Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 108/1976 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)

Částka 21/1976
Platnost od 22.09.1976
Zrušeno k 29.07.2010 (62/2010 Sb. m. s.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

108

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 23. dubna 1976

o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)


Dne 1. července 1970 byla v Ženevě sjednána Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR). Listina o přístupu Československé socialistické republiky k Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 5. prosince 1975. Listina obsahuje prohlášení, že Československá socialistická republika v souladu s článkem 21 se necítí být vázána ustanoveními článku 20 odst. 2 a 3 Dohody.

Dohoda vstoupila v platnost podle článku 16 odst. 4 dnem 5. ledna 1976 a pro Československou socialistickou republiku podle jeho odst. 5 dnem 2. června 1976.


Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.


Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.


EVROPSKÁ DOHODA

o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)

Smluvní strany, přejíce si podpořit rozvoj a zlepšení mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravy,

jsouce přesvědčeny o nutnosti zvýšit bezpečnost silničního provozu, upravit některé podmínky práce v mezinárodní silniční dopravě v souladu se zásadami Mezinárodní organizace práce a společně učinit některá opatření, jimiž by se zajistilo dodržování takové úpravy, se dohodly takto:

Článek 1

Definice

Ve smyslu této Dohody

a) „vozidlo“ znamená každé motorové vozidlo nebo přívěs; tento výraz zahrnuje i každou soupravu vozidel;

b) „motorové vozidlo“ znamená každé silniční vozidlo poháněné vlastním motorem a zpravidla používané pro silniční přepravu osob nebo věcí anebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu osob nebo věcí po silnici; tento výraz nezahrnuje zemědělské traktory;

c) „přívěs“ znamená každé vozidlo, které se připojuje za motorové vozidlo; tento výraz zahrnuje i návěsy;

d) „návěs“ znamená každý přívěs, který se s motorovým vozidlem spojuje tak, že zčásti na něm spočívá, přičemž se na toto motorové vozidlo přenáší podstatná část jeho hmotnosti a hmotnosti jeho nákladu;

e) „souprava vozidel“ znamená spojená vozidla, která jezdí po silnici jako jednotka;

f) „přípustná celková hmotnost“ znamená celkovou hmotnost naloženého vozidla, která je prohlášena za přípustnou příslušným orgánem státu, ve kterém je vozidlo evidováno;

g) „silniční doprava“ je veškerá doprava prováděná po veřejných pozemních komunikacích prázdnými nebo loženými silničními nákladními vozidly nebo autobusy;

i) „pravidelná přeprava cestujících“ je přeprava osob v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou nastupovat a vystupovat na předem stanovených zastávkách.

Pravidla upravující provoz nebo dokumenty, které je nahrazují, schválené příslušnými orgány smluvních stran a zveřejněné dopravcem před počátkem jejich používání definují podmínky přepravy, zvláště četnost spojů, jízdní řády, tarify a povinnost přijmout cestující k přepravě, pokud tyto podmínky nejsou stanoveny zákonem nebo předpisem.

Ať je organizátorem přepravy kdokoliv, za pravidelné jsou rovněž považovány takové spoje, které zajišťují přepravu stanovených skupin osob s vyloučením jiných cestujících tam, kde jsou tyto služby prováděny za podmínek určených v prvém odstavci této definice. Takové spoje, zejména ty, které zajišťují přepravu pracovníků na pracoviště a z něho nebo přepravu žáků do škol a z nich, jsou nazývány v dalším „zvláštní pravidelné spoje“;

h) „mezinárodní silniční přeprava“ znamená každou silniční přepravu, která zahrnuje alespoň jedno překročení hranic;

i) „pravidelná přeprava cestujících“ znamená přepravu cestujících konanou ve stanovených intervalech po stanovených linkách, přičemž cestující mohou nastupovat a vystupovat na zastávkách předem určených.

Provozní řád nebo jej nahrazující dokumenty schválené příslušnými státními orgány smluvních stran a uveřejněné dopravcem před nabytím platnosti stanoví přepravní podmínky, zejména frekvenci, jízdní řád, tarify a přepravní povinnost, pokud tyto podmínky nejsou stanoveny zákonem nebo jiným předpisem.

Za pravidelnou se rovněž považuje přeprava kýmkoli organizovaná, která zajišťuje přepravu určitých kategorií osob s vyloučením jiných cestujících, pokud se tato přeprava koná za podmínek uvedených v prvním odstavci této definice, např. přeprava pracujících do zaměstnání a ze zaměstnání do jejich bydliště nebo přeprava žáků do školy a ze školy do jejich bydliště;

j) „řidič“ znamená každou osobu, dostávající nebo nedostávající mzdu, která řídí vozidlo třeba jen krátkou dobu nebo je ve vozidle, aby je popřípadě mohla řídit;

k) „člen osádky“ znamená řidiče nebo některou z níže uvedených osob, přičemž nezáleží na tom, zda tento řidič nebo tyto osoby dostávají mzdu:

i) pomocníka řidiče, tj. každou osobu, která doprovází řidiče, aby mu při některých úkonech mohla pomoci, a obvykle se činně účastní přepravních výkonů, aniž je řidičem ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto článku;

ii) průvodčího, tj. každou osobu, která doprovází řidiče vozidla přepravujícího osoby a je zejména pověřena vydávat nebo kontrolovat jízdenky nebo jiné doklady opravňující cestující k jízdě vozidlem;

l) „týdnem“ se rozumí období mezi 0,00 hodin v pondělí a 24,00 hodinami v neděli;

m) „odpočinkem“ se rozumí každá nepřerušená doba nejméně jedné hodiny, během níž řidič může volně nakládat se svým časem.

Článek 2

Rozsah platnosti

1. Tato Dohoda platí na území každé smluvní strany pro veškerou mezinárodní silniční dopravu konanou jakýmkoli vozidlem evidovaným na území zmíněné smluvní strany nebo na území kterékoli jiné smluvní strany.

2. Nicméně

a) jestliže během některé mezinárodní silniční přepravy jeden nebo několik členů osádky neopustí státní území, na němž normálně vykonávají své povolání, nemusí smluvní strana, které toto území patří, vztahovat na tohoto člena nebo na tyto členy osádky ustanovení této Dohody;

b) pokud se smluvní strany, o jejichž území se jedná, nedohodnou jinak, tato dohoda se nevztahuje na mezinárodní silniční dopravu prováděnou

1. vozidly určenými pro přepravu nákladu, jejichž přípustná maximální celková hmotnost včetně celkové hmotnosti přívěsu nebo návěsu nepřekračuje 3,5 tuny;

2. vozidly pro přepravu cestujících, která podle druhu své konstrukce a svého vybavení jsou určená pro přepravu nejvýše devíti osob včetně řidiče;

3. vozidly používanými pro přepravu cestujících na pravidelných linkách, kde délka tratě této linky nepřesahuje 50 km;

4. vozidly, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 30 km/h;

5. vozidly používanými nebo řízenými ozbrojenými silami, civilní obranou, požárními sbory a policií;

6. vozidly používanými pro zvláštní účely, tj. údržbu a opravy kanalizací, vody, plynu a elektřiny, údržbu a kontrolu silnic, odvoz a likvidaci odpadků, telegrafní a telefonní služby, přepravu poštovních balíků, rozhlasové a televizní vysílání a detekce rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů;

7. vozidly používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích;

8. specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely;

9. vozidly přepravujícími cirkus a lunapark;

10. speciálními havarijními vozidly;

11. vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu;

12. vozidly používanými pro nekomerční přepravu nákladů pro osobní užití;

13. vozidly používanými pro svoz mléka z farem a zpětnou přepravu kontejnerů na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení dobytka na farmy.

Článek 3

Používání některých ustanovení Dohody v silniční dopravě prováděné vozidly registrovanými ve státech, které nejsou smluvními stranami

1. Každá smluvní strana musí použít na svém území u mezinárodních silničních přeprav, prováděných jakýmkoli vozidlem registrovaným na území státu, který není smluvní stranou této dohody, ustanovení nejméně tak náročná, jako jsou ta, která jsou určena články 5, 6, 7, 8, 9 a 10 této dohody.

2. Každá smluvní strana smí povolit v případě vozidla registrovaného ve státě, který není smluvní stranou této dohody, používat namísto kontrolního přístroje podle specifikace v příloze této dohody pouze denní záznamové listy vyhotovené stejnou formou a se stejným obsahem, jaké jsou uvedeny v příloze k této dohodě.

Článek 4

Všeobecné zásady

Každá smluvní strana smí používat vyšší minimální hodnoty nebo nižší maximální hodnoty oproti těm, které jsou uváděny v článcích 5 až 8 včetně. Ustanovení této dohody zůstávají však platná v mezinárodní silniční dopravě pro řidiče vozidel registrovaných v jiném státě, který je nebo není smluvní stranou.

Článek 5

Osádky

1. Minimální věk řidičů mezinárodní silniční nákladní dopravy musí být:

a) 18 let pro vozidla, jejichž přípustná maximální celková hmotnost včetně přívěsu a návěsu nepřesahuje 7,5 t;

b) u ostatních vozidel 21 let nebo 18 let za podmínky, že řidič je držitelem osvědčení o odborných schopnostech uznaných jednou ze smluvních stran, které potvrzuje ukončení výcviku pro řidiče vozidel silniční nákladní dopravy. Smluvní strany se musí trvale informovat o minimální, státem předepsané úrovni výcviku požadované v jejich zemích a o ostatních příslušných podmínkách týkajících se řidičů mezinárodní nákladní dopravy podle ustanovení této dohody.

2. Řidiči autobusů musí mít věk nejméně 21 roků. Řidiči autobusů na tratích přesahujících délku 50 km od místa obvyklého odstavení vozidel musí odpovídat rovněž jedné z následujících podmínek, že:

a) vykonávali po dobu nejméně jednoho roku činnost řidiče nákladní dopravy na vozidlech, jejichž přípustná maximální celková hmotnost je vyšší než 3,5 tuny;

b) vykonávali po dobu nejméně jednoho roku činnost řidiče autobusu na tratích nepřesahujících délku 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla nebo pro jiné druhy přepravy cestujících, které nejsou předmětem této dohody, pokud příslušný orgán shledá, že tímto způsobem získali potřebné zkušenosti;

c) jsou držiteli osvědčení o odborných schopnostech, potvrzujícím úspěšné absolvování odborného kurzu pro řidiče autobusů, které je uznáváno jednou ze smluvních stran.

Článek 6

Doba řízení

1. Celková doba řízení mezi dvěma odpočinky denními nebo jedním odpočinkem denním a jedním odpočinkem týdenním, v dalším nazývaná „denní doba řízení“, nesmí přesáhnout 9 hodin. Dvakrát za týden může být prodloužena na 10 hodin.

Po nejvýše šesti denních dobách řízení musí mít řidič týdenní odpočinek, jak je stanoven v článku 8 odst. 3.

Týdenní doba odpočinku smí být přesunuta na konec šestého dne, jestliže celková doba řízení po dobu šesti dnů nepřesahuje maximum odpovídající šesti denním dobám řízení.

V případě mezinárodní osobní dopravy neprobíhající na pravidelných linkách slova „šesti“ a „šestého“ uváděná v předchozím druhém a třetím odstavci musí být nahrazena slovy „dvanácti“ a „dvanáctého“.

2. Celková doba řízení nesmí překročit devadesát hodin v období dvou po sobě následujících týdnů.

Článek 7

Přerušení

1. Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič přestávku nejméně čtyřicetpět minut, pokud nezapočne dobu odpočinku.

2. Tato přestávka smí být nahrazena nejméně patnáctiminutovými přestávkami, zařazenými do doby řízení nebo okamžitě po této době tak, aby se vyhovělo ustanovení odstavce 1.

3. Během těchto přestávek nesmí řidič vykonávat žádnou jinou činnost. Pro účely tohoto článku doba čekání a doba nevěnovaná řízení strávená ve vozidle při jízdě na trajektu nebo ve vlaku se nepovažuje za „jinou činnost“.

4. Přestávky podle tohoto článku nesmí být považovány za denní odpočinek.

Článek 8

Doba odpočinku

1. V průběhu každých dvacetičtyř hodin musí mít řidič odpočinek nejméně jedenáct za sebou následujících hodin, který smí být zkrácen na nejméně devět za sebou následujících hodin nejvýše třikrát týdně za podmínky, že bude náhradou poskytnuta odpovídající doba odpočinku před koncem následujícího týdne.

Ve dnech, ve kterých odpočinek není zkrácen podle prvého odstavce, smí být čerpán ve dvou nebo třech oddělených částech během dvacetičtyř hodin, přičemž jedna z těchto částí musí trvat nejméně osm za sebou následujících hodin. V takovém případě se minimální trvání doby odpočinku musí prodloužit na dvanáct hodin.

2. Jsou-li ve vozidle nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně osm za sebou následujících hodin v průběhu každých třiceti hodin.

3. V každém týdnu musí být čerpána jedna z dob odpočinku uváděných v odstavcích 1 a 2 jako týdenní odpočinek v celkovém trvání čtyřicetpět hodin po sobě následujících.

Tato doba odpočinku smí být zkrácena na minimum třicetišesti hodin po sobě následujících, je-li vybírána v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě pobytu řidiče, nebo na minimum dvacetičtyř po sobě následujících hodin, je-li vybírána mimo tato místa. Každé zkrácení musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.

4. Týdenní doba odpočinku, která začíná v jednom týdnu a pokračuje do týdne následujícího, smí být připojena k jednomu nebo ke druhému z těchto týdnů.

5. V případě osobní dopravy, na kterou se vztahuje čtvrtý pododstavec odstavce 1 článku 6, se smí čerpat doba týdenního odpočinku v týdnu následujícím po tom, v němž má být odpočinek čerpán, a připojit k týdennímu odpočinku tohoto druhého týdne.

6. Jakákoli doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení dob odpočinků denních a nebo týdenních musí být připojena k jinému odpočinku trvajícímu nejméně osm hodin a musí být zajištěna na žádost řidiče na parkovišti nebo v místě pobytu řidiče.

7. Řidič smí trávit denní odpočinek v zaparkovaném vozidle, je-li vybaveno lehátkem.

8. Nehledě na ustanovení odstavce 1, pokud řidič nákladní nebo osobní dopravy doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, smí být denní odpočinek pouze jedenkrát přerušen, jsou-li splněny následující podmínky:

- pro část denního odpočinku na zemi musí být možnost strávit ji před nebo po části denního odpočinku stráveného na palubě trajektu nebo ve vlaku,

- doba mezi dvěma částmi denního odpočinku musí být co nejkratší a nemůže v žádném případě přesahovat jednu hodinu před naloděním nebo po vylodění, přičemž celní formality se započítávají do doby nalodění a vylodění,

- během obou částí denního odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.

Takto přerušený odpočinek se prodlužuje o dvě hodiny.

Článek 9

Odchylky

Řidič se smí odchýlit od ustanovení této dohody v nezbytné míře nutné pro dojetí do vhodného místa zastávky tak, aby zajistil bezpečnost osob, vozidla nebo jeho nákladu, pokud neohrozí bezpečnost silničního provozu. Řidič musí uvést druh a důvod odchylky na záznamovém listu kontrolního přístroje nebo ve svém denním záznamu.

Článek 10

Kontrolní zařízení

1. Smluvní strany musí předepsat zabudování a používání kontrolního zařízení ve vozidlech registrovaných na jejich území podle následujících požadavků:

a) Kontrolní přístroj musí odpovídat z hlediska konstrukce, instalace, použití a zkoušek požadavkům této dohody včetně její přílohy, která tvoří nedílnou součást této dohody. Kontrolní přístroj, který konstrukcí, instalací, užitím a zkouškami vyhovuje opatření Rady EHS č. 33821.85 z 20. 12. 1985, se považuje za vyhovující i z hlediska podmínek tohoto článku.

b) Pokud není možno použít normálním a vhodným způsobem kontrolní zařízení instalované na vozidle, každý ze členů osádky musí zaznamenávat ručně pomocí vhodných grafických symbolů údaje týkající se časů jeho činností a odpočinku na svém záznamovém listu.

c) Pokud pro vzdálení se od vozidla členové osádky nemohli použít kontrolní zařízení, musí ručně zaznamenat pomocí vhodných grafických symbolů na své záznamové listy časové úseky svých činností během doby, kdy byli od vozidla vzdáleni.

d) Členové osádky musí mít vždy k dispozici a k předložení ke kontrole záznamové listy běžného týdne a posledního dne týdne předcházejícího, během něhož řídili.

e) Členové osádky musí zajistit, aby kontrolní zařízení bylo zapojeno a používáno správně a aby v případě závady bylo co nejdříve opraveno.

2. Zaměstnavatel musí vydat řidičům dostatečný počet záznamových listů s ohledem na individuální charakter těchto listů, na dobu trvání přepravy a na nutnost nahradit listy pokažené nebo odebrané pracovníkem pověřeným kontrolou. Zaměstnavatel smí vydat řidičům jen listy schváleného vzoru, vhodné pro použití v zařízení zabudovaném ve vozidle.

3. Podniky musí uchovávat záznamové listy vyplněné podle ustanovení písmen b), c) a d) odstavce 1 tohoto článku po dobu nejméně dvanácti měsíců od data posledního zápisu a předložit je na vyžádání kontrolním orgánům.

Článek 11

Kontrola prováděná podnikem

1. Podnik je povinen organizovat službu v silniční dopravě tak, aby členové osádek mohli dodržovat ustanovení této Dohody.

2. Podnik je povinen pravidelně kontrolovat doby řízení a jiných prací, jakož i hodiny odpočinku, s použitím veškerých dokladů, jež má k dispozici, například osobních kontrolních knížek. Zjistí-li porušení této Dohody, je povinen neprodleně učinit tomu přítrž a zajistit, aby se to nemohlo opakovat, například změnou pracovní doby a dopravních cest.

3. Je zakázáno odměňovat i prémiovým zvýhodněním nebo zlepšením platu řidiče za ujetou vzdálenost a nebo za objem přepraveného nákladu, pokud by tyto odměny mohly vyvolat principy ohrožení bezpečnosti silničního provozu.

Článek 12

Opatření zajišťující provádění Dohody

1. Každá smluvní strana učiní všechna vhodná opatření, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení této dohody, zejména kontrolami v silničním provozu a v podnicích. Příslušné orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat o všeobecných opatřeních přijatých k tomuto účelu.

2. Smluvní strany si musí poskytnout vzájemnou pomoc při uplatňování této dohody a kontrole jejího dodržování.

3. V rámci této vzájemné pomoci příslušné orgány smluvních stran si budou pravidelně vzájemně zasílat všechny informace týkající se:

- porušování této dohody řidiči vozidel registrovaných v jiných státech a všech pokut za taková porušení,

- pokut uložených smluvní stranou řidičům vozidel registrovaných ve své zemi za taková porušení spáchaná na území druhých smluvních stran.

V případě vážných porušení taková informace musí obsahovat i uložené postihy.

4. Pokud výsledky silniční kontroly řidiče vozidla registrovaného na území druhé smluvní strany jsou důvodem se domnívat, že byla porušena ustanovení Dohody, která není možno při kontrole odhalit vzhledem k nedostatku chybějících potřebných údajů, příslušné orgány smluvních stran si poskytnou vzájemně pomoc pro vyjasnění tohoto případu. Pokud za tímto účelem příslušná smluvní strana provede kontrolu podniku, musí výsledky této kontroly sdělit druhé dotčené smluvní straně.

Článek 13

Přechodná ustanovení

Ustanovení nového článku 10 „Kontrolní zařízení“ nejsou závazná pro smluvní strany Dohody do 24. dubna 1995. Do tohoto data dále platí ustanovení původního článku 12 „Osobní kontrolní knížka" a článku 12-bis „Kontrolní zařízení“.

Závěrečná ustanovení

Článek 14

1. Tato Dohoda je otevřena k podpisu do 31. března 19711) a po tomto datu k přístupu členských států Evropské hospodářské komise a států přijatých do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise.

2. Tato Dohoda bude ratifikována.

3. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

4. Tato Dohoda vstoupí v platnost stoosmdesátého dne potom, kdy bude uložena osmá listina o ratifikaci nebo přístupu.

5. Pro každý stát, který ratifikuje tuto Dohodu nebo k ní přistoupí po uložení osmé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu ve smyslu odstavce 4 tohoto článku, vstoupí tato Dohoda v platnost stoosmdesátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.

Článek 15

1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

2. Výpověď nabude účinnosti šest měsíců po dni, kdy generální tajemník obdrží oznámení o výpovědi.

Článek 16

Tato Dohoda pozbude účinnosti, jestliže po jejím vstupu v platnost bude počet smluvních stran po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců menší než tři.

Článek 17

1. Každý stát může při podpisu této Dohody nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu anebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že tato Dohoda bude platit na všech územích nebo na některém z území, která v mezinárodních vztazích zastupuje. Tato Dohoda bude platit na území nebo na územích uvedených v oznámení počínaje stoosmdesátým dnem poté, kdy toto oznámení obdržel generální tajemník, a jestliže toho dne tato Dohoda ještě nevstoupila v platnost, počínaje dnem jejího vstupu v platnost.

2. Každý stát, který podle předchozího odstavce učiní prohlášení, že Dohoda platí na některém území, které zastupuje v mezinárodních vztazích, může podle článku 15 této Dohody vypovědět tuto Dohodu, pokud jde o uvedené území.

Článek 18

1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo provádění této Dohody bude pokud možno urovnán vzájemným jednáním.

2. Každý spor, který nebude urovnán jednáním, bude podroben rozhodčímu řízení, požádá-li o to některá ze sporných smluvních stran, a předložen jednomu nebo více rozhodcům zvoleným společnou dohodou sporných stran. Jestliže se do tří měsíců ode dne, kdy bylo navrženo rozhodčí řízení, sporné strany nedohodnou o volbě rozhodce nebo rozhodců, může kterákoli z těchto stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů, aby určil jediného rozhodce, jemuž bude spor předložen k rozhodnutí.

3. Výrok rozhodce nebo rozhodců určených podle předchozího odstavce bude pro sporné smluvní strany závazný.

Článek 19

1. Každý stát může při podpisu, ratifikaci nebo přístupu k této dohodě prohlásit, že se necítí vázán odstavci 2 a 3 článku 18 této dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány uvedenými odstavci vůči každé smluvní straně, která učinila takovou výhradu.

2. Jestliže některý stát při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učiní jinou výhradu, než kterou předkládá odstavec 1 tohoto článku, oznámí generální tajemník Organizace spojených národů tuto výhradu státům, které již uložily svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu a nevypověděly později tuto Dohodu. Výhrada bude považována za přijatou, jestliže do šesti měsíců od tohoto oznámení žádný z těchto států nevznese námitku proti jejímu přijetí. V opačném případě nebude výhrada přijata, a jestliže stát, který ji učinil, ji neodvolá, bude uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu tohoto státu neúčinné. Při použití ustanovení tohoto odstavce se nebude přihlížet k námitce států, jejichž přístup nebo ratifikace by byly podle tohoto odstavce neúčinné v důsledku výhrad, které učinily.

3. Každá smluvní strana, jejíž výhrada byla přijata v podpisovém protokolu této Dohody nebo která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku nebo výhradu přijatou podle odstavce 2 tohoto článku, může tuto výhradu kdykoli odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi.

Článek 20

1. Po uplynutí tří let platnosti této Dohody může každá smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, aby byla svolána konference za účelem revize Dohody. Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny smluvní strany a svolá revizní konferenci, jestliže do čtyř měsíců ode dne, kdy odeslal vyrozumění, nejméně třetina smluvních států mu oznámí svůj souhlas s touto žádostí.

2. Je-li konference podle předchozího odstavce svolána, vyrozumí o tom generální tajemník všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, o jejichž projednání na konferenci žádají. Generální tajemník sdělí všem smluvním stranám předběžný pořad jednání konference, jakož i znění těchto návrhů nejméně tři měsíce přede dnem zahájení konference.

3. Generální tajemník musí přizvat na každou konferenci svolanou podle tohoto článku všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 14 této dohody.

Článek 21

1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo více změn této Dohody. Znění každého pozměňovacího návrhu bude oznámeno generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který je oznámí všem smluvním stranám a vyrozumí o něm všechny ostatní státy uvedené v článku 14 odst. 1 této Dohody.

2. Do šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník oznámil pozměňovací návrh, může každá smluvní strana sdělit generálnímu tajemníkovi:

a) že má námitku proti navrhované změně nebo

b) že, ačkoli má v úmyslu návrh přijmout, nejsou dosud v jejím státě splněny podmínky nutné k jeho přijetí.

3. Pokud smluvní strana, která zaslala oznámení uvedené v odstavci 2 písm. b) tohoto článku, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímá, může podat námitku proti navržené změně do devíti měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené pro její oznámení.

4. Bude-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, bude návrh považován za nepřijatý a nenabude účinnosti.

5. Nebyla-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, bude návrh považován za přijatý od nížeuvedeného data:

a) jestliže žádná smluvní strana nezaslala oznámení podle odstavce 2 písm. b) tohoto článku, po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

b) jestliže alespoň jedna smluvní strana zaslala oznámení podle odstavce 2 písm. b) tohoto článku, od dřívějšího ze dvou následujících dat:

- data, kdy všechny smluvní strany, které učinily takové oznámení, sdělily generálnímu tajemníkovi, že návrh přijímají, přičemž se však za toto datum pokládá den uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže všechna přijetí byla sdělena před uplynutím této lhůty;

- data uplynutí devítiměsíční lhůty stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

6. Každá změna považovaná za přijatou vstoupí v platnost tři měsíce ode dne, kdy byla považována za přijatou.

7. Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám, zda proti pozměňovacímu návrhu byla podána námitka podle odstavce 2 písm. a) tohoto článku a zda jedna nebo více smluvních stran mu zaslaly sdělení podle odstavce 2 písm. b) tohoto článku. Jestliže obdržel od jedné nebo více smluvních stran takové sdělení, oznámí pak všem smluvním stranám, zda smluvní strana nebo smluvní strany, které mu zaslaly takové sdělení, podávají námitku proti pozměňovacímu návrhu nebo jej přijímají.

8. Nezávisle na postupu projednávání pozměňovacích návrhů, stanoveném v odstavcích 1 až 6 tohoto článku, může být příloha k této Dohodě změněna dohodou mezi příslušnými orgány všech smluvních stran; jestliže příslušný orgán některé smluvní strany prohlásí, že podle jejího právního řádu je jeho souhlas podmíněn zvláštním zmocněním za tím účelem vydaným nebo schválením zákonodárného orgánu, bude se mít za to, že souhlas příslušného orgánu dotyčné smluvní strany ke změně přílohy nebyl dán, dokud příslušný orgán neoznámí generálnímu tajemníkovi, že požadované zmocnění nebo schválení bylo uděleno. Dohodou mezi příslušnými orgány bude určeno datum, kdy změněná příloha vstoupí v platnost, a může být stanoveno, že po přechodnou dobu stará příloha zůstane zcela nebo zčásti v platnosti souběžně se změněnou přílohou.

Článek 22

1. Dodatky 1 a 2 k příloze této dohody smějí být změněny postupem stanoveným v tomto článku.

2. Na žádost smluvní strany musí být každý návrh změny dodatků 1 a 2 k příloze této dohody projednán Pracovní skupinou pro silniční dopravu při Evropské hospodářské komisi.

3. Bude-li přijat většinou přítomných a hlasujících členů a jestliže tato většina představuje většinu smluvních stran přítomných a hlasujících, musí být tato změna oznámena generálním tajemníkem příslušným orgánům všech smluvních stran k přijetí.

4. Změna musí být přijata, pokud během šesti měsíců následujících po datu tohoto sdělení oznámí generálnímu tajemníkovi své námitky vůči změně méně než jedna třetina příslušných orgánů smluvních stran.

5. Každá přijatá změna musí být oznámena generálním tajemníkem všem smluvním stranám a vstoupí v platnost tři měsíce po datu tohoto oznámení.

Článek 23

Kromě oznámení uvedených v článcích 20 a 21 této dohody musí generální tajemník Spojených národů oznámit státům uvedeným v odstavci 1 článku 14 této dohody

a) ratifikace a přistoupení podle článku 14 této dohody,

b) data, k nimž tato dohoda vstoupí v platnost podle článku 14 této dohody,

c) odstoupení podle článku 15 této dohody,

d) ukončení této dohody podle článku 16 této dohody,

e) oznámení obdržená podle článku 17 této dohody,

f) prohlášení a oznámení obdržená podle článku 19 této dohody,

g) vstup v platnost každé změny podle článku 21 této dohody.

Článek 24

Podpisový protokol této Dohody bude mít stejnou platnost, účinnost a dobu trvání jako tato Dohoda, za jejíž nedílnou součást se považuje.

Článek 25

Po dni 31. března 1971 1) bude prvopis této Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle jeho ověřené opisy každému ze států uvedených v odstavci 1 článku 14 této dohody.

Čemuž na důkaz podepsaní, řádně k tomu zplnomocnění, podepsali tuto Dohodu.

Dáno v Ženevě dne prvního července tisíc devět set sedmdesát v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském, kterážto obě znění mají stejnou platnost.

PŘÍLOHA - KONTROLNÍ ZAŘÍZENÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

I. SCHVÁLENÍ TYPU

Článek 1

Každá žádost o schválení typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu doložená vhodnou dokumentací musí být předložena výrobcem nebo jeho zmocněncem některé smluvní straně. Žádost pro každý typ kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu smí být předložena jen jedné smluvní straně.

Článek 2

Každá smluvní strana ručí za schválení každého kontrolního zařízení a každého vzoru záznamového listu, že odpovídají požadavkům dodatku 1 této přílohy a že je schopna kontrolovat vyráběné typy, aby byly v souladu se schváleným prototypem. Úpravy nebo doplňky ke schválenému provedení musí být dodatečně schváleny tou smluvní stranou, která schválila původní typ.

Článek 3

Smluvní strany musí vydat žadateli schvalovací značku v provedení stanoveném v dodatku 2 ke každému typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu, které schvalují podle článku 2.

Článek 4

Příslušné orgány smluvní strany, jimž byla předložena žádost o schválení, musí zaslat orgánům ostatních smluvních stran během jednoho měsíce kopii osvědčení o schválení doplněnou kopií nutné dokumentace nebo jim případně sdělí odmítnutí schválení každého typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu. V případě odmítnutí musí sdělit důvody takového rozhodnutí.

Článek 5

1. Pokud smluvní strana, která zajistila schválení typu podle článku 2 zjistí, že kontrolní zařízení nebo záznamové listy nesoucí značku homologace, kterou tato smluvní strana přidělila neodpovídají prototypu, který schválila, musí učinit nutná opatření k tomu, aby byla zajištěna shodnost vyráběných vzorů se schváleným prototypem. V případě nutnosti smí odebrat osvědčení o schválení typu.

2. Smluvní strana, která schválila typ, toto schválení zruší, jestliže kontrolní zařízení nebo záznamový list, jež byly předmětem schválení, neodpovídají této příloze nebo jejím dodatkům, nebo vykazují-li při používání závadu všeobecné povahy a v důsledku toho nejsou vhodné pro zamýšlený účel.

3. Jestliže smluvní strana, která udělila homologaci, je informována jinou smluvní stranou o existenci jednoho z případů uvedených v odstavcích 1 a 2, musí rovněž učinit po konzultaci s touto stranou kroky, stanovené v těchto odstavcích kromě odstavce 5.

4. Smluvní strana, která zjistila některý z případů uvedených v odstavci 2, smí zastavit až do odvolání prodej a uvádění kontrolních zařízení nebo záznamových listů do provozu. Smí tak učinit rovněž v případech uvedených v odstavci 1 u kontrolních zařízení nebo záznamových listů, které byly vyjmuty z prvního prověření, jestliže výrobce je neuvede po upozornění do souladu se schváleným typem nebo s požadavky této přílohy.

V každém případě příslušné orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat do jednoho mě-sice o odebrání osvědčení o schválení typu a o jiných opatřeních učiněných podle odstavců 1, 2 a 3 a musí uvést důvody takového postupu.

5. Jestliže smluvní strana, která schválila typ, popírá existenci případů uváděných v odstavcích 1 a 2, o nichž byla informována, musí se dotčené smluvní strany snažit o urovnání tohoto rozporu.

Článek 6

1. Žadatel o schválení typu záznamového listu musí ve své žádosti uvést typ nebo typy kontrolních zařízení, na kterých bude tento list používán, a musí dodat k provedení zkoušek listu vhodné zařízení takového typu nebo typů.

2. Příslušné orgány každé smluvní strany musí na osvědčení o schválení vyznačit pro vzor záznamového listu typ nebo typy kontrolních zařízení, na nichž list tohoto vzoru smí být používán.

Článek 7

Žádná smluvní strana nesmí odmítnout registraci nebo zakázat distribuci nebo používání vozidel vybavených kontrolním zařízením z důvodů, které se vztahují k tomuto zařízení, jestliže je přístroj opatřen schvalovací značkou uvedenou v článku 3 a montážním štítkem uvedeným v článku 9.

Článek 8

Každé rozhodnutí o odmítnutí nebo odebrání schválení homologace typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu učiněné na základě této přílohy musí být podrobně zdůvodněno. Rozhodnutí bude sděleno příslušné straně zároveň s informací o opravných prostředcích, které může učinit podle právních předpisů smluvní strany, a o lhůtách pro tyto opravné prostředky.

II. MONTÁŽ A KONTROLA

Článek 9

1. Zabudování a opravy kontrolních zařízení jsou oprávněni provádět pouze pracovníci nebo dílny pověřené k tomuto účelu příslušnými orgány smluvních stran poté, co vyslechli pokyny příslušných výrobců, pokud o ně požádali.

2. Pověřený pracovník nebo dílna musí připojit zvláštní značku na plombu. Příslušné orgány každé smluvní strany musí vést rejstřík používaných značek.

3. Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně vymění seznamy pověřených pracovníků nebo dílen a zašlou si kopii používaných značek.

4. Za účelem potvrzení toho, že zabudování kontrolního zařízení je v souladu s požadavky této přílohy, bude připevněn montážní štítek, jak je uvedeno v Dodatku č. 1.

III. POUŽÍVÁNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 10

Zaměstnavatel a řidiči odpovídají za správné fungování zařízení.

Článek 11

1. Řidiči nesmí používat ušpiněné nebo poškozené záznamové listy. Listy musí být proto vhodným způsobem chráněny.

V případě poškození listu, který obsahuje záznamy, musí řidiči připojit poškozený list k listu rezervnímu použitému jako jeho náhrada.

2. Řidiči musí používat záznamové listy každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezmou vozidlo. Záznamový list nesmí být vyjmut před koncem denní pracovní doby, pokud jeho vyjmutí není jinak povoleno. Žádný záznamový list nesmí být používán po dobu delší, než pro kterou je určen.

Když v důsledku svého vzdálení od vozidla řidič nemůže používat zařízení zabudované do vozidla, musí zapsat čitelně a bez zašpinění listů časové úseky ručně, automatickým záznamem nebo jinými prostředky.

Nachází-li se na vozidle více než jeden řidič, musí řidiči měnit záznamové listy tak, aby informace uvedené v Dodatku č. 1, oddíl II, body 1 až 3 byly zaznamenány na listu řidiče, který vozidlo skutečně řídil.

3. Zařízení musí být zkonstruováno tak, aby dovolilo osobám pověřeným kontrolou, po eventuálním otevření přístroje, číst záznamy týkající se devíti hodin předcházejících hodinu kontroly bez poškození nebo ušpinění listu.

Dále musí být zařízení zkonstruováno tak, aby bylo možno ověřovat bez otevření skříňky, že se provádí záznamy.

4. Řidič musí být schopen kdykoliv na žádost pověřeného kontrolora předložit záznamové listy z běžného týdne a v každém případě z posledního dne předcházejícího týdne, v němž řídil.

Dodatek č. 1 k příloze - Kontrolní zařízení

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, ZKOUŠENÍ, MONTÁŽ A KONTROLU

I. DEFINICE

V tomto dodatku se rozumí:

a) „kontrolním zařízením“ přístroj určený k zabudování do silničních vozidel pro automatickou nebo poloautomatickou indikaci a záznam údajů o provozu těchto vozidel a o některých pracovních časech jejich řidičů,

b) „záznamovým listem“ list určený k přijímání a zaznamenávání údajů, který se vkládá do kontrolního zařízení a na němž jeho zapisovací zařízení zapisují průběžně informace, které mají být zaznamenány,

c) „konstantou kontrolního přístroje“ číselný údaj, který udává hodnotu vstupního signálu pro indikaci a zaznamenání projeté vzdálenosti 1 km. Tato konstanta musí být vyjádřena buďto v otáčkách na kilometr (k = ..ot/km), nebo v impulzech na kilometr (k = .. imp/km),

d) „charakteristickým koeficientem vozidla“ číselná charakteristika udávající hodnotu výstupního signálu vyslaného součástí vozidla spojenou s kontrolním přístrojem (výstupní hřídel převodovky nebo náprava) po ujetí vzdálenosti 1 km vozidlem měřenou v normálních zkušebních podmínkách (viz kapitola VI odstavec 4 tohoto dodatku). Charakteristický koeficient se vyjadřuje buďto v otáčkách na kilometr (W = ...ot/km), nebo v impulzech na kilometr (W = ..imp/km),

e) „účinným obvodem pneumatiky na kole“ průměr ze vzdáleností projetých koly pohánějícími vozidlo (hnací kola), po jejich jednom úplném otočení. Měření těchto vzdáleností musí být provedeno za normálních zkušebních podmínek (viz kapitola VI odstavec 4 tohoto dodatku) a vyjadřuje se ve formě „1 = ... mm“.

II. OBECNÉ VLASTNOSTI A FUNKCE KONTROLNÍHO PŘÍSTROJE

Přístroj musí zaznamenávat tyto údaje:

1. vzdálenost ujetou vozidlem,

2. rychlost vozidla,

3. dobu řízení,

4. dobu ostatní práce nebo pracovní pohotovosti,

5. přerušení práce a denní doby odpočinku,

6. otevření skříňky obsahující záznamový list,

7. u elektronických přístrojů pracujících na základě signálů přenášených elektricky snímačem rychlosti a vzdálenosti každé přerušení dodávky proudu do přístroje delší než 100 milisekund (s výjimkou osvětlení), přerušení dodávky proudu do snímače vzdálenosti a rychlosti a každé přerušení přívodu signálu ke snímači rychlosti a vzdálenosti.
Kontrolní zařízení vozidel se dvěma řidiči musí zaznamenávat souběžně, ale odděleně na dvou samostatných záznamových listech údaje o dobách uvedených pod body 3, 4 a 5.

III. KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY NA KONTROLNÍ PŘÍSTROJ

A. VŠEOBECNĚ

1. Kontrolní přístroj musí obsahovat tyto části:

a) vizuální ukazatele

- ujeté vzdálenosti

- rychlosti (rychloměr)

- času (hodiny)

b) záznamové zařízení tvořené

- zapisovačem ujeté vzdálenosti

- zapisovačem rychlosti

- jedním nebo více zapisovači času vyhovujících podmínkám stanoveným v oddílu III sekci C odstavci 4

c) zapisovací zařízení, které na záznamový list zaznamenává odděleně

- každé otevření skříňky obsahující tento list

- u elektronických přístrojů, které jsou definovány v bodu 7 kapitoly II, každé přerušení dodávky proudu delší než 100 milisekund (s výjimkou osvětlení) nejpozději v okamžiku obnovení dodávky

- u elektronických přístrojů, které jsou definovány v bodu 7 kapitoly II, každé přerušení dodávky proudu delší než 100 milisekund u snímače vzdálenosti a rychlosti a každé přerušení přívodu signálu ke snímači vzdálenosti a rychlosti.

2. Jakékoliv dodatečné zařízení kontrolního přístroje, kromě vyjmenovaných vpředu, nesmí narušovat dobrou funkci povinných zařízení ani zhoršovat jejich čtení.
Přístroj musí být předložen ke schválení po vybavení takovýmito případnými dodatečnými zařízeními.

3. Materiály

a) Všechny části kontrolního přístroje musí být provedeny z materiálů stabilních s dostatečnou mechanickou pevností a neměnnými elektrickými a magnetickými vlastnostmi.

b) Každá změna základní části přístroje nebo povahy materiálů použitých pro jeho výrobu musí být před použitím ve výrobě schválena orgánem, který schválil tento typ.

4. Měření ujeté vzdálenosti

Ujeté vzdálenosti mohou být měřeny a zaznamenávány

- buďto za jízdy vpřed a jízdy vzad,

- nebo pouze při jízdě vpřed.

Registrace jízdy vzad nesmí v žádném případě ovlivnit přehlednost a přesnost ostatních záznamů.

5. Měření rychlosti

a) Rozsah měření rychlosti musí být stanoven osvědčením o homologaci.

b) Vlastní frekvence a tlumení měřícího mechanizmu musí být takové, aby přístroje ukazující a zaznamenávající rychlosti mohly v rozsahu měření sledovat změnu až do 2 m/sec2 v rozsahu povolených tolerancí.

6. Měření času (hodiny)

a) Ovládací zařízení k nastavení hodin se musí nacházet uvnitř skříňky obsahující záznamový list; každé otevření této skříňky je automaticky zaznamenáno na záznamový list.

b) Je-li posunovací mechanizmus záznamového listu ovládán hodinami, doba jeho správné funkce po úplném natažení musí být delší nejméně o 10 % než doba záznamu odpovídající nejdelší době záznamu přístroje na list.

7. Osvětlení a ochrana

a) Vizuální přístroje musí být opatřeny vhodným neoslňujícím osvětlením.

b) Při normálních podmínkách použití všechny vnitřní součásti přístroje musí být chráněny proti vlhkosti a prachu. Dále musí být chráněny proti falšování zapečetitelnými schránkami.

B. VIZUÁLNÍ PŘÍSTROJE

1. Ukazatel ujeté vzdálenosti a) Hodnota nejnižšího členění na kontrolním přístroji ukazujícím ujetou vzdálenost musí být 0,1 km. Číslice vyjadřující stovky metrů musí být jasně odlišeny od těch, které ukazují celé kilometry.

b) Číslice zapisovače vzdálenosti musí být jasně čitelné a musí mít výšku nejméně 4 mm.

c) Zapisovač vzdálenosti musí být schopen zaznamenat vzdálenost nejméně do 99 999,9 km.

2. Ukazatel rychlosti (rychloměr)

a) V rámci rozsahu měření musí být stupnice rychlosti jednotně odstupňována po 1, 2, 5 nebo 10 km/ /h. Hodnota dílku rychlosti (intervalu mezi dvěma následujícími značkami) nesmí přesáhnout 10 % nejvyšší rychlosti uvedené na stupnici.

b) Oblast indikace za rozsahem měření nemusí být opatřena číslicemi.

c) Délka intervalu na stupnici odpovídající rozdílu rychlosti 10 km/h nesmí být menší než 10 mm.

d) U ukazatele s ručičkou vzdálenost mezi ručičkou a ciferníkem nesmí překročit 3 mm.

3. Ukazatel času (hodiny)

Ukazatel času musí být viditelný z vnějšku přístroje a čtení musí být snadné, bezpečné a jednoznačné.

C. ZAPISOVACÍ ZAŘÍZENÍ

1. Všeobecně

a) V každém přístroji, ať je tvar záznamového listu jakýkoliv (pás nebo kotouč), musí být vyznačena značka umožňující vložení záznamového listu tak, aby byla zajištěna souvislost mezi hodinou ukazovanou hodinami a označením hodin na listu.

b) Mechanizmus pohánějící záznamový list musí zaručovat, že list se pohybuje bez vůle a může být volně vložen a vyjmut.

c) Zařízení posunu záznamového listu, má-li list tvar kotouče, bude poháněno hodinovým mechanizmem. V tomto případě rotační pohyb listu musí být trvalý a stejnoměrný s minimální rychlostí 7 mm/h měřeno na vnitřním okraji kruhového věnce omezujícího pásmo záznamu rychlosti.

V přístroji s provedením pro pás, kde je posuvné zařízení listů poháněno hodinovým mechanizmem, rychlost přímočarého posunu musí činit nejméně 10 mm/h.

d) Zaznamenávání ujeté vzdálenosti, rychlosti vozidla a otevření skříňky obsahující list nebo listy záznamu musí být automatické.

2. Záznam ujeté vzdálenosti

a) Každý kilometr ujeté vzdálenosti musí být zobrazen v zápisu změnou nejméně 1 mm na odpovídající souřadnici.

b) I při rychlosti u horní hranice rozsahu měření zápis ujeté vzdálenosti musí být jasně čitelný.

3. Záznam rychlosti

a) Zapisovací pero rychlosti musí mít v zásadě pohyb přímočarý a kolmý ke směru posunu záznamového listu, ať je jeho tvar jakýkoli.

Křivočarý pohyb pera může být připuštěn, jsou-li splněny následující podmínky:

- stopa pera musí být kolmá ke střednímu obvodu (u listů ve tvaru kotouče) nebo k ose pásma vyhrazeného pro záznam rychlosti (u listů v podobě pásu),

- poměr mezi poloměrem křivosti stopy zapsané perem a šířkou pásma vyhrazeného pro záznam rychlosti nesmí být menší než 2,4 : 1, ať je tvar listu jakýkoli,

- čáry časové stupnice musí protínat pásmo záznamu podle křivky se stejným poloměrem, jako je stopa zapsaná perem. Vzdálenost mezi čarami na časové stupnici musí odpovídat nejvýše hodině.

b) Každá změna rychlosti o 10 km/h musí být zobrazena v zápisu změnou nejméně 1,5 mm na odpovídající souřadnici.

4. Záznam času

a) Kontrolní přístroj musí být konstruován tak, aby vždy zaznamenával dobu řízení automaticky a aby bylo možné zaznamenávat pomocí přepínacího zařízení odděleně ostatní časové úseky:

i) pod značkou : dobu řízení;

ii) pod značkou : všechny ostatní pracovní časy;

iii) pod značkou : jiné doby pracovní pohotovosti,

jako:

- dobu čekání, tj. dobu, během níž řidiči musí zůstat na svém pracovním místě jen za účelem odpovídání na případné výzvy zahájit nebo převzít řízení nebo provádět jiné práce,

- dobu strávenou vedle řidiče během jízdy vozidla,

- dobu strávenou na lehátku během jízdy vozidla; .

iv) pod značkou : přerušení řízení a doby denního odpočinku.

Každá smluvní strana smí dovolit, aby na záznamových listech doby uvedené v bodech ii) a iii) výše byly zaznamenány pod značkou používanou ve vozidlech registrovaných na jejím území.

b) Vlastnosti záznamových stop, jejich vzájemná poloha a případně značky uvedené v odstavci 4 písm. a) musí dovolovat jasné rozlišení různých dob.

Druh různých časových úseků musí být zobrazen v zápisu různou tloušťkou stop k nim se vztahujících nebo jiným systémem s nejméně stejnou účinností, pokud jde o čitelnost a interpretaci záznamu.

c) U vozidel s osádkou složenou z několika řidičů záznamy dle odstavce 4 písm. a) musí být provedeny na dvou různých listech, z nichž každý je přidělen jednomu řidiči. V tomto případě posuv různých listů musí být zajištěn buďto jedním mechanizmem, nebo oddělenými mechanizmy synchronizovanými.

D. UZAVÍRACÍ ZAŘÍZENÍ

1. Skříňka obsahující záznamový list nebo listy a ovládací zařízení k nastavení hodin musí být opatřena zámkem.

2. Každé otevření skříňky obsahující záznamový list nebo listy a ovládací zařízení k nastavení hodin musí být zaznamenáno automaticky na listu nebo listech.

E. NÁPISY

1. Na ciferníku přístroje musí být umístěny následující nápisy:

- v blízkosti údaje záznamu vzdálenosti jednotka měření vzdálenosti ve formě symbolu „km“,

- v blízkosti stupnice rychlosti označení „km/h“,

- měřicí rozsah tachometru ve formě „Vmin.....km/h, Vmax ..... km/h“. Toto označení není nutné, je-li uvedeno na popisném štítku přístroje.

Tyto požadavky se nevztahují na přístroje schválené před 10. srpnem 1970.

2. Popisný štítek musí být zabudován do přístroje a musí uvádět následující údaje, jež musí být viditelné na zabudovaném přístroji:

- jméno a adresa výrobce přístroje,

- výrobní číslo a rok výroby,

- schvalovací značka typu přístroje,

- konstanta přístroje ve formě „k = .... ot/km“ nebo „k = ... imp/km“,

případně rozsah měření rychlosti ve formě uvedené v odstavci 1,

- jestliže citlivost přístroje na úhel naklonění může mít vliv na údaje přístroje nad přípustné tolerance, přípustná úhlová orientace ve formě:

kde představuje úhel měřený od horizontální polohy předního čela (obráceného nahoru) přístroje, na kterou je přístroj nastaven, a představují maximálně přípustné výchylky nahoru a dolů od úhlu nastavení.

F. MAXIMÁLNÍ POVOLENÉ ODCHYLKY (VIZUÁLNÍ A ZAPISOVACÍ PŘÍSTROJE)

1. Na zkušební stolici před montáží:

a) ujetá vzdálenost:

1 % plus nebo minus od skutečné vzdálenosti, která je nejméně 1 km,

b) rychlost:

3 km/h plus nebo minus od skutečné rychlosti,

c) čas:

± 2 min. za den s maximem 10 min. za 7 dní v případě, kdy doba chodu hodin po natažení není kratší než tato doba.

2. Při montáži:

a) ujetá vzdálenost:

2 % plus nebo minus od skutečné vzdálenosti, která je nejméně 1 km,

b) rychlost:

4 km/h plus nebo minus od skutečné rychlosti,

c) čas:

± 2 min. za den nebo

± 10 min. za 7 dní.

3. V provozu:

a) ujetá vzdálenost:

4 % plus nebo minus od skutečné vzdálenosti, která je nejméně 1 km,

b) rychlost:

6 km/h plus nebo minus od skutečné rychlosti,

c) čas:

± 2 min. za den nebo

± 10 min. za 7 dní.

4. Maximální povolené odchylky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 jsou platné pro teploty v rozsahu 0 až 40 °C, přičemž jde o teploty v nejbližším okolí přístroje.

5. Maximální povolené odchylky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro měření při podmínkách uvedených v kapitole VI.

IV. ZÁZNAMOVÉ LISTY

A. VŠEOBECNÉ

1. Záznamové listy musejí mít takovou jakost, aby nebránily normální funkci přístroje a aby zápisy na nich provedené byly nesmazatelné a jasně čitelné a rozeznatelné.

Záznamové listy musejí zachovávat své rozměry a své záznamy za normálních podmínek vlhkosti a teploty.

Kromě toho musí být možné, aby každý člen posádky mohl zapisovat na listy následující záznamy, aniž by je poškodil a aniž by se zhoršila čitelnost záznamů:

a) své příjmení a jméno na začátku používání listu,

b) datum a místo na začátku a na konci použití listu,

c) SPZ vozidla, které mu bylo přiděleno, před první jízdou zaznamenanou na listu a potom, v případě změny vozidla, během používání listu,

d) výpis z počitadla kilometrů:

- na počátku první jízdy zapsané na listu,

- na konci poslední jízdy zapsané na listu,

- v případě změny vozidla během dne služby (stav počitadla vozidla, které mu bylo přiděleno, a stav počitadla vozidla, které mu má být přiděleno),

e) doba změny vozidla.

Za normálních podmínek uchované záznamy musí zůstat čitelnými po dobu nejméně jednoho roku.

2. Minimální záznamová kapacita listů, ať je jejich tvar jakýkoli, musí být 24 hodiny. Je-li spojeno několik kotoučů za účelem zvýšení kapacity trvalého zápisu možného bez zásahu personálu, spojení mezi jednotlivými kotouči musí být provedeno takovým způsobem, aby záznamy v přechodu z jednoho kotouče na další nevykazovaly ani přerušení, ani se nepřekrývaly.

B. PÁSMA ZÁZNAMŮ A JEJICH ODSTUPŇOVÁNI

1. Záznamové listy mají obsahovat tato pásma záznamu:

- oblast výlučně vyhrazenou záznamům týkajícím se rychlosti,

- oblast výlučně vyhrazenou záznamům týkajícím se ujeté vzdálenosti,

- jedno nebo více pásem pro záznamy týkající se doby řízení, dalších dob pro práci a pracovní pohotovost, dob přerušení práce a odpočinku řidičů.

2. Pásmo vyhrazené záznamu rychlosti musí být rozděleno na dílky po nejméně 20 km/h. Odpovídající rychlost musí být vyznačena číslicemi na každé lince tohoto rozdělení. Symbol km/h musí být vyznačen uvnitř tohoto pásma nejméně jedenkrát. Poslední linka tohoto pásma musí souhlasit s horní hranicí měřícího rozsahu.

3. Pásmo vyhrazené záznamu ujeté vzdálenosti musí být vytištěno tak, aby bylo možno bez obtíží přečíst počet ujetých kilometrů.

4. Pásmo nebo pásma vyhrazená pro záznam dob uvedených v odstavci 1 musí být označena tak, aby bylo možno jasně rozlišit jednotlivé časové úseky.

C. VYTIŠTĚNÉ ZÁZNAMY NA ZÁZNAMOVÝCH LISTECH

Na každém listě musí být vytištěny tyto údaje:

- jméno nebo značka výrobce a adresa,

- schvalovací značka pro vzor listu,

- schvalovací značka pro typ nebo typy přístrojů, pro které je list použitelný,

- horní hranice registrovatelné rychlosti v km/h.

Při minimálních dodatečných požadavcích každý list musí mít na sobě vytištěnu jednu časovou stupnici odstupňovanou tak, aby umožnila přímé čtení času v intervalech po 15 minutách a jednoduché rozlišení intervalů po 5 minutách.

D. VOLNÝ PROSTOR PRO RUKOPISNÉ ZÁPISY

Na listech musí být k dispozici volný prostor, který umožní, aby tam řidič mohl zaznamenat minimálně tyto rukopisné zápisy:

- příjmení a jméno řidiče,

- datum a místo začátku a konce použití listu,

- čísla nebo SPZ vozidla nebo vozidel, na něž byl řidič přidělen po dobu používání listu,

- jméno nebo značku výrobce a jeho adresu,

- záznamy z počitadla kilometrů vozidla nebo vozidel, na něž byl řidič přidělen během používání listu,

- dobu, kdy dojde k výměně vozidla.

V. MONTÁŽ KONTROLNÍHO PŘÍSTROJE

A. VŠEOBECNĚ

1. Kontrolní přístroj musí být umístěn ve vozidle tak, aby řidič mohl snadno ze svého místa pozorovat rychloměr, ukazatel ujeté vzdálenosti a hodiny a aby zároveň všechny jejich součásti, včetně převodových, byly chráněny proti náhodnému poškození.

2. Konstanta kontrolního přístroje musí být přizpůsobitelná charakteristickému koeficientu vozidla pomocí vhodného zařízení - adaptéru. Vozidla s dvěma nebo více převody zadní nápravy musí být vybavena přepínacím zařízením přepínajícím automaticky tyto různé převody na převod, na který byl přizpůsoben kontrolní přístroj na vozidle.

3. Dobře viditelný montážní štítek musí být připevněn na vozidle v blízkosti přístroje nebo na přístroji samotném po ověření při montáži. Po každém zásahu pověřeného pracovníka nebo dílny, kde je potřebná úprava nastavení samotného zařízení, musí být připevněn nový štítek nahrazující předcházející.

Štítek musí obsahovat nejméně tyto údaje:

- jméno, adresu nebo značku pověřeného pracovníka nebo dílny,

- charakteristický koeficient vozidla ve tvaru „W = ... ot/km“ nebo „W = ... imp/km“,

- účinný obvod pneumatik na kolech ve tvaru „1 = ... mm“,

- datum stanovení charakteristického koeficientu vozidla a měření účinného obvodu pneumatik na kolech.

B. PLOMBOVÁNÍ

Zaplombovány musí být tyto součástky:

a) montážní štítek, pokud není připevněn tak, aby nemohl být sejmut bez zničení údajů,

b) konce propojení mezi kontrolním přístrojem a vozidlem,

c) adaptér a jeho zapojení do obvodu,

d) přepínací zařízení pro vozidla s dvěma nebo více převody zadní nápravy,

e) propojení adaptéru a přepínacího zařízení s dalšími součástmi kontrolního zařízení,

f) kryty uváděné v kapitole III oddíl A odst. 7 písm. b).

Ve zvláštních případech je možno požadovat další plomby při schvalování typu přístroje. Údaje o umístění těchto plomb musí být uvedeny v osvědčení o schválení. V případě nutnosti lze odstranit jen plomby uvedené výše pod písmeny b), c) a e). Každé porušení těchto plomb musí být uvedeno v písemném prohlášení s uvedením důvodů pro tento postup, jež je k dispozici příslušným orgánům.

VI. OVĚŘOVÁNÍ A KONTROLY

Smluvní strany určí orgány, které budou provádět ověřování a kontroly.

1. Ověřování nových nebo opravených přístrojů

Každý jednotlivý přístroj nový nebo opravený musí být ověřen z hlediska své dobré funkce a přesnosti jeho údajů a záznamů v mezích stanovených v kapitole III sekci F odst. 1 a zaplombován způsobem uvedeným v kapitole V sekci B písm. f).

Smluvní strany si mohou k tomuto účelu vyhradit počáteční ověření, sestávající z kontroly a ověření souladu nového nebo opraveného přístroje se schváleným typem a/nebo s požadavky přílohy, včetně jejích dodatků, nebo pověřit ověřením výrobce, nebo jimi pověřené pracovníky.

2. Montáž

Při montáži do vozidla přístroj a jeho celá instalace jako celek musí vyhovovat ustanovením týkajícím se maximálních povolených odchylek stanovených v kapitole III oddílu F odst. 2.

Kontrolní zkoušky musí být prováděny pověřenou osobou nebo dílnou na jejich odpovědnost.

3. Periodické kontroly

a) Periodické kontroly přístrojů namontovaných ve vozidlech se provádějí nejméně jedenkrát za dva roky a mohou být prováděny v rámci technických kontrol automobilů.
Musí se kontrolovat

- správná funkce přístroje,

- přítomnost schvalovací značky na přístroji,

- připevnění montážního štítku,

- neporušenost plomb na přístroji a dalších součástech instalace,

- skutečný obvod pneumatik.

b) Kontrola plnění ustanovení kapitoly III oddílu F odst. 3, týkajících se maximálních povolených odchylek při používání, musí být provedena nejméně jedenkrát za šest let, přičemž každá smluvní strana může stanovit kratší lhůtu pro vozidla registrovaná na jejím území. Při každé takové kontrole musí být vyměněn montážní štítek.

4. Měření odchylek

Měření odchylek při montáži a při používání se provádí za následujících podmínek, jež jsou považovány za normální zkušební podmínky:

- prázdné vozidlo v normálních provozních podmínkách,

- tlak v pneumatikách podle údajů uvedených výrobcem,

- opotřebení pneumatik v mezích povolených platnými předpisy,

- pohyb vozidla: vozidlo se musí pohybovat poháněno vlastním motorem přímou jízdou po rovině rychlostí 50 ± 5 km/h; kontrola za předpokladu srovnatelné přesnosti může rovněž být provedena na vhodném zkušebním stavu (válcích).

Dodatek č. 2 k příloze - Kontrolní zařízení

SCHVALOVACÍ ZNAČKA A ŠTÍTEK

I. SCHVALOVACÍ ZNAČKA

1. Schvalovací značka sestává:

a) z obdélníku, ve kterém je písmeno „e“ a rozlišovací číslo té země, která vystavila osvědčení o schválení, a to:

SRN- 1
Francie- 2
Itálie- 3
Nizozemí- 4
Švédsko- 5
Belgie- 6
Česká republika- 8
Španělsko- 9
Jugoslávie- 10
Spojené království Velké Británie a Severního Irska-11
Rakousko- 12
Lucembursko- 13
Norsko- 16
Dánsko- 18
Polsko- 20
Portugalsko- 21
Ruská federace- 22
Řecko- 23
Irsko- 24
Chorvatsko- 25
Slovinsko- 26
Slovensko- 27
Bělorusko- 28
Estonsko- 29
Moldávie- 30

Další čísla budou přidělena:

i) smluvním státům Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Ženeva, 1958) stejná rozlišovací čísla, jaká jim byla přidělena podle této homologační dohody,

ii) státům, které nejsou smluvními stranami uvedené homologační dohody, v chronologickém pořadí, ve kterém ratifikovaly Dohodu AETR nebo k ní přistoupily, a

b) ze schvalovacího čísla osvědčení, které odpovídá číslu osvědčení o schválení vystaveného pro prototyp kontrolního přístroje nebo záznamového listu. Číslo se umístí v blízkosti obdélníku.

2. Schvalovací značka je připojena na popisový štítek každého přístroje a na každý záznamový list. Musí být nesmazatelná a dobře čitelná.

3. Minimální rozměry schvalovací značky uvedené dále jsou udány v mm. Poměr mezi jednotlivými rozměry musí být zachován.

1) Číslice jsou uvedeny jen jako příklad.

II. OSVĚDČENÍ O SCHVÁLENÍ

Smluvní strana po schválení vystavuje žadateli osvědčení o schválení podle dále uvedeného vzoru. Pro informaci dalších smluvních stran o schválení nebo o případném odebrání schválení bude každá smluvní strana používat tuto formu dokumentu:

Osvědčení o schválení

Osvědčení o schválení

PODPISOVÝ PROTOKOL

Při podpisu Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě se podepsaní, řádně k tomu zplnomocnění, dohodli takto:

Smluvní strany prohlašují, že tato Dohoda neprejudikuje ustanovením, která budou popřípadě později vypracována ve věci délky a rozvrhu pracovní doby.

K článku 4 Dohody

Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nelze vykládat tak, že by podle nich za hranicemi státu, ve kterém je vozidlo konající mezinárodní přepravu evidováno, platily zákazy jízdy v některých dnech nebo hodinách, platné v tomto státě pro některé kategorie vozidel. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že by bránila smluvní straně vyžadovat, aby na jejím území byla dodržovány předpisy jejího právního řádu, zakazující v některých dnech nebo hodinách jízdu určitých kategorií vozidel.

Každá smluvní strana, která je účastníkem zvláštní dohody uvedené v článku 4 odst. 2 této Dohody a dovolí, aby se vozidly evidovanými na území některého státu, který je smluvní stranou AETR, avšak není účastníkem uvedené zvláštní dohody, konala mezinárodní přeprava začínající a končící na území účastníků uvedené zvláštní dohody, může klást jako podmínku uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod dovolujících takové přepravy, že se na území států, které jsou účastníky uvedené zvláštní dohody, budou osádky provádějící přepravy řídit ustanoveními uvedené zvláštní dohody.

K článku 12 Dohody

Podepsaní se zavazují, že jakmile Dohoda vstoupí v platnost, projednají možnost doplnit Dohodu doložkou předvídající použití kontrolního zařízení schváleného typu, které by bylo umístěno na vozidle a pokud možno by nahradilo osobní kontrolní knížku.

K článku 14 Dohody

Smluvní strany uznávají, že je žádoucí.

- aby každá smluvní strana učinila nutná opatření, která by jí umožnila stíhat porušení ustanovení Dohody nejen tehdy, jestliže k nim došlo na jejím území, nýbrž také tehdy, jestliže k nim došlo na území jiného státu během mezinárodní silniční přepravy konané vozidlem, které je u ní evidováno;

- aby si vzájemně poskytovaly pomoc při stíhání osob, které taková ustanovení poruší.

K příloze k Dohodě

Odchylně od odstavce 4 všeobecných ustanovení přílohy k této Dohodě, Švýcarsko nemusí vyžadovat, aby zaměstnavatelé podpisovali týdenní výkazy osobní kontrolní knížky.

Čemuž na důkaz podepsaní, řádně k tomu zplnomocnění, podepsali tento protokol.

Dáno v Ženevě dne prvního července tisíc devět set sedmdesát v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Poznámky pod čarou

1) Podle rozhodnutí učiněného Pracovní skupinou pro silniční dopravu na jejím 44. zasedání, jímž bylo datum skončení doby, po kterou AETR bude otevřena k podpisu, odloženo ze dne 31. prosince 1970 na den 31. března 1971.

Přesunout nahoru