Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 79/1973 Sb.Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o experimentálním ověřování ve výstavbě

Částka 22/1973
Platnost od 16.07.1973
Účinnost od 01.08.1973
Zrušeno k 01.01.1986 (105/1985 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

79

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj

ze dne 12. června 1973

o experimentálním ověřování ve výstavbě

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev:


ČÁST PRVNÍ

Úvodní a obecná ustanovení

ODDÍL PRVNÍ

Účel, obsah a rozsah platnosti vyhlášky

§ 1

(1) Tato vyhláška stanoví pravidla, postup a náležitosti experimentálního ověřování ve výstavbě a působnost a postup orgánů a organizací při jeho uplatňování a provádění v případech, kdy na úhradu nákladů i vícenákladů spojených s experimentálním ověřováním jsou poskytovány prostředky ze státních rozpočtů. 1)

(2) Ustanovení vyhlášky se nevztahují na ověřování, které tvoří nezbytnou součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu rozvoje vědy a techniky, 2) a uskutečňuje se tedy mimo oblast investiční výstavby.

ODDÍL DRUHÝ

Základní pojmy a základní ustanovení

§ 2

Experimentální ověřování ve výstavbě

Experimentální ověřování ve výstavbě (dále jen "stavební experiment") je ověřování výsledků rozvoje vědy a techniky a zjišťování kvality, funkce a efektivnosti stavebních částí 3) nebo jejich součástí na experimentálních stavbách, které nelze provést jinak než při realizaci nebo provozu (užívání) těchto staveb.

§ 3

Experimentální stavba

(1) Experimentální stavbou je stavba, na které se provádí stavební experiment.

(2) Experimentální stavba musí odpovídat všem předpisům platným pro investiční výstavbu. Od těchto předpisů se lze odchýlit, jen pokud je to pro účel sledovaný stavebním experimentem nutné a jestliže zároveň orgány, oprávněné povolovat výjimky z příslušných předpisů, to povolí po projednání a stanovení rozsahu nezbytných zkoušek a opatření potřebných k zajištění bezpečnosti života a zdraví lidí, bezpečnosti práce a technických zařízení a ochrany věcí.

(3) Na experimentální stavby se nevztahují předpisy o lhůtách výstavby 4) a pro stavební experiment neplatí ustanovení § 11 vyhlášky č . 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě.

§ 4

Předmět stavebního experimentu

(1) Předmětem stavebního experimentu mohou být:

a) stavební konstrukce , jejich prvky a soustavy, technická zařízení, jejich prvky a soustavy a stavební materiály, u nichž se ověřují zejména technické, ekonomické a užitné vlastnosti, výkony a funkce, spolehlivost a trvanlivost, způsoby provádění apod.;

b) stavební části staveb, u nichž se ověřují účelové funkce.

(2) Předmětem stavebního experimentu nemohou být:

a) stavební konstrukce, jejich prvky a soustavy, technická zařízení, jejich prvky a soustavy a stavební materiály, které se při stavbě obvyklým způsobem vyrábějí, nebo u nichž se práce s nimi souvisící obvyklým způsobem provádějí anebo které je možno dostatečně ověřit laboratorně;

b) stavební části staveb, jejichž účelové funkce mohou být dostatečně prokázány projektovým řešením.

(3) Stavební experiment s e nesmí provádět na bytových stavbách, jejichž investory jsou družstva nebo občané.

§ 5

Druhy stavebních experimentů

(1) Podle podkladů pro stavební experiment, odpovídajících stupni znalosti jednotlivých předmětů experimentu a časové fázi přípravy hromadné výroby nebo výstavby, ve které je nutno stavební experiment provádět, se pro účely plánu experimentálního ověřování ve výstavbě rozeznávají tyto druhy stavebních experimentů:

a) výzkumný, jde-li o ověření výsledků vědy a techniky před zavedením hromadné výroby nebo výstavby,

b) testovací, jde-li o ověření kvality stavebních částí staveb při zavádění hromadné výroby,

c) prototypový, jde-li o upřesnění a doplnění údajů, zejména technických, ekonomických a organizačních při zavádění hromadné výstavby.

(2) S výzkumným stavebním experimentem jsou spojeny povinnosti uvedené v § 8 odst . 4 této vyhlášky.

§ 6

Účel stavebních experimentů

Výsledky stavebních experimentů jsou podkladem zejména pro:

- vypracování, zpřesnění nebo úpravy příslušných technických regulativů, zvláště technických norem, výsledných nástrojů typizace, 5) technických normativů (standardů) staveb, popř. dalších regulativů v oblasti výroby, provádění a údržby staveb,

- rozhodnutí o zavedení hromadné výroby a výstavby,

- určení rozvoje materiálně výrobní základny pro výstavbu a progresivních směrů v rozvoji stavění.

§ 7

Nositelé stavebních experimentů

(1) Stavební experiment řídí ústřední orgán státní správy příslušný podle odvětví, popřípadě s jeho souhlasem krajský národní výbor (dále jen "nositel stavebního experimentu").

(2) Nositeli stavebních experimentů jsou orgány

a) dodavatelské, jestliže mají být ověřovány převážně předměty podle § 4 odst. 1 písm. a),

b) investorské, jestliže mají být ověřovány převážně předměty podle § 4 odst. 1 písm. b).

(3) Nositel stavebního experimentu rozhoduje o jeho uskutečnění, jsou-li dány všechny ostatní podmínky pro ně předepsané.

§ 8

Organizace odpovědné za stavební experiment

(1) Organizací odpovědnou za stavební experiment (dále jen "odpovědná organizace") je:

a) dodavatelská organizace, popřípadě jí nadřízený orgán středního článku řízení (generální ředitelství), jde-li o stavební experiment podle § 4 odst. 1 písm. a);

b) investorská organizace, popřípadě jí nadřízený orgán středního článku řízení, jde-li o stavební experiment podle § 4 odst. 1 písm. b).

(2) Organizaci odpovědnou za stavební experiment určuje nositel stavebního experimentu (§ 7).

(3) Vedle činností uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky odpovědná organizace zabezpečuje rozbory, úhrady a evidenci faktur na náklady a vícenáklady vzniklé stavebním experimentem. Odpovědná organizace vykonává ještě další činnosti, které stanoví nositel stavebního experimentu po dohodě s příslušným ministerstvem financí.

(4) V případě výzkumného stavebního experimentu podle § 5 odst. 1 písm. a) jsou výzkumné a vývojové organizace povinny, pokud jde o předměty jimi řešené, provádět pro odpovědnou organizaci za úhradu veškeré činnosti, které jsou odpovědné organizaci touto vyhláškou předepsány, jestliže je odpovědná organizace o to požádá.

ČÁST DRUHÁ

Základní podmínky stavebních experimentů

ODDÍL PRVNÍ

Plánování stavebních experimentů

§ 9

(1) Stavební experimenty se uskutečňují podle plánu experimentálního ověřování ve výstavbě v návaznosti na úkoly rozvoje vědy a techniky v souladu s vývojem potřeb investiční výstavby a v rámci státních a hospodářských plánů investiční výstavby.

(2) Metodiku sestavení plánu experimentálního ověřování ve výstavbě stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky v souladu s Jednotnými metodickými pokyny pro vypracování státních a hospodářských plánů.

ODDÍL DRUHÝ

Experimentální úkol

§ 10

Pojem a účel experimentálního úkolu

(1) Experimentální úkol vymezuje a odůvodňuje požadavky na přípravu a provedení stavebního experimentu, určuje experimentální stavbu, dobu experimentování a předpokládané výsledky stavebního experimentu.

(2) Experimentální úkol se zpravidla zpracovává současně s projektovým úkolem.

§ 11

Vypracování experimentálního úkolu

(1) Výchozím podkladem pro zpracování experimentálního úkolu je zpravidla experimentální studie, která odůvodňuje účel stavebního experimentu.

(2) Vypracování návrhu experimentálního úkolu zajišťuje orgán (organizace), který požaduje nebo navrhuje provedení stavebního experimentu. Zpracovatelem experimentálního úkolu může být pouze orgán (organizace) odborně kvalifikovaný.

(3) Návrh experimentálního úkolu je podkladem pro ověření nutnosti, technické reálnosti a efektivnosti stavebního experimentu.

(4) Návrh experimentálního úkolu musí být před schválením dohodnut s investorem (popřípadě s provozovatelem - uživatelem), na jehož stavbě má být stavební experiment prováděn. Na podkladě návrhu experimentálního úkolu musí být také s dodavateli dohodnuta možnost zajištění dodávek pro stavební experiment.

§ 12

Obsah experimentálního úkolu

Experimentální úkol obsahuje vždy:

a) název a místo experimentální stavby (§ 3);

b) název a sídlo odpovědné organizace (§ 8);

c) vymezení předmětů stavebního experimentu (§ 4), vícenákladů spojených se stavebním experimentem a nákladů na jeho vyhodnocení; přitom se u každého předmětu stavebního experimentu uvede vždy

- návaznost na úkoly rozvoje vědy a techniky,

- zdůvodnění nutnosti stavebního experimentu,

- stanovení technických, ekonomických a užitných vlastností, výkonů a funkcí, spolehlivosti a trvanlivosti, způsobů provádění apod., které se mají ověřit,

- využití výsledků stavebního experimentu (§ 6),

- rozsah v měrných jednotkách s rozborem vícenákladů spojených se stavebním experimentem a s rozborem nákladů na jeho vyhodnocení,

- lhůta pro experimentální užívání experimentální stavby;

d) přehled základních plánovacích údajů pro jednotlivé fáze stavebního experimentu (§ 14);

e) doklady o výsledcích projednání podle § 3 odst. 2 a § 11 odst. 4.

§ 13

Schvalování experimentálního úkolu

(1) Experimentální úkol schvaluje nositel stavebního experimentu (§ 7).

(2) Nositel stavebního experimentu může schválení experimentálního úkolu přenést na orgán středního článku řízení se souhlasem

- federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, je-li nositelem federální ústřední orgán,

- ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky, je-li nositelem ústřední orgán České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(3) Schvalovací pravomoc nemůže být přenesena na odpovědnou organizaci (§ 8).

(4) Orgán oprávněný ke schválení projektového úkolu 6) schvaluje projektový úkol experimentální stavby za účasti odpovědné organizace a vydá souhlas k provedení stavebního experimentu nebo jej odmítne.

(5) Schválený projektový úkol a schválený experimentální úkol jsou podkladem pro vypracování projektové dokumentace experimentální stavby. Schválený experimentální úkol je hlavním podkladem pro zařazení stavebního experimentu do návrhu plánu experimentálního ověřování ve výstavbě.

ČÁST TŘETÍ

Průběh stavebního experimentu

§ 14

Stavební experiment probíhá ve třech fázích:

a) přípravné, která zahrnuje vypracování, posouzení a schválení projektové dokumentace experimentální stavby,

b) prováděcí, která záleží v realizaci stavebního experimentu v rámci realizace experimentální stavby a zpravidla také v experimentálním užívání experimentální stavby, a

c) závěrečné, kterou tvoří závěrečné vyhodnocení stavebního experimentu.

ODDÍL PRVNÍ

Projektová dokumentace experimentální stavby

§ 15

Pojem projektové dokumentace experimentální stavby

Projektová dokumentace experimentální stavby je projektovou dokumentací vypracovanou podle platných předpisů 7), jejíž řešení obsahuje zároveň řešení stavebního experimentu podle ustanovení této vyhlášky.

§ 16

Zpracování projektové dokumentace experimentální stavby

(1) Podklady pro zpracování projektové dokumentace experimentální stavby zabezpečují a předávají organizace příslušné podle platných předpisů 7). Podklady pro stavební experiment (projektové podklady a návrh na provádění zkoušek a měření) zabezpečuje a předává generálnímu projektantovi odpovědná organizace (§ 8).

(2) Projektová dokumentace experimentální stavby se již ve stadiu souhrnného projektového řešení, pokud jde o stavební experiment, zpracuje do hloubky

- vyjadřující návaznost předmětu stavebního experimentu na ostatní součásti stavby,

- umožňující úplnou technickou specifikaci prací a dodávek pro realizaci stavebního experimentu,

- splňující i další požadavky, určené experimentálním úkolem.

§ 17

Obsah souhrnného projektového řešení experimentální stavby

(1) Souhrnné projektové řešení, pokud jde o stavební experiment, obsahuje zejména:

- zřetelné označení předmětů stavebního experimentu (§ 4),

- podrobné výkresy předmětů stavebního experimentu, jejich styků, spojů apod.,

- podrobné technické popisy předmětů stavebního experimentu,

- technologické postupy provádění předmětů stavebního experimentu,

- rozsah měření, zkoušení a evidence technických a ekonomických údajů pro předměty stavebního experimentu,

- doklady o splnění náležitostí, stanovených v druhé větě § 3 odst. 2 této vyhlášky,

- doklady od dodavatelů o zajištění dodávek a prací, které jsou předmětem stavebního experimentu, s uvedením jejich objemu, lhůt a cen.

(2) Rozpočtová dokumentace souhrnného projektového řešení obsahuje výpis rozpočtových položek, ovlivněných stavebním experimentem s rozdělením nákladů u každé z těchto položek na

- rozpočtové náklady předmětů stavebního experimentu, stanovené podle předpisů o oceňování stavebních a montážních prací,

- rozpočtové náklady konstrukcí a prací, které jsou předmětem stavebního experimentu nahrazovány, stanovené podle předpisů o oceňování stavebních a montážních prací,

- rozdíl těchto nákladů vyjadřující vícenáklady, spojené s provedením stavby jako experimentální.

(3) Rozpočtové náklady předmětů stavebního experimentu určené podle předcházejícího odstavce se projednají jako rozpočtová cena podle § 39 vyhlášky č. 107/1966 Sb.

§ 18

Posuzování a schvalování souhrnného projektového řešení experimentální stavby

(1) Odpovědná organizace posuzuje projektovou dokumentaci ve stadiu souhrnného projektového řešení z hlediska stavebního experimentu, vypracuje protokol o posouzení a předá jej

- investorovi, který jej přikládá k projektové dokumentaci ve stadiu souhrnného projektového řešení experimentální stavby pro její schválení,

- nositeli stavebního experimentu (§ 7) spolu s rozhodnutím o schválení projektové dokumentace ve stadiu souhrnného projektového řešení experimentální stavby.

(2) Protokol o posouzení projektové dokumentace ve stadiu souhrnného projektového řešení experimentální stavby z hlediska stavebního experimentu obsahuje zejména:

a) posouzení

- jak byly dodrženy požadavky, stanovené experimentálním úkolem, zejména z hledisek uvedených v § 6,

- případných odchylek od experimentálního úkolu,

- řešení jednotlivých předmětů stavebního experimentu z hledisek technických, ekonomických, funkčních a estetických,

- přiměřenosti vícenákladů na realizaci stavby jako experimentální,

- vhodnosti aplikace předmětů stavebního experimentu,

- úplnosti a správnosti technologických postupů provedení stavebního experimentu a způsobů zkoušení, měření a vyhodnocení;

b) přehled vícenákladů na stavební experiment při realizaci a experimentálním užívání experimentální stavby a nákladů vyhodnocení stavebního experimentu i přehled termínů jednotlivých fází stavebního experimentu a jejich hlavních částí (§ 14).

(3) Projektovou dokumentaci experimentální stavby ve stadiu souhrnného projektového řešení posuzují a schvalují orgány a organizace k tomu oprávněné 8), opírajíce se o posouzení stavebního experimentu. Z hlediska stavebního experimentu zúčastní se tohoto posouzení a schválení odpovědná organizace.

(4) Schválená projektová dokumentace ve stadiu souhrnného projektového řešení experimentální stavby je mimo svůj vlastní účel a účel, pro který se stavba provádí jako experimentální, také podkladem pro kontrolu faktur za vícenáklady spojené s provedením stavby jako experimentální.

ODDÍL DRUHÝ

Realizace experimentální stavby

§ 19

Předpoklady realizace stavebního experimentu

Podkladem k zahájení experimentální stavby je, kromě splnění ostatních podmínek stanovených pro zahájení staveb, zařazení stavebního experimentu do schváleného prováděcího plánu experimentálního ověřování ve výstavbě.

§ 20

Úkoly odpovědné organizace při realizaci stavebního experimentu

(1) Při realizaci experimentální stavby odpovědná organizace (§ 8) u jednotlivých předmětů stavebního experimentu (§ 4) zabezpečuje:

a) sledování, měření, zkoušení a hodnocení jejich technických a užitných vlastností, jejich styků, spojů a vlivů vyvolaných spojením s ostatními součástmi stavby;

b) sledování, hodnocení a evidování

- spotřeby materiálu, práce, energií a využití mechanismů,

- vlastních nákladů,

- technologických postupů při výrobě, dopravě, montáži a zabudování;

c) zkoušení a provádění opatření podle § 3 odstavce 2;

d) případné úpravy projektové nebo realizační dokumentace pro změny při realizaci.

(2) Odpovědná organizace vede samostatný deník o stavebním experimentu, do něhož zaznamenává všechny důležité údaje a zjištění při provádění stavebního experimentu.

(3) O realizaci stavebního experimentu vypracuje odpovědná organizace do dvou měsíců po ukončení realizace stavebního experimentu protokol a předá jej nositeli stavebního experimentu (§ 7).

§ 21

Protokol o realizaci stavebního experimentu

(1) Protokol o realizaci stavebního experimentu obsahuje zejména:

a) rozbor a hodnocení

- dodržení požadavků, které byly stanoveny schválenou projektovou dokumentací, pokud jde o stavební experiment,

- údajů, zjištění a zkušeností získaných v průběhu realizace [§ 20 odst. 1 písm. a) až c)],

- důvodů k úpravám projektové nebo realizační dokumentace [§ 20 odst. 1 písm. d)];

b) hodnocení organizační a technické úrovně prací a dodávek jednotlivých dodavatelů pro stavební experiment;

c) hodnocení vlivu realizace stavebního experimentu na plynulost realizace experimentální stavby;

d) potvrzení z hlediska stavebního experimentu o způsobilosti experimentální stavby k experimentálnímu užívání a podmínky tohoto užívání;

e) přehled předpokládaných vícenákladů na stavební experiment při experimentálním užívání experimentální stavby a nákladů na vyhodnocení stavebního experimentu, přehled termínů jednotlivých fází stavebního experimentu a jejich hlavních částí (§ 14) a termín pro vypracování protokolu o experimentálním užívání (§ 24 odst. 3).

(2) Z protokolu o realizaci stavebního experimentu odpadají v případě, že odpovědná organizace potvrdila z hlediska stavebního experimentu způsobilost experimentální stavby k trvalému provozu (užívání), jeho části uvedené v předcházejícím odstavci pod písmenem d) a z částí uvedených pod písmenem e) ty, které se týkají experimentálního užívání stavby.

(3) Potvrzení podle odstavce 1 písm. d) nebo potvrzení podle odstavce 2 předá odpovědná organizace investorovi.

ODDÍL TŘETÍ

Experimentální užívání experimentální stavby

§ 22

Pojem experimentálního užívání stavby

Experimentální užívání experimentální stavby předchází jejímu trvalému provozu (užívání). Při něm se ověřuje funkční způsobilost předmětu stavebního experimentu způsobem odpovídajícím trvalému provozu (užívání). V případě, že odpovědná organizace potvrdí způsobilost experimentální stavby z hlediska stavebního experimentu k trvalému provozu (užívání), ještě před zahájením experimentálního užívání, experimentální užívání odpadá.

§ 23

Návrh na uvedení experimentální stavby do experimentálního užívání a jeho obsah

(1) Investor navrhuje uvést experimentální stavbu do experimentálního užívání orgánu nebo organizaci, která je oprávněna vydat povolení k uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) podle zvláštních předpisů 9).

(2) Návrh na uvedení experimentální stavby do experimentálního užívání obsahuje vedle náležitostí podle zvláštních předpisů zmíněných v předchozím odstavci též potvrzení odpovědné organizace o způsobilosti experimentální stavby k experimentálnímu užívání z hlediska stavebního experimentu [§ 21 odst. 1 písm. d)].

§ 24

Úkoly odpovědné organizace při experimentálním užívání stavby

(1) Po vydání povolení k experimentálnímu užívání experimentální stavby odpovědná organizace zabezpečuje zejména:

a) sledování, měření, zkoušení a hodnocení vlastností a chování předmětu stavebního experimentu a jeho působení na ostatní součásti stavby,

b) doplňky projektové nebo realizační dokumentace pro úpravy nebo výměny předmětů stavebního experimentu.

(2) Údaje a zjištění o experimentálním užívání poznamenává odpovědná organizace do deníku o stavebním experimentu (§ 20 odst. 2).

(3) O experimentálním užívání experimentální stavby vypracuje odpovědná organizace v termínu stanoveném v protokolu o realizaci stavebního experimentu [§ 21 odst. 1 písm. e)] protokol o experimentálním užívání a předá jej nositeli stavebního experimentu (§ 7) a investorovi.

§ 25

Protokol o experimentálním užívání stavby

Protokol o experimentálním užívání experimentální stavby obsahuje zejména:

a) rozbor a hodnocení

- údajů, zjištění a zkušeností, získaných v průběhu experimentálního užívání,

- podmínek vytvořených experimentální stavbou pro její experimentální užívání;

b) zhodnocení úprav nebo výměny předmětů stavebního experimentu v období experimentálního užívání;

c) zhodnocení, jak byly dodrženy podmínky pro experimentální užívání (§ 21 odst. 1 písm. d));

d) potvrzení z hlediska stavebního experimentu o způsobilosti experimentální stavby k trvalému provozu (užívání) a podmínky trvalého provozu (užívání).

§ 26

Uvedení experimentální stavby do trvalého provozu (užívání)

(1) Investor (provozovatel - uživatel) navrhuje uvést stavbu do trvalého provozu (užívání) orgánu nebo organizaci, která je oprávněna vydat povolení k uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) podle zvláštních předpisů 10).

(2) Návrh na uvedení experimentální stavby do trvalého provozu (užívání) obsahuje vedle náležitostí předepsaných zvláštními předpisy též potvrzení odpovědné organizace podle § 25 písm. d).

(3) Vydáním povolení uvést experimentální stavbu do trvalého provozu (užívání) přestává mít experimentální stavba experimentální charakter a na její provoz (užívání), opravy, úpravy a údržbu se dále nevztahují ustanovení této vyhlášky, nýbrž vztahují se na ni příslušné obecné předpisy.

ODDÍL ČTVRTÝ

Závěrečné vyhodnocení stavebního experimentu

§ 27

Pojem, náležitosti a termín závěrečného vyhodnocení

(1) Vyhodnocením stavebního experimentu se rozumějí rozbory a závěry z poznatků při

- řízení, koordinaci a zabezpečování všech prací a dodávek pro přípravu a realizaci stavebního experimentu,

- projektování, realizaci a experimentálním užívání experimentální stavby.

(2) Vyhodnocení zabezpečuje průběžně, soustavně a komplexně odpovědná organizace.

(3) Odpovědná organizace vypracuje závěrečné vyhodnocení v termínu stanoveném v prováděcím plánu experimentálního ověřování ve výstavbě.

(4) Závěrečné vyhodnocení stavebního experimentu nenahrazuje závěrečné technicko-ekonomické vyhodnocení stavby podle platných předpisů 11).

§ 28

Podklady a obsah závěrečného vyhodnocení stavebního experimentu

(1) Závěrečné vyhodnocení vychází z protokolů zpracovaných podle § 18 odst. 2, § 21 a § 25 a obsahuje zejména:

a) identifikační údaje o experimentální stavbě;

b) podrobný popis předmětů stavebního experimentu;

c) popis, rozbor a hodnocení

- průběhu přípravy, realizace a experimentálního užívání,

- změn a odchylek technického řešení předmětů stavebního experimentu v průběhu experimentálního ověřování,

- konečného řešení předmětů stavebního experimentu;

d) rekapitulaci vývoje technických a ekonomických údajů v průběhu přípravy, realizace a experimentálního užívání;

e) přehled a hodnocení plánovaných a skutečných nákladů a vícenákladů na stavební experiment;

f) návrh zásad opatření uvedených v § 6, pro které byl stavební experiment uskutečněn.

(2) K závěrečnému vyhodnocení se přikládají protokoly o

- posouzení projektové dokumentace ve stadiu souhrnného projektového řešení experimentální stavby z hlediska stavebního experimentu (§ 18 odst. 2),

- realizaci stavebního experimentu (§ 21),

- experimentálním užívání experimentální stavby (§ 25).

§ 29

Oponentace závěrečného vyhodnocení stavebního experimentu

Závěrečné vyhodnocení podléhá oponentaci, kterou zabezpečuje odpovědná organizace. Oponenty stanoví nositel stavebního experimentu (§ 7), popřípadě orgán nebo organizace zmocněná ke schválení experimentálního úkolu podle § 13 odst. 2. Jedním z oponentů musí být provozovatel (uživatel) stavby, je-li v době závěrečného vyhodnocení znám, pokud není organizací odpovědnou za stavební experiment (§ 8).

§ 30

Schválení závěrečného vyhodnocení stavebního experimentu

(1) Závěrečné vyhodnocení, záznam o oponentním jednání a oponentní posudky předkládá odpovědná organizace ke schválení orgánu (nebo organizaci), který schválil experimentální úkol (§ 13).

(2) Schválení obsahuje vždy rozhodnutí o návrhu zásad opatření [§ 28 odst. 1 písm. f)].

ODDÍL PÁTÝ

Náklady na vyhodnocení experimentálních staveb a ostatní náklady souvisící s jejich prováděním

§ 31

(1) Náklady na vyhodnocení experimentálních staveb jsou součástí nákladů na experimentální ověřování ve výstavbě 12).

(2) Do nákladů na experimentální ověřování ve výstavbě náleží i náklady na veškeré činnosti odpovědné organizace souvisící s prováděním experimentálních staveb uvedené v § 8 odst. 3.

ODDÍL ŠESTÝ

Archivace dokladů o stavebních experimentech

§ 32

(1) Odpovědná organizace archivuje po dobu 10 let od schválení závěrečného vyhodnocení stavebního experimentu

- experimentální úkol (§ 10),

- deník o stavebním experimentu (§ 20 odst. 2),

- závěrečné vyhodnocení stavebního experimentu a jeho schválení (§ 27 až 30).

(2) Projektovou dokumentaci experimentální stavby archivuje investor (provozovatel - uživatel) a generální projektant.


ČÁST ČTVRTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 33

Přechodná ustanovení

(1) Experimentální projekty a realizace experimentálních objektů, včetně vyhodnocení, jejichž dokončení bylo zahrnuto do plánu experimentů ve výstavbě na rok 1972 podle pokynů pro sestavování návrhu plánu experimentů ve výstavbě na rok 1972 13) s termíny před 31. 12. 1972 nebo s termíny po 31. 12. 1972, se dokončí podle této vyhlášky.

(2) Odpovědné organizace určené před platností této vyhlášky mohou vykonávat svou činnost až do uvedení experimentální stavby do trvalého provozu (užívání).

§ 34

Závěrečná ustanovení

(1) Ústřední orgány mohou podle potřeby vydat k provedení této vyhlášky po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj podrobnější pokyny.

(2) Zrušují se:

a) vyhláška ministerstva výstavby č. 97/1962 Sb., o dokumentaci, sledování a vyhodnocování experimentálních staveb,

b) pokyny č. 5 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 14. července 1972 pro experimentální ověřování ve výstavbě v roce 1973, registrované v částce 26 Sbírky zákonů ČSSR vydané dne 15. listopadu 1972.

§ 35

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1973.


Ministr:

Ing. Šupka v. r.

Poznámky pod čarou

1) § 24 odst. 2 písm. b) až d) a § 26 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 141/1971 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

2) § 23 poslední věta vyhlášky č. 141/1971 Sb.

3) Metodické zásady pro vymezení stavební části stavby (Zpravodaj ministerstva techniky, částka 5 z 11. října 1968).

4) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby.

5) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 75/1971 Sb., o typizaci ve výstavbě.

6) § 10 směrnic č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23. června 1971, o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (Směrnice byly uveřejněny ve Zpravodaji federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR, částce 5 ze dne 23. července 1971, a registrovány v částce 28 Sbírky zákonů ČSSR vydané dne 20. října 1971).

7) Vyhláška č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 166/1971 Sb., vyhláška č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě, a směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 3 ze dne 27. května 1971, o zvláštním režimu přípravy a schvalování staveb odvětví paliv a energetiky (Směrnice byly uveřejněny ve Zpravodaji federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR, částce 4 ze dne 14. června 1971 a registrovány v částce 20 Sbírky zákonů ČSSR vydané dne 13. srpna 1971).

8) Směrnice č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23. června 1971, o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb, uveřejněné v částce 5 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR ze dne 23. července 1971 a registrované v částce 28 Sbírky zákonů ČSSR vydané dne 20. října 1971.

9) Vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), a vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú.l. (Ú.v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení č. 8/1956 Sb.

10) Vládní nařízení č. 8/1956 Sb. a vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú.l. (Ú.v.).

11) § 43 vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb, a k jeho provedení vydané směrnice č. 6 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28. září 1971 pro provádění závěrečného technicko-ekonomického vyhodnocení dokončených staveb, uvedených do provozu (užívání). (Směrnice byly uveřejněny ve Zpravodaji federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR, částce 6 ze dne 12. října 1971 a registrovány v částce 31 Sbírky zákonů ČSSR vydané dne 21. října 1971).

12) § 24 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 141/1971 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

13) Pokyny pro sestavování návrhu plánu experimentů ve výstavbě na rok 1972 dotovaných ze státních rozpočtů vydalo federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v červenci 1971 pod čj. 57/255/71.

Přesunout nahoru