Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 155/1975 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů o fondu kulturních a sociálních potřeb

Částka 37/1975
Platnost od 27.12.1975
Účinnost od 01.01.1976
Zrušeno k 01.01.1981 (165/1980 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

155

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí a Ústřední rady odborů

ze dne 8. prosince 1975

o fondu kulturních a sociálních potřeb

Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb., a Ústřední rada odborů podle článku 25 usnesení IV. všeodborového sjezdu, příloha zákona č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, ve znění přílohy k zákoníku práce stanoví:


ČÁST PRVNÍ

Všeobecná ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje tvorbu, používání a hospodaření s fondy kulturních a sociálních potřeb (dále jen "fond") ve státních hospodářských organizacích, rozpočtových a příspěvkových organizacích, v organizacích zahraničního obchodu s výjimkou družstevních podniků zahraničního obchodu, jakož i v koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích.

(2) Fondy se nezřizují v útvarech ozbrojených sil v oboru působnosti ministerstev vnitra, ministerstev spravedlnosti a v útvarech železničního vojska v oboru působnosti ministerstva dopravy. Pro fondy zřizované v ostatních útvarech ministerstev vnitra platí tato vyhláška, pokud příslušné ministerstvo vnitra v dohodě s příslušným ministerstvem financí a ústředním výborem příslušného odborového svazu nestanoví jinak.

(3) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace v působnosti federálního ministerstva národní obrany platí tato vyhláška, pokud federální ministerstvo národní obrany v dohodě s federálním ministerstvem financí a ústředním výborem příslušného odborového svazu nestanoví jinak.

(4) Odchylky pro tvorbu a používání prostředků fondu v oblasti školství stanoví ministerstvo školství České socialistické republiky a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

(5) Ústřední orgány, které řídí jiné socialistické organizace, než je uvedeno v odstavci 1, mohou po dohodě s příslušným ministerstvem financí a Ústřední radou odborů stanovit, že se v těchto organizacích zřizuje fond podle této vyhlášky.

Tvorba fondu

§ 2

(1) Fond se vytváří ze základního a doplňkového přídělu.

(2) Malé příspěvkové a rozpočtové organizace se mohou za účelem tvorby a využívání fondu sdružovat.

§ 3

Státní hospodářské organizace a organizace zahraničního obchodu

(1) Fond se tvoří přídělem ze zisku, popřípadě přídělem v rámci přerozdělení zisku nadřízeným orgánem. Základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce [dále jen "roční objem mzdových prostředků" 1)], nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka 2) ročně; tento příděl je povinný a zaručený. Základní příděl je zaručen i v případě, že organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu; v tomto případě je zaručen přídělem z oborového nebo resortního rezervního fondu.

(2) Doplňkový příděl do výše 1,2 % ročního objemu mzdových prostředků je závislý na splnění tří ukazatelů. Na každý z nich se přizná příděl ve výši 0,4 % ročního objemu mzdových prostředků v případech, kdy základní příděl činí 0,8 %; příděl ve výši 1/3 rozdílu mezi základním a maximálním přídělem (§ 5 odst. 1) se přizná v případech, kdy základní příděl činí 240,- Kčs na pracovníka. Za splnění ukazatelů se též považuje, nesplní-liorganizace stanovený zisk a třetí podmiňující ukazatel až o 2 % nebo překročí-li stanovený podíl celkových nákladů k upraveným výkonům nebo plánovanou ztrátou až o 2 %.

(3) Ukazateli jsou zisk stanovený při rozpisu státního plánu a státního rozpočtu (nepřekročení plánované ztráty) a podíl celkových nákladů 3) na upravených výkonech. Třetí podmiňující ukazatel určí organizaci nadřízený orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem vždy před počátkem roku; u organizací výzkumné a vývojové základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvy výstavby a techniky republik. Změna tohoto ukazatele během roku není přípustná.

(4) V koncernových podnicích a koncernových účelových organizacích se přiděluje do fondu základní příděl. O výši doplňkového přídělu těmto fondům z doplňkového přídělu koncernu rozhoduje koncern s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí. V případě, že koncernový podnik nebo koncernová účelová organizace nevykazuje zisk nebo vykazuje ztrátu, je základní příděl zaručen z koncernového rezervního fondu.

(5) Převody prostředků z fondu do fondu výstavby musí předem schválit členská schůze (konference) základní organizace Revolučního odborového hnutí; nejsou povoleny převody do ostatních fondů organizace, ani do podpůrného fondu odborové organizace.

§ 4

Rozpočtové organizace

(1) V rozpočtových organizacích se tvoří fond základním přídělem z jejich rozpočtu ve výši 1 % z ročního objemu mzdových prostředků, 4) nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ročně.

(2) Doplňkový příděl je závislý na dosažení rozpočtových úspor a nadplánovaných příjmů:

a) Tento příděl může činit až 25 % z vlastních rozpočtových úspor neinvestičních výdajů ústředně řízených rozpočtových organizací a z nevyčerpaných neinvestičních výdajů národních výborů a jimi řízených rozpočtových organizací, které nejsou účelově subvencovány, popřípadě dotovány ze státního rozpočtu, nebo ze zdrojů národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), nebo které nejsou účelově určeny; tyto úspory se sníží o nevyčerpané mzdové prostředky, úspory z kooperační činnosti, úspory na výdajích na civilní obranu a úspory na plánovaných stipendiích. U ústředně řízených rozpočtových organizací nejsou zdrojem doplňkového přídělu fondu neinvestiční prostředky, k jejichž úspoře došlo v souvislosti se zrušenými úkoly, a úspory vzniklé neplněním plánovaných úkolů. Základem pro výpočet doplňkového přídělu u národních výborů jsou neinvestiční výdaje, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch, s výjimkou neinvestičních výdajů financovaných z účelových subvencí a dotací ze státního rozpočtu nebo prostředků národního výboru vyššího stupně (jiného národního výboru), úvěrů a přechodných výpomocí, ze sdružených prostředků a jiných účelově určených zdrojů;

b) zdrojem doplňkového přídělu ve stejné výši mohou být také příjmy dosažené nad schválený rozpočet po odpočtu výdajů, o které byl překročen rozpočet. 5) Předpokladem pro přiznání tohoto přídělu je, že do státního rozpočtu budou odvedeny příjmy určené ve schváleném rozpočtu organizace. Příjmy, které nejsou zdrojem fondu, stanoví rozpočtová skladba pro příslušné organizace na běžný rok. Zdrojem fondu nejsou dále příjmy z činnosti v civilní obraně, účelově určené příjmy vymezené v rozpočtové skladbě, jakož i další příjmy, které určí bezprostředně nadřízený orgán (řídící národní výbor vůči rozpočtovým organizacím, které řídí, a národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně. Základem pro výpočet doplňkového přídělu u národních výborů jsou příjmy nad schválený rozpočet, které národní výbor realizuje přímo a nikoliv prostřednictvím podřízených organizací nebo v jejich prospěch. Nadřízený orgán, který schvaluje podřízené organizaci doplňkový příděl do fondu, přiměřeně přihlíží i k výdajům, které byly vynaloženy na práce, jež vedly k získání nadplánovaného příjmu. U národních výborů jsou základem pro výpočet doplňkového přídělu nadplánové příjmy dosažené v oddíle "Příjmy rozpočtových organizací" a na správních poplatcích;

c) příslušné ministerstvo financí v dohodě s Ústřední radou odborů může pro organizace, které nedocílí rozpočtové příjmy, stanovit pro přiznání doplňkového přídělu a jeho výši, jiný zdroj než zdroj stanovený v písmenu b).

(3) U národních výborů a rozpočtových organizací jimi řízených lze zvýšit podle rozhodnutí rady národního výboru a příslušného odborového orgánu doplňkový příděl do fondu až do maximálního limitu (§ 6 odst. 1) z prostředků jeho fondu rezerv a rozvoje.

(4) Správnost převodů a oprávněnost zdrojů získaných pro fond přezkoumá za celý rok orgán příslušný k prověřování ročních účetních výkazů. Na základě prověrky rozhodne příslušný orgán o konečné výši doplňkového přídělu do fondu. U ústředních orgánů a krajských národních výborů jednotlivé zdroje získané pro fond a výši doplňkového přídělu posoudí v dohodě s těmito orgány příslušné ministerstvo financí.

§ 5

Příspěvkové organizace

(1) Základní příděl činí 0,8 % z ročního objemu mzdových prostředků, 4) nejméně však 240,- Kčs na jednoho pracovníka ročně.

(2) Doplňkový příděl činí nejvýše 30 % podíl na zlepšeném hospodářském výsledku proti příspěvku na provoz nebo proti odvodu stanovenému ve schváleném rozpočtu. Od zlepšeného hospodářského výsledku nutno předem odečíst úspory na výdajích civilní obrany, úspory z nesplněných plánovaných úkolů a úspory ze zrušených úkolů.

(3) Pokud rozpočet organizace neobsahuje ani příspěvek na provoz ani odvod do státního rozpočtu a organizace docílí zlepšeného hospodářského výsledku, může jí být příslušným nadřízeným orgánem, který rozhoduje o přídělu do fondu, přiznán doplňkový příděl do fondu nejvýše do 30 % z tohoto zlepšeného hospodářského výsledku.

(4) U příspěvkových organizací řízených národními výbory může řídící národní výbor při finančním zúčtování vztahů se státním rozpočtem za uplynulý rok tento doplňkový příděl v souvislosti s nesplněním úkolů v dohodě s příslušným odborovým orgánem přiměřeně snížit, anebo nepřiznat. U ústředně řízených organizací rozhodne o snížení doplňkového přídělu nebo jeho nepřiznání příslušné resortní ministerstvo v dohodě s ústředním výborem odborového svazu.

(5) Zdrojem fondu u příspěvkových organizací řízených národním výborem může být i příspěvek z jeho fondu rezerv a rozvoje.

§ 6

Společná ustanovení k tvorbě fondu

(1) Veškeré příděly (včetně eventuálních převodů z fondu odměn) do fondu v hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizacích a v organizacích zahraničního obchodu mohou činit nejvýše 2 % z ročního objemu mzdových prostředků. 6)

(2) Do doplňkového přídělu se nezapočítávají výnosy z úplatného převodu (prodeje) základních prostředků a jiných předmětů pořízených z fondu, případný zisk ze závodního stravování, část odměny k Rudým praporům páté a šesté pětiletky, resortů a ústředních výborů odborových svazů, splátky půjček a případné úroky z těchto půjček, jakož i úroky z uložených prostředků fondu.

(3) Příslušné ministerstvo financí může v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech mimořádně povolit při splnění všech stanovených ukazatelů v dohodě s Ústřední radou odborů zvýšení přídělu nad 2 % pro potřebu poskytování půjček na družstevní bytovou výstavbu.

ČÁST DRUHÁ

Používání fondu

§ 7

Účel fondu

(1) Fond slouží kolektivu pracujících organizace a důchodcům, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci; pokud to další ustanovení vyhlášky připouštějí, lze jej použít i ve prospěch rodinných příslušníků.

(2) Za rodinného příslušníka se pro účely fondu považují manželka (manžel, druh, družka), děti do skončení povinné školní docházky, mladiství po skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání, nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou nebo duševní vadu neschopni práce.

(3) Fondu se používá na politickovýchovnou, kulturní a vzdělávací činnost, na závodní stravování a na bytové, zdravotní, rekreační, tělovýchovné, sociální a další ve vyhlášce uvedené účely. Používá se jich přednostně k plnění úkolů komplexního programu péče o pracovníky a k pořizování investic a jiných předmětů trvalé hodnoty. 7)

(4) V rámci pořizování investic lze z fondu zakoupit pro rekreační a kulturní účely autobus a přispívat na jeho opravy; na opravy autobusu lze přispívat z fondu, když je ve správě nebo ve vlastnictví základní organizace Revolučního odborového hnutí.

§ 8

Politickovýchovná, kulturní a vzdělávací činnost

(1) Z fondu lze poskytnout příspěvek na pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení závodních kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí. 8)

(2) Z fondu je možné přispívat na politickovýchovnou, kulturní a vzdělávací činnost základní organizace Revolučního odborového hnutí. 9)

(3) V rámci politickovýchovné činnosti lze přispívat z fondu na ideově výchovnou práci Revolučního odborového hnutí, propagaci socialistického soutěžení, technicko-ekonomickou propagaci a na věcné náklady spojené s přiznáním čestných vyznamenání podnikům, významnými dny resortů a významnými výročími podniku.

(4) Přispívat lze z fondu též na

a) náklady při školení funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí; výdaje na stravování se řídí směrnicemi pro hospodaření základních organizací Revolučního odborového hnutí; 9)

b) úhradu nezaviněné ztráty z vydávání závodního časopisu, a to do výše 30 % ztráty;

c) úhradu případného schodku z činnosti závodních kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí; 9)

d) úhradu výdajů na pohoštění 10) a případný věcný dar u příležitosti Mezinárodního dne žen, akcí pro děti a besed s důchodci. Příspěvek může činit nejvýše 50,- Kčs na ženu, dítě nebo důchodce pro jednu akci. Příspěvek na pohoštění lze poskytnout uvedeným osobám jen zúčastní-li se uvedené akce;

e) organizační činnost podnikových výborů (popřípadě koordinačních komisí nebo oborových výborů) Revolučního odborového hnutí;

f) vybavení (předměty neinvestiční povahy) školy, mateřské školy a jeslí, nad kterými převzala organizace patronát.

(5) V rámci kulturní a vzdělávací činnosti základní organizace Revolučního odborového hnutí je možné z fondu přispět i rodinným příslušníkům na kulturní akce včetně vstupenek do divadel, koncertů apod., zájmovou činnost kroužků a souborů Revolučního odborového hnutí, nákup knih a časopisů pro odborné knihovny a odborové klubovny (rudé koutky), přednášky, promítání filmů a besedy. V zájmové činnosti kroužků však nelze hradit materiál v kroužcích použitý.

(6) Fondu lze dále použít jako doplňkového zdroje k poskytnutí stipendia pracovníkům hospodářské organizace (včetně učňů) při studiu na středních odborných školách. Předpokladem pro přiznání podnikového stipendia je, že pracovník se písemně zaváže, že po skončení studia bude po dohodnutou dobu pracovat v podniku.

§ 9

Závodní stravování

Z fondu lze poskytnout příspěvek na:

a) pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zařízení závodního stravování; 8)

b) výdaje, které lze hradit z fondu podle zvláštních předpisů. 11)

§ 10

Bytové účely

(1) Z fondu lze jako z doplňkového zdroje poskytnout příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu a na vybavení závodních hromadných ubytoven. 12)

(2) K řešení vlastní bytové situace pracovníků organizace (nikoliv jejich rodinných příslušníků nebo jiných osob) lze jim poskytnout z fondu na základě písemné smlouvy návratnou půjčku. Tuto půjčku lze poskytnout na výstavbu nebo koupi bytu nebo rodinného domku do osobního vlastnictví nebo spoluvlastnictví, na složení družstevního členského podílu a na vybavení bytů nábytkem nebo na větší stavební úpravy bytů a rodinných domků (modernizace, 13) přístavba, nástavba, přestavba, větší stavební opravy) v osobním vlastnictví.

(3) Návratnou půjčku je možné poskytnout z fondu i pracovníkovi organizace na modernizaci jím užívaného bytu v domech v osobním nebo socialistickém vlastnictví.

(4) Za pracovníky organizace, jimž poskytne státní spořitelna půjčku na bytové účely uvedené v odstavci 2 (kromě půjček na nábytek) až do výše podle odstavce 5 písm. a), je možné na základě písemné dohody s nimi uhradit z fondu úroky. Tato úhrada se provádí jednorázově maximálně ve výši úrokových nákladů při pravidelném splácení připadajících na půjčku poskytnutou státní spořitelnou na dobu 10 let. Úhradu úroků je třeba posuzovat jako půjčku pracovníkovi, která se promine při splacení půjčky od státní spořitelny, z níž byly uhrazeny úroky. Nelze ji převádět na jinou osobu ani ji jiná organizace nemůže převzít.

(5) Návratné půjčky z fondu se poskytují za těchto podmínek:

a) výše půjčky podle odstavce 2 může činit až 35 000,- Kčs, podle odstavce 3 až 10 000,- Kčs;

b) půjčka je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o půjčce;

c) půjčku na výstavbu nebo koupi bytu nebo rodinného domku (jeho část) nebo na složení družstevního členského podílu je možné poskytnout současně každému z manželů, přičemž součet obou půjček nesmí přesáhnout 35 000,- Kčs;

d) zásadně je možné pracovníkovi organizace poskytnout z fondu jen jednu půjčku. Druhou půjčku mu lze poskytnout pouze podle odstavce 2 za předpokladu, že první půjčku poskytnutou mu z fondu splatil;

e) půjčené částky se převádějí na bezúročné účty pracovníků u státní spořitelny (popřípadě na účet stavebního bytového družstva u Státní banky československé); lze jich použít pouze na účely, na něž byly poskytnuty. Při jejich uvolňování postupuje státní spořitelna obdobně jako při výplatách z půjček, které sama poskytuje;

f) půjčku nelze poskytnout v případech, kdy účely v odstavci 2 a 3 byly financovány z jiných podnikových zdrojů;

g) při rozvázání pracovního poměru je půjčka (nebo úhrada neprominutých úroků podle odstavce 4) splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne skončení pracovního poměru;

h) půjčku nelze poskytnout na úhradu nákladů, které byly kryty z půjčky od spořitelny nebo z jiných zdrojů.

(6) V jednotlivých případech může organizace za účelem stabilizace pracovních sil poskytnout pracovníkovi z fondu půjčku na družstevní bytovou výstavbu nejvýše do 15 000,- Kčs, která může být částečně prominuta až do 90 %, splní-li písemný závazek a bude 10 let po jejím poskytnutí v organizaci nepřetržitě pracovat a v družstevním bytě bydlet. Tuto půjčku lze poskytnout na uvedený účel pouze jednou za předpokladu, že pracovník neobdržel jinou půjčku z fondu; nelze ji převádět na jinou osobu ani ji jiná organizace nemůže převzít. Při nesplnění uvedeného závazku musí pracovník půjčku, nebo její zůstatek vrátit nejpozději do šesti měsíců ode dne skončení pracovního poměru.

§ 11

Zdravotnická a dětská zařízení

Fondu lze používat k poskytování příspěvků na

a) pořízení, rekonstrukci, modernizaci a vybavení závodních zdravotnických zařízení, jakož i závodních jeslí a závodních mateřských škol, 8)

b) rekonstrukci, modernizaci a vybavení hygienických zařízení organizace (např. umýváren, šaten, sprch, apod. 12);

c) zlepšení pracovního prostředí 12) a nákup zařízení ke zvýšení zdravotní péče o pracovníky organizace.

§ 12

Rekreace

(1) Z fondu se hradí pořízení, rekonstrukce, modernizace a vybavení a přispívá s výjimkou výdajů, které hradí podnik podle zvláštního předpisu, 14) na provoz a udržování podnikových (závodních) rekreačních zařízení v Československé socialistické republice.

(2) Z fondu je možné poskytnout pracovníkům organizace příspěvky na výběrovou rekreaci Revolučního odborového hnutí, podnikovou rekreaci v tuzemsku (jíž se rozumí i veškeré zájezdy pořádané orgány Revolučního odborového hnutí), na podnikovou rekreaci a tematické a kulturně výchovné zájezdy Revolučního odborového hnutí do socialistických zemí a na pionýrské tábory Revolučního odborového hnutí. Za výběrovou rekreaci Revolučního odborového hnutí se považuje i rekreace organizovaná ústředními výbory odborových svazů z pověření Ústřední rady odborů. Přispět lze i na rekreaci rodinných příslušníků. Příspěvek nelze poskytnout pracovníkovi v hotovosti. Nelze jej poskytnout na kapesné, režijní výlohy cestovní kanceláře (manipulační poplatky apod.), na dopravu osobním dopravním prostředkem do místa rekreace a zpět.

(3) Podnikovou rekreaci organizuje odborový orgán a provozuje ji organizace. Rozpočet finančního a materiálového zabezpečení provozu podnikového rekreačního zařízení sestavuje vedení organizace v dohodě s odborovou organizací.

(4) Při podnikové tuzemské i zahraniční rekreaci a zahraničních zájezdech je každý její účastník povinen hradit ze svých prostředků náklady na stravování; při podnikové tuzemské rekreaci pořizovací cenu potravin spotřebovaných na přípravu jídel.

(5) Z fondu je možné uhradit i výdaje spojené s využíváním podnikového rekreačního zařízení jiné organizace k rekreačním účelům.

(6) Podnikovou zahraniční rekreaci v socialistických zemích 15) se rozumí organizování rekreačních pobytů závodním (podnikovým) výborem Revolučního odborového hnutí:

a) ve vlastních, popřípadě sdružených stanových táborech a rekreačních základnách vybudovaných do konce roku 1972;

b) v najímaných rekreačních zařízeních typu chat, bungalovů, stanů, společných nocleháren, míst v kempinku a ubytování v soukromí. Závodní (podnikový) výbor Revolučního odborového hnutí zajišťuje zahraniční podnikovou rekreaci včetně jejího umísťování v najímaných objektech prostřednictvím cestovní kanceláře Čedok.

(7) Na zahraniční tematické a kulturně výchovné zájezdy Revolučního odborového hnutí nelze z fondu přispívat rodinným příslušníkům.

(8) Za zahraniční podnikovou rekreaci se pro účely fondu považuje též rekreace v Sovětském svazu prováděná závodním (podnikovým) výborem Revolučního odborového hnutí prostřednictvím cestovní kanceláře Čedok, jakož i vlak družby do SSSR.

(9) V rámci schválených družebních dohod lze přispívat z fondu na vzájemnou výměnnou rekreaci organizovanou Revolučním odborovým hnutím v socialistických zemích jako na podnikovou zahraniční rekreaci.

(10) Na pionýrské tábory Revolučního odborového hnutí se přispívá podle zvláštních směrnic. 16) Na tuzemské pionýrské tábory a zahraniční výměnnou rekreaci dětí lze z fondu přispívat i v případě, že je pořádá Socialistický svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, Československý červený kříž nebo tělovýchovná organizace; příspěvek na jedno dítě a jeden pobytový den může činit nejvýše 24,- Kčs.

(11) V těch organizacích, které nemají vlastní ani sdružené rekreační zařízení, popřípadě dostatečnou kapacitu vlastního rekreačního zařízení, výjimečně je možno použít fondu též pro poskytnutí příspěvků na rekreaci v tuzemsku organizovanou závodním výborem Revolučního odborového hnutí ve spolupráci s cestovními kancelářemi formou nájmu v rekreačních a turistických chatách a ve stanových táborech.

(12) Na rekreaci lze přispět z fondu maximálně 30 % ze 2 % ročního objemu mzdových prostředků; z toho nejvýše 1/3 na zahraniční rekreaci a zahraniční zájezdy. Do limitu 30 % se nezahrnují výdaje z fondu na pořízení, rekonstrukci, modernizaci, vybavení a údržbu podnikových rekreačních zařízení a příspěvky na tuzemskou výběrovou rekreaci a na pionýrské tábory.

(13) Nově budované stavby k rekreačním účelům v tuzemsku, k nimž dal souhlas příslušný odborový orgán, lze se souhlasem příslušného ústředního orgánu (popřípadě KNV) a příslušného ministerstva financí financovat i z prostředků hospodářské organizace (z fondu výstavby) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy její plánované úkoly a ostatní povinnosti. Výjimka musí být v těchto případech udělena před zahájením výstavby a je podmínkou pro započetí jejího financování z fondu výstavby.

§ 13

Tělovýchova

(1) Z fondu se hradí pořizování, rekonstrukce, modernizace a vybavení podnikových tělovýchovných a sportovních zařízení, přispívá na jejich provoz, 17) na nákup předmětů pro potřeby masové tělovýchovy a sportu a pracovníků organizace a jejich rodinných příslušníků.

(2) Z fondu lze přispívat

a) aktivním účastníkům sportovních a tělovýchovných soutěží organizovaných odborovými orgány, popřípadě na jimi organizované sportovní akce konané v rámci schválených družebních dohod, a to na dopravné, ubytování, stravování, 18) popřípadě i na věcnou cenu; ve stejném rozsahu lze přispět i vedoucím výpravy a doprovázejícím lékařům. Příspěvek se poskytuje pořádající organizaci;

b) tělovýchovným jednotám na pořizování tělovýchovných a sportovních zařízení, nářadí, náčiní nebo jiného tělovýchovného a sportovního inventáře, na jejich opravy a na technický provoz za předpokladu, že bude smluvně písemně zajištěno, aby toto zařízení a inventář sloužily masové tělovýchově a sportu a mohli jich využívat i pracovníci organizace a jejich rodinní příslušníci (kteří nejsou členy těchto jednot), a to v míře odpovídající výši prostředků, které organizace k tomu poskytla; příspěvky lze poskytovat pouze po dobu, kterou trvá uvedené využívání;

c) na nájem tělovýchovných a sportovních zařízení pro účely rekreační tělovýchovy a sportu pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

d) závodní organizaci Svazarmu na sportovní branná zařízení a předměty sloužící masové tělovýchově, výcviku nebo sportu za předpokladu, že bude smluvně písemně zajištěna možnost jejich využívání všemi pracovníky organizace a jejich rodinnými příslušníky.

(3) Pro pracovníky je možné zakoupit z fondu vstupenky na sportovní odborářské a tělovýchovné akce.

§ 14

Sociální výpomoc

(1) Fondu lze používat na jednorázové výpomoci nejbližším pozůstalým po pracovníkovi, který utrpěl smrtelný pracovní úraz. Dále jej může být použito k poskytnutí jednorázové sociální výpomoci pracovníku (nejbližším pozůstalým) v mimořádně závažných případech (např. při havarijních katastrofách, živelních pohromách, ale i v jiných závažných případech).

(2) V jednotlivých případech může činit sociální výpomoc až 5 000 Kčs.

§ 15

Nepeněžní odměny a dary

(1) Z fondu lze poskytovat pracovníkům organizace nepeněžní odměny a věcné dary. Nepeněžní odměna (věcný dar) má dlouhodobě připomínat dobrý vztah mezi pracovníkem a organizací. Při jeho pořizování lze přihlížet k individuálnímu zájmu odměňovaného pracovníka.

(2) Nepeněžní odměnu nebo dar lze poskytnout:

a) vítězům socialistického soutěžení organizovaného podle zásad schválených odborovým orgánem;

b) za příkladné soustavné plnění pracovních úkolů nebo mimořádnou společenskou angažovanost;

c) u příležitosti pracovních výročí (20, 25, 30, 35, 40 a každých dalších 5 let práce v organizaci) a životních jubileí (50, 55, 60 a každých dalších 5 let věku nebo při prvním odchodu do důchodu).

(3) Celková výše nepeněžních odměn a věcných darů z prostředků fondu nesmí pro jednotlivého pracovníka překročit v běžném roce 1 000,- Kčs. Na nepeněžní odměny a věcné dary nesmí být použito více než 10 % skutečného přídělu fondu v běžném roce.

(4) Nepeněžní odměnou (věcným darem) není poukázka na nákup jakéhokoliv zboží.

ČÁST TŘETÍ

Hospodaření s fondem

§ 16

Sestavování rozpočtu fondu, jeho schvalování a příděly do fondu během roku

(1) O tvorbě a používání fondu sestavuje příslušný odborový orgán spolu s vedením organizace rozpočet, který schvaluje členská schůze (konference) základní organizace Revolučního odborového hnutí. Rozpočtovými zdroji jsou zůstatek fondu k 1. lednu běžného roku, základní příděl za běžný rok a předpokládaný doplňkový příděl za předcházející rok.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je fondem organizace. Za řádnou účetní agendu, za správu majetku pořízeného z fondu a za dodržování předpisů souvisejících s hospodařením s prostředky fondu odpovídá vedoucí organizace.

(3) Členská schůze (konference) základní organizace Revolučního odborového hnutí schvaluje zásady pro poskytování půjček z fondu na bytové účely a příspěvků na rekreaci a jednotlivé konkrétní případy sociální výpomoci a půjček, jejichž část lze prominout, jakož i stipendia. V rámci schváleného rozpočtu fondu a schválených zásad rozhoduje v konkrétních případech závodní výbor Revolučního odborového hnutí.

(4) Příkaz pro úhradu nákladů i jiné čerpání fondu podepisuje oprávněný pracovník organizace a pověřený funkcionář odborového orgánu.

(5) Příděl do fondu se plánuje v hospodářských organizacích ve výši stanovené touto vyhláškou. Během roku se přiděluje do fondu pouze základní příděl. Doplňkový příděl ve všech organizacích se schvaluje při závěrečném hodnocení ročních hospodářských výsledků.

(6) Základní příděl do fondu se provádí v hospodářských organizacích během roku, a to měsíčně, popřípadě čtvrtletně ve výši 0,8 % objemu mzdových prostředků 1) zúčtovaných k výplatě od počátku roku, nejméně však 20,- Kčs měsíčně na jednoho pracovníka u organizací se základním přídělem 240,- Kčs na pracovníka ročně. U rozpočtových a příspěvkových organizací se převádí do fondu po uplynutí čtvrtletí poměrný díl základního přídělu. Na požádání odborového orgánu lze poskytnout u všech organizací do fondu předem zálohu, a to až do výše plánovaného čtvrtletního základního přídělu.

(7) K vyrovnání schváleného rozpočtu kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí se poskytuje záloha. Správné použití této zálohy ověří revizní komise základní organizace Revolučního odborového hnutí odpovědná za činnost kulturního zařízení. Takto ověřené zúčtování se považuje za doklad pro hospodářské vedení organizace.

(8) Nepoužité prostředky fondu koncem roku nepropadají a převádějí se do příštího roku. Nevyčerpané prostředky na nepeněžní odměny a věcné dary a na zahraniční rekreaci a zahraniční zájezdy až do výše limitů lze v následujícím roce použít opět na týž účel, a to nad stanovený limit.

(9) Z fondu lze přispět na výdaje na akce (k nimž fond slouží), organizované spolu nebo v dohodě se základní organizací Revolučního odborového hnutí též jinými závodními složkami společenských organizací. V rámci těchto akcí nelze přispívat na pohoštění, občerstvení a dary. Z fondu nelze poskytovat peněžní příspěvky ani věcné dary společenským organizacím.

(10) Na plnění z fondu není právní nárok. Při jeho poskytování se přihlíží k pracovní a společenské angažovanosti pracovníků organizace.

(11) Podmínky užívání (propůjčování) předmětů pořízených z fondu schvaluje členská schůze základní organizace Revolučního odborového hnutí. Případné poplatky za jejich užívání jsou příjmem závodního výboru Revolučního odborového hnutí.

(12) Případné spory mezi vedením organizace a závodním výborem Revolučního odborového hnutí o tvorbě nebo používání prostředků fondu řeší vyšší odborový orgán v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci.

(13) Kontrolu hospodaření s fondem provádějí státní a odborové orgány. Hospodářské a odborové orgány jsou povinny předložit jim příslušné doklady.

(14) Prostředky fondu lze sdružovat, popřípadě poskytovat z něho příspěvky k účelům, k nimž fond slouží, se souhlasem členské schůze (konference) Revolučního odborového hnutí.

(15) Prostředky fondu jsou uloženy na zvláštním účtě u Státní banky československé. Výdaje na vrub fondu lze uskutečňovat jen do výše těchto prostředků. Hospodaření fondu v rozpočtových a příspěvkových organizacích se vede odděleně od běžného rozpočtového hospodaření organizace.

(16) Z neoprávněného použití nebo tvorby fondu se příslušní pracovníci odpovídají podle zákoníku práce. Funkcionáře Revolučního odborového hnutí, kteří schválí nesprávné použití fondu v rozporu s touto vyhláškou, volá k odpovědnosti vyšší odborový orgán.

1) Rozumí se mzdy a ostatní osobní náklady zúčtované k výplatě a zúčtované výplaty z fondu odměn.

§ 17

Převody majetku pořízeného z fondu a delimitační změny

(1) K převodu správy (vlastnictví) majetku pořízeného z fondu je třeba vždy též dohoda s příslušným odborovým orgánem.

(2) Částky fondu určené k financování zařízení investiční povahy se stanoví v dohodě mezi vedením organizace a základní organizací Revolučního odborového hnutí. Tyto částky lze použít jen na účely stanovené kolektivní smlouvou nebo dohodou o spolupráci uzavřenou mezi vedením rozpočtové organizace a závodním výborem Revolučního odborového hnutí.

(3) Při organizačních změnách se převede na přejímající organizaci, u níž je fond vytvořen, poměrná část základních prostředků a předmětů postupné spotřeby pořízených z fondu, včetně prostředků na účtě fondu, jaká odpovídá počtu převzatých pracovníků (podle stavu ke dni účinnosti této změny).


ČÁST ČTVRTÁ

Závěrečná ustanovení

§ 18

Výjimky z ustanovení části II. a III. této vyhlášky může v závažných případech povolit pro jednotlivé případy příslušné ministerstvo financí v dohodě s Ústřední radou odborů.

§ 19

Zrušuje se vyhláška č. 162/1971 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb; současně se ruší výjimky a odchylky z tvorby a používání fondu povolené do 31. 12. 1975.

§ 20

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.


Předseda Ústřední rady odborů: Ing. Hoffmann v. r.

Ministr financí ČSSR: Ing. Lér, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) Rozumí se mzdy a ostatní osobní náklady zúčtované k výplatě a zúčtované výplaty z fondu odměn.

2) Vychází se z průměrného evidenčního počtu pracovníků v příslušném období (ve fyzických osobách).

3) Při výpočtu tohoto ukazatele se vychází z plánovací metodiky.

4) Rozumí se mzdy a ostatní osobní náklady zúčtované k výplatě včetně stipendií aspirantů a pracovníků na studijních pobytech, zúčtované k výplatě v rámci ostatních osobních nákladů, popřípadě v rámci ostatních výplat fyzickým osobám.

5) Rozumí se podíl z příjmů dosažených nad schválený rozpočet po odpočtu těch příjmů, o které byl souvztažně překročen rozpočet výdajů.

6) Do těchto 2 % se zahrnují i částky získané koordinačním pracovištěm (§ 23 odst. 5 vyhlášky č. 153/1975 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky).

7) Vyhláška č. 152/1975 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

8) Hlavním zdrojem pro financování těchto nákladů jsou prostředky organizace podle vyhlášky č. 90/1972 Sb., směrnic o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (Finanční zpravodaj č. /10/1972/ a směrnic pro financování některých výdajů národních výborů a jimi spravovaných rozpočtových a příspěvkových organizací (Finanční zpravodaj č. 1/1974).

9) Zásady hospodaření základních organizací Revolučního odborového hnutí (Zpravodaj Revolučního odborového hnutí č. 9/1971/, Zásady činnosti a hospodaření kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí (Zpravodaj Revolučního odborového hnutí č. 9 - 10/1972) a vyhláška č. 54/1973 Sb., o nepravidelné hromadné přepravě osob prováděné orgány Revolučního odborového hnutí.

10) Přispět z fondu na pohoštění v rámci politickovýchovné, kulturní a vzdělávací činnosti nelze v žádném jiném případě.

11) Nařízení vlády ČSSR č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

12) Hlavním zdrojem je fond výstavby, popř. provozní prostředky organizace.

13) Modernizací se rozumí úpravy, jimiž je dosaženo vyššího standardu bydlení, tj. např. zřízení koupelny, prádelny, WC, kanalizace, vodovodu, elektroinstalace, provedení tepelných a vodotěsných izolací, zvětšení oken k většímu prosvětlení bytu. Za modernizaci nelze považovat běžnou údržbu a zřizování garáží.

14) Vyhláška č. 90/1972 Sb., směrnice o financování některých výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací (Finanční zpravodaj č. /10/1972/ a směrnice pro financování některých výdajů národních výborů a jimi spravovaných rozpočtových a příspěvkových organizací (Finanční zpravodaj č. 1/1974).

15) Usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 11 z 16. ledna 1975.

16) Směrnice Ústřední rady odborů pro pionýrské tábory Revolučního odborového hnutí (registrováno ve Sbírce zákonů částka /12/1974/ a směrnice pro zahraniční odborářskou výměnnou rekreaci dětí v pionýrských táborech v socialistických zemích.

17) Opravy a udržování základních prostředků hradí organizace podle vyhlášky č. 152/1972 Sb., o reprodukci základních prostředků.

18) V rozsahu vyhlášky č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

Přesunout nahoru