Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 106/1974 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o zemědělské dani

Částka 19/1974
Platnost od 06.11.1974
Účinnost od 01.01.1975
Zrušeno k 01.01.1989 (172/1988 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

106

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí

ze dne 6. listopadu 1974,

kterou se provádí zákon o zemědělské dani

Federální ministerstvo financí stanoví podle § 57 a k provedení § 7 odst. 2, § 8 písm. b), § 15 odst. 1 a 2, § 50 odst. 6 zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani (dále jen "zákon"):


Čl. 1

(k § 2 zákona)

(1) Zemědělská půda, které bylo užito k jiným účelům (např. k zalesnění, k zastavění, k dopravě) je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda odňata natrvalo zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného orgánu, na jehož základě bude pozemek vyňat z evidence nemovitostí jako zemědělská půda.

(2) Hospodářsky využívanými vodními plochami jsou rybníky s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, a vodní plochy, v nichž se pěstují řasy, rákos, orobinec nebo ostatní technické vodní rostliny.

Čl. 2

(k § 3 zákona)

(1) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně v daňovém přiznání nebo oznámení.

(2) Za rekultivované se považují ty pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo šlo o úvozy, cesty apod. Dále jsou to pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení (např. náletem semen stromů) a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu.

(3) Jestliže byly některé pozemky zčásti osázeny ušlechtilými druhy vinné révy a zčásti hybridy, osvobodí se jen část výměry připadající na ušlechtilé druhy vinné révy, pokud činí alespoň 1/4 ha.

(4) Za intenzívní ovocné sady se považují pozemky, na nichž byly vysázeny čtvrtkmeny, zákrsky nebo vřetena.

(5) Pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě (např. na skládku, k těžbě písku) jsou osvobozeny od daně počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda rozhodnutím příslušného okresního národního výboru dočasně odňata zemědělské výrobě.

(6) Za pozemky ve správě a užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací včetně orgánů státní památkové péče a ochrany přírody se považují ty, které jsou v jejich přímém užívání.

Čl. 3

(k § 4 zákona)

(1) Poplatníky daně z pozemků jsou organizace a občané, kteří jsou zapsáni v evidenci nemovitostí 1) jako uživatelé pozemků. Není-li v evidenci nemovitostí uživatel pozemků zapsán, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

(2) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace nebo její organizační složka (ovocnářský a zahrádkářský svaz, svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva apod.), která přenechala pozemek svým členům k zřízení zahrádky, jsou poplatníkem daně jednotliví členové.

Čl. 4

(k § 5 zákona)

(1) Pozemek je určen k rekreačním účelům (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona), jestliže na něm je nebo bude postavena rekreační chata nebo je-li na něm zřízena zahrádka sloužící k rekreaci.

Čl. 5

(k § 7 zákona)

(1) Za pozemky, kterých nelze plně využívat k zemědělské výrobě, se považují poddolované plochy, letištní pozemky, vojenská pásma, trvale zamokřené pozemky přesahující 5 % z celkové výměry, pozemky poškozené účinky exhalací, pozemky devastované a pozemky v ochranných pásmech zřízených podle zvláštních předpisů. 2)

(2) O snížení nebo prominutí daně rozhoduje orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka; přitom přihlíží zejména k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě, po jakou dobu v roce byly pozemky odňaty zemědělské výrobě (§ 3 písm. c) zákona) v jakém rozsahu byla zaplavením poškozena nebo zničena úroda, jak dlouho v roce se prováděly na pozemcích vodohospodářské úpravy apod.

Čl. 6

(k § 8 zákona)

Dalšími státními hospodářskými organizacemi zemědělské výroby a zemědělských služeb (§ 8 písm. b) zákona), které jsou poplatníky daně ze zisku, jsou

1. šlechtitelské a semenářské statky a podniky,

2. velkovýkrmny,

3. strojní a traktorové stanice,

4. opravny zemědělských strojů,

5. zemědělské zásobovací a nákupní podniky, Zemědělské potřeby, n. p., Agroservis, n. p., Tachov (organizace zemědělského zásobování a nákupu),

6. státní plemenářské podniky,

7. státní rybářství,

8. biovety,

9. okresní zemědělské stavební podniky,

10. Chmelařství, o. p., Žatec,

11. Sempra, o. p., Praha,

12. Semex, zeleninové a kvetinové semená, n. p., Bratislava,

13. Rašelinové závody, n. p., Bratislava,

14. Rašelina, n. p., Soběslav,

15. Podnik pre šľachtenie a rozmnožovanie hydiny, n. p., Chorvátsky Grob,

16. Drůbežnictví Xaverov, o. p., Horní Počernice,

17. Hydinársky štátny majetok, o. p., Bratislava,

18. Majetok stálej celoštátnej poľnohospodárskej výstavy, n. p., Nitra,

21. Velkochov laboratorních zvířat, n. p., Praha-Lysolaje.

Čl. 7

(k § 9 zákona)

(1) Za nově budované společné zemědělské podniky a agrochemické podniky se považují podniky, které vznikly po 1. 1. 1975, s výjimkou těch, na které přešel majetek zaniklých organizací.

(2) Společným zemědělským podnikem s převážně zemědělskou výrobou je ten, u kterého tržby z rostlinné a živočišné výroby činily v roce rozhodném pro zdanění více než 50 % z celkových tržeb (čl. 12 odst. 3); přitom se nepřihlíží k investicím pořizovaným ve vlastní režii.

(3) Skutečnosti rozhodné pro osvobození uvede poplatník v daňovém přiznání.

(4) Pětiletá doba osvobození končí posledního dne měsíce, v němž uplynulo 60 měsíců ode dne vzniku organizace.

Čl. 8

(k § 11 zákona)

(4) Podíl na zisku (ztrátě), tržbách, výnosech a nákladech (§ 11 odst. 4 zákona) se na jednotlivé sdružené organizace rozděluje způsobem sjednaným ve smlouvě o kooperaci; 3) není-li způsob rozdělování tržeb, výnosů a nákladů takto stanoven, rozdělují se ve stejném poměru jako zisk.

Čl. 9

(k § 12 zákona)

(1) Příspěvky a subvence (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona), k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky placené v povinné výši generálním ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti. Za příspěvky placené podle předpisů se považují rovněž členské příspěvky placené v povinné výši svazům družstevních rolníků.

(2) Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit. U družstevních organizací [§ 8 odst. a) zákona] se za stanovený limit považuje částka vymezená při projednávání plánu příslušnou okresní zemědělskou správou v dohodě s okresním národním výborem.

(3) Za placené penále se považuje též penále za nevrácení obalů. 4)

(4) Dotacemi a subvencemi určenými k úhradě nákladů jsou zejména stabilizační dotace a účelové dotace do provozu a dále účelové subvence na úhradu výchovy učňů.

Čl. 10

(k § 13 zákona)

(1) Odpočitatelnou položkou je daň z pozemků ve výši skutečně zaplacené ve zdaňovacím období.

(3) Odpočitatelnou položkou podle § 13 odst. 2 písm. b) zákona jsou např. podíly členských organizací na hospodářském výsledku společných zemědělských podniků a částky přijaté z přerozdělení prostředků. Odpočitatelnou položkou však nejsou podíly členských organizací na hospodářském výsledku organizací osvobozených od daně (§ 9 a § 58 odst. 2 a 3 zákona).

Čl. 11 – Čl. 14zrušeno

Čl. 15

(k § 32 zákona)

(1) Za příležitostnou se považuje taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy jich nemůže být při této výrobě plně využito, např. povoznictví a přibližování dřeva.

(2) Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské výroby, omezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, hroznového vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovníků, např. domácká výroba dřevěného nářadí a košikářských výrobků.

(3) Za příležitostnou činnost nebo vedlejší výrobu se nepovažuje taková činnost nebo výroba, která se provozuje v samostatných, zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách, nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti.5)

(4) Byla-li poplatníkovi na běžný rok vyměřena daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby, ale po uplynutí roku se zjistí, že pěstování zvláštních kultur a specializovaná živočišná výroba podléhá dani z příjmů obyvatelstva, započtou se zaplacené splátky na zemědělskou daň na úhradu daně z příjmů obyvatelstva.

Čl. 16

(k § 33 zákona)

(1) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur (§ 32 odst. 3 písm. a) zákona).

(2) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije pro výpočet příjmu podrobeného dani, je rozhodující přírodní stanoviště, v němž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.

(3) Příjem z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že vypočtená daň se přiměřeně zvýší podle § 36 odst. 2 písm. a) zákona.

(4) Dani podrobeným příjmem z pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur a dani podrobeným příjmem ze specializované živočišné výroby (§ 33 odst. 4 zákona) jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, a to v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku a odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku.

(5) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů, pokud je poplatník neprokáže, odečítají se u příjmů z pěstování vinné révy paušální částkou ve výši 40 %, z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % a ze specializované živočišné výroby (§ 32 odst. 3 zákona) ve výši 50 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních).

(6) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny nejnižší nebo rámcové ceny, platí cena nejnižší; jsou-li stanoveny nejvyšší, platí cena skutečně dosažená.

Čl. 17

(k § 36 zákona)

(1) Pro zvýšení nebo snížení daně je rozhodný stav k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje. Ke změnám, které nastanou během roku, se nepřihlíží.

(2) Zvýšení daně lze uplatnit, popř. lze daň snížit i tehdy, provozuje-li zemědělskou výrobu více osob na společný účet, u nichž alespoň u jedné jsou splněny podmínky pro zvýšení nebo snížení daně.

(3) Příjmy, které mohou být důvodem k přiměřenému zvýšení daně až o 50 %, se rozumějí příjmy:

a) z provozování příležitostné činnosti a vedlejší výroby, pokud úzce souvisí se základní zemědělskou výrobou (§ 32 zákona);

b) z prodeje zemědělských výrobků přímo spotřebitelům, např. ovoce, zeleniny, živočišných výrobků;

c) neúměrně vysoké; za takové se považují příjmy ze zemědělské výroby, které podstatně převyšují příjmy vypočtené podle průměrných norem výnosnosti.

(4) Pro zvýšení daně je rozhodující příjem dosažený v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(5) Orgán, vykonávající správu daně může přiměřeně snížit daň až o 50 %:

a) poplatníku, který k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje, dokončil 65. rok svého věku;

b) poplatníku se změněnou pracovní schopností, za něhož se pro účely zemědělské daně považuje poplatník, který pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod nebo jehož zdravotní stav odpovídá podmínkám pro přiznání takového důchodu. Skutečnost odůvodňující změněnou pracovní schopnost prokáže poplatník předložením výměru o přiznání invalidního nebo částečně invalidního důchodu a potvrzením poštovního úřadu o tom, že je mu tento důchod vyplácen; nepobírá-li takový důchod, prokáže zdravotní stav potvrzením vydaným posudkovým lékařem sociálního zabezpečení okresního národního výboru;

c) poplatníku, vyžadují-li to místní poměry, zejména provozuje-li zemědělskou výrobu na pozemcích, které jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v obci, nemohl-li bez vlastního zavinění obdělat veškeré pozemky nebo je-li odkázán svou výživou, popř. výživou své rodiny převážně na příjmy ze zemědělské výroby a v důsledku místních poměrů nemůže získat doplňkový příjem z vedlejší činnosti.

(6) Zvýšení i snížení daně se počítá z daně vypočtené podle § 35 zákona.

Čl. 18

(k § 40 zákona)

(1) Změny v zařazení obcí do přírodních stanovišť, k nimž dojde během roku, jsou rozhodné pro vyměření daně z pozemků u všech poplatníků a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby na příští rok.

(2) Ke změnám, jež nastanou během roku ve výměře obhospodařovaných pozemků, se při vyměření daně z pozemků a daně z příjmů občanů ze zemědělské výroby na běžný rok nepřihlíží.

Čl. 19

(k § 41 zákona)

Skončí-li pětiletá doba osvobození během roku (čl. 7 odst. 4), vypočte poplatník v přiznání daň ze zisku tak, že od daně za celý rok odečte za každý i započatý měsíc, v němž trvalo osvobození, jednu dvanáctinu celoroční daně.

Čl.20

(k § 45 - 48 zákona)

(2) Dojde-li během roku ke změnám plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit do osmi dnů nový propočet záloh orgánu vykonávajícímu správu daně a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu daně ze zisku se po uplynutí čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky (§ 12 a 13 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.

(4) Zjistí-li orgán vykonávající správu daně, že poplatník si vypočetl zálohy nižší částkou, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nové zálohy podle vlastního výpočtu a uloží poplatníkovi doplatit rozdíl do 15 dnů. Vypočetl-li poplatník zálohy vyšší částkou, zúčtuje se rozdíl obdobně podle ustanovení § 45 odst. 2 písm. a) poslední věta zákona.

(5) Orgán vykonávající správu daně může stanovit zálohy jinak, zejména v případech organizačních změn nebo změn ve struktuře činností organizace, které mají vliv na výši daňové povinnosti. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.

Čl. 21

(k § 49 zákona)

(1) Povolí-li družstvo nově vstoupivšímu členovi, aby do konce roku ještě realizoval příjmy ze zemědělské výroby na svůj vlastní účet a nikoliv na účet družstva, je povinen zaplatit daň na celý rok.

(2) Odpis splátek podle § 49 odst. 1 zákona provede orgán vykonávající správu daně bez žádosti na základě oznámení (§ 39 zákona).

Čl. 22

(k § 50 zákona)

(1) Dojde-li u poplatníka ke změně již vyměřené daně, počítá se penále (§ 50 odst. 4 zákona) z rozdílu, o který je daň vypočtená v dodatečném platebním výměru vyšší než daň již vyměřená.

(2) Penále se nepředepíše, činí-li méně než 10 Kčs.


Čl. 23

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.


Ministr: Ing. Lér, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

2) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, zákon SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách, zákon č. 40/1956 Sb., o ochraně přírody, a zákon SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody.

3) § 5 vyhlášky č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby.

4) § 8 vyhlášky č. 11/1965 Sb., o hospodaření s obaly při dodávkách výrobků.

5) V těchto případech podléhají příjmy z této činnosti dani z příjmů obyvatelstva podle zákona č. 145/1961 Sb.

Přesunout nahoru