Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 159/1975 Sb.Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy o spolupráci v zemědělství a jejích formách

Částka 38/1975
Platnost od 28.12.1975
Účinnost od 01.01.1976
Zrušeno k 01.07.1988 (90/1988 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

159

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva zemědělství a výživy

ze dne 30. prosince 1975

o spolupráci v zemědělství a jejích formách

Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 97 odst. 1 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky:


Úvodní ustanovení

§ 1

Tato vyhláška upravuje blíže vzájemnou spolupráci jednotných zemědělských družstev (dále jen "družstvo"), popřípadě družstev a dalších socialistických (především zemědělských) organizací v zájmu dalšího rozvoje zemědělské výroby i jiných činností, které přispívají k zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské výroby. Stanoví zejména náležitosti smluv o spolupráci v zemědělství, postup při jejich zpracování, uzavírání a schvalování, podmínky, za nichž mohou být změněny nebo zrušeny, orgány kooperačních sdružení a společných zemědělských podniků a způsob jejich zřizování, jejich působnost a vztahy mezi nimi, zásady financování a finančního hospodaření společných zemědělských podniků a postup při jejich slučování a spolupráci.

§ 2

Spolupráce v zemědělství se uskutečňuje na základě písemné smlouvy uzavřené v souladu s celospolečenskými potřebami a se zásadami zemědělské politiky a politiky výživy lidu Československé socialistické republiky, a to buď formou, při níž nevzniká nová organizace (kooperační sdružení) nebo formou, při níž se zřizuje nová organizace (společný zemědělský podnik).

ČÁST I

Kooperační sdružení

Smlouva o spolupráci, při níž nevzniká nová organizace

§ 3

Smlouvou o spolupráci, při níž nevzniká nová organizace (dále jen "smlouva o spolupráci"), se zavazují družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, že k dosažení efektivnějších výsledků hospodaření budou společně plánovat a zajišťovat dohodnutou činnost a k tomu účelu spojí část svých finančních nebo materiálových prostředků i pracovních sil, popřípadě že si budou v rámci dohodnuté činnosti poskytovat výrobky, práce a služby.

§ 4

(1) Smlouva o spolupráci musí obsahovat:

a) názvy a sídla všech členských organizací kooperačního sdružení;

b) předmět spolupráce;

c) ustanovení o orgánech kooperačního sdružení a jeho řízení;

d) ustanovení o způsobu plánování činnosti kooperačního sdružení a o koordinaci hospodářských plánů členských organizací s hospodářskými plány kooperačního sdružení;

e) úpravu účasti členských organizací na společné činnosti, zejména

1. výše a způsobu poskytování členských podílů formou finančních, popřípadě materiálových prostředků,

2. materiálové a finanční účasti členských organizací na společné činnosti,

3. výše (rozsahu) dodávek výrobků, prací a služeb poskytovaných členskými organizacemi pro zabezpečení společné činnosti,

4. zabezpečení společné činnosti potřebným počtem pracovních sil a základních podmínek výkonu jejich práce,

5. výše cen vzájemně poskytovaných výrobků, prací a služeb v souladu s cenovými předpisy,

6. vlastnictví (správy) majetku pořízeného nebo vytvořeného v souvislosti se společnou činností,

7. zásad rozvrhování výnosů a nákladů ze společné činnosti mezi členské organizace;

f) ustanovení o důsledcích porušení povinností členskou organizací a způsobech její realizace;

g) ustanovení o zásadách majetkového vypořádání při zániku členství v kooperačním sdružení (§ 7) a při zániku smlouvy (§ 8);

(2) Smlouva vznikne, došlo-li mezi zúčastněnými organizacemi k dohodě o náležitostech uvedených v odstavci 1.

(3) Kromě těchto podstatných náležitostí uvedených v odstavci 1 smlouva může obsahovat další ustanovení (zejména o druzích a způsobu zpracování a schvalování vnitřních pravidel kooperačního sdružení, o zmocnění kooperační rady k dalšímu prohlubování a rozšiřování účelné spolupráce, o poskytování příspěvků členskými organizacemi k rozvoji společné činnosti apod.).

(4) Nesdružují-li členské organizace finanční prostředky a není-li třeba - s ohledem na předmět a rozsah společné činnosti a na počet členských organizací - vytvářet společné orgány (jednoduchá spolupráce v zemědělství), stačí, aby smlouva o spolupráci obsahovala:

a) názvy a sídla členských organizací;

b) předmět spolupráce;

c) úpravu účasti členských organizací na společné činnosti;

d) ustanovení o důsledcích porušení povinnosti členskou organizací.

(5) Rozpory vzniklé mezi členskými organizacemi v souvislosti s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spolupráci podle odstavce 4 řeší na návrh některé z nich příslušná zemědělská správa, která tuto smlouvu schválila (§ 6 odst. 2). Týká-li se tento rozpor členské organizace, k jejíž účasti na smlouvě je třeba souhlasu jí nadřízeného orgánu (§ 6 odst. 3), řeší jej příslušná zemědělská správa v dohodě s tímto orgánem.

§ 5

Smlouva o spolupráci se uzavírá zpravidla na neurčitou dobu.

§ 6

(1) K uzavření smlouvy družstvem je třeba souhlasu členské schůze (sboru zástupců).

(2) K platnosti smlouvy je třeba schválení okresní zemědělské správy. Zúčastní-li se na smlouvě organizace se sídlem ve dvou nebo více okresech, vyžaduje se k platnosti smlouvy její schválení krajskou zemědělskou správou. V případě, že členské organizace zúčastněné na smlouvě mají sídla ve dvou, popřípadě více krajích, je třeba k platnosti smlouvy schválení té krajské zemědělské správy, v jejímž obvodu má sídlo provozovatel (§ 13). Před schválením smlouvy si krajská zemědělská správa vyžádá stanoviska okresních zemědělských správ, v jejichž obvodech mají sídla členské organizace.

(3) Zúčastní-li se na smlouvě též státní organizace, musí být orgánu schvalujícímu smlouvu předem prokázáno, že s účastí této organizace na smlouvě vyslovil souhlas jí nadřízený orgán.

(4) Sdružují-li členské organizace formou členských podílů finanční prostředky, je třeba orgánu schvalujícímu smlouvu (odstavce 2 a 3) předložit před jejím schválením souhlas ke sdružení těchto prostředků pobočkou Státní banky československé podle sídla schvalujícího orgánu.

§ 7

(1) Ke změně smlouvy je třeba souhlasu všech členských organizací; ustanovení § 6 platí obdobně.

(2) Přistoupí-li nová organizace se souhlasem všech dosavadních členů kooperačního sdružení, aniž by došlo k jiné změně smlouvy, nepostupuje se podle § 6 odst. 2.

§ 8

(1) Členská organizace může vypovědět jen smlouvu uzavřenou na neurčitou dobu.

(2) Výpovědní lhůta je jednoroční k 1. lednu následujícího roku, nebyla-li ve smlouvě o spolupráci smluvena lhůta delší.

(3) Členská organizace může být z kooperačního sdružení vyloučena, neplní-li soustavně povinnosti vyplývající ze smlouvy o spolupráci. O vyloučení rozhoduje kooperační rada (§ 12) po schválení příslušnou zemědělskou správou (§ 6 odst. 2). K platnosti takového usnesení kooperační rady se vyžaduje souhlas všech jejích členů s tím, že zástupce vylučované organizace v kooperační radě nehlasuje.

(4) Rozhodnutím příslušné zemědělské správy může být, vyžaduje-li to společenský zájem, zrušeno členství některé z organizací kooperačního sdružení; je-li takovou organizací státní organizace, rozhodnutí může být vydáno jen po předchozím vyjádření nadřízeného orgánu této organizace.

(5) Organizace, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo, má právo požadovat, aby s ní bylo provedeno majetkové vypořádání do 6 měsíců po zániku členství.

(6) Návrh na majetkové vypořádání s organizací, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo podle odstavce 1 až 4, zpracuje provozovatel (§ 13) a předloží jej ke schválení kooperační radě.

§ 9

(1) Smlouva o spolupráci zaniká:

a) dohodnou-li se na tom všechny členské organizace a vysloví-li souhlas s touto dohodou příslušná zemědělská správa, nebo

b) rozhodnutím příslušné zemědělské správy o zrušení této smlouvy, není-li další činnost kooperačního sdružení společensky účelná.

(2) Má-li zaniknout smlouva o spolupráci podle odstavce 1 a mezi členskými organizacemi je i státní organizace, postupuje se podle § 8 odst. 4.

(3) Při zániku smlouvy podle odstavce 1 provede se mezi členskými organizacemi majetkové vypořádání. Nároky členských organizací při zániku kooperačního sdružení se uspokojí podle výše jejich členských podílů, popřípadě podle jiných zásad dohodnutých členskými organizacemi ve smlouvě [§ 4 odst. 1 písm. g)]. Návrh majetkového vypořádání při zániku smlouvy zpracuje provozovatel a schvaluje jej kooperační rada.

§ 10

(1) Členské organizace mají tato práva:

a) vysílat svého zástupce do kooperační rady a jeho prostřednictvím se účastnit na řízení společné činnosti;

b) účastnit se na společné činnosti v rozsahu stanoveném ve smlouvě;

c) účastnit se - prostřednictvím svého zástupce - v kooperační radě schvalování návrhů plánů kooperačního sdružení;

d) podílet se na výsledcích společné činnosti a uskutečňovat dodávky a odběr výrobků, prací a služeb, a to v rozsahu stanoveném ve smlouvě a podílet se i na hodnocení výsledků této činnosti;

e) další práva, která vyplývají z této vyhlášky, ze smlouvy a z usnesení kooperační rady.

(2) Členské organizace mají tyto povinnosti:

a) složit včas a způsobem dohodnutým ve smlouvě členský podíl a v rámci této povinnosti popřípadě soustředit u provozovatele své materiálové prostředky k obstarávání společné činnosti;

b) schválený plán kooperačního sdružení používat jako závazný podklad pro zpracování svého vlastního výrobně finančního plánu;

c) poskytovat pro společnou činnost výrobky, práce a služby stanovené smlouvou a v prováděcích hospodářských plánech kooperačního sdružení;

d) podílet se poměrně podle rozsahu účasti na financování společné činnosti na základě rozvrhu výnosů a nákladů a přispívat na tvorbu fondů kooperačního sdružení;

e) sjednat se svými členy, popřípadě pracovníky podmínky k výkonu prací nutných ke splnění společné činnosti s tím, že po dobu pracovní činnosti v kooperačním sdružení jsou členové družstva, popřípadě pracovníci uvolněni z pracovních závazků k vysílající členské organizaci; jejich ostatní práva a povinnosti vyplývající z členského nebo pracovního vztahu k členské organizaci zůstávají nedotčena;

f) další povinnosti, které vyplývají z této vyhlášky, ze smlouvy a z usnesení kooperační rady.

Orgány kooperačního sdružení

§ 11

V kooperačním sdružení se ustavují - s výjimkou případů uvedených v § 4 odst. 4 - kooperační rada, provozovatel a revizní komise.

§ 12

Kooperační rada

(1) Kooperační rada je nejvyšším orgánem členských organizací kooperačního sdružení, který řídí společnou činnost a rozhoduje o nejzávažnějších otázkách týkajících se kooperačního sdružení. Kooperační rada zejména

a) jedná a rozhoduje o koncepci rozvoje kooperačního sdružení v souladu s programem specializace a koncentrace zemědělské výroby v členských organizacích a zajišťuje účinnou pomoc zaostávajícím členským organizacím;

b) schvaluje návrhy střednědobých a prováděcích hospodářských plánů kooperačního sdružení a jejich změny;

c) projednává návrhy střednědobých a prováděcích hospodářských plánů členských organizací;

d) schvaluje účetní uzávěrku společné činnosti za běžný rok a návrh na rozdělení výnosů a nákladů členským organizacím;

e) schvaluje vnitřní pravidla kooperačního sdružení;

f) rozhoduje o zřízení a používání investičního fondu, popřípadě i fondu kooperace a dalších účelových fondů;

g) volí členy revizní komise;

h) se souhlasem příslušné zemědělské správy stanoví pravidla odměňování a funkční platy a prémie vedoucím odborným pracovníkům uvolněným pro činnost v kooperačním sdružení;

i) řídí rozvoj společných zařízení u provozovatele a jejich využívání pro společnou činnost;

j) koordinuje postup členských organizací při řízení komplexního systému využívání zemědělské půdy a péče o ni a při změnách výrobního zaměření v zájmu dosažení účelné specializace a koncentrace výroby v členských organizacích zemědělské prvovýroby;

k) organizuje poskytování výrobků, prací a služeb členskými organizacemi;

l) v souladu se smlouvou o spolupráci stanoví způsob postihu členské organizace za porušení povinností a závazků vyplývajících pro ni ze smlouvy o spolupráci;

m) schvaluje bezodkladně návrh na majetkové vypořádání s organizací, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo;

n) se souhlasem příslušné zemědělské správy rozhoduje o vyloučení členské organizace z kooperačního sdružení.

(2) Každá členská organizace určí svého zástupce do kooperační rady a současně s ním jeho náhradníka, který v případě nepřítomnosti zástupce vykonává jeho práva a povinnosti. Členové kooperační rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu na funkční období stanovené smlouvou o spolupráci, nejdéle však na pět let.

(3) Schůzi kooperační rady svolává předseda, který řídí též její jednání. Kooperační rada se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Předseda je povinen svolat neprodleně schůzi kooperační rady, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů rady nebo příslušná zemědělská správa (§ 6 odst. 2).

(4) K platnému usnesení kooperační rady ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), e) a f) je třeba souhlasu všech jejích členů, v ostatních věcech - pokud tato vyhláška, smlouva o spolupráci nebo jednací řád kooperačního sdružení nestanoví jinak - souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.

(5) Usnesení kooperační rady jsou závazná pro všechny členské organizace i orgány kooperačního sdružení.

(6) O jednání kooperační rady se pořizují záznamy s přesným zněním přijatého usnesení; zápis obdrží každá členská organizace a příslušná zemědělská správa (§ 6 odst. 2).

(7) Kooperační rada může zřizovat odborné komise jako své poradní orgány, popřípadě i - se zřetelem na předmět a rozsah společné činnosti - u provozovatele odborné vedení v čele s vedoucím pro zajišťování této činnosti.

§ 13

Provozovatel

(1) Pro zabezpečení provozu společné činnosti členské organizace ustavují ve smlouvě o spolupráci zpravidla jednu z nich jako provozovatele. Bylo-li ve smlouvě dohodnuto provozování dvou i více společných činností, které spolu provozně a místně přímo nesouvisejí, mohou být ve smlouvě ustaveni dva nebo více provozovatelů k obstarávání těchto činností. Jednotliví provozovatelé plní práva a povinnosti provozovatele samostatně a odděleně; tím nejsou dotčena jejich práva a povinnosti jako členských organizací.

(2) Provozovatel má právo požadovat od ostatních členských organizací plnění závazků převzatých smlouvou o spolupráci, zejména včasné poskytnutí členských podílů, jakož i zajištění pracovní účasti členů, popřípadě pracovníků členských organizací na společné činnosti a provádět operativní opatření pro plnění schválených hospodářských plánů kooperačního sdružení.

(3) Provozovatel je oprávněn činit právní úkony k zabezpečení společné činnosti svým jménem a na účet kooperačního sdružení; právní úkony většího významu pro společnou činnost a členské organizace činí jen po projednání věci kooperační radou.

(4) Provozovatel má tyto povinnosti:

a) vypracovat návrhy hospodářských plánů kooperačního sdružení a předkládat je ke schválení kooperační radě; při zpracování návrhů je povinen vycházet z úkolů střednědobých a prováděcích státních plánů rozepsaných příslušným nadřízeným orgánem na členské organizace kooperačního sdružení;

b) dbát na dodržování plánovací, finanční a mzdové kázně a předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, řídit práci členů a pracovníků členských organizací, uvolněných pro tuto práci v kooperačním sdružení, a oznamovat členským organizacím případy porušení pracovní kázně a odpovědnosti za škodu;

c) odděleně evidovat a spravovat základní prostředky určené pro obstarávání společné činnosti;

d) používat prostředky uvedené v písm. c) pro účely kooperačního sdružení na základě plánu časového použití strojů schváleného pro každý rok kooperační radou;

e) obstarávat společnou činnost, vést tuto činnost odděleně fyzicky a účetně od vlastního provozu, provádět její vyúčtování a předkládat kooperační radě ke schválení návrhy roční účetní uzávěrky společné činnosti;

f) sjednávat zákonné, popřípadě dobrovolné pojištění související se společnou činností kooperačního sdružení;

g) spravovat fondy kooperačního sdružení (§ 14a);

h) předkládat včas kooperační radě návrh majetkového vypořádání s organizací, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo (§ 8);

i) dodržovat usnesení kooperační rady.

§ 14

Revizní komise

(1) Revizní komise kontroluje veškerou činnost kooperačního sdružení; za svou činnost odpovídá kooperační radě. Má tři až pět členů, kteří jsou voleni na funkční období stanovené smlouvou o spolupráci, nejdéle však na pět let. Předsedu revizní komise volí její členové ze svého středu.

(2) Za členy revizní komise mohou být voleni členové, popřípadě pracovníci členských organizací, pokud nejsou členy kooperační rady.

§ 14a

Fondy kooperačního sdružení

(1) V kooperačním sdružení se zřizuje u provozovatele investiční fond, jehož zdrojem jsou odpisy ze společně používaných základních prostředků, tržby z prodeje základních prostředků a investic, příspěvky od členských organizací a dotace a subvence ze státního rozpočtu; dojde-li v případě ukončení rozvoje kooperačního sdružení k neúčelnému hromadění zdrojů v investičním fondu, lze na návrh kooperační rady, schválený příslušnou zemědělskou správou, převést přiměřenou část investičního fondu do investičních fondů členských organizací podle zásad dohodnutých ve smlouvě o spolupráci, popřípadě v jejím dodatku.

(2) Fond kooperace, popřípadě další účelové fondy mohou být zřízeny pouze se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.

(3) Byl-li v kooperačním sdružení zřízen u provozovatele také fond kooperace, tvoří se z příspěvků členských organizací z rozdělení jejich hospodářského výsledku stanovených smlouvou o spolupráci. Používá se k řešení společných problémů neinvestičního charakteru, k vyrovnávání disproporcí v rentabilitě realizovaných finálních výrobků a k překlenutí výkyvů v hospodaření kooperačního sdružení a členských organizací.

(4) V případech uvedených v § 4 odst. 4 se fondy kooperačního sdružení nezřizují.

ČÁST II

Společné zemědělské podniky

§ 15

Úkoly společných zemědělských podniků

(1) V souladu s potřebami dalšího rozvoje zemědělské velkovýroby, zejména na úsecích výroby vajec, jatečné drůbeže a jatečných prasat, chovu a výkrmu skotu a na dalších úsecích živočišné výroby, zpracování krmných odpadů a výroby krmiv, specializovaných výrob a služeb v rostlinné a živočišné výrobě, budování, údržby a správy melioračních zařízení, zemědělského stavebnictví, mohou družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi uzavírat písemné smlouvy o zřízení společných zemědělských podniků (dále jen "smlouva").

(2) Společný zemědělský podnik (dále jen "podnik") je socialistickou zemědělskou družstevní organizací. Je povinen řádně hospodařit jak v zájmu společnosti, tak v zájmu členských organizací.

§ 16

Náležitosti smlouvy o zřízení podniku

(1) Smlouva musí obsahovat:

a) název a sídlo podniku;

b) názvy a sídla všech družstev, popřípadě dalších socialistických organizací uzavírajících smlouvu;

c) předmět činnosti podniku;

d) ustanovení o orgánech podniku;

e) ustanovení o zabezpečení činnosti podniku dodávkami výrobků, prací a služeb členských organizací;

f) ustanovení o výši a způsobu poskytování členských podílů, úroků z nich

- pokud § 32 nestanoví jinak

- a o účelu a rozsahu jejich použití;

g) ustanovení o zabezpečení pracovních sil pro činnost podniku;

h) ustanovení o příspěvcích členských organizací, o zásadách rozdělování hospodářských výsledků mezi členskými organizacemi a o způsobu úhrady případné ztráty vzniklé z běžného provozu podniku;

i) ustanovení o způsobu a lhůtách majetkového vypořádání v případě zániku členství v podniku;

j) ustanovení o důsledcích porušení smluvních povinností a způsob jejich realizace.

(2) Smlouva vznikne, došlo-li mezi členskými organizacemi k dohodě o všech náležitostech uvedených v odstavci 1.

(3) Kromě těchto podstatných náležitostí může smlouva obsahovat další ustanovení (o vnitřní organizaci apod.).

§ 17

Členské organizace, pokud nejsou rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, mohou podniku poskytovat půjčky a příspěvky ve shodě s předmětem jeho činnosti.

§ 18

Schvalovací řízení

(1) Při přípravě smlouvy poskytuje příslušná zemědělská správa zúčastněným organizacím účinnou pomoc. O účasti družstva na smlouvě rozhoduje členská schůze (sbor zástupců).

(2) K uzavření smlouvy se vyžaduje předchozí souhlas okresní zemědělské správy daný po projednání s okresním národním výborem. Zúčastní-li se na uzavření smlouvy organizace se sídlem ve dvou nebo více okresech, předchozí souhlas dává krajská zemědělská správa, v jejímž obvodu bude sídlo podniku, po projednání s krajským národním výborem. Uzavírá-li smlouvu též státní socialistická organizace, musí být schvalujícímu orgánu předem prokázán souhlas bezprostředně nadřízeného orgánu této organizace.

(3) Má-li podle uzavírané smlouvy dojít ke sdružení finančních prostředků, musí být ve schvalovacím řízení vždy předložen příslušnému ministerstvu zemědělství a výživy republiky souhlas příslušné pobočky Státní banky československé.

(4) K platnosti uzavřené smlouvy se vyžaduje, aby ji schválilo ministerstvo zemědělství a výživy republiky.

§ 19

Vznik podniku

Podnik vzniká zápisem do podnikového rejstříku; od toho dne může podnik nabývat práv a zavazovat se.

§ 20

Sloučení podniků

(1) Dva nebo více podniků se stejným nebo i rozdílným zaměřením svých činností se mohou dohodnout na sloučení v jeden podnik. Ustanovení prvé věty § 18 odst. 1 platí zde obdobně.

(2) Při slučování podniků se buď ze dvou nebo více podniků ustavuje nový podnik, nebo jeden, popřípadě více podniků vplývá do jednoho ze slučovaných podniků.

(3) K platnosti smlouvy o sloučení podniků je třeba jejího schválení ministerstvem zemědělství a výživy republiky.

(4) Podniky slučované do nového podniku zanikají bez likvidace dnem zápisu nového podniku do podnikového rejstříku. Podniky, které vyplývají do jednoho ze slučovaných podniků, zanikají bez likvidace dnem zápisu jejich zániku do podnikového rejstříku.

(5) Na nový podnik, popřípadě na podnik, do kterého vplynou jiné podniky, přecházejí dnem stanoveným v odstavci 4 práva a závazky, jakož i veškerý majetek zaniklých podniků.

§ 20a

Kooperační sdružení podniků

(1) Podniky se stejným nebo obdobným zaměřením svých činností mohou uzavírat mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi písemné smlouvy o spolupráci podniků, při níž nevzniká nová organizace.

(2) K platnosti smlouvy podle odstavce 1 je třeba jejího schválení ministerstvem zemědělství a výživy republiky; jinak se na tuto smlouvu a na kooperační sdružení podniků použijí přiměřeně ustanovení o smlouvě o spolupráci a o kooperačním sdružení.

Práva a povinnosti členských organizací v podniku

§ 21

(1) Členské organizace mají tato práva:

a) vysílat zástupce do sboru zástupců;

b) zúčastnit se činnosti podniku v rozsahu stanoveném smlouvou;

c) podílet se na odběru výrobků, prací a služeb v rozsahu stanoveném smlouvou;

d) na úrok z členského podílu a půjček, pokud § 32 nestanoví jinak;

e) podílet se na rozdělování zisku podniku;

f) žádat revizní komisi o prošetření závad v činnosti podniku;

g) vystoupit z podniku.

(2) Členské organizace mají tyto povinnosti:

a) plnit závazky vyplývající ze smlouvy o zřízení podniku;

b) složit členský podíl;

c) podílet se na úhradě případných ztrát vzniklých v běžném roce a vykazovaných v ročních účetních uzávěrkách, a to podle výše svých členských podílů;

d) uhradit schodek zjištěný při zrušení podniku, nejvýše však částkou nepřevyšující dvojnásobek členského podílu;

e) plnit usnesení sboru zástupců a představenstva.

§ 21a

Orgány podniku

(1) Členské organizace řídí a spravují záležitosti podniku prostřednictvím jeho orgánů.

(2) Orgány podniku jsou: sbor zástupců, představenstvo a revizní komise.

Sbor zástupců

§ 22

Sbor zástupců

(1) Sbor zástupců je nejvyšším orgánem podniku; jeho členy jsou zpravidla předsedové družstev, popřípadě u státních členských organizací jejich ředitelé.

(2) Sboru zástupců přísluší:

a) schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány a plány kádrového, personálního a sociálního rozvoje podniku;

b) projednávat a schvalovat roční hodnocení činnosti podniku;

c) schvalovat roční uzávěrku podniku, vyúčtování a finanční, popřípadě majetkové vypořádání s členskými organizacemi;

d) schvalovat organizační řád a po předchozím souhlasu příslušného orgánu ROH pracovní řád podniku;

e) schvalovat návrh kolektivní smlouvy;

f) rozhodovat o použití prostředků z ročního výsledku hospodaření;

g) rozhodovat o zvýšení členských podílů, popřípadě o poskytování příspěvků;

h) rozhodovat o způsobu úhrady případných ztrát podniku v běžném roce;

i) přijímat nové organizace za členy podniku a projednávat žádost členské organizace o vystoupení z podniku;

j) volit ze svého středu na funkční období stanovené smlouvou, nejdéle však na pět let předsedu, místopředsedu, členy představenstva, revizní komise a po předchozím souhlasu okresní, popřípadě krajské zemědělské správy a po předchozím projednání s příslušným orgánem ROH ustanovovat ředitele podniku a jeho zástupce;

k) přijímat závěry ke zprávám revizní komise, pokud jejich projednání nesvěří představenstvu;

l) rozhodovat o vyloučení členské organizace z podniku;

m) rozhodovat o zrušení podniku a jmenovat likvidátora podniku;

n) rozhodovat o sloučení podniku a o uzavření smlouvy podle § 20a odst. 1;

o) rozhodovat o dalších otázkách podniku, jejichž rozhodování si vyhradí.

(3) Každá členská organizace určuje jednoho zástupce do sboru zástupců. V případě, že počet zástupců ve sboru by byl menší než 7, může vyslat každá členská organizace více, avšak stejný počet zástupců.

(4) Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně však jednou do roka. Svolává se písemně aspoň týden předem s určením místa, času a pořadu jednání. Musí být svolán - a to nejpozději do jednoho měsíce - také tehdy, požádá-li o to aspoň jedna třetina členů sboru zástupců nebo revizní komise, popřípadě ředitel podniku z důvodů naléhavých zájmů podniku, anebo příslušná okresní, popřípadě krajská zemědělská správa.

(5) Na každou schůzi sboru zástupců musí být přizván zástupce příslušné okresní, popřípadě krajské zemědělské správy; mohou být přizváni též zástupce příslušné pobočky Státní banky československé a zástupci dalších zainteresovaných organizací.

(6) Sbor zástupců se může platně usnášet - pokud v dalších ustanoveních není stanoveno něco jiného - za účasti nadpoloviční většiny členů; k platnosti jeho usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. K usnesení o sloučení podniku a o uzavření smlouvy podle § 20a odst. 1 je třeba souhlasu všech členů sboru. Při hlasování přísluší každému členu sboru zástupců jeden hlas; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro nějž hlasoval předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda).

§ 22a

(1) Předseda sboru zástupců zejména

a) svolává a řídí jeho jednání;

b) spolupodepisuje s ředitelem podniku písemnosti o právních úkonech v případech, v nichž přísluší rozhodování sboru zástupců nebo představenstvu;

c) uzavírá za podnik pracovní smlouvu s ředitelem;

d) zúčastňuje se spolu s ředitelem podniku jednání s orgány státního hospodářského řízení zemědělství, popřípadě s dalšími orgány, jde-li o závažné otázky týkající se rozvoje a činnosti podniku.

(2) Předsedu sboru zástupců zastupuje v jeho nepřítomnosti místopředseda.

§ 23

Představenstvo

(1) Představenstvo řídí činnost podniku v období mezi schůzemi sboru zástupců; má tři až patnáct členů. Za svou činnost odpovídá sboru zástupců.

(2) Představenstvo předkládá sboru zástupců zejména

a) návrhy střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a plánů kádrového, personálního a sociálního rozvoje podniku;

b) zprávy o ročním hodnocení činnosti, návrhy roční uzávěrky podniku, vyúčtování a finančního, popřípadě majetkového vypořádání s členskými organizacemi;

c) návrhy na rozdělení zisku, popřípadě na úhradu ztrát;

d) návrhy kolektivní smlouvy, organizačního a pracovního řádu podniku, popřípadě návrhy dalších vnitropodnikových předpisů.

(3) Předsedou představenstva je předseda sboru zástupců; svolává představenstvo nejméně jednou za měsíc a řídí jeho jednání. O způsobu svolávání a o usnášení představenstva platí ustanovení § 22 odst. 4 a 6 obdobně.

§ 24

Revizní komise

(1) Revizní komise je kontrolním orgánem podniku a odpovídá pouze sboru zástupců. Revizní komise je nejméně tříčlenná; počet členů revizní komise musí být menší než polovina počtu členů sboru zástupců. Revizní komise volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání.

(2) Funkci v revizní komisi nemohou zastávat členové představenstva. Revizní komise může ke své činnosti přizvat odborné pracovníky podniku, popřípadě z členských organizací; zúčastní-li se tito pracovníci schůzí revizní komise, mají pouze hlas poradní.

(3) Revizní komise kontroluje veškerou činnost podniku, zejména výrobní a hospodářskou, dodržování finanční kázně a plnění povinností členských organizací.

(4) O každé revizi, prověrce, popřípadě o přešetření stížnosti sepíše revizní komise zprávu, v níž uvede zjištěné závady s návrhem na jejich odstranění. Zprávu předloží k projednání sboru zástupců, popřípadě z jeho pověření představenstvu.

§ 25

Ředitel podniku

(1) Ředitel:

a) zajišťuje plnění hospodářských plánů, plánů kádrového, personálního a sociálního rozvoje a usnesení orgánů podniku;

b) řídí výstavbu a provoz podniku a dbá o neustálé zvyšování úrovně jeho hospodaření;

c) odpovídá za dodržování plánovací, finanční a mzdové kázně a předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zabezpečuje řádnou správu a ochranu majetku podniku;

d) vytváří podmínky pro racionální chod informační soustavy včetně řádného vedení účetnictví;

e) odpovídá za vytvoření účinného systému vnitřní kontroly a zabezpečení jeho náležitého fungování uvnitř podniku;

f) stanoví platy pracovníků podniku, přiznává jim odměny a prémie; k právním úkonům týkajícím se vzniku nebo skončení pracovního poměru vedoucích pracovníků podniku si vyžaduje předchozí souhlas představenstva;

g) pečuje o zvyšování odborné kvalifikace všech pracovníků podniku;

h) pravidelně informuje představenstvo o důležitých otázkách týkajících se výstavby a provozu podniku;

i) předkládá představenstvu návrhy střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a plánů kádrového, personálního a sociálního rozvoje, zprávy o jejich plnění a o ročním hodnocení činnosti podniku, návrhy roční uzávěrky podniku a na rozdělení zisku, popřípadě na úhradu ztrát, návrhy kolektivní smlouvy a vnitropodnikových předpisů;

j) připravuje ostatní podklady pro jednání představenstva a sboru zástupců a zúčastňuje se jich s hlasem poradním.

(2) Ředitel odpovídá za řádný výkon své činnosti sboru zástupců a představenstvu.

(3) Ředitel jedná jménem podniku ve všech věcech. Písemnosti o právních úkonech uvedených v § 22a odst. 1 písm. b) předkládá k spolupodpisu předsedovi sboru zástupců.

(4) Ředitele zastupuje v jeho nepřítomnosti zástupce [§ 22 odst. 2 písm. j)].

(5) Jiní vedoucí pracovníci pověření řízením jednotlivých úseků činnosti mohou činit jménem podniku právní úkony vyplývající z jejich pracovních úkolů a působnosti na základě organizačního řádu podniku, jinak jen na základě zmocnění daného ředitelem. To však neplatí, jde-li o právní úkony uvedené v § 22a odst. 1 písm. b).

Pracovníci podniku

§ 26

(1) Pro práci v podniku jsou přijímáni do pracovního poměru k němu především členové, popřípadě pracovníci členských družstev a pracovníci ostatních členských organizací.

(2) Členy družstva, jež je členskou organizací podniku, může tento podnik zaměstnávat pouze v pracovním poměru, i když nadále trvá jejich členství v družstvu; jejich pracovní vztahy k podniku se řídí podle ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu vydaných. Po dobu pracovní činnosti v podniku jsou tito členové družstva uvolněni z pracovních závazků v družstvu; jejich ostatní práva a povinnosti, vyplývající z členství v družstvu, zůstávají nedotčeny.

(3) Pracovníci podniku jsou odměňováni podle platných mzdových předpisů. 2)

Financování podniku

§ 27

(1) Podnik zabezpečuje rozvoj své činnosti zejména:

a) členskými podíly;

b) vlastními zdroji;

c) půjčkami (§ 17), popřípadě příspěvky od členských organizací;

d) bankovními úvěry;

e) dotacemi (subvencemi) ze státního rozpočtu a ze státních fondů.

(2) K výstavbě a provozu podniku sdružují členské organizace materiálové a finanční prostředky, především formou členských podílů.

(3) Výše členských podílů se stanoví ve smlouvě, a to s přihlédnutím k výměře půdy členských organizací nebo k jiným, ve zmíněné smlouvě stanoveným kritériím.

(4) Členské podíly se skládají ve lhůtách uvedených ve smlouvě a použije se jich především pro vybavení podniku a jeho uvedení do provozu. Materiální plnění členských podílů se realizuje v množství a druzích dohodnutých ve smlouvě a v cenách podle předpisů platných ke dni vzniku podniku, popřípadě ke dni vzniku členství v podniku.

(5) Členské podíly mohou být - pokud dále není stanoveno jinak - zúročeny podle úrokových sazeb platných v peněžnictví pro depozita; stanoví-li tak smlouva, mohou být členské podíly zúročeny sazbou vyšší, nejvýše však o 1%.

(6) Pokud si podnik opatřuje od členských organizací půjčku, platí pro její zúročení sazby obecně platné v peněžnictví pro depozita.

(7) Příspěvky od členských organizací se poskytují

a) z investičního fondu členských organizací do investičního fondu podniku,

b) z rozdělení hospodářského výsledku členských organizací do ostatních fondů podniku,

c) k tíži nákladů členských organizací na úhradu provozních potřeb podniku.

Finanční hospodaření podniku

§ 28

Finanční zdroje podniku

(1) Podnik vytváří finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou daní a odvodů pro potřeby společnosti a část se ponechává pro potřeby podniku.

(2) Základními finančními zdroji podniku jsou zisk a odpisy základních prostředků.

§ 29

Použití zisku

(1) Podnik používá zisk v tomto pořadí:

a) k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,

b) k přídělům do fondů podniku v pořadí uvedeném v § 31,

c) k dalším účelům stanoveným zvláštními předpisy,2a)

d) k vyplacení podílů na zisku členským organizacím podle zásad dohodnutých ve smlouvě [§ 16 odst. 1 písm. h)].

(2) Nestačí-li zisk ke krytí potřeb uvedených v odstavci 1 písm. b) a c), pokryje podnik tyto potřeby v rozsahu projednaném s příslušnou zemědělskou správou.

§ 30

Použití odpisů základních prostředků

Podnik používá odpisů základních prostředků k přídělu do investičního fondu.

§ 31

Fondy podniku

(1) Podnik zřizuje tyto fondy:

a) obratový fond,

b) investiční fond,

c) fond technického rozvoje, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

d) fond odměn,

e) fond kulturních a sociálních potřeb,

f) rezervní fond.

(2) Pro tvorbu a použití fondů uvedených v odstavci 1 platí zvláštní předpisy.3)

(3) Podnik může vytvářet další účelové fondy jen se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.

Zvláštní ustanovení pro podniky, jejichž hospodaření není založeno na tvorbě a rozdělování zisku

§ 32

(1) Agrochemický podnik 4) a meliorační podnik 5) nezúročují členské podíly.

(2) Práce a služby prováděné agrochemickým podnikem nebo melioračním podnikem se fakturují v cenách podle cenových předpisů. 6)

(3) Zjistí-li agrochemický podnik nebo meliorační podnik ke konci roku, že náklady na provedené práce a služby jsou

a) nižší než částky za ně vyfakturované, vrátí tento rozdíl

- snížený o částku stanovenou podle odstavce 4 písm. a)

- členským organizacím podle objemu jim vyfakturovaných prací a služeb;

b) vyšší než částky za ně vyfakturované, předepíše tento rozdíl zvýšený o částku stanovenou podle odstavce 4 písm. a) členským organizacím k úhradě podle objemu vyfakturovaných prací a služeb.

(4) Agrochemický podnik nebo meliorační podnik tvoří zisk

a) z prováděných prací a služeb pro členské organizace, a to ve výši přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu odměn a odvodů stanovených zvláštními předpisy;

b) z obchodní činnosti;

c) z aktivace investic pořízených ve vlastní režii;

d) z ostatních činností.

(5) Obchodní činností agrochemického podniku podle odstavce 4 písm. b) se pro účely této vyhlášky rozumí nákup a prodej průmyslových hnojiv, vápna, vápence, strusek, popřípadě dalších organicko-minerálních látek, prostředků na ochranu rostlin, jakož i skladování těchto prostředků.

(6) Meliorační podnik používá prostředků z rezervního fondu též

- k úhradě nákladů na odstranění vad, které nebyly zřejmé při odevzdávání a přejímání v záručních lhůtách u staveb, popřípadě i jiných prací jím provedených pro členskou organizaci a pro organizace spravující hlavní meliorační zařízení;

- k úhradě nákladů, o něž překročil rozpočtové ceny staveb provedených pro členské organizace a pro organizace spravující hlavní meliorační zařízení.

ČÁST III

Zánik členství v podniku a zrušení podniku

§ 33

(1) Členství v podniku zaniká vystoupením, vyloučením nebo zánikem členské organizace nebo zrušením podniku.

(2) Členská organizace může z podniku vystoupit po předchozí písemné výpovědi dané k 1. lednu s roční výpovědní lhůtou, pokud ve smlouvě není dohodnuta lhůta delší.

(3) Členská organizace může být vyloučena, neplní-li soustavně povinnosti vůči podniku. O vyloučení rozhoduje sbor zástupců po projednání s příslušným orgánem hospodářského řízení zemědělství (§ 18 odst. 2). K platnosti usnesení sboru zástupců o vyloučení se vyžaduje nejméně dvoutřetinová většina hlasů všech členů sboru zástupců.

(4) Podnik provede nejpozději do jednoho roku po zániku členství vyúčtování, které je podkladem pro majetkové vypořádání s bývalou členskou organizací ve lhůtě stanovené smlouvou, nejpozději však do pěti let po zániku členství.

§ 34

Zrušení podniku

(1) Podnik může být zrušen rozhodnutím sboru zástupců, a to se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky. Ministerstvo zemědělství a výživy republiky může též rozhodnout o zrušení podniku, není-li další činnost podniku společensky účelná, zejména porušuje-li podnik hrubě nebo opětovně smlouvu nebo právní předpisy. Při zrušení podniku určí sbor zástupců, popřípadě ministerstvo zemědělství a výživy republiky likvidátora. Po dobu likvidace užívá podnik svého názvu s dodatkem označujícím likvidaci.

(2) Po jmenování likvidátora přestávají působit orgány podniku. Likvidátor jedná jménem likvidovaného podniku a oznámí jeho likvidaci příslušnému soudu k zápisu do podnikového rejstříku a příslušné pobočce Státní banky československé.

(3) Sbor zástupců může se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky ve svém rozhodnutí o zrušení podniku stanovit, že na základě uzavřené dohody bude jeho činnost napříště zajišťovat některá z členských organizací, popřípadě i nečlenská zemědělská socialistická organizace; v takovém případě přecházejí práva a závazky, jakož i veškerý majetek zaniklého podniku na tuto organizaci, popřípadě více organizací, bez likvidace. Ke dni zrušení podniku předloží předseda představenstva příslušnému soudu návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku.

§ 35

Postup při likvidaci podniku

(1) Likvidátor sestaví likvidační rozvahu podniku a je povinen zajistit řádné vedení účetnictví podniku v likvidaci.

(2) Likvidátor provádí právní úkony potřebné pro správu likvidované majetkové podstaty. Z výtěžku likvidace postupně uspokojí jednotlivé závazky v tomto pořadí:

a) nedoplatky mezd pracovníků podniku a ostatní nároky vyplývající z jejich pracovních vztahů;

b) náklady vzniklé při likvidaci;

c) daně, nedoplatky daní, dávek, poplatků a úvěry s příslušenstvím poskytnuté Státní bankou československou;

d) závazky z neoprávněně získaných majetkových prospěchů; e) ostatní závazky, včetně půjček poskytnutých členskými organizacemi.

(3) Ze jmění zbylého po úhradě závazků podle odstavce 2 se uhradí do státního rozpočtu dotace poskytnuté na investiční výstavbu podniku a zbytek se rozdělí mezi členské organizace podle členských podílů.

(4) Pokud prostředky z likvidace nestačí k úhradě závazků podle odstavce 2, uplatní likvidátor u členských organizací požadavek na úhradu schodku [§ 21 odst. 2 písm. d)].

(5) Po ukončení likvidace podá likvidátor zprávu o výsledcích likvidace orgánům uvedeným v § 18 odst. 2 a 3 a předloží příslušnému soudu návrh na výmaz podniku z podnikového rejstříku.


ČÁST IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 36

Pokud ministerstvo zemědělství a výživy republiky vydalo před účinností této vyhlášky souhlas ke zrušení podniku a likvidace nebyla dosud započata, může se v těchto případech uskutečnit převod práv a závazků, jakož i veškerého majetku podniku na nabývající organizaci za podmínek stanovených v § 34 odst. 3.

§ 37

V zájmu předběžného ověřování nových způsobů spolupráce v zemědělství a jejich organizačních forem může ministerstvo zemědělství a výživy republiky v dohodě s federálním ministerstvem zemědělství a výživy povolit v jednotlivých případech výjimky z jednotlivých ustanovení této vyhlášky.

Účinnost

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.


Ministr:

Dr. Večeřa v. r.

Poznámky pod čarou

2) § 111 - 131 zákoníku práce a vyhl. č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

2a) Například:
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášek č. 15/1984 Sb. a č. 22/1986 Sb.
Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 83/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol a vyhláška ministerstva školství SSR č. 87/1984 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol.
Vyhláška ministerstva školství ČSR, ministerstva zdravotnictví ČSR a ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 84/1984 Sb., o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních odborných škol a vyhláška ministerstva školství SSR, ministerstva zdravotnictví SSR a ministerstva práce a sociálních věcí SSR č. 88/1984 Sb., o poskytování stipendií a hmotného zabezpečení žákům gymnázií a středních odborných škol.
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

3) Směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 17. 12. 1985 čj. FM 041-2003/85 o financování oběžných prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích (reg. v částce 1/1986 Sb.).
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy a předsedy Státní banky československé č. 120/1985 Sb., o financování reprodukce základních prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1985 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích.
Výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22. 11. 1985 čj. FM 01-1968/85 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech (reg. v částce 5/1986 Sb.).
Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 26/1986 Sb., o rezervním fondu v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích.

4) § 96 odst. 1 zák. č. 122/1975 Sb.

5) § 96 odst. 2 zák. č. 122/1975 Sb.

6) Vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek č. 73/1978 Sb. a č. 160/1970 Sb. a výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/82 ze dne 17. 5. 1982 o cenách sjednávaných dohodou odběratele s dodavatelem.

Přesunout nahoru