Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 161/1976 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Částka 31/1976
Platnost od 23.12.1976
Účinnost od 01.01.1977
Zrušeno k 01.01.1993 (286/1992 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

161

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky

ze dne 20. prosince 1976,

kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění článku I zákona č. 71/1957 Sb., a podle článku I zákona č. 90/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem, stanoví:


ČÁST PRVNÍ

Daňová povinnost

(k § 2 až 6 zákona)

§ 1

Poplatníky daně ze mzdy (dále jen "daň") jsou i osoby, které pobírají mzdu za práci vykonávanou mimo území České a Slovenské Federativní Republiky na příkaz tuzemského plátce, pokud mzda nebyla v cizině podrobena dani ze mzdy nebo jiné dani stejného druhu. Prokázat, že mzda byla v cizině zdaněna, je povinností poplatníka. Zaměstnání vykonávaná na plavidlech plujících pod československou státní vlajkou a na palubách československých letadel se posuzují jako zaměstnání vykonávaná na československém státním území.

§ 2

(1) Příjmy plynoucí z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním jsou zejména:

a) mzdy všeho druhu jako základní mzda (např. časová, úkolová, podílová, smíšená), odměny (např. výkonnostní, za plnění běžných i mimořádných úkolů), prémie, příplatky, podíly na hospodářských výsledcích, mzda za práci přesčas, náhrada mzdy, stipendia poskytovaná v souvislosti s pracovním poměrem, odměny poskytované v souvislosti s řešením úkolů rozvoje vědy a techniky, tematických úkolů apod., a to bez ohledu, zda jsou pracovníku poskytovány v penězích nebo naturáliích. Mzdou jsou i odměny za vedlejší činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, k níž je v pracovním poměru, a to i tehdy, je-li tato činnost konána na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr;

b) všechna peněžní a naturální plnění, která dostávají pracovníci v souvislosti se svým pracovním poměrem, a to i výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné.

(2) Funkčními požitky jsou:

a) základní funkční platy členů vlád, funkční platy a odměny poslanců Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady, jakož i platy vedoucích ústředních orgánů;

b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí a jiných jednotkách územní samosprávy, v orgánech místní státní správy, státních orgánech, jakož i v občanských a zájmových sdruženích a komorách zřízených na základě zákona, a to včetně jiných plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce.

(3) Za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném pracovnímu poměru se prohlašují tyto příjmy:

a) odměny za práci vyplácené plátcem osobám, které k němu nejsou v pracovním poměru, ale vykonávají pro něho práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce) nebo na základě smluv o dílo podle občanského zákoníku, je-li objednatelem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající jako živnostník nebo podle zvláštních předpisů s výjimkou příjmů, které podléhají dani z příjmů z literární a umělecké činnosti;

b) odměny vyplácené okresními úřady a obcemi dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby;

c) odměny za znalecké a tlumočnické výkony vyplácené znalcům a tlumočníkům, které ustanovil v řízení příslušný orgán;

e) odměny za práci vykonávanou v souvislosti s členstvím v organizacích nebo v kolektivních orgánech, a to bez ohledu, zda jsou vypláceny v hotovosti nebo připisovány ve prospěch členských podílů, vyjma odměn uvedených v odstavci 8 písm. f) a příjmů sportovců ze sportovní činnosti od tělovýchovných organizací, jichž jsou členy, za předpokladu, že sportovní činnosti vykonávají výdělečně jako své povolání,15) platí si pojistné osob samostatně výdělečně činných podle předpisů o sociálním zabezpečení16) a předloží o těchto okolnostech plátci prohlášení;

f) stipendia všeho druhu (sociální, prospěchová, podniková apod.) poskytovaná žákům a studujícím denního studia na školách, jakož i studentům postgraduálního studia na vysokých školách; pokud nejsou k plátci v pracovním poměru, jakož i stipendia řádných vědeckých aspirantů. Stipendiím jsou pro účely daně postavena na roveň jiná peněžitá a naturální plnění poskytovaná podle platných stipendijních řádů.

(4) Daň ze mzdy je součástí poplatníkovy mzdy i v případě, kdy tuto daň hradí za poplatníka plátce z vlastních prostředků.

(5) Naturální požitky se pro účely daně oceňují ve výši ceny s daní z obratu; jde-li o zboží vlastní výroby nebo o výkony poskytované plátcem, použijí se ceny, které plátce uplatňuje u dodávek za ceny s daní z obratu.

(6) Poskytuje-li plátce poplatníkovi byt zdarma, zahrnuje se do základu daně částka, která se rovná úhradě za užívání tohoto bytu vypočtené podle zvláštních předpisů.1) Poskytuje-li plátce poplatníkovi zdarma též otop a osvětlení bytu, oceňuje se pro účely daně otop částkou 60 Kčs měsíčně a osvětlení částkou 10 Kčs měsíčně, a to za každou obytnou místnost (včetně obytné kuchyně). Při společném ubytování více poplatníků se uvedené částky rozdělí poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob.

(7) Poskytne-li plátce poplatníkovi, který má podle mzdových předpisů nárok na naturální požitky, místo nich peněžitou náhradu, zahrne se do základu daně celá tato náhrada.

(8) Mzdou ve smyslu zákona nejsou:

a) důchody podle předpisů o sociálním zabezpečení a jiná obdobná plnění podle příslušných předpisů, jakož i plnění z titulu připojištění, a to bez rozdílu, zda jde o příjmy z tuzemska nebo jim odpovídající příjmy z ciziny;

b) částky, o které se pracovníkovi snižuje mzda nebo její složky podle pracovněprávních předpisů;

c) náhrady poskytované při pracovních úrazech a nemocech z povolání za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu, popř. náhrada za jiné škody hrazené pracovníkovi organizací podle pracovněprávních nebo jiných předpisů;2)

d) věcné a peněžité dary poskytované společenskými organizacemi členům těchto organizací, pokud nemají povahu odměn za výkon funkce (odstavec 2 písm. b);

e) odměny za záchranu života;

f) odměny vyplácené zemědělskými družstvy jejich členům za práci v družstvu;

g) dávky nemocenského pojištění, dávky ze zabezpečení matky a dítěte, rodičovský příspěvek, příspěvky na úhradu potřeb dětí v pěstounské péči, odměny za výkon pěstounské péče s výjimkou odměn za tuto péči vykonávanou ve zvláštních zařízeních;

h) odměny vyplácené státní zdravotní správou dárcům krve za odběr krve;

i) odměny vyplácené za pokusné úkony ve zdravotnictví osobám, které se těmto úkonům podrobují;

j) příspěvky na bytovou výstavbu poskytované pracovníkům podle příslušných předpisů z jiných zdrojů, než z fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 3

(1) Náhradami služebních výdajů (§ 3 odst. 5 zákona) jsou taková peněžitá nebo věcná plnění, kterými plátce nahrazuje poplatníkovi:

a) přímá vydání, jež učinil na plátcův účet, aby mohl provést úkoly jemu uložené, a

b) výdaje, které slouží k úhradě přiměřeně zvýšených nákladů spojených s výkonem práce.

(2) Hradí-li poplatník služební výdaje z odměn za práci, nepodléhá dani jen ta část, kterou poplatník plátci jako skutečný služební výdaj prokáže. Plátce je povinen doklady předložené poplatníkem uschovat po dobu tří let.

(3) Za náhradu služebních výdajů dani nepodrobenou se prohlašují:

a) cestovní náhrady poskytované podle příslušných předpisů3) do výše, na kterou vzniká poplatníkovi nárok, jakož i kapesné při zahraničních pracovních cestách do výše 40 % nároku na stravné stanoveného těmito předpisy a náhrady při přijetí zaměstnance, který je uchazečem o zaměstnání;

b) náhrady vyplácené podle příslušných předpisů za používání vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce;4)

c) náhrady poslanců Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce, jakož i náhrady nutných výdajů členů (poslanců) obecních zastupitelstev;

d) částky stanovené v pracovněprávních předpisech jako tzv. režijní příplatky (např. na suroviny, opotřebení strojů a nástrojů, udržování pracovních potřeb) nebo tzv. finanční nezúčtovatelné paušály;

e) hodnota oděvů, jakož i ochranných a pracovních pomůcek poskytovaných plátcem poplatníkům podle platných pracovněprávních předpisů, včetně náhrady na jejich údržbu, čištění a praní, a to bez ohledu, jsou-li poskytovány v naturáliích, anebo je-li místo nich vyplácena náhrada v hotovosti;

f) hodnota ochranných nápojů a ochranné stravy, které obdrží pracovník podle příslušných předpisů;5)

g) náhrady poskytované umělcům v divadlech, symfonických orchestrech, v Čs. rozhlasu, Čs. televizi, cirkusech a jiných kulturních zařízeních za opotřebitelné součástky hudebních nástrojů, za používání vlastních nástrojů, šatstva, líčidel a rekvizit, jestliže jsou vypláceny na základě pracovněprávních předpisů;

i) hodnota hospodářského zabezpečení poskytovaného podle příslušných předpisů bezplatně pracovníkům, kteří se účastní školení;

j) paušální částky vyplácené jako náhrada výloh pozorovatelům stanic Hydrometeorologického ústavu;

k) 15 % z odměn, které dostávají lidoví umělečtí výrobci za zhotovování předmětů zadávaných Ústředím lidové umělecké výroby;

n) paušál na psací potřeby vyplácený pracovníkům do výše 10 Kčs měsíčně;

o) paušální úplaty poskytované správcem nebo majitelem domů podle pracovněprávních předpisů domovníkům na čisticí prostředky;

p) příspěvek na stravu služebních a hlídacích psů do výše 15,- Kčs denně;

r) náhrady za doprovod loveckých hostů, odstřel a odchyt zvěře, úpravu trofejí, chov a vedení mysliveckých psů a chov fretek, pokud jsou tyto náhrady poskytovány podle příslušných předpisů;

s) 20 % zahraničního platu vypláceného pracovníkům zábavních technických zařízení parků kultury a oddechu a čs. cirkusů a varieté, pokud jim nejsou poskytovány zahraniční diety.

§ 4

Osvobození

O daně jsou osvobozeny:

1. odměny vyplácené plátci svým pracovníkům (členům) za vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy podle zvláštních předpisů2) a za návrhy na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí a na nové způsoby prevence, diagnostiky a léčení zvířat a ochrany rostlin proti škůdcům a chorobám, na které se vydalo osvědčení, a to až do výše 20 000 Kčs za každý vynález, vzor nebo návrh;

2. až do úhrnné výše 2000 Kčs ročně:

a) odměny, které poskytuje plátce svým pracovníkům při příležitosti dovršení 50 let věku a prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod,

b) peněžité plnění poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu;9) u plátců, na které se tento předpis nevztahuje, peněžité plnění poskytované za obdobných podmínek ze sociálních fondů vytvářených těmito plátci ze zisku (příjmu) po jeho zdanění;

3. Mzda vyplácená subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v tuzemsku osobě, která nemá v tuzemsku bydliště, jestliže

a) se příjemce mzdy nezdrží v tuzemsku v příslušném kalendářním roce - ať nepřetržitě nebo v několika časových obdobích - déle než 183 kalendářních dnů, a jestliže

b) nejde o mzdu za práci vykonávanou v zařízení (např. kancelář, provozovna), které subjekt se sídlem v cizině udržuje v tuzemsku k výkonu svých činností; u stavebních a montážních činností, jen pokud nejde o zařízení trvající déle než 183 kalendářních dnů;

4. Částky dále uvedené, pokud jsou vypláceny podle příslušných předpisů:

a) odměny členů a členů korespondentů Československé akademie věd; osvobození se však nevztahuje na odměny za výkon funkcí v této instituci;

b) u pracovníků československých zastupitelských úřadů a jiných pracovníků pověřených trvale výkonem funkcí v zahraničí přídavek zahraniční služby a jednorázový zařizovací příplatek;

c) úroky z úsporných vkladů, které plátce přijímá jen od svých pracovníků (členů);

d) mzdy a odměny členů záchranných sborů při zásazích v báňských revírech;

e) hodnota stravování, popř. ubytování, které podle platných předpisů dostávají nevyučení mladiství dělníci vedle měsíční mzdy od organizace zcela nebo zčásti bezplatně v období zaškolování;

g) mzdy a odměny nevidomých občanů, kterým byla s přihlédnutím ke stupni nevidomosti vydána okresní posudkovou komisí sociálního zabezpečení průkazka označená ZTP-P;

h) hodnota stravování a ubytování poskytovaného bezplatně žákům středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť (dále jen "učiliště").

i) stipendia (sociální, prospěchová, podniková apod.) poskytovaná žákům a studujícím denního studia na školách (viz § 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. f), pokud nemají povahu náhrady výdělku. Stipendiím jsou postavena na roveň jiná peněžitá a naturální plnění poskytovaná podle platných stipendijních řádů (např. příspěvek na učebnice, jednorázová výpomoc, příplatek na manžela nebo manželku, kteří nejsou výdělečně činní a příplatek na nezaopatřené dítě);

j) částka 600 Kčs měsíčně ze stipendií poskytovaných řádným vědeckým aspirantům studentům postgraduálního studia na vysokých školách a ze studijních příspěvků poskytovaných podle příslušných předpisů studujícím při zaměstnání po dobu pracovního volna bez náhrady mzdy; je-li stipendium nebo studijní příspěvek vyplácen za dobu kratší než měsíc, je od daně osvobozena jen poměrná část z 600 Kčs;

n) mzdy připadající na příležitostné práce vykonávané pro družstevní bytovou výstavbu nebo družstevní výstavbu rodinných domků, které se nevyplácejí v hotovosti, nýbrž jsou stavebním bytovým družstvem nebo družstvem pro výstavbu rodinných domků připisovány ve prospěch osobního plnění (např. na členské podíly) členů, jejich manželů nebo dětí. Toto osvobození nepřísluší, vykonává-li pracovník tuto činnost v pracovním poměru uzavřeném na neurčitou dobu;

o) odměny vyplácené statistickými orgány zpravodajům za vedení záznamů rodinných účtů pro účely statistického šetření;

p) naloďovací příplatek vyplácený v cizích měnách členům posádek československých námořních lodí;

r) nepeněžité plnění poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu;9) u plátců, na které se tento předpis nevztahuje, nepeněžité plnění poskytované za obdobných podmínek ze sociálních fondů vytvářených těmito plátci ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a příspěvky na stravování poskytované soukromými podnikateli jejich pracovníkům podle zvláštního předpisu;17)

s) nepeněžní odměny poskytované plátcem pracovníkovi z jiných prostředků než z fondu kulturních a sociálních potřeb, až do úhrnné výše 300 Kčs v jednom kalendářním roce;

t) věrnostní odměny poskytované podle příslušných předpisů;18)

§ 5

(1) Pobírá-li poplatník odměny uvedené v § 4 č. 1 od více plátců za týž úkol, vynález, objev, vzor nebo návrh, je z úhrnu přijatých odměn od daně osvobozena pouze částka 20 000 Kčs. Rovněž z odměn, které za týž vynález, vzor nebo návrh jsou vypláceny jedním nebo více plátci po více let, je osvobozena úhrnem jen částka 20 000 Kčs. Plátce smí odměnu za vynález, objev, vzor nebo návrh do uvedené částky osvobodit, jen předloží-li mu poplatník písemné prohlášení o tom, zda a v jaké výši mu byla za odměňovaný vynález, objev, vzor nebo návrh jiným plátcem vyplacena odměna a do jaké výše byla od daně osvobozena.

(2) Vyplácejí-li se odměny uvedené v § 4 č. 1 kolektivu pracovníků, je u každého člena kolektivu osvobozena částka 20 000 Kčs.

(3) Částka, o kterou odměny, jež jsou podle § 4 č. 1 osvobozeny od daně, převyšují 20 000 Kčs, zdaní se odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy sazbami daně přepočtenými na celý rok (roční tabulka) s přihlédnutím k ustanovením o snížení a zvýšení daně podle § 7 až 9 zákona a k § 9. Dani podléhající částky odměn uvedených v § 4 č. 1 a vyplacených poplatníkovi týmž plátcem v kalendářním roce se sečtou a zdaní společně jako celoroční příjem, i když jsou vypláceny za různé vynálezy, vzory a návrhy.

(4) Odměny za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů, objevů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů, odměny za spolupráci navrhovatele, odměny za expertizy členů komise expertů a odměny za realizaci úkolů se zdaňují v plné výši.

(5) Všechny odměny uvedené v § 4 č. 2 vyplacené poplatníkovi týmž plátcem během kalendářního roku se sčítají, i když byly poskytnuty z různých důvodů; z tohoto součtu je osvobozena částka 2 000 Kčs, částka přesahující tuto hranici se zdaní s přihlédnutím k § 11.

§ 6

Daňová sazba

(1) Sazba uvedená v zákoně je sazbou základní a platí pro poplatníky, kteří vyživují dvě osoby.

(2) Srážka daně se provádí podle tabulek vydaných federálním ministerstvem financí pro srážku daně ve mzdovém období měsíčním, jakož i pro srážku daně přepočtené na celý rok.

(3) Poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru, se sráží daň podle měsíční tabulky, a to i když poplatník nepobírá mzdu za celé měsíční mzdové období, např. v důsledku uzavření nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu měsíce, pro nemoc, neplacenou dovolenou a jinou absenci, nebo z důvodu zkráceného pracovního úvazku.

(4) Vyplácí-li plátce, jemuž poplatník předložil prohlášení stanovené v § 9 odst. 2, mzdu nepřesahující v měsíčním mzdovém období 200 Kčs a nelze-li použít ustanovení o daněprostém minimu (§ 9 odst. 1), srazí se daň u poplatníka, který nevyživuje více než dvě osoby, ve výši 5 %, u poplatníka, který vyživuje tři osoby, ve výši 3,5 %, u poplatníka, který vyživuje čtyři osoby, ve výši 2,5 %, u poplatníka, který vyživuje pět a více osob, ve výši 1,5 .

(5) U mezd, pro něž není v měsíčních daňových tabulkách daň vypočtena, nutno daňový základ zaokrouhlit nahoru na částku dělitelnou 20 (u ročních tabulek dělitelnou 240) a daň počítat způsobem uvedeným v tabulkách nebo v odstavci 4 z těchto zaokrouhlených částek.

(6) Poplatníkům, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru a pobírají příjmy uvedené v § 2 odst. 3 písm. a) až c), jakož i poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru sjednaném na dobu nepřesahující 60 kalendářních dnů, se sráží daň paušální sazbou ve výši 10 %, a to bez rozdílu, zda tito poplatníci pobírají mzdu (odměnu) též od jiného plátce nebo ne. Přesáhnou-li však v těchto případech částky vyplacené týmž plátcem poplatníkovi v kalendářním měsíci 800 Kčs, srazí se z úhrnu vyplacených částek daň podle měsíční tabulky a s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

(7) Pracovní příjmy žáků a studujících, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání formou denního studia, včetně odměn za produktivní práci žáků učilišť se zdaňují, pokud nejde o příjmy z pracovního poměru na dobu neurčitou nebo funkční požitky (§ 2 odst. 2), paušální sazbou daně ve výši 5 %.

(8) Ustanovení odstavce 7 se vztahuje i na žáky a studující v době před zahájením školního roku prvního ročníku školy a po dobu od skončení studia d o konce školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud se tato doba považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. 6)

(9) Žáci a studující prokáží plátci skutečnosti o studiu uvedené v odstavcích 7 a 8 předložením průkazu o studiu (výkaz o studiu, potvrzení školy) nebo průkazu o skončení studia (vysvědčením apod.). Plátce k průkazu přihlédne při srážce daně počínaje kalendářním měsícem, v němž bude předložen a poznamená potřebná data (datum vydání a číslo průkazu, název školy, ročník studia atp.) na mzdovém listě nebo seznamu podle § 14 odst . 3. U studujících, kteří bezprostředně před přijetím k dennímu studiu na vysoké škole nestudovali formou denního studia na škole nižšího nebo stejného stupně, plátce k předloženému průkazu (potvrzení školy s uvedením, od kdy student začal plnit studijní povinnosti) přihlédne se zpětnou platností již před začátkem školního roku prvního ročníku školy počínaje měsícem, v němž student začal plnit studijní povinnosti. Předpokladem je, že průkaz bude předložen do konce září téhož kalendářního roku.

(10) Odměny poskytované z fondu vedoucího podle obecně závazného právního předpisu s výjimkou odměn vyplácených pravidelně měsíčně (výkonnostní odměny), se zdaňují odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy paušální sazbou daně ve výši 10 %. Na tyto odměny se použije zvýšení daně podle ustanovení § 10 zákona.

(11) Odměny vyplácené ústavy národního zdraví za sběr náhradních surovin na výrobu krevních výrobků se zdaňují odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy, a to paušální sazbou ve výši 10 %.

(12) Částky z titulu osobního plnění člena bytového družstva na členský podíl při družstevní bytové výstavbě, které jsou vypláceny v hotovosti nebo převedeny na jiný účel, popř. na jiného družstevníka, v souvislosti s ukončením výstavby, vyúčtováním stavby a stanovením konečné výše členského podílu družstevníka z důvodu, že bylo odpracováno více než činí stanovený členský podíl, se zdaňují paušální sazbou ve výši 10 %.

(13) Mzdy za mimořádné směny (hodiny), pokud je pracovníci věnují ve prospěch veřejného zájmu, se zdaňují odděleně od jejich ostatní mzdy, a to paušální sazbou ve výši 15 %.

(14) Odstupné poskytované podle příslušného předpisux) pracovníkům uvolňovaným v souvislosti s prováděním organizačních změn nebo racionalizačních opatření se zdaňuje odděleně od jejich ostatní mzdy, a to paušální sazbou ve výši 15 %.

(15) Odměny poskytované členům představenstva, členům správní a dozorčí rady, revizní komise (revizorům) a dalších kolektivních orgánů podniků nebo společností, kteří nejsou k podniku nebo společnosti v pracovním poměru, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 20 %.

(16) Výnosy z cenných papírů, které plátce vydává jen pro své pracovníky (členy) a které jsou nepřevoditelné, a příjmy pracovníků ve výši rozdílu mezi kursovní cenou cenných papírů nebo jmenovitou hodnotou cenných papírů, není-li kursovní cena známa, a zvýhodněnou cenou při jejich odprodeji pracovníkům, se zdaňují paušální sazbou daně ve výši 25 %.

(17) Pojistné na důchodové připojištění pracovníků nebo část tohoto pojistného, kterou hradí zaměstnavatel ze svých prostředků,19) se jako příjem pracovníků zdaňuje odděleně od ostatní mzdy paušální sazbou daně ve výši 10 %.

(18) Daň, která není vypočtena v tabulkách, se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů včetně směrem dolů, a přes 50 haléřů směrem nahoru.

ČÁST DRUHÁ

Zvýšení a snížení daně

(K § 7 až 11 zákona)

§ 7

(1) Za vyživované osoby se uznávají:

a) manželka nebo družka, popřípadě manžel nebo druh a nezletilé děti (vlastní, osvojené nebo vnuci a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na jejich vlastní příjem. Přechodný pobyt mimo společnou domácnost (například z důvodů léčení, studií, výkonu vojenské služby nebo nedostatku bytů) není na závadu tomu, aby tyto osoby byly považovány za vyživované. Nezletilé děti, které nežijí s poplatníkem ve společné domácnosti, se uznávají za jím vyživované jen tehdy, poskytuje-li jim poplatník podporu nejméně 100 Kčs měsíčně;

b) zletilé děti (vlastní, osvojené nebo vnuci a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů) a jiné osoby, nemají-li vlastní příjmy přesahující 780 Kčs měsíčně a buď žijí s poplatníkem ve společné domácnosti, nebo nežijí-li v jeho domácnosti, poskytuje-li jim poplatník měsíčně podporu alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně;

c) děti z rozvedeného manželství, děti z manželství v němž poplatník - aniž by byl rozveden - nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznávají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Manželka a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, se však uznávají za jím vyživované jen tehdy, nemají-li vlastní příjem přesahující 780 Kčs měsíčně.

(2) Z celkového počtu dětí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na dvě a více dětí, se uznává za vyživovanou osobu pouze jedno dítě; za vyživované osoby se však u poplatníka uznávají všechny děti, na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na jedno dítě. Děti, na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží, a děti, na které poplatník platí výživné, se uznávají za vyživované poplatníkem bez početního omezení, jsou-li pro jejich uznání splněny ostatní podmínky.

(3) Pro posouzení, zda poplatník poskytuje vyživovaným osobám měsíčně podporu, nebo platí výživné, alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, je rozhodující výše daňové úlevy vypočtené z průměrné mzdy za posledních dvanáct měsíců před rozhodnutím okresní finanční správy.

(4) Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla alespoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika vyživovaným osobám, kolikrát poplatník měsíčně platí 100 Kčs.

(5) Dítě, které uzavřelo manželství, se uznává za vyživované poplatníkem tehdy, nepřipadá-li z úhrnného příjmu vlastní rodiny dítěte na jednoho jejího člena více než 780 Kčs měsíčně a jsou-li splněny ostatní podmínky.

(6) Táž osoba se uznává za vyživovanou jen u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Dítě se však uznává v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) za vyživované jak u poplatníka, který na ně platí výživné, tak i u poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona nepřísluší tomu poplatníkovi, který platí výživné.

(7) Podporuje-li poplatník více osob, které žijí ve společné domácnosti a z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá.

(8) Pro posouzení, zda podporovaná osoba má v běžném měsíci vlastní příjem přesahující měsíčně 780 Kčs, se přihlíží ke všem jejím hrubým příjmům dosaženým v předchozím měsíci (např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností). U příjmů celoročních se přihlíží k částce připadající v průměru na měsíc.

Nepřihlíží se však

a) ke zvýšení důchodu pro bezmocnost,

b) k přídavkům na děti a k výchovnému,

c) k rodičovskému příspěvku,

d) k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči,

e) k výživnému poskytovanému dětem,

f) k sirotčímu důchodu,

g) u dětí připravujících se na budoucí povolání, s výjimkou dětí, které studují při zaměstnání nebo při jiné výdělečné činnosti a po dobu výkonu základní vojenské služby, ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytované stravy a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách, a k příležitostným výdělkům, pokud nejsou vypláceny za práce vykonávané v pracovním poměru uzavřeném na neurčitou dobu.

(9) Z ročního úhrnu jednorázových příspěvků a věcných pomocí poskytovaných v rámci sociální péče se započítává do vlastního příjmu (měsíčního) vyživované osoby pouze jedna dvanáctina, pokud je to pro poplatníka výhodnější.

(10) Ustanovení § 8 odst. 2 zákona platí, i když osoby tam uvedené vyživují zletilé děti (vnuky a jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů).

(11) Jsou-li oba manželé nebo druh a družka zaměstnáni, přihlíží se ke všem vyživovaným osobám u manžela nebo druha. Manželka nebo družka se posuzuje podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona.

(12) Požadují-li oba manželé nebo druh a družka, kteří žijí ve společné domácnosti, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi nebo druhovi manželce nebo družce, připojí k žádosti podané u okresní finanční správy potvrzení plátce, který vyplácí mzdu manželovi nebo druhovi, od kterého měsíčního mzdového období nebude u něj při srážce daně přihlížet k vyživovaným osobám.

(13) Sleva na vyživované osoby přísluší manželce nebo družce také v případech, kdy manžel nebo druh buď vůbec nemá zdanitelné příjmy, nebo jeho příjmy podléhají jiné dani, u níž neuplatňuje nárok na snížení daně na vyživované osoby.

(14) Ke změnám okolností rozhodujících o zvýšení a snížení daně (např. dosažení věkové hranice poplatníka a jeho dětí, odpadnutí některé vyživované osoby) přihlíží se s výhradou uvedenou v ustanovení § 15 odst. 3, až počínaje měsíčním mzdovým obdobím následujícím po období, v němž ke změně došlo, i když změna nastala již v průběhu prvního dne v měsíci.

(15) O prokazování okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení § 15 až 17.

(16) Pro účely zdanění mezd a odměn vyplácených právnickými nebo fyzickými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky lektorům cizích jazyků, kteří nemají v tuzemsku stálé bydliště a zdržují se zde přechodně za účelem výkonu práce, se tito poplatníci posuzují tak, jako by každý z nich vyživoval dvě osoby bez ohledu na jejich skutečný počet; ustanovení odstavců 1 až 15 se na tyto poplatníky nevztahuje.

§ 8

(1) Za invalidní ve smyslu § 9 odst. 1 zákona se uznává poplatník a vyživované osoby (§ 7), jestliže

1. pobírají některý z těchto důchodů:

a) invalidní nebo částečný invalidní důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení;

b) úrazový důchod podle dřívějších předpisů nebo zaopatřovací požitky invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, pro ztrátu výdělečné schopnosti alespoň o 30 %, a to i když tento důchod nebo zaopatřovací požitky byly sloučeny s jiným důchodem;

c) důchod manželky nebo důchod sociální z důvodu, že před dovršením 65 let se stali invalidními;

d) vdovský důchod z důvodu invalidity;

e) starobní důchod, důchod za výsluhu let nebo částečný důchod za výsluhu let místo invalidního nebo částečného invalidního důchodu z důvodu, že při souběhu nároku na oba druhy důchodů byl jim přiznán starobní důchod, důchod za výsluhu let nebo částečný důchod za výsluhu let;

2. nepobírají žádný z důchodů uvedených pod číslem 1, ale

a) prokážou, že se vzdali zaopatřovacích požitků uvedených pod číslem 1 písm. b) nebo že je nepobírají jen z toho důvodu, že zmeškali lhůtu k uplatnění nároku na ně;

b) prokážou, že jim invalidní důchod nenáleží pouze z důvodu, že splňují podmínky pro nárok na starobní důchod;

c) stali se podle posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení (dále jen "posudkový lékař") invalidními nebo částečně invalidními ve smyslu předpisů o sociálním zabezpečení před vstupem do zaměstnání nebo před dovršením potřebné doby zaměstnání pro nárok na důchod a tuto lhůtu dosud nedovršili, takže jen z tohoto důvodu nepobírají invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod. Po dovršení této lhůty lze je s výjimkou uvedenou v písmenu d) a e) uznat za invalidní, jen pobírají-li invalidní nebo částečný invalidní důchod;

d) stali se před vstupem do zaměstnání nebo před dovršením potřebné doby zaměstnání pro nárok na důchod invalidními nebo částečně invalidními a jsou držiteli průkazky ZTP nebo ZTP-P;

(2) Sleva podle § 9 odst. 1 zákona se poskytne připočtením

a) dvou vyživovaných osob navíc, pobírá-li poplatník nebo osoba jím vyživovaná invalidní důchod, popřípadě jiný důchod obdobného charakteru (odstavec 1 č. 1), nebo jsou-li posuzováni tak, jako by pobírali invalidní důchod (odstavec 1 č. 2 písm. a) až d);

b) jedné vyživované osoby navíc v ostatních případech uvedených v odstavci 1.

(3) U úrazových důchodů a zaopatřovacích požitků invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. je pro výši slevy rozhodné procento poškození uvedené v posledním rozhodnutí o úrazovém důchodu nebo o zaopatřovacích požitcích. Při poškození o 30 % až 50 % se připočte jedna vyživovaná osoba navíc, při poškození o více než 50 % se připočtou dvě vyživované osoby navíc. Pobírá-li poplatník více úrazových důchodů nebo úrazový důchod a zaopatřovací požitky invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. a jsou-li v každém výměru uvedena procenta invalidity, rozhoduje o výši slevy součet těchto procent, byly-li důchody přiznány z různých důvodů. Není-li tomu tak, rozhoduje nejvyšší procento. Přitom z důvodu invalidity téže osoby se uznávají nejvýš dvě vyživované osoby navíc. Při pochybnostech je nutné vyžádat si posudek posudkového lékaře.

(4) O přiznání slevy podle § 9 odst. 1 zákona rozhodne, s výjimkou případů, kdy poplatník, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají důchod uvedený v odstavci 1 č. 1 písm. a) (§ 16 č. 4), okresní finanční správa na základě:

a) rozhodnutí, jímž se přiznává příslušný důchod, a dokladu o jeho výplatě (odstavec 1 č. 1);

b) posudku posudkového lékaře nebo rozhodnutí, popř. posudku posudkové komise sociálního zabezpečení, a dokladů o splnění stanovených podmínek v případech uvedených v odstavci 1 č. 2.

(5) Při posuzování osob, které nepobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, postupuje se podle zásad platných pro posouzení invalidity a částečné invalidity pro účely sociálního zabezpečení; zejména se v posudku uvede, zda se poplatník (osoba jím vyživovaná) podle zdravotního stavu posuzuje tak, jako by pobíral částečný invalidní důchod, nebo tak, jako by pobíral invalidní důchod; uvede se též, zda jde o stav trvalý, nebo dokdy posudek platí.

(6) Slevu z důvodu poplatníkovy invalidity nebo z důvodu invalidity osoby vyživované nelze poskytnout, jestliže základ daně poplatníka nebo druhého z manželů, žijícího ve společné domácnosti s poplatníkem, druha, družky, nezletilých dětí, na jejichž invaliditu poplatník slevu uplatňuje, přesahuje v měsíci hranici 2 400 Kčs. 13) Přesáhne-li základ daně poplatníka v měsíci hranici 2400 Kčs avšak nepřesáhne 3000 Kčs, poskytne se sleva tím způsobem, že na každou vyživovanou osobu navíc na invaliditu (§ 9 odst. 1 zákona) se od daně vypočtené bez přihlédnutí ke slevě podle § 9 zákona odečte částka 65 Kčs, a to na vyživované osoby navíc na invaliditu, jejichž počet v součtu s ostatními vyživovanými osobami přesahuje jednu vyživovanou osobu a nepřesahuje pět vyživovaných osob.

(7) Mzdy nebo části mezd, které se zdaňují odděleně od ostatní mzdy (např. odměny za vynálezy, podíly na hospodářských výsledcích, mzda vyplácená druhým plátcem, mzdy zdaňované paušální sazbou), se nesčítají s ostatní mzdou při posuzování hranice 2 400 Kčs pro účely přiznání slevy podle § 9 zákona.

(8) Sleva podle § 9 odst. 1 zákona přísluší manželovi a v případě uvedeném v § 8 odst. 4 zákona manželce. Pokud nárok na tuto slevu neuplatní, může ji uplatňovat ten z manželů, na jehož invaliditu byla sleva povolena, a to i když slevu na ostatní vyživované osoby uplatňuje druhý z manželů.

(9) Sleva podle § 9 odst. 1 zákona se poskytne z důvodu invalidity i těch dětí, které se neuznávají za osoby vyživované poplatníkem jen z toho důvodu, že na ně náleží přídavky na děti nebo výchovné (§ 7 odst. 2).

(10) Sleva podle § 9 odst. 1 zákona nepřísluší poplatníkovi z důvodu invalidity dítěte, popř. manželky (rozvedené nebo nežijící s poplatníkem ve společné domácnosti), na které poplatník platí výživné (§ 7 odst. 1 písm. c), byla-li tato sleva povolena jiné osobě.

(11) Sleva podle § 9 odst. 2 zákona přísluší vdovám jen po dobu vdovství.

§ 9

(1) Nepřesáhne-li mzda včetně odděleně zdaňovaných mezd v běžném měsíci 200 Kčs, upustí plátce podle § 11 odst. 1 zákona od srážky daně, jen předloží-li mu poplatník písemné prohlášení uvedené v § 15 odst. 4 písm. b) č. 2.

(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, srazí jen jeden z nich daň s přihlédnutím k vyživovaným osobám a k případné slevě podle § 9 zákona, a to ten plátce, jemuž předloží poplatník průkaz a prohlášení podle § 15 odst. 4. Ostatní plátci srazí daň tak, jako by poplatník žádnou osobu nevyživoval, tedy s příslušným zvýšením podle § 7 zákona (se zřetelem na věk a u žen též k okolnosti, zda jsou vdané), nejméně však ve výši 10 %. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na případy, kdy se daň sráží ve výši paušální sazby.

ČÁST TŘETÍ

Způsob vybírání daně

(k § 12 až 14 zákona)

§ 10

(1) Plátcem jsou organizace, jakož i občané, kteří vyplácejí poplatníkům mzdu.

(2) Plátce jsou též subjekty se sídlem v cizině, které mají v tuzemsku k výkonu svých činností zařízení (např. kancelář, provozovnu); u stavebních a montážních činností, jen pokud jde o zařízení trvající déle než 183 kalendářních dnů.

(3) Plátce srazí daň při každé výplatě z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během měsíčního mzdového období se daň nesráží, srazí se až z úhrnu při konečném vyúčtování.

(4) Zašle-li druhý nebo další plátce na žádost poplatníka jeho hrubou mzdu k výplatě organizaci, k níž je poplatník v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

§ 11

(1) Jednorázová mzda ve smyslu § 13 odst. 1 zákona je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, roční odměny vedoucích pracovníků a zálohy na tyto odměny, jednorázové prémie, doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta, jiné druhy odměn vyplácených nepravidelně vedle běžné mzdy, pokud nejsou od daně osvobozeny nebo pokud pro ně není stanoven jiný způsob výpočtu daně.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li poplatník v pracovním poměru k plátci po celý rok, nebo nebyla-li v některých měsíčních mzdových obdobích jeho mzda zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), rozvrhne se jednorázová mzda jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla vyplacená mzda zdaněna.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

(5) Doplatky mzdy za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od způsobu zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou mzdu nebo doplatky mzdy v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce, jen požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo výbor odborové organizace za všechny poplatníky, a to nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru k plátci během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, za které od něho pobíral zdaněnou mzdu. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce zdaněnou mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle kterého sloupce tabulek daně byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, za které od něho pobíral poplatník zdaněnou mzdu, a to za předpokladu, že poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou dovolenou nebo neplacenou dovolenou), nebo jim mzda nebyla zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem měsíčních mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou mzdu stanoví pro každé měsíční mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2 400 Kčs, takže v těchto měsících nebylo k uvedené slevě přihlédnuto, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2 400 Kčs.

(13) Při zúčtování daně se nepřihlíží k odděleně zdaňovaným mzdám a ke mzdám, z nichž se daň sráží ve výši paušální sazby.

(14) Podle odstavců 7 až 13 provede plátce zúčtování daně též u poplatníků, kteří jsou k němu v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 2 odst. 3).

(15) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. Plátce odvede při nejbližším odvodu daně méně o částku, kterou poplatníkům v důsledku zúčtování vrátí a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (§ 14 odst. 6 písm. c). Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2).

§ 12

(1) Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny v platebním výměru úhrnnou částkou plátci bez ohledu na to, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoli.14)

(2) Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a v němž plátce sestavuje a vede mzdové listy. U subjektů se sídlem v cizině (§ 10 odst. 2) je sídlem plátcovy pokladny sídlo zařízení k výkonu jejich činností v tuzemsku.

(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny, tj. od jiných plátců, než jsou uvedeni v § 10 odst. 1 a 2, jakož i poplatníkům, jimž plyne mzda od cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, vyměří daň na podkladě přiznání okresní finanční správa, v jejímž obvodu měli bydliště k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje.

(4) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce měsíčního mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla daň nesprávně sražena.

(5) Přeplatek na dani vrátí poplatníkovi plátce. O vrácený přeplatek daně odvede plátce při nejbližším odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na mzdových listech nebo seznamech je nahrazujících (§ 14 odst. 3) a ve výplatních listinách a jejich rekapitulacích.

ČÁST ČTVRTÁ

Odpovědnost plátců

(k § 15 až 21 zákona)

§ 13

(1) Organizace provádějící srážku daně jsou povinny předložit peněžnímu ústavu při výběru doplatku mezd vyúčtovaných za minulý měsíc příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

(2) Daň doměřená podle § 14 odst. 2 zákona je splatna do tří dnů po doručení platebního výměru. Penále se počítá teprve počínaje dnem následujícím po dni splatnosti doměřené daně.

(3) Plátci, kteří provádějí měsíční vyúčtování mezd, odvedou daň sráženou v průběhu měsíčního mzdového období současně s daní z vyúčtovaných mezd. Ostatní plátci odvedou daň sráženou v průběhu měsíčního mzdového období do tří dnů po jeho uplynutí.

(4) Penále se nepředepíše, nečiní-li alespoň 100 Kčs ročně.

(5) Výsledná částka penále se zaokrouhluje podle stejných zásad jako daň (§ 6 odst. 14).

(6) Okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny (§ 12 odst. 2) může v odůvodněných případech na žádost plátce předepsané penále prominout, pokud nepřesahuje částku 50 000 Kčs.

(7) V odůvodněných případech může povolovat odchylky týkající se místa odvodu daně finanční nebo daňové ředitelství a odchylky týkající se způsobu a doby odvodu daně finanční nebo daňový úřad, a to pokud se tyto odchylky týkají plátcových pokladen v jejich obvodu.

§ 14

(1) Plátci (§ 10 odst. 1 a 2) oznámí písemně do 30 dnů po svém vzniku okresní finanční správě, v jejímž obvodu mají své sídlo, den svého vzniku, název, sídlo, jakož i sídla svých pokladen (§ 12 odst. 2). Sídla svých pokladen mimo obvod této finanční správy oznámí též místně příslušným okresním finančním správám. Případné změny v uvedených údajích oznámí do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala. Subjekty se sídlem v cizině, pokud jsou plátci (§ 10 odst. 2), oznámí navíc jméno, příjmení a adresu zmocněnce v tuzemsku pro doručování.

(2) Každý plátce je povinen uvádět ve mzdových listech vedle základních údajů (poplatníkovo jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, rodinný stav, jména osob, které poplatník vyživuje, data jejich narození, počet osob uznávaných navíc podle § 8 odst. 2 a § 9 zákona a pro každé mzdové období jeho označení) tyto další údaje:

a) dobu trvání pracovního poměru a odpracovanou dobu ve mzdovém období,

b) hrubou částku vyúčtované mzdy v hotovosti se všemi příplatky, prémiemi a odměnami i se mzdou, která byla zaslána k výplatě pro poplatníka od jiných plátců (§ 10 odst. 4),

c) hodnotu naturálních požitků, která podléhá dani,

d) částku náhrad služebních výdajů, která podléhá dani,

e) částky osvobozené od daně,

f) základ pro výpočet srážky daně a u odděleně zdaňovaných mezd jednotlivé základy,

g) srážku daně podle jednotlivých základů,

h) úhrnné částky základů a sražené daně (písmena f) a g) za celý rok podle jednotlivých základů.

(3) Pokud plátce pro osoby, které nejsou k němu v pracovním poměru, nýbrž pracují pro něj v poměru podobném poměru pracovnímu (§ 2 odst. 3), nevede mzdové listy, musí vést alespoň seznam obsahující poplatníkovo jméno, příjmení a bydliště, datum narození, rodinný stav, číslo občanského průkazu, údaj o trvání pracovní činnosti, datum výplaty, výše vyplacené mzdy a sražené daně.

(4) Při mechanizovaném nebo automatizovaném zpracování mzdové evidence mohou být údaje a náležitosti mzdového listu podle odstavce 2 nebo seznamu podle odstavce 3 rozmístěny do více písemností při dodržení těchto podmínek:

a) spojitost mezi písemnostmi musí být zajištěna alespoň evidenčním číslem poplatníka a údajem období, jehož se týkají,

b) všechny údaje o poplatníkovi, které jsou rozhodné pro snížení nebo zvýšení daně, je nutno vést pouze na jedné písemnosti,

c) údaje o poplatníkovi lze vést na téže písemnosti i po více roků, přičemž z úpravy nebo způsobu záznamu musí být zřejmé, kdy byly provedeny první záznamy a kdy došlo k jejich změnám,

d) po uplynutí kalendářního roku je třeba u každého poplatníka buď

- nahradit údaje za jednotlivé měsíce jednou písemností, v níž se uvedou rozhodující údaje za jednotlivé měsíce a jejich úhrn za celý rok, nebo

- seřadit údaje za jednotlivá mzdová období chronologicky podle jednotlivých měsíců a doplnit součty.

(5) Plátci jsou dále povinni:

a) předkládat každoročně do konce března následujícího roku příslušné okresní finanční správě vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy za uplynulý rok na předepsaných tiskopisech,

b) předkládat okresní finanční správě ve lhůtě jí stanovené výkaz o počtu pracovníků podle výše mzdy, o počtu závodů, mzdách a dani,

d) po uplynutí kalendářního roku, při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vyplácet mzdu potvrdit poplatníkovi na jeho žádost, kolik činila v uplynulém roce, popř. do dne skončení pracovního poměru, jeho hrubá mzda a jaká daň a podle kterého sloupce tabulek daně mu z ní byla sražena.

§ 15

Podmínky pro zvýšení a snížení daně

(1) Poplatník je povinen do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru pro běžný kalendářní rok a každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, prokázat plátci pro příští rok počet vyživovaných osob, pokud nejde o průkazy, které podle § 17 odst. 1 platí déle než jeden rok nebo trvale.

(2) Pokud poplatník nepředloží průkaz o počtu vyživovaných osob nebo o výplatě invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo pokud nepodepíše prohlášení podle odstavce 4, je plátce povinen srážet daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se zvýšením podle § 7 zákona).

(3) K předloženému průkazu přihlédne plátce počínaje měsíčním mzdovým obdobím následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to měsíční mzdové období, v němž se narodilo, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci alespoň do 30 dnů po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, přihlédne se k průkazu až v měsíčním mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen. Předloží-li však poplatník po vstupu do pracovního poměru průkazy plátci do 30 dnů ode dne vstupu do pracovního poměru, platí průkazy již od tohoto dne. Při změně plátce prokáže poplatník uplatňující nárok na snížení daně na základě potvrzení okresní finanční správy o počtu vyživovaných osob uznání tohoto nároku předložením nově vystaveného potvrzení nebo úředně ověřeného opisu dosud platného původního potvrzení novému plátci.

(4) Plátce přihlédne k předloženým průkazům pro srážku daně podle základní sazby nebo základní sazby snížené podle § 8 a 9 zákona, jen podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru pro běžný kalendářní rok a každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom:

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání základní sazby, pro její snížení, popř. kdy a jak se změnily,

b) pobírá-li mzdu též od jiného plátce, či nikoli; v kladném případě, že

1. nárok na uznání vyživovaných osob podle § 8 zákona a nárok na uznání vyživovaných osob navíc podle § 9 zákona neuplatnil za stejné zdaňovací období sám poplatník nebo jiná osoba u jiného plátce ani u jiné daně;

2. mzda pobíraná od dalších plátců nepřesahuje u žádného z nich 200 Kčs měsíčně a že u žádného z nich poplatník neuplatňuje osvobození podle § 11 odst. 1 zákona (daněprosté minimum),

c) že osoba jím vyživovaná (kromě manželky žijící s ním ve společné domácnosti, družky, manžela, druha a nezletilých dětí) nemá celkový vlastní příjem přesahující částku 780 Kčs měsíčně,

d) že základ daně u osoby jím vyživované (manžel, manželka, druh, družka, nezletilé děti), na niž uplatňuje slevu podle § 9 zákona, nepřesahuje měsíčně 2 400 Kčs (§ 8 odst. 6),

e) že na děti, které se u něho uznávají podle § 7 odst. 1 písm. a) a b) za vyživované osoby (vyjma jednoho dítěte a dětí, na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na jedno dítě), nenáleží přídavky na děti nebo výchovné.

(5) Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodných pro zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala. Plátce poznamená změnu na poplatníkově mzdovém listě.

§ 16

Způsob prokazování nároku na snížení daně ze mzdy

Nárok na snížení daně prokazuje poplatník plátci:

1. platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o

a) věk,

b) rodinný stav,

c) nezletilé děti, vnuky nebo jiné nezletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, žijí-li s ním ve společné domácnosti,

d) skutečnost, že je poplatník svobodný, ovdovělý, rozvedený a vyživuje alespoň jedno dítě, které s ním žije ve společné domácnosti.

Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem;

2. potvrzením školy a u učňů potvrzením organizace, že zletilé dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, studuje nebo je v učebním poměru s uvedením, jaký má od školy nebo organizace příjem;

3. soudním rozhodnutím o povinnosti platit výživné na děti a manželku (rozvedenou, nežijící s ním ve společné domácnosti), jestliže plátce sráží výživné ve stanovené výši z jeho mzdy a zasílá je oprávněným osobám;

4. rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na slevu podle § 9 zákona z důvodu, že on sám, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod.

V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebné údaje (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a doklad o výplatě důchodu uschová;

5. potvrzením okresní finanční správy o tom, že

a) žije ve společné domácnosti s družkou (poplatnice s druhem); toto potvrzení vydá okresní finanční správa na základě písemného prohlášení druha a družky, že spolu takto žijí ve společné domácnosti, a ověření zápisu v občanském průkazu nebo v dokladu jej nahrazujícím o přihlášení k trvalému pobytu ve společném bydlišti,

b) vyživuje jiné osoby než manželku (družku) a děti (například rodiče, prarodiče, tchána, tchyni, sourozence), pokud mohou být uznány za vyživované poplatníkem (§ 7 odst. 1 písm. b),

c) platí výživné na děti z rozvedeného manželství, na děti, s nimiž nežije ve společné domácnosti, na děti zrozené mimo manželství, rozvedené manželce nebo manželce, s níž nežije ve společné domácnosti (s výjimkou uvedenou pod č. 3),

d) vyživuje alespoň jedno dítě a nežije s manželkou (manželem) ve společné domácnosti,

e) poskytuje měsíčně podporu nejméně 100 Kčs nezletilým dětem, které s ním nežijí ve společné domácnosti (§ 7 odst. 1 písm. a),

f) vyživuje zletilé děti, vnuky nebo jiné zletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, s výjimkou uvedenou pod č. 2,

g) byla povolena výměna slevy mezi manžely (druhy) podle § 8 odst. 4 zákona,

h) poplatníkovi nebo osobám poplatníkem vyživovaným přísluší sleva podle § 9 zákona (s výjimkou uvedenou pod č. 4).

§ 17

Platnost průkazů

(1) Průkazy uvedené v § 16 č. 1, 3, 4 a 5 písm. f) až h) platí pro prokázání nároku na snížení daně trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena. Platnost průkazů uvedených v § 16 č. 4 a 5 písm. h), pokud osoby tam uvedené pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, je podmíněna tím, že poplatník předloží doklad o výplatě důchodu každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, pro uplatnění nároku na následující kalendářní rok. Průkazy uvedené v § 16 č. 2 platí vždy na rok, pro který byly vydány. Průkazy uvedené v § 16 č. 5 písm. a) až e) platí do konce kalendářního roku, pro který byly vydány, a po jeho uplynutí na další bezprostředně následující dva kalendářní roky, pokud časová platnost těchto průkazů nebyla omezena na kratší dobu. Průkazy platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro snížení nebo zvýšení daně.

(2) U zletilých dětí platí potvrzení vydané školou podle § 16 č. 2 po dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, jsou-li pro jejich uznání za vyživované osoby splněny stanovené podmínky a trvá soustavná příprava na budoucí povolání, zejména dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou výdělečnou činnost, a nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. U zletilých studujících vysokých škol začíná pro účely této vyhlášky soustavná příprava na budoucí povolání počínaje měsíčním mzdovým obdobím, v němž byl proveden zápis na vysokou školu. K potvrzení školy o studiu se v těchto případech přihlédne již počínaje tímto měsíčním mzdovým obdobím, pokud je poplatník předloží plátci do třiceti dnů po zápisu.

(3) Za ukončení studia se pokládá u žáků škol poskytujícících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujícících úplné střední vzdělání, kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(4) Potvrzení o vyživovaných osobách a slevě podle § 9 zákona (§ 16 č. 5) vydává okresní finanční správa příslušná podle poplatníkova bydliště, kde je přihlášen k trvalému pobytu, nebo sídla plátcovy pokladny.

(5) K prominutí zmeškané lhůty pro uplatnění nároku na snížení daně, jedná-li se o případy uvedené v § 16 č. 5, je příslušná pouze ta okresní finanční správa, která poplatníkovi potvrzení vydává. V ostatních případech je příslušná okresní finanční správa podle sídla plátcovy pokladny.

§ 18

Okresní finanční správa upustí od předepsání daně, i když není promlčena, jestliže k nesprávné srážce daně došlo vinou poplatníka a jestliže ode dne výplaty mzdy, při níž došlo k nesprávné srážce daně, uplynuly alespoň tři roky, takže by plátce vzhledem k ustanovení § 16 zákona nesměl již poplatníkovi daň dodatečně srazit.


ČÁST PÁTÁ

Ustanovení přechodná a závěrečná

Přechodná ustanovení

§ 19

(1) Plátci, kteří sráželi a odváděli daň před 1. lednem 1977, oznámí údaje podle § 14 odst. 1 první a druhá věta jen na výzvu okresní finanční správy.

(2) Platnost potvrzení okresních finančních správ (§ 16 č.5) vydaných před 1. lednem 1977 zůstává nedotčena.

Závěrečná ustanovení

§ 20

Vyhláška ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem, se mění takto:

a) v § 1 odst. 1 se vypouštějí slova "daně ze mzdy,";

b) § 5 odst. 2 zní:

"(2) K příjmům uvedeným v § 7 odst. 8 pod písm. a) až g) vyhlášky ministerstva financí č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, se nepřihlíží též při stanovení výše vlastního příjmu osob, které lze uznat za vyživované poplatníkem, u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a u daně z příjmů obyvatelstva.".

§ 21

Zrušují se

1. vyhláška ministerstva financí č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 96/1968 Sb., vyhlášky č. 125/1968 Sb. a vyhlášky č. 110/1971 Sb.,

2. ustanovení § 1 odst. 3 a § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem,

3. výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/32 218/69 o zdaňování odměn za zemědělské brigády a česání chmele u učňů, registrovaný v částce 36/1969 Sb.,

4. výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/7575/69 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích organizace vyplácených dodatečně pracovníkům, kteří změnili zaměstnání, registrovaný v částce 39/1969 Sb.,

5. výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 8/18 507/1969 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích druhým plátcem při změně zaměstnání pracovníka, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

6. výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 8/17 899/1969 o zdaňování odměn za zemědělské brigády a česání chmele u učňů, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

7. výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/34 660/71, kterým bylo prohlášeno za daněprostou náhradu služebních výdajů 20 % zahraničního platu vypláceného pracovníkům zábavních a technických zařízení parků kultury a oddechu a Čs. cirkusů a varieté, registrovaný v částce 39/1971 Sb.,

8. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-24 237/72, kterým prodloužilo počínaje rokem 1973 platnost potvrzení okresních finančních správ, jimiž poplatníci prokazují skutečnosti pro snížení daně ze mzdy, registrovaný v částce 28/1972 Sb.,

9. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2459/73 - Výtěžek pracovních směn (hodin apod.) věnovaný na pomoc Vietnamu - daň ze mzdy, registrovaný v částce 8/1973 Sb.,

10. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-7387/73, kterým byly osvobozeny od daně ze mzdy peněžní i nepeněžní prostředky (tj. příspěvky, odměny, apod.) z fondu kulturních a sociálních potřeb, registrovaný v částce 22/1973 Sb.,

11. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-15 468/73, kterým se stanoví způsob zdaňování pracovních příjmů studující mládeže přijaté k dennímu studiu na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání a na školách vysokých, registrovaný v částce 26/1973 Sb.,

12. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-21 220/73, kterým se osvobozují od daně ze mzdy odměny do výše 2 000 Kčs ročně, jež organizace poskytuje řidičům motorových vozidel při splnění podmínek stanovených pro soutěž "Jezdím bez nehody", registrovaný v částce 32/1973 Sb.,

13. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-3220/74, kterým se stanoví, že se z úhrnu jednorázových příspěvků a věcných pomocí započítává pouze jedna dvanáctina do vlastního příjmu vyživované osoby u daně ze mzdy v případě, že je to pro poplatníka výhodnější, registrovaný v částce 3/1974 Sb.,

14. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2501/75, kterým se povoluje, aby byly od daně ze mzdy osvobozeny odměny vyplácené za lesní brigády, kterých se v rámci školní výuky zúčastňují žáci a učni lesnických škol a odborných učilišť, registrovaný v částce 11/1975 Sb.,

15. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-5611/75, kterým se osvobozují od daně ze mzdy mimořádné odměny poskytované při udělení odznaků "Průkopník socialistické práce", registrovaný v částce 20/1975 Sb.,

16. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-19 868/75, který stanoví způsob zdaňování mezd za dobrovolné pracovní směny, registrovaný v částce 29/1975 Sb.,

17. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-29 329/75, kterým se stanoví způsob, jakým má být ověřována výše vlastního příjmu osob (důchodců) uznávaných za vyživované pro účely daně ze mzdy v r. 1976, případně v dalších letech, registrovaný v částce 37/1975 Sb.,

18. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2625/76, který stanoví způsob zdaňování odměn vyplácených z fondu vedoucích, registrovaný v částce 19/1976 Sb.

§ 21

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1977.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 49/1992 Sb. Čl. II

Po nabytí účinnosti této vyhlášky se podle dosavadních předpisů postupuje při zdanění mezd a odměn, na které vznikl nárok před nabytím účinnosti této vyhlášky, a podílů na hospodářských výsledcích za rok 1991.


Ministr financí ČSSR:

Ing. Lér, CSc. v. r.

Ministr financí ČSR:

Ing. Tlapák v. r.

Ministr financí SSR:

Ing. Mišeje v. r.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 96/1976 Sb. a vyhlášky č. 77/1988 Sb.

2) § 9 odst. 4, § 44 odst. 4 a § 74 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

3) § 14 nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání.

4) Např. vyhláška min. dopravy č. 41/1964 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech, ve znění vyhl. č. 34/1974 Sb.

5) Např. výnos federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 2 ze dne 6. 5. 1974 čj. 033/184/73, o poskytování ochranných nápojů pracovníkům ve zvlášť ztížených pracovních podmínkách, registrovaný v částce 11/1974 Sb.

6) Např. vyhláška č. 159/1970 Sb., o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích, včetně výjimek z této vyhlášky udělených příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.

7) Zákon č. 62/1962 Sb., o propůjčování vyznamenání, a předpisy podle něho vydané.

8) Osvobození se vztahuje na odměny vyplácené při příležitosti udělení uvedených titulů, jsou-li udělovány i ostatními příslušnými ústředními orgány.

9) Vyhláška č. 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

10) Vyhláška č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, vyhláška č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory, a výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. listopadu 1976 čj. FV/1-1046/76-1112, o poskytování náležitostí pracovníkům a učňům získaným náborem a vnitroresortními převody z jiných oblastí ČSSR do vybraných organizací na území hlavního města Prahy.

11) Směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 31. prosince 1976 čj. FM 01-1560/76 o některých opatřeních k získání a udržení pracovníků v zemědělství.

12) § 32 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

13) Srov. ustanovení § 11 odst. 12.

14) Pod ustanovení § 20 odst. 1 zákona nespadají spory o tom, zda má plátce oproti pracovníkovi nárok na vrácení daně, kterou podle § 15 odst. 3 zákona zaplatil.

15) § 61 vyhlášky č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

16) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb.
Vyhláška č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

17) § 14 nařízení vlády ČSFR č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání.

18) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

19) Čl. I bod č. 30 zákona č. 306/1991 Sb., o změnách v sociálním zabezpečení.

x) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění zákona č. 162/1990 Sb. a vyhlášky č. 312/1990 Sb.

Přesunout nahoru