Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 66/1975 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Nicské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967

Částka 18/1975
Platnost od 08.07.1975
Účinnost od 29.12.1970
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

66

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 13. ledna 1975

o Nicské dohodě o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967


Dne 14. července 1967 byla ve Stockholmu sjednána nová revize Nicské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957.

President republiky Nicskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění sjednaném ve Stockholmu dne 14. července 1967, ratifikoval a listina o přístupu ČSSR byla uložena u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví dne 22. září 1970.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9, 4. dnem 12. listopadu 1969. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dnem 29. prosince 1970.


Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.


Ministr: Ing. Chňoupek v. r.


NICSKÁ DOHODA

o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek

ze dne 15. června 1957,

revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967

Článek 1

1. Země, které jsou vázány touto Dohodou, tvoří Zvláštní unii.

2. Pro účely zápisu známek přijaly jednotné třídění výrobků a služeb.

3. Toto třídění pozůstává:

a) ze seznamu tříd,

b) z abecedního seznamu výrobků a služeb s označením tříd, do kterých jsou zařazeny.

4. Jako seznamu tříd a abecedního seznamu výrobků se použije seznamů vydaných v roce 1935 Mezinárodním úřadem pro ochranu průmyslového vlastnictví.

5. Seznam tříd a abecední seznam výrobků a služeb může měnit a doplňovat Výbor znalců zřízený článkem 3 této Dohody a podle postupu stanoveného v tomto článku.

6. Třídění bude vyhotoveno v jazyce francouzském a na žádost kterékoli smluvní země může Mezinárodní úřad duševního vlastnictví (dále jako "Mezinárodní úřad") uvedený v Úmluvě zřizující Světovou organizaci duševního vlastnictví (dále jako "Organizace") v dohodě se zainteresovaným národním úřadem vydat oficiální překlad v jejím jazyce. V překladu seznamu výrobků a služeb se u každého výrobku nebo služby uvede mimo pořadové číslo podle abecedního pořádku v příslušném jazyce rovněž pořadové číslo, kterým je označen v seznamu vyhotoveném v jazyce francouzském.

Článek 2

1. S výhradou závazků uložených touto Dohodou je dosah mezinárodního třídění takový, jaký mu přiznává každá smluvní země. Zvláště pak mezinárodní třídění nezavazuje smluvní státy, ani pokud jde o posouzení rozsahu ochrany známky, ani pokud jde o uznání známek služeb.

2. Každá smluvní země si vyhrazuje možnost použít mezinárodního třídění výrobků a služeb buď jako systému hlavního nebo systému pomocného.

3. Úřady smluvních zemí označí v názvech a oficiálních publikacích o zápisech známek čísla tříd mezinárodního třídění, do nichž patří výrobky nebo služby, pro které se známka zapisuje.

4. Skutečnost, že v abecedním seznamu výrobků a služeb se uvádí určitý název, se nijak nedotýká práv, která mohou existovat k tomuto názvu.

Článek 3

1. U Mezinárodního úřadu je zřízen Výbor znalců, jehož úkolem je rozhodovat o všech změnách a dodatcích v mezinárodním třídění výrobků a služeb. Každá smluvní země bude zastoupena ve Výboru znalců, který se řídí jednacím řádem schváleným většinou zastoupených zemí. Mezinárodní úřad je ve Výboru zastoupen.

2. Návrhy na změny nebo dodatky musí úřady smluvních zemí zaslat Mezinárodnímu úřadu, který je povinen je předat členům Výboru znalců nejpozději dva měsíce před jeho zasedáním, na kterém budou tyto návrhy projednávány.

3. Rozhodnutí Výboru o změnách v třídění přijímají smluvní země jednomyslně. Změnou se rozumí přesun výrobků z jedné třídy do druhé nebo zřízení nové třídy, která způsobí tento přesun.

4. Rozhodnutí Výboru o dodatcích ke třídění se přijímají prostou většinou smluvních zemí.

5. Znalci mohou sdělit svůj názor písemně nebo zmocnit k tomu znalce některé jiné země.

6. V případě, kdy země neurčí znalce, aby ji zastupoval, jakož i v případě, kdy určený znalec nesdělí svůj názor ve lhůtě stanovené jednacím řádem, bude se na tuto zemi hledět, jako kdyby rozhodnutí Výboru přijala.

Článek 4

1. Všechny změny nebo doplňky, o nichž rozhodl Výbor znalců, oznámí Mezinárodní úřad úřadům smluvních zemí. Rozhodnutí vstoupí v platnost, pokud jde o doplňky, převzetím oznámení, a pokud jde o změny, ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo oznámení odesláno.

2. Mezinárodní úřad jako depositář třídění výrobků a služeb včleňuje do něj změny a doplňky, které vstoupily v platnost. Tyto změny a doplňky se uveřejňují v obou periodických časopisech "Průmyslové vlastnictví" a "Mezinárodní známky" ("La Propriété industrielle" et "Les marques internationales").

Článek 5

1.

a) Zvláštní unie má Shromáždění skládající se ze zemí, které ratifikovaly toto znění nebo k němu přistoupily.

b) Vláda každé země je zastoupena jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a znalce.

c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.

2.

a) S výhradou ustanovení článků 3 a 4 Shromáždění:

i) projednává všechny otázky týkající se chodu a dalšího rozvoje Zvláštní unie a plnění této Dohody;

ii) dává Mezinárodnímu úřadu pokyny pro přípravu revizních konferencí, při čemž bere zřetel na připomínky členských zemí Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění ani k němu nepřistoupily;

iii) přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele Organizace (dále jen "generální ředitel"), týkající se Zvláštní unie a dává mu všechny užitečné pokyny v otázkách kompetence Zvláštní unie;

iv) stanoví program, schvaluje tříletý rozpočet Zvláštní unie a schvaluje její závěrečné účty;

v) schvaluje finanční řád Zvláštní unie;

vi) zřizuje mimo Výbor znalců uvedený v článku 3 ostatní výbory znalců a pracovní skupiny, které považuje za užitečné pro uskutečnění cílů Zvláštní unie;

vii) rozhoduje, které země, které nejsou členy Zvláštní unie, a které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou býti připuštěny k jeho zasedání jako pozorovatelé;

viii) schvaluje změny článků 5 až 8;

ix) činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;

x) plní všechny ostatní úkoly, které mu ukládá tato Dohoda.

b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhodne Shromáždění s přihlédnutím k doporučením Koordinačního výboru Organizace.

3.

a) Každá členská země Shromáždění má jeden hlas.

b) Polovina členských zemí Shromáždění tvoří kvorum.

c) Bez ohledu na ustanovení písmena b), je-li na zasedání počet zastoupených zemí nižší než polovina, ale činí-li aspoň jednu třetinu členských zemí Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí; nicméně rozhodnutí Shromáždění, s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu, se stanou vykonatelnými teprve po splnění dále uvedených podmínek Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členským zemím Shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby písemně ve lhůtě tří měsíců počítané od data tohoto sdělení vyjádřily svůj hlas anebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas anebo abstenci, roven nejméně počtu zemí chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonatelnými za předpokladu, že je dosaženo současně potřebné většiny.

d) S výjimkou ustanovení článku 8 odst. 2 přijímá Shromáždění rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.

e) Abstence se nepočítá jako hlas.

f) Delegát může zastupovat pouze jednu zemi a může hlasovat pouze jejím jménem.

g) Členské země Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé.

4.

a) Shromáždění se schází jednou za tři roky na řádné zasedání na svolání generálním ředitelem a kromě mimořádných případů ve stejné době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.

b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání na svolání rozeslané generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských zemí Shromáždění.

c) Generální ředitel připraví pořad jednání pro každé zasedání.

5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.

Článek 6

1.

a) Administrativní úkoly Zvláštní unie zajišťuje Mezinárodní úřad.

b) Mezinárodní úřad zejména připravuje zasedání a plní úkoly sekretariátu shromáždění, Výboru znalců a všech jiných výborů znalců a pracovních skupin, které může zřizovat Shromáždění nebo Výbor znalců.

c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje ji.

2. Generální ředitel a každý člen personálu jím určený účastní se bez hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, Výboru znalců a všech jiných výborů znalců a pracovních skupin, které může zřizovat Shromáždění nebo Výbor znalců. Generální ředitel nebo člen personálu jím určený je z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.

3.

a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní konference o ustanoveních Dohody jiných, než obsažených v článcích 5 až 8.

b) Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.

c) Generální ředitel a osoby jím určené se zúčastní bez hlasovacího práva jednání na těchto konferencích.

4. Mezinárodní úřad plní všechny další úkoly, které jsou mu uloženy.

Článek 7

1.

a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.

b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně částku danou k dispozici rozpočtu konference Organizace.

c) Za výdaje společné uniím se považují výdaje, které nejsou připsány výlučně Zvláštní unii, nýbrž jsou připsány také jedné nebo více dalším uniím spravovaným Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných výdajích je úměrný zájmu, který má Zvláštní unie na nich.

2. Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.

3. Rozpočet Zvláštní unie je financován z těchto zdrojů:

i) z příspěvků členských zemí zvláštní unie;

ii) z poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie;

iii) z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkajících se Zvláštní unie a z dávek za tyto publikace;

iv) z darů, odkazů a subvencí;

v) z nájemného, úroků a dalších různých příjmů.

4.

a) Aby byly určeny příspěvky uvedené v odstavci 3., i), patří každá země Zvláštní unie do téže třídy, do níž je zařazena v Pařížské unii na ochranu průmyslového vlastnictví, a platí své roční příspěvky podle počtu jednotek, jaký je stanoven pro takovou třídu v této Unii.

b) Roční příspěvek každé země Zvláštní unie sestává z částky, jejíž vztah k celkové částce ročních příspěvků všech zemí do rozpočtu Zvláštní unie je stejný jako vztah mezi počtem jednotek třídy, do které je zařazena, a celkovým počtem jednotek všech zemí.

c) Příspěvky jsou splatné prvního ledna každého roku.

d) Země, která je v prodlení s placením svých příspěvků, nemá právo hlasovat v žádném orgánu Zvláštní unie, rovná-li se částka nedoplatků celkové částce příspěvků, které má platit tato země za dva předcházející plné roky, nebo překračuje-li ji. Každý orgán Zvláštní unie může však dovolit takové zemi, aby v daném orgánu i nadále vykonávala své hlasovací právo, má-li tento orgán za to, že k prodlení došlo za mimořádných a nevyhnutelných okolností.

e) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem.

5. Výše poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie určí generální ředitel, který o tom podá zprávu Shromáždění.

6.

a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří jednorázovou platbou poskytnutou každou členskou zemí Zvláštní unie. Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.

b) Výše počáteční platby každé země do uvedeného fondu nebo její účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku té které země platnému v roce, během kterého se fond vytvoří nebo učiní rozhodnutí o jeho zvýšení.

c) Poměrnou částku a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.

7.

a) Dohoda o sídle Organizace uzavřená se zemí, na jejímž území má Organizace své sídlo, stanoví, že tato země poskytuje zálohy v případech, kdy je provozovací kapitálový fond nedostačující. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž jsou poskytovány, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi takovou zemí a Organizací.

b) Země uvedená pod písmenem a) a Organizace mají každá právo vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.

8. Revize účtů je zajišťována způsobem stanoveným finančním řádem jednou nebo více členskými zeměmi Zvláštní unie nebo externími revizory, které s jejich souhlasem ustanoví Shromáždění.

Článek 8

1. Návrhy na změny článků 5, 6, 7 a tohoto článku může předložit Shromáždění každá členská země nebo generální ředitel. Tyto návrhy oznamuje generální ředitel členským zemím Shromáždění alespoň šest měsíců před jejich projednáváním ve Shromáždění.

2. Změny článků uvedených v odstavci 1) schvaluje Shromáždění. Jejich schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; avšak jakékoliv změny článku 5 a tohoto odstavce vyžadují čtyři pětiny odevzdaných hlasů.

3. Změny článků uvedených v odstavci 1) vstoupí v platnost měsíc poté, co generální ředitel obdrží písemná oznámení o jejich přijetí učiněná v souladu s příslušnými ústavními pravidly, a to od tří čtvrtin zemí, které jsou členy Shromáždění v době, kdy změna byla schválena. Každá změna uvedených článků takto přijatá váže všechny země, které jsou členy Shromáždění v době, kdy změna vstoupí v platnost, nebo které se stanou jeho členy později; avšak každá změna, která má za následek zvýšení finančních závazků členských zemí Zvláštní unie, váže pouze ty země, které notifikovaly přijetí takové změny.

Článek 9

1. Členská země Zvláštní unie, která podepsala toto znění, je může ratifikovat, a nepodepsala-li je, může k němu přistoupit.

2. Každá země, která není členskou zemí Zvláštní unie, avšak je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, může přistoupit k tomuto znění a stát se tak členem této Zvláštní unie.

3. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.

4.

a) Pro prvních pět zemí, které uloží své listiny o ratifikaci nebo přístupu, vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po uložení páté takové listiny.

b) Pro každou ostatní zemi vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po dni, kdy generální ředitel oznámí její ratifikaci nebo přístup, ledaže by v ratifikační listině nebo listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi datem tam uvedeným.

5. Ratifikace nebo přístup znamená automaticky přijetí všech ustanovení a přiznání všech výhod plynoucích z tohoto znění Dohody.

6. Poté, co vstoupí toto znění v platnost, může země přistoupit k znění ze dne 15. června 1957 této Dohody pouze společně s ratifikací tohoto znění nebo přistoupením k němu.

Článek 10

Tato Dohoda má stejnou působnost a dobu trvání jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví.

Článek 11

1. Tato Dohoda bude podrobována revizím za účelem zavedení žádoucích změn.

2. Každá tato revize se bude projednávat na konferenci delegátů členských zemí Zvláštní unie.

Článek 12

1.

a) Toto znění nahradí ve vztazích mezi členskými zeměmi Zvláštní unie, které je ratifikovaly nebo k němu přistoupily, znění ze dne 15. června 1957.

b) Avšak každá členská země Zvláštní unie, která ratifikovala toto znění nebo která k němu přistoupila, je vázána zněním ze dne 15. června 1957 ve svých vztazích k členským zemím Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily.

2. Země, které dosud nebyly členskými zeměmi Zvláštní unie a stanou se stranami tohoto znění, použijí je vůči každé členské zemi této unie, která není stranou tohoto znění. Uvedené země souhlasí, aby tato členská země Unie použila ve svých vztazích k nim ustanovení znění ze dne 15. června 1957.

Článek 13

1. Každá země může vypovědět toto znění oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Tato výpověď zahrnuje rovněž výpověď znění ze dne 15. června 1957 této Dohody a je účinná pouze pro zemi, která ji podala, přičemž Dohoda zůstává platná a vykonatelná vůči ostatním zemím.

2. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální ředitel obdržel oznámení.

3. Právo výpovědi obsažené v tomto článku nemůže žádná země vykonat, dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stala členem Zvláštní unie.

Článek 14

Ustanovení článku 24 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví platí pro tuto Dohodu.

Článek 15

1.

a) Toto znění je podepsáno v jediném exempláři ve francouzském jazyce a uloženo u švédské vlády.

b) Generální ředitel vyhotoví oficiální texty po poradě se zainteresovanými vládami v dalších jazycích, které může určit Shromáždění.

2. Toto znění Dohody zůstává otevřené k podpisu ve Stockholmu do dne 13. ledna 1968.

3. Generální ředitel předá dvě kopie podepsaného textu tohoto znění, ověřené švédskou vládou, vládám všech členských zemí Zvláštní unie a na žádost vládě kterékoliv jiné země.

4. Generální ředitel dá zaregistrovat toto znění u sekretariátu Organizace spojených národů.

5. Generální ředitel oznámí vládám všech členských zemí Zvláštní unie podpisy, uložení ratifikačních listin nebo listiny o přístupu, vstup ustanovení tohoto znění Dohody v platnost a oznámení o výpovědi.

Článek 16

1. Do doby, než se první generální ředitel ujme svého úřadu, má se za to, že odkazy v tomto znění Dohody na Mezinárodní úřad Organizace nebo na generálního ředitele jsou odkazy na úřad Unie zřízené Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví nebo jeho ředitele.

2. Členské země Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily, mohou po dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost Úmluva zřizující Organizaci, vykonávat, pokud si toho budou přát, práva upravená v článku 5 až 8 tohoto znění, jako kdyby byly těmito ustanoveními vázány. Země, která chce vykonávat tato práva, uloží za tím účelem u generálního ředitele písemné oznámení, které se stane účinné v den přijetí. Tyto země se považují za členy shromáždění až do doby, kdy uplynula uvedená lhůta.

Na důkaz toho níže podepsaní, majíce k tomu řádné plné moci, podepsali toto znění Dohody.

Dáno ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Přesunout nahoru