Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 95/1975 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích

Částka 23/1975
Platnost od 15.09.1975
Účinnost od 24.06.1975
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

95

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 26. června 1975

o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích


Dne 21. prosince 1973 byla ve Vídni podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 25. dubna 1975.

Podle svého článku 50 vstoupila Smlouva v platnost dnem 24. června 1975.


České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.


Ministr: Ing. Chňoupek v. r.


SMLOUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích

Československá socialistická republika

a

Rakouská republika,

vedeny přáním udržovat i v budoucnu zřetelné státní hranice mezi oběma státy a upravit otázky s tím související, se dohodly uzavřít za tímto účelem smlouvu.

Svými zmocněnci jmenovali:

president Československé socialistické republiky

p. dr. Karla Komárka,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Československé socialistické republiky v Rakouské republice,

spolkový president Rakouské republiky

p. dr. Rudolfa Kirchschlägera,

spolkového ministra zahraničních věcí Rakouské republiky,

kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli takto:

ČÁST I

Průběh státních hranic

Článek 1

(1) Průběh státních hranic mezi Českou republikou a Rakouskou republikou od trojstátního hraničního bodu smluvních států a Německé spolkové republiky až k hraničnímu bodu XI je, vyjma částí státních hranic upravených v článku 2, určen usneseními, která o tom učinila v letech 1920 až 1923 Rozhraničovací komise na základě

článku 27 bodu 6 a článků 29, 30 a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, jakož i

části II Úmluvy mezi republikou Českou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-české hranice a některých souvislých otázkách, uzavřené v Praze dne 10. března 1921.

Tento průběh státních hranic je potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1938.

(2) Na základě vpředu uvedených ustanovení mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye a usnesení Rozhraničovací komise je část státních hranic uvedená v odstavci 1 tam, kde byla stanovena Rozhraničovací komisí střednicí vodních toků, nepohyblivá, to znamená, že je definitivně určena bez ohledu na pozdější změny střednice těchto vodních toků.

Článek 2

(1) Odchylně od ustanovení článku 1 je touto Smlouvou určen průběh státních hranic

1. v hraničním úseku VI (článek 10) od dvojice hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/6 po hraniční znak 4 za hraničním bodem VI/6 (česká obec Staňkov, okres Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská městská obec Litschau, politický okres Gmünd, na straně druhé) - příloha 1;

2. v hraničním úseku VI od dvojice hraničních znaků 0/1, 0/2 za hraničním bodem VI/72 po hraniční znak 6 za hraničním bodem VI/72 (česká obec Košťálkov, okres Jindřichův Hradec, na straně jedné a rakouská obec Kautzen, politický okres Waidhofen an der Thaya, na straně druhé) - příloha 2;

3. v hraničním úseku VII od hraničního znaku VII/42 po dvojici hraničních znaků 1a, 1b za hraničním znakem VII/43 (česká obec Vratěnín, okres Znojmo, na straně jedné a rakouská obec Rabesreit, politický okres Waidhofen an der Thaya a rakouská městská obec Drosendorf-Zissersdorf, politický okres Horn, na straně druhé) - příloha 3;

4. v hraničním úseku IX od hraničního bodu 8 za hraničním znakem IX/31 po hraniční znak 2 za hraničním bodem IX/33 a od hraničního bodu 2 za hraničním bodem IX/34 po hraniční znak 0/10 za hraničním bodem IX/34 (česká obec Hrabětice, okres Znojmo, na straně jedné a rakouské obce Neudorf bei Staatz a Wildendürnbach, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 4;

5. v hraničním úseku IX od hraničního znaku 4 za hraničním bodem IX/69 po hraniční bod IX/70 a od hraničního znaku 0/3 za hraničním bodem IX/71 po hraniční bod IX/72 (česká obec Mikulov, okres Břeclav, na straně jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 5;

6. v hraničním úseku X od hraničního bodu X po hraniční bod 4 za hraničním bodem X (česká obec Sedlec, okres Břeclav, na straně jedné a rakouská obec Drasenhofen, politický okres Mistelbach, na straně druhé) - příloha 6.

(2) Přílohy 1, 2, 3, 5 a 6 obsahují každá podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1:2880, polní náčrty v měřítku 1:500 nebo 1:1000 a seznam souřadnic polygonových bodů. Příloha 4 obsahuje podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1:2880 a seznam souřadnic polygonových bodů.

(3) Pozdější změny polohy hraničních potoků a hraničních příkopů uvedených v přílohách 1 až 6 nebudou mít žádný vliv na průběh státních hranic.

Článek 3

(1) Od hraničního bodu XI probíhají státní hranice v přímce určené tímto hraničním bodem a hraničním znakem XI ČS až k průsečíku této přímky se střednicí řeky Dyje. Dále sledují až k zaústění řeky Dyje do řeky Moravy střednici řeky Dyje směrem po proudu až k průsečíku střednice řeky Dyje s přímkou, která je určena polohami hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/2, danými v době podpisu této Smlouvy a znázorněnými v plánu státních hranic v měřítku 1:5000 (příloha 7) a v hraniční mapě v měřítku 1:10000 (příloha 8).

(2) Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí řeky Dyje, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy řeky sledují státní hranice střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry platné bezprostředně před započetím stavby více než o jednu čtvrtinu šířky koryta pro střední vodu. Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hranic může být průběh hraniční čáry změněn takovými stavebními opatřeními pouze jednou.

(3) Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice řeky Dyje souvisle a plynule probíhající čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední vodu stejně vzdálena. Za okraje břehů koryta pro střední vodu se pokládají čáry smáčení břehů řeky - u ostrovů čáry smáčení břehů hlavního ramene - při střední vodě. Střední voda je dána průtokem 45 m3/s, měřeným v profilu vodočtu Bernhardsthal. Za hlavní rameno se pokládá rameno řeky, které vykazuje při střední vodě větší průtok.

(4) Střednice řeky Dyje podle odstavce 3 daná v době podpisu této Smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic v měřítku 1:5000 (příloha 7).

Článek 4

Od průsečíku popsaného v článku 3 odstavci 1 druhá věta probíhají státní hranice přímočaře až k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků XI/6/1 a XI/6/3 dané v době podpisu této Smlouvy a znázorněné v plánu státních hranic v měřítku 1:5000 (příloha 7) a v hraniční mapě 1:10000 (příloha 8).

Článek 9

Státní hranice ohraničují výsostná území smluvních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem. Tato zásada platí zejména také pro průběh státních hranic v nadzemních i podzemních zařízeních všeho druhu.

Článek 10

Státní hranice jsou rozděleny na hraniční úseky I až XI, které se shodují s hraničními úseky stanovenými Rozhraničovací komisí (článek 1 odstavec 1) - v hraničním úseku XI jen tehdy, pokud je dotčeno území České republiky.

Článek 11

(1) Státní hranice jsou v částech, kde to dovoluje místní situace, zpravidla vyznačeny přímo, to je hraničními znaky osazenými v hraniční čáře. Všechny ostatní části jsou vyznačeny nepřímo hraničními znaky osazenými zpravidla zdvojeně nebo střídavě mimo hraniční čáru.

(2) Mezi přímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených čarách, které jsou zpravidla přímé nebo lomené.

(3) Mezi nepřímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených nebo jen v plynulých čarách.

Článek 12

Státní hranice mezi Českou republikou a Rakouskou republikou jsou v době podpisu této Smlouvy vyznačeny těmito hraničními znaky:

a) trojbokým sloupem na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Spolkové republiky Německo;

b) základními hraničními mezníky na počátku ostatních hraničních úseků;

c) hlavními, mezilehlými nebo doplňkovými hraničními mezníky uvnitř hraničních úseků podle důležitosti hraničních bodů, dřevěnými kůly ve zvláštních výjimečných případech;

d) hraničními znaky nepřímého vyznačení na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Slovenské republiky na soutoku řeky Dyje a řeky Moravy.

Článek 13

Pokud dojde na vodních tocích uvedených v článcích 1 až 4 k náhlým přirozeným změnám, postarají se smluvní státy v rámci Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967, pokud tomu nebrání podstatné vodohospodářské zájmy nebo ekonomické důvody, o to, aby střednice těchto vodních toků byla podle možnosti znovu uvedena do polohy shodné s hraniční čarou podle této Smlouvy o společných státních hranicích.

ČÁST III

Vyměřování a vyznačování státních hranic

Článek 18

(1) Smluvní státy se zavazují, že vyměřováním a vyznačováním státních hranic budou pečovat o to, aby byl průběh státních hranic vždy zřetelný a zajištěný.

(2) K tomuto účelu se budou podle ustanovení této smlouvy udržovat a podle potřeby obnovovat hraniční znaky, jakož i průběžně aktualizovat nebo obnovovat hraniční dokumentární dílo.

Článek 19

(1) Smluvní státy poskytnou na své náklady, bez ohledu na hraniční úseky, potřebné měřičské odborníky pro vyměřování a vyznačování státních hranic.

(2) Při dodržení ustanovení odstavců 4 a 5 a článku 20 poskytne na vlastní náklady potřebný materiál, pracovní síly, vozidla, plavidla a nářadí (stroje, nástroje, měřicí přístroje apod.)

a) Rakouská republika pro hraniční úseky I, III, IV, VI, X a v hraničním úseku XI pro pravý břeh řeky Dyje,

b) Česká republika pro hraniční úseky II, V, VII, VIII, IX a v hraničním úseku XI pro levý břeh řeky Dyje.

(3) Od použití ustanovení odstavce 2 lze upustit po vzájemné dohodě, vyžadují-li to důvody hospodárnosti nebo účelnosti. Přitom je žádoucí, aby se obě strany snažily o vyrovnání poskytnutých prací, výkonů a materiálu, pokud možno v naturální formě.

(4) Budou-li stavebními opatřeními na státních hranicích, zejména regulací vodních toků nebo stavbou silnic a cest poškozeny, zničeny nebo odstraněny hraniční znaky, učiní smluvní státy nezávisle na ustanovení odstavce 2 příslušná opatření, pokud jde o poskytnutí materiálu a potřebných pracovních sil, vozidel, plavidel a nářadí.

(5) Dále smluvní státy učiní zvláštní opatření, jestliže v hraničním úseku XI bude třeba vyměřit nebo vyznačit průběh státních hranic na mostech nebo jiných viditelných stavbách nacházejících se ve vodních tocích. Totéž platí o opatřeních uvedených v článcích 24 a 25.

Článek 20

Poškodil-li či zničil-li státní občan jednoho z obou smluvních států hraniční znak, nese tento smluvní stát, bez ohledu na případné ručení škůdce nebo jiné osoby třetí, veškeré náklady na opravu nebo obnovení. Pokud smluvní stát, mající podle první věty povinnost nésti náklady, poskytne náhrady za opravení nebo obnovení hraničního znaku, přecházejí na něj nároky, které z důvodů poškození nebo zničení hraničního znaku přísluší druhému smluvnímu státu vůči škůdci nebo jiné třetí osobě.

Článek 21

Osoby uvedené v článku 19 odstavcích 1 a 2 nesmějí být po dobu své činnosti vykonávané podle této Smlouvy na výsostném území druhého smluvního státu ozbrojeny a musí být státními občany pouze toho smluvního státu, který je vysílá. Pokud jsou tyto osoby příslušníky vojensky organizovaných složek, smějí tuto činnost vykonávat ve stejnokroji své složky.

Článek 22

(1) Smluvní státy bez ohledu na ustanovení článku 23 společně přezkoušejí každých deset roků hraniční znaky a zajistí odstranění zjištěných nedostatků.

(2) První společné přezkoušení hraničních znaků bude zahájeno nejpozději dva roky po vstupu v platnost této Smlouvy.

Článek 23

(1) Vyžádá-li si to nezbytně zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní státy i mimo pravidelná společná přezkoušení hraničních znaků (článek 22) opatření potřebná k zaměření a vyznačení průběhu státních hranic.

(2) Prohlásí-li jeden smluvní stát, že byl přemístěn hraniční znak, přezkoumají smluvní státy i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků jeho polohu a v případě potřeby přemístí hraniční znak na správné místo. O výsledku přezkoušení polohy hraničního znaku se vyhotoví zápis a podle potřeby i doplňovací polní náčrt (článek 39).

Článek 24

(1) Při pravidelném společném přezkoušení hraničních znaků (článek 22) se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zjistí, zda se vodní toky, v nichž nebo v jejichž blízkosti byla stanovena čára státních hranic, od posledního společného pravidelného přezkoušení hraničních znaků co do své polohy změnily; v případě potřeby se o tom vyhotoví zápisy a doplňovací polní náčrty (článek 39).

(3) Dojde-li k náhlé přirozené změně polohy vodního toku, v němž nebo v jehož blízkosti byla stanovena čára státních hranic, provedou smluvní státy na žádost jednoho ze smluvních států i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků společně opatření podle odstavce 1 nebo odstavce 2.

(4) Dojde-li na základě Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967 k úpravě vodního toku, v němž nebo v jehož blízkosti byla stanovena čára státních hranic, zjistí smluvní státy po ukončení úpravy i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků, zda se úpravou poloha tohoto vodního toku změnila; v případě potřeby se o tom vyhotoví zápis a doplňovací polní náčrty.

Článek 25

Jestliže budou stavebními opatřeními způsobeny umělé změny střednice řeky Dyje, určí se společně před těmito opatřeními v daném prostoru na základě vyměření čára státních hranic platná bezprostředně před zahájením stavby.

Článek 26

(1) Tvar, rozměry, materiál, vzhled a označení hraničních znaků jsou stanoveny v hraničním dokumentárním díle. Od tohoto ustanovení se lze, jestliže je to potřebné, po vzájemné dohodě odchýlit.

(2) Jestliže je to potřebné, lze po vzájemné dohodě pozměnit stávající vyznačení státních hranic, zejména osadit dodatečné hraniční znaky, ohrožené hraniční znaky přemístit na bezpečná místa a pozměnit přímé vyznačení čáry státních hranic na nepřímé nebo naopak.

Článek 27

Práce podle této Smlouvy, které jsou spojeny s vyměřováním, musí být prováděny pod společným vedením měřických odborníků obou smluvních států.

Článek 28

Bude-li třeba obnovit trojstátní hraniční znak, dohodnou se o tom smluvní státy se zúčastněným třetím státem.

Článek 29

(1) smluvní státy se postarají o to, aby majitelé pozemků a zařízení všeho druhu, které leží na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, jakož i jiní oprávnění uživatelé takovýchto pozemků nebo zařízení strpěli práce potřebné k vyměřování a k vyznačování státních hranic, zejména osazování nebo umísťování hraničních znaků a měřických značek, jakož i dopravu potřebného materiálu s tím spojenou. Tento závazek platí též pro všechny fyzické a právnické osoby, které jsou oprávněny k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství. Při vyměřovacích a vyznačovacích pracích na státních hranicích je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce šetřeny veřejné a soukromé zájmy.

(2) Nároky osob uvedených v odstavci 1 na náhradu se řídí právem smluvního státu, na jehož výsostném území pozemky nebo zařízení leží. Nároky na náhradu vůči druhému smluvnímu státu jsou vyloučeny.

Článek 30

(1) Smluvní státy se zavazují, že budou udržovat a v případě potřeby zřizovat stabilizaci trigonometrických a polygonových bodů nutných k vyměřování státních hranic. Dále se zavazují, bude-li to zapotřebí, obnovovat signalizaci těchto bodů. Tyto body mohou být při vyměřovacích pracích použity osobami obou smluvních států uvedenými v článku 19 odstavci 1.

(2) Opatření podle odstavce 1 provede ten smluvní stát, na jehož výsostném území jsou trigonometrické a polygonové body umístěny; jsou-li tyto body na hraniční čáře, platí pro tato opatření ustanovení článku 19 odstavců 2 až 5.

(3) Smluvní státy poskytnou Stálé česko-rakouské hraniční komisi (článek 35) pro její potřebu výsledky měření a výpočtů týkající se bodů uvedených v odstavci 1.

ČÁST IV

Ochrana a udržování vyznačení státních hranic

Článek 31

(1) Smluvní státy budou vhodnými opatřeními chránit hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic před přemístěním, zničením, poškozením a používáním v rozporu s jejich účelem.

(2) Smluvní státy budou v případě stavebních opatření v bezprostřední blízkosti státních hranic informovat Stálou česko-rakouskou hraniční komisi (článek 35) o stavebním záměru natolik včas, aby mohla být učiněna potřebná opatření k ochraně hraničních znaků.

Článek 32

(1) Smluvní státy se postarají o to, aby na jejich výsostném území byl podél suché části hraniční čáry udržován volný pruh o šířce 1 m a kolem každého hraničního znaku osazeného mimo hraniční čáru (nepřímé vyznačení) volná kruhová plocha o poloměru 1 m, neporostlé stromy a keři. To platí i pro jiné porosty zhoršující viditelnost hraničních znaků. Tato ustanovení se však nevztahují na ochranné porosty a chráněné lesy.

(2) Příslušné úřady smluvních států mohou ve zvláštních případech, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí, na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise (článek 35) povolovat výjimky ze závazku vyplývajícího z odstavce 1.

(3) Nároky na náhradu vyplývající z opatření provedených podle odstavce 1 se řídí právem smluvního státu, na jehož výsostném území byla opatření provedena. Nároky na náhradu vůči druhému smluvnímu státu jsou vyloučeny.

Článek 33

(1) Na částech území uvedených v článku 32 nesmějí být budována nijaká zařízení. To se však netýká zařízení sloužících veřejnému provozu, odbavování na hraničních přechodech nebo ochraně státních hranic, jakož i vedení všeho druhu, která přetínají státní hranice v úhlu větším než 45° a menším než 135°.

(2) Jestliže jakákoli zařízení existující ke dni vstupu v platnost této Smlouvy budou v této nebo pozdější době zcela zpustlá, zničena nebo zrušena, bude třeba je odstranit.

(3) Příslušné úřady smluvních států mohou ve zvláštních případech a při zachování zřetelnosti průběhu státních hranic na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise povolovat výjimky ze závazku vyplývajícího z odstavce 1.

Článek 34

(1) V čáře státních hranic nesmějí být umísťována žádná označení vlastnictví. Ohraničení přiléhajících pozemků lze vyznačit jen směrovníky, které musí být vzdáleny nejméně 3 m od čáry státních hranic.

(2) V případě, že by měly být prováděny práce k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství uvnitř pruhu 50 m po obou stranách státních hranic, stanoví smluvní státy společně nutná opatření k zajištění průběhu státních hranic.

ČÁST V

Stálá česko-rakouská hraniční komise

Článek 35

(1) K provádění úkolů uvedených v článcích 18 a 19, jakož i v článcích 22 až 27 se zřizuje Stálá česko-rakouská hraniční komise (dále jen „Komise“).

(2) Komise se skládá z české a rakouské delegace, každé o třech členech. Smluvní státy jmenují členy svých delegací a pro případ potřeby náhradníky. Smluvní státy mohou přizvat podle své potřeby experty a pomocné síly.

(3) Smluvní státy určí z jimi jmenovaných členů předsedy svých delegací a z dalších členů nebo náhradníků jednoho zástupce předsedy. Předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni vstupovat spolu v přímý styk.

(4) Smluvní státy hradí náklady na jimi jmenované členy a náhradníky včetně nákladů na jimi přizvané experty a pomocné síly. Ostatní náklady vzniklé v souvislosti s činností Komise hradí smluvní státy, pokud není dohodnuto jinak, rovným dílem.

(5) Jednací řád si stanoví Komise.

Článek 36

(1) Komise vytváří pro plnění prací spojených s vyměřováním a vyznačováním státních hranic smíšené technické skupiny a určuje jejich počet a složení podle rozsahu a druhu prací, které je třeba provést podle usnesení Komise.

(2) Komisi přísluší zejména:

a) stanovit pracovní plán a způsob provádění vyměřování a vyznačování státních hranic a tyto práce kontrolovat,

b) stanovit směrnice pro vyměřování a vyznačování státních hranic, jakož i vzory podkladů k doplňování měřických údajů o státních hranicích,

c) přezkušovat a schvalovat výsledky prací provedených smíšenými technickými skupinami, jakož i jimi vyhotovené zápisy a doplňovací polní náčrty (článek 39 odstavec 1).

Článek 37

(1) Komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.

(2) Komise může v případě potřeby předkládat příslušným úřadům smluvních států návrhy na změny státních hranic.

Článek 38

Zjistí-li Komise nesrovnalosti v hraničním dokumentárním díle, objasní je tak, že vezme v úvahu všechny podklady použité k vyhotovení tohoto hraničního dokumentárního díla. Nelze-li nesrovnalosti objasnit jen z těchto podkladů, je třeba vzít v úvahu také zjištění na místě.

Článek 39

(1) O každé změně nebo doplnění vyznačení státních hranic, o nichž Komise rozhodla, a o všech jejích zjištěních podle článku 38 se sepíší zápisy ve dvou vyhotoveních, obě v jazycích smluvních států, a pokud je třeba, vyhotoví se doplňovací polní náčrty.

(2) Komise při každém pravidelném přezkoušení hraničních znaků vyhotoví za účelem aktualizace dodatečný hraniční dokument „Doplňky a opravy k hraničnímu dokumentárnímu dílu“ o jí přijatých opatřeních podle odstavce 1 a závěrečný protokol o pracích souvisejících s pravidelným přezkoušením. Závěrečný protokol včetně dodatečného hraničního dokumentu připojeného v příloze se stává právně závazným po schválení oběma smluvními státy.

(3) O vyhotovování a rozmnožování doplňovacích polních náčrtů, jakož i o vedení evidence podle odstavce 2 platí přiměřeně ustanovení článku 19, pokud Komise z důvodů zjednodušení postupu a úspornosti nerozhodne jinak.

Článek 40

(1) Komise se schází k zasedáním nebo prohlídkám státních hranic, jestliže se obě delegace na tom dohodnou, nebo jestliže o to požádá jeden ze smluvních států diplomatickou cestou.

(2) Komise se schází ke svým zasedáním, není-li dohodnuto jinak, střídavě na výsostných územích smluvních států.

Článek 41

(1) Zasedání Komise řídí předseda delegace smluvního státu, na jehož výsostném území se zasedání koná. Jednání Komise se vedou v jazycích smluvních států. Prohlídky státních hranic (článek 40) řídí předsedové delegací ve vzájemné dohodě.

(2) O každém zasedání a o každé prohlídce státních hranic sepíše Komise protokol ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích smluvních států. Protokol podepíší předsedové obou delegací.

(3) Každá delegace Komise používá razítko se znakem svého státu, názvem Komise a označením delegace.

Článek 42

(1) K rozhodnutí Komise je potřebí shody obou delegací. Rozhodnutí Komise se stává právně závazným po schválení oběma smluvními státy. Předsedové delegací se vzájemně uvědomí o výsledku vnitrostátního schvalovacího řízení.

(2) Nemohou-li se delegace shodnout, podají o tom svým vládám zprávu s vysvětlením stavu věci a poukazem na rozdílnost názorů. Smluvní státy budou usilovat o řešení sporných záležitostí ve vzájemné shodě.

Článek 43

Komise vybaví osoby, které mají provádět práce podle této smlouvy, příslušným pověřením. Toto písemné pověření, jakož i platný cestovní doklad musí mít tyto osoby při provádění prací na výsostném území druhého smluvního státu při sobě.

ČÁST VII

Závěrečná ustanovení

Článek 47

(1) Rozdílnosti názorů týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy budou řešeny příslušnými místy smluvních států.

(2) Jestliže nebude možno vyřešit rozdílnost názorů tímto způsobem, bude předložena na požádání jednoho smluvního státu rozhodčímu soudu.

(3) Rozhodčí soud bude ustaven ad hoc tak, že smluvní státy určí do tří měsíců poté, kdy jeden z nich oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, ze svých státních občanů po jednom rozhodci, a že se takto určení rozhodci dohodnou na příslušníku třetího státu jako na předsedovi. Nedojde-li k dohodě o předsedovi do šesti měsíců poté, kdy jeden smluvní stát oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, a nebude-li dohodnuto jinak, platí pro určení předsedy příslušná ustanovení článku 45 Úmluvy o pokojném řešení mezinárodních sporů ze dne 18. října 1907.

(4) Rozhodčí soud rozhoduje podle této Smlouvy, jakož i podle mezinárodního obyčejového práva a obecně uznávaných právních zásad.

(5) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Smluvní státy hradí výlohy svých rozhodců; ostatní výlohy hradí smluvní státy stejným dílem. V ostatním si upraví řízení rozhodčí soud sám.

Článek 48

Dnem vstupu v platnost této Smlouvy pozbývají platnosti:

1. Část VII Úmluvy mezi republikou Českou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-české hranice a některých souvislých otázkách ze dne 10. března 1921;

2. Části I, VIII, IX a X a články 68 a 69 části XI Smlouvy mezi republikou Českou a republikou Rakouskem o úpravě právních poměrů na státní hranici popsané v článku 27 bod 6 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919 (hraniční statut), ze dne 12. prosince 1928;

3. Články 2 a 3 Dohody mezi vládou České republiky a spolkovou vládou republiky Rakousko o označení hranic v souvislosti s provozem Vltavské elektrárny u Lipna ze dne 22. října 1958.

Článek 49

Tato Smlouva se uzavírá na neurčitou dobu. Ustanovení jejích částí I a II, článků 47 a 48, jakož i tohoto článku nelze vypovědět. Ostatní ustanovení této Smlouvy lze vypovědět po uplynutí deseti let od jejího vstupu v platnost. Výpověď nabývá účinnosti uplynutím dvou kalendářních roků následujících po roce, v němž k výpovědi došlo.

Článek 50

(1) Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze v době co nejkratší.

(2) Tato Smlouva vstoupí v platnost šedesátý den po výměně ratifikačních listin.

Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.

Dáno ve Vídni dne 21. prosince 1973, ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Československou socialistickou republiku:

Dr. Karel Komárek v. r.

Za Rakouskou republiku:

Dr. Rudolf Kirchschläger v. r.

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL

Při podpisu dnes sjednané Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích bylo dosaženo dohody o tom, že ustanovení této Smlouvy se nedotýkají nároků bývalých nositelů věcných práv k nemovitostem, které podle článku 14 odstavce 1 a článku 15 odstavce 1 této Smlouvy přejdou do vlastnictví Rakouské republiky, pokud tyto nároky jsou předmětem majetkoprávních jednání mezi smluvními státy.

Tento Závěrečný protokol je součástí Smlouvy.

Na důkaz toho podepsali zmocněnci tento závěrečný protokol.

Dáno ve Vídni dne 21. prosince 1973, ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Československou socialistickou republiku:

Dr. Karel Komárek v. r.

Za Rakouskou republiku:

Dr. Rudolf Kirchschläger v. r.

Přílohy č. 1-17 Smlouvy tvoří soubor map, který je připojen u jejího prvopisu.


Přechodná ustanovení zavedena sdělením č. 83/2004 Sb. m. s.

Průkazy pro překračování státních hranic již vydané podle Smlouvy o státních hranicích jsou platné po dobu, na niž byly vydány.

Přesunout nahoru