Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Nařízení vlády č. 25/1974 Sb.Nařízení vlády Československé socialistické republiky o závodním stravování

Částka 3/1974
Platnost od 28.03.1974
Účinnost od 01.04.1974
Zrušeno k 01.01.1983 (127/1982 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

25

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Československé socialistické republiky

ze dne 28. března 1974

o závodním stravování

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 391 hospodářského zákoníku, podle § 47 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a k provedení § 140 odst. 1 zákoníku práce:


ČÁST I

Závodní stravování

§ 1

Rozvoj závodního stravování

(1) Závodní stravování je nedílnou součástí péče organizací o pracovníky. Jeho posláním je zabezpečovat pracovníkům ve všech pracovních směnách stravu odpovídající zásadám správné výživy a napomáhat tím k obnově jejich pracovních sil a k upevnění jejich zdraví. Za tím účelem vytvářejí organizace potřebné podmínky pro přípravu stravy a její podávání v průběhu směny.

(2) Organizace zabezpečují rozvoj závodního stravování (přiměřenou provozní kapacitu, kvalitu stravy, kulturu stolování apod.) k uspokojení potřeb svých pracovníků v souladu se společenskými zájmy. K tomu cíli provádějí nejméně jednou ročně rozbor stavu závodního stravování a sestavují na jeho základě a v souladu s programem péče o pracovníky a dlouhodobou koncepcí rozvoje organizace plán rozvoje závodního stravování.

(3) Závazky organizací k zabezpečování, rozšiřování a zvyšování úrovně závodního stravování se stanoví v kolektivních smlouvách, popřípadě v dohodách uzavíraných mezi organizacemi a příslušnými odborovými orgány (dále jen "kolektivní smlouvy") a zajišťují se hospodářskými plány nebo rozpočty.

§ 2

Rozsah platnosti

(1) Toto nařízení se vztahuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 5, na závodní stravování zabezpečované socialistickými organizacemi (dále jen "organizace").

(2) Toto nařízení se nevztahuje na stravování

a) v zařízeních určených ke stravování příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů,

b) ve stravovacích zařízeních zřízených v oblasti společenských organizací a družstevních zemědělských organizací,

c) v zařízeních určených ke stravování vysokoškolských studentů, ve školních a internátních jídelnách, v učňovských jídelnách a v jídelnách zdravotnických zařízení a zařízení sociálního zabezpečení.

(3) Na stravování v zařízeních organizací spotřebního, výrobního a bytového družstevnictví, v zařízeních Ústřední rady družstev a v zařízeních organizací jí řízených se nevztahují ustanovení § 11 až 16 a § 19.

(4) Na stravování v zařízeních restauračního stravování se toto nařízení vztahuje jen v rozsahu stanoveném v části V.

(5) Pracovníci zaměstnaní ve stravovacích zařízeních uvedených v odstavcích 2 a 4, popřípadě další pracovníci působící ve školách, výchovných a zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálního zabezpečení se stravovacím zařízením, se v nich mohou stravovat jen za podmínek stanovených příslušným ústředním orgánem v souladu s tímto nařízením, a jen pokud tomu nebrání hygienické důvody nebo zásady bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků.

§ 3

Zařízení závodního stravování

Zařízeními závodního stravování jsou závodní kuchyně, závodní jídelny, závodní kantýny (bufety) a pomocná hospodářství závodního stravování.

§ 4

Formy závodního stravování

(1) Závodní stravování může organizace zabezpečovat

a) výrobou jídel ve vlastní nebo sdružené závodní kuchyni a jejich výdejem v závodní jídelně,

b) stravováním pracovníků v závodní jídelně jiné organizace,

c) dovozem jídel ze závodní kuchyně jiné organizace, ze sdružené závodní kuchyně nebo z kuchyně organizace veřejného stravování (státní nebo družstevní organizace restauračního stravování), popřípadě z centrálních výroben jídel, a jejich výdejem ve vlastní závodní jídelně.

(2) Výjimečně mohou organizace zabezpečovat stravování pracovníků náhradou za závodní stravování v zařízeních restauračního stravování za podmínek stanovených v části V.

§ 5

Zřizování, změna a zrušení zařízení závodního stravování

(1) Zařízení závodního stravování zřizují a provozují organizace především pro své pracovníky. Při zřízení zařízení závodního stravování postupuje organizace v dohodě s okresní (obvodní) odborovou radou (dále jen "okresní odborová rada").

(2) Zařízení závodního stravování může organizace se souhlasem nadřízeného orgánu a po kladném stanovisku okresní odborové rady zrušit, popřípadě jeho provoz podstatně omezit, jen ruší-li se organizace nebo její část nebo omezuje-li se podstatně jejich provoz, popřípadě nelze-li zabezpečit další provoz zařízení závodního stravování v dosavadním rozsahu tak, aby odpovídal hygienickým předpisům nebo aby neohrožoval bezpečnost a zdraví pracovníků nebo jiných osob. Před omezením provozu zařízení závodního stravování je organizace povinna učinit opatření potřebná k zabezpečení závodního stravování svých pracovníků jinou formou.

(3) Při plánování investiční výstavby nových závodů nebo větších provozů, popřípadě při jejich rekonstrukci nebo modernizaci, zabezpečuje investor v plánu investiční výstavby také výstavbu, popřípadě rekonstrukci nebo modernizaci zařízení závodního stravování. Organizace je povinna příslušný projektový úkol před jeho schválením projednat s okresní odborovou radou. Zvláštní předpisy o schvalování projektů 1)  tím nejsou dotčeny.

§ 6

Smlouvy o závodním stravování

(1) Organizace může poskytovat závodní stravování také pracovníkům jiných organizací na základě písemné smlouvy s těmito organizacemi, jestliže to dovoluje kapacita jejích zařízení závodního stravování a nebrání tomu hygienické důvody.

(2) K platnému uzavření smlouvy o závodním stravování podle odstavce 1, k jejím změnám a k jejímu zrušení 2)  jsou organizace provozující zařízení závodního stravování povinny vyžádat si předchozí souhlas závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor").

(3) Ke zrušení nebo dlouhodobému podstatnému omezení účasti pracovníků jiné organizace na závodním stravování je organizace povinna vyžádat si stanovisko okresní odborové rady.

(4) Okresní odborové rady působí spolu s národními výbory k tomu, aby organizace uzavíraly smlouvy podle odstavce 1 s organizacemi, u nichž by zřízení nebo provoz vlastního zařízení závodního stravování nebyly účelné a hospodárné, u nichž kapacita vlastního zařízení nestačí k zajištění závodního stravování všech jejich pracovníků nebo které nemohou ve vlastním zařízení zabezpečit dietní stravování pracovníků podle lékařského doporučení.

§ 7

Strávníci

(1) Závodní stravování poskytuje organizace svým pracovníkům, pracovníkům organizace, s níž uzavřela smlouvu podle § 6, učňům, pokud jejich stravování není zajištěno podle zvláštních předpisů o stravování učňů, a žákům, studentům, vědeckým aspirantům a jiným pracovníkům na studijních pobytech po dobu jejich přechodné práce v organizaci.

(2) Pokud má organizace v závodním stravovacím zařízení volnou stravovací kapacitu, může se souhlasem závodního výboru poskytovat závodní stravování též

a) žákům a studentům, pro něž není zabezpečeno stravování ve školních jídelnách (menzách), jestliže o tom uzavře písemnou smlouvu se školou, kterou navštěvují,

b) pracovníkům jiných organizací a funkcionářům společenských organizací, jsou-li na pracovní cestě nebo přechodně činni mimo trvalé bydliště nebo pracoviště,

c) důchodcům, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci, a těm dalším důchodcům, kteří nemají možnost stravovat se ve zvláštních jídelnách pro společné stravování důchodců, popřípadě jejich manželkám (družkám),

d) rodinným příslušníkům svých pracovníků.

ČÁST II

Provoz a hospodaření zařízení závodního stravování

§ 8

Všeobecné zásady

(1) Provoz závodního stravování je nevýdělečnou činností.

(2) Náklady a výnosy (výdaje a příjmy) zařízení závodního stravování vede organizace odděleně od ostatních nákladů a výnosů (výdajů a příjmů); tuto povinnost organizace nemá, jde-li o stravování pracovníků uvedených v § 2 odst. 5.

(3) V zařízeních závodního stravování se hlavní jídlo obvykle předplácí. Jako doklad o předplacení, který zároveň opravňuje k výdeji hlavního jídla, se strávníkům vydávají stravenky.

(4) Dodavatelé (výrobci) surovin a polotovarů pro zařízení závodního stravování jsou povinni poskytovat organizaci z takových dodávek obchodní srážku ve výši a za podmínek stanovených zvláštními předpisy. 3)

§ 9

Jídla v závodních jídelnách a kantýnách

(1) Organizace poskytuje pracovníku v pracovní směně jen jedno hlavní jídlo (oběd nebo večeři) za částku stanovenou podle § 15 odst. 2 věty první. Další hlavní jídlo v téže směně může organizace poskytnout pracovníku za stejnou částku, trvá-li jeho práce výjimečně déle než 11 hodin. V ostatních případech může organizace poskytnout další hlavní jídla v jedné pracovní směně jen za cenu utvořenou podle § 15 odst. 1. Mimoto může organizace poskytovat strávníkům doplňková jídla (§ 15 odst. 3) a nápoje, jejichž prodej v organizaci není zakázán. 4)

(2) Kde to dovolují provozní podmínky, může organizace, dohodne-li se na tom se závodním výborem, připravovat hlavní jídla, popřípadě dietní jídla (dále jen "hlavní jídla") ve více cenových skupinách v závislosti na stanovených finančních limitech spotřeby surovin (§ 14), a jídla na výběr podle jídelního lístku za ceny utvořené podle individuální kalkulace, vydávaná bez stravenek.

(3) Nedovolují-li hygienické, bezpečnostní nebo závažné provozní důvody, aby hlavní jídlo bylo poskytováno v průběhu pracovní směny, může orgán nadřízený organizaci v dohodě s příslušným odborovým orgánem výjimečně povolit, aby bylo poskytováno v jiné vhodné době.

(4) V závodní kantýně se prodává potravinářské zboží a nápoje určené k občerstvení během pracovní doby.

§ 10

Provoz a hospodaření pomocných hospodářství závodního stravování

(1) Pro zlepšení závodního stravování může organizace, je-li to účelné, provozovat pomocné hospodářství. Poskytuje pro ně potřebné prostory, základní prostředky a zařízení a hradí ostatní věcné náklady spojené s jeho provozováním. Z výsledků produkce pomocného hospodářství zlepšuje organizace úroveň svého závodního stravování.

(2) Hospodaření pomocného hospodářství musí být řízeno tak, aby jeho náklady na suroviny a osobní náklady nepřesáhly hodnotu získaných produktů vyjádřenou v maloobchodních cenách.

ČÁST III

Financování závodního stravování a tvorba cen jídel v závodních jídelnách a kantýnách

§ 11

Úhrada nákladů

(1) Věcné náklady na závodní stravování (dále jen "věcné náklady") hradí rozpočtové organizace ze svého rozpočtu, příspěvkové organizace na vrub svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své činnosti.

(2) Zajišťuje-li organizace stravování svých pracovníků dovozem hlavních jídel ze zařízení organizace restauračního stravování, hradí věcné náklady na jedno hlavní jídlo částkou rovnající se průměru věcných nákladů, stanovenému ministerstvy obchodu na základě průměrů věcných nákladů na přípravu hlavních jídel v restauračním stravování.

(3) Náklady na mzdy, náhrady mzdy a ostatní osobní výdaje na pracovníky zařízení závodního stravování (dále jen "osobní náklady"), pořizovací cenu surovin spotřebovaných na přípravu jídel pro závodní stravování [dále jen "pořizovací cena surovin" 5)] včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin a škod na zásobách, za něž nelze požadovat náhradu podle předpisů o hmotné odpovědnosti, 6) nákupní cenu zboží pro závodní kantýny a náklady na suroviny pro pomocná hospodářství kryje organizace tržbami a ostatními výnosy závodního stravování. Případný rozdíl mezi těmito nákladovými a výnosovými položkami s případným příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 13) se posuzuje jako zisk nebo ztráta zařízení závodního stravování.

(4) Má-li organizace několik závodních jídelen nebo jiných zařízení závodního stravování, zahrnují se do jejich osobních nákladů také náklady na jejich společné řízení.

(5) Prostředků získaných při provozu závodní kantýny z obchodních srážek se používá k úhradě osobních nákladů na pracovníky zařízení závodního stravování, popřípadě i ke zlepšení hodnoty stravy v závodní jídelně, a to v rozsahu stanoveném tímto nařízením pro použití příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 13 odst. 1), a ke zvýšení kultury stolování. Nesmí jich však být použito k úhradě nákladů na pomocné hospodářství.

§ 12

Zisk a ztráta

(1) Plán hospodaření závodního stravování musí být vyrovnaný. Případného zisku z provozu zařízení závodního stravování (dále jen "zisk ze závodního stravování") může být použito jen pro účely závodního stravování. Zisku nesmí být dosahováno na újmu strávníků. Docílený zisk ze závodního stravování se převede nejpozději při roční účetní uzávěrce do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Zisku ze závodního stravování, převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb, se používá

a) na úhradu ztráty z provozu zařízení závodního stravování (dále jen "ztráta ze závodního stravování"),

b) na příspěvek na osobní náklady zařízení závodního stravování,

c) na příspěvek na pořizovací cenu surovin,

d) na doplňkové vybavení 7) zařízení závodního stravování, s výjimkou pomocných hospodářství, předměty postupné spotřeby a jinými neinvestičními předměty trvalé povahy,

e) jako doplňkového zdroje financování investic pro závodní stravování.

(3) Vznikla-li z provozu zařízení závodního stravování ztráta, uhradí se při roční účetní uzávěrce především z nepoužitého zisku ze závodního stravování z minulých let, převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Nelze-li ztrátu ze závodního stravování uhradit způsobem uvedeným v předchozím odstavci, uhradí se

a) v hospodářských organizacích s relativními odvody (daní) z jejich nerozděleného zisku; 8) částka potřebná ke krytí ztráty se převede do fondu kulturních a sociálních potřeb nad stanovený limit; 9)

b) v hospodářských organizacích, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, z podílu jejich hmotné zainteresovanosti na zisku (podíl z nadplánového zisku apod.), převedeného do fondu kulturních a sociálních potřeb nad stanovený limit, popřípadě při ročním finančním vypořádání;

c) v rozpočtových organizacích z jejich rozpočtů;

d) v příspěvkových organizacích snížením jejich výsledného odvodu do státního rozpočtu, popřípadě zvýšením výsledného příspěvku ze státního rozpočtu.

(5) Je-li v organizaci zřízena pouze závodní kantýna nebo bufet (např. v místně oddělených závodech bez závodní jídelny), zahrnuje se jejich zisk nebo ztráta do hospodářského výsledku organizace.

§ 13

Příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb

(1) Organizace přispívá podle kolektivní smlouvy z fondu kulturních a sociálních potřeb, dovolují-li to jeho zdroje, na osobní náklady až do jejich celkové výše; jsou-li osobní náklady takto plně pokryty, může organizace přispívat z tohoto fondu také na pořizovací cenu surovin ke zvýšení kvality jídel v závodním stravování až do výše 1 Kčs na jedno hlavní jídlo přednostně pro pracovníky nočních a odpoledních směn; nepřispívá však na tyto účely při stravování osob uvedených v § 7 odst. 2, s výjimkou důchodců, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i v případech, kdy organizace zajišťuje stravování svých pracovníků v závodní jídelně jiné organizace nebo dováží jídlo z cizí závodní jídelny. Zajišťuje-li organizace stravování svých pracovníků dovozem hlavních jídel ze zařízení organizace restauračního stravování, může přispívat z fondu kulturních a sociálních potřeb na osobní náklady na jedno hlavní jídlo nejvýše do průměru osobních nákladů, stanoveného ministerstvy obchodu na základě průměrů osobních nákladů na přípravu hlavních jídel v restauračním stravování.

(3) Příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb nesmí být použito na snížení částky dosud placené strávníkem. Příspěvku poskytovaného organizací, která zajišťuje závodní stravování svých pracovníků prostřednictvím zařízení závodního stravování jiné organizace, může být použito k postupnému sjednocení částek placených strávníky zúčastněných organizací.

(4) Organizace nepřispívá na závodní stravování v místě přechodného pracoviště pracovníkům vyslaným na pracovní cestu, jestliže jim náleží za příslušný den stravné nebo paušalované stravné podle předpisů o náhradách cestovních výdajů. 10)

§ 14

Limity nákladů

(1) Organizace stanoví v dohodě se závodním výborem pro přípravu jídel průměrný roční finanční limit spotřeby surovin na jedno hlavní jídlo a materiálové spotřební receptury; přitom vychází z receptur jídel vyhlášených ministerstvy obchodu a zdravotnictví.

(2) Při dodávkách polotovarů, hotových jídel a opracovaných surovin v čerstvém stavu z výroben k tomu určených (dále jen "polotovary") se do spotřeby surovin pro přípravu jídel započítává pouze pořizovací cena surovin spotřebovaných na výrobu polotovarů. Ostatní náklady spojené s výrobou polotovarů u dodavatele (včetně jeho zisku) hradí odběratelská organizace na vrub nákladů své činnosti jako věcné náklady. Dodavatel fakturuje cenu spotřebovaných surovin odděleně od ostatních položek.

§ 15

Tvorba cen jídel v závodních jídelnách a kantýnách

(1) Cena jídla v závodní jídelně se tvoří z pořizovací ceny surovin, z věcných nákladů a z osobních nákladů.

(2) Pracovníci organizace, důchodci, kteří do odchodu do důchodu pracovali v organizaci, a pracovníci vyslaní na pracovní cesty, jestliže jim nenáleží za příslušný den stravné nebo paušalované stravné podle předpisů o náhradě cestovních výdajů (§ 13 odst. 4), platí z ceny hlavního jídla utvořené podle odstavce 1 částku, kterou stanoví organizace v dohodě se závodním výborem v souladu s ostatními ustanoveními této části o financování závodního stravování. Ostatní strávníci uvedení v § 7 odst. 2 platí za jídlo cenu utvořenou podle odstavce 1.

(3) Doplňková jídla poskytovaná strávníkům v zařízení závodního stravování prodává organizace za pořizovací cenu surovin, nebo pokud nepřispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb na osobní náklady, za pořizovací cenu surovin a poměrnou část těchto nákladů. Na pořizovací cenu surovin spotřebovaných na přípravu těchto jídel organizace nepřispívá.

(4) Nakupované potravinářské zboží prodávané v závodní kantýně v nezměněném stavu a tabákové výrobky se prodávají za maloobchodní ceny; připravované nápoje se prodávají za maloobchodní ceny použitých surovin.

(5) Pracovníci zaměstnaní v zařízeních závodního stravování, kteří se v nich stravují, platí za hlavní jídlo pouze částku odpovídající pořizovací ceně surovin. Přispívá-li však organizace na tuto pořizovací cenu surovin z fondu kulturních a sociálních potřeb, platí tito strávníci za hlavní jídlo stejnou částku jako ostatní pracovníci organizace.

§ 16

Stravování strávníků z jiných organizací

(1) Organizace může požadovat od jiné organizace, jejíž pracovníci se stravují v jejím zařízení závodního stravování, za stravenky pro tyto strávníky cenu utvořenou podle § 15 odst. 1; přitom ve faktuře za prodané stravenky uvede odděleně finanční limit spotřeby surovin, poměrnou část věcných nákladů a poměrnou část osobních nákladů na jedno hlavní jídlo. Rozpočtové organizace však nepožadují úhradu věcných nákladů od jiných rozpočtových organizací.

(2) Organizace, jejíž pracovníci se stravují v zařízení závodního stravování jiné organizace, postupuje při úhradě věcných nákladů podle § 11 odst. 1 a při poskytování příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb podle § 13 odst. 1 a 2.

ČÁST IV

Sdružená zařízení závodního stravování

§ 17

(1) V zájmu rozvoje závodního stravování mohou organizace sdružovat prostředky ke společné výstavbě a provozování zařízení závodního stravování na základě smlouvy o sdružení prostředků. 11)

(2) Při zřízení sdruženého zařízení závodního stravování, jeho zrušení nebo podstatném omezení jeho provozu postupují organizace v součinnosti s okresní odborovou radou.

ČÁST V

Stravování v zařízeních restauračního stravování

§ 18

Podmínky náhradního stravování

(1) Nemůže-li organizace z vážných důvodů zajistit stravování (hlavní jídlo) pracovníků uvedených v § 7 odst. 1 ve vlastním zařízení závodního stravování nebo v zařízení závodního stravování jiné organizace, popřípadě dovozem jídel, zejména brání-li tomu povaha nebo místo výkonu práce, může výjimečně zajistit jejich stravování v průběhu pracovní směny v zařízeních organizací restauračního stravování na základě písemné smlouvy uzavřené s těmito organizacemi. Toto náhradní stravování lze provádět jen na poukázky. Organizace je povinna náhradní stravování postupně omezovat s cílem nahradit je závodním stravováním ve vlastním nebo sdruženém zařízení závodního stravování nebo aspoň dovozem jídel na pracoviště, popřípadě za podmínek stanovených v § 6 v zařízení závodního stravování jiné organizace.

(2) Organizace, jejíž pracovníci užívají náhradního stravování, a organizace restauračního stravování jsou povinny provádět důslednou kontrolu plnění smlouvy o tomto stravování. Zejména jsou povinny zabezpečit, aby poukázek na toto stravování nebylo používáno jinak než k odebrání teplého hlavního jídla v určeném závodě organizace restauračního stravování.

(3) Není-li možno náhradní stravování pracovníků uvedených v odstavci 1 vázat na určitý závod restauračního stravování vzhledem k časté změně místa výkonu práce, lze jim poskytovat teplé hlavní jídlo na poukázku bez označení závodu organizace restauračního stravování; na tuto poukázku mohou pracovníci odebrat takové jídlo v kterémkoliv závodě organizace restauračního stravování, s níž byla uzavřena písemná smlouva o náhradním stravování.

(4) Poukázky nakupuje organizace hromadně. Poukázka musí znít na dohodnutou průměrnou cenu teplého hlavního jídla, do níž je zahrnut i podíl z ceny, který uhrazuje strávník. Svým pracovníkům prodává organizace poukázky za částku sníženou proti dohodnuté ceně nejvýše o 2 Kčs na jednu poukázku (§ 19). Výjimečně si může pracovník se souhlasem své organizace sám zakoupit poukázky pro náhradní stravování, a to především pro stravování dietní. V tomto případě mu může organizace přispět na úhradu ceny poukázky nejvýše částkou 2 Kčs na jednu poukázku po předložení písemného dokladu o zakoupení poukázek. Je-li cena teplého hlavního jídla vyšší než cena uvedená na poukázce, platí rozdíl strávník. K úhradě jednoho hlavního jídla smí strávník použít jen jedné poukázky.

(5) S organizací restauračního stravování nelze dohodnout výdej jídla za hotové. Při prodeji jídla za hotové nelze také na základě potvrzení o odběru jídla a výši účtované částky přispívat strávníkovi podle § 19.

§ 19

Příspěvek při stravování v zařízení restauračního stravování

Při stravování pracovníků uvedených v § 7 odst. 1 v zařízeních organizací restauračního stravování přispívají rozpočtové organizace na jedno hlavní jídlo denně částkou 1 Kčs ze svého rozpočtu; příspěvkové a ostatní organizace přispívají touto částkou na vrub nákladů své činnosti. Kromě toho může organizace přispívat podle kolektivní smlouvy z fondu kulturních a sociálních potřeb až do výše 1 Kčs na jedno hlavní jídlo denně.

ČÁST VI

Součinnost a společenská kontrola orgánů

Revolučního odborového hnutí

§ 20

Orgány Revolučního odborového hnutí působí iniciativně k rozvoji závodního stravování, organizují a vyhodnocují v součinnosti s organizacemi socialistické soutěžení kolektivů pracovníků zařízení závodního stravování a jsou oprávněny provádět společenskou kontrolu závodního stravování podle zásad stanovených Ústřední radou odborů. Právo kontroly náležející podle zvláštních předpisů jiným orgánům tím není dotčeno.


ČÁST VII

Závěrečná a přechodná ustanovení

§ 21

(1) Ústřední orgány řídí provádění závodního stravování v organizacích a zabezpečují jeho rozvoj v souladu s metodickými pokyny vydávanými ministerstvem obchodu České socialistické republiky v dohodě s Českou odborovou radou a ministerstvem obchodu Slovenské socialistické republiky v dohodě se Slovenskou odborovou radou.

(2) Ústřední orgány řídící organizace, na něž se podle § 2 odst. 2 toto nařízení nevztahuje, mohou při zabezpečování závodního stravování v těchto organizacích stanovit, dohodnou-li se na podmínkách tohoto stravování s ústředním výborem příslušného odborového svazu a s příslušným ministerstvem financí, že organizace jimi řízené postupují obdobně podle částí I až V.

§ 22

(1) Kde toto nařízení mluví o pracovním poměru a pracovníku, rozumí se tím ve výrobních družstvech též členský poměr a člen družstva.

(2) Kde toto nařízení svěřuje úpravu práv a povinností kolektivní smlouvě, lze ve výrobních družstvech provést tuto úpravu usnesením členské schůze.

(3) Ustanovení tohoto nařízení o spolurozhodování, popřípadě o součinnosti odborových orgánů, se nevztahují na výrobní družstva; pokud se u některých opatření vyžaduje účast vyšších odborových orgánů, vykonává tuto působnost při opatřeních vztahujících se na výrobní družstva Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev.

§ 23

(1) Finanční limit spotřeby surovin na jedno hlavní jídlo (§ 14 odst. 1) používaný v organizaci podle dosavadních předpisů nesmí být snižován a hradí jej vždy strávník.

(2) Organizace jsou povinny uvést dosavadní smlouvy o stravování pracovníků do souladu s tímto nařízením do 30. června 1974. V téže lhůtě provedou organizace v dohodě se závodními výbory případné změny nebo doplnění kolektivních smluv.

(3) Rozpočtové organizace postupují při vzájemných úhradách věcných nákladů (§ 16 odst. 1) do konce roku 1974 podle dosavadních předpisů.

§ 24

Zrušují se:

1. ustanovení § 7 vyhlášky č. 48/1967 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací; 12)

2. směrnice ministerstva financí ze dne 31. března 1964 čj. 117/14 072/1964 o financování závodního stravování, uveřejněné ve Věstníku ministerstva financí č. 5/1964 (reg. v částce 29/1964 Sb.);

3. směrnice ministerstva financí ze dne 27. března 1964 čj. 164/17 576/64 o úhradě nákladů za poskytnutou stravu vlastním pracovníkům v kuchyňských zařízeních pro společné stravování, uveřejněné ve Věstníku ministerstva financí č. 5/1964 (reg. v částce 31/1966 Sb.).

§ 25

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1974.


Dr. Štrougal v. r.

Poznámky pod čarou

1) Viz zejména zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a předpisy vydané k jeho provedení.

2) § 129 a 129a hospodářského zákoníku.

3) Výnos ministerstva vnitřního obchodu č. 2/1967 Ú. v., kterým se stanoví obchodní srážky z maloobchodních cen zboží platné od 1. ledna 1967,
vyhláška č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

4) Viz zejména zákon č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu.

5) Maloobchodní cena snížená o obchodní srážku.

6) § 176 a 177 zákoníku práce.

7) Vyhláška č. 162/1971 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

8) Tj. ze zisku po provedení odvodů (odvodu daně) do státního rozpočtu (rozpočtu národního výboru) a po splnění ostatních povinností.

9) § 2 až 4 vyhlášky č. 162/1971 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

10) § 7 a 27 odst. 1 vyhlášky č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

11) § 360a hospodářského zákoníku a vyhláška č. 119/1972 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací a o poskytování příspěvků na investiční výstavbu a provoz některých zařízení.

12) Ostatní ustanovení této vyhlášky byla již zrušena vyhláškou č. 145/1968 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a o pobídkovém fondu, a vyhláškou č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení podnikové společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu.

Přesunout nahoru