Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 94/1973 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dodatkové úmluvě k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze dne 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících

Částka 27/1973
Platnost od 30.08.1973
Účinnost od 01.01.1973
Zrušeno k 01.05.1985 (8/1985 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

94

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 12. června 1973

Dodatková úmluva k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze 7. února 1970, týkající se odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících

Dne 26. února 1966 byla v Bernu sjednána Dodatková úmluva k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze dne 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících a Protokoly A a B.

S Dodatkovou úmluvou vyslovilo souhlas Národní shromáždění dne 8. září 1966 a president republiky ji ratifikoval s touto výhradou k jejímu článku 1 § 2:

"S poukazem na článek 1 § 2 Dodatkové úmluvy k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících, si Československá socialistická republika vyhrazuje právo nepoužít Úmluvy na své občany nebo osoby, které mají obvyklé bydliště v Československu, utrpěli-li by úraz na jejím území."

Dodatková úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 25 dnem 1. ledna 1973.

President republiky ratifikoval rovněž Protokoly A a B; Protokol A vstoupil v platnost dne 1. ledna 1972, Protokol B vstoupil v platnost dne 1. července 1972.

Český překlad Dodatkové úmluvy a Protokolů A a B se vyhlašuje současně.

Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.

DODATKOVÁ ÚMLUVA

k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze dne 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících

Podepsaní zmocněnci,

uznavše výhody jednotné úpravy odpovědnosti železnice za škody, které vznikají usmrcením, zraněním nebo jiným poškozením tělesného nebo duševního zdraví cestujícího, jakož i poškozením nebo ztrátou věcí, které měl s sebou, během mezinárodní přepravy,

rozhodli se doplnit Mezinárodní úmluvu o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze 7. února 1970 Dodatkovou úmluvou,

a dohodli se na těchto článcích:

Článek 1

Okruh platnosti

§ 1. Tato Úmluva upravuje odpovědnost železnice za škody, které utrpěli cestující v důsledku úrazu na území některého členského státu této Úmluvy. Ve smyslu této Úmluvy jsou cestujícími

a) cestující, jejichž přeprava se řídí Mezinárodní úmluvou o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze 7. února 1970,

b) průvodci zásilek přepravovaných podle Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích (CIM) ze 7. února 1970.

§ 2. Každý smluvní stát může prohlásit při podpisu této Úmluvy anebo při ukládání listiny o její ratifikaci nebo o svém přístupu k ní, že si vyhrazuje právo nepoužít tuto Úmluvu na cestující, kteří utrpěli úraz na jeho území, jestliže tito cestující jsou státními občany tohoto státu nebo mají v něm své obvyklé bydliště.

Článek 2

Rozsah odpovědnosti

§ 1. Železnice odpovídá za škodu, která vznikne tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo jinak postižen na svém tělesném nebo duševním zdraví v důsledku úrazu, k němuž došlo v souvislosti s železničním provozem během pobytu cestujícího ve vozidlech anebo při nastupování nebo vystupování.

Železnice odpovídá dále za škodu, která vznikne poškozením anebo úplnou nebo částečnou ztrátou věcí, jež cestující postižený takovým úrazem má na sobě nebo veze s sebou jako ruční zavazadlo; to platí i pro zvířata, která veze cestující s sebou.

§ 2. Železnice je této odpovědnosti zproštěna, jestliže úraz byl způsoben okolnostmi, které nemají původ v provozu, a železnice nemohla těmto okolnostem zabránit ani jejich následky odvrátit přes vynaložení péče podle poměrů potřebné.

§ 3. Železnice je zproštěna této odpovědnosti zcela nebo zčásti v míře, v jaké byl úraz vyvolán zaviněním cestujícího nebo jeho chováním, které nebylo v souladu s normálním chováním cestujícího.

§ 4. Železnice je zproštěna této odpovědnosti, jestliže úraz byl vyvolán chováním třetí osoby a železnice tomuto chování nemohla zabránit ani jeho následky odvrátit přes vynaložení péče podle poměrů potřebné.

Jestliže odpovědnost železnice není vyloučena podle předchozího odstavce, odpovídá železnice za celou škodu s omezeními podle této Dodatkové úmluvy a bez újmy případného postihu proti třetí osobě.

§ 5. Odpovědnost železnice v případech, na něž se nevztahuje ustanovení § 1, zůstává touto Úmluvou nedotčena.

"§ 6. "Odpovědnou železnicí" ve smyslu této Úmluvy je železnice, která podle seznamu tratí CIV provozuje trať, na které se stal úraz. Jestliže podle tohoto seznamu tratí jde o společný provoz dvou železnic, je odpovědná každá z nich.

Článek 3

Náhrada škody při usmrcení cestujícího

§ 1. Při usmrcení cestujícího zahrnuje náhrada škody:

a) nutné výdaje vyvolané úmrtím, zvláště náklady na přepravu mrtvoly a na pohřeb do země nebo žehem;

b) jestliže smrt nenastala bezprostředně, také náhradu škody podle čl. 4.

§ 2. Jestliže smrtí cestujícího ztratily svého živitele osoby, jež cestující byl podle zákona povinen nebo byl by povinen v budoucnu vyživovat, musí být také tato škoda nahrazena. Nárok osob, jimž poskytoval cestující výživu bez zákonné povinnosti, na náhradu škody se řídí podle domácího práva.

Článek 4

Náhrada škody při zranění cestujícího

Při zranění nebo jiném poškození tělesného nebo duševního zdraví cestujícího zahrnuje náhrada škody:

a) nutné výdaje, zejména léčebné a ošetřovací náklady a výdaje za dopravu;

b) majetkovou újmu, kterou utrpí cestující tím, že pozbyl zcela nebo částečně svou výdělkovou schopnost anebo že došlo ke zvýšení jeho potřeb.

Článek 5

Náhrada jiných škod

Zda a do jaké míry je železnice povinna poskytnout náhradu za jiné škody, než které jsou uvedeny v čl. 3 a 4, zejména za fyzické a duševní útrapy (bolestné) a za estetickou újmu, se určuje podle domácího práva.

Článek 6

Způsob a omezení náhrady škody při usmrcení nebo zranění cestujícího

§ 1. Náhrada škody ve smyslu čl. 3 § 2 a čl. 4 písm. b) se poskytne ve formě kapitálu; jestliže však domácí právo připouští vyplácení renty, poskytne se náhrada tímto způsobem, když poškozený cestující nebo osoby oprávněné podle čl. 3 § 2 o to požádají.

§ 2. Výše náhrady škody, která má být poskytnuta podle § 1, se určuje podle domácího práva. Avšak pro použití této Úmluvy se stanoví pro každého cestujícího nejvyšší částka 200 000 franků pro výplatu kapitálu nebo roční renta odpovídající této částce, jestliže podle domácího práva jsou stanoveny nejvyšší částky v nižší výměře.

Článek 7

Omezení náhrady škody při poškození nebo ztrátě věcí

Má-li železnice podle ustanovení této Úmluvy poskytnout náhradu škody za poškození anebo úplnou nebo částečnou ztrátu věcí, které postižený cestující měl na sobě nebo vezl s sebou jako ruční zavazadlo (včetně zvířat), může být požadována náhrada za tuto škodu až do nejvyšší částky 2 000 franků na jednoho cestujícího.

Článek 8

Výše náhrady škody při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti

Ustanovení čl. 6 a 7 této Úmluvy nebo ustanovení obsažená v domácím právu, v nichž se omezuje náhrada určitou částkou, nelze použít, jestliže škoda vznikla v důsledku zlého úmyslu nebo hrubé nedbalosti ze strany železnice.

Článek 9

Zúročení a vrácení odškodnění

§ 1. Oprávněný může požadovat úroky z odškodnění ve výši 5 % ročně. Úroky počínají běžet dnem reklamace, nebo jestliže nebyla reklamace podána, dnem podání žaloby. U odškodnění podle čl. 3 a 4 počínají však úroky běžet až dnem, v němž nastaly okolnosti rozhodné pro stanovení náhrady, jestliže tento den je pozdější než den reklamace nebo podání žaloby.

§ 2. Odškodnění přijaté neprávem musí být vráceno.

Článek 10

Zákaz omezení odpovědnosti

Tarifní ustanovení a zvláštní ujednání mezi železnicí a cestujícím, podle nichž by se vylučovala předem odpovědnost železnice podle této Úmluvy zcela nebo zčásti, obracelo důkazní břemeno uložené železnici nebo snižovaly nejvyšší částky stanovené pro náhradu škody v čl. 6 § 2 a v čl. 7, jsou neplatná. Tato neplatnost nemá však za následek neplatnost přepravní smlouvy; tato zůstává podrobena ustanovením CIV a této Úmluvy.

Článek 11

Ručení železnice za její pracovníky

Železnice ručí za své pracovníky a za jiné osoby, jichž použije při provedení přepravy.

Jestliže však železniční zaměstnanci na požádání cestujícího obstarají mu záležitosti, které nepřísluší železnici, posuzují se jako zmocněnci cestujícího, pro něhož jsou činni.

Článek 12

Uplatnění nároků z jiných právních důvodů

V případech čl. 2 § 1 může být proti železnici uplatněn nárok na náhradu škody, ať spočívá na kterémkoli právním podkladě, jen za předpokladů a s omezeními, které jsou obsaženy v této Úmluvě.

Totéž platí pro nároky proti osobám, za které ručí železnice podle čl. 11.

Článek 13

Reklamace

§ 1. Oprávnění mají na vůli uplatnit nároky na náhradu škody podle této Úmluvy reklamací. Reklamace mohou být podány u některé z níže uvedených železnic, pokud má své sídlo na území některého smluvního státu této Úmluvy:

1. u odpovědné železnice; jestliže podle čl. 2 § 6 jsou odpovědny dvě železnice, u jedné z nich;

2. u výchozí železnice;

3. u železnice místa určení;

4. u železnice místa stálého nebo obvyklého bydliště cestujícího.

§ 2. Reklamace musí být podány písemně. Doklady, které oprávněný považuje za účelné připojit ke své reklamaci, musí být předloženy v originále nebo v opise; opisy musí být na požádání železnice náležitě ověřeny.

Článek 14

Žaloby

Nároky na náhradu škody podle této Úmluvy mohou být soudně uplatněny jen proti odpovědné železnici.

Při společném provozu dvou železnic má žalobce volbu mezi těmito železnicemi. Toto právo volby zaniká, jakmile byla žaloba podána proti jedné z těchto železnic.

Článek 15

Příslušnost

Není-li ve státních smlouvách nebo koncesích stanoveno něco jiného, mohou být nároky založené na této Úmluvě uplatněny jen u soudů státu, na jehož území se stal úraz cestujícího.

Článek 16

Zánik nároků

§ 1. Oprávněný ztrácí své nároky, jestliže úraz cestujícího neoznámí nejpozději do tří měsíců po tom, kdy se dověděl o škodě, některé ze železnic, u nichž může být podána reklamace podle čl. 13.

Jestliže oprávněný oznámí úraz ústně, musí mu železnice vystavit potvrzení o tomto ústním oznámení.

§ 2. Nároky však nezanikají:

a) jestliže oprávněný uplatnil během lhůty stanovené v § 1 své nároky u některé ze železnic uvedených v čl. 13 § 1;

b) jestliže oprávněný dokáže, že úraz byl způsoben zaviněním železnice;

c) jestliže opomenutí nebo opoždění oznámení bylo vyvoláno okolnostmi, které nejdou k tíži oprávněnému;

d) jestliže odpovědná železnice - jsou-li podle čl. 2 § 6 odpovědny dvě železnice, jedna z nich - se dověděla během lhůty stanovené v § 1 o úraze cestujícího jiným způsobem.

Článek 17

Promlčení nároků

§ 1. Nároky na náhradu škody podle této Úmluvy se promlčují:

a) u cestujícího ve třech letech počítajíc od prvého dne po úraze,

b) u jiných oprávněných ve třech letech počítajíc od prvého dne po úmrtí cestujícího, nejpozději však v pěti letech počítajíc od prvého dne po úraze.

§ 2. Podá-li oprávněný u železnice reklamaci podle čl. 13, staví se běh tří promlčecích lhůt uvedených v § 1 až do dne, v němž železnice písemně reklamaci zamítne a vrátí doklady, které k ní byly připojeny. Vyhoví-li reklamaci částečně, počíná opět běžet promlčení jen pro část, která zůstává sporná. Důkaz o předložení reklamace, o jejím vyřízení nebo o vrácení dokladů musí podat strana, která se této skutečnosti dovolává.

Další reklamace, které se týkají téhož nároku, nestaví promlčení.

§ 3. Nároky, které jsou promlčeny, nemohou být uplatněny ani cestou žaloby navzájem nebo námitky.

§ 4. S výhradou předchozích ustanovení platí pro promlčení domácí právo.

Článek 18

Domácí právo

§ 1. Pokud není dána úprava touto Úmluvou, platí domácí právo.

§ 2. Pro použití této Úmluvy rozumí se "domácím právem" právo státu, na jehož území se stal úraz cestujícího, včetně předpisů mezinárodního práva soukromého.

Článek 19

Všeobecné předpisy o řízení

Ve všech sporech o nárocích podle této Úmluvy platí pro řízení právo příslušného soudu, pokud tato Úmluva neobsahuje jinou úpravu.

Článek 20

Vykonatelnost rozsudků. Jistota

§ 1. Rozsudky, též rozsudky pro zmeškání, které byly vydány na základě ustanovení této Úmluvy příslušným soudem a které se staly vykonatelnými podle zákonů platných pro tento soud, jsou vykonatelné v každém jiném smluvním státě, jakmile byly splněny náležitosti předepsané v dotčeném státě. Věcné přezkoumávání je nepřípustné.

Toto ustanovení se nepoužije na rozsudky jen předběžně vykonatelné a rovněž ne na část rozsudku, v níž se ukládá žalobci, jenž ve sporu podlehl, poskytnout vedle nákladů ještě odškodnění.

Smíry uzavřené mezi stranami před příslušným soudem za účelem ukončení sporu mají stejnou platnost jako rozsudky, jestliže byly sepsány před soudem do protokolu.

§ 2. Složení jistoty na náklady sporu nemůže být při žalobách podávaných podle této Úmluvy požadováno.

Článek 21

Měnové ustanovení

Franky ve smyslu této Úmluvy se rozumějí zlaté franky ve váze 10/31 gramu o ryzosti 0,900.

Článek 22

Smíšené přepravy

§ 1. Tato Úmluva se nepoužije s výhradou podle § 2 na škody, které vzniknou během přepravy na některé automobilové nebo lodní trati zapsané v listině tratí CIV.

§ 2. Dopravují-li se železniční vozy na lodi, použije se tato Úmluva na škody pojaté do čl. 2 § 1, které utrpí cestující v důsledku úrazu v souvislosti se železničním provozem během pobytu v těchto vozech anebo při nastupování nebo vystupování.

Pro použití předchozího odstavce se rozumí státem, na jehož území se stal úraz cestujícího, ten stát, jehož vlajku loď nese.

§ 3. Jestliže v důsledku výjimečných okolností je železnice nucena přerušit dočasně svůj provoz a dopravuje nebo dává dopravovat cestující jinými dopravními prostředky, odpovídá podle práva platného pro tyto dopravní prostředky. Ustanovení čl. 13 až 17, čl. 18 § 2, čl. 19 a čl. 20 této Úmluvy se však použijí i v těchto případech.

Článek 23

Odpovědnost za následky nukleárních nehod

Železnice je zproštěna odpovědnosti uložené jí touto Úmluvou, jestliže škoda byla způsobena nukleární nehodou a jestliže podle zvláštních předpisů platných v smluvním státě o odpovědnosti v oblasti jaderné energie majitel atomového zařízení nebo osoba na roveň jemu postavená odpovídá za tuto škodu.

Článek 24

Podpis

Tato Úmluva je otevřena do 1. července 1966 k podpisu státům, které byly pozvány, aby se daly zastoupit na konferenci konané v Bernu od 21. do 26. února 1966.

Článek 25

Ratifikace a platnost

Tato Úmluva podléhá ratifikaci; listiny o ratifikaci budou uloženy co možná nejdříve u švýcarské vlády.

Jakmile tato Úmluva bude ratifikována patnácti státy, vstoupí švýcarská vláda ve spojení se zúčastněnými státy, aby s nimi určila datum, kdy Úmluva vstoupí v platnost.

Článek 26

Přístup

Jestliže stát účastný na Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze 7. února 1970, který nepodepsal tuto Úmluvu, chce k ní přistoupit, sdělí to švýcarské vládě; ta o tom vyrozumí všechny smluvní státy.

Přistoupení se stává účinné jeden měsíc po dni, kdy švýcarská vláda vyrozuměla o něm smluvní státy.

Článek 27

Doba platnosti a revize

Tato Úmluva má stejnou dobu platnosti jako Mezinárodní úmluva o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) ze 7. února 1970; může být revidována způsobem uvedeným v Úmluvě CIV a případně do ní zahrnuta.

Článek 28

Znění Úmluvy. Úřední překlady

Tato Úmluva je ve shodě s diplomatickými zvyklostmi uzavřena a podepsána ve francouzské řeči.

K francouzskému znění jsou připojena znění německé, anglické, italské a arabské, jež mají platnost úředních překladů.

Při rozdílnosti je směrodatné francouzské znění.

K potvrzení toho podepsali níže uvedení zmocněnci, jejichž plné moci byly shledány v dobré a náležité formě, tuto Úmluvu.

Vyhotoveno v Bernu dne dvacátéhošestého února tisícdevětsetšedesátšest v prvopise, který zůstane uložen v archivu Švýcarské konfederace; každému smluvnímu státu bude doručen jeden oficiální výtisk.

Příloha

Protokol A

sestavený mimořádnou konferencí, která se sešla, aby určila členy správního výboru Ústředního úřadu pro mezinárodní železniční přepravu a přijala Dodatkovou úmluvu k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) z 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících

U příležitosti mimořádné konference, která se sešla v Bernu ve dnech 21.- 26. února 1966, aby určila členy správního výboru Ústředního úřadu pro mezinárodní železniční přepravu a přijala Dodatkovou úmluvu k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) z 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících, podepsaní zplnomocněnci se dohodli na následujícím:

Vzhledem k tomu, že nedávné rozšíření platnosti mezinárodních úmluv na státy severní Afriky, Blízkého a Středního Východu ukazuje, že je značně nesnadné dodržovat spravedlivé geografické rozdělení, když složení správního výboru, jak to i stanoví úmluvy, je omezeno na devět členů, je rozhodnuto pozměnit ustanovení článku prvního § 2 písmeno a) přílohy V k CIM a přílohy k CIV tak, aby počet členů správního výboru byl rozšířen z devíti na jedenáct:

"§ 2. - a) Správní výbor se schází v Bernu. Je složen z jedenácti členů vybraných ze smluvních států."

Tento Protokol, jímž se doplňují úmluvy CIM a CIV z 25. února 1961, zůstává otevřen k podpisu do 1. července 1966.

Prozatímně vstupuje v platnost dnem 1. března 1966. Pokud jde o jeho ratifikaci a jeho konečné vstoupení v platnost, použije se analogicky ustanovení článků 66 a 69 § 2 CIM a článků 65 a 68 § 2 CIV.

Na důkaz toho dále uvedení zplnomocněnci, opatření plnými mocemi, jež byly shledány v dobré a náležité formě, podepsali tento Protokol.

Dáno v Bernu, dvacátého šestého února roku tisícího devítistého šedesátého šestého, v jednom exempláři, který zůstane uložen v archivech Švýcarské konfederace a jehož ověřený opis bude odevzdán každé straně.

Protokol B

sestavený mimořádnou konferencí, která se sešla, aby určila členy správního výboru Ústředního úřadu pro mezinárodní železniční přepravu a přijala Dodatkovou úmluvu k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) z 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících

U příležitosti mimořádné konference, která se sešla v Bernu ve dnech 21. - 26. února 1966, aby zvolila členy správního výboru Ústředního úřadu pro mezinárodní železniční přepravu po železnicích a přijala Dodatkovou úmluvu k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích (CIV) z 25. února 1961, týkající se odpovědnosti železnic za usmrcení a zranění cestujících, podepsaní zplnomocněnci se dohodli na následujícím:

1. Vzhledem k tomu, že Úmluva o odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících tvoří Dodatkovou úmluvu k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích z 25. února 1961, je rozhodnuto, že státy, které nepodepsaly Úmluvy z 25. října 1952 a z 25. února 1961, jakož i části území těch států, na jejichž železničních tratích se používají Úmluvy z 25. února 1961, mohou se na základě ustanovení oddílu I Dodatkového protokolu k Mezinárodním úmluvám o přepravě zboží po železnicích (CIM) a cestujících a zavazadel (CIV), podepsaným v Bernu dne 25. února 1961, zúčastnit Dodatkové úmluvy k CIV, týkající se odpovědnosti železnice za usmrcení nebo zranění cestujících.

2. Tento Protokol, jímž se doplňuje Dodatková úmluva z 26. února 1966 o odpovědnosti železnice za usmrcení nebo zranění cestujících, zůstává otevřen k podpisu do 1. července 1966. Podléhá ratifikaci.

Státy, které nepodepíší tento Protokol před uvedeným datem, a státy, zúčastněné na uvedené Dodatkové úmluvě podle jejího článku 26, mohou k tomuto Protokolu přistoupit na základě oznámení.

Ratifikační listina nebo listina o přístupu budou uloženy u švýcarské vlády.

Tento Protokol vstupuje v platnost šest měsíců před datem stanoveným k provádění Dodatkové úmluvy z 26. února 1966.

Na důkaz toho dále uvedení zplnomocněnci, opatření plnými mocemi, jež byly shledány v dobré a náležité formě, podepsali tento Protokol.

Dáno v Bernu, dvacátého šestého února roku tisícího devítistého šedesátého šestého, v jednom exempláři, který zůstane uložen v archivech Švýcarské konfederace a jehož ověřený opis bude odevzdán každé straně.

Přesunout nahoru