programů a plánů přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje" a svými závazky zajišťují a realizují jejich úkoly a cíle,

j) rozvíjení odborné kvalifikace pracovníků zejména žen, mladých pracovníků, včetně učňovské mládeže a proškolování pracovníků uvolněných z neefektivních výrob. Zvyšování politických, ekonomických a právních znalostí pracujících a vytváření podmínek k rozšiřování výchovného vlivu v pracovních kolektivech pro upevňování pracovní a technologické kázně, vytváření materiálních předpokladů pro rozvoj kulturně výchovné činnosti a využití času pracujících v souladu s plánem přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje VHJ,

k) stanovení pravidel pro tvorbu a rozdělování zdrojů fondu kulturních a sociálních potřeb za splnění ukazatelů nad 2 % objemu vyplacených mezd stanovených pro VHJ i zásad pro jejich krácení a pravidel pro rozdělení zdrojů oborového fondu kulturních a sociálních potřeb na podřízené podniky. Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb je součástí obsahu oborové kolektivní smlouvy.

B. Obsahové zaměření kolektivních smluv organizací a závodních kolektivních smluv

Zabezpečení plánovaných úkolů

10. Kolektivní smlouva obsahuje zpravidla stručnou charakteristiku hlavních úkolů plánu a způsobu rozdělení hospodářského výsledku (prostředků). Ke splnění úkolů plánu, popřípadě rozpočtu 2) kolektivní smlouva obsahuje zejména konkrétní závazky organizace a pracovníků zaměřené především na:

a) zabezpečení rovnoměrného plnění úkolů plánu zejména odhalováním a využitím rezerv ve zdrojích růstu produktivity práce a zefektivnění výrobního procesu, zdokonalováním vnitropodnikového chozrasčotního řízení a organizace práce a důsledné uplatnění podmínek vstřícného plánování již v přípravě plánu na další rok,

b) plné využívání nové techniky a technologie a urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do výroby cestou rekonstrukce, modernizace, automatizace, mechanizace a inovace výroby a optimálního využívání výrobních prostředků především zvyšováním směnnosti,

c) zabezpečování plánované jakosti výroby a kvality služeb, zvyšování podílu výrobků I. jakosti, na rozšiřování a obměnu sortimentu výrobků v zájmu plnění plánovaných dodávek pro vnitřní trh, vývoz, investiční výstavbu a dodávky pro ostatní odběratele; přitom konkrétní stimulací výrazněji ovlivnit zvyšování užitných vlastností výrobků, snižování podílu nákladů na zmetky a reklamace,

d) vytváření všestranných podmínek efektivního využívání paliv a energie, surovin a materiálu především snižováním normované spotřeby a využíváním dalších rezerv v rozpočtových, režijních i výrobních nákladech v zájmu zvyšování rentability výroby a služeb,

e) upevňování pracovní a technologické kázně, plné a efektivní využívání fondu pracovní doby, stabilizaci pracovníků, snižování absence a nežádoucí fluktuace, lepší využití a rozmístění pracovníků, zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví,

f) vytváření podmínek rozvoje vnitropodnikového soutěžení a cílevědomého zkvalitňování výrobních (provozních) porad, včetně způsobu propagace, popularizace a využití výsledků i zkušeností dosažených všemi formami pracovní a tvůrčí iniciativy,

g) realizaci a kontrolu plnění programů komplexní socialistické racionalizace při dalším rozvoji komplexních racionalizačních brigád a ostatních účinných forem technické tvůrčí iniciativy pracujících včetně prohlubování a vytváření podmínek pro jejich efektivní využívání,

h) důsledné zabezpečování úkolů státních cílových programů a komplexních programů rozvoje hnutí vynálezců a zlepšovatelů, plánů tematických úkolů a dalších forem zajišťujících širokou účast pracujících ve vědeckotechnickém rozvoji,

i) opatření směřující ke snižování práce přesčas a omezování noční práce žen.

Hmotná zainteresovanost

11. V souladu se mzdovými a jinými právními předpisy v návaznosti na kolektivní smlouvu vyššího stupně řízení, na dlouhodobý mzdový program a pětiletý plán racionalizace práce kolektivní smlouva obsahuje zejména:

a) celkový objem mzdových prostředků vyplývající ze závazných limitů a plánovaných úkolů, jeho rozdělení na vnitropodnikové útvary a podle účelu použití; výši průměrné mzdy za organizaci (závod) celkem, popř. v rozdělení podle kategorií nebo skupin pracovníků a za vnitropodnikové útvary,

b) opatření k prohloubení diferenciace mezd mezi vnitropodnikovými útvary, skupinami pracovníků a vybranými profesemi podle jejich prokazatelného přínosu k plnění rozhodujících úkolů organizace zejména při zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce, trvalému růstu produktivity práce a dosahování všestranných úspor živé a zvěcnělé práce, popř. podle dalších hledisek,

c) opatření ke zvýšení ekonomické účinnosti mzdových forem za účelem prohloubení jejich pobídkovosti a zaměření na plnění rozhodujících úkolů organizace,

d) konkrétní úkoly v cílevědomém rozvoji racionalizace a normování práce, zejména ve zdokonalování normativní základny vedoucí ke stále širšímu uplatňování technicky zdůvodněných výkonových norem ve výrobě, rozšiřování normativní základny u pomocných a obslužných prací a zavádění ověřených organizačních systémů směřujících ke snížení počtu řídícího a správního aparátu,

e) postup při spolurozhodování závodního výboru Revolučního odborového hnutí o uplatňování norem spotřeby práce a při tvorbě těch norem, které nejsou stanoveny na základě schválených normativních podkladů,

f) opatření k soustavnému hodnocení vývoje mezd, kontrole účinnosti mzdových soustav a dodržování mzdových předpisů,

g) postup v případě, že je ohroženo dodržení závazného limitu mzdových prostředků nebo při jeho překročení anebo při omezení výplaty mezd v organizaci,

h) informaci, kde pracovníci organizace mohou nahlédnout do mzdových předpisů používaných v organizaci, do prémiových řádů, konkrétních podmínek pro poskytování odměn a zřizování a používání fondu vedoucích apod.

12. Podle zmocnění ve mzdových nebo jiných právních předpisech kolektivní smlouva:

a) stanoví pravidla pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích,

b) stanoví postup a bližší podmínky pro poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích 3) a pro stanovení jejich výše jednotlivým pracovníkům,

c) může stanovit některé mzdové podmínky, např. výši a podmínky příplatků, preferencí apod.

Péče o pracující

13. V oblasti dalšího zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních a dalších životních podmínek kolektivní smlouvy vycházejí z "Programů a plánů přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje", které obsahují základní cíle a jmenovité úkoly podnikové sociální politiky, ukazatele jejího rozvoje a konkrétní termínované závazky hospodářského vedení s uvedením osobní odpovědnosti.

Kolektivní smlouva obsahuje závazky pracovních kolektivů, zaměřené na podporu plnění plánu personálního a sociálního rozvoje v této oblasti a další závazky obou smluvních stran na realizaci úkolů podnikové sociální politiky, které nebyly zahrnuty do uvedeného plánu, ale pro jejichž plnění se v organizaci vytvoří reálné předpoklady. V kolektivní smlouvě se stanoví zejména:

a) v oblasti zlepšování pracovního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci společný postup hospodářských a odborových orgánů k soustavnému snižování pracovní úrazovosti a nemocí z povolání a závazky k efektivnímu využívání třístupňové kontroly, k zajišťování veřejné prověrky bezpečnosti práce, k soustavné výchově a školení pracovníků k bezpečné a zdravotně nezávadné práci, k hospodárnému využívání ochranných osobních pracovních prostředků a ke snižování počtu žen pracujících s břemeny nad stanovenou hmotnost,

b) v oblasti závodní zdravotní péče zásady výběru pracovníků na lázeňskou léčbu a závazky a opatření ke kvalitativnímu zlepšování zdravotní péče, včetně preventivních lékařských prohlídek a k vytváření podmínek pro uplatnění pracovníků se změněnou pracovní schopností,

c) v oblasti závodního stravování zásady pro poskytování příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb pracovníkům a bývalým pracovníkům (důchodcům) na závodní stravování, formy společenské kontroly odborových orgánů nad závodním stravováním, včetně způsobu uplatnění závěrů při zjištěných nedostatcích, a další závazky ke zlepšování prostředí a k racionalizaci práce a výdeje jídel v zařízeních závodního stravování, zvyšování kvality a rozšiřování sortimentu podávaných jídel, k rozvoji socialistické soutěže pracovníků závodního stravování a k výchově pracovníků k racionální výživě a k uplatnění správných stravovacích režimů,

d) v oblasti bydlení pracovníků zásady výběru pracovníků do bytových pořadníků a zásady pro poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb a příspěvků na úhradu úroků z půjček státní spořitelny na bytové účely; závazky k poskytování odborné a technické pomoci pracovníkům při individuální a družstevní bytové výstavbě, zlepšení údržby podnikového bytového fondu a při výchově ubytovaných pracovníků v podnikových ubytovacích zařízeních k dodržování zásad ochrany majetku v socialistickém vlastnictví,

e) v oblasti rekreace pracovníků a jejich rodinných příslušníků zásady pro výběr účastníků a diferenciaci v poskytování příspěvků na rekreaci a zásady využití podnikového zařízení včetně určení délky rekreačního období a závazky k účasti pracujících na rozšiřování rekreační základny včetně pionýrských táborů Revolučního odborového hnutí,

f) v oblasti životních podmínek a životního prostředí společný postup k zlepšování životních podmínek zejména pracujících žen, dopravy do zaměstnání a zpět, služeb všeho druhu, zásady pro výběr a umisťování dětí do dětských předškolních zařízení a společná opatření k účinné ochraně životního prostředí na podporu volebních programů Národní fronty,

g) vytváření všestranných podmínek pro rozvoj kulturní a sportovní činnosti, účelné využívání volného času pracujících, zejména mládeže a utváření socialistického životního stylu,

h) v oblasti individuální sociální péče zásady pro poskytování jednorázové sociální výpomoci v jednotlivých sociálně mimořádných případech,

i) v oblasti rozvoje pracovní iniciativy a společenské angažovanosti zásady pro poskytování nepeněžních odměn z fondu kulturních a sociálních potřeb za příkladné a soustavné plnění pracovních úkolů nebo mimořádnou společenskou angažovanost a při pracovních a životních výročích a závazky k zlepšování pracovního a životního prostředí v rámci akce "Odboráři svým závodům a republice" na podporu plnění úkolů obsažených v plánu sociálního rozvoje, popř. i nad jeho rámec,

j) podmínky soustavného upevňování právního vědomí pracujících formou právní propagandy se zřetelem ke konkrétním podmínkám organizace, poskytování porad pracujícím z oblasti pracovněprávního, sociálního, popř. občanskoprávního zákonodárství.

Výchovná a vzdělávací činnost

14. Ke zvyšování výchovné činnosti v zájmu dalšího prohlubování znalostí a vědomostí pracujících obsahuje kolektivní smlouva závazky zaměřené v souladu s plánem přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje především na:

a) zvyšování kvalifikace pracujících, zejména mládeže a žen v souladu s potřebami organizace v podnikových a ostatních formách vzdělávání,

b) zvyšování politických, ekonomických a právních znalostí pracujících ve školách socialistické práce a na pracovištích a výběr propagandistů podle potřeb odborové organizace,

c) posilování výchovného vlivu v kolektivech pracovníků k upevňování pracovní a technologické kázně, k hospodárnosti, k lepšímu využívání fondu pracovní doby a k zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví prostřednictvím školení, propagandy a agitace.

Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

15. K účelnému využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví v souladu s právními předpisy

a) kolektivní smlouva organizace zejména:

- výši přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb organizace,

- podmínky pro doplňkový příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb,

- možnosti vyloučit z výhod poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb pracovníky organizace s neomluvenou absencí a pracovníky, kterým bylo pravomocně uloženo kárné opatření;

b) závodní kolektivní smlouva zejména:

- výši přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb závodu,

- možnosti vyloučit z výhod poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb pracovníky závodu s neomluvenou absencí a pracovníky, kterým bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

16. Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb je součástí kolektivní smlouvy.

ČÁST TŘETÍ

Právní závaznost kolektivních smluv

17. Návrh oborové kolektivní smlouvy musí být projednán a schválen oborovou konferencí ROH, návrh kolektivní smlouvy organizace nebo závodní kolektivní smlouvy členskou schůzí nebo konferencí delegátů základní organizace Revolučního odborového hnutí (základních organizací Revolučního odborového hnutí), jinak je kolektivní smlouva neplatná. Totéž platí pro uzavírání změn a doplňků kolektivní smlouvy.

18. Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Obě strany jsou povinny ji od té doby dodržovat a jakékoliv změny a doplňky provádět pouze se vzájemným souhlasem a předepsaným způsobem.

19. Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období.

20. Ustanovení a závazky v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.

21. Nároky vyplývající z kolektivních smluv pro jednotlivé pracovníky se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.

22. Vedoucí pracovníky organizace, kteří neplní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy nebo zaviňují průtahy v plnění ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě, upozorňuje závodní výbor na nedostatky a žádá odstranění zjištěných nedostatků.

Závodní výbor může navrhnout příslušným orgánům, aby v rámci platných předpisů použily vůči těmto pracovníkům vhodná opatření, jako například odnětí či krácení prémií, odměn, podílů, uložení kárného opatření nebo i odvolání z funkce.

Za plnění závazků přijatých odborovými orgány odpovídají tyto orgány podle stanov Revolučního odborového hnutí.

23. Generální ředitel VHJ, vedoucí organizace, závodu je povinen soustavně sledovat, jak vedoucí a další pracovníci uvedení v kolektivní smlouvě plní povinnosti vyplývající pro ně z této smlouvy. Zaviněné neplnění těchto povinností posuzuje jako porušení pracovní kázně a vyvozuje z něho důsledky. Při hodnocení pracovních výsledků jednotlivých vedoucích pracovníků a při hmotném oceňování jejich práce se přihlíží též k tomu, jak se podílejí na plnění závazků organizace z kolektivní smlouvy, za jejichž plnění jsou odpovědni.

24. Spory, které vzniknou mezi příslušným odborovým orgánem a vedením VHJ, vedením organizace nebo závodu a týkají se neplnění povinností organizace vyplývajících z kolektivní smlouvy, řeší příslušný vyšší orgán odborového svazu v dohodě s orgánem nadřízeným VHJ nebo organizací.

25. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků. Složení tohoto orgánu se stanoví zpravidla tak, aby v něm byli převážně zástupci orgánů nadřízených organizací a příslušného vyššího orgánu odborového svazu.

26. Při kontrole plnění kolektivní smlouvy je možné dohodnout, jaké náhradní plnění poskytne organizace při nezaviněném nesplnění závazků.

ČÁST ČTVRTÁ

Přílohy kolektivní smlouvy

27. Součástí každé kolektivní smlouvy jsou její přílohy. Tvoří je:

- změny a doplňky kolektivní smlouvy,

- protokoly o veřejné kontrole plnění kolektivní smlouvy, včetně závazků (opatření) k odstranění nedostatků,

- další nezbytně nutné přílohy podle pokynů příslušného ústředního orgánu a příslušného výboru odborového svazu.

ČÁST PÁTÁ

Registrace a kontrola plnění kolektivních smluv

28. Uzavřené kolektivní smlouvy organizací, jejich změny a doplňky registrují orgány jim bezprostředně nadřízené a příslušné orgány odborového svazu. Vedení organizace spolu s příslušným odborovým orgánem provádí registraci závodních kolektivních smluv, jejich změn a doplňků. Oborové kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky registrují ústřední orgány a příslušné orgány odborového svazu. Registrující orgány a organizace dbají na včasnou přípravu a uzavření kolektivních smluv a konzultují obsah předložených návrhů za účasti obou smluvních stran. O opatřeních dohodnutých při konzultaci ke změnám a doplnění kolektivní smlouvy provádějí záznam. Uzavřené kolektivní smlouvy se zasílají k registraci ihned po jejich podepsání. Registrující orgány vyhotovují protokol o registraci.

29. Obě smluvní strany v kolektivní smlouvě dohodnou způsob:

a) pravidelné běžné kontroly plnění v zájmu vytváření předpokladů pro důslednou a včasnou realizaci všech ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě. Se závěry běžné kontroly plnění kolektivní smlouvy jsou pracující seznamováni na výrobních (provozních) poradách, členských schůzích odborových úseků a členských schůzích nebo konferencích základní organizace Revolučního odborového hnutí;

b) pololetní veřejné kontroly plnění kolektivní smlouvy organizace a závodní kolektivní smlouvy za účasti všech pracujících, organizované dvakrát ročně podle společného plánu politicko-organizačního opatření. Nejpozději do 31. srpna běžného roku a do 15. února roku následujícího schvaluje dosažené výsledky v plnění kolektivní smlouvy a navrhované závěry z provedené veřejné kontroly členská schůze, nebo podniková (závodní) konference Revolučního odborového hnutí. Výsledky a závěry veřejné kontroly se využijí při přípravě a uzavření nové kolektivní smlouvy a při rozborech hospodářské činnosti organizace;

c) veřejné kontroly plnění oborové kolektivní smlouvy jednou ročně současně s hodnocením výsledků hospodaření a plnění plánu VHJ a projednání jejich výsledků a schválení závěrů z nich vyplývajících oborovou konferencí Revolučního odborového hnutí.

ČÁST ŠESTÁ

Úkoly organizací, nadřízených státních a hospodářských orgánů a příslušných odborových orgánů při uplatňování zásad

30. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor jsou povinni:

a) seznámit pracující s návrhy plánu, získávat náměty do kolektivní smlouvy a návrh kolektivní smlouvy projednat na výrobních nebo provozních poradách, členských schůzích odborových úseků, popřípadě členských schůzích základních organizací Revolučního odborového hnutí. Soustředit připomínky z pracovišť, využít jich při zpřesňování návrhu kolektivní smlouvy a o jejich uplatňování podávat zpětné informace,

b) zajistit aktivní účast pracujících, hospodářských pracovníků, funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Československé vědeckotechnické společnosti na veřejné kontrole plnění kolektivní smlouvy za pololetí a za celý rok. Hodnocení spojit s kontrolou plnění hospodářského plánu a plánu přípravy kádrů, personálního a sociálního rozvoje, s hodnocením iniciativy pracujících a využít je pro další zkvalitňování činnosti v rozborech hospodářské činnosti organizace.

31. Orgány nadřízené organizacím zajišťují spolu s příslušnými orgány odborového svazu zejména:

a) pomoc při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených,

b) zhodnocení dosažených výsledků v plnění kolektivních smluv, uplatňovaných forem a metod práce spolu s rozborem hospodářské činnosti organizace za pololetí a za rok, organizaci výměn zkušeností mezi organizacemi jimi řízenými a přijetí opatření k odstranění nedostatků.

32. Ústřední orgány spolu s příslušnými výbory odborových svazů:

a) přijímají společný postup k realizaci těchto zásad ve svém odvětví, zejména z hlediska poskytování metodické pomoci a konzultací při přípravě, obsahovém zaměření a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených. Současně ověřují, zda i v závodech byly uzavřeny závodní kolektivní smlouvy,

b) hodnotí výsledky pololetní veřejné kontroly plnění kolektivních smluv do 15. října v běžném roce, zejména z hlediska jejich účinnosti, plnění závazků, úrovně provedené kontroly vyřizování námětů a připomínek pracujících. Do 31. března následujícího roku zhodnotí realizaci zásad a účinnost svých opatření přijatých k jejich uskutečňování se závěry pro odstranění případných nedostatků,

c) organizují výměnu zkušeností z práce s kolektivními smlouvami a získané poznatky a náměty využívají ke zlepšení úrovně a účinnosti kolektivních smluv.

ČÁST SEDMÁ

Závěrečná ustanovení

33. Výklad ustanovení těchto zásad provádí Ústřední rada odborů s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

34. Zrušují se zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv č. 103/1975 Sb.

35. Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1981. Postupuje se podle nich již při přípravě nových kolektivních smluv.

Poznámky pod čarou

1) Organizací se pro účely těchto zásad rozumí také koncernový podnik a koncernová účelová organizace, pokud statut koncernu určil, že mohou vystupovat svým jménem v pracovněprávních vztazích.

2) V nevýrobních organizacích se ustanovení odstavce 10 použije přiměřeně podle charakteru organizace.

3) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích.

Přesunout nahoru