Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 37/1974 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství

Částka 5/1974
Platnost od 16.04.1974
Účinnost od 31.03.1974
Zrušeno k 03.10.1990 (123/1994 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

37

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 1. dubna 1974

o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství

Dne 10. října 1973 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství.

Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Berlíně dne 1. března 1974.

Podle svého článku 15 vstoupila Smlouva v platnost dnem 31. března 1974.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.

SMLOUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o úpravě dvojího státního občanství

Československá socialistická republika a Německá demokratická republika

majíce na zřeteli, že se vyskytují osoby, které jsou podle jejich zákonů státními občany obou smluvních stran,

a vedeny přáním odstranit dvojí státní občanství těchto osob, především na základě jejich dobrovolného rozhodnutí, jakož i zabránit vzniku dvojího státního občanství v budoucnu

rozhodly se uzavřít tuto smlouvu.

Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci

president Československé socialistické republiky

RSDr. Jaroslava Šilhavého,

náměstka ministra vnitra ČSSR,

předseda Státní rady Německé demokratické republiky

Dr. Herberta Krolikowskeho,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance Německé demokratické republiky v Československé socialistické republice,

kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli takto:

ČÁST I

Odstranění dvojího státního občanství)

Článek 1

Osoby, které jsou ke dni vstupu této smlouvy v platnost státními občany obou smluvních stran podle jejich zákonů, si zachovají podle této smlouvy státní občanství pouze jedné smluvní strany.

Článek 2

(1) Osoby uvedené v článku 1 mohou během jednoho roku ode dne vstupu smlouvy v platnost zvolit podle části i této smlouvy, které státní občanství si zachovají.

(2) Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území jedné smluvní strany a chtějí si zachovat státní občanství druhé smluvní strany, podají o tom prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu té smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly.

(3) Osoby, které mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, podají prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rozhodly.

Článek 3

(1) Osoby, které nepodají prohlášení podle článku 2 odst. 1, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území mají trvalý pobyt v poslední den lhůty.

(2) Osoby, které nepodají prohlášení podle článku 2 odst. 1 a mají trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, si zachovají státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měly trvaly pobyt před vystěhováním. Jestliže takový pobyt neměly, zachovají si státní občanství smluvní strany, které nabyly později.

Článek 4

(1) Nezletilým osobám, které se narodily přede dnem vstupu této smlouvy v platnost a mají státní občanství obou smluvních stran, mohou rodiče - nejde-li o případ podle odst. 3 - ve lhůtě jednoho roku po vstupu smlouvy v platnost zvolit souhlasným prohlášením státní občanství jedné smluvní strany. Jde-li o nezletilé osoby starší 14 let, je platnost souhlasného prohlášení podmíněna souhlasem těchto osob.

(2) Nepodají-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní stany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 2 odst. 1. nemají-li rodiče společné bydliště, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož nezletilé osoby žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový pobyt neměli, zachovají si nezletilé osoby státní občanství smluvní strany, které má matka.

(3) Nezletilé osoby si zachovají státní občanství smluvní strany, které mají rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odst. 1 stejné státní občanství.

Článek 5

(1) Nezletilé osoby, narozené přede dnem vstupu této smlouvy v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odst. 1 není znám, anebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů.

(2) Jestliže rodiče takových nezletilých osob zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu anebo jestliže pozbyli rodiče svých rodičovských práv, zachovají si nezletilé osoby státní občanství podle článku 4 odst. 2.

ČÁST II

Zabránění vzniku dvojího státního občanství

Článek 6

(1) Dětem narozeným po dni vstupu této smlouvy v platnost mohou rodiče, z nichž má jeden státní občanství jedné smluvní strany a druhý státní občanství druhé smluvní strany, zvolit ve lhůtě tří měsíců od narození dětí státní občanství jedné smluvní strany souhlasným prohlášením.

(2) Jestliže rodiče volí dětem narozeným na výsostném území jedné smluvní strany státní občanství druhé smluvní strany, podají o tom souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí této smluvní strany.

(3) Nepodají-li rodiče souhlasné prohlášení, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt v poslední den lhůty uvedené v článku 6 odst. 1. Nemají-li rodiče společné bydliště, zachovají si děti státní občanství smluvní strany toho z rodičů, u něhož děti žijí. Mají-li rodiče trvalý pobyt na výsostném území třetího státu, zachovají si děti státní občanství smluvní strany, na jejímž výsostném území měli rodiče trvalý pobyt před vystěhováním. Pokud rodiče takový pobyt neměli. zachovají si děti státní občanství smluvní strany, které má matka.

(4) Narodí-li se děti na výsostném území třetího státu, podají rodiče souhlasné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu, popřípadě ministerstvu zahraničních věcí smluvní strany, pro jejíž státní občanství se rodiče pro děti rozhodli. Neučiní-li tak, postupuje se podle předchozího odstavce.

Článek 7

(1) Děti, narozené po dni vstupu této smlouvy v platnost, jimž jeden z rodičů zemřel, nebo u nichž pobyt jednoho z rodičů ke dni uplynutí lhůty uvedené v článku 6 odst. 1 není znám, nebo jejichž jednomu rodiči byla odňata rodičovská práva, si zachovají státní občanství smluvní strany, které má druhý z rodičů.

(2) Jestliže rodiče takových dětí zemřeli, nebo není známo místo jejich pobytu, anebo pozbyli rodiče svých rodičovských práv, zachovají si děti státní občanství podle článku 6 odst. 3.

Článek 8

Děti, narozené ve lhůtě jednoho roku od vstupu smlouvy v platnost, si zachovají státní občanství smluvní stany, které mají jejich rodiče, jestliže ti mají po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odst. 1 stejné státní občanství.

ČÁST III

Všeobecná a závěrečná ustanovení

Článek 9

(1) Bylo-li podle této smlouvy podáno prohlášení, zachovají si příslušné osoby jediné státní občanství dnem podání prohlášení.

(2) Nebylo-li podáno prohlášení, zachovají si příslušné osoby státní občanství jedné ze smluvních stran uplynutím lhůt uvedených v článcích 2 odst. 1 a 6 odst. 1.

(3) Na osoby, které si zachovají státní občanství jedné smluvní strany, se na výsostném území druhé smluvní stany vztahují předpisy o cizincích.

Článek 10

(1) Podat prohlášení jsou oprávněny jen zletilé osoby. Pro účely této smlouvy jsou zletilými osobami ty, které dosáhly věku 18 let nebo mají podle zákonů jedné smluvní strany práva zletilých.

(2) Prohlášení se podávají písemně, zpravidla ve dvojím vyhotovení, nebo ústně do protokolu.

(3) Prohlášení nepodléhají správním poplatkům.

Článek 11

(1) Příslušný státní orgán, který přijal prohlášení, jeho přijetí podateli potvrdí.

(2) Zjistí-li smluvní strana, které bylo podáno prohlášení, že osoba, jíž se prohlášení týká, není podle jejího právního řádu jejím státním občanem, hledí se na prohlášení jako by nebylo podáno. Příslušný státní orgán této smluvní strany o tom vyrozumí podatele prohlášení.

Článek 12

(1) Smluvní strany si vymění diplomatickou cestou

- do šesti měsíců po uplynutí lhůty uvedené v článku 2 odst. 1 seznamy osob, které podaly prohlášení podle části I,

- čtvrtletně seznamy dětí, pro které bylo v předcházejícím čtvrtletí podáno prohlášení podle části II,

a to s uvedením jejich osobních údajů.

(2) K seznamům se připojí po jednom vyhotovení příslušných prohlášení.

Článek 13

Smluvní strany budou ode dne, kdy tato smlouva vstoupí v platnost, podmiňovat vydání rozhodnutí o nabytí státního občanství jedné smluvní strany předložením dokladu o propuštění ze státního svazku druhé smluvní strany.

Článek 14

Otázky spojené s prováděním této smlouvy projednají smluvní strany diplomatickou cestou.

Článek 15

Tato smlouva bude ratifikována. Vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Berlíně.

Tato smlouva se uzavírá na dobu pěti let a její platnost se prodlužuje vždy o dalších pět let, jestliže ji jedna smluvní strana 6 měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti nevypoví.

Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních každé v jazyku českém a jazyku německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Dáno v Praze dne 10. října 1973.

Na důkaz toho zmocnění tuto smlouvu podepsali a opatřili svými pečetěmi.

Za

Československou socialistickou republiku:

RSDr. Jaroslav Šilhavý v. r.

Za

Německou demokratickou republiku:

Dr. Herbert Krolikowski v. r.

Přesunout nahoru