Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 110/1975 Sb.Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení

Částka 26/1975
Platnost od 16.10.1975
Účinnost od 01.01.1976
Zrušeno k 01.01.2002 (498/2001 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

110

VYHLÁŠKA

Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

ze dne 1. října 1975

o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení

Účinný boj proti pracovní úrazovosti vyžaduje, aby organizace zjišťovaly a soustavně sledovaly zdroje, příčiny, četnost a závažnost pracovních úrazů. Tyto základní údaje o úrazovém ději umožní provádět potřebné rozbory stavu a vývoje pracovní úrazovosti, stanovit konkrétní opatření k odstraňování jejich příčin a vytvářet předpoklady k jejímu snížení. K obdobnému cíli směřuje i hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.

Proto Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Český báňský úřad podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. b) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, stanoví v dohodě s Českou odborovou radou a ostatními zúčastněnými orgány:


I. ODDÍL

Evidence a registrace pracovních úrazů

§ 1

Rozsah platnosti

Evidenci a registraci podle ustanovení této vyhlášky podléhají pracovní úrazy

a) pracovníků všech organizací a zařízení (dále jen "organizace"), pokud jsou v pracovním, učebním nebo obdobném poměru,

b) členů jednotných zemědělských družstev, výrobních družstev a členů a jiných osob pracujících v družstevních organizacích,

c) žáků a studentů při výrobní praxi nebo práci v organizacích, vykonávané podle učebních plánů a osnov,

d) poslanců a funkcionářů zastupitelských sborů a ostatních členů jejich orgánů a funkcionářů společenských a zájmových organizací v přímé souvislosti s plněním jejich funkce,

e) příslušníků vojenských útvarů a jiných ozbrojených sborů, pokud pracují v organizacích,

f) osob ve výkonu trestu odnětí svobody a osob ve výkonu vazby, pokud jsou zařazeny do práce v organizacích nebo v nápravně výchovných ústavech, popř. v ústavech, v nichž se vykonává vazba,

g) občanů se změněnou pracovní schopností při přípravě k povolání, svěřenců a obyvatel ústavů sociální péče starších 15 let při pracovní činnosti a osob léčených prací ve zdravotnických zařízeních,

h) občanů, kteří pracují v organizacích na základě dohod o pracích, konaných mimo pracovní poměr (dále jen "pracovníci").

§ 2

Pracovní úraz

(1) Za pracovní úraz se považuje jakékoli poškození zdraví nebo smrt, které byly pracovníkovi způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 1)

(2) Pracovnímu úrazu podle odstavce 1 se pro účely této vyhlášky klade naroveň i úraz, který utrpěl pracovník na pracovišti nebo v prostorách organizace při činnosti, která nesouvisí s plněním pracovních úkolů, nebo jiná osoba, která se s vědomím organizace zdržuje na jejích pracovištích nebo v prostorách, které nejsou jinak veřejně přístupny.

(3) Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. 2)

§ 3

Registrace a evidence pracovních úrazů

(1) Registraci podléhají pracovní úrazy, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost trvající nejméně jeden den mimo den, kdy došlo k pracovnímu úrazu.

(2) Registrací pracovního úrazu se rozumějí úkony, které jsou organizace povinny provést, dojde-li k úrazu uvedenému v odstavci 1, a to

a) odpovědné a spolehlivé zjištění příčin a všech dalších okolností vzniku pracovního úrazu,

b) sepsání záznamu o pracovním úrazu podle výsledku zjištění provedeného podle písm. a),

c) stanovení potřebných opatření proti opakování podobných pracovních úrazů.

(3) Organizace jsou povinny při sepsání záznamu o úrazu postupovat podle příloh č. I, II a III této vyhlášky.

(4) Pokud organizace používají nebo chtějí používat jiný doklad než uvedený v příloze I sloužící k přípravě (ke sběru) dat o pracovních úrazech pro zpracování prostředky výpočetní techniky, musí takový doklad obsahovat verbální informace alespoň v rozsahu uvedeném v příloze I. Použití jiného dokladu oznámí organizace neprodleně orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce.

(5) Organizace jsou povinny vést evidenci o pracovních úrazech podléhajících registraci 3).

(6) O pracovních úrazech, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost kratší než jeden den, jsou organizace povinny vést evidenci v knize úrazů tak, aby mohla být použita jako podklad pro stanovení potřebných opatření a pro pozdější sepsání záznamu o úrazu, projeví-li se následky úrazu později. Pracovníci jsou povinni hlásit tyto úrazy svému nejblíže nadřízenému. Dojde-li později následkem takového pracovního úrazu k pracovní neschopnosti delší než jeden den, jsou organizace povinny postupovat jako při úrazech podléhajících registraci.

§ 4

Druhy pracovních úrazů

(1) Pracovní úrazy se dělí podle závažnosti na úrazy smrtelné, těžké, hromadné a ostatní.

(2) Ve smyslu ustanovení odstavce 1 se považuje

a) za smrtelný každý pracovní úraz, který způsobil pracovníkovi smrt ihned nebo kdykoliv později, nastala-li smrt podle lékařského posudku následkem tohoto pracovního úrazu;

b) za těžký každý pracovní úraz, který měl za následek ztrátu orgánu (anatomickou nebo funkční) nebo jeho podstatné části, anebo takové poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, které lékař označil za těžké, např. ztráta oka, sluchu, komplikovaná zlomenina, vyvolání potratu, roztržení plic, poranění srdce, otřes mozku spojený s bezvědomím, roztržení nebo rozdrcení ledviny, roztržení jater, sleziny, popáleniny II. a III. stupně většího rozsahu;

c) za hromadný každý pracovní úraz, kdy při téže události byly zraněny nejméně tři osoby, z nichž alespoň jedna těžce nebo smrtelně, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob;

d) za ostatní všechny pracovní úrazy, které nejsou uvedeny pod písm. a) až c).

§ 5

Hlášení pracovních úrazů

(1) Postižený, pokud je toho schopen, nebo jiný pracovník, který je svědkem pracovního úrazu nebo se o něm dozví, je povinen ihned uvědomit mistra nebo jiného pracovníka, který je nejblíže nadřízen postiženému.

(2) Jakmile se nejblíže nadřízený pracovník dozví o pracovním úrazu podléhajícím registraci, je povinen ihned ohlásit úraz

a) vedení organizace,

b) závodnímu výboru ROH, popř. pověřenému orgánu základní organizace ROH, nebo komisi bezpečnosti práce, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, anebo komisi pověřené výkonem péče o členy, jde-li o výrobní družstvo.

(3) Organizace jsou povinny po přijetí zprávy o pracovním úrazu ihned ohlásit úraz telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem

a) příslušnému útvaru Veřejné bezpečnosti, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,

b) příslušnému orgánu hygienické služby, jde-li o průmyslovou otravu,

c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, 4) stanoví-li tak zvláštní předpisy.

(4) Po přijetí zprávy o smrtelném, těžkém nebo hromadném pracovním úrazu jsou organizace povinny ihned úraz ohlásit způsobem stanoveným v odstavci 3, kromě orgánům tam uvedeným, též

a) příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, 5) jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru,

b) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru a nebyl-li úraz ohlášen již podle odstavce 3 písm. c),

c) federálním ministerstvům národní obrany, vnitra, dopravy, spojů, ministerstvu vnitra ČSR a ministerstvu spravedlnosti ČSR, jde-li o pracovní úraz, k němuž došlo v souvislosti s technickými zařízeními nebo ve vybraných objektech, které podléhají podle zvláštních předpisů dozoru jejich orgánů,

d) příslušnému odborovému svazu, hromadný úraz též Českomoravské komoře Československé konfederace odborových svazů nebo Konfederaci umění a kultury nebo příslušnému okresnímu výboru Českomoravského rolnického družstevního svazu, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo Svazu českých a moravských výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Svazu českých a moravských bytových družstev, jdeli o organizaci bytového družstevnictví.

e) příslušnému útvaru Veřejné bezpečnosti, nebyl-li úraz ohlášen již podle odstavce 3 písm. a),

(5) Zemře-li pracovník kdykoliv později následkem pracovního úrazu, jsou organizace povinny ihned poté, jakmile se o úmrtí dozvěděly, dodatečně ohlásit písemně úmrtí způsobené pracovním úrazem orgánům uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 4; totéž platí i v případě, kdy vyjde dodatečně najevo, že jde o těžký nebo hromadný pracovní úraz.

§ 6

Zjišťování a vyšetřování příčin pracovních úrazů podléhajících registraci

(1) Organizace jsou povinny ihned po ohlášení pracovního úrazu podléhajícího registraci zjistit odpovědně a spolehlivě příčinu, příčinné souvislosti a všechny další okolnosti vzniku pracovního úrazu a o výsledku zjištění sepsat nejpozději do dvou dnů po ohlášení úrazu záznam o pracovním úrazu (dále jen "záznam o úrazu"). Postižený a ostatní pracovníci, kteří byli svědky pracovního úrazu, jsou povinni přitom účinně spolupracovat.

(2) K zjišťování příčin a sepsání záznamu o úrazu podle odstavce 1 přizve organizace mistra nebo jiného bezprostředně nadřízeného pracovníka a příslušného inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci základní organizace ROH; v jednotných zemědělských družstvech přizve pověřeného člena komise bezpečnosti práce, ve výrobních družstvech určeného člena komise pověřené výkonem péče o členy a jde-li o pracovníky uvedené v § 1 písm. e) až g), také zástupce příslušného útvaru nebo ústavního zařízení.

(3) Organizace jsou povinny stanovit a provést potřebná opatření proti opakování podobných úrazů, určit lhůty k splnění těchto opatření a způsob jejich kontroly. O plnění stanovených opatření jsou povinny informovat funkcionáře uvedené v odstavci 2 a jde-li o smrtelné, těžké nebo hromadné pracovní úrazy, též příslušný inspektorát bezpečnosti práce nebo obvodní báňský úřad, pokud pracoviště podléhá jejich dozoru.

(4) Pracovníci inspektorátu bezpečnosti práce vyšetřují příčiny smrtelných a hromadných pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňují vyšetřování těchto úrazů konaného příslušníky Veřejné bezpečnosti. 7) Vyšetřování se zúčastňují též inspektoři bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyšších odborových orgánů, 8) jde-li o jednotné zemědělské družstvo, družstevní inspektoři společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v JZD 9) a jde-li o výrobní družstvo, družstevní inspektoři společenské kontroly nad bezpečností práce. 10) Rozsah a způsob této účasti stanoví zvláštní předpisy. 11)

(5) Příčiny smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů, které se staly na pracovištích podléhajících dozoru orgánů uvedených v § 5 odst. 4 písm. b) nebo v souvislosti s technickými zařízeními, popřípadě ve vybraných objektech, které podléhají dozoru orgánů uvedených v § 5 odst. 4 písm. c), vyšetřují tyto orgány podle zvláštních předpisů. Ustanovení odstavců 1 až 3 zůstávají nedotčena.

(6) V případě smrtelného nebo hromadného pracovního úrazu jsou organizace povinny

a) učinit opatření, kterými by se zabránilo dalšímu možnému ohrožení života a zdraví pracovníků,

b) zajistit místo pracovního úrazu tak, aby zůstalo zachováno v původním stavu až do příchodu vyšetřujících orgánů.

(7) Změny původního stavu na místech smrtelných nebo hromadných pracovních úrazů jsou přípustné do příchodu vyšetřujících orgánů, jen jde-li o záchranu postižených osob, popřípadě o další záchranné práce, nebo vyžaduje-li to bezpečnost provozu. V těchto případech se vyhotoví náčrtek s vyznačením původní situace a provedených změn, popřípadě se místo ( původní situace) ofotografuje. Za pořízení náčrtku a fotografických snímků odpovídá pracovník, který dal příkaz nebo souhlas k provedení změn.

(8) Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům uvedeným v odstavcích 2 až 5 plnění jejich úkolů a poskytnout jim přitom veškerou pomoc.

§ 7

Předkládání záznamů o pracovních úrazech

(1) Organizace jsou povinny zasílat hromadně opisy záznamů o úrazech za uplynulý kalendářní měsíc do pátého dne následujícího měsíce

a) příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru,

b) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, jde-li o pracoviště podléhající jeho dozoru,

c) Českému báňskému úřadu, jde-li o pracovní úrazy způsobené použitím výbušnin, a to i na pracovištích podléhajících dozoru inspektorátu bezpečnosti práce; tím není dotčena povinnost podle písm. a) a b),

d) federálním ministerstvům národní obrany, vnitra, dopravy, spojů, ministerstvu vnitra ČSR a ministerstvu spravedlnosti ČSR, jde-li o pracovní úrazy, k nimž došlo v souvislosti s technickými zařízeními nebo ve vybraných objektech, které podléhají podle zvláštních předpisů dozoru jejich orgánů,

e) příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví. 12)

(2) Organizace jsou povinny odevzdat jedno vyhotovení záznamu o úrazu postiženému, a jde-li o smrtelný pracovní úraz, pozůstalým.

(3) Jde-li o smrtelný, těžký nebo hromadný pracovní úraz, jsou organizace povinny zaslat opis záznamu o úrazu nejpozději do dvou dnů od jeho ohlášení a zápis o výsledku zjištění příčin úrazu nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku pracovního úrazu, kromě orgánům uvedeným v odstavci 1. též

a) příslušnému odborovému svazu a jde-li o hromadný pracovní úraz též Českomoravské komoře Československé konfederace odborových svazů nebo Konfederaci umění a kultury nebo příslušnému okresnímu výboru Českomoravského rolnického družstevního svazu, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, nebo Svazu českých a moravských výrobních družstev, jde-li o výrobní družstvo, nebo Svazu českých a moravských bytových družstev, jde-li o organizaci bytového družstevnictví,

b) příslušnému okresnímu oddělení Českého statistického úřadu,

c) příslušnému okresnímu prokurátorovi,

§ 8

Registrace pracovního úrazu pracovníka jiné organizace

(1) Utrpí-li pracovní úraz podléhající registraci pracovník v jiné organizaci, než u které je v pracovním nebo obdobném poměru, ohlásí úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm záznam organizace, v niž došlo k pracovnímu úrazu, a zašle jej v potřebném počtu vyhotovení do dvou dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděla, organizaci, u níž je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru. Stejně se postupuje u pracovníků uvedených v § 1 písm. b) až g). Organizace, v níž došlo k pracovnímu úrazu, učiní opatření podle § 6 odst. 3, pokud vznik úrazu sama způsobila. Další opatření podle této vyhlášky učiní organizace, u níž je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru. Obdobně se postupuje při pracovních úrazech jiných osob uvedených v § 2 odst. 2.

(2) Dojde-li k smrtelnému, těžkému nebo hromadnému pracovnímu úrazu, plní povinnosti stanovené v § 5 odst. 4 organizace, v níž došlo k úrazu. O těchto úrazech uvědomí ihned telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem též organizaci, u níž je pracovník v pracovním nebo obdobném poměru; tato organizace se podle okolností zúčastní zjišťování příčin pracovního úrazu.

(3) Utrpí-li pracovní úraz podléhající registraci pracovník vyslané skupiny, která má určeného vedoucího, ohlásí pracovní úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm záznam tento vedoucí ve spolupráci s organizací, v níž se úraz stal. Jinak se postupuje podle odstavce 1.

(4) Utrpí-li pracovní úraz podléhající registraci pracovník skupiny vyslané na práci mimo území Československé socialistické republiky, ohlásí pracovní úraz, zjistí jeho příčinu a sepíše o něm záznam vedoucí skupiny. Utrpí-li pracovní úraz vedoucí vyslané skupiny, splní tyto povinnosti určený zástupce vedoucího, popřípadě jiný pracovník skupiny. Další opatření podle této vyhlášky učiní organizace, která pracovníka vyslala na práci v zahraničí; byl-li pracovník uvolněn pro práci v zahraničí organizací, která je ve smluvním vztahu s některou organizací zahraničního obchodu, učiní tak uvolňující organizace ve spolupráci s touto organizací zahraničního obchodu.

(5) Povinnosti vyplývající z této vyhlášky při pracovním úrazu učně plní organizace, která provádí výchovu učně v době, v níž došlo k pracovnímu úrazu.

II. ODDÍL

Hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, zjišťování a vyšetřování jejich příčin

§ 9

(1) Provozní nehodou (havárií) se rozumí událost, kterou byly vážně ohroženy životy a zdraví osob, nebo provoz, popřípadě rozvoj organizace, nebo kterou byla na majetku organizace způsobena škoda zřejmě převyšující 100 000 Kčs.

(2) Poruchou technického zařízení se rozumí poškození technického zařízení, které způsobilo zastavení nebo omezení jeho provozu, a škoda na něm vzniklá zřejmě přesahuje 20 000 Kčs, nikoliv však 100 000 Kčs.

(3) Organizace jsou povinny ihned telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem oznámit provozní nehodu (havárii) orgánům uvedeným v § 5 odst. 2 písm. b) a odst. 4. Poruchu technického zařízení hlásí však jen orgánům uvedeným v § 5 odst. 2 písm. b) a odst. 4 písm. a) až c) a f). Tím není dotčena povinnost hlásit jiné mimořádné provozní události orgánům uvedeným v § 5 odst. 4 písm. b) a c) podle zvláštních předpisů.

(4) Příčiny provozních nehod (havárií) nebo poruch technických zařízení zjišťují organizace za účasti funkcionářů uvedených v § 6 odst. 2. O výsledku uvědomí do dvou dnů písemně orgány uvedené v odstavci 3. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že v souvislosti s poruchou technického zařízení byl spáchán trestný čin, oznámí to organizace ihned příslušnému útvaru Veřejné bezpečnosti. V ostatním se postupuje obdobně podle § 6 odst. 3 až 8.

(5) Hlášení a vyšetřování provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení podléhajících dozoru orgánů uvedených v § 5 odst. 4 písm. b) a c) upravují zvláštní předpisy.


III. ODDÍL

Společná a závěrečná ustanovení

§ 10

Organizace jsou povinny uschovávat doklady uvedené v § 6 až 9 po dobu pěti let následujících po roce, v němž došlo k pracovnímu úrazu, provozní nehodě (havárii) nebo poruše technického zařízení.

§ 11

Za dodržování ustanovení této vyhlášky odpovídají vedoucí pracovníci organizací na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Neplnění povinností z ní vyplývajících podléhá postihu podle příslušných předpisů. 13)

§ 12

(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují obdobně i na samostatné provozovatele a jednotlivé uživatele technických zařízení. 14)

(2) Ustanovení § 9 a 10 se nevztahují na provozní nehody ve smyslu zvláštních předpisů v dopravě železniční, letecké, lodní a silniční 15) a na požáry.

§ 13

(1) Příslušným orgánem podle této vyhlášky je orgán příslušný podle místa pracovního úrazu, popřípadě provozní nehody (havárie) nebo poruchy technického zařízení.

(2) Dojde-li k pracovnímu úrazu mimo území Československé socialistické republiky (§ 8 odst. 4), je příslušným orgánem ve smyslu § 5 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 1 a 3 orgán, v jehož obvodu působnosti má organizace sídlo.

(3) Tam, kde se v této vyhlášce používá výraz "ROH", rozumí se tím "Československá konfederace odborových svazů a Konfederace umění a kultury", kde se používá výraz "ZV ROH", rozumí se tím "závodní výbor příslušné odborové organizace" nebo "organizace, která plní úkoly společenské kontroly.

§ 14

Zrušuje se vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 152/1969 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.


Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce: Dr. Bartík v. r.

Předseda Českého báňského úřadu: Pastorek v. r.


Příloha I

Příloha II

Pokyny pro vyplňování záznamu o úrazu

V záhlaví se nevyplňuje čtvercový rámeček a údaj "Oborové ředitelství".

Pokud je vnitřní organizační jednotka1) zároveň evidující a vykazující jednotkou, uvede se namísto sídla organizace sídlo, okres a kraj této jednotky.

V rubrice 4 se uvádějí údaje o době úrazu, o druhu zranění (zlomenina, vymknutí, tržná rána, zhmožděnina, oděrky, popálení, perforace oka cizím tělesem apod.), dále se uvádí zraněná část těla (pravé oko, levé koleno, levý nárt, pravé předloktí, temeno hlavy nebo při vnitřních poraněních např. břicho, hrudník, pánev apod.). V nejasných případech je třeba použít diagnózy uvedené v "Potvrzení pracovní neschopnosti", nebo se přímo dotázat lékaře, který poskytl první ošetření. Nakonec se uvede i místo, kde k úrazu došlo.

V rubrice 9 v případech, kdy byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou, se uvádí, pokud šlo o pracovníka jiné organizace, i údaje o jménu a sídle této organizace.

Působilo-li při úrazu více zdrojů a příčin, uvedou se v orámované části v dolním pravém rohu rubrik 8 a 9 tyto údaje do závorky.

V rubrice 10 se uvádí u přijatých opatření jejich termín a pracovník, který za jejich provedení odpovídá, včetně jeho podpisu.

Pokud pro požadované údaje v záznamu o úrazu není v příslušné rubrice dostatek místa, uvedou se tyto údaje s označením rubrik na zvláštní příloze.

Příloha III

Klasifikace zdrojů a příčin úrazů

Správná a jednotně prováděná klasifikace zdrojů a příčin úrazů je předpokladem k vytváření takových pracovních podmínek, které podstatněji sníží možnost pracovních úrazů.

(1) Všeobecné zásady

Za zdroj úrazu se považuje předmět (stroj, dopravní prostředek, materiál apod.), látka (pára, plyn, chemikálie apod.) nebo energie, popř. lidská bytost, zvíře nebo přírodní živel, které svým náhlým vnějším působením přivodily poranění (úraz) pracovníka přímo nebo nepřímo tím, že při nějaké jeho činnosti, popř. při náhodném jeho styku s ním byly bezprostředním podnětem ke vzniku úrazové nehody.

Ve většině případů nepůsobí zdroj úrazu samotný, t. j. izolovaně. Zpravidla se tu vyskytuje ještě další činitel nebo činitelé, jakožto vnitřní příčiny toho, že nějaký zdroj způsobil nehodu nebo přímé zranění. Stav úrazového ohrožení (možnost vzniku nehody) tu vyplývá např. z toho, že zdroj úrazu není upraven nebo dostatečně zajištěn po stránce bezpečnosti práce, nebo že s ním je nesprávně manipulováno, jsou odstraňována bezpečnostní zařízení, ochranné pomůcky, nebo jinak nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy, používá se nebezpečných pracovních postupů (ať vědomě nebo z nedostatku znalosti, výcviku apod.), nebo že osoby přicházející se zdrojem úrazu do styku nejsou náležitě poučeny o svém ohrožení apod. V těchto okol nostech, které spoluvytvářejí nebo zvyšují stav ohrožení pracovníka, je obsažena odpověď na otázku, jaká byla příčina úrazu, a proto jsou zahrnovány pod pojmem příčin úrazů.

Pro účely statistického zpracování je třeba úrazové znaky (zdroje a příčiny) třídit. Třídění se provádí nejprve hrubě, t. j. jednotlivé individuální zdroje nebo příčiny úrazů, které jsou po určité stránce stejnorodé nebo aspoň značně příbuzné, jsou zahrnuty do základních skupin. Tak např. u zdrojů představuje každá základní skupina ucelenou skupinu jednotlivých zdrojů charakterizujících určitý okruh úrazového nebezpečí a stejnorodých z hlediska jejich funkce nebo způsobu používání ve výrobním procesu.

Uvnitř těchto základních skupin se provádí podrobnější třídění, kde např. zdroje po určité stránce stejnorodé (a proto zahrnuté do jedné základní skupiny) se vzájemně rozlišují se zřetelem na určité zvláštnosti jejich používání ve výrobním procesu nebo na určité, sobě blíže příbuzné druhy, popř. s ohledem na druh působení, a tvoří se z nich podskupiny.

Schéma zdrojů obsahuje 11 základních skupin označených pro účely evidence římskými číslicemi I.-XI. V rámci těchto základních skupin jsou zdroje úrazů roztříděny dále do podskupin.

Schéma příčin úrazů se skládá ze 14 základních skupin.

(2) Klasifikační schéma zdrojů úrazů

I. Dopravní prostředky

I-00 Motorové i nemotorové dopravní prostředky letecké

I-01 Motorové i nemotorové dopravní prostředky vodní

I-02 Motorové silniční dopravní prostředky

I-03 Dopravní prostředky železniční, vč. pouličních drah, veřejných lanovek a neveřejné dopravy po koleji

I-04 Nemotorové dopravní prostředky silniční (povozy s potahem, jízdní kola, ruční vozíky apod.)

I-05 Motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (kolejové i bez kolejí)

I-06 Vnitropodnikové lanovky, řetězovky a úklonné (úpadní, svážné) dráhy na koleji

I-07 Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové (na koleji i bez)

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky

II-08 Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu (motorové i nemotorové)

II-09 Výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla pro svislou dopravu

II-10 Dopravníky (transportéry) včetně vnitropodnikových visutých drah

II-11 Zvedací a dopravní zařízení - pomůcky

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní)

a) stroje hnací, převod hnací síly

III-12 Stabilní hnací stroje, motory, generátory, agregáty apod. a pohyblivé stroje použité jako hnací

III-13 Motory dopravních prostředků (mimo dopravu)

III-14 Zařízení pro převod hnací síly

b) obráběcí stroje na dřevo (použité popř. i na jiný materiál)

III-15 Okružní, rámové a jiné pily na dřevo

III-16 Soustruhy a vrtačky na dřevo

III-17 Frézovací, drážkovací a žlábkovací stroje na dřevo

III-18 Hoblovací, brousící a leštící stroje na dřevo

III-19 Sdružené a ostatní, popř. speciální stroje dřevoobráběcí (kolářské, bednářské a jiné mimo speciální papírenské)

c) obráběcí a tvářecí stroje na kovy (použité popř. i na jiný materiál)

III-20 Lisy, kladiva, buchary apod.

III-21 Soustruhy kovů

III-22 Vrtačky na kov a stroje na řezání závitů

III-23 Pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací na kovy

III-24 Brusy, čističky a leštičky kovů (mimo přesné ruční motorické)

III-25 Stroje na beztřískové obrábění kovů

III-26 Stroje svařovací a ostatní (popř. speciální) kovoobráběcí stroje

d) běžné obráběcí, tvářecí a pracovní stroje na ostatní materiál (mimo stroje speciální a různé stroje pomocné používané v různých pracovních oborech)

III-27 Lisy na jiný materiál než na kov a dřevo

III-28 Stroje razicí, vykrajovací, vysekávací, řezací (mimo pily)

III-29 Pily, soustruhy, vrtačky na různý materiál (mimo kov a dřevo)

III-30 Stroje (frézovací, hloubicí, drážkovací, hoblovací, brousicí a lešticí)

III-31 Stroje zdrobňovací, drticí (mlýny), třídicí

III-32 Stroje pomocné, čerpadla, ventilátory, kompresory a různé pracovní stroje

e) speciální stroje pro různé pracovní obory

III-33 Zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské - stroje pro zemní a skalní práce

III-34 Stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železniční

III-35 Zvláštní stroje hutnické a slévárenské

III-36 Zvláštní stroje plynárenské, chemického a gumárenského průmyslu, zvláštní stroje keramické, sklářské, popř. umělých hmot

III-37 Zvláštní stroje na výrobu buničiny, lepenky a papíru, stroje kartonážní

III-38 Zvláštní stroje na výrobu koží a kožešin, stroje obuvnické, kožešnické, rukavičkářské, brašnářské apod.

III-39 Zvláštní stroje textilní a oděvnické (vč. strojů prádelen, čistíren, žehlíren a opraven)

III-40 Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu

III-41 Zvláštní stroje zemědělské (vlečné a ostatní)

III-42 Zvláštní stroje polygrafické, kancelářské, zdravotnické, statistické a jiné neuvedené nebo blíže neurčené stroje pro různé pracovní obory

IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob

IV-43 Silnice, cesty apod. včetně dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní, komunikační prostory) veřejného charakteru - pády osob na rovině

IV-44 Vnitropodniková pracoviště (komunikační prostory) jakékoliv úrovně - pády osob na rovině

IV-45 Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich

IV-46 Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše

IV-47 Prohlubně, jámy, nezakryté otvory (při pracovišti jakékoliv úrovně) - pády osob do hloubky

V. Materiál, břemena, předměty

Va-48 Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál - pád materiálu

Va-49 Ostatní materiál (mimo zn. 48), předměty, výrobky, zařízení - pád předmětů

Vb-50 Břemena (materiál, předměty přemísťované nebo jinak manipulované) - úrazy břemeny

Vb-51 Materiál, předměty - působení ostrými hranami, vyčnívajícími hroty apod. při různé manipulaci, chůzi a pohybu

Vc-52 Drobné úlomky z materiálu nebo z nástrojů odlétnuvší při ručním zpracování, též při pádu a rozbití předmětů - vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla

Vc-53 Drobné úlomky z materiálu nebo nástrojů odlétnuvší při strojovém zpracování - vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla.

VI. Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje

VI-54 Pomocné ruční nářadí (náčiní) dobývací, pro práce zemní, stavební a zemědělské

VI-55 Pomocné ruční nářadí (náčiní) bicí, utahovací, přidržovací, spájecí a svařovací, čisticí, mazací a jiné

VI-56 Pomocné strojní nářadí (upínací "nástroje" a zařízení)

VI-57 Měřicí a rýsovací nářadí (nástroje a přístroje), přenosné lampy

VI-58 Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí a jiné)

VI-59 Nástroje strojní (pro upnutí do strojů a přístrojů, použité popř. pro ruční práci - nástroje tvářecí)

VI-60 Ručně ovládané stroje a přístroje - ochranné přístroje

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny

VII-61 Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny

VII-62 Látky žíravé a leptavé (i pokud jsou současně horké)

VII-63 Horké látky tekuté i plynné (páry)

VII-64 Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.

VII-65 Látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň

VII-66 Výbušniny (trhaviny, třaskaviny, střelivo) a střelné zbraně

VII-67 Škodlivé paprsky (záření)

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem

VIII-68 Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem

IX. Elektřina

IX-69 Elektřina vysokého napětí (nad 300 voltů proti zemi)

IX-70 Elektřina středního a nízkého napětí (do 300 voltů proti zemi)

X. Lidé, zvířata a přírodní živly

X-71 Zvířata

X-72 Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a jiné přírodní vlivy, atmosféra pracoviště

XI. Jiné zdroje

XI-73 Zábavní, sportovní, tělocvičné nářadí a zařízení (včetně mechanických), gymnastické, sportovní a taneční výkony bez nářadí

XI-74 Komplikace při neléčebných lékařských zákrocích, nehody při léčebných zákrocích a jejich opožděné komplikace

XI-75 Jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek

(3) Klasifikační schéma příčin úrazů

1. Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)

2. Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění

3. Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné osobní ochranné pracovní prostředky

4. Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace (i když je pracoviště zdrojem úrazu)

5. Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (na komunikaci)

6. Nesprávná organizace práce.

7. Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovednosti, zácviku, přizpůsobení apod.)

8. Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru

9. Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření

10. Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků (přístrojů)

11. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)

12. Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce

13. Ohrožení zvířaty a přírodními živly

14. Nezjištěné příčiny

Poznámky pod čarou

1) § 41 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

2) § 42 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.

3) Úpravu a obsah evidenčních dokladů o pracovních úrazech, o jejich evidenci apod. a další otázky souvisící se statistikou pracovních úrazů určí podle příslušných předpisů Federální statistický úřad v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce, Českým báňským úřadem a Ústřední radou odborů.

4) Vyhláška č. 25/1972 Sb., kterou se stanoví obvody působnosti obvodních báňských úřadů.

5) Vyhláška č. 18/1969 Sb., o zřízení inspektorátů bezpečnosti práce, ve znění vyhlášky č. 111/1973 Sb.

6) Směrnice Ústřední rady odborů č. 124/1973 Sb. část III bod 3, o postavení a úkolech orgánů ROH v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Jednotná informační soustava v ROH (schválená usnesením předsednictva ÚRO ze dne 11. 7. 1973 - Zpravodaj ROH č. 7/1973, doplněná usnesením sekretariátu ÚRO ze dne 12. 5. 1975 - Zpravodaj ROH č. 5/1975).

7) Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.

8) Směrnice ÚRO č. 124/1973 Sb.

9) Směrnice ústředního výboru Svazu družstevních rolníků ČSR čj. 748/74/1974.

10) Usnesení představenstva Českého svazu výrobních družstev ze 7. 5. 1974 č. 220

(Věst) .

11) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 148/1973 Sb.).

12) Povinnosti organizací uložené § 10 zákona č. 33/1985 Sb., o regresních náhradách, a § 13 vyhlášky č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, tím nejsou dotčeny.

13) § 6 odst. 1, § 17 odst. 2 písm. a) a b), § 20 odst. 2 a § 29 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
§ 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 41/1957 Sb. (horní zákon).
§ 6 odst. 1 písm. e) a f) zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.

14) Jde zejména o osoby, kterým byla povolena samostatná výdělečná činnost, a o samostatně hospodařící rolníky.

15) § 16 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 132/1969 Sb.
Směrnice o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách (reg. v částce 12/1973 Sb.).
§ 45 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon).
Předpis federálního ministerstva dopravy o odborném šetření příčin leteckých nehod (reg. v částce 14/1975 Sb.).
Směrnice o koordinaci postupu a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při leteckých nehodách (uveřejněné ve Věstníku dopravy č. 15/1975).
§ 18 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě.
§ 21 až 26 vyhlášky č. 137/1974 Sb., o vnitrozemská plavbě.
§ 3 písm. c) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích.

(reg.) .
§ 45 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon).
Předpis federálního ministerstva dopravy o odborném šetření příčin leteckých nehod

(reg.) .
Směrnice o koordinaci postupu a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při leteckých nehodách (uveřejněné ve Věstníku dopravy č. 15/1975).
§ 18 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě.
§ 21 až 26 vyhlášky č. 137/1974 Sb., o vnitrozemská plavbě.
§ 3 písm. c) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích.

Přesunout nahoru