Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 156/1975 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí o správě národního majetku

Částka 37/1975
Platnost od 27.12.1975
Účinnost od 01.01.1976
Zrušeno k 01.01.1985 (90/1984 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

156

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí

ze dne 11. prosince 1975

o správě národního majetku

Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 391 a § 75 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb.:


ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

Tato vyhláška upravuje správu hmotného národního majetku státními organizacemi, nakládání s pohledávkami a jinými majetkovými právy státu a státních organizací a smluvní převody věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických.

§ 2

Základní povinnosti státních organizací při správě národního majetku

(1) Státní organizace (dále jen "organizace") jsou povinny spravovat hmotný národní majetek s péčí řádného hospodáře a jsou za tuto správu plně odpovědny. Proto jsou organizace povinny národní majetek zjistit, sepsat, ocenit a běžně vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů. 1)

(2) Organizace jsou dále povinny hmotný národní majetek ochraňovat a provádět všechna opatření, aby byl vzhledem k svému společenskému poslání ve své podstatě zachován, zlepšován, rozšiřován, plně využíván a účelně rozmisťován. K jeho ochraně jsou organizace povinny použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům, ochrany práva správy 2) a uplatňovat právo na náhradu škod proti těm, kteří za ně odpovídají, i proti těm, kteří škody spolu-způsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti směřující k jejich zabránění a odvrácení.

(3) Povinnosti podle předchozích odstavců mají i koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, pokud hospodaří a nakládají svým jménem s národním majetkem, jehož správcem je koncern, a to v rozsahu stanoveném ve statutu koncernu.

(4) Organizace jsou povinny soustavně věnovat stejnou péči správě pohledávek a jiných majetkových práv státu. 3)

(5) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením organizace, která majetek spravuje. Organizace je přitom povinna postupovat podle předpisů o evidenci nemovitostí. 4)

ČÁST DRUHÁ

Správa hmotného národního majetku

§ 3

Příslušnost ke správě

(1) Ke správě národního majetku jsou oprávněny jen státní organizace. Koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, činí svým jménem právní úkony související se správou národního majetku, jehož správcem je koncern, a to v rozsahu stanoveném statutem koncernu. 5) Statut koncernu určí zejména rozsah oprávnění koncernových podniků, popřípadě koncernových účelových organizací, k úkonům týkajícím se přebytečného nebo neupotřebitelného národního majetku, dočasného užívání národního majetku, převodů správy a vlastnictví národního majetku.

(2) Národní majetek má spravovat zásadně ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak. 6) Užívá-li nemovitého národního majetku několik organizací, má se za to, že tento majetek slouží převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší části. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat (§ 4 odst. 1), mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit od těchto zásad.

(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá. Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek zcela nebo zčásti k dočasnému užívání jiné organizaci (§ 9 odst. 1).

(4) Má-li organizace ve správě nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné organizace (dále jen "oprávněná organizace"), je spravující organizace povinna převést tento majetek do správy oprávněné organizace, pokud se organizace podle zvláštního předpisu nedohodnou jinak; 7) jde-li o nemovitý národní majetek, který je určen podrobným územním plánem pro soustředěnou bytovou výstavbu, nebo který je určen schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky, 8) je spravující organizace povinna převést takový majetek do správy příslušného národního výboru. Spravující organizace je povinna převést majetek do 30 dnů ode dne, kdy o to oprávněná organizace požádá.

(5) Pokud organizace nesplní povinnost podle odstavce 3 nebo 4, rozhodnou orgány uvedené v § 4 odst. 1.

(6) Národní výbor, popřípadě organizace jím řízená a určená, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby dále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly (§ 7 odst. 4). Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo zčásti přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí aspoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

§ 4

Odstraňování pochybností o příslušnosti ke správě národního majetku

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která organizace má určitý národní majetek spravovat (dále jen "pochybnosti"), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž pochybnosti vznikly; nemají-li společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory. Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajské národní výbory"); nedojde-li k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vzniknou-li pochybnosti mezi organizací řízenou federálním orgánem státní správy a organizací řízenou orgánem státní správy republiky, anebo mezi organizací řízenou orgánem státní správy České socialistické republiky na jedné straně a Slovenské socialistické republiky na druhé straně, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajského národního výboru, pokud jednou z organizací, mezi nimiž pochybnosti vznikly, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Rozhodování o odstraňování pochybností je postup, v němž orgány, uvedené v předchozím odstavci (dále jen "rozhodující orgány"), rozhodují o právních poměrech organizací při řízení jejich hospodářské činnosti.

(3) Organizace, mezi nimiž vznikly pochybnosti, musí bez zbytečného odkladu podat žádost o vydání opatření, která z nich je povinna určitý národní majetek spravovat (dále jen "opatření"). Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací nadřízenému orgánu musí být podepsána vedoucím organizace nebo jím pověřeným vedoucím pracovníkem, musí obsahovat skutečnosti, o něž se opírá, a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je nutno připojit doklad o tom, že mezi organizacemi nedošlo k dohodě.

(4) Organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě stanovené příslušným rozhodujícím orgánem předložit své vyjádření, v němž musí být uvedeno zejména stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž je opírá, návrh, jak má být rozhodnuto, a připojit potřebné doklady.

(5) Rozhodující orgán projedná věc s organizacemi, mezi nimiž pochybnosti vznikly, a vede je především k tomu, aby mezi sebou dohodly řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Pokud se organizace dohodnou, rozhodující orgán opatření nevydá.

(6) Příslušná ministerstva financí rozhodují o vzniklých pochybnostech, jakmile ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory, prokáží předložením potřebných dokladů a podrobným hospodářsko-právním rozborem, že o pochybnostech nemohou rozhodnout. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popřípadě krajský národní výbor, u příslušného ministerstva financí, a to i v těch případech, kdy ministerstva financí rozhodují v dohodě.

(7) Převádí-li se opatřením rozhodujících orgánů správa národního majetku, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 5.

(8) Proti opatřením rozhodujících orgánů není opravných prostředků.

(9) Dokud podle předchozích odstavců nebyly odstraněny pochybnosti o příslušnosti ke správě určitého národního majetku, je organizace, spravující tento majetek, povinna řádně plnit své povinnosti vyplývající z jeho správy.

§ 5

(1) Sdružují-li organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků určených k činnosti podle smlouvy o sdružení prostředků, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít ve správě takto pořízené zařízení. Bude to zpravidla ta organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které bylo toto zařízení pořízeno, anebo která převážně přispěje na jeho pořízení. 9)

(2) Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků určených k činnosti podle smlouvy o sdružení prostředků s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se rovněž předem ve smlouvě o sdružení dohodnout, která z nich bude mít takto pořízené zařízení ve správě nebo ve vlastnictví. 9)

§ 6

Přebytečný a neupotřebitelný národní majetek

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci. 10)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu, anebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba zbourat nebo zrušit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu; sem patří též budovy a stavby, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.

(3) Organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný, a nakládat s ním podle dalších ustanovení. 11)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí pracovník, a to popřípadě na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

§ 7

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) Národní majetek, o němž organizace rozhodne podle § 6 odst. 4, že je přebytečný, převede do správy jiné státní organizace ( § 12 a násl.) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 15 a násl.). Věci, které mohou být v osobním vlastnictví a o něž neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, mohou být převedeny do vlastnictví občanů. Není-li možné ani to, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným.

(2) Při nakládání s přebytečným movitým národním majetkem použijí organizace zásadně součinnosti socialistických organizací, které obstarávají zprostředkovací službu.

(3) S přebytečnými základními prostředky se zároveň převádějí v potřebném množství náhradní součástky, pokud je organizace nepotřebuje k udržování a opravám jiného majetku.

(4) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe a snadněji spravovat. Zemědělská půda se vždy převede do správy okresního (městského) národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 4.

§ 8

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) S národním majetkem, o němž organizace podle § 6 odst. 4 rozhodne, že je neupotřebitelný, a sama jej nemůže hospodárněji využít (např. jako materiál), nakládá způsobem uvedeným v § 7 odst. 1 a 2. Pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy. 12)

(2) S neupotřebitelnými budovami a stavbami (§ 6 odst. 2), popřípadě s materiálem z nich, se naloží podle předchozího odstavce.

(3) Nepodaří-li se s neupotřebitelným majetkem naložit podle předchozích odstavců, určí se na odval.

§ 9

Dočasné užívání národního majetku

(1) Organizace může národní majetek, který má ve správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání jiné socialistické organizaci. Organizace může též přenechat nemovitost nebo její část jiné socialistické organizaci k dočasnému užívání jen určitým vymezeným způsobem, jestliže jí to nebude bránit v dalším užívání tohoto majetku v rozsahu potřebném pro plnění vlastních úkolů a jestliže nemovitosti tímto způsobem bude ve společenském zájmu lépe využito. K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné. Úplata se neposkytuje za přenechání pozemků k dočasnému užívání, jestliže organizaci je spravující nevznikají v souvislosti s jejich správou a provozem žádné náklady, popřípadě pokud jí z přenechání národního majetku do dočasného užívání nevzejde majetková újma.

(2) Přenechání národního majetku k dočasnému užívání socialistické organizaci může se stát jen hospodářskou smlouvou. 13)

(3) Organizace může přenechat za úplatu 14) k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu (např. k dočasnému umístění movitých staveb, k dočasnému užívání zahrádky) v nezbytně nutné výměře pozemek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Stejně tak organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 15 odst. 5 písm. f). Přenechání pozemků k dočasnému užívání občanům se může stát jen písemnou smlouvou.

(4) Doosídlencům ve vymezeném území pohraničí může okresní národní výbor přenechat k dočasnému užívání bez úplaty pozemek za podmínek uvedených ve zvláštním předpise. 15) Podle zvláštních předpisů může zemědělský pozemek přenechat svým pracovníkům k užívání též organizace se zemědělskou a lesní výrobou.

(5) Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 a kromě půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu určenými a přenechávání bytů a místností v domech spravovaných organizacemi k osobnímu užívání občanům podle občanského zákoníku nesmějí organizace národní majetek přenechávat občanům, a to ani vlastním pracovníkům k užívání (např. ani formou vybavování tzv. svépomocných dílen a podobných zařízení), pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak. 16) To neplatí o společenském užívání veřejných zařízení občany, dále o půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomu účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu) a o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jiných věcí organizacemi podle zvláštních předpisů. 17)

§ 10

Trvalé užívání nemovitého národního majetku

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání (§ 70 odst. 1 hospodářského zákoníku) jen jiným socialistickým organizacím než státním.

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen "trvalý uživatel") jsou příslušné okresní a městské národní výbory, 18) v jejichž obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání nemovitý národní majetek, který není ve správě okresního nebo městského národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Se souhlasem příslušného ministerstva financí mohou výjimečně i jiné organizace odevzdat nemovitý národní majetek, který mají ve správě, do trvalého užívání.

(3) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice 19) může provádět jen s předchozím písemným přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči spravující organizaci na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice, snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice byly uhrazeny zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly vynaloženy bez předchozího písemného přivolení organizace, která má majetek ve správě, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(4) Odevzdání národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí. 20)

(5) Hospodářská smlouva o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat

a) výstižné označení odevzdávaného majetku (označení nemovitostí podle obcí, katastrálních území, parcelních čísel a čísel popisných nebo evidenčních u budov a příslušenství, jak jsou vedeny v evidenci nemovitostí),

b) účel, ke kterému se majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání,

d) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání.

(6) Hospodářská smlouva o odevzdání národního majetku do trvalého užívání vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 5.

(7) V hospodářské smlouvě se dále uvede

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku, 21)

b) celkový stav majetku a jeho hlavní nedostatky a závady.

(8) Vznikne-li při uzavírání smlouvy, popřípadě při jednání o její změně nebo zrušení, mezi organizací a trvalým uživatelem rozpor, řeší jej nadřízené orgány.

(9) O předání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se sepíše zápis.

(10) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu, popřípadě určen podrobným územním plánem pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky, je spravující organizace oprávněna takový majetek trvalému uživateli odejmout, 22) pokud mezi nimi nedojde k dohodě o zániku práva trvalého užívání.

§ 11

Osobní užívání pozemků

(1) Do osobního užívání mohou být přiděleny pozemky ve státním socialistickém vlastnictví jen v případech stanovených zákonem. 23)

(2) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní národní výbor, 24) v jehož obvodu je pozemek.

(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná organizace než místní národní výbor, převede jej zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání.

(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemkům za úhradu. 25)

Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření

§ 12

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření 26) jsou přípustné jen mezi státními organizacemi.

(2) Správa národního majetku mimo obvyklé hospodaření se převádí úplatně, a to za cenu podle cenových předpisů, 27) pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. 28)

(3) Bezplatně se převádí správa národního majetku, jde-li o

a) pozemky,

b) hmotný národní majetek převáděný mezi rozpočtovými organizacemi,

c) jiný hmotný majetek, 29) a to nemovitý, dále movité kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích, galeriích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty, a knihovní fondy, popřípadě jejich části, mezi knihovnami jednotné soustavy,

d) hmotný národní majetek, kterého organizace nemůže využít a převádí jej do správy národního výboru, popřípadě organizace jím řízené (§ 7 odst. 4),

e) hmotný národní majetek převáděný na organizaci, která jej podle smlouvy o sdružení prostředků bude mít ve správě (§ 5 odst. 1),

f) nemovitý národní majetek, který organizace převádí na národní výbor, aby jej odevzdal do trvalého užívání (§ 10 odst. 2),

g) přebytečný národní majetek převáděný k účelům vyučovacím do správy škol a školských zařízení,

h) přebytečný národní majetek muzejní a památkové hodnoty určený k dokumentaci vývoje společnosti nebo kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích. 30)

(4) Organizace se mohou výjimečně dohodnout na bezplatném převodu správy národního majetku i v jiných případech, pokud takový převod přispěje k lepšímu využití národního majetku.

(5) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí zpravidla k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku.

§ 13

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu správy národního majetku 31) nebo opatřením nadřízených orgánů.

(2) Opatřením nadřízených orgánů může být převedena správa národního majetku jen, jde-li o převod majetkového celku při zřízení organizace, při reorganizaci, při převodu správy národního majetku v souvislosti s převodem výrobních programů anebo jde-li o opatření příslušného orgánu podle § 3 odst. 5 a § 4. Tato opatření musí mít podstatné náležitosti jako hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku; to platí i o opatřeních podle § 36 zákona o národních výborech. 32)

(3) Opatřením nadřízených orgánů může být převedena správa národního majetku výjimečně bezplatně i v jiných případech než je uvedeno v § 12 odst. 3, pokud takový převod přispěje k lepšímu využití národního majetku.

(4) Rozhodují-li příslušné orgány o převodu správy národního majetku v případech podle § 3 odst. 4, musí současně rozhodnout i o náhradě podle zvláštního předpisu. 33)

(5) Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy do oboru působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu správy orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, nebo do působnosti jiného krajského národního výboru.

§ 14

(1) K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku není třeba schválení nadřízených orgánů, ledaže to stanoví u

a) hospodářských organizací podřízených oborovým podnikům a generálním ředitelstvím trustu statut výrobní hospodářské jednotky,

b) hospodářských organizací řízených národními výbory řídící národní výbor,

c) ostatních organizací jejich nadřízený orgán; u národních výborů národní výbor nejblíže vyššího stupně.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na převody správy národního majetku podle § 3 odst. 4.

Převody vlastnictví národního majetku

§ 15

(1) Převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než státních, k nimž dochází při obvyklém hospodaření (dodávkách výrobků a provádění prací), se řídí ustanoveními hospodářského zákoníku a prováděcích předpisů k němu.

(2) Převody věcí určených k osobní spotřebě do vlastnictví občanů se řídí občanským zákoníkem (prodej v obchodě a poskytování jiných služeb socialistickými organizacemi), popřípadě zvláštními předpisy (např. poskytování léků, školních potřeb žákům, odprodej zemědělských výrobků pracovníkům státních organizací se zemědělskou výrobou apod.).

(3) Jiné převody vlastnictví k věcem, které jsou národním majetkem, jsou možné jen za podmínek a způsobem dále stanoveným.

(4) Vlastnictví pozemku lze převést jen, jde-li o

a) spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která je na tomto pozemku postavena [odstavec 5 písmena e) a f)],

b) části pozemků, které mají být přičleněny k jiným pozemkům ve vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních, pro vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání nemovitostí,

c) části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů, mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, rekreačních chat a pro zřízení zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví jiných socialistických organizací než státních; předpokladem pro převod těchto částí pozemků na občany je, že není vhodné zřídit k nim právo osobního užívání,

d) pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi, e) převod pozemků na organizace zahraničního obchodu.

(5) Vlastnictví ostatního národního majetku lze převést jen, jde-li o

a) přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek, a to na jiné socialistické organizace než státní a jde-li o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, též na občany,

b) národní majetek, který není přebytečný, je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na organizace uvedené pod písmenem a) nebo na mezinárodní hospodářské organizace se sídlem v ČSSR, 34)

c) hmotný národní majetek, který převádí organizace na jinou socialistickou organizaci než státní, která jej podle smlouvy o sdružení prostředků, 35) popřípadě podle smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku, 36) bude mít ve vlastnictví,

d) výměnu věci mezi státními organizacemi na straně jedné a jinými socialistickými organizacemi než státními na straně druhé,

e) rodinné domky a rekreační chaty s příslušenstvím, a to především na občany, i když tento majetek není přebytečný,

f) obytné domy s příslušenstvím, které rodinnými domky nejsou, jsou však určeny k bydlení, mohou plnit účel rodinných domků a jen nepodstatně převyšují znaky určující charakter rodinných domků, 37) a to především na občany,

g) byty, které se převádějí do osobního vlastnictví občanů podle zvláštních předpisů. 38)

(6) Zvláštní předpisy o poskytování nemovitého národního majetku náhradou za nemovitosti občanů nebo za nemovitosti jiných organizací než socialistických zůstávají nedotčeny. 39)

(7) Převod vlastnictví národního majetku se provádí úplatně, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak, a to za cenu podle cenových předpisů. Výjimečně bezplatně lze převést vlastnictví národního majetku jen ve společenském zájmu. Při sdružování prostředků [odstavec 5 písm. c)] lze bezplatně převést vlastnictví národního majetku jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem. 40)

§ 16

(1) K účinnosti smlouvy 41) o převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad jeden milión Kčs nebo o bezplatném převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v pořizovací ceně nad 250 000,- Kčs je třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(2) V ostatních případech k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví nepotřebují schválení ústřední orgány státní správy, oborové podniky, koncerny, generální ředitelství trustů a krajské národní výbory. Jiné organizace potřebují k účinnosti takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené potřebují schválení krajského národního výboru, popřípadě národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně. 42) Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může stanovit, že k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na převody vlastnictví národního majetku podle § 15 odst. 5 písm. c) a g).

ČÁST TŘETÍ

Pohledávky a jiná práva státu

§ 17

(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, 43) a pokud to povaha věci připouští, uskutečňují se převody správy pohledávek a jiných práv státu obdobně podle § 12 až 14.

(2) Je-li dlužník v prodlení s plněním dluhu, je organizace povinna požadovat stanovené úroky z prodlení, popřípadě stanovený poplatek z prodlení.

§ 18

Povolování splátek a odkladu placení

(1) Organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže dluh nebo splátku zaplatit v době splatnosti a jestliže okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka přílišnou tvrdost.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a pohledávka se stane splatnou celá, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo při prodlužování lhůt k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek si organizace vždy vyhradí, že bude požadovat vyšší splátky nebo povolené splátky, popřípadě prodloužené lhůty k zaplacení pohledávky nebo splátek odvolá, zejména zlepší-li se majetkové nebo výdělkové poměry dlužníka.

(3) Organizace může při povolení splátek a při prodlužování lhůt k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek upustit od požadování úroků z prodlení, plní-li dlužník sjednané podmínky.

§ 19

Prominutí

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, 44) je organizace oprávněna zcela nebo zčásti prominout dobytnou pohledávku proti občanu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro dlužníka zvláštní tvrdost. Za tvrdost nelze považovat případ, kdy došlo ke vzniku pohledávky v souvislosti s úmyslnou trestnou činností dlužníka. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to až do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník až do výše svého závazku pohledávky vzdal. Prominutím pohledávky závazek dlužníka zaniká.

Upuštění od vymáhání

§ 20

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, je organizace oprávněna prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla a musí usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní organizace.

(2) Organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

a) pohledávka se promlčela,

b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky, 45)

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, jestliže dlužníkem je státní organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že jej v době vymáhání nelze realizovat prodejem.

(3) Organizace je oprávněna dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud nebo jiný příslušný orgán určil výši podle své úvahy.

(4) O upuštění od vymáhání pohledávky se dlužník nevyrozumí. Upuštěním od vymáhání pohledávky závazek dlužníka nezaniká, a pokud je po právu a nepromlčel se nebo nezanikl, může být i přesto proti němu uplatňován.

§ 21

(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs (nepatrná pohledávka) za jiným dlužníkem než státní organizací nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, je organizace oprávněna trvale upustit od jejího vymáhání.

(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 200 Kčs.

§ 22

(1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti nakládání s pohledávkou podle § 19 a 20 třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(2) V případech, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, jsou ústřední orgány státní správy, oborové podniky, koncerny, generální ředitelství trustů a krajské národní výbory oprávněny s pohledávkami, které jsou v jejich správě, nakládat podle § 19 a 20. Jiné organizace potřebují k takovému nakládání s pohledávkami schválení, jestliže to stanoví přímo nadřízený orgán; národní výbory nižších stupňů a organizace těmito národními výbory řízené, stanoví-li tak národní výbor vyššího stupně.

§ 23

(1) K nakládání s pohledávkami podle § 19 až 22 je rozhodný jejich stav s příslušenstvím v době, kdy má k prominutí nebo upuštění od vymáhání pohledávek dojít. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodná úhrnná výše všech pohledávek.

(2) Nakládání s pohledávkami podle § 18 až 22 se musí stát v písemné formě.

§ 24

Ustanovení § 17 až 23 platí, pokud nakládání s pohledávkami státu neupravují zvláštní předpisy jinak. 46)

§ 25

Jiná práva státu

Ustanovení této vyhlášky platí, pokud zvláštní předpisy 47) nestanoví jinak, obdobně pro nakládání s jinými právy státu. Příslušnost jednotlivých organizací schvalovat nakládání s jinými právy státu se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou obecnou cenou.

§ 26

Cenné papíry

O správě cenných papírů a nakládání s nimi platí obdobně § 2, § 3, § 12 až 16 této vyhlášky; o správě pohledávek z cenných papírů platí obdobně ustanovení § 17 a násl., jakož i předpisy o devizovém hospodářství. 48)

§ 27

Změna smluv, vzdání se a uznání nároků

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 19). Ke schválení změny nebo zrušení smlouvy jsou oprávněny orgány uvedené v § 22; přitom příslušnost těchto orgánů se řídí výší újmy vyjádřené obecnou cenou.

(2) Ustanovení § 18 až 26 se vztahují i na případy, kdy k nakládání s pohledávkou nebo jiným právem státu dochází v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem (např. smírem, zpět-vzetím návrhu na zahájení řízení).

(3) Organizace je oprávněna v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem uznat nárok uplatněný proti státu obdobně podle § 19 a 22.

ČÁST ČTVRTÁ

Pohledávky a jiná práva státních organizací

§ 28

(1) Organizace jsou při nakládání se svými pohledávkami a jinými právy povinny postupovat se stejnou péčí jako při nakládání s pohledávkami a jinými právy státu.

(2) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, postupují organizace při nakládání se svými pohledávkami a jinými právy podle ustanovení § 17 až 26 s výjimkou

a) ustanovení § 22 odst. 1; v těchto případech náleží schvalování příslušným ústředním orgánům státní správy, popřípadě krajským národním výborům,

b) státních spořitelen, pokud jde o pohledávky a jiná práva vyplývající z předmětu jejich činnosti.

(3) Ustanovení § 27 platí pro nakládání s pohledávkami a jinými právy organizací jen přiměřeně.

(4) Statut koncernu určí, v jakém rozsahu mohou koncernové podniky, popřípadě koncernové účelové organizace, nakládat se svými pohledávkami a jinými právy podle § 17 až 26.

ČÁST PÁTÁ

Převody věcí do státního socialistického vlastnictví

§ 29

Úplatné převody vlastnictví

(1) Organizace mohou nabývat věci do státního socialistického vlastnictví za úplatu od občanů a jiných organizací než socialistických jen výjimečně, nemohou-li tyto věci nabýt od socialistických organizací a potřebují-li je nezbytně pro plnění plánovaných úkolů, a to za cenu podle cenových předpisů.

(2) Úplatné převody věcí od občanů a jiných organizací než socialistických se řídí předpisy občanského zákoníku.

(3) K úplatnému nabývání věcí nepotřebují schválení ústřední orgány státní správy, oborové podniky, koncerny, generální ředitelství trustů a krajské národní výbory. Jiné organizace potřebují k takovému nabytí věcí schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů potřebují schválení národního výboru nejblíže vyššího stupně. Orgány oprávněné schvalovat úplatné převody věcí mohou stanovit, ve kterých případech není třeba jejich schválení.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy nabývání věcí od občanů a jiných organizací než socialistických, které je předmětem činnosti organizace (např. výkup léčivých bylin, zemědělských výrobků, sběrných surovin apod.).

Bezplatné převody vlastnictví

§ 30

(1) K přijetí nabídky bezplatného převodu věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických je příslušný, s výjimkou dále uvedených případů, toliko okresní národní výbor, v jehož obvodu je předmět nabídky nebo jeho převážná část, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. 49) Přijetím nabídky přechází věc do státního socialistického vlastnictví a do prozatímní správy tohoto okresního národního výboru.

(2) Nabídku bezplatného převodu drobných movitých věcí může přijmout místní národní výbor, jestliže podle nabídky byly určeny pro potřeby místního obyvatelstva. Jsou-li předmětem nabídky drobné movité věci, určené potřebám školy, může nabídku přijmout škola, pokud může svým jménem nabývat práv a zavazovat se, jinak organizace spravující majetek v užívání školy. Přijetím nabídky přecházejí tyto věci do státního socialistického vlastnictví a do správy místního národního výboru, anebo školy nebo organizace spravující majetek v užívání školy.

(3) Nabídku bezplatného převodu věcí vědecké, umělecké nebo sběratelské hodnoty, učiněnou vědecké nebo jiné organizaci, které přísluší správa takového majetku, může přijmout tato organizace. Přijetím nabídky přejde věc do státního socialistického vlastnictví a do její správy.

(4) K přijetí nabídky bezplatného převodu věci, která je v zahraničí, je příslušné federální ministerstvo zahraničních věcí, kterému přísluší též s přijatým majetkem naložit. Přitom postupuje v dohodě s federálním ministerstvem financí.

(5) Dojde-li nabídka bezplatného převodu věci jiné organizaci, než která je podle předchozích ustanovení příslušná k přijetí nabídky, je organizace povinna neprodleně tuto nabídku postoupit příslušnému okresnímu národnímu výboru.

§ 31

(1) Nabídka i přijetí nabídky bezplatného převodu věci se musí stát v písemné formě.

(2) Jsou-li s nabídkou bezplatného převodu věci spojeny závazky nebo povinnosti neúměrné její hodnotě nebo významu, nebo váže-li vlastník svou nabídku obtížnými nebo nevhodnými podmínkami, anebo brání-li přijetí nabídky jiné závažné důvody, může být přijata jen, je-li na jejím přijetí zvláštní zájem. V těchto případech je však třeba schválení krajského národního výboru, popřípadě národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně, 50) je-li k přijetí nabídky příslušný okresní národní výbor, a schválení nadřízeného ústředního orgánu státní správy, přijímá-li nabídku vědecká nebo jiná organizace (§ 30 odst. 3). V pochybnostech si vyžádá krajský národní výbor, popřípadě národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně nebo ústřední orgán státní správy stanovisko příslušného ministerstva financí.

ČÁST ŠESTÁ

Dohled

§ 32

Odpovědnost za národní majetek a dohled nad jeho správou

(1) Nadřízené orgány a národní výbory vyšších stupňů (dále jen "nadřízené orgány") jsou odpovědny za řádný výkon správy národního majetku jimi řízených organizací; proto jsou povinny v rámci své řídící a kontrolní činnosti soustavně dohlížet, zda jimi řízené organizace řádně plní všechny povinnosti vyplývající z právních předpisů o správě národního majetku a z nápravných opatření uložených jim k odstranění nedostatků. Zjistí-li nadřízené orgány závady ve výkonu správy národního majetku, jsou povinny učinit všechna potřebná nápravná opatření k jejich odstranění včetně omezení organizací ve výkonu správy. Zjistí-li však vážné nebo opakující se závady, jsou povinny vůči vedoucím pracovníkům vyvodit všechny důsledky vyplývající z příslušných zákonných ustanovení.

(2) Odstranění závad nadřízeným orgánem provádějícím dohled jde na náklad organizace, která má národní majetek ve správě.


ČÁST SEDMÁ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 33

(1) Předpisy o úpravě hospodaření s peněžními prostředky a devizové předpisy nejsou touto vyhláškou dotčeny. Rovněž nejsou dotčeny zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národního majetku, který není v jejich správě, k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace).

(2) Zvláštní předpisy platí o prozatímní správě národního majetku 51) a o správě federálních hmotných rezerv. 52)

§ 34

(1) Výkonem rozhodnutí, kterým se peněžní částka vymáhá prodejem věcí, mohou být postiženy jen ty části národního majetku, které označí orgán přímo nadřízený povinné organizaci; to platí obdobně o přípustnosti postižení pohledávek a jiných majetkových práv státu.

(2) Omezení převodu nemovitostí v národním majetku podle § 58 občanského zákoníku není přípustné.

§ 35

Výjimky z této vyhlášky lze povolit v jednotlivých případech a jen ze závažných důvodů. Pro organizace řízené federálními ústředními orgány státní správy je k povolení výjimek příslušné federální ministerstvo financí. V ostatních případech povolují výjimky ministerstva financí republik.

§ 36

Zrušuje se vyhláška č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku.

§ 37

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.


Ministr: Ing. Lér, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací a prováděcí předpisy k němu, zejména nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, vyhláška č. 154/1971 Sb., o účetnictví, vyhláška č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.

2) § 66 odst. 3 hospodářského zákoníku.

3) Např. práva státu na využívání vynálezů a průmyslových vzorů vzniklá podle zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

4) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se tento zákon provádí, ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb.

5) § 11 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.

6) Např. zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství, vyhláška č. 54/1959 Ú. l., o hospodaření s ocelovými lahvemi na technické plyny a na topný plyn tekutý.

7) Vládní nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

8) § 11 vyhlášky č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků.

9) Vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení.

10) Vyhláška č. 152/1975 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

11) § 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.

12) Vládní nařízení č. 68/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami, a prováděcí předpisy k němu.

13) § 348 odst. 1 hospodářského zákoníku.

14) § 397 odst. 3 občanského zákoníku.

15) Vyhláška č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí.

16) Např. vyhláška č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě ve znění pozdějších předpisů.

17) § 133 odst. 2 zákoníku práce.

18) Položka 22 přílohy B zákona ČNR č. 146/1971 Sb. a položka 21 přílohy D zákona SNR č. 159/1971 Sb.

19) § 7 vyhlášky č. 152/1975 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

20) § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí.

21) § 34 odst. 1 písm. a) nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací.

22) § 70 odst. 3 hospodářského zákoníku.

23) § 198 a násl. občanského zákoníku.

24) § 205 občanského zákoníku.

25) Vyhláška č. 43/1969 Sb. a vyhláška č. 47/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí.

26) § 68 hospodářského zákoníku.

27) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/1974 o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem.

28) Např. vyhláška č. 111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích.

29) § 4 vyhlášky č. 152/1975 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

30) Např. staré stroje a zařízení určené pro muzejní účely jako technická památka.

31) § 347 hospodářského zákoníku.

32) Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, v úplném znění vyhlášeném předsednictvem ČNR pod č. 28/1972 Sb. a předsednictvem SNR pod č. 27/1972 Sb.

33) § 8 vládního nařízení č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod způsobených provozní hospodářskou činností socialistických organizací na hmotném majetku jiných socialistických organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

34) § 389a hospodářského zákoníku.

35) § 360a hospodářského zákoníku.

36) Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

37) § 3 vyhlášky č. 236/1959 Ú. l., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

38) Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům.

39) Vyhláška č. 43/1969 Sb. a vyhláška č. 47/1969 Sb.; vládní nařízení č. 30/1948 Sb., o majetku, který zanechaly v Československé republice osoby, přestěhované do Maďarska podle československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva.

40) § 5 vyhlášky č. 119/1972 Sb.

41) § 349 hospodářského zákoníku, popřípadě § 46 a 47 občanského zákoníku.

42) Položka 18 přílohy C zákona ČNR č. 146/1971 Sb.

43) Např. zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

44) Např. § 12 odst. 5 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

45) § 470 občanského zákoníku.

46) Např. ustanovení trestního řádu o peněžitých trestech; vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

47) Např. vyhláška č. 103/1972 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství.

48) Zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, a vyhláška č. 143/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství.

49) Např. vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

50) Položka 19 přílohy C zákona ČNR č. 146/1971 Sb.

51) Směrnice ministerstva financí pro zabezpečení a správu zajištěného majetku a pro prozatímní správu a realizaci majetku nabytého státem (Věstník ministerstva financí č. 4/1966, poř. č. 9).

52) Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 69/1964 Sb., o Správě státních hmotných rezerv.

Přesunout nahoru