Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 84/1976 Sb.Vyhláška FMTIR o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci

Částka 17/1976
Platnost od 06.08.1976
Účinnost od 01.10.1976
Zrušeno k 01.07.1998 (131/1998 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

84

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj

ze dne 14. července 1976

o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 písm. a), b), c), zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona):


ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

Základní pojmy

(1) Velký územní celek je území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (ochrana a tvorba krajiny, těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).

(2) Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

(3) Zóna je prostorově ucelená část sídelního útvaru nebo krajinného celku, která je charakterizovaná specifickým určujícím znakem, zpravidla funkcí nebo polohou, popřípadě území malého sídelního útvaru.

(4) Zájmové území je území přilehlé k sídelnímu útvaru, v němž převládají současné nebo výhledové vztahy k sídelnímu útvaru a v němž uspořádání musí být řešeno ve vzájemné funkční a technické závislosti se sídelním útvarem.

(5) Registrační list územně plánovací dokumentace je soupis vybraných údajů z vypracované územně plánovací dokumentace; slouží pro tvorbu a aktualizaci registrů integrovaného informačního systému o území.

(6) Pořizovatelem je orgán, který pořizuje územně plánovací podklady nebo územně plánovací dokumentaci.

(7) Zpracovatelem je právnická nebo fyzická osoba, která územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady zpracovává na základě oprávnění.1)

ČÁST DRUHÁ

Územně plánovací podklady

(K § 3 až 7 zákona )

§ 2

(1) Urbanistickou studii opatřuje stavební úřad, nebo ten orgán územního plánování, který ji potřebuje pro usměrňování využití území. Urbanistickou studii může opatřovat nebo na její zpracování přispět také každý, kdo se bude podílet na využití území.

(2) Obsah a rozsah urbanistické studie se určuje v jejím zadání, které sestavuje, popřípadě odsouhlasuje orgán územního plánování nebo stavební úřad.

(3) Urbanistická studie se použije zejména jako nástroj prostorové urbanistické tvorby, na ověření základní koncepce řešení pro územní plán a pro zhodnocení únosného zatížení území. Zpracovává se i pro dílčí nebo specifické problémy území, pro získání variantních řešení.

(4) Pokud je nezbytné urbanistickou studii z hlediska jejího použití projednat, zejména má-li být podkladem pro územní řízení nebo pro zpracování územně plánovací dokumentace, potom způsob jejího projednání stanoví příslušný stavební úřad nebo orgán územního plánování. Při projednávání urbanistické studie se postupuje přiměřeně podle § 25 a 26 této vyhlášky.

§ 3

Územní generel

(1) Územní generel opatřuje stavební úřad nebo ten orgán územního plánování, který jej potřebuje jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo pro její prohloubení.

(2) Orgán, který opatřuje územní generel, stanoví jeho obsah a rozsah v souladu s § 5 zákona. Na základě zadání vypracuje územní generel zpracovatel.

(3) Územní generel nenahrazuje odvětvové generely, které pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace a které jsou využívány při zpracování územně plánovací dokumentace.

Seznam pozemků pro výstavbu rodinných domkůzrušeno

§ 4 – § 7zrušeno

Územně technické podklady

§ 8

Soustava územně technických podkladů

(1) Soustavu územně technických podkladů tvoří:

a) územně technické podklady ke zpracování územně plánovací dokumentace, k územnímu rozhodování a k povolování staveb;

b) územně technické podklady integrovaného informačního systému o území, který slouží pro automatizované zpracování údajů o stavu a podmínkách území, o záměrech jeho uspořádání a o navrhovaných, probíhajících a uskutečněných změnách ve využití území,

c) územně technické podklady zejména pro koncepci vývoje osídlení, péče o životní prostředí a pro stanovení územních systémů ekologické stability, pro oceňování pozemků a soubory vybraných údajů pro regeneraci měst a obcí,

(2) Ústřední orgány státní správy pro územní plánování zajišťují v dohodě s ostatními ústředními orgány státní správy jednotný způsob územní identifikace a struktury dat o území, umožňující jejich zpracování do formy územně technických podkladů, zároveň určují jednotnou metodiku zpracování, s využitím podkladů podle odstavce 1 zpracovávají a aktualizují dlouhodobé koncepce územního rozvoje republik.

§ 9

Pořizování územně technických podkladů

Pořizování územně technických podkladů zahrnuje:

a) přípravné práce;

b) zpracování územně technických podkladů.

§ 10

Přípravné práce

Za provedení přípravných prací odpovídá pořizovatel; zabezpečuje u odborných právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů zpracování dat o území v potřebném rozsahu, formě a sestavách pro daný soubor územně technických podkladů podle jednotné metodiky.

§ 11

Zpracování územně technických podkladů

(1) Práce na územně technických podkladech zahrnují:

a) doplnění a zpracování dat o území, která nelze získat u právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů pověřených jejich shromažďováním, uchováváním, zpracováváním a poskytováním;

b) vypracování dokumentace územně technických podkladů.

(2) Pořizovatel sleduje průběh zpracovávání územně technických podkladů, zejména dodržování metodiky a pracovních postupů.

§ 12

Zpracování dokumentace územně technických podkladů

Dokumentace územně technických podkladů musí srozumitelnou a přehlednou formou poskytovat základní a komplexní informace o stavu, možnostech a tendencích vývoje příslušného území a jeho jednotlivých prvků.

§ 13

Ověření a vydání územně technických podkladů

Úplnost zpracovaného souboru územně technických podkladů ověřuje pořizovatel, který po ověření úplnosti stanoví způsob jejich používání a uplatňování podle účelu, pro který byly zpracovány.

§ 14

Změny a doplňky územně technických podkladů

Pořizovatel zabezpečí změnu nebo doplněk územně technických podkladů nebo jejich částí při významných změnách v území nebo po dokončení nových statistických šetření.

§ 15

Uložení územně technických podkladů

(1) Pořizovatel určí způsob uložení souborů územně technických podkladů u orgánů územního plánování.

(2) Orgány územního plánování, u kterých jsou územně technické podklady uloženy, poskytují je orgánům státní správy a obcí, a dále popřípadě všem subjektům, které se podílejí na využívání území.

ČÁST TŘETÍ

Územně plánovací dokumentace

(K § 8 až § 38 zákona )

§ 16

(1) Základní kategorií pro všechny stupně územně plánovací dokumentace je územní plán:

a) pro velký územní celek se zpracovává se zaměřením zejména na výhledovou strukturu osídlení, regionální územní systémy ekologické stability, dopravního a technického vybavení,

b) pro sídelní útvar se zpracovává se zaměřením zejména na urbanistickou koncepci a využití území (např. jako plán využití ploch),

c) pro zóny se zpracovává jako plán regulační (zastavovací) se zaměřením zejména na regulační prvky využití parcel.

(2) Územní plán pro malé sídelní útvary se může zpracovat také se zaměřením na prvky řešené jinak v územním plánu zóny a územní plán pro velké zóny může v případě potřeby obsahovat řešení zpracovávané jinak v územních plánech sídelních útvarů.

(3) Územní prognóza se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň velký územní celek.

(4) Územní projekt se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň zóna.

(5) Schválená územně plánovací dokumentace je podkladem pro vyvlastnění pro veřejně prospěšné stavby a může také sloužit jako podklad pro přiznávání příspěvků státu.

(6) Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

a) přípravné práce,

b) zadání průzkumů a rozborů,

c) zpracování a projednání prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programu výstavby,

d) zadání územně plánovací dokumentace a dohled nad jejím zpracováním,

e) projednání územně plánovací dokumentace.

§ 17

(1) Přípravné práce provádí pořizovatel, zabezpečuje je ve spolupráci s ostatními orgány státní správy, orgány obcí a právnickými a fyzickými osobami, které se podílejí na využití území.

(2) Pořizovatel shromáždí potřebné podklady o stavu území a o záměrech jeho rozvoje, vyhodnotí je a určí předmět řešení a stupeň územně plánovací dokumentace a vymezí rozsah řešeného území, rovněž poskytne zpracovateli zejména podklady, které mají být použity pro zpracování průzkumů a rozborů a které jsou pro řešení územně plánovací dokumentace závazné.

§ 18

Zadání průzkumů a rozborů

Pořizovatel vyhodnotí získané podklady a zpracuje stanovisko k jejich použití a vymezí řešené území; na základě těchto prací zadá zpracovateli průzkumy a rozbory nezbytné k vypracování potřebného stupně územně plánovací dokumentace podle velikosti řešeného území.

§ 19

Zpracování průzkumů a rozborů

(1) Průzkumy a rozbory vypracuje zpracovatel. Jejich cílem je poznání a vyhodnocení současného stavu, disproporcí a rozvojových tendencí území jako podkladu pro zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programů výstavby a pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

(2) Zpracovatel je povinen využít veškeré dříve zpracované podklady, zejména územně technické podklady a dostupné průzkumy a rozbory; opakování nebo doplňování některých již vykonaných průzkumů je nutno zdůvodnit. Nové průzkumy vykoná zpracovatel jen v rozsahu, který je nutný pro vyřešení daných úkolů, a předá je do souboru územně technických podkladů.

(3) Průzkumy a rozbory zpravidla obsahují textovou, tabulkovou a grafickou část, včetně souhrnného problémového výkresu znázorňujícího hlavní střety zájmů v území.

§ 20

Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, program výstavby

(1) Při sestavení prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby se vychází z podkladů podle § 17 odst. 3 a z výsledků průzkumů a rozborů, provedených zpracovatelem.

(2) Návrhy prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby zpracuje pořizovatel v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a obcí, jejichž území se řešení dotýká. Návrhy těchto dokumentů se předkládají k připomínkám veřejnosti, připomínky musí být uplatněny ve stanovené lhůtě, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zveřejnění.

(3) Územní a hospodářské zásady a program výstavby po projednání s veřejností (u územních plánů a projektů zón také s dotčenými právnickými a fyzickými osobami, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám) schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci.

(4) Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, jakož i program výstavby stanoví obsah a rozsah územně plánovací dokumentace, postup prací a komplexní požadavky na řešení území. Základní obsah územních a hospodářských zásad je uveden v příloze č. 1.

Zpracování územně plánovací dokumentace

§ 21

(1) Územně plánovací dokumentaci vypracuje zpracovatel.

(2) Zpracování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

a) přípravné práce;

b) nezbytné doplnění průzkumů a rozborů;

c) zpracování konceptu řešení;

d) zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

(3) Pořizovatel sleduje průběh územně plánovacích prací, usměrňuje práce a projednává rozpory.

(4) Zpracovatel územně plánovací dokumentace vede evidenci o důležitých jednáních a rozhodnutích ovlivňujících řešení a ukládá doklady o nich.

(5) Základní obsah vybrané územně plánovací dokumentace je uveden v příloze č. 2.

(6) Veškeré části územně plánovací dokumentace, územně technických podkladů, průzkumů a rozborů se vypracovávají zásadně na jednotných mapových podkladech.

§ 22

(1) Na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby vypracuje zpracovatel osnovu, ve které vymezí obsah, rozsah a postup práce a způsob řešení úkolu.

(2) Osnova, s níž vyslovil souhlas pořizovatel, je podkladem pro uzavření smlouvy na zpracování územně plánovací dokumentace.

§ 23

V odůvodněných případech může zpracovatel provést doplňující průzkumy a rozbory potřebné pro zpracování zadané kategorie územně plánovací dokumentace; jejich zdůvodnění a rozsah uvede v osnově úkolu.

§ 24

(1) Zpracovatel vypracuje koncept řešení územně plánovací dokumentace v souladu se závěry z průzkumů a rozborů a na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby, které stanoví obsah i rozsah konceptu řešení územně plánovací dokumentace. Dbá přitom, aby byly dodrženy obecné technické požadavky na výstavbu.4) Koncept řešení je zaměřen na komplexní urbanistické řešení území ve shodném rozsahu jako návrh. Zpracovává se zpravidla v alternativách nebo variantách, je podkladem pro projednávání a rozhodnutí o dalším zaměření a dokončení úkolu.

(2) Od zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace se může upustit v případě, jestliže před zadáním bylo řešení prověřeno projednanou urbanistickou studií podle § 2 odst. 4, která nahradí koncept řešení podle odstavce 1.

§ 25

(1) Projednání konceptu řešení je veřejné, řídí a organizuje je pořizovatel. Navazuje na všechna jednání zpracovatele s dotčenými orgány státní správy, orgány obcí a fyzickými a právnickými osobami, popřípadě na veřejnou anketu.

(2) Projednávání konceptu řešení se zaměří na ověření správnosti základní koncepce řešení, komplexnost navrhovaného řešení, zejména s ohledem na únosné zatížení území, na navržené systémy dopravy a technické infrastruktury a s cílem doporučit vybranou alternativu nebo variantu schvalujícímu orgánu.

(3) Projednání konceptu řešení se účastní nadřízený orgán územního plánování, který vykonává metodický a odborný dohled.

§ 26

(1) Koncept řešení se projedná s orgány obcí, jejichž území se řešení dotýká, s dotčenými orgány státní správy a s veřejností podle odstavce 2, u územních plánů a projektů zón také s dotčenými fyzickými i právnickými osobami, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám.

(2) Pořizovatel pozve dotčené orgány státní správy a obcí, fyzické a právnické osoby nejméně 30 dnů před jednáním a zajistí, aby se mohly v této lhůtě seznámit s konceptem řešení. Orgány, fyzické a právnické osoby sdělí své stanovisko nejpozději do 15 dnů ode dne projednání konceptu řešení. Ke stanoviskům uplatněným po této lhůtě se nepřihlíží.

(3) Projednání podle odstavce 2 se vyhlašuje veřejně způsobem v místě obvyklým. Pořizovatel zajistí při projednání konceptu řešení vždy jeho obecně srozumitelný odborný výklad a písemný záznam uplatněných stanovisek.

§ 27

(1) Podle výsledků projednání zpracuje pořizovatel nejpozději do tří měsíců od obdržení konceptu řešení souborné stanovisko obsahující pokyny pro ukončení práce a podmínky pro úpravu a doplnění navrhovaného řešení nebo v případě potřeby nařídí nové projednání konceptu řešení. Dojde-li na základě výsledků projednání konceptu řešení ke změně územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby, musí být souborné stanovisko včetně změny územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby předloženo ke schválení tomu orgánu, který schválil původní územní a hospodářské zásady nebo program výstavby.

(2) V případě použití urbanistické studie podle § 24 odst. 2 nahradí souborné stanovisko schválené zadání územně plánovací dokumentace.

§ 28

(1) Návrh územně plánovací dokumentace prověří po skončení připomínkového řízení pořizovatel. Prověření se zaměří zejména na:

a) úplnost dokumentace;

b) komplexnost navrhovaného řešení, vhodnost a intenzitu využití ploch a zařízení; dodržení regulativů schválených územně plánovací dokumentací vyššího stupně;

c) ověření, zda byly v návrhu splněny všechny podmínky a požadavky uplatněné při projednávání konceptu řešení, zahrnuté v souborném stanovisku orgánu územního plánování;

d) ověření, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu;

e) obsah návrhu zásad pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území a územních prognóz, regulativů pro uspořádání území a u územních plánů a podmínek pro realizaci u územních projektů;

f) kvalitu zpracování dokumentace.

(2) Zjistí-li pořizovatel vady v územně plánovací dokumentaci, uplatní u zpracovatele jejich odstranění.

Schvalování územně plánovací dokumentace

§ 29

(1) Podle výsledku prověření návrhu územně plánovací dokumentace vypracuje pořizovatel návrh usnesení o schválení, který obsahuje

a) rozsah platnosti a závaznosti územně plánovací dokumentace a úkoly vyplývající z řešení, včetně vymezení veřejně prospěšných staveb,

b) regulativy využití území a jeho prostorového uspořádání, které obsahují závazné zásady pro uspořádání území a limity využití území,

c) výsledky projednání územně plánovací dokumentace.

(2) Jestliže se schvaluje některá část územní prognózy, obsahuje návrh podle odstavce 1 zásady pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území.

(3) K návrhu usnesení se připojí důvodová zpráva obsahující zejména stručnou charakteristiku navrhovaného řešení a údaje, jak byly vyřízeny připomínky a námitky k návrhu územně plánovací dokumentace.

(4) Návrh usnesení pořizovatel připraví v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a orgány obcí, jejichž území se řešení územně plánovací dokumentace dotýká.

§ 30

(1) U územních plánů po ukončení připomínkového řízení vypracuje nadřízený orgán územního plánování stanovisko k návrhu jejich řešení. K vypracování stanoviska využije návrh územního plánu, vyhodnocení z projednání návrhu, výsledek připomínkového řízení k návrhu usnesení o schválení a výsledek prověření územního plánu pořizovatelem. Stanovisko je přílohou k návrhu usnesení o schválení územního plánu.

(2) Stanovisko k návrhu územního plánu obsahuje zejména:

a) zhodnocení souladu návrhu územního plánu s územními a hospodářskými zásadami;

b) zhodnocení koncepce řešení a jejího souladu se schválenou územně plánovací dokumentací vyššího stupně,

c) zhodnocení koncepce řešení a jejího souladu s koncepcí územního rozvoje republik.

d) posouzení obsahové úplnosti, schvalovacího protokolu a závazných částí územního plánu;

e) doporučení za jakých podmínek lze návrh územního plánu schválit.

(3) Obdobně se postupuje u územního projektu, pokud se projednává jako územní plán 5) a u územní prognózy, 6) schvaluje-li se některá část jejího řešení jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území.

§ 31

U schváleného územního plánu a územního projektu opatří pořizovatel hlavní výkresy, průvodní zprávu a směrnice schvalovací doložkou, která obsahuje zejména

a) označení schvalovacího orgánu;

b) číslo jednací a datum schválení;

c) razítko a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

Závaznost územně plánovací dokumentace

§ 32

(1) Územní prognózy mají orientační charakter; některé části však mohou být schváleny jako směrné, popřípadě jako závazné.

(2) Z řešení územní prognózy lze schválit jako závazné nesporné prvky struktury osídlení řešeného území, zásady dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability.

§ 33

(1) Územní plány obsahují závazné a směrné části, které vymezí schvalující orgán.

(2) Z řešení územního plánu se jako závazné schvalují regulativy, které stanoví zejména:

a) u velkého územního celku koncepci struktury osídlení, zásady pro využití území a limity jeho využití, vymezení regionálních územních systémů ekologické stability, koncepci dopravy a technického vybavení včetně vymezení koridorů, popřípadě ploch pro veřejně prospěšné stavby,

b) u sídelního útvaru urbanistickou koncepci prostorového uspořádání s určením využití ploch, limity využití území, zásady uspořádání dopravy a občanského a technického vybavení a místní územní systémy ekologické stability, vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby,

c) u zóny využití parcel a objektů, prvky systému ekologické stability, regulační prvky prostorového uspořádání (např. uliční a stavební čáry, výšky a objemy zástavby, ukazatele využití území, řešení dopravy a technického vybavení) a vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby.

§ 34

Územní projekty jsou závazné v části řešící konkrétní umístění staveb a využití území, jako závazné se schvalují zejména podmínky pro realizaci staveb včetně regulačních prvků prostorového uspořádání a stanovení ploch pro veřejně prospěšné stavby.

§ 35

Změny a doplňky územně plánovací dokumentace

(1) Doplňky a změny se provádějí u závazné části územně plánovací dokumentace, úpravy u její směrné a orientační části.

(2) Podnět ke zpracování doplňku nebo změny územně plánovací dokumentace dává její pořizovatel; zpracování povoluje ten orgán, který územně plánovací dokumentaci schválil.

(3) Úpravy územně plánovací dokumentace provádí její pořizovatel.

(4) Ve schválené územně plánovací dokumentaci se doplňky, změny a úpravy nezakreslují, provede se o nich jen záznam do hlavního výkresu. Doplňky, změny a úpravy se zpracují graficky jako samostatná průsvitka nebo samostatný výkres a textově jako samostatná příloha ke schválené územně plánovací dokumentaci.

§ 36

Ukládání územně plánovací dokumentace

(1) Úplný elaborát územně plánovací dokumentace velkého územního celku je uložen u ústředního orgánu státní správy pro územní plánování republiky a u všech okresních úřadů, jejichž území se řešení dotýká. Podle dohody může být též uložen u Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Slovenské republiky Bratislavy a popřípadě úřadů dalších měst.

(2) Úplný elaborát územně plánovací dokumentace sídelního útvaru a zóny je uložen u obecního úřadu obce, pro který byla pořízena, případně u toho orgánu, který územně plánovací dokumentaci pořídil a u stavebního úřadu, pokud je jím jiný orgán než orgány výše uvedené.

(3) Ústřední orgán státní správy pro územní plánování republiky vede evidenci o schválené územně plánovací dokumentaci na území republiky. Pro tuto evidenci je mu pořizovatel povinen zasílat opisy usnesení o schválení územně plánovací dokumentace a registrační listy územně plánovací dokumentace s vybranými údaji o schválené územně plánovací dokumentaci pro integrovaný informační systém o území.

(4) Ministerstvo výstavby a techniky republiky vede evidenci o schválené územně plánovací dokumentaci vypracované na území příslušné republiky. Pro tuto evidenci je pořizovatel povinen zasílat ministerstvu výstavby a techniky republiky opisy usnesení o schválení územně plánovací dokumentace a registrační listy ověřené schvalujícím orgánem.

(5) Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost byla zrušena, odevzdá orgán územního plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému archivu. 7)

§ 37

Počet vyhotovení územně plánovací dokumentace

(1) Pořizovatel si objedná návrh územně plánovací dokumentace v tolika vyhotoveních, aby mohla být uložena u všech orgánů uvedených v § 36 odst. 2.

(2) Koncept územně plánovací dokumentace objedná pořizovatel v počtu vyhotovení odpovídajícím potřebě operativního projednání, nejméně ve dvou vyhotoveních.


ČÁST ČTVRTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 38

Zrušovací ustanovení

Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze postupovat podle těchto opatření, vydaných k provedení zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování:

a) metodických pokynů federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 2. listopadu 1971, pro vypracování návrhů změny funkčního využití pozemků, částka 7/1971 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR;

b) pokynů č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. července 1972, pro projednávání návrhů územních plánů z hlediska investiční náročnosti komplexní bytové výstavby, částka 4/1972 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR.

§ 39

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.


Ministr:

Ing. Šupka v. r.


Příloha č. 1

Základní obsah územních a hospodářských zásad

Územní a hospodářské zásady pro řešení všech stupňů územních plánů obsahují zejména:

a) důvody pro pořízení územního plánu a stanovení vstupních cílů rozvoje, vyjadřující rozvojový program pořizovatele a varianty trendů celkového rozvoje území, které mají být řešeny,

b) předběžné vymezení řešeného území,

c) vztahy k vyšší územní jednotce, než je řešené území,

d) základní demografické údaje,

e) požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí a na územní systémy ekologické stability,

f) požadavky z hlediska ochrany půdního fondu, ložisek nerostů, kulturních památek, v zájmu civilní obrany a tras nadřazených systémů dopravního a technického vybavení území a pod.,

g) zásady aplikace výsledků územní prognózy, pokud byla vypracována,

h) zvláštní požadavky a podmínky pro celkové řešení a na úpravu a rozsah dokumentace konceptu a návrhu.

Pro jednotlivé stupně územního plánu územní a hospodářské zásady obsahují též:

Pro velký územní celek:

a) zhodnocení velikostí důležitých sídelních útvarů a jejich funkce ve struktuře osídlení,

b) demografické výhledy,

c) zhodnocení limitů využití území.

Pro sídelní útvar:

a) závazné části předchozí územně plánovací dokumentace a územně plánovací dokumentace vyššího stupně, pokud z projednávání územních a hospodářských zásad nevyplyne potřeba jejich změn a doplňků,

b) velikost sídelního útvaru a jeho předpokládaný rozvoj,

c) význam a funkce sídelního útvaru ve struktuře osídlení,

d) zvláštní požadavky a podmínky pro řešení přestavby sídelního útvaru a využití ploch,

e) základní charakteristiky rozvoje dopravy a kon cepce technického vybavení, včetně nakládání s odpady,

f) zvláštní požadavky a podmínky pro urbanistickou kompozici sídelního útvaru,

g) požadavky na dílčí územně technická řešení jednotlivých zón a jejich ploch včetně vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby,

h) požadavky a podmínky pro řešení vzájemných vztahů sídelního útvaru a jeho zájmového území s ohledem na únosné zatížení území.

Pro zónu

a) závazné části předchozí územně plánovací dokumentace a územně plánovací dokumentace vyššího stupně, pokud z projednávání územních a hospodářských zásad nevyplyne potřeba jejich změn a doplňků,

b) širší vztahy řešeného území zóny k sídelnímu útvaru z hlediska dopravy a technického vybavení,

c) požadavky vyplývající z polohy a funkcí zóny na regulaci výstavby včetně požadavků na řešení dopravy a technického vybavení,

d) požadavky na zachování a rozvoj přírodního a umělého prostředí,

e) požadavky na asanace,

f) požadované regulační prvky prostorového uspořádání.

Příloha č. 2

Základní obsah vybrané územně plánovací dokumentace

1. Územní plán

Územní plány všech stupňů obsahují zejména:

A) Textovou část:

a) základní údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení, vymezení území, zhodnocení dříve vypracované a schválené územně plánovací dokumentace, zhodnocení jak byly splněny územní a hospodářské zásady, zhodnocení výsledků projednání koncepce řešení a projednání závazných zásad s příslušnými orgány státní správy, obcí a veřejností,

b) návrh řešení územního plánu,

- vymezení řešeného území,

- popis a zdůvodnění navrhované základní urbanistické koncepce řešení,

- návrh prostorového uspořádání území a návrh zásad jeho využití včetně změn jeho využití,

- komplexní vyhodnocení kvality životního prostředí,

- návrh regulativů funkčního a prostorového uspořádání území včetně limitů využití území (např. urbanistické, prostorové, kompoziční, kulturně historické, ekologické, dopravní, technické),

- návrh územních systémů a prvků ekologické stability,

- vymezení ochranných pásem a chráněných území,

- návrh koncepce dopravy a technické vybavenosti,

- vymezení veřejně prospěšných staveb,

c) dokladovou část, která se po skončení projednání návrhu přiloží k dokumentaci o projednávání.

B) Tabulkovou část,

obsahující přehlednou sestavu číselných údajů, charakterizujících navržené řešení podle členění textové části, pokud nebudou zařazeny přímo do textu. Součástí této tabulkové části musí být údaje nebo informace o nich, které byly použity jako vstupy k rozpracování, jakož i charakteristické výstupy použitelné pro automatické zpracování počítačem.

C) Grafickou část

Počet a obsahovou náplň hlavních a doplňujících výkresů, modelů, schémat, panoramat atd. určí pořizovatel individuálně podle povahy a rozsahu řešených úkolů. Vyznačeny musí být všechny graficky vyjádřitelné regulativy.

D) Návrh regulativů územního rozvoje,

obsahující přesně formulované zásady prostorového uspořádání a využití území, které jsou podkladem pro vypracování schvalovacího dokumentu.

E) Registrační list,

obsahující základní údaje z územního plánu.

Územně plánovací dokumentace jednotlivých stupňů obsahuje též:

Územní plán velkého územního celku

A) Textovou část návrhu řešení, která obsahuje:

- rozvoj sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů jednotlivých sídelních útvarů,

- důsledky a technické zajištění předpokládané exploatace nerostných surovin,

- důsledky růstu nebo poklesu obyvatelstva, jeho ekonomických aktivit, migrace a dojížďky za prací na rozvoj území,

- komplexní hodnocení navrženého řešení, zejména ekologických, ekonomických, sociálních a územně technických důsledků.

C) Grafickou část s hlavními výkresy, jejichž podkladem jsou zpravidla mapy měřítek 1 : 100 000, 1 : 50 000, 1 : 25 000 s komplexním urbanistickým návrhem. Samostatné výkresy regionálních systémů ekologické stability a koncepce dopravy a technického vybavení.

Územní plán sídelního útvaru

A) Textovou část návrhu řešení:

- základní rozvojové předpoklady sídelního útvaru,

- vymezení řešeného území na základě jednotlivých katastrů,

- návrh organizace a využití území, členěného na polyfunkční území a monofunkční plochy s popisem vhodnosti a přípustnosti jednotlivých činností,

- stanovení omezujících nebo vylučujících podmínek pro využití jednotlivých ploch a intenzitu jejich využití, určení regulace využití jednotlivých ploch, vyjádřených v obecně srozumitelné legendě (zákazy, přípustné způsoby a koeficienty využití),

- nároky na plochy mimo zastavěné území sídelního útvaru,

- nároky na veřejně prospěšné stavby.

C) Grafickou část s hlavními výkresy, jejichž podkladem jsou mapy měřítek 1 : 10 000, 1 : 5 000, případně 1 : 25 000 (u malých sídelních útvarů v měřítku pozemkové mapy), s komplexním urbanistickým návrhem vymezujícím rozvoj sídelního útvaru s vymezením jednotlivých ploch.

Samostatně se zpracovává:

- návrh řešení přepravních vztahů a dopravy s vymezením ochranných pásem a vyznačením nepříznivých vlivů dopravy na životní prostředí,

- návrh řešení technického vybavení sídelního útvaru obsahující zejména návrh vodohospodářských, energetických a telekomunikačních zařízení,

- informativní vymezení etapizace výstavby, zejména veřejně prospěšných staveb,

- řešení zájmového území a širší vztahy dokumentující začlenění řešeného sídelního útvaru do systému osídlení,

- vyhodnocení požadavků na zábor zemědělského a lesního půdního fondu,

- návrh místního územního systému ekologické stability.

U malých sídelních útvarů se za souhlasu pořizovatele zpracují samostatné výkresy jen tehdy, jestli požadovaná řešení a vyhodnocení nelze vyjádřit v hlavních výkresech.

Územní plán zóny

A) Textovou část návrhu řešení s těmito požadavky, které rozšiřují obsah textové části uvedené u územního plánu sídelního útvaru:

- specifické charakteristiky zóny vyplývající z její polohy a funkcí,

- vazby řešené zóny na širší území,

- regulační prvky pro prostorové a architektonické řešení (např. uliční a stavební čáry, výšky, objemy a tvary zástavby, ukazatele využití parcel, nadzemní a podzemní podlažnost),

- řešení dopravy a technického vybavení.

C) Grafickou část s hlavními výkresy, jejichž podkladem jsou pozemkové mapy evidence nemovitostí v měřítku 1 : 2 000, 1 : 1 000, s komplexním návrhem obsahujícím základní kompoziční zásady organizace území s vyznačením ploch, způsobu zástavby, regulačních prvků, rezervních speciálních ploch, prvků ekologické stability.

Samostatně se zpracovává návrh řešení přepravních vztahů, dopravy s vyznačením ochranných pásem dopravy, v případě potřeby s vyznačením vstupů a vjezdů na pozemky, návrh řešení technického vybavení území a vyhodnocení požadavků na zábor zemědělského a lesního půdního fondu.

2. Samostatná doložka civilní obrany Při provádění průzkumu a rozborů, zpracování územního plánu a územního projektu zóny zabezpečuje pořizovatel ve spolupráci s příslušným orgánem civilní obrany postupně dopracování územně plánovací dokumentace samostatnou doložkou, v níž je řešeno ukrytí obyvatelstva a určují se v ní objekty, které lze využít jako dvouúčelové pro potřeby civilní obrany.

3. Vzorový návrh usnesení o schválení územního plánu

Návrh usnesení o schválení územního plánu zpravidla obsahuje:

I. Výrok schvalujícího orgánu o schválení územního plánu

II. Výrok schvalujícího orgánu o vyhlášení schváleného územního plánu obecně závazným právním předpisem, který je uveden v příloze návrhu usnesení a obsahuje zejména tyto části:

1. Úvodní část, v níž se stanoví územní a časový rozsah platnosti územního plánu.

2. Základní zásady uspořádání území a limity jeho využití; v této části se stanoví závazné regulativy funkčního a prostorového uspořádání území řešeného územního plánu.

3. Veřejně prospěšné stavby a asanační opatření, pro které lze vyvlastnit, nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit.

4. Závěrečná ustanovení, ve kterých se uvede kde je územní plán uložen a údaje o účinnosti.

III. Výrok schvalujícího orgánu o námitkách uplatněných při projednávání územního plánu, s výslovným uvedením, jakým způsobem bylo rozhodnuto o námitkách právnických a fyzických osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k dotčeným pozemkům řešeným územním plánem zóny a o námitkách týkajících se veřejně prospěšných staveb a asanačních opatření.

IV. Výrok schvalujícího orgánu vyjadřující názor ke stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování.

V. Konkrétní úkoly v působnosti schvalujícího orgánu vyplývající z řešeného územního plánu.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
Zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Zákon SNR č. 138/1992 Sb., o autorizovaných architektech a autorizovaných stavebních inženýrech.

2) § 7 odst. 3 a § 18 stavebního zákona.

3) § 16 odst. 2 stavebního zákona.

4) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

5) § 21 odst. 1 písm. c) stavebního zákona.

6) § 26 odst. 3 stavebního zákona.

7) Zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví.
Zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví.

5) Obsah a náplň dopravně inženýrské dokumentace stanoví směrnice ministerstva vnitra republik.

6) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 19/1972 Sb., o zajištění přípravy a realizace staveb, jejichž objekty mohou zároveň sloužit účelům civilní obrany.

Přesunout nahoru