Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 137/1973 Sb.Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

Částka 34/1973
Platnost od 02.11.1973
Účinnost od 01.01.1974
Zrušeno k 01.01.1986 (113/1985 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

137

VYHLÁŠKA

Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu

ze dne 2. listopadu 1973

o cenách

Federální cenový úřad podle § 47 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, Český cenový úřad podle § 6 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a Slovenský cenový úřad podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, stanoví:


§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška upravuje

a) metodiku tvorby a kontroly cen (tarifů) výrobků, služeb, výkonů a prací 1) (dále jen "výrobky") a nemovitostí dodávaných nebo poskytovaných k užívání za úhradu (dále jen "dodávané"),

b) působnost orgánů a organizací nebo koncernových podniků a koncernových účelových organizací (dále jen "organizace") v tvorbě a kontrole cen.

(2) Vyhláška se vztahuje na ceny výrobků a nemovitostí dodávaných organizacemi a orgány se sídlem v Československé socialistické republice, občany socialistickým organizacím a na ceny výrobků dodávaných občany s povolením příslušných orgánů nebo na základě oprávnění. U vnitropodnikových výkonů platí vyhláška pro stanovení cen investic vlastní výroby, popřípadě pro další výkony, pokud tak stanoví zvláštní předpis nebo rozhodnutí.

(3) Vyhláška se nevztahuje na ceny výrobků dodávaných organizacemi pověřenými prováděním zahraničního obchodu (dále jen "organizace zahraničního obchodu") zahraničním odběratelům, na mezinárodní tarify v dopravě a spojích, na ceny výrobků dodávaných v tuzemsku za zahraniční měny, na úplaty a náhrady spojené s poskytováním peněžních a pojišťovacích služeb, na prodej bytů z národního majetku do osobního vlastnictví občanů, na evidenční ceny obalů, na náhrady škod, na úhrady nákladů a na náhrady poskytované při vyvlastnění nemovitostí. Vyhláška se rovněž nevztahuje na ceny ze smluv mezi občany navzájem a mezi občany a nesocialistickými organizacemi, nejde-li o dodávky od občanů podle odstavce 2. Při pochybnostech rozhoduje Federální cenový úřad.

ČÁST PRVNÍ

Základní pojmy

§ 2

Obsah ceny

Cena zahrnuje nutné náklady odpovídající průměrným nebo jednotně určeným podmínkám výroby (dovozu) a oběhu a dále stanovenou část čistého důchodu (zisk, daň), popřípadě ztrátu nebo dotaci. Způsob určení nutných nákladů a čistého důchodu nebo ztráty je uveden v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky.

§ 3

Ceny v tuzemsku

(1) Ceny používané v tuzemsku jsou

a) velkoobchodní ceny; za tyto ceny se zpravidla dodávají výrobky pro výrobní spotřebu, výstavbu, pro další odbyt, s výjimkou dodávek obchodním organizacím, a pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu; velkoobchodní ceny obsahují náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady na odbytovou činnost výrobní organizace a zisk nebo ztrátu; u zemědělských výrobků zahrnují též přirážku za nákupní, zásobovací, popřípadě i odbytovou činnost,

b) nákupní ceny; za tyto ceny pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky prodávané jejich výrobci, předměty získané sběrem a výrobky od občanů; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen,

c) odbytové přirážky nebo odbytové srážky; 2) představují cenu služby odbytových, zásobovacích, nákupních a výkupních organizací nebo organizací oprávněných k uvedeným službám; obsahují náklady oběhu a zisk nebo ztrátu; připočítávají se k velkoobchodním cenám nebo se od nich odečítají,

d) obchodní přirážky nebo obchodní srážky; 2) představují cenu služby organizací oprávněných k velkoobchodní nebo maloobchodní činnosti, cenu služby organizací veřejného stravování a přechodného ubytování, cenu služby organizací zahraničního obchodu nebo cenu obstaravatelských služeb; obsahují náklady oběhu a zisk nebo ztrátu; obchodní přirážky se k cenám připočítávají, obchodní srážky jsou složkami maloobchodních cen; obchodní přirážky nebo obchodní srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkami kupních cen,

e) kupní ceny; za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům; zahrnují cenu franko čs. hranice, popřípadě upravenou o další položky podle platných předpisů, a obchodní přirážku nebo obchodní srážku organizace zahraničního obchodu,

f) odbytové ceny; za tyto ceny dodávají výrobky organizace uvedené v písmenu c), s výjimkou případů, kdy dodávají za obchodní a maloobchodní ceny; odbytové ceny zahrnují velkoobchodní ceny, kupní nebo nákupní ceny a odbytovou přirážku příslušné organizace, popřípadě cenové rozdíly nebo dotace,

g) obchodní ceny; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, kterým je přiznán nárok na obchodní srážku; zahrnují velkoobchodní (nákupní) ceny a daň z obratu nebo kupní ceny, cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě a rozdíly vnitřního trhu, ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku,

h) maloobchodní ceny; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za "ceny s daní"; zahrnují obchodní cenu a obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, a ve stanovených případech obchodní, popřípadě odbytovou přirážku a dodatkovou daň z obratu,

ch) velkoobchodní ceny s daní z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za "ceny s daní"; ve stanovených případech se za tyto ceny účtuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka.

(2) Odchylky od podstatných kvalitativních nebo podstatných dodacích podmínek výrobku lze vyjádřit formou přirážky k ceně nebo srážky z ceny; přirážky nebo srážky za odchylky od podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek představují cenu odpovídající těmto odchylkám.

(3) Přirážkou k ceně lze též vyjádřit cenové zvýhodnění a slevou z ceny lze vyjádřit cenové znevýhodnění; tyto přirážky a slevy představují způsob uplatnění podmínek realizace v cenách.

(4) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím, pokud jsou podle předpisů o dani z obratu oprávněny nakupovat bez daně.

§ 4

Zahraniční ceny

(1) Zahraničními cenami se pro potřeby této vyhlášky v oblasti zahraničně obchodních vztahů rozumějí

a) ceny v obchodní paritě, jimiž jsou ceny sjednané mezi organizacemi zahraničního obchodu a zahraničními vývozci nebo dovozci za dohodnutých kvalitativních, dodacích a platebních podmínek,

b) ceny franko čs. hranice, jimiž jsou ceny v obchodní paritě, snížené při vývozu a zvýšené při dovozu o výši přímých obchodních nákladů v zahraničí.

(2) Zahraniční ceny se vyjadřují jednak v zahraničních měnách, jednak v přepočtu na Kčs podle přepočtových poměrů stanovených Státní bankou československou.

§ 5

Zvláštní druhy cen

(1) Zvláštními druhy cen se rozumějí ceny podle § 3, které mají způsobem dále uvedeným v odstavci 2 a 3 věcně nebo časově omezenou platnost.

(2) Zvláštními druhy cen, které lze fakturovat, jsou

a) prozatímní ceny stanovené cenovým orgánem, nebo s jeho souhlasem organizací pověřenou působností ve stanovení cen, nestanoví-li cenový orgán jinak, nejdéle na dobu 3 měsíců v případech, kdy výjimečně nelze stanovit cenu do zahájení dodávek; po stanovení ceny se rozdíl mezi prozatímní a definitivní cenou vypořádá od počátku dodávek; prozatímní kupní ceny sjednají organizace dohodou; prozatímní ceny nelze použít u výrobků, pro něž se stanoví maloobchodní ceny,

b) podnikové ceny, které v případě pověření příslušným cenovým úřadem stanoví nebo mění generální ředitelství trustů nebo koncerny a oborové podniky (dále jen "generální ředitelství") pro podřízené organizace na dodávky mezi organizacemi uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podmínkou, že úroveň podnikových cen podle propočtů na dané období nesmí v souhrnu přesáhnout úroveň cen platných pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku. Vyrovnání mezi podnikovými a velkoobchodními cenami provádí generální ředitelství, ve stanovených případech nadřízený ústřední orgán,

c) přechodně platné ceny, které stanoví příslušný cenový úřad nebo národní výbor, popřípadě organizace pověřená jejich stanovením příslušným cenovým úřadem, a jejichž platnost je omezena dobou nebo množstvím takto oceňovaných výrobků; po skončení jejich platnosti stanoví se cena jako pro nový výrobek; přechodně platné ceny u výrobků dodávaných za maloobchodní ceny mohou stanovit pouze cenové úřady, popřípadě národní výbory podle § 68.

(3) Zvláštními druhy cen, které nelze fakturovat, jsou

a) předběžné ceny tvořené dodavateli se značným časovým předstihem před vlastní výrobou, kdy ještě nejsou dostatečně vyjasněny podstatné podmínky výrobku a jeho výroby, potřebné pro stanovení ceny; používají se zejména pro předběžné ocenění dodávek v rozpočtech staveb, pokud to předpisy o dokumentaci staveb umožňují, pro předběžné ocenění prací a služeb a výzkumných a vývojových prací; pro tvorbu těchto cen platí v závislosti na stupni technického vyjasnění výrobku přiměřeně ustanovení o způsobech tvorby cen; nelze-li jich použít, tvoří se předběžná cena odborným odhadem; předběžnou cenu nelze použít pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven předběžný nebo konečný cenový limit, a pro výrobek, pro nějž je dohodnut limit kupní ceny, jestliže kupní cena je základem pro tvorbu velkoobchodní, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny; postup projednání předběžných cen používaných pro sestavení propočtů nebo rozpočtů staveb se řídí zvláštním předpisem,64)

b) evidenční velkoobchodní ceny vývozu a evidenční velkoobchodní ceny dovozu; evidenční velkoobchodní ceny vývozu se uplatňují u výrobků, které se jen vyvážejí; tvoří se obdobnými způsoby jako velkoobchodní ceny výrobků dodávaných do tuzemska; budou-li tyto výrobky dodávány do tuzemska, nutno stanovit jejich velkoobchodní ceny; rozsah uplatňování, způsob tvorby a cenové řízení evidenčních velkoobchodních cen dovozu stanoví příslušný cenový úřad,

c) cenové limity; jimi se rozumí předběžné vymezení horní hranice ceny nových výrobků, řešených zejména v rámci úkolů rozvoje vědy a techniky.

§ 6

Doplňkové složky cen a doplňkové položky k cenám přičitatelné (od cen odečitatelné)

(1) Ve stanovených případech jsou součástí ceny kromě nákladů a zisku (ztráty) doplňkové složky cen. Dále se ve stanovených případech k cenám přičítají nebo se od nich odečítají doplňkové položky. Doplňkové složky a doplňkové položky jsou obvykle pevně stanoveny (sazbami nebo jiným způsobem) a jsou zpravidla odváděny do státního rozpočtu nebo poukazovány ze státního rozpočtu podle zásad stanovených federálním ministerstvem financí nebo jinými příslušnými orgány v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(2) Doplňkovými složkami cen jsou

a) daň z obratu, popřípadě rozdíly vnitřního trhu u dovážených výrobků podle předpisů federálního ministerstva financí,

b) cenový rozdíl, kterým se rozumí zpravidla rozdíl mezi obchodní cenou a maloobchodní cenou po odečtení obchodní srážky, nebo rozdíl mezi odlišnými cenami jednotlivých dodavatelů a jednotnou odbytovou cenou,

c) cenové přirážky a srážky v zahraničním obchodě podle předpisů federálního ministerstva financí.

(3) Doplňkovými položkami k cenám jsou

a) dotace k cenám přičítané nebo odvody od nich odečítané,

b) příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků.

(4) Použití některých doplňkových složek nebo doplňkových položek může být stanoveno s ohledem na potřeby stimulace výroby nebo spotřeby jednostranně buď jen pro výrobce, nebo pro odběratele a může být stanoveno na předem vymezenou dobu nebo množství dodávek.

ČÁST DRUHÁ

Kvalitativní a dodací podmínky výrobku

§ 7

Způsob vymezení výrobku

(1) Cena výrobku vymezeného stejnými kvalitativními a dodacími podmínkami je na celém území Československé socialistické republiky jednotná, pokud tato vyhláška nestanoví nebo výslovně nepřipouští nejednotnost cen.

(2) Kvalitativními podmínkami pro potřeby této vyhlášky se rozumí vymezení druhu nového výrobku, měrné jednotky, jeho charakteristických vlastností, znaků, rozměrů, funkčních, estetických a jiných užitných vlastností, jakosti a druhů použitých materiálů a výkonů, provedení, povrchové úpravy, kompletnosti, dohotovenosti, rozsahu vybavení a náhradních součástí, metod jeho zkoušení, označování a jiných podobných podmínek.

(3) Kvalitativní podmínky se prokazují zejména státními a oborovými normami, technickými podmínkami, a pokud nejsou, podnikovými normami kvality, přesným technickým popisem, výkresem, vzorkem, modelem nebo rozpisem složení použitých materiálů a výkonů, tj. takovou technickou dokumentací, která je pro daný výrobek nebo skupinu výrobků obvyklá.

(4) Dodacími podmínkami pro potřeby této vyhlášky se rozumí vymezení množství dodávek, dodací lhůty, způsobu expedice, balení a dopravních podmínek, dokumentace a obchodně technických služeb souvisejících s dodávkou, záruční doby a jiných podobných podmínek.

(5) Dodací podmínky jsou určeny

a) právními předpisy, zejména základními podmínkami dodávek,

b) všeobecnými ustanoveními ceníků nebo jiných cenových rozhodnutí, která mohou doplnit nebo podrobněji upravit dodací podmínky pro účely stanovení cen,

c) hospodářskými smlouvami nebo dodávkovými příkazy pro jednotlivé dodávky.

§ 8

Podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobku

(1) Vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku musí obsahovat všechny podstatné podmínky tak, aby byly prokazatelné a umožňovaly jednoznačné posouzení jeho odlišnosti od jiných porovnatelných výrobků (dále jen "podstatné kvalitativní a dodací podmínky").

(2) Za podstatné kvalitativní a dodací podmínky se považují

a) závazné podmínky uvedené v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek a ve státních a oborových normách; dodavatel může se souhlasem příslušného cenového úřadu dohodnout s odběratelem, že některé závazné podmínky státní nebo oborové normy, platné v době vypracování návrhu ceny, se z hlediska stanovení výše ceny nepovažují za podstatné a při jejich změně nevzniká nový výrobek podle § 11,

b) podmínky zahrnuté v technických podmínkách, podnikových normách kvality, v technickém popisu, výkresu a rozpisu složení použitých materiálů a výkonů, popřípadě dané vzorkem nebo modelem, dále doporučené podmínky v předpisech podle písmena a) a podmínky dodávek podle § 7 odst. 5 písm. b) a c), pokud nejsou na návrh odběratele označeny za nepodstatné,

c) další podmínky nezahrnované do podkladů podle písmena a) a b), pokud si odběratel při tvorbě ceny vyžádá a s dodavatelem dohodne jejich doplnění do příslušné dokumentace a označení za podstatné,

d) další podmínky, pokud je stanoví příslušné cenové úřady.

(3) Vymezení podstatných podmínek platí souběžně pro všechny druhy cen příslušného výrobku; případné odchylky od podstatných podmínek se musí v relativně stejné výši promítat ve všech druzích cen. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny a na případy, kdy jsou dodací podmínky rozdílné pro jednotlivé druhy cen nebo pro jednotlivé odběratelské stupně (např. velkoobchod a maloobchod).

(4) Za změnu podstatných kvalitativních podmínek, za nichž byly stanoveny ceny, se nepovažuje rozdílné ocenění totožných surovin a materiálů, které vzniká v důsledku rozdílů cen a nákladů při jejich pořízení, zejména rozdílů mezi cenami tuzemských a zahraničních dodavatelů a rozdílů vznikajících při nahrazení nákupu výrobků jejich vlastní výrobou a naopak. Totéž platí pro změny stupnic mzdových tarifů a změny v ocenění ostatních nákladů.

ČÁST TŘETÍ

Tvorba cen

HLAVA I

Úvodní ustanovení o tvorbě cen

§ 9

(1) Ceny se tvoří pro výrobky vymezené podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, a to podle potřeby pro

a) jednotlivé nové výrobky nebo jejich části,

b) skupiny přesně určených výrobků v případech, kdy jde o výrobky širokého sortimentu, které mají obdobné kvalitativní a dodací podmínky a které se vyrábějí obvykle stejnou technologií při minimálních rozdílech ve výrobních nákladech, a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor,

c) souhrny různých výrobků a prací tvořících zpravidla funkčně ucelenou dodávku. 3)

(2) Pro výrobek, který lze podle jeho podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, popřípadě dalších vymezených podmínek, zařadit do skupiny výrobků, pro níž cena byla již stanovena, platí tato cena.

§ 10

(1) Tvorba cen zahrnuje

a) zpracování návrhu ceny,

b) projednání návrhu ceny s hlavními odběrateli,

c) stanovení a vyhlášení ceny.

(2) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek jeho výroby a oběhu; ve zdůvodněných případech se cena upraví s přihlédnutím k podmínkám realizace.

(3) V případech, kdy se cena upravená podle podmínek realizace stanoví na omezenou dobu, stanoví se současně i cena odpovídající podmínkám výroby a oběhu (dále jen "základní cena").

(4) Ceny stanovené podle ustanovení této vyhlášky se posuzují jako ceny odpovídající platné úrovni cen.

(5) Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů.74)

§ 11

Nový výrobek

(1) Novým výrobkem pro účely této vyhlášky se rozumí výrobek, který svým novým řešením a zdokonalením užitných vlastností uspokojuje společenské potřeby, které dosud nebyly uspokojovány, popřípadě je uspokojuje jinak nebo umožňuje zhospodárnění výroby, nebo zvyšuje efektivnost jeho používání u odběratele.

(2) Za nový výrobek se dále považuje výrobek, který

a) má cenu stanovenou pro podmínky kusové výroby a nadále bude vyráběn opakovaně,

b) má stanovenou přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí, nebo má cenu sjednanou dohodou a má být stanovena cena příslušným orgánem nebo organizací,

c) má stanovenou cenu, ale jeho výrobu zavádí jiná organizace, pro niž ve smyslu vyhlášky neplatí jednotnost cen.

d) má stanovenou maloobchodní cenu podle § 129 odst. 1 písm. ch) nebo odst. 7 a jeho prodej zavádí organizace státního nebo družstevního obchodu.

(3) Novému výrobku podle odstavce 1 musí odpovídat nové vymezení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(4) Za nový se nepovažuje výrobek, který se od dosud dodávaného výrobku liší jinými než podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo u kterého nelze odlišnost podstatných podmínek dostatečně přesně vyjádřit, dále výrobek s vlastnostmi, které již měl mít podle podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena dosud vyráběného výrobku (odstranění vad dodávaných výrobků) a výrobek s nežádoucími změnami podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

(5) Za nežádoucí změny podstatných kvalitativních a dodacích podmínek se považují změny, které nebyly předepsaným způsobem dohodnuty s hlavními odběrateli, s výjimkou změn stanovených státní nebo oborovou normou.

(6) Novým výrobkem rovněž není výrobek, u něhož se ve srovnání s porovnatelným výrobkem nebo dosud vyráběnými výrobky, dosáhlo úspor nebo záměn přímého materiálu označeného jako podstatná kvalitativní podmínka, aniž se zhoršily ostatní podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Dodržení ostatních podstatných kvalitativních podmínek se prokazuje souhlasem odběratele (hlavních odběratelů) a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným vyjádřením buď státní zkušebny, anebo odborně příslušné organizace určené dohodou dodavatele s odběratelem, že úspora nebo záměna přímého materiálu nezhoršuje zejména jakost, funkční vlastnosti a životnost výrobku pro odběratele. O těchto výrobcích vede organizace evidenci v tomto členění:

a) rok zahájení dodávek,

b) označení výrobku,

c) vliv úspory nebo záměny na náklady na přímý materiál (úspora na jeden výrobek v absolutní hodnotě a v procentech k nákladům na přímý materiál),

d) procento plánovaného zisku výrobku (ze zpracovacích nákladů, popřípadě z jiné základny stanovené cenovým orgánem) včetně vlivu úspory podle písmena c).

Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na případy, kdy rozhodnutím příslušného cenového úřadu o způsobu tvorby cen nebo o postupu při záměně a úspoře přímého materiálu je nový výrobek vymezen jinak.

(7) Pro výrobky uvedené v odstavci 6, i když je zachováno jejich dosavadní označení (název), potvrdí orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku platnost dosavadní ceny v rozhodnutí vydaném podle § 98 odst. 4. Jako způsob tvorby cen uvede, že jde o převzatou cenu dosavadního výrobku s uvedením čísla výměru nebo rozhodnutí, jímž byla cena stanovena. Pro tyto výrobky neplatí ustanovení § 77.

§ 12

Způsoby tvorby cen

(1) Podmínky výroby a oběhu se vyjadřují v ceně

a) nových výrobků nebo jejich částí, které jsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky (částmi), některým ze způsobů cenového porovnání,

b) nových výrobků nebo jejich částí, které nejsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky, na základě individuální kalkulace.

(2) Cenovým porovnáním se zabezpečuje, aby cena nového výrobku, popřípadě části výrobku, byla k ceně porovnatelného výrobku (části výrobku) maximálně v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu a oběh nového výrobku (části výrobku) k nákladům nutným na výrobu a oběh výrobku (části výrobku) porovnatelného.

(3) K cenovému porovnání se používá zejména těchto způsobů:

a) kalkulační porovnání,

b) cenové normativy,

c) parametrické způsoby,

d) stavebnicový způsob.

e) zahraniční cenové relace,

f) propočet efektivnosti použití nového výrobku,

g) kombinace způsobů podle písmen a) až f).

(4) Cenové normativy a parametrické způsoby je nutno použít pro tvorbu cen, jestliže byly schváleny příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem. Je-li některý z ostatních způsobů tvorby cen nebo jejich kombinace rozpracován na podmínky jednotlivých výrob (obor, skupina výrobků) a schválen příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem, musí být závazně používán všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen "závazný způsob tvorby cen"), pokud rozhodnutím cenového orgánu není rozsah jeho platnosti omezen.

§ 13

Porovnatelný výrobek

(1) Nový výrobek nebo jeho část se porovnává

a) s jediným porovnatelným výrobkem nebo jeho částí, které mají již stanovenou cenu (dále jen "porovnatelný výrobek"),

b) s několika porovnatelnými výrobky při použití parametrického způsobu tvorby cen.

(2) Porovnatelným je výrobek plně nebo zčásti zaměnitelný, který

a) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií,

b) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a),

c) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a) ani b),

d) je vyráběn stejnou technologií v případech, kdy se používá jediné technologie a kdy neexistuje výrobek uvedený v písmenu a), b) a c).

(3) Splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 několik výrobků a nelze-li porovnatelný výrobek vybrat podle stupně přiblížení kvalitativních vlastností, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož rentabilita v době vypracování návrhu ceny nového výrobku je nejbližší rentabilitě příslušného oboru výroby ve výrobní organizaci, a pokud je více takových výrobků, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož cena byla stanovena nejpozději.

(4) Porovnatelný výrobek se určuje bez ohledu na územní a organizační příslušnost výrobní organizace, s výjimkami podle odstavce 6.

(5) Při tvorbě cen podle § 23 až 26 lze porovnávat jen základní ceny porovnatelného a nového výrobku. Porovnání se neprovádí u prací průmyslové povahy, pokud příslušný cenový orgán nerozhodne jinak.

(6) Nový výrobek nelze porovnávat

a) s dováženými výrobky, pokud výrobcem nového výrobku je organizace se sídlem v Československé socialistické republice; ceny dovážených výrobků, jakož i ceny na zahraničních trzích lze použít pro porovnání v případech, kdy se cena tvoří podle § 26a a podle § 28 odst. 2 písm. b),

b) s výrobky, pro které je vyhláškou stanovena nebo umožněna nejednotnost cen mezi organizacemi dodávajícími nový a porovnatelný výrobek,

c) s výrobky vyráběnými před poslední změnou úrovně cen příslušného oboru, skupiny výrobků apod., jejichž cena nebyla v rámci této změny upravena nebo v návrhu ceny nového výrobku není převedena na platnou úroveň způsobem stanoveným pro příslušnou změnu cen,

d) u opakovaně vyráběných výrobků s výrobky, jejichž ceny jsou stanoveny pro podmínky kusové výroby nebo jejichž ceny jsou platné pro menší než minimální výrobní množství,

e) s výrobky, jejichž ceny byly vytvořeny individuální kalkulací a nejsou dosud ověřeny,

f) s výrobky vyráběnými jen pro speciální účely,

g) s výrobky, na něž jsou stanoveny zvláštní ceny podle § 5,

h) s výrobky, jejichž ceny byly sjednány dohodou.

(7) Dodavatelé porovnatelných výrobků jsou povinni na požádání bezplatně poskytnout dodavatelům nových výrobků podklady o porovnatelném výrobku potřebné pro vypracování návrhu ceny nového výrobku.

HLAVA II

Vyjádření podmínek výroby v cenách

ODDÍL PRVNÍ

Kalkulace pro tvorbu ceny

§ 14

(1) Výchozím podkladem pro stanovení a změnu velkoobchodních cen je kalkulace sestavená podle předpisů federálního ministerstva financí pro kalkulace cen výkonů, 4) jež se upravuje, pokud jde o výši nákladů zahrnovaných do jednotlivých kalkulačních položek, podle ustanovení této vyhlášky (dále jen "cenová kalkulace").

(2) Způsob určení výše nákladů zahrnovaných do jednotlivých položek cenové kalkulace se stanoví v § 15 až 22. Ustanovení týkající se jednotlivých nákladů jsou závazná i v případě, kdy se podle platných oborových kalkulačních vzorců některé náklady zahrnují do jiných kalkulačních položek.

(3) Cenová kalkulace se nesestavuje, jestliže se cena nového výrobku odvozuje způsoby uvedenými v § 25 a v § 26 odst. 2 písm. a), při provádění změn cen ve větším rozsahu a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad.

§ 15

Přímý materiál

(1) Spotřeba přímého materiálu se kalkuluje podle platných cenových normativů materiálové spotřeby, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkuluje podle platných celostátních nebo oborových technickohospodářských norem, a nejsou-li, kalkuluje se na základě podnikových spotřebních materiálových norem. Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se do spotřeby přímého materiálu promítají úspory a záměny dosažené u porovnatelného výrobku a vyjádřené v jeho operativní kalkulaci nebo v jiném druhu kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny (dále jen "kalkulace"),65) jehož používání pro tvorbu cen je stanoveno příslušným cenovým úřadem. Bude-li u nového výrobku dosaženo dalších úspor a záměn, které nebyly promítnuty do cenové kalkulace porovnatelného výrobku, postupuje se podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(2) Přímý materiál se oceňuje platnými velkoobchodními cenami nebo odbytovými cenami stanovenými podle § 45 odst. 5; velkoobchodními cenami s daní z obratu nebo maloobchodními cenami se přímý materiál oceňuje v případech, kdy je organizace povinna nakupovat za tyto ceny. Použití jiných druhů cen a cen základních v době, kdy jsou platné zvýhodněné nebo znevýhodněné ceny, se řídí rozhodnutím příslušného cenového úřadu. Za podmínek uvedených v odstavci 4 se přímý materiál oceňuje plánovanými cenami podle platných odvětvových, oborových nebo vnitropodnikových ceníků. Cenové úřady mohou rozhodnout, ve kterých případech se přímý materiál oceňuje jinak než platnou cenou.75)

(3) Jestliže lze použít ke stejnému účelu rozdílné, ale zaměnitelné přímé materiály s rozdílnou výší cen a tyto materiály nejsou podstatnou kvalitativní podmínkou, započítají se do cenové kalkulace nového výrobku ty ceny přímých materiálů, které jsou používány při výrobě porovnatelného výrobku v době sestavení návrhu ceny nového výrobku. Materiály, které nejsou používány u porovnatelného výrobku nebo nové materiály použité u výrobků, jejichž ceny se tvoří individuální kalkulací, se započítávají v ceně propočtené váženým průměrem z cen platných v době zpracování návrhu ceny a struktury nákupu plánovaného nejméně pro prvý rok výroby. Tyto ceny se současně zahrnou do vnitropodnikových ceníků materiálů.

(4) Plánované ceny podle vnitropodnikových ceníků materiálů je možno použít, pokud byly sestaveny v souladu s předpisy o účetnictví a pokud v účetnictví zjištěné rozdíly mezi těmito cenami a cenami skutečnými, zvýšenými výjimečně o náklady pořízení podle odstavce 5, nepřesahují v uplynulém kalendářním roce 1,5 %; je-li rozdíl vyšší, upraví se vnitropodnikový ceník materiálů. Rozdíl 1,5 % se posuzuje za celkovou spotřebu materiálu v organizaci. Do tohoto rozdílu se u dováženého materiálu nezapočítávají rozdíly mezi kupní a velkoobchodní cenou, na jejichž úhradě se podílí státní rozpočet a dále rozdíly vznikající u materiálů a výrobků, které se do cen nových výrobků kalkulují za ceny stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b). Úprava vnitropodnikového ceníku materiálů v případech, kdy rozdíl bude vyšší než 1,5 %, musí být provedena nejpozději do 30. června roku následujícího po vzniku rozdílu s tím, že nový vnitropodnikový ceník platí od tohoto data pro oceňování přímého materiálu v cenových kalkulacích nových výrobků dodávaných po 1. lednu dalšího roku. Organizace, které používají oborové nebo odvětvové ceníky materiálů, oznamují rozdíly vyšší než 1,5 % cenovému úřadu, který ceník schválil. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na kalkulace upravené zvláštním předpisem.65)

(5) K platným velkoobchodním cenám, odbytovým cenám podle § 45 odst. 5, velkoobchodním cenám s daní z obratu, popřípadě maloobchodním cenám nelze připočítávat a do plánovaných cen vnitropodnikových ceníků materiálů nelze zahrnovat podíl zásobovací režie, ani jiné náklady pořízení (odbytové přirážky, náklady na přepravu, nakládání, vykládání apod.), které se kalkulují zpravidla do nepřímých nákladů, s výjimkou případů schválených federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

(6) V cenové kalkulaci se nepřipouští průměrování cen přímého materiálu, nejde-li o průměrování zahrnuté ve vnitropodnikových, oborových, popřípadě odvětvových cenících nebo průměrování podle odstavce 3. Příslušný cenový úřad může stanovit jiný postup.

(7) Vedlejší výrobky,66) neplnohodnotný materiál a odpad vznikající při výrobě výrobku se v jeho cenové kalkulaci oceňují cenou možného použití. Cena možného použití se určí z ceny pro převažující způsob použití těchto materiálů, snížené o případné náklady na jejich potřebnou úpravu, dopravu apod. U vedlejších výrobků se kromě toho odečítá jejich kalkulovaný zisk.

(8) Vedlejší výrobky, neplnohodnotný materiál a odpad, použité jako přímý materiál při výrobě, se v cenové kalkulaci oceňují stanovenou cenou. Není-li tato cena stanovena, oceňují se

a) cenou plnohodnotného materiálu, jestliže použití neplnohodnotného materiálu nebo odpadu nezhoršuje podstatné kvalitativní podmínky výrobku proti podmínkám dosahovaným při použití plnohodnotného materiálu, nebo

b) nižší cenou67) než je cena plnohodnotného materiálu, přičemž nutné zvýšení nákladů spojené s jejich použitím lze promítnout do zpracovacích nákladů; tímto postupem nesmí dojít k vyšším vlastním nákladům výroby než při ocenění podle písmena a).

(9) Při poddodávkách se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 6.

§ 16

Polotovary vlastní výroby

(1) Spotřeba polotovarů vlastní výroby se kalkuluje podle ustanovení § 15 odst. 1.

(2) Příslušný cenový úřad může stanovit, že v cenové kalkulaci se polotovary vlastní výroby oceňují jednotně velkoobchodními cenami.

§ 17

Přímé mzdy

(1) Přímé mzdy se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkulují na základě platných norem a normativů spotřeby práce, 5) tarifních kvalifikačních katalogů a stupnic mzdových tarifů.

(2) Prémie a odměny, pokud jsou podle platného kalkulačního vzorce zahrnovány do přímých mezd, se kalkulují ve stanovené výši, pokud není stanovena, kalkulují se podle porovnatelného výrobku a při použití individuální kalkulace podle skutečnosti minulého kalendářního roku.

§ 18

Ostatní přímé náklady

(1) Ostatní přímé náklady se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se jednotlivé položky nákladů, pokud jsou podle příslušných kalkulačních vzorců zahrnovány do ostatních přímých nákladů, kalkulují takto:

a) podle celostátních normativů, platných cen a sazeb (zejména příspěvky na sociální zabezpečení, spotřeba technologického paliva a energie, odpisy základních prostředků, cestovní výdaje),

b) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem (zejména náklady na technický rozvoj, na přípravu a záběh nových výrobků a nových výrobních technologií, na odpisy speciálních přípravků, na technologicky zdůvodnitelné ztráty ze zmetků, na záruční opravy), nejsou-li pro příslušné položky nákladů stanoveny celostátní normativy, ceny nebo sazby podle písmena a),

c) dělením celkové prokazatelné výše těchto nákladů na odpovídající množství výroby v případech, kdy nelze postupovat podle písmena a) a není stanoven postup podle písmena b).

(2) Náklady související s licencemi, vynálezy, průmyslovými vzory, ochrannými známkami, zlepšovacími návrhy a další položky nákladů, u nichž předpisy o účetnictví umožňují provedení odpisu do 4 let, se rozvrhují na množství výroby předpokládané na dobu 4 let, s výjimkou případů, kdy výroba příslušného výrobku má skončit dříve, nebo kdy byla výjimečně stanovena delší doba pro rozvrhování těchto nákladů. Odepsání takto rozvržených nákladů v uvedených lhůtách nezakládá povinnost snížit cenu, jestliže se výrobek dále vyrábí. Při kalkulování nákladů na vynálezy a licence nelze do ceny zahrnovat náklady na technický rozvoj pro stejný účel.

§ 19

Nepřímé náklady

Nepřímé náklady se kalkulují

a) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem; příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, stanoví současně platnost sazeb pro skupiny (obory) výrobků nebo pro organizace a pro jednotlivé způsoby tvorby cen (kalkulační porovnání, cenové normativy, individuální kalkulace),

b) ve stejné procentní výši podle kalkulace porovnatelného výrobku, nejsou-li stanoveny sazby podle písmena a).

§ 20

Zisk

(1) Zisk se kalkuluje

a) podle procentní sazby stanovené příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem, pro skupiny (obory) výrobků nebo pro organizace a pro jednotlivé způsoby tvorby cen,

b) ve stejné procentní výši podle porovnatelného výrobku (zisk, popřípadě ztráta), nejsou-li sazby zisku stanoveny podle písmena a).

(2) Základnou pro kalkulování zisku jsou zpracovací náklady, jimiž se rozumějí přímé mzdy, ostatní přímé náklady, nepřímé náklady a popřípadě přímé odbytové náklady, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinou základnu.

§ 21

Úprava některých položek kalkulace

(1) Normativy, normy a sazby použité pro určení výše nákladů v cenové kalkulaci u sériově a hromadně vyráběných výrobků musí odpovídat podmínkám plně osvojené výroby, s výjimkou případů, kdy platnost ceny je předem časově omezena na počáteční dobu výroby nebo na určené množství výrobků (přechodně platná cena).

(2) Sazby stanovené cenovými úřady, popřípadě národními výbory, pro kalkulaci výše nepřímých nákladů, zisku, popřípadě ostatních přímých nákladů, nelze použít, pokud by jejich uplatněním došlo ke změně úrovně cen (např. v důsledku zvýšení stanovené základny pro rozvrhování ostatních přímých nákladů, nepřímých nákladů, zisku nebo jiných technických, ekonomických a metodických vlivů). Příslušné organizace jsou povinny předložit neprodleně příslušnému cenovému orgánu návrh na úpravu těchto sazeb.

(3) Pokud tak příslušné cenové úřady stanoví, je nutno výši odpisů upravit na určenou míru využití základních prostředků.

(4) Do cenové kalkulace nelze zahrnovat

a) náklady a výdaje nekalkulovatelné podle předpisů o účetnictví, rozpočetnictví a kalkulaci,

b) duplicitně stejné náklady.

(5) Přímé materiálové a mzdové náklady musí být v cenové kalkulaci podrobně doloženy buď přímým rozpisem nebo odvoláním na cenové normativy nebo na technickohospodářské normy. Nevyplývá-li výše přímých materiálových a mzdových nákladů ze schválených normativů, je nutné jejich výši zdůvodnit v cenovém návrhu souhrnnými ukazateli vhodnými pro jednotlivá odvětví (obory) výroby.

(6) Do cenových kalkulací nelze započítat zvýšení nákladů výroby, vyplývající z překročení rozpočtových nákladů nebo z nedodržení projektovaných parametrů staveb, které by znamenalo zvýšení úrovně cen nových výrobků. Pokud jsou součástí ceny náklady na záruční opravy, lze je do cenové kalkulace zahrnovat jen sazbou stanovenou příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.

(7) Sazby uvedené v § 18 až 20 lze stanovit nebo aktualizovat jen při dodržení platné úrovně cen organizace nebo výrobní hospodářské jednotky nebo celého oboru a v případech podle odstavce 8 písm. a) při dodržení schválené změny úrovně cen.

(8) Aktualizace sazeb se provádí

a) v souvislosti se změnami cen

1. v oborech (skupinách), jejichž ceny se mění, s výjimkou úprav, kdy půjde o změny jednotlivých cen, jejichž vliv na celkovou úroveň cen oboru je zanedbatelný,

2. v ostatních oborech, jejichž ceny se nemění, ale do kterých vlivy změn cen dopadají, pokud dodržení úrovně cen oboru nebude zabezpečeno jiným způsobem,

b) v důsledku ekonomického zastarání platných sazeb, a to buď jednorázově pro všechny obory (skupiny) v rámci organizace, anebo postupně, například v souvislosti se zpřesněním (konkretizací) způsobu tvorby cen.

(9) Cenové úřady stanoví podrobnější podmínky a způsob tvorby nových sazeb a jejich aktualizace.

§ 22

Výrobní množství

(1) V případech, kdy nový výrobek bude dodávat více výrobců, sestavuje se cenová kalkulace

a) na základě váženého průměru nákladů a zisku výrobců v příslušném odvětví s vyloučením okrajových výrobců s extrémními náklady a těch, pro které neplatí jednotnost cen, nebo

b) se souhlasem příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru, na základě reprezentativně zvolených podmínek, zejména technologie a organizace výroby.

(2) Náklady na výrobek se v cenové kalkulaci vypočítávají buď na celkové plánované (předpokládané) množství výroby, nejméně však na průměrné množství roční výroby (po plném osvojení výroby), nebo na zdůvodněný rozsah série výroby, popřípadě výrobní dávky, s výjimkou nákladů, které se započítávají sazbou nebo pro které je stanoven jiný způsob propočtu.

(3) Výše ceny z hlediska výrobního množství musí být odchylná pro podmínky

a) kusové výroby; jí se rozumí samostatná výroba jednoho výrobku včetně případů, kdy výroba jednoho kusu se postupně opakuje (rozhodující je rozpočtení přípravných časů výroby na jeden výrobek),

b) sériové a hromadné výroby; přitom není rozhodující, zda se výroba uskutečňuje jednorázově, nepřetržitě, v jedné nebo více výrobních dávkách.

(4) Jestliže dochází k výraznému zvýšení výrobního množství u nového výrobku proti výrobku porovnatelnému, zejména realizací integračních procesů v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, prováděním specializace výroby a rozvojem nosných programů, vyjádří se v cenové kalkulaci snížení vlastních nákladů odpovídající zvýšení výrobního množství. Do ceny nového výrobku může být započten podíl prokazatelných úspor podle § 23 odst. 6 a 8.

ODDÍL DRUHÝ

Způsoby tvorby cen vyjadřující podmínky výroby

§ 23

Kalkulační porovnání

(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí vytvoření ceny nového výrobku na základě porovnání kalkulace nového a porovnatelného výrobku.

(2) Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se postupuje takto:

a) určí se porovnatelný výrobek a jeho kalkulace podle odstavce 3,

b) zabezpečí se shodnost ocenění kalkulací nového a porovnatelného výrobku podle odstavce 4,

c) stanoví se výše přímých nákladů nového výrobku podle § 15 až 18 a podle odstavce 5, 6 a 7 tohoto paragrafu,

d) propočte a doplní se výše nepřímých nákladů v kalkulaci nového výrobku podle § 19,

e) propočte a doplní se výše zisku v kalkulaci nového výrobku podle odstavce 8,

f) zjistí se výše ceny nového výrobku odpovídající podmínkám výroby a oběhu součtem jednotlivých položek kalkulace.

(3) U porovnatelného výrobku se používá kalkulace operativní a v případech, kdy se operativní kalkulace v souladu s předpisy nebo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu nesestavují, používá se kalkulace plánová; není-li ani operativní ani plánová kalkulace, použije se kalkulace výsledná. V případech, kdy se cenová kalkulace nového výrobku sestavuje podle § 22 odst. 1, použije se u porovnatelného výrobku kalkulace cenová.

(4) Shodnost ocenění jednotlivých položek kalkulace nového a kalkulace porovnatelného výrobku se zabezpečuje

a) především použitím časově blízkých kalkulací, tj. operativní nebo plánové kalkulace za období nejbližší vypracování návrhu ceny nového výrobku a výsledné kalkulace porovnatelného výrobku za poslední kalendářní rok,

b) úpravou ocenění kalkulace porovnatelného výrobku podle podmínek ocenění nového výrobku, není-li splněna podmínka podle písmena a),

c) přepočtem kalkulace porovnatelného výrobku, převzatého z jiné výrobní organizace, na podmínky technologie a organizace výroby dodavatele nového výrobku v případech, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je přebírána z jiné výrobní organizace; přepočet kalkulace není nutno provádět, jestliže správnost celkových nákladů nového výrobku lze prokazatelně zdůvodnit porovnáním k celkovým nákladům porovnatelného výrobku, nebo lze-li shodnost ocenění prokázat jiným způsobem. Souhrnný výsledek těchto úprav provedených v ocenění jednotlivých položek kalkulace porovnatelného výrobku a úprav podle písmena b) se promítne jako zvýšení nebo snížení položky zisku porovnatelného výrobku.

(5) Rozdíly mezi náklady na přímý materiál a přímé mzdy u nového výrobku a porovnatelného výrobku musí být úměrné nutnému zvýšení nebo snížení spotřeby materiálu a mezd, tj. musí odpovídat rozdílům v podstatných kvalitativních a dodacích podmínkách nového a porovnatelného výrobku. Tyto rozdíly se ověřují porovnáním ukazatelů charakterizujících výši nákladů v příslušné položce, zjištěním, zda náklady na stejné části obou výrobků jsou kalkulovány ve shodné výši, nebo se prokazují shodností použitých technickohospodářských spotřebních norem; pro ověřování je možno použít funkční a výkonové parametry výrobků jen v případech, kdy je možno prokázat vztah nákladů v dané kalkulační položce k jednomu parametru a jejich použití schválí příslušný cenový úřad.

(6) Pokud z výsledku ověření vyplývá

a) zvýšení přímých nákladů proti porovnatelnému výrobku, které není plně zdůvodněné a průkazné, musí se tyto náklady snížit na zdůvodněnou výši,

b) průkazná úspora nákladů na přímý materiál nebo úspora nákladů na přímé mzdy z důvodů zcela nového řešení výrobku nebo výrazného zvýšení výrobního množství proti porovnatelnému výrobku, která není kompenzována zvýšením v jiné položce přímých nebo nepřímých nákladů, se započítává podílem stanoveným v odstavci 8 do zisku nového výrobku, s výjimkou případů, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je upravena podle odstavce 4 písm. b) a c), nebo kdy příslušný cenový orgán stanoví odchylný postup.

(7) Ostatní přímé náklady, pokud nejsou započítávány do cenové kalkulace podle § 18 odst. 1 písm. a) a b) se upravují na výši podle porovnatelného výrobku.

(8) Zisk v ceně nového výrobku propočtený podle § 20 a popřípadě upravený podle odstavce 4 může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, dále zvýšit v případech podle odstavce 6 písm. b) o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizaci úspor se zasloužil též odběratel, nejvýše však o 20 % propočtové ceny nového výrobku, tj. ceny bez započtení podílu z úspory do zisku.

§ 24

Cenové normativy

(1) Cenové normativy jsou soubory naturálních a hodnotových norem spotřeby materiálů, výkonů, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů členěných podle podmínek příslušné technologie výroby, a zisku. Cenovými normativy se v souladu se stanoveným pracovním postupem nového výrobku oceňují jednotlivé položky cenové kalkulace a zjišťuje se cena odpovídající podmínkám výroby nového výrobku.

(2) Cenové normativy se uplatňují pro tvorbu cen ve skupině výrobků se stále se opakujícím technologickým postupem výroby, jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích operací, základního materiálu apod.

(3) Na vypracování a stanovení cenových normativů se vztahují ustanovení § 14 až 22 uplatněná na podmínky výchozího období stanoveného příslušným cenovým úřadem.

(4) Při použití cenových normativů se cena tvoří takto:

a) kalkulační položky, na které jsou stanoveny cenové normativy, se ocení podle platných sazeb,

b) pokud pro některé položky nejsou normativy stanoveny, započítávají se do ceny podle způsobů tvorby cen uvedených v § 23 nebo 27.

(5) Vyžaduje-li nový výrobek doplnění soustavy platných cenových normativů, lze spojit návrh na stanovení cen nového výrobku s návrhem na stanovení doplňujících normativů při dodržení podmínek podle odstavce 3.

§ 25

Parametrické způsoby

(1) Parametrickými způsoby se rozumí odvození ceny nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny nebo výrobních nákladů na velikosti technických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména

a) cenové řady,

b) cenové ukazatele,

c) bodovací způsob.

(2) Cenovou řadou se odvozuje cena nového výrobku na základě závislosti výše ceny na velikosti základního parametru. Tato závislost se vyjadřuje matematicky nebo graficky pro řadu druhově a typově shodných výrobků a výrobků vyráběných stejnou nebo obdobnou technologií.

(3) Cenové řady lze použít za předpokladu, že

a) jde o výrobky funkčně shodné a stejného provedení, u kterých výši ceny je možno určit ze závislosti na jednom parametru (např. výkon, rozměr apod.),

b) u jednoho druhu nebo typu je tolik výrobků lišících se velikostí určeného parametru, kolik je třeba pro vytvoření cenové řady, nejméně však čtyři včetně nového výrobku.

(4) Při vytváření cenové řady se postupuje takto:

a) zvolí se výrobky určující cenovou řadu (reprezentanti), a pokud nemají ceny již stanoveny, vytvoří se některým z ostatních způsobů tvorby cen,

b) určí se parametr rozhodný pro sestavení cenové řady,

c) určí se způsob vyjádření závislosti cen reprezentantů i určenému parametru a s přihlédnutím k případným výrazným rozdílům ve výrobním množství jednotlivých výrobků v cenové řadě se stanoví typ matematické funkce nebo způsob grafického vyjádření, vyjadřující průběh cenové řady (křivka, přímka) a meze její platnosti; pokud výrazné rozdíly ve výrobním množství jednotlivých výrobků nelze vyjádřit pomocí cenové řady, je nutné stanovit cenu nového výrobku jiným způsobem tvorby cen,

d) určí se způsob extrapolace cenové řady.

(5) Cena nového výrobku se zjistí dosazením velikosti určeného parametru do příslušné matematické funkce nebo přímo na křivce grafu při grafickém vyjádření.

(6) Cenovými ukazateli se odvozuje cena nového výrobku (jeho části) na základě závislosti výše ceny na několika technických parametrech užití nového výrobku. Tato závislost se určuje na základě rozboru vztahu ceny nebo výrobních nákladů a parametrů u takového počtu porovnatelných výrobků, jakého je pro danou skupinu výrobků třeba. Cenové ukazatele lze použít,

a) jestliže jde o výrobky, u kterých je možné výši ceny stanovit v závislosti na několika technických parametrech kvalitativně shodných pro nové i porovnatelné výrobky, nebo

b) jestliže je možno určit závislost výše ceny nebo výrobních nákladů na jednotlivých parametrech, tj., lze-li určit v jaké výši se jednotlivé parametry podílejí na ceně (výrobních nákladech) porovnatelných výrobků.

(7) Bodovacím způsobem se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku pomocí stanoveného systému bodování a jeho ocenění k vyjádření vztahu vlastností nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

§ 26

Stavebnicový způsob

(1) Stavebnicovým způsobem se cena nového výrobku tvoří na podkladě součtu (rozdílu) cen nebo ocenění jeho jednotlivých částí (komponentů, prvků).

(2) Stavebnicový způsob tvorby cen se uplatňuje v případech, kdy

a) cena nového výrobku se tvoří součtem cen jeho jednotlivých částí, včetně cen montáže, pokud tvoří nedílnou součást nového výrobku; tento způsob se používá u výrobků, které se skládají z různě kombinovaných částí, používaných ve více porovnatelných výrobcích,

b) cena nového výrobku se tvoří z ceny porovnatelného výrobku, ke které se připočítávají nebo od níž se odpočítávají platné ceny, popřípadě náklady na výrobu přibývajících nebo ubývajících částí (komponentů, prvků) zvýšených (snížených) o příslušný podíl zisku (ztráty); tímto způsobem se postupuje v případech, kdy jde o úpravy základního výrobku, zejména o změny v rozsahu vybavení, příslušenství, zlepšení některých technických parametrů apod., pokud ve svém celkovém objemu nepřesahují 30 % podílu z ceny nového výrobku.

(3) Při tvorbě ceny stavebnicovým způsobem platí, že

a) k ocenění jednotlivých částí výrobku se používá platných cen; ceny částí, které nemají stanovenou cenu, se tvoří některým z ostatních způsobů tvorby cen,

b) ocenění na základě nákladů na výrobu a příslušným podílem zisku (ztráty) podle odstavce 2 písm. b) lze použít jen u prvků, které nemohou být nebo nebudou samostatně dodávány; nepřímé náklady a zisk, popřípadě ostatní přímé náklady, se kalkulují stanovenými sazbami a nejsou-li stanoveny, kalkulují se v relativně stejné výši podle porovnatelného (základního) výrobku.

§ 26a

Zahraniční cenové relace

(1) Způsobem tvorby cen pomocí zahraničních cenových relací se rozumí odvození ceny nového výrobku z cen existujících minimálně na dvou rozhodujících zahraničních trzích. Vychází se z relací cen mezi dvěma zahraničními výrobky, z nichž jeden je obdobný novému tuzemskému výrobku, jehož cena se má stanovit a druhý je obdobný tuzemskému výrobku, který má stanovenou velkoobchodní cenu nebo jehož cenu lze vytvořit způsobem podle § 24 nebo 25.

(2) Zahraniční ceny zahraničních výrobků se používají v měně příslušných zemí (rozhodujících trhů) a zjišťují se buď na základě informací organizací zahraničního obchodu nebo z jiných vhodných informací o zahraničních cenách.

(3) Cena nového výrobku se vytvoří z ceny tuzemského porovnatelného výrobku a průměru použitých údajů o zahraničních cenových relacích.

(4) Zahraničními cenovými relacemi je nutno zdůvodnit návrh ceny v případech, kdy tak rozhodnou cenové úřady nebo kdy nový opakovaně dodávaný výrobek

a) je v tuzemsku cenově neporovnatelný a cena se vytváří podle § 27, avšak v zahraničí je v obdobném provedení vyráběn, nebo

b) se předpokládá vyvézt alespoň 30 % objemu jeho celkových dodávek, přičemž návrh ceny je vypracován způsobem podle § 23, popřípadě § 26 odst. 2 písm. b).

(5) Jestliže cena nového výrobku odvozená ze zahraničních cenových relací je nižší než cena vytvořená podle § 23, § 26 odst. 2 písm. b) nebo § 27, může pověřená organizace stanovit vyšší cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem. Bez registrace může stanovit jen cenu nižší.

(6) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat, základní údaje, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut delší termín. Základními údaji jsou minimálně údaje o rozhodujících technickoekonomických parametrech zahraničních výrobků, o cenách platných na zahraničních trzích v příslušné zahraniční měně a označení druhu informace. Ceny obou zahraničních výrobků musí být vždy z téhož zahraničního trhu a přibližně ze stejného časového období. V případě, že příslušná organizace zahraničního obchodu neposkytne zpracovateli návrhu ceny tyto údaje, projedná z podnětu zpracovatele potřebná opatření jeho nadřízený orgán s federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Pokud zpracovatel návrhu neobdrží do doby potřebné pro stanovení ceny požadované údaje, může bez souhlasu cenového orgánu stanovit prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví i maloobchodní cena.

§ 27

Individuální kalkulace

(1) Tvorbou ceny podle individuální kalkulace se rozumí vytvoření ceny nového výrobku (jeho části) na základě cenové kalkulace sestavené podle ustanovení § 14 až 22 s použitím sazeb platných pro individuální kalkulaci.

(2) Ceny tvořené podle individuální kalkulace podléhají ověření. Postup a způsob ověřování a vypořádání zjištěných rozdílů stanoví příslušné cenové úřady.

(3) Povinnost ověřovat ceny tvořené individuální kalkulací se nevztahuje na

a) přechodně platné ceny a na ceny stanovené po přechodně platných cenách,

b) náhradní díly,

c) opravy, pokud není stanoveno jinak,

d) práce průmyslové povahy,

e) nestandardní výrobky 6) s cenou nižší než 10 tis. Kčs a výrobky dodávané obyvatelstvu na zakázku v ceně nižší než 3 tis. Kčs,

f) výzkumné a vývojové práce s cenou nižší než 1 mil. Kčs,

g) nestandardní obaly,

h) přirážky a srážky za odchylky od kvalitativních a dodacích podmínek výrobků,

i) výrobky, jejichž ceny stanoví národní výbory, pokud příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, nestanoví jinak.

j) evidenční velkoobchodní ceny vývozu.

§ 27a

Propočet efektivnosti použití nového výrobku

(1) Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů.

(2) Propočet efektivnosti se vypracovává

a) u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje,

b) u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků,

c) u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,

d) u návrhů souhrnných cen stavebních objektů,

e) u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle § 99,

f) v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(3) Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím.76) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů.77) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu.78)

(4) Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže

a) navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků,

b) návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a.

(5) Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže

a) úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši,

b) zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele.

(6) K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti.

HLAVA III

Vyjádření podmínek realizace v cenách

ODDÍL PRVNÍ

Způsoby vyjádření podmínek realizace

§ 28

Úprava ceny podle podmínek realizace

(1) Cena nového výrobku zjištěná některým ze způsobů podle § 23 až 27 může být upravena s ohledem na podmínky realizace tak, aby správně působila na rozvoj výroby u dodavatele a na plynulou spotřebu u odběratele.

(2) Podmínky realizace se při tvorbě ceny nového výrobku uplatňují především

a) k docílení potřebné relace ceny nového výrobku k cenám výrobků zaměnitelných,

b) v zájmu zvýhodnění výroby a ovlivnění spotřeby některých výrobků, zejména při náhradě výlučného dovozu tuzemskou výrobou,

c) v případech, kdy cenu nelze zjistit některým ze způsobů podle § 23 až 27, s podmínkou schválení příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem.

(3) Při změně podmínek realizace může být stanovená cena snížena, a to i pod výši odpovídající způsobu tvorby podle § 23 až 27; zejména může být snížena s cílem znevýhodnit výrobu nebo vytvořit podmínky pro lepší prodejnost výrobku.

(4) Rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (zpravidla pomocí zdanění nebo dotace), popřípadě pro různé dodavatele nebo odběratele, lze stanovit v případech, kdy

a) nelze jednotnou cenou působit společensky žádoucím směrem současně na dodavatele i odběratele,

b) je zájem na jednostranném působení podmínek realizace buď na dodavatele nebo na odběratele.

(5) Podmínky realizace se vyjadřují v ceně způsobem uvedeným v § 29 až 40. Odchylnou cenu na základě podmínek realizace od ceny vytvořené podle § 23 až 27 může stanovit jen příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, s výjimkami podle § 38 a 40.

§ 29

Cenové relace

(1) Vytvoření potřebných cenových relací nového výrobku k cenám výrobků již vyráběných je nutné zejména

a) k dosažení souladu působení cen se záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství, zvláště s plánovaným vývojem hmotných proporcí základních surovin, materiálů a výrobků, potřebou jejich vzájemné zaměnitelnosti a částečné nebo plné náhrady dovozu tuzemskou výrobou,

b) k podpoře společenských záměrů pro ovlivnění spotřeby, zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, zajištění politickovýchovných, zdravotních, kulturních a jiných obdobných potřeb,

c) kdy při jediném technologickém procesu současně nebo postupně vzniká několik různých výrobků, nebo kdy nový výrobek vzniká jako nutný vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku, nebo kdy při uplatnění rozdílné technologie nebo při použití různých surovin a materiálů vzniká stejný výrobek,

d) k vytvoření zájmu dodavatele i odběratele na zhromadnění výroby, zvláště pomocí vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace tak, aby cena vyvolávala zainteresovanost u takového okruhu odběratelů, který zajistí odbyt specializované výroby,

e) k využívání cen pro vytvoření souladu zdrojů a potřeb u spotřebních výrobků v zájmu obměny sortimentu v žádoucí struktuře, jakosti a provedení, s výjimkou výrobků představujících základní životní potřeby.

§ 30

Cenové zvýhodnění a znevýhodnění

(1) Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout relativně vyšší rentability (poměr zisku ke zpracovacím nákladům) než je rentabilita porovnatelného výrobku a odběrateli snížit náklady nebo jinak efektivněji uspokojit potřeby.

(2) Cenové zvýhodnění se uplatňuje

a) u technicky pokrokových výrobků podle § 32,

b) u výrobků zařazených při hodnocení do prvního stupně jakosti podle § 34,

c) u výrobků dosahujících úspory proti stanovenému cenovému limitu podle § 36,

d) u módních novinek a výrobků luxusního provedení podle § 38.

e) u výrobků efektivních při vývozu a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(3) Cenové zvýhodnění se uplatňuje jen při tvorbě cen nových výrobků a za podmínky, že rentabilita započtená do ceny výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) vytvořené některým ze způsobů podle § 23 až 26, nepřekračuje již relativně vyšší rentabilitu odpovídající cenovému zvýhodnění. U jednotlivého výrobku může být uplatněno cenové zvýhodnění jen z jednoho důvodu, s výjimkou uvedenou v § 38 odst. 5. V případech, kdy nový výrobek vyhovuje podmínkám pro cenové zvýhodnění z různých důvodů, uplatňuje se nejvyšší zvýhodnění. Byl-li výrobek již dodáván za stanovenou základní cenu, lze cenové zvýhodnění uplatnit jen tehdy, jestliže šlo o cenu prozatímní, nebo šlo-li o přechodně platnou cenu jen tehdy, jestliže zvýhodněná cena nebude vyšší než tato cena. U výrobků zahrnutých v rozpočtech provozních souborů nebo stavebních objektů, na něž byla uzavřena dohoda o odbytových nákladech, lze uplatnit cenové zvýhodnění při jejich dodávkách pro tyto soubory nebo objekty jen pokud nezpůsobí překročení dohodnutých odbytových nákladů. Cenové zvýhodnění nelze uplatnit u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.

(4) Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu s opatřeními k centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě,7) k zabezpečování výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a s dalšími opatřeními přijatými cenovými úřady a ostatními příslušnými orgány k podpoře optimální struktury dodávek požadované odběrateli. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zabezpečení potřebného rozsahu dodávek stávajících výrobků běžné jakosti a technické úrovně, standardního provedení a nižší cenové polohy.

(5) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) se uplatňuje formou stanovené přirážky k základní velkoobchodní ceně a formou stanovené zvýhodněné maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 2 písm. d) formou zvýhodněné velkoobchodní a maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem. Kromě přirážky za cenové zvýhodnění nebo zvýhodněné ceny (dále jen "zvýhodněná cena") musí být před zahájením dodávek stanovena i cena základní. Základní cena se nestanoví pouze u výrobků luxusního provedení.

(6) Cenové znevýhodnění se uplatňuje

a) u technicky zastaralých výrobků podle § 33,

b) u výrobků zařazených při hodnocení do třetího stupně jakosti nebo označených za krmivo se sníženou jakostí podle § 35,

c) u výrobků, jejichž cena překračuje cenový limit podle § 36,

d) u výrobků těžko prodejných, zařazených do doprodeje podle

e) u výrobků, které při vývozu nejsou dostatečně efektivní a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(7) Cenové znevýhodnění se uplatňuje tak, aby se výrobci snížila rentabilita výrobku ve srovnání s rentabilitou výrobků porovnatelných při současném snížení ceny pro odběratele. Cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a) a e) se uplatňuje formou slevy z velkoobchodní ceny a snížené maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 6 písm. b) formou slevy z cen, u výrobků podle odstavce 6 písm. c) a d) se uplatňuje formou snížených cen. V případech podle odstavce 6 písm. a), b) a e) může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor zejména na návrh dodavatele nebo odběratele, jejich nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě příslušné státní zkušebny79), místo snížení cen nebo slevy stanovit dodatkový odvod ve stejné výši.8) Tento dodatkový odvod provádí organizace místo slevy nebo snížení ceny bez rozhodnutí příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru vždy, jde-li o

a) vyvážené výrobky, na něž se vztahuje cenové znevýhodnění,

b) výrobky zařazené do třetího stupně jakosti patřící do odvětví potravin a pochutin, spotřební výrobky ostatních odvětví pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,

c) výrobky technicky zastaralé, pro něž výrobní organizace nenavrhla snížení ceny podle § 33 odst. 1,

d) výrobky, které nebyly dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti nebo v době, kdy jsou technicky zastaralé, ačkoliv měly být dodány podle plánu odbytu, nebo není-li sestaven v potřebném členění, podle dodávkových hospodářských smluv.

(8) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a), b) a c) a cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a), b) a c) se neuplatňuje u výrobků, na které jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu a u dovážených výrobků. Cenové znevýhodnění se dále neuplatňuje u dodávek výrobků pro vývoz, jestliže velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vývozu nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu nebo jestliže tak v zájmu podpory plnění vývozních úkolů rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnou plánovací komisí a ministerstvem financí a s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

(9) Cenové znevýhodnění lze uplatnit jak při tvorbě cen nových výrobků, tak během jejich prodeje.

(10) Cenové zvýhodnění a znevýhodnění uplatněné ve velkoobchodních cenách se promítá v relativně stejném poměru v maloobchodních cenách, pokud výjimečně příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(11) Termíny přechodu z platné velkoobchodní ceny výrobku na cenu znevýhodněnou se stanoví na 1. leden a ze zvýhodněné ceny na základní velkoobchodní cenu na 1. leden nebo 1. červenec; maloobchodní ceny je nutno upravit nejpozději do tří měsíců od platnosti změn velkoobchodních cen, pokud z ustanovení § 31 až 40 nebo z rozhodnutí příslušného orgánu nevyplývá jiný termín nebo jiný postup.

ODDÍL DRUHÝ

Technicky pokrokové a technicky zastaralé výrobky

§ 31

Určování technicky pokrokových

a technicky zastaralých výrobků

(1) Výrobky, na které bylo příslušným ústředním orgánem vydáno osvědčení o technické pokrokovosti, 9) lze cenově zvýhodnit. Výrobky technicky zastaralé 9) se cenově znevýhodňují.

(2) Doba cenového zvýhodnění se stanoví u výrobních prostředků nejdéle na tři roky, u spotřebních výrobků nejdéle na dva roky od data účinnosti uvedeného v osvědčení podle odstavce 1. U výrobků, popřípadě souhrnu výrobků s dlouhým výrobním cyklem, zejména u provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení a stavebních objektů, může příslušný cenový úřad stanovit delší dobu cenového zvýhodnění, která se počítá ode dne, kdy byl výrobek, popřípadě souhrn výrobků poprvé fakturován.

§ 32

Cenové zvýhodnění technicky pokrokových výrobků

(1) U technicky pokrokových výrobků se uplatňuje

a) zvýhodněná cena po dobu platnosti osvědčení o technické pokrokovosti, nejdéle však podle § 31 odst. 2,

b) výjimečně systém dvojích cen podle § 28 odst. 4; způsob úhrady rozdílů mezi oběma cenami a postup jejich sjednocení se stanoví po dohodě příslušných orgánů plánem vývoje cen podle podmínek jednotlivých výrobků.

(2) Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna

a) přirážkou za cenové zvýhodnění odpovídající nejvýše částce propočteného ročního přínosu76) vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku, nejvýše však 25 % základní ceny;

b) u spotřebních výrobků dodávaných též do tržních fondů, u nichž nelze přínos pro odběratele propočítat, až do výše 25 % základní ceny, a to na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu; výše přirážky k velkoobchodní ceně však musí zabezpečovat, aby i zvýhodněná maloobchodní cena odpovídala cenovým relacím a podmínkám realizace výrobků na vnitřním trhu.

(3) Po uplynutí doby platnosti osvědčení o technické pokrokovosti platí cena základní. Počátek její platnosti se stanoví podle § 30 odst. 11. Základní velkoobchodní cena platí také ode dne účinnosti rozhodnutí státní zkušebny, jímž se technicky pokrokový výrobek zařazuje do druhého stupně jakosti.

§ 33

Cenové znevýhodnění technicky zastaralých výrobků

(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout slevu z velkoobchodní ceny, popřípadě snížení maloobchodní ceny, nejpozději měsíc přede dnem, od kterého se výrobek považuje za technicky zastaralý, nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí příslušného orgánu. Sleva z velkoobchodní ceny se rovná skutečnému zisku výrobku podle výsledné kalkulace za poslední rok výroby, nejméně však 15 % z ceny. Pro návrhy snížení maloobchodních cen platí postup podle § 30 odst. 10. Poskytování slevy ze základní velkoobchodní ceny, popřípadě dodatkový odvod za technicky zastaralý výrobek, se uplatňuje od termínu podle § 30 odst. 11.

(2) K zabezpečení účinných cenových relací mezi technicky zastaralými a ostatními výrobky může příslušný cenový úřad zvýšit cenu technicky zastaralého výrobku pro odběratele. Rozdíl mezi sníženou cenou pro dodavatele a cenou pro odběratele odvádí dodavatelská organizace stanovenou formou. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro spotřební výrobky a výrobky dodávané pro investiční výstavbu.

(3) Cenové znevýhodnění nebo uplatnění dodatkového odvodu podle § 30 odst. 7, nesmí být důvodem pro omezení výroby těchto výrobků,11) pokud dodavatel neuspokojuje poptávku novým, technicky pokrokovějším výrobkem nebo pokud není uspokojena jinak (např. dovozem) v cenové poloze odpovídající dosud vyráběnému výrobku.

ODDÍL TŘETÍ

Výrobky zařazené do prvního a třetího stupně jakosti

§ 34

Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti

(1) Výrobky, jež byly při hodnocení příslušnou státní zkušebnou 12) zařazeny do prvního stupně jakosti, se cenově zvýhodňují.

(2) Cenové zvýhodnění platí po dobu zařazení výrobku do prvního stupně jakosti, nejdéle však tři roky od data účinnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do prvního stupně jakosti, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.

(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna podle § 32 odst. 2.

(4) Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti nelze uplatnit u potravin, nerozhodne-li příslušný cenový úřad jinak.

(5) Po skončení účinnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do prvního stupně jakosti nebo po uplynutí stanovené lhůty podle odstavce 2 platí cena základní. Počátek její platnosti se stanoví podle § 30 odst. 11.

§ 35

Cenové znevýhodnění výrobků zařazených do třetího stupně jakosti

(1) Výrobky, jež byly zařazeny příslušnou státní zkušebnou do třetího stupně jakosti, se cenově znevýhodňují formou slevy z ceny nebo formou dodatkového odvodu podle § 30 odst. 7.

(2) Sleva z ceny činí

a) 15 % z velkoobchodní ceny, popřípadě základní velkoobchodní ceny, byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti při prvním nebo novém hodnocení, anebo byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti na základě kontroly,

b) 30 % z velkoobchodní ceny, popřípadě základní velkoobchodní ceny, byl-li výrobek zařazen do třetího stupně jakosti při opakovaném hodnocení.

(3) Sleva z ceny musí být poskytována u velkoobchodních cen po dobu účinnosti příslušného rozhodnutí státní zkušebny.

(4) Slevy z ceny podle odstavce 1 a 2 písm. a) se uplatňují také v případech, kdy byl podle zvláštních předpisů výrobek označen za krmivo se sníženou jakostí.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zvýhodnění a znevýhodnění ceny ve vztahu k cenovému limitu

§ 36

(1) Při stanovení ceny nového výrobku může příslušný cenový úřad na návrh dodavatele projednaný s odběratelem stanovit zvýhodněnou cenu nového výrobku v závislosti na rozdílu mezi konečným cenovým limitem a nižší velkoobchodní cenou zjištěnou některým ze způsobů podle § 23 až 27 při dodržení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek příslušného výrobku. Cenové zvýhodnění činí 50 % dosažené úspory, nejvíce však 20 % propočtové ceny, tj. ceny bez cenového zvýhodnění.

(2) Cenové zvýhodnění podle odstavce 1 se stanoví nejdéle na dobu dvou let od počátku dodávek; současně se zvýhodněnou cenou se stanoví cena základní.

(3) Jestliže návrh ceny je při dodržení podstatných podmínek nového výrobku vyšší než stanovený konečný cenový limit, příslušný cenový úřad stanoví

a) cenu ve výši cenového limitu, nebo

b) zvýšenou cenu, která však smí zahrnovat nejvýše 50 % zisku určeného podle § 20.

§ 36a

Cenové zvýhodnění a znevýhodnění ve vztahu k efektivnosti vývozu

(1) Podle efektivnosti vývozu lze zvýhodnit popřípadě znevýhodnit ceny

a) výrobků technicky pokrokových a výrobků zařazených do prvního stupně jakosti popřípadě výrobků technicky zastaralých a výrobků zařazených do třetího stupně jakosti,

b) dalších výrobků, které jsou předmětem vývozu, aniž byly hodnoceny příslušným orgánem nebo organizací podle § 31 až 35.

(2) Cenové zvýhodnění podle efektivnosti vývozu činí nejvýše 25 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny a cenové znevýhodnění nejvýše 30 % velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny.

(3) Rozsah výrobků podle odstavce 1 a podrobnější podmínky tohoto cenového zvýhodnění a znevýhodnění, popřípadě podíly pro výrobní organizaci a organizaci zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady.

(4) Cenové zvýhodnění, popřípadě znevýhodnění, lze uplatnit i u nových tuzemských výrobků nahrazujících výrobky dosud výlučně dovážené, a to podle vztahu vnitřních a zahraničních cen. Podrobnější podmínky jeho uplatnění stanoví cenové úřady.

ODDÍL PÁTÝ

Módní novinky a výrobky luxusního provedení

§ 37

Určování módních novinek a výrobků luxusního provedení

(1) Za módní novinky se pro účely cenového zvýhodnění považují výrobky oděvní a bytové kultury, 13) o nichž pověřená státní zkušebna nebo jiná pověřená organizace vydá osvědčení, že jsou to výrobky zcela nového provedení (nového tvaru, střihu, zpracování, použitého materiálu, vzoru apod.) z hlediska výtvarného řešení (designu) a že slouží k obohacení trhu, jeho průzkumu a k rozšíření sortimentu standardního zboží.

(2) Za výrobky luxusního provedení se pro účely cenového zvýhodnění považují výrobky oděvní a bytové kultury, popřípadě další skupiny výrobků, o nichž pověřená státní zkušebna nebo jiná pověřená organizace vydá osvědčení, že jsou to výrobky vyznačující se mimořádným provedením, vynikající kvalitou, vysokou úrovní designu, které jsou vyráběny nebo dováženy zásadně v menším množství a nepředpokládá se jejich hromadná výroba (dovoz).

(3) Osvědčení o módní novince nebo výrobku luxusního provedení se uděluje u tuzemských výrobků na návrh výrobní organizace v dohodě s příslušným generálním ředitelstvím obchodu, u dovážených výrobků na návrh generálního ředitelství obchodu.

§ 38

Cenové zvýhodnění módních novinek a výrobků luxusního provedení

(1) Módní novinky mohou být dodávány za zvýhodněné ceny po dobu a v množstvích stanovených v příslušném osvědčení, nejdéle však jeden rok. Příslušný cenový úřad může se souhlasem ústředních orgánů nadřízených dodavateli a odběrateli stanovit jiné podmínky pro uplatnění cenového zvýhodnění.

(2) Výrobky luxusního provedení mohou být za zvýhodněné ceny dodávány v rozsahu stanoveném v příslušném osvědčení bez časového omezení.

(3) Zvýhodněné ceny výrobků zařazených do módních novinek nebo výrobků luxusního provedení se sjednávají dohodou mezi dodavatelem a odběratelem s přihlédnutím k podmínkám realizace, zejména nabídky a poptávky.

(4) Základní velkoobchodní i maloobchodní ceny módních novinek musí být stanoveny před zahájením dodávek těchto výrobků za zvýhodněné ceny.

(5) Dnem následujícím po ukončení platnosti osvědčení o módní novince mohou být tyto výrobky dále cenově zvýhodněny podle § 34. Změnou důvodu pro cenové zvýhodnění nesmí však být cena dále zvýšena.

(6) Jestliže při hodnocení jakosti nebude módní novince přiznán alespoň druhý stupeň a výrobku luxusního provedení první stupeň jakosti, končí platnost cenového zvýhodnění dnem účinnosti příslušného rozhodnutí státní zkušebny.

§ 39

Řízení úrovně cen módních novinek a výrobků luxusního provedení

(1) K zabezpečení žádoucího vývoje úrovně cen v oborech, kde se uplatňují módní novinky a výrobky luxusního provedení, mohou příslušné cenové úřady na návrh zainteresovaných ústředních orgánů stanovit rozsah módních novinek a výrobků luxusního provedení, na které se vztahuje cenové zvýhodnění.

(2) O vývoji dodávek a nákupu módních novinek a výrobků luxusního provedení podle oborů třímístné nomenklatury jednotné klasifikace ve hmotných jednotkách, velkoobchodních a maloobchodních cenách základních i zvýhodněných (u výrobků luxusního provedení jen ve zvýhodněných) předkládají souhrnné přehledy cenovým úřadům nejpozději do 31. srpna za I. pololetí a do 31. března za II. pololetí, a to

a) ministerstva průmyslu republik - přehledy o dodávkách módních novinek a výrobků luxusního provedení s vyčíslením jejich podílu na celkových dodávkách do tuzemska a rozdílů mezi základní a zvýhodněnou cenou (index),

b) ministerstva obchodu republik - přehledy o nákupu módních novinek a výrobků luxusního provedení s vyčíslením jejich podílu na celkovém nákupu v množství i hodnotovém vyjádření a s uvedením vývoje cenových rozdílů v maloobchodních cenách módních novinek a výrobků luxusního provedení podle jednotlivých generálních ředitelství.

(3) Při nežádoucím vývoji úrovně cen mohou příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, stanovit maximální výši cenového zvýhodnění módních novinek v procentech k základní ceně a výrobků luxusního provedení k ceně odpovídající cenové kalkulaci. Na návrh zainteresovaných ústředních orgánů mohou vyjmout některé výrobky nebo některé výrobce z obecného režimu pro výběr a zvýhodnění módních novinek a výrobků luxusního provedení.

ODDÍL ŠESTÝ

Doprodej výrobků

§ 40

(1) Doprodejem se rozumí prodej za snížené ceny u výrobků, které při stanovené výši cen jsou těžko prodejné. Do doprodeje lze zařadit takové těžko prodejné výrobky, jejichž dodávky do tuzemska již byly zastaveny, nebo nejsou obchodními, popřípadě odbytovými organizacemi dále nakupovány a vykazují za stanovenou dobu pomalou obrátku zásob, přičemž jejich prodej nelze efektivně realizovat prostřednictvím vývozu, výměnných akcí apod.

(2) Snížení cen výrobků zařazených do doprodeje se stanoví s přihlédnutím k prodejním možnostem při zajištění žádoucí jednotnosti doprodejních cen.

(3) Objem celkového snížení cen v rámci jednotlivých doprodejových akcí se stanoví v rozsahu normativních zdrojů rizikových fondů obchodních nebo odbytových organizací; jestliže jsou vyčerpány, může být použito části prostředků z cenových rozdílů podle zvláštních předpisů nebo podle rozhodnutí příslušných orgánů.

HLAVA IV

Přirážky a srážky

§ 41

Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek

(1) Při předem dohodnutých a přípustných odchylkách od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž cena byla stanovena, může být cena výrobku přiměřeně zvýšena nebo musí být snížena, a to formou

a) přirážky k ceně nebo srážky z ceny při odchylkách od podstatných podmínek buď časově přechodných, nebo dohodnutých pro jednotlivé odběratele, s výjimkou případů uvedených v § 77 odst. 4,

b) stanovení ceny nového výrobku v případě trvalých a obecně platných odchylek, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

(2) Systém přirážek a srážek pro různé obměny kvalitativních a dodacích podmínek výrobků ve vztahu k základnímu provedení výrobku je možno používat jako racionální způsob tvorby cen a uspořádání ceníků pro opakovaně se vyskytující rozdílné provedení výrobků nebo rozdílné podmínky dodávek.

(3) Přirážka nebo srážka za odchylky od kvalitativních podmínek se tvoří některým ze způsobů tvorby cen platných pro příslušný výrobek; pokud jich nelze použít, tvoří se individuální kalkulací s tím, že nepřímé náklady a zisk se kalkulují ve zdůvodněné výši maximálně podle sazeb uvedených v cenové kalkulaci výrobku, k jehož ceně se přirážka tvoří.

(4) Přirážka nebo srážka za odchylky od dodacích podmínek se tvoří na základě

a) propočtu, sestaveného z odhadu předpokládaných nákladů příslušné skupiny výrobků zvýšených o stanovenou rentabilitu (pokud není stanovena, zvýšených o skutečnou rentabilitu oboru v příslušné organizaci) a z odhadu předpokládaných výnosů,

b) individuální kalkulace prokazující zvýšené nebo snížené náklady spojené s příslušnou odchylkou, sestavené pro vybrané výrobky.

Při obou způsobech tvorby přirážek a srážek za odchylky od dodacích podmínek se prokazuje jejich výše porovnáním s již schválenými obdobnými přirážkami v technologicky příbuzných oborech výroby obsaženými v platných cenících.

(5) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.

(6) Přirážku za delší záruční dobu než je stanovena příslušnými předpisy, lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele; jestliže je již běžně tato delší záruční lhůta poskytována bez přirážky, není možno přirážku uplatňovat.

(7) Přirážku za menší než minimální expediční množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši, jak jsou stanoveny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím,

a) že minimálního výrobního množství nemůže být dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů,

b) že je s odběratelem předem projednáno.

(8) Při stanovení přirážek za menší než minimální výrobní množství pro skupiny výrobků, kde dosud platnými ceníky nebo cenovými rozhodnutími nejsou stanoveny, musí být současně stanoveny i srážky za vyšší výrobní množství v případech, kdy zvýšení výrobního množství proti množství uvažovanému při tvorbě cen, přináší snížení nákladů výroby.

§ 42

Slevy

(1) Dodavatel může poskytnout slevu ze stanovené ceny, s výjimkou

a) cen výrobků, jejichž výroba a rozdělení jsou zahrnuty do závazných bilancí prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství,

b) maloobchodních cen a ostatních cen výrobků dále dodávaných za maloobchodní ceny, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinak,

c) případů, kdy poskytnutí slevy by zvýšilo dotace ze státního rozpočtu, pokud příslušné ústřední orgány nestanoví jinak.

(2) Příslušné cenové úřady, popřípadě národní výbory, mohou určit podrobnější podmínky pro poskytování slev.

(3) Výše slevy musí být průkazně vyznačena ve faktuře.

(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů.14)

Odbytové přirážky a odbytové srážky

§ 43

Podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, na jejichž základě lze stanovit odbytovou přirážku, jsou

a) vymezení činnosti odbytové organizace, popřípadě dalších organizací, podle § 3 odst. 1 písm. c) (dále jen "odbytové organizace") co do sortimentu dodávek a druhu poskytovaných služeb,

b) podrobný způsob plnění dodávek a jednotlivých služeb,

c) dopravní podmínky dodávek výrobků a služeb,

d) přesné vymezení dodacích lhůt, pro které platí, že

1. odbytová přirážka se v zásadě vztahuje na pohotové dodávky výrobků ze skladu odbytové organizace v množství dohodnutém s odběrateli, včetně dodávek v množství, které z hlediska výrobce je označeno jako dodávky menší než minimální expediční nebo výrobní množství,

2. u výrobků, pro které nadřízený ústřední orgán schválí, že nemusí být dodávány pohotově (např. nestandardní výrobky, dovážené stroje a zařízení) je nutné uvést podrobné podmínky způsobu dodání, včetně dodacích lhůt, schválené tímto orgánem,

e) určení množství dodávky vztahující se ke stanoveným sazbám odbytové přirážky v případech, kdy odbytová přirážka je diferencována podle velikosti dodávek,

f) další podmínky, které vyplývají z druhu dodávaných výrobků a poskytovaných služeb, požadovaných odběrateli, nebo podmínky, jež stanoví příslušný ústřední orgán.

§ 44

(1) Odbytové přirážky nebo odbytové srážky se tvoří na základě cenové kalkulace poskytovaných služeb pro skupinu výrobků, obor nebo pro více oborů, vymezených shodnými kvalitativními a dodacími podmínkami.

(2) Pro sestavení cenové kalkulace odbytové přirážky nebo srážky platí přiměřeně ustanovení § 14 až 22 s tím, že

a) kromě nákladů na oběh se kalkuluje příslušným cenovým úřadem normativně určený podíl obchodního rizika,

b) do nákladů nelze duplicitně zahrnovat náklady na poskytované služby, které jsou již započteny ve velkoobchodních cenách,

c) zisk stanovený příslušným cenovým úřadem se do jednotlivých odbytových přirážek nebo srážek rozvrhuje v poměru k nákladům na oběh.

(3) Odbytové přirážky se stanoví

a) procentní sazbou k platným velkoobchodním cenám sníženým o srážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, popřípadě zvýšeným o přirážky za odchylky od kvalitativních podmínek výrobků, pokud je požadují odběratelé, nebo výjimečně upraveným o přirážky (srážky) za odchylky od dodacích podmínek výrobků, pokud tyto odchylky platí i pro odběratele odbytových organizací; u dovážených výrobků procentní sazbou k velkoobchodním cenám vytvořeným podle § 53,

b) nebo absolutní částkou k jiné určené základně, např. k jednotce množství.

(4) Zahrnuje-li sazba odbytové přirážky souhrn služeb, které nemusí současně v plném rozsahu odběratel požadovat, je nutno určit sazby jednotlivých služeb.

(5) Traťové dodávky, pro něž příslušným rozhodnutím není stanoven způsob úhrady, se uskutečňují za platné velkoobchodní ceny. Odbytová organizace je oprávněna v takových případech sjednat s výrobní organizací odbytovou srážku z velkoobchodní ceny přiměřenou nákladům na odbyt započteným ve velkoobchodní ceně. V odůvodněných případech stanoví příslušný cenový úřad výjimky.

(6) Sazby nebo absolutní částky odbytových přirážek se stanoví jednotně pro shodné obory výrobků dodávaných více odbytovými organizacemi při shodném vymezení kvalitativních a dodacích podmínek poskytovaných služeb.

§ 45

(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.

(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.

(3) Od odběratele výrobku dodávaného odbytovou organizací lze požadovat úhradu jen jedné odbytové přirážky, a to přirážky dodávající odbytové organizace. V případech, kdy odbytová organizace dodaný výrobek nakoupila od jiné odbytové organizace, dohodnou si tyto organizace podíl z odbytové přirážky placené odběratelem úměrný vynaloženým nákladům. Ve výjimečných případech může příslušný cenový úřad stanovit odchylný postup.

(4) Odbytovou přirážku pro rozšíření služeb nebo pro nové odbytové organizace nelze stanovit, pokud by vyvolala zvýšení ceny pro odběratele bez odpovídajícího zlepšení jimi požadovaného uspokojování potřeb. Jestliže jsou s dodávkou poskytovány odběrateli další, dosud neposkytované služby, pro které se stanoví nová odbytová přirážka, musí příslušná výrobní nebo odbytová organizace i nadále plnit dodávky bez těchto služeb za ceny bez odbytové přirážky, pokud to požaduje odběratel.

(5) Odbytové organizace jsou se souhlasem příslušného cenového úřadu oprávněny stanovit odbytové ceny dodávaných výrobků; v takových případech vydávají příslušná cenová rozhodnutí a ceníky a vypořádají předepsaným způsobem cenové rozdíly vzniklé zejména zprůměrováním rozdílných cen některých dodavatelů.

HLAVA V

Cenové limity

§ 46

(1) Cenové limity představují horní hranici ceny budoucího výrobku. Cenové limity jsou závazné pro stanovené nebo sjednané kvalitativní a dodací podmínky připravovaného výrobku.

(2) Cenové limity se člení na

a) předběžné cenové limity,

b) konečné cenové limity.

(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou

a) vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele,

b) vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity,

c) díly a speciálním nářadím.

(4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů.

(5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.

§ 47

Předběžný cenový limit

(1) Předběžný limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku se stanoví

a) u státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž výsledkem má být nový výrobek, u úkolů uvedených v podnikových plánech rozvoje vědy a techniky v rozsahu určeném nadřízeným generálním ředitelstvím, a jde-li o organizace řízené ústředním orgánem, v rozsahu jím stanoveném,

b) u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.

(2) U budoucích výrobků významných ve spotřebě obyvatelstva, které určí příslušný cenový úřad nebo kde to bude požadovat příslušné ministerstvo obchodu republiky, se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny stanoví i předběžný limit maloobchodní ceny.

(3) Předběžný limit velkoobchodní ceny se tvoří na základě

a) ukazatelů charakterizujících vztah technických parametrů k platným cenám porovnatelných výrobků, zejména v případech, kdy jde o obměnu výrobků na dosavadní technické úrovni,

b) odvození ze zahraničních cenových relací výrobků rozhodujících zahraničních výrobců, zejména v případech, kdy u budoucího výrobku se předpokládá uplatnění zcela nových principů řešení, nových materiálů apod.,

c) propočtové cenové kalkulace budoucího výrobku odvozené z kalkulace porovnatelného výrobku, s vyjádřením rozdílů v nákladech odpovídajících změnám v rozhodujících technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; nepřímé náklady, popřípadě ostatní přímé náklady a zisk se započítávají v procentní výši vyplývající z použité kalkulace porovnatelného výrobku; u nových výrobních prostředků je třeba zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru při srovnatelných podstatných kvalitativních podmínkách budoucího a porovnatelného výrobku,

d) odvození z předběžného limitu maloobchodní ceny, jde-li o výrobek podle odstavce 2,

e) rozboru efektivnosti použití budoucího výrobního prostředku ve srovnání s porovnatelným tuzemským, a není-li, s dovezeným výrobním prostředkem; tímto způsobem se u výrobních prostředků ověřuje výše předběžných limitů velkoobchodních cen vytvořených způsobem podle písmena a) až c) a ke stanovení předběžného limitu velkoobchodní ceny lze tento způsob použít jen v případech, kdy takto vytvořený limit je nižší nebo kdy tak určí orgány uvedené v § 122.

f) kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu,

g) ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.

(4) Předběžný limit maloobchodní ceny se tvoří

a) způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b) vyjádřeným v maloobchodní ceně,

b) na základě předběžného limitu velkoobchodní ceny s připočtením ostatních složek maloobchodní ceny ve stanovené výši.

(5) Pro použití způsobu tvorby předběžného limitu velkoobchodní nebo maloobchodní ceny platí pořadí uvedené v odstavcích 3 a 4 podle možnosti jejich uplatnění. Stanoví-li se předběžný limit maloobchodní ceny podle odstavce 4 písm. a), odvodí se vždy z něho předběžný limit velkoobchodní ceny.

(6) Předběžný limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může být upraven po projednání s jeho navrhovatelem, budoucím výrobcem a odběratelem a se souhlasem příslušného cenového úřadu podle předpokládaných podmínek realizace tak, aby vyjadřoval plánované záměry ve struktuře spotřeby a odpovídal zásadám sociální, zdravotní a kulturní politiky státu.

(7) Při rozhodování o dani z obratu zahrnované do limitů maloobchodních cen se postupuje podle § 120.

§ 48

Konečný cenový limit

(1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení výroby prototypu, zkušební série nebo jiného obdobného výsledku vývoje (dále jen "prototyp") a po rozhodnutí o jeho zavedení do výroby.

(2) Konečné limity velkoobchodních cen se tvoří, pokud rozhodnutím příslušného cenového úřadu není pro jejich tvorbu v příslušném oboru nebo skupině výrobků stanoven závazný způsob, takto:

a) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. a) nebo f), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem; přitom se vychází z technickoekonomických parametrů dosažených u schváleného prototypu,

b) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. b) nebo g), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem s tím, že se jeho výše zdůvodní propočtem obdobným způsobu uvedenému v písmenu a) nebo c) tohoto odstavce,

c) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. c) nebo e), se konečný limit velkoobchodní ceny tvoří na základě propočtové cenové kalkulace; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; výše ostatních přímých nákladů, pokud se kalkulují podle § 18 odst. 1 písm. b), a výše nepřímých nákladů se započítávají pomocí sazeb za obor, popřípadě za skupinu výrobků, je-li tak pro tvorbu cen stanoveno, zjištěných ze skutečných nákladů výrobní organizace v minulém roce; zisk se započítává sazbou zjištěnou podle skutečného zisku výrobní organizace v minulém roce, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak,

d) v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny nebyl stanoven, tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny některým ze způsobů podle § 47 odst. 3 písm. a), b) a c), a to v pořadí uvedeném v § 47 odst. 5.

(3) Použitý způsob tvorby konečného limitu velkoobchodní ceny výrobního prostředku musí zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru budoucího výrobku ve srovnání s cenou vyráběného porovnatelného výrobku. Je-li nutno užitné vlastnosti budoucího výrobku vyjádřit více technickoekonomickými parametry, jejichž vliv na výši konečného limitu velkoobchodní ceny nelze s dostatečnou přesností určit, musí konečný limit velkoobchodní ceny zabezpečovat snížení nákladů u odběratele. Přináší-li budoucí výrobní prostředek mimoekonomické účinky, jako zvýšení bezpečnosti práce, snížení hlučnosti provozu, zlepšení pracovního prostředí, zvýšení ochrany životního prostředí, započítává se do limitu zdůvodněná výše nákladů spojených s jejich dosažením a ovlivňuje tím i ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru.

(4) Návrhy konečných limitů velkoobchodních cen se vypracovávají pro výrobky

a) které jsou výsledkem řešení státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy, plánu standardizace a techniky a úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pro něž měl být podle § 47 odst. 1 písm. a) stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny,

b) v případech uvedených v § 47 odst. 1 písm. b),

c) které budou dodávány z nových výrobních kapacit získaných investiční výstavbou, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,68)

d) jestliže tak v jednotlivých případech stanoví příslušný cenový úřad, odvětvový ústřední orgán nadřízený dodavateli nebo příslušný národní výbor u budoucích výrobků, jejichž vývoj a příprava nejsou zahrnuty do plánů rozvoje vědy a techniky, a dále jestliže tak stanoví příslušný národní výbor u úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky organizací řízených nebo spravovaných národními výbory (dále jen "řízené"),

e) jestliže jejich stanovení požaduje hlavní odběratel rozhodujícího množství budoucího výrobku nebo výrobce finálního výrobku, pokud jde o konečný limit velkoobchodní ceny subdodávky, která významně ovlivňuje konečný limit velkoobchodní ceny, popřípadě velkoobchodní cenu finálního výrobku.

f) nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,80)

g) u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem.

(5) Návrhy konečných limitů maloobchodních cen se vypracovávají pouze v případech,

a) kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a příslušný cenový úřad nebo ministerstvo obchodu republiky požaduje stanovení konečného cenového limitu; konečný limit maloobchodní ceny se tvoří způsobem uvedeným v § 47 odst. 4 s tím, že při postupu podle § 47 odst. 4 písm. b) se vychází z konečného limitu velkoobchodní ceny,

b) kdy byl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a je třeba případnou změnu výše konečného limitu velkoobchodní ceny posoudit i z hlediska vlivu na výši maloobchodní ceny.

Konečný limit maloobchodní ceny může příslušný cenový úřad dále upravit podle předpokládaných podmínek realizace.

(7) Příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor může na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny stanovit přímo velkoobchodní cenu. U nestandardních výrobků může uplatnit stejný postup organizace pověřená působností stanovit velkoobchodní cenu, jestliže návrh konečného cenového limitu je vytvořen cenovým porovnáním, které prokazuje snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru, a jestliže s tím souhlasí odběratel. Takto vytvořené velkoobchodní ceny podléhají registraci69) u příslušného cenového úřadu. V rozhodnutí o ceně se uvádí, že cena byla stanovena na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny.

(8) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.

HLAVA VI

Ceny dovozu a vývozu

§ 49

Kupní ceny

(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,81) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.

(2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena.

(6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh.

(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný

a) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo

b) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo

c) k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo

d) v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů,

e) k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli.

Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a).

(8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny.

(9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů.

(10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.

§ 50

Limit kupní ceny

(1) U dodávek technicky složitých a objemově významných výrobků se mohou tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace a organizace zahraničního obchodu před sjednáním ceny se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem dohodnout na minimálním nebo maximálním limitu kupní ceny, za který je možno ještě výrobek pro vývoz dodat (spodní limit kupní ceny) nebo za který je možno výrobek dovézt (horní limit kupní ceny). Současně však musí dohodnout důsledky nedodržení tohoto limitu.

(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

§ 51

Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu

(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě

a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,

b) v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.

(2) Obchodní přirážky nebo srážky organizací zahraničního obchodu se stanoví procentní sazbou z ceny fco čs. hranice přepočtené na Kčs, není-li stanoveno jinak.

(3) U dodávek na zahraniční dodavatelský úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba (inkaso), snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši kalkulované v kupní ceně podle zvláštních předpisů. 15)

§ 52

Regulace cen dovozu

(1) Pro dovážené výrobky

a) zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům,

b) zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.

(2) Zařazení výrobků do jednotlivých skupin regulace, způsob jejich tvorby a postup při cenovém řízení stanoví Federální cenový úřad.70) Způsob vypořádání rozdílů mezi velkoobchodními cenami uvedenými v odstavci 1 a běžnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.

§ 53

Velkoobchodní ceny dovážených a vyvážených výrobků

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se stanoví na základě kupních cen, upravených o stanovené cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě, pokud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny podle § 52 odst. 1.

(2) Federální cenový úřad podle potřeby stanoví

a) způsob a rozsah jejich sjednocení v případech, kdy jde o dovoz totožných nebo porovnatelných výrobků z různých územních a měnových oblastí,

b) způsob a rozsah jejich sjednocení s velkoobchodními cenami výrobků z tuzemské výroby v případech, kdy jde o výrobky významné pro spotřebu,

c) způsob vypořádání rozdílů vznikajících ze sjednocení cen s rizikovým fondem nebo s hospodářským výsledkem příslušné organizace.

(3) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní nebo obchodní ceny.

(5) Evidenční velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků [§ 5 odst. 3 písm. b)] se tvoří způsobem platným pro tvorbu velkoobchodních cen v příslušné skupině výrobků.

(6) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má nahradit tuzemská výroba dovozem výrobků s vyšší cenou, je tato organizace povinna před uzavřením smlouvy o dovozu předložit příslušnému cenovému úřadu návrh na řešení projednaný s odběratelem. Tento postup neplatí, jestliže jde o dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.

HLAVA VII

Ceny v investiční výstavbě

§ 54

Použití cen v dokumentaci staveb

(1) Podle odpovídajícího stupně vyjasněnosti, výstižnosti a závaznosti technické dokumentace se pro určení rozpočtových, popřípadě propočtových nákladů staveb, používá cen, zvláštních druhů cen a jiných nástrojů podle zvláštních předpisů. 16)

(2) Dodávky pro stavby realizované v tuzemsku se oceňují takto:

a) stavební a montážní práce se oceňují

1. velkoobchodními cenami podle § 55,

2. sazbami doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů podle § 56, a pokud nejsou stanoveny, stanoví se doplňkové a vedlejší rozpočtové náklady předepsaným způsobem, 17)

b) dodávky výrobků nezahrnovaných do velkoobchodních cen stavebních a montážních prací, dodávky strojů a zařízení a případné další dodávky se oceňují velkoobchodními cenami, prozatímními cenami, konečnými cenovými limity u vyvíjených výrobků a předběžnými cenami u nestandardních výrobků; tyto ceny se zvyšují ve stanovených případech o náklady na pořízení,

c) projektové práce, inženýrská činnost, geologické práce, geodetické a kartografické práce a ostatní práce nezahrnuté v písmenu a) a b) se oceňují velkoobchodními cenami podle předpisů o jejich používání.

(3) Pro stavební objekty a provozní soubory lze stanovit

a) odbytové náklady podle předpisů o dokumentaci staveb sestavené zpravidla s použitím cen uvedených v § 55, 56 a 57, nebo

b) ceny podle § 58.

§ 55

Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se tvoří na základě cenové kalkulace sestavené na určené a prověřené reprezentanty organizace, mechanizace a technologie výrobních procesů, popřípadě jiným způsobem předepsaným pro jejich tvorbu. 18)

(2) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací jsou platné a jednotné na celém území Československé socialistické republiky bez zřetele na organizační formu, odvětvovou příslušnost dodavatelů a formu odběratelsko-dodavatelských vztahů.

§ 56

Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů

(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se za podmínek stanovených zvláštními předpisy 19) upravují

a) sazbami doplňkových rozpočtových nákladů, vyjadřujícími výrobní podmínky jednotlivých druhů prací a dopravy,

b) sazbami vedlejších rozpočtových nákladů, vyjadřujícími zvýšení nákladů vyvolané konkrétními podmínkami výstavby v místě a čase.

(2) Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů se stanoví přiměřeně způsobem uvedeným v § 41.

§ 57

Velkoobchodní ceny nestandardních strojů a zařízení

(1) Při vymezení podstatných kvalitativních podmínek nestandardního stroje nebo zařízení (dále jen "nestandardní výrobek") se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem nebo vyšším dodavatelem), popřípadě generálním projektantem, a navržených dodavatelem. Odběratel, popřípadě generální projektant sdělují dodavateli zejména

a) název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku,

b) počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),

c) údaje o druhu, velikosti, složení, parametrech a vlastnostech výrobků nebo materiálů, které budou zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,

d) zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu zařízení, potřebu náhradních dílů), popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky apod.,

e) požadavek na míru dohotovení z hlediska montáže u výrobce a případné další požadavky na montáž,

f) údaje o provozních podmínkách a prostředí, kde zařízení bude umístěno,

g) přibližnou hmotnost,

h) náčrt sestavy,

ch) jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, je-li odběrateli známo, že byl již dodán výrobek v obdobném provedení nebo použit k obdobnému účelu, a rok, kdy dodávka byla fakturována.

(2) Velkoobchodní cena nestandardního výrobku se tvoří

a) závaznými způsoby tvorby cen, pokud byly příslušným cenovým úřadem pro daný obor (skupinu) výrobků stanoveny,

b) v ostatních případech jako konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) (bez zdůvodňujícího propočtu), podle § 48 odst. 2 písm. c) a odst. 3 s tím, že pro použití uvedených způsobů platí rozhodnutí o tvorbě cenových limitů,82)

c) pomocí propočtové cenové kalkulace, v níž se uplatňuje stanovená stálá sazba zisku ze zpracovacích nákladů.

(3) Velkoobchodní cenu lze tvořit pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k prováděcímu projektu nebo pro jejich agregace, tj. funkčně ucelené sestavy strojů a zařízení (provozní jednotky nebo jejich části). Při tvorbě cen takové agregace je však nutno členit dodávku podle systému třídění dohodnutého pro jednotlivé celky mezi dodavatelem a investorem (generálním projektantem). V těchto případech se neuvádí číselné označení výrobku podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků.

(4) Při tvorbě velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, pro který byl stanoven konečný limit velkoobchodní ceny se postupuje tak, že dodavatel ověří správnost konečného limitu velkoobchodní ceny, zejména v návaznosti na případné změny podstatných podmínek výrobku podle odstavce 1. Ověření provede některým ze způsobů uvedených v odstavci 2. Jestliže rozdíl mezi ověřenou a stanovenou výší konečného cenového limitu nečiní více než “ 5 %, stanoví se velkoobchodní cena ve výši stanoveného konečného limitu bez cenového řízení. V opačném případě se vypracovává návrh na cenu a projednává způsobem podle odstavce 5. Uvedené ověření je součástí dokumentace o stanovené ceně.

(5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku vypracovává dodavatel již v průběhu prací na prováděcím projektu, a to v návaznosti na technickém vyjasňování dodávky v tomto projektu. Projedná jej s prvním odběratelem (s investorem při přímé dodávce) a ve stanovených případech s generálním projektantem, popřípadě s hlavní projektovou organizací. Je-li prvým odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel předloží jím schválené ceny nestandardních výrobků subdodavatelů investorovi (generálnímu projektantu) ke schválení v rámci projednávání ceny (odbytových nákladů) vyšší dodávky. Nesouhlasí-li investor (generální projektant) s návrhem ceny nestandardního výrobku, dohodne s vyšším dodavatelem a subdodavatelem další postup stanovení ceny.

(6) Velkoobchodní cenu nestandardního výrobku nutno stanovit do doby uzavření dohody o odbytových nákladech a není-li dohoda uzavřena, nejpozději do 60 dnů od termínu, kdy měla být uzavřena dohoda o odbytových nákladech provozního souboru, pro který je nestandardní výrobek určen. Pro tyto ceny neplatí ustanovení § 98 odst. 3.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro nestandardní výrobky jiných odvětví dodávané pro stavby. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro tvorbu cen nestandardních výrobků dodávaných mimo investiční výstavbu.

§ 58

Souhrnné a skupinové ceny stavebních objektů a provozních souborů a jejich částí

(1) Souhrnné ceny se stanoví pro

a) typové stavební objekty a typové provozní soubory, popřípadě jejich části,

b) stavební objekty a provozní soubory, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovatelných projektů,

c) vývozní investiční celky,

d) další případy na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

(2) Skupinové ceny se stanoví pro

a) stavební soustavy a stavební díly (sestavy prací),

b) montážní práce (sestavy prací).

(3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují doplňkové rozpočtové náklady a vedlejší rozpočtové náklady.

(4) Tvorbu a stanovení souhrnných a skupinových cen upravuje zvláštní předpis cenových úřadů.

§ 59zrušeno

§ 60

Rekonstrukce, adaptace, opravy a údržba

Pro ceny za rekonstrukce, adaptace, opravy a údržbu stavebních objektů a provozních souborů platí ustanovení § 54 až 57 přiměřeně.

HLAVA VIII

Nákupní ceny zemědělských výrobků

§ 61

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, ve kterých se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací; náklady výroby převyšující tuto úroveň pro horší přírodní podmínky se uhrazují vedle nákupních cen dalšími ekonomickými nástroji.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

a) průměrné výše nákladů reprezentativního souboru družstevních organizací za stanovené období,

b) výše rentability stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu v oblasti výroby a spotřeby, míře rizikovosti produkce, sezónnosti výroby, fondové náročnosti a působení na tvorbu podnikových důchodů.

(3) V zájmu splnění naléhavých úkolů státního plánu se k ekonomické stimulaci rozsahu, struktury a časovosti výroby, nákupu a jakosti výrobků nebo jiných podmínek používá

a) stanovení nejvyšších, nejnižších nebo rámcových nákupních cen, zejména u výrobků vyráběných a spotřebovávaných v zemědělství; v rámci takto vymezené výše cen se jednotlivé ceny sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76,

b) dočasně platných příplatků k nákupním cenám, pro které platí stejné podmínky jako pro nákupní ceny,

c) jiných příplatků a prémií.

HLAVA IX

Tarify v dopravě a spojích

§ 62

(1) Tarif tvoří souhrn sazeb a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a za jakých podmínek se služby nebo výkonu používá.

(2) Tarify v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku (ztráty) příslušného druhu dopravy nebo spojů a společensky odůvodněných relací jednotlivých druhů tarifů.

(3) Dopravní tarify stanovené pro železniční, silniční a leteckou dopravu jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Dopravní tarify pro vodní dopravu, potrubní dopravu, pro městskou hromadnou dopravu a pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví pro jednotlivé dopravce.

(4) Tarify za služby spojů jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Stanoví se stejnými sazbami pro všechny uživatele, pokud Federální cenový úřad nestanoví jinak.

(5) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních.

(6) V nákladní dopravě je cenou za přepravu zboží přepravné, které zahrnuje dovozné a vedlejší poplatky a náhrady. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

(7) Dovozné je cenou za vlastní přepravu (přemístění) zásilky z místa odeslání do místa určení a za úkony spojené s vypravením a výdejem zásilky.

HLAVA X

Maloobchodní ceny

§ 63

Tvorba maloobchodních cen

(1) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří

a) některým ze způsobů cenového porovnání k tuzemskému výrobku podle § 23 až 26, 26a, popřípadě podle § 28

1. na základě stanovené (propočtené) velkoobchodní (nákupní) ceny zahrnutím rozdílové daně z obratu a stanovené obchodní srážky,

2. na základě obchodní ceny, tj. velkoobchodní (nákupní) ceny a základní sazbové daně z obratu, s připočtením stanovené obchodní srážky a při použití případného cenového rozdílu,

3. na základě ocenění spotřebovávaných surovin a materiálů v maloobchodních cenách s tím, že zbývající část a ostatní složky maloobchodní ceny se tvoří podle bodu 1 nebo 2,

4. v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, odbytové přirážky, obchodní srážky a případného cenového rozdílu,

5. v případech, kdy maloobchodní cenu stanoví odbytová organizace podle § 129 odst. 7, na základě velkoobchodní ceny zahrnutím stanovené základní sazbové a dodatkové daně z obratu, a pokud dodatková daň není stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky,

6. v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, obchodní srážky a cenového rozdílu jen podle § 65 odst. 1 písm. b) (tzv. přímé propojení).

b) u neporovnatelných výrobků na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu a obchodní srážky; cenový rozdíl může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu,

c) jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.

(2) Maloobchodní ceny dovážených výrobků včetně dovozu při výměnných akcích tuzemských organizací, s výjimkou opakovaně dovážených výrobků s platnou maloobchodní cenou, se tvoří:

a) porovnáním ceny a podstatných technických parametrů, užitných vlastností, kvality, vybavení a dodacích podmínek dováženého výrobku s porovnatelným tuzemským výrobkem a podle dalších hledisek uvedených v § 29; neexistuje-li tuzemský porovnatelný výrobek, je možno porovnávat s obdobným výrobkem dováženým,

b) na základě běžné kupní ceny s připočtením, popřípadě odečtením

1. cenových přirážek nebo srážek v zahraničním obchodě,

2. rozdílu vnitřního trhu,

3. stanovené obchodní srážky z maloobchodních cen tuzemských obchodních organizací,

4. cenového rozdílu ve stanovené výši,

5. případného cenového rozdílu ve výši odpovídající podmínkám realizace, který může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu,

c) v případech podle § 129 odst. 7 na základě běžné kupní ceny s připočtením cenové přirážky (odečtením srážky) v zahraničním obchodě, rozdílu vnitřního trhu a dodatkové daně z obratu, a pokud není stanovena sazba dodatkové daně z obratu nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky; cenový rozdíl se zahrnuje pouze ve stanovených případech a ve stanovené výši,

d) jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.

(3) Použití způsobu tvorby maloobchodních cen podle odstavce 2 písm. a) nebo b), popřípadě jejich kombinace stanoví příslušný cenový úřad.

(4) Maloobchodní cena nezahrnuje daň z obratu (rozdíly vnitřního trhu) nebo obchodní srážku (přirážku) v případech, kdy je tak stanoveno.

(5) Pro tvorbu maloobchodních cen je možné určit širší skupiny cen jednotlivých výrobků než jaké byly použity ve velkoobchodních cenách a použít jiného porovnatelného výrobku než pro tvorbu velkoobchodních cen, jestliže porovnatelný výrobek určený pro stanovení velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.

(6) Maloobchodní ceny ve veřejném stravování se tvoří na základě maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků, nebo v případech stanovených příslušným cenovým orgánem na základě upravených maloobchodních cen (např. průměrováním). K těmto cenám se připočte stanovená obchodní přirážka.

§ 64

Daň z obratu

(1) Daň z obratu (rozdíl vnitřního trhu) se při tvorbě maloobchodní (obchodní) ceny zahrnuje sazbou, nebo ve zvlášť stanovených případech rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou, bez ohledu na organizační příslušnost výrobce. Výši sazby daně z obratu, způsob zahrnování daně z obratu do cen (sazbou nebo rozdílem) a případné výjimky stanoví federální ministerstvo financí.

(2) Sazbovou daň z obratu pro skupiny (obory) výrobků, u nichž není dosud uplatněna, lze se souhlasem příslušných orgánů zavádět buď pro tvorbu cen nových výrobků, nebo v souvislosti se změnou cen výrobků již vyráběných.

§ 65

Cenové rozdíly v maloobchodních cenách

(1) Cenové rozdíly v maloobchodních cenách nových výrobků vznikají v důsledku

a) uplatnění cenové porovnatelnosti při tvorbě cen podle § 63 odst. 1 a odst. 2,

b) zaokrouhlování a rozdílného skupinování maloobchodních cen proti cenám velkoobchodním,

c) změny některé složky maloobchodní ceny při zachování maloobchodní ceny,

d) rozhodnutí příslušného cenového úřadu,

e) uplatnění podmínek realizace výrobku podle § 30 až 39,

f) použití jiného porovnatelného výrobku, popřípadě jiného způsobu tvorby maloobchodní ceny, než pro tvorbu velkoobchodní ceny,

g) sjednání maloobchodní ceny dohodou podle § 76.

(2) V případech podle odstavce 1 písm. a), d) a f) se cenový rozdíl do maloobchodní ceny nového výrobku zahrne ve výši stanovené cenovým úřadem pro příslušnou skupinu (obor) výrobků, a pokud není stanovena, maximálně ve stejné výši (relativně k maloobchodní ceně) jako u porovnatelného výrobku, u dovážených výrobků popřípadě též ve výši vyplývající z rozdílu mezi dosaženou obchodní cenou a maloobchodní cenou podle § 63 odst. 2 písm. a) sníženou o obchodní srážku.

(3) Prostředky z cenových rozdílů v maloobchodních cenách tuzemských i dovážených výrobků, zjištěné jako rozdíly mezi fakturovanými obchodními cenami a stanovenými (sjednanými) maloobchodními cenami sníženými o stanovené celkové obchodní srážky, se zúčtovávají, používají a vypořádávají podle zvláštních předpisů. 71) Ve stanovených případech se zúčtovávají s rizikovým fondem, v němž tvoří samostatnou složku.

(4) Ústřední orgány předkládají Federálnímu cenovému úřadu a příslušnému cenovému úřadu republiky za jimi řízené organizace, které zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, přehledy o tvorbě, použití a zůstatku cenových rozdílů, a to zvlášť za tuzemské a dovážené výrobky

a) za obchodní organizace státního a družstevního obchodu do 40 dnů po uplynutí čtvrtletí, a to za příslušné čtvrtletí a kumulovaně od počátku roku,

b) za odbytové a ostatní organizace do 8 týdnů po ukončení kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok.

§ 66

Spotřebitelské obaly

Náklady na nové spotřebitelské obaly, popřípadě zvýšení nákladů spojených se zavedením nových obalů, se do maloobchodních cen

a) nezapočítávají u základních výrobků,

b) započítávají u ostatních výrobků ve výši odpovídající zvýšení užitných vlastností, jež přináší nový obal,

c) započítávají v plné výši u výrobků v luxusním a dárkovém balení.

Seznam základních výrobků a podrobnější postup upravují zvláštní předpisy 21) a rozhodnutí cenových úřadů.

§ 67

Obchodní přirážky a srážky v oblasti maloobchodních cen

(1) Obchodní srážky z maloobchodních cen a obchodní přirážky k maloobchodním cenám se pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami tvoří na základě

a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh, popřípadě na další zpracování, stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,

b) porovnání s již stanovenými srážkami nebo přirážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny) výrobků nebo výkonů v ostatních případech.

(2) Obchodní srážky se stanoví procentní sazbou z maloobchodní ceny nebo ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství prodávaného výrobku, a to pro skupiny výrobků, obory nebo více oborů v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků. Obchodní srážka se člení na část velkoobchodní a maloobchodní, které odpovídají příslušným nákladům, obchodnímu riziku a zisku spojeným s velkoobchodní a maloobchodní činností.

(3) Dojde-li na základě dohody mezi dodavatelskou a obchodní organizací ke změně dodacích podmínek pro část dodávek nebo na přechodnou dobu, mohou obchodní organizace poskytnout dodavatelské organizaci podíl z velkoobchodní části obchodní srážky, odpovídající nákladům a případnému riziku dodavatele nebo úspoře odběratele, spojeným se změnou dodacích podmínek. Poskytnutý podíl se vypořádává mimo oblast daně z obratu.

(4) Obchodní přirážky k maloobchodním cenám se stanoví procentní sazbou, popřípadě absolutní částkou na jednotku množství v členění podle skupin výrobků nebo výkonů. Připočítávají se ve stanovených případech k maloobchodním cenám výrobků prodávaných v organizacích veřejného stravování, dále k maloobchodním cenám za ubytování v zařízeních přechodného ubytování a k maloobchodním cenám výrobků nebo služeb zprostředkovávaných občanům.

HLAVA XI

Tvorba cen výrobků v působnosti národních výborů

§ 68

(1) Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší. Přitom se nepřihlíží k tomu, zda stejné výrobky dodávají státní hospodářské organizace podřízené odvětvovým ústředním orgánům. Jestliže byly vydány celostátní ceníky platné i pro organizace, pro něž stanoví ceny národní výbory, je nutno nové výrobky porovnávat s výrobky uvedenými v těchto cenících.

(2) Cenové úřady republik ve vzájemné dohodě určí, které ceny výrobků organizací uvedených v odstavci 1 musí být jednotné na celém území Československé socialistické republiky.

(3) Při změnách v organizačním začlenění výrobců platí ceny jako při převodu výroby podle § 78.

(4) V případech, pro které platí jednotnost cen podle odstavce 2, stanoví příslušné národní výbory u nových, opakovaně poskytovaných služeb a prací přechodně platné ceny na omezenou dobu, zpravidla 6 měsíců a o jejich stanovení současně informují příslušný cenový úřad. Přechodně platné ceny se nestanoví v případech tvorby cen podle § 24 až 26.

HLAVA XII

Zvláštnosti tvorby cen u některých výrobků

§ 69

Ceny služeb a oprav

(1) Ceny služeb a oprav se tvoří

a) včetně dodávky potřebných surovin, materiálů a polotovarů,

b) nebo jako cena práce bez částky za dodávku potřebných surovin, materiálů a výrobků, které se ke stanoveným cenám práce připočítávají samostatně; samostatnou položkou ceny mohou být některé z ostatních přímých nákladů, např. cestovné a diety při pracích prováděných mimo sídlo provozovny.

(2) Jednicí, za niž se cena tvoří, může být

a) přesně vymezený rozsah prací,

b) jednotka času (např. hodinová sazba),

c) paušální sazba za průměrný soubor prací obvykle se vyskytujících (např. cena za běžnou opravu nebo opravu prováděnou výměnným způsobem).

(3) Za odchylky od kvalitativních nebo dodacích podmínek se u služeb považuje i odstupňování provozoven podle cenových tříd a plnění služeb ve zkrácených lhůtách. Podmínkou pro uplatňování přirážek za tyto odchylky je poskytování služeb v obvyklých lhůtách za nezvýšenou cenu tak, aby odběratel měl možnost výběru. Maximální délka dodací lhůty platné pro nezvýšenou cenu musí být stanovena příslušným národním výborem nebo příslušným ústředním orgánem.

(4) Cena stanovená na přesně vymezený rozsah prací může být dodatečně změněna jen za podmínky, že odběratel souhlasí se změnou rozsahu nebo doby práce.

(5) Při přejímce objednávek na provedení služeb a oprav je nutno v případech, kdy předem není s dostatečnou spolehlivostí vyjasněn jejich závazný rozsah, sjednat s odběratelem předběžnou cenu. 22)

(6) Jestliže dodávající organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo o jinou výši stanovenou příslušným cenovým orgánem, je povinna projednat s odběratelskou organizací změnu předběžné ceny.

(7) Neprojedná-li dodavatelská organizace změnu předběžné ceny podle odstavce 6, má právo požadovat úhradu plného rozdílu mezi předběžnou a konečnou cenou, jen pokud s tím odběratelská organizace dodatečně výslovně souhlasí. V případech, kdy překročení předběžné ceny o více než stanovený limit není dodatečně schváleno odběratelskou organizací, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle občanského zákoníku. 23)

§ 70

Díly pro výrobní a náhradní spotřebu

(1) Díly pro náhradní spotřebu (dále jen "náhradní díly") jsou pro cenové účely díly zařazené Federálním statistickým úřadem v příslušných oborech jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků do skupin 9 a 0, popřípadě do skupiny 8 a výrobky oborů určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s Federálním statistickým úřadem. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí v hospodářské smlouvě a ve faktuře. Určení pro náhradní spotřebu se nemusí prokazovat u dodávek dílů opravárenským a odbytovým organizacím, pokud cenový úřad nestanoví jinak. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky pro posouzení výrobku jako náhradního dílu.

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení buď pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který vyrábí finální výrobek, se tvoří z dílčích kalkulací jednotlivých dílů, sestavených v položkách přímých nákladů z operativní kalkulace výrobku, k němuž jsou určeny, a pomocí stanovených sazeb v položkách nepřímých nákladů (popřípadě ostatních přímých nákladů) a zisku; u náhradních dílů se zisk započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(4) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který nevyrábí finální výrobek, se tvoří individuální kalkulací; zisk u náhradních dílů se započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů.

(5) Maloobchodní ceny náhradních dílů se tvoří podle § 63 odst. 1 písm. b).

(6) Příslušný cenový úřad stanoví, v kterých případech se ceny náhradních dílů tvoří cenovým porovnáním nebo způsobem odchylným od ustanovení odstavců 3 až 5.

(7) Ceny renovovaných náhradních dílů, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem, nesmí přesáhnout 80 % ceny nového náhradního dílu.

§ 71

Výzkumné a vývojové práce

(1) Pro výzkumné a vývojové úkoly uvedené v plánech rozvoje vědy a techniky, s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, a pro ostatní výzkumné a vývojové práce prováděné socialistickými organizacemi (dále jen "výzkumné a vývojové práce") se stanoví předběžné ceny

a) před rozhodnutím o zařazení úkolu do státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) před uzavřením hospodářské smlouvy v ostatních případech.

(2) Předběžná cena podle odstavce 1 se tvoří individuální kalkulací, která se sestavuje

a) na základě dostupných podkladů a odborného odhadu jednotlivých nákladů v členění podle oborového kalkulačního vzorce platného pro kalkulaci cen výzkumných a vývojových prací,

b) propočtem na základě hodinových zúčtovacích sazeb a předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek a poddodávek, nejsou-li už v sazbách zahrnuty.

(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk ve výši

a) 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací, pokud není příslušným ústředním orgánem se souhlasem příslušného cenového úřadu stanovena jiná sazba,

b) 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací.

Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) s odběratelem.

(4) Jestliže byla v předchozím roce používána k tvorbě cen výzkumných a vývojových prací u organizací uvedených v odstavci 3 nižší sazba zisku, započítává se do ceny tato nižší sazba.

(5) Ustanovení odstavce 3 a 4 platí i pro hodinové zúčtovací sazby.

(6) Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů 24) se do kalkulace podle odstavce 2 nezahrnují.

(7) Předběžná cena se nestanoví u výzkumných a vývojových prací s cenou do 25 tis. Kčs, jestliže cenu lze určit s dostatečnou přesností a dohodne-li se tak dodavatel (řešitel) se zadavatelem.

§ 72

(1) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již řešené části výzkumné a vývojové práce a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část prací

a) před začátkem ucelené etapy výzkumné a vývojové práce nebo k začátku roku; případné zvýšení předběžné ceny je nutno projednat způsobem, jakým se stanoví předběžná cena,

b) při věcné změně vývojové a výzkumné práce, jíž se mění náklady o více než 3 %.

(2) Jestliže cena je vyšší než 1 mil. Kčs, je povinen dodavatel výzkumné a vývojové práce do dvou měsíců po jejím ukončení ověřit výši ceny, a to

a) výslednou kalkulací, která se sestavuje v položkách přímých nákladů podle účetnictví nebo podle operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku podle sazeb platných v době stanovení předběžné ceny,

b) skutečným počtem odpracovaných hodin a skutečnými náklady na přímý materiál, kooperované dodávky a poddodávky nezahrnuté do hodinových zúčtovacích sazeb podle účetnictví nebo podle operativní evidence, jestliže cena byla tvořena pomocí hodinových zúčtovacích sazeb.

(3) Je-li ověřená cena podle odstavce 2

a) nižší o více než 5 % než cena podle odstavce 1, snižuje se o částku přesahující 5 % ceny; u výzkumných a vývojových prací, financovaných ze státního rozpočtu, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu,

b) vyšší než cena podle odstavce 1, nezvyšuje se.

(4) Je-li výzkumná a vývojová práce zastavena před vyřešením úkolu bez viny řešitele, kalkulují se skutečně vynaložené náklady a zisk podle § 71 odst. 3 a 4.

§ 73

(1) Jestliže výsledky výzkumných a vývojových prací potvrzené závěrečnou oponenturou významně přesahují předpoklady uvažované ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo v hospodářské smlouvě, nebo jsou práce na žádost zadavatele ukončeny v kratší lhůtě, může orgán nebo organizace, která cenu stanovila, zvýšit po dohodě se zadavatelem cenu podle skutečně dosažených výsledků až o 20 %.

(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací zaviněním řešitele předpokladům státního, resortního nebo oborového plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, sníží orgán nebo organizace na zdůvodněný návrh zadavatele cenu, kterou stanovila. Cena se sníží na částku odpovídající stupni použitelnosti výsledků pro zadavatele, u hospodářských organizací však nejméně o 15 % ceny.

(3) Jestliže se výsledky výzkumných a vývojových prací liší od předpokladů uvažovaných ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo od předpokladů uvažovaných v hospodářské smlouvě jinak než jak je uvedeno v odstavci 1 a 2, ale jsou pro zadavatele použitelné, postupuje se jako při stanovení ceny nové výzkumné a vývojové práce.

(4) Podrobné podmínky pro zvýšení nebo snížení ceny podle odstavce 1 a 2 stanoví plánovací podklady nebo hospodářská smlouva.

§ 74

Úplata za dočasné používání movitých základních prostředků

(1) Ustanovení odstavce 2 až 6 se vztahují na movité základní prostředky (dále jen "základní prostředky") předávané do dočasného užívání organizaci nebo občanu, s výjimkou základních prostředků, pro které je stanoven zvláštní způsob tvorby cen 25) nebo které se půjčují prostřednictvím půjčoven.

(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen "předávající organizace") na základě

a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,

b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,

c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,

d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace,

(3) V případech, kdy náklady na běžné opravy a údržbu hradí předávající organizace, úplata se přiměřeně zvýší. Hradí-li náklady na generální opravy uživatel, úplata se přiměřeně sníží.

(4) Není-li předávající organizace povinna odpisovat základní prostředky, stanoví se výše úplaty podle odstavce 2 a 3; předávající organizace je však povinna odvést do státního rozpočtu částku odpovídající odpisům, pokud ročně převyšuje 10 tis. Kčs.

(5) Předává-li základní prostředky do užívání občan, činí roční úplata částku odpisů vypočtených podle odstavce 2 písm. a) s tím, že uživatel hradí náklady na opravy a údržbu.

(6) Jestliže je předávaný základní prostředek odepsán, nebo neodpovídá-li jeho zůstatková hodnota skutečnému stavu opotřebení, je nutno hodnotu opotřebení stanovit odhadem.

§ 75

Příležitostný prodej výrobků

(1) Příležitostným prodejem, tj. prodejem mimo obvyklé hospodaření, se rozumí prodej výrobků mimo stanovenou činnost dodavatele, a to

a) jako výpomoc při přechodných zásobovacích potížích odběratele, pokud tak odběratel uvede v objednávce,

b) jako výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,

c) v dalších případech, zejména prodej přebytečných zásob.

(2) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. a) a b) se uskutečňují za ceny platné v době uzavření hospodářské smlouvy, pokud není stanoveno jinak. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku83) zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s naložením výrobků na dopravní prostředek odběratele,

b) nebo procentní přirážku materiálové režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(3) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. c) lze ocenit nejvýše platnou cenou.

(4) Maloobchodní ceny ani velkoobchodní ceny s daní z obratu výrobků dodávaných podle odstavce 1 nesmějí být zvýšeny.

(5) U dlouho skladovaných plnohodnotných výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá v účetnictví organizace.

(6) Jestliže na základě požadavku odběratele zabezpečuje výrobce poddodávky, které dále nezpracovává ani nemontuje, může si připočítat přirážku ve výši 3 % k platné velkoobchodní nebo odbytové ceně.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2 a 6 se nevztahují na výrobky nakoupené organizací zahraničního obchodu původně pro vývoz a dodávané tuzemskému odběrateli.

(8) Odběratel nesmí eventuální zvýšení nákladů podle odstavce 2 zahrnout do kalkulace cen svých výrobků.

§ 76

Ceny sjednané dohodou dodavatele s odběratelem

(1) Zvláštním způsobem tvorby cen, zahrnujícím jak vyjádření podmínek výroby, tak podmínek realizace výrobků, je sjednání ceny výrobku nebo změny ceny dodávaného výrobku dohodou dodavatele s odběratelem.

(2) Ceny lze sjednávat dohodou dodavatele s odběratelem jen ve vymezených případech, a to zejména kdy to vyplývá ze specifických podmínek řízení, rychle se měnících podmínek výroby a realizace (sezónnost výrobků), nebo kdy nelze stanovit racionálnější způsob tvorby cen.

(3) Seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, i podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, stanoví zvláštní předpis. 27)

(4) Pro výrobky podle odstavce 3 neplatí ustanovení druhé až páté části této vyhlášky, s výjimkou § 37 až 39, 49, 50, 61, 65, 70, 79 a 87.

HLAVA XIII

Úspory materiálu, převody výroby a ceny v hospodářských smlouvách

§ 77

Úspory a záměny materiálů u výrobků se stanovenou cenou

(1) Dojde-li po stanovení ceny k úspoře přímého materiálu nebo efektivní záměně jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 8 odst. 2, musí dodavatel

a) předložit návrh na stanovení ceny nového výrobku, popřípadě stanovit cenu, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy,

b) navrhnout, popřípadě poskytnout, odpovídající srážku z ceny podle § 41, jde-li o změny časově přechodné nebo změnu pro jednotlivého odběratele,

c) provést finanční vypořádání, pokud podle rozhodnutí příslušných cenových úřadů se nepoužije způsob uvedený v písmenu a) nebo b).

(2) Příslušné cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3 nebo 4.

(3) Při tvorbě ceny (srážky) výrobku, u něhož bylo docíleno úspor nebo efektivních záměn přímého materiálu podle odstavce 1 a 2, přičemž nedošlo ke zhoršení podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobku pro odběratele, se postupuje podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(4) Příslušné cenové úřady v dohodě s příslušnými ústředními orgány mohou stanovit způsob finančního vypořádání 28) úspor vzniklých ze snížení nebo záměn materiálu podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 zejména v případech, kdy záměna se provádí na základě rozhodnutí ústředních orgánů, nebo kdy je omezena na krátké období.

(5) Pokud u výrobků, jejichž ceny byly stanoveny od účinnosti této vyhlášky, schází vymezení kvalitativních a dodacích podmínek podle § 8, nebo není dostatečně vymezen vliv úspory nebo záměny na zachování podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobků a jestliže postup řešení v příslušné skupině výrobků není samostatně upraven podle odstavce 2, jsou oprávněni

a) odběratelé vyžadovat uplatnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 3; jestliže dodavatel s tímto postupem nesouhlasí, řeší se případ jako cenový spor,

b) kontrolní orgány vyžadovat závazné vyjádření k těmto otázkám u odborně příslušných organizací nebo orgánů. Na základě těchto stanovisek posuzují správnost ceny výrobku z hlediska úspory nebo záměny přímého materiálu. Pokud tento postup nelze zajistit, jsou pro posouzení závazné údaje cenové kalkulace použité v návrhu ceny.

(6) Platnost cen podle odstavce 3 se stanoví od 1. ledna příštího roku, kdy úspory nebo záměny jsou realizovány. Vliv stanovení těchto cen na vybrané ukazatele národohospodářského plánu se bilancuje v případech, kdy z hlediska dodavatele jde o významnější vlivy.

§ 78

Ceny výrobků při převodech výroby

Při převodu výroby mezi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, na něž se nevztahuje jednotnost cen, dodává přejímající organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímající organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců předložit návrh ceny příslušnému cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě, že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem příslušného cenového úřadu.

§ 79

Ceny v hospodářských a jiných smlouvách

(1) Stanovená cena výrobku je závazná i bez jejího uvedení (odkazu na ni) ve smlouvě o dodávce tohoto výrobku.

(2) Písemnou dohodu o výši ceny jako podmínku vzniku smlouvy 30) je nutno uzavřít pro ceny, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76. Dohodu o výši ceny lze nahradit dohodou o způsobu, jakým bude cena určena s případným uvedením dalších známých údajů, které budou sloužit jako podklad pro výši ceny.

(3) Vzniká-li smlouva plněním dodavatele, 31) platí za dohodnutou výši ceny nebo za dohodnutý způsob, kterým bude cena určena, cena nebo způsob uvedený odběratelem v návrhu smlouvy.

(4) Není-li uzavřena dohoda o výši ceny nebo není-li tato dohoda nahrazena podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle zvláštních předpisů, 32) považuje se za dohodnutou nejnižší cena, za niž byl stejný nebo podobný výrobek dodáván v období od posledního snížení úrovně cen, týkajícího se příslušné skupiny výrobků nebo oboru. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny.

ČÁST ČTVRTÁ

Změny cen

§ 80

Rozhodování o změnách cen

(1) Změny cen se provádějí k zajištění souladu nebo sblížení úrovně i relací cen se stavem nebo plánovaným vývojem ekonomických podmínek výroby (dovozu) a podmínek realizace výrobků.

(2) Změnami cen se rozumí

a) zvýšení nebo snížení celkové úrovně cen, úrovně cen jednotlivých odvětví, oborů nebo skupin výrobků,

b) zvýšení nebo snížení cen jednotlivých výrobků,

c) stanovení (sjednání) ceny výrobku odchylně od ceny základní podle § 30 až 40.

(3) Změny cen se provádějí

a) na základě politickohospodářských směrnic vlády ČSSR k celkovým úpravám velkoobchodních cen,

b) na základě závazných úkolů ve změnách cen zahrnutých ve směrnici k plánu vývoje cen a v plánu vývoje cen, 33)

c) na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřených orgánů o změnách mimo plán vývoje cen,

d) podle ustanovení § 30 až 40 této vyhlášky,

e) dohodou dodavatele s odběratelem v případech podle § 76.

§ 81

Úroveň cen

(1) Úroveň jednotlivých druhů cen uvedených v § 3 tvoří soubor cen výrobků daného odvětví, oboru nebo skupiny výrobků. Změna úrovně cen odvětví, oboru nebo skupiny výrobků se vyjadřuje absolutní částkou nebo váženým agregátním indexem cen platných ve srovnávaných obdobích (kde vahou je množství a struktura výrobků realizovaných v určeném výchozím období) nebo obojím způsobem; obdobím se rozumí rok, není-li stanoveno jinak.

(2) Pro zjišťování změn úrovně cen stanoví příslušné cenové úřady

a) rozsah souboru výrobků (odvětví, obor, skupina) v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků a výkonů,

b) způsob určení váhy (množství a struktura),

c) podle potřeby vazbu a způsob převodu členění podle písmena a) na organizační členění (VHJ, podnik).

(3) Není-li podle odstavce 2 určeno jinak, posuzuje se změna úrovně cen podle třímístného členění jednotné klasifikace výrobků a výkonů ve vztahu k cenám a vahám výrobků realizovaných v roce předcházejícím roku, v němž je schvalována změna cen.

(4) Do souboru cen výrobků se zahrnují i přirážky k cenám a srážky z nich podle § 3 a příplatky k nákupním cenám podle § 61 odst. 3 písm. b), pokud se výrobky za ceny včetně přirážek (srážek) realizovaly. V případech, kdy je stanovena současně cena základní a cena zvýhodněná nebo znevýhodněná, zahrnuje se do souboru cen výrobků cena platná v daném období. Do souboru cen se nezahrnují zvláštní druhy cen.

(5) Za změny úrovně cen podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují změny průměrných cen, pokud vyplývají ze změny struktury (sortimentu) výroby, dodávek nebo prodejů.

§ 82

Kritéria pro změny cen

(1) Změny cen podle § 80 odst. 3 písm. a) až c) se navrhují v případech významnějších změn podmínek výroby a realizace proti podmínkám, za kterých byly ceny stanoveny, zpravidla tehdy,

a) když vývoj hmotných proporcí a rozvoj vědy a techniky, zvláště zavádění nových hmot a materiálů, progresívní technologie a uplatňování vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace výroby změnily nebo mají změnit podmínky, za kterých byla stanovena úroveň cen a základní cenové relace, přičemž ponechání dosavadních cen by negativně působilo na plánované změny struktury výroby a spotřeby, na úspory energií, na efektivní záměny a náhrady materiálů, na zvyšování technické úrovně a jakosti výroby apod.,

b) když došlo k podstatnějšímu a dlouhodobějšímu odklonu zahraničních cen dovážených surovin, materiálů a polotovarů od cen zahrnutých do velkoobchodních a nákupních cen tuzemské výroby a kdy tento vývoj negativně působí na účinné zhodnocení dovážených surovin a materiálů v tuzemské výrobě, na snižování požadavků na dovoz, na docilování optimálních cen při dovozu apod., nebo kdy dochází k výraznějším vlivům na náklady výroby v důsledku změn cen předchozích stupňů výroby nebo v důsledku centrálních rozhodnutí vlády nebo příslušných ústředních orgánů,

c) když změny pomohou k vytváření společensky zdůvodněné struktury spotřeby obyvatelstva a jsou v souladu s plánovaným zabezpečováním potřebné vyrovnanosti zdrojů a potřeb u spotřebních výrobků.

(2) Konkretizace změn cen a kritérií pro jednotlivá plánovací období se provádí ve směrnicích ke střednědobému a prováděcímu plánu vývoje cen a je zabezpečována plánem vývoje cen nebo samostatnými opatřeními schválenými vládou Československé socialistické republiky.

§ 83

Navrhování změn cen

(1) Dodavatelské (výrobní nebo obchodní) organizace, popřípadě dodavatelské orgány, pokud se ceny tvoří na nadpodnikové úrovni (dále jen "dodavatelské organizace"), jsou povinny navrhovat změny cen

a) podle § 80 odst. 3 písm. a), b) a c),

b) výrobků, u nichž v uplynulém kalendářním roce skutečný zisk převýšil maximální sazbu zisku, pokud ji příslušný cenový úřad pro tento účel stanovil,

c) podle ustanovení § 30 až 40 této vyhlášky,

d) v případě návrhu na zvýšení cen jednotlivých výrobků přiměřené snížení cen mimo případy podle písmena a),

e) zjistí-li nesprávnost cen a nemají působnost k jejich změně.

(2) Odběratelské organizace mohou navrhovat změny cen v případech, kdy se ceny dostaly do rozporu s podmínkami realizace výrobků, nebo kdy působí v rozporu s plánovanou změnou struktury spotřeby.

(3) Návrhy na změny maloobchodních cen podle odstavce 1 písm. a), b) a d) předkládají dodavatelské nebo odběratelské organizace příslušnému cenovému úřadu prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu s jeho stanoviskem.

§ 84

Náležitosti návrhů na změny cen

(1) Náležitosti návrhů na změny cen prováděné v rámci plánu vývoje cen včetně průkazu o dodržení plánované změny úrovně cen a způsob bilancování změn cen jsou stanoveny zvláštními předpisy. 34)

(2) Návrhy na ostatní změny cen, s výjimkou změn maloobchodních cen a změn prováděných podle § 30 až 40 musí obsahovat:

a) zdůvodnění navrhované změny cen,

b) vyčíslení důsledků změny cen pro dodavatele, odběratele a pro státní rozpočet na objem dodávek za minulý kalendářní rok,

c) návrh na řešení důsledků změn cen v navazujících stupních výroby a navazujících druzích cen, včetně doplňkových složek cen a doplňkových položek k cenám, projednaný s hlavními odběrateli,

d) stanovisko hlavních odběratelů k návrhu.

(3) Návrhy na změny cen jsou předkládány

a) u změn prováděných v rámci plánu vývoje cen v termínech stanovených metodickými pokyny pro zpracování plánu vývoje cen nebo jinými pokyny cenových úřadů,

b) u ostatních změn v termínech stanovených příslušnými cenovými úřady nebo v termínech podle § 30 až 40.

(4) Náležitosti návrhů na změny maloobchodních cen a podrobný postup jejich předkládání stanoví cenové úřady.

§ 85

Důsledky změn cen

(1) O promítnutí důsledků změn cen do cen v dalších stupních výroby a do navazujících druhů cen nebo o jiném způsobu řešení těchto důsledků 36) rozhoduje příslušný cenový úřad po projednání s příslušnými ústředními orgány v případech, kdy jde o změny cen nezahrnuté do směrnic k plánu vývoje cen nebo do plánu vývoje cen.

(2) O promítnutí změn cen do rozpočtů staveb a o způsobu bilancování cenových změn se rozhoduje ve směrnicích k plánu vývoje cen, nebo při schválení změn cen prováděných mimo plán vývoje cen.

(3) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla při prováděné změně cen oboru nebo skupiny výrobků stanovena v nové úrovni, je nutné dodatečně provést odpovídající změnu jeho velkoobchodní ceny způsobem použitým pro obor nebo skupinu, kam výrobek patří. Tyto změny cen stanoví příslušný cenový úřad, který pro přepočet cen může povolit použití indexní metody.

(4) Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku, který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny nového výrobku, postupuje se podle odstavce 3 s tím, že přepočet provádí organizace v cenovém návrhu bez schválení příslušným cenovým úřadem.

§ 86

Platnost změn cen

(1) Změny cen prováděné podle § 80 odst. 3 písm. a) až c) platí pro dodávky ode dne účinnosti rozhodnutí o změnách ceny; vztahují se na všechny organizace dodávající výrobky, jejichž ceny byly změněny.

(2) Zvýšená cena neplatí pro dodávky, které měly být podle smlouvy dodány před počátkem platnosti zvýšené ceny (tzv. skluzové dodávky).

§ 87

Změny nesprávně stanovených cen

(1) Nesprávně stanovená cena je cena, která byla stanovena nebo sjednána v rozporu s předpisy pro tvorbu cen.

(2) Změnou nesprávně stanovené ceny se rozumí

a) snížení nesprávně stanovené vyšší ceny,

b) zvýšení nesprávně stanovené nižší ceny.

(3) Změna nesprávně stanovené vyšší ceny se provádí zejména na základě zjištění cenové kontroly nebo na základě rozhodnutí příslušného cenového orgánu. Na nesprávně stanovenou vyšší cenu mohou upozornit odběratelské orgány nebo organizace.

(4) Nesprávně stanovenou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, nejpozději k prvnímu dni čtvrtletí následujícího po zjištění nesprávnosti tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.

(5) Pokud nesprávnou vyšší cenu stanovila organizace nebo jí nadřízená organizace a její změna se provádí na základě zjištění těchto organizací nebo na základě zjištění nadřízeného družstevního nebo společenského orgánu, vztahuje se změna nesprávné vyšší ceny na všechny dodávky včetně dodávek již uskutečněných, maximálně však tři roky zpětně od prvního dne v měsíci, v němž byla zjištěna nesprávná cena. V ostatních případech se změna nesprávně stanovené vyšší ceny vztahuje na uskutečněné dodávky, jen pokud tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor.

(6) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se kromě důvodů uvedených v odstavci 3 provádí též v případech, kdy v návrhu ceny došlo k prokazatelné početní chybě přesahující 5 % stanovené ceny.

(7) Důvodem pro označení ceny jako nesprávně stanovené nižší ceny nemohou být zejména případy, kdy skutečné náklady výroby jsou vyšší než náklady uvedené v cenové kalkulaci, nebo je vykazována nízká rentabilita, popřípadě ztráta v ceně výrobku, nebo kdy dochází ke zvýšení nákladů výroby (oběhu) v důsledku přípustných změn cen materiálů nebo v důsledku jiných rozhodnutí příslušných ústředních orgánů, která mají vliv na náklady výroby.

(8) Změnu nesprávně stanovené nižší ceny stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor.

(9) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se vztahuje na dodávky, o nichž byla uzavřena hospodářská smlouva, jen pokud s tím odběratel souhlasí. Platnost změny nesprávně stanovené nižší maloobchodní ceny se stanoví k začátku čtvrtletí následujícího po zjištění nesprávně stanovené ceny, není-li stanoveno jinak.

(10) Spolu se změnou nesprávně stanovené ceny musí být změněny ceny, které byly stanoveny cenovým porovnáním s výrobkem, jehož cena byla nesprávně stanovena, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak. Dodavatel je povinen informovat o změně nesprávně stanovené ceny organizace, kterým poskytl údaje o příslušném výrobku pro cenové porovnání ve lhůtě podle odstavce 4.

(11) Změny nesprávně stanovených cen se nezahrnují do plánu vývoje cen dodavatele. Způsob řešení důsledků nesprávně stanovených cen u odběratelů stanoví příslušné ústřední orgány.

ČÁST PÁTÁ

Cenové řízení pro stanovení cen a cenových limitů nových výrobků

HLAVA I

Náležitosti návrhu ceny

§ 88

Společná ustanovení o cenovém řízení

(1) Není-li ve vyhlášce pro jednotlivé druhy cen stanoveno výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen a cenových limitů, s výjimkou předběžných cen. Pro prozatímní ceny, kupní ceny, velkoobchodní ceny dovážených výrobků tvořené podle § 53 odst. 1 a podnikové ceny platí pouze povinnost evidence podle § 98 odst. 5 bez vydávání cenových výměrů. Pro velkoobchodní ceny polotovarů vlastní výroby výhradně spotřebovávaných uvnitř organizace a stanovované jí na základě pověření, platí ustanovení § 89 nebo 92 a § 98. Pro velkoobchodní ceny s daní z obratu podle § 3 odst. 1 písm. ch) neplatí ustanovení páté části této vyhlášky.

(2) Příslušné cenové úřady mohou v případě potřeby stanovit pro některé druhy cen, výrobky a předkladatele cenových návrhů podmínky pro cenové řízení odchylně od ustanovení této části a stanovit lhůtu pro předložení návrhu ceny.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny.

(4) Odběrateli lze účtovat jen cenu stanovenou příslušným orgánem nebo organizací.

(5) Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti cenových návrhů, za projednání návrhů s odběrateli a za stanovení cen a cenových limitů.

§ 89

Náležitosti návrhu velkoobchodní ceny

(1) Návrh na stanovení velkoobchodní ceny musí obsahovat

a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a číselný znak podle příslušné jednotné klasifikace výrobků 37) (na tolik míst, aby odpovídal popisu výrobku),

b) vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku podle § 7 nebo odkaz na tyto podmínky, včetně vymezení podstatných podmínek podle § 8; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,

c) zdůvodnění výroby (dovozu) nového výrobku,

d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena některým ze způsobů cenového porovnání; při tvorbě cen kalkulačním porovnáním údaje ze stejného období o rentabilitě porovnatelného výrobku a průměrné rentabilitě oboru, popřípadě skupiny nebo organizace, a to v závislosti na způsobu diferenciace sazeb používaných v organizaci pro tvorbu cen,

e) cenovou kalkulaci nového výrobku, s výjimkou případů, kdy se navrhovaná cena tvoří některým ze schválených parametrických způsobů nebo stavebnicovým způsobem podle § 26 odst. 2 písm. a); kalkulace porovnatelného výrobku se uvádí jen při použití kalkulačního porovnání a v případě stavebnicového způsobu podle § 26 odst. 2 písm. b),

f) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho pořízení a příslušnou výši zisku, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud jsou v návrhu do ceny započteny,

g) zdůvodnění navrhované výše ceny; je-li cena vytvořena podle § 24, 25, § 26 odst. 2 písm. a) nebo závazným způsobem tvorby cen podle § 12 odst. 4, postačí označení použitého způsobu; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, je nutno zdůvodnit i jejich vliv na výši ceny; je-li cena vytvořena podle § 26a, uvádějí se údaje o zahraničních cenách a rozhodujících parametrech výrobků, z nichž byly cenové relace odvozeny; ve všech případech se uvádí i předpokládaný objem výroby (dovozu),

h) názvy hlavních odběratelů a jejich stanoviska k návrhu ceny, a je-li tak stanoveno rozhodnutím příslušného cenového úřadu, též stanovisko gestora,

ch) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem a zdůvodnění případného rozdílu mezi nimi,

i) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,

i) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,j) propočet efektivnosti použití nového výrobku podle § 27a, který současně slouží jako průkaz o výši přínosu vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku podle § 32 a 34,

k) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou závazné pro vypracování návrhu ceny opakovaně dodávaného výrobku s omezením uvedeným v § 91 až 93. Náležitosti podle odstavce 1 písm. ch) se předkládají jen v případech, kdy byl cenový limit stanoven.

§ 90

Náležitosti návrhu maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku

(1) Návrh maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje

a) dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu,

b) zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku, než který byl zvolen pro návrh velkoobchodní ceny podle § 63 odst. 5,

c) kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku (popř. základní a zvýhodněné), tj. velkoobchodní cenu, z toho cenu nebo náklady pořízení spotřebitelského obalu pokud se započítává, odbytovou přirážku z velkoobchodní ceny pokud se započítává, daň z obratu, obchodní cenu, obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl,

d) označení způsobu tvorby maloobchodní ceny; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, též zdůvodnění výše cenového rozdílu,

e) stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, je-li určen a není totožný s organizací, která cenu stanoví.

(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k).

(3) Je-li pro tvorbu maloobchodních cen stanoven závazný způsob tvorby, který nevyžaduje sestavení cenové kalkulace, obsahuje cenový návrh místo údajů podle odstavce 1 písm. b) a c) příslušný propočet maloobchodní ceny. Při tvorbě maloobchodních cen podle § 63 odst. 1 písm. a) bod 6 se v návrhu maloobchodní ceny neuvádějí údaje podle odstavce 1 o porovnatelném výrobku.

§ 91

Náležitosti návrhu cen dovážených výrobků

(1) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. a), obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a) až c) a podle písm. k), jejichž rozsah určí příslušný cenový úřad; není-li určen, mohou jej dohodnout s organizací zahraničního obchodu odběratelské organizace; dále obsahují údaj o množství dovozu a cenovou kalkulaci, která vychází z kupní ceny nového výrobku a údajů o jeho zahraniční ceně fco čs. hranice a obchodní přirážce. Jestliže návrh velkoobchodní ceny předkládá tuzemský odběratel, uvádí jen údaje o kupní ceně.

(2) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. b), obsahují kromě náležitostí podle odstavce 1 též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. d), g) a h).

(3) Návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků tvořených podle § 63 odst. 2 obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k), dále kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku podle položek uvedených v § 63 odst. 2 písm. b), velkoobchodní cenu a kalkulaci maloobchodní ceny porovnatelného výrobku podle § 90 odst. 1 písm. c), porovnává-li se s tuzemským výrobkem, označení zda jde o dovoz pro obohacení nebo doplnění trhu a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobků z dovozu je kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce, kterou předkládá organizace zahraničního obchodu organizaci zpracovávající cenový návrh.

§ 92

Náležitosti návrhu ceny nestandardních výrobků

(1) Návrh ceny nestandardního výrobku musí zahrnovat

a) základní technické vyjasnění nestandardního výrobku, zejména název a charakteristiku výrobku, jeho provedení a účel a další údaje o druhu, velikosti, složení a vlastnostech materiálů, z nichž má být výrobek vyroben, u souhrnu výrobků, provozních jednotek a provozních souborů se jejich složení charakterizuje slovně při dodržení systému třídění podle § 57 odst. 3,

b) zdůvodnění výše navrhované ceny srovnáním s cenou porovnatelného výrobku nebo se stanoveným konečným cenovým limitem, nebo způsobem, kterým se prokáže, že cena odpovídá platné úrovni cen.

(2) Rozsah údajů uvedený v odstavci 1 písm. a) je nutno dohodou dodavatele s odběratelem přizpůsobit druhu, složitosti a technické náročnosti příslušného nestandardního výrobku.

§ 93

(1) Náležitosti návrhu ceny výzkumných a vývojových prací

Návrhy na ceny výzkumných a vývojových prací, které jsou součástí plánu rozvoje vědy a techniky podle § 71 až 73, obsahují tyto náležitosti:

a) návrh plánovacího listu, 38)

b) předběžnou cenovou kalkulaci a podklady k provedeným odhadům,

c) stanovisko zadavatele k navrhované ceně,

d) rozbor předpokládaných ekonomických a jiných důsledků, a je-li výsledkem řešení výrobek, předpokládaný předběžný limit velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny,

e) časový postup řešení a termíny zpřesnění ceny.

(2) Návrhy na ceny ostatních výzkumných a vývojových prací obsahují náležitosti podle odstavce 1 písm. b), c) a e).

HLAVA II

Předkládání a projednání návrhu ceny

§ 94

Projednání návrhu ceny s odběrateli

(1) Předkladatel návrhu ceny uvedený v § 95 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhu ceny s odběratelem, je-li odběratelů více, s hlavními odběrateli; obchodní organizace a organizace poskytující služby neprojednávají návrh na stanovení maloobchodní ceny s kupujícím, s výjimkou cen nestandardních výrobků nebo případů stanovených příslušným cenovým úřadem.

(2) Za hlavního odběratele se považují

a) organizace, které budou odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo investice v rozhodujícím množství, popřípadě jejich generální ředitelství, jde-li o organizace jedné VHJ,

b) organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz nového výrobku,84)

c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu,

d) obchodní organizace, pokud je jediným odběratelem, který bude dodávat výrobek za maloobchodní cenu, ale nemá působnost ji stanovit,

e) nákupní a zásobovací organizace, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a),

f) příslušné ústřední orgány, jde-li o výrobky dodávané organizacím řízeným ministerstvy stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a dopravy a dále zemědělství a výživy, nejde-li o organizace jedné VHJ; návrh ceny se pak nezasílá jejich organizacím,

g) poslední odběratelé (např. investoři) nebo další organizace, které určí příslušný cenový úřad, popřípadě ústřední orgány, kdy tak po dohodě s nimi příslušný cenový úřad stanoví.

Jestliže v jednotlivých případech přicházejí v úvahu všichni odběratelé podle písmena a) až g), je zpracovatel cenového návrhu povinen jej projednat nejvíce se čtyřmi, a to: s organizací [ústředním orgánem podle písmena f)] odebírající rozhodující množství výrobku určeného pro výrobní spotřebu nebo investice, s organizací zahraničního obchodu, která bude výrobek vyvážet, s obchodní organizací pověřenou stanovením maloobchodní ceny, předpokládá-li se prodej výrobku též za maloobchodní cenu, a s ministerstvem stavebnictví ČSR nebo ministerstvem stavebnictví SSR, jde-li o výrobek určený též pro bytovou nebo občanskou výstavbu. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh pouze se dvěma hlavními odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé z obou republik.

(3) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně. V případech, kdy výrobní organizace je oprávněna stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá současně návrh na stanovení této ceny orgánu nebo organizaci, který má stanovit maloobchodní cenu.

(4) Odběratelé podle odstavce 2 jsou povinni zaslat své odůvodněné stanovisko k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. U nestandardních výrobků mohou odběratelé dohodnout s dodavatelem delší lhůtu než 30 dní. Jestliže odběratel nedodrží uvedené lhůty, může být cena stanovena bez jeho vyjádření. V případě nesouhlasu odběratele s návrhem ceny je dodavatel povinen projednat námitky odběratele do 15 dnů. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými zástupci.

(5) Postup podle odstavce 4 platí i v případech, kdy je návrh ceny předkládán k vyjádření jiné organizaci nebo orgánu, např. výzkumnému ústavu, projektové organizaci apod.

(6) Tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace dodávající výrobky pro vývoz nebo nakupující výrobky z dovozu, mají právo zúčastnit se na vlastní náklad jednání organizací zahraničního obchodu se zahraničními dodavateli nebo odběrateli v zájmu docílení nejvýhodnějších zahraničních cen a podmínek.

§ 95

Předkládání návrhů

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán (cenový úřad, národní výbor, ministerstvo nebo jiný pověřený ústřední orgán) nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny generální ředitelství dodavatelské organizace (u nákupních cen, kromě nákupních cen zemědělských výrobků, odběratelská organizace) nebo dodavatelská organizace, je-li přímo řízena ústředním orgánem nebo národním výborem, popřípadě organizace určená příslušným cenovým úřadem po dohodě s jejím nadřízeným orgánem.

(2) Ústřední orgány předkládají návrhy cen za podřízené organizace uvedené v odstavci 1

a) v rozsahu platných předpisů 39) a této vyhlášky, 40)

c) ministerstva lesního a vodního hospodářství republik, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované podle podkladů příslušných národních výborů, a ceny surového dřeva,

d) ministerstva zemědělství a výživy republik, pokud jde o nákupní ceny nových zemědělských výrobků,

e) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,

f) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,

g) v dalších případech na základě dohody s příslušným cenovým úřadem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho projednání podle odstavce 6 a doplnění podle § 96 mohla být cena stanovena ve lhůtách podle § 98 odst. 1 před fakturací prvé dodávky, u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 98 odst. 3.

(4) Návrhy cen nových výrobků podepisuje statutární zástupce organizace.

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu, s výjimkou návrhů předkládaných národním výborům, předkládá se další vyhotovení návrhu

a) nadřízenému odvětvovému orgánu, pokud tento orgán si předkládání návrhů vyžádá,

b) federálnímu ministerstvu financí nebo podle jeho pověření ministerstvům financí republik nebo finančním správám, dotýká-li se stanovení ceny státního rozpočtu, zejména dotací, intervencí apod. a v případech, kdy daň z obratu není stanovena sazbou,

f) dalším orgánům a organizacím v případech stanovených příslušným cenovým úřadem.

Cena, pro kterou neplatí povinnost stanovit ji cenovým výměrem, je stanovena dnem zápisu do evidence.

(6) Orgány a organizace uvedené v odstavci 5 sdělí do 15 dnů od doručení návrhu svá zdůvodněná stanoviska cenovému orgánu nebo organizaci pověřené stanovit cenu. Nesdělí-li své stanovisko do této lhůty, platí, že s návrhem souhlasí.

§ 96

Doplňování návrhů cen

Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, zejména v případě nesouhlasu hlavního odběratele s návrhem, nebo k ověření údajů předkladatele (např. doklad o technické zdůvodnitelnosti materiálové nebo výkonové normy a o neporovnatelnosti nového výrobku), požádají do 10 dnů od doručení návrhu cenový orgán nebo organizace, oprávněné stanovit cenu o doplnění návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

§ 97

Cenové komise

(1) Cenové úřady zřizují pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací. Projednáním návrhu ceny v cenové komisi se ve stanovených případech nahrazuje projednání návrhu podle § 94 odst. 4. Další vyhotovení návrhů cen podle § 95 odst. 5 se předkládají jen orgánům a organizacím zastoupeným v cenové komisi.

(2) Cenové komise projednávají návrhy cen nových výrobků a návrhy cenových limitů, návrhy způsobů tvorby cen a další cenová opatření podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Výsledků projednání cenových komisí využívají příslušné cenové úřady k rozhodnutí o stanovení ceny.

(3) Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti stanoví cenový úřad, který je zřídil a který také na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených jmenuje členy komisí. Zastupování jmenovaných členů je možné jen se souhlasem orgánu nebo organizace, kterou příslušný člen zastupuje.

HLAVA III

Stanovení a vyhlášení ceny

§ 98

Lhůty a způsob stanovení ceny

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení zaslaných v lhůtách podle § 95 odst. 6, pokud nejsou stanoveny jiné lhůty. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu, kdy dojde k cenovému sporu podle § 99 nebo kdy některý z orgánů uvedených v § 95 odst. 5 písemně návrh ceny pozastaví.

(2) Organizace (generální ředitelství, podnik) pověřená stanovit cenu stanoví ji do 30 dnů po dosažení dohody s hlavními odběrateli.

(3) Ceny výrobků dodávaných pro investiční výstavbu nutno stanovit před lhůtou pro uzavření dohody o odbytových nákladech, stanovenou předpisy o dokumentaci staveb. V případech, kdy tyto předpisy připouštějí ocenění odbytových nákladů předběžnými cenami nebo cenovými limity, nutno stanovit cenu před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, a není-li vystavován, před fakturací.

(4) Rozhodnutí, kterým se stanoví cena, obsahuje

a) název orgánu nebo organizace vydávající cenový výměr s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,

b) přesné označení výrobku včetně číselného znaku příslušné klasifikace podle § 89 odst. 1 písm. a),

c) výši stanovené ceny, měrnou jednotku a případné omezení platnosti ceny dobou nebo množstvím dodávek,

d) odkaz na kvalitativní a dodací podmínky,

e) způsob tvorby ceny,

f) datum počátku účinnosti cenového výměru; zpětnou účinnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový úřad nebo národní výbor,

g) datum vydání výměru a jeho číslo,

h) výrobce (v případě, že jde o jediného výrobce).

(5) Ceny opakovaně dodávaných výrobků, s výjimkou kupních cen a cen nestandardních výrobků, se stanoví cenovým výměrem. Organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést samostatnou evidenci o cenových výměrech, které vydaly, a o stanovených cenách, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro tuto evidenci jsou závazné údaje uvedené v odstavci 4.

§ 99

Cenové spory

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působnost stanovit cenu nového výrobku má orgán nebo dodávající organizace z pověření cenového úřadu a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny ani mezi dodavatelem a některým z jeho hlavních odběratelů, ani mezi jejich nadřízenými orgány.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo ústřední orgán dodavatelské organizace pověřené stanovením ceny do 30 dnů po obdržení záporného stanoviska některého z hlavních odběratelů příslušnému cenovému úřadu k rozhodnutí nebo ke stanovení ceny.

(3) V případech podle odstavce 1 se prodlužuje lhůta pro stanovení ceny o dobu potřebnou k případnému vypracování posudků odborných organizací apod.

(4) Náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny expertům) uhradí generální ředitelství dodavatelské a odběratelské organizace v poměru, který určí na základě výsledku sporu cenový úřad rozhodující cenový spor.

(5) Stejný postup platí, nedojde-li při projednání konečných cenových limitů k dohodě o jejich výši.

§ 100

Zvláštní úpravy cenového řízení

(1) Odbytové ceny a velkoobchodní ceny s daní z obratu stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, bez projednání s odběratelem. Obchodní ceny stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, popřípadě obchodní organizace, jestliže předem dohodne s dodavatelskými organizacemi, že je bude stanovovat. Za stanovení obchodní ceny se považuje i její uvedení ve faktuře s podmínkou, že před fakturací byla projednána mezi dodavatelem a odběratelem v rámci cenového řízení.

(2) Náležitosti cenového návrhu a způsob projednání návrhu na stanovení přirážek nebo srážek za odchylky od podstatných kvalitativních podmínek pro jediného odběratele dohodne dodavatel s odběratelem.

(3) Náležitosti návrhu evidenční velkoobchodní ceny vývozu, způsob jeho předkládání a projednání dohodne organizace pověřená jejím stanovením s příslušnou organizací zahraničního obchodu. Podmínkou stanovení evidenční velkoobchodní ceny vývozu je dohoda těchto organizací o její výši. Pro řešení sporů platí ustanovení § 99. Evidenční velkoobchodní ceny vývozu nemusí být stanoveny cenovými výměry; pro evidenci o jejich stanovení jsou závazné údaje § 98 odst. 4.

(4) Návrh velkoobchodní ceny vytvořené některým ze způsobů podle § 24, 25 a § 26 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací obsahuje pouze náležitosti uvedené v § 89 odst. 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, a navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace, též náležitosti uvedené v písmenu g) a i). Jestliže zpracovatel cenového návrhu ani odběratel nenavrhují uplatnění podmínek realizace nebo jestliže odběratel nenamítá nesprávný výpočet ceny do 15 dnů po obdržení návrhu, nezasílá odběratel stanovisko k návrhu ceny a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty pro případné vyjádření odběratele.

(5) Nestandardní výrobky a práce průmyslové povahy, jejichž dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje výrobní organizace ihned nebo nejdéle do 30 dnů, lze fakturovat za prozatímní velkoobchodní cenu podle § 5 odst. 2 písm. a), a to bez souhlasu příslušného cenového úřadu. Rozsah náležitostí návrhu velkoobchodní ceny přizpůsobí dodavatel konkrétním podmínkám dodávky. Velkoobchodní cenu stanoví dodávající organizace nejdéle do 30 dnů ode dne fakturace za prozatímní cenu, přičemž za projednání a odsouhlasení ceny odběratelem se považuje i úhrada fakturované ceny, proti níž odběratel nevznesl námitky.

(6) Náležitosti návrhů cenových limitů, jejich předkládání a projednání, registraci a evidenci cenových limitů upravuje zvláštní rozhodnutí.85)

§ 100azrušeno

§ 101

Podmínky pro pověřování organizací působností ve stanovení cen

(1) Cenové úřady mohou pověřit organizace působnosti ve stanovení cen za těchto podmínek:

a) při závazném používání způsobů tvorby cen podle § 24 až 26 nebo jejich konkrétně vymezených kombinací, schválených cenovými úřady pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků,

b) u objemově nevýznamných výrobků, jejichž vliv na životní úroveň obyvatelstva a na náklady výroby a výstavby u odběratelů je nepodstatný. Tuto podmínku posuzují cenové úřady i s přihlédnutím ke stanoviskům hlavních odběratelů.

(2) Za objemově nevýznamné výrobky podle odstavce 1 písm. b) nelze považovat

a) výrobky, které jsou zaváděny do výroby na základě realizace státního plánu a resortních plánů rozvoje vědy a techniky, nejdůležitější výrobky z nosných výrobních programů a výrobky vyráběné na základě mezinárodní specializace a kooperace,

b) výrobky, do jejichž maloobchodních cen je zahrnována daň z obratu rozdílem,

c) výrobky, k jejichž cenám jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu.

(3) Vymezení výrobků nevyhovujících podmínkám uvedeným v odstavci 1, jejichž ceny stanoví příslušný cenový orgán, se provádí

a) jmenovitým seznamem výrobků, který je sestavován pro jednotlivá období obvykle na základě ročních plánů výroby,

b) seznamem skupin výrobků (oborů) v třídění podle jednotné klasifikace výrobků a výkonů.

(4) Organizace, popřípadě orgány, pověřené stanovením ceny nebo cenových limitů předkládají jejich návrhy k registraci v případech, kdy to ukládá tato vyhláška nebo zvláštní rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Cenový úřad do 15 dnů od doručení návrhu oznámí registrační číslo nebo v téže lhůtě určí pověřené organizaci další postup pro stanovení ceny nebo cenového limitu. Platnost cen a cenových limitů předkládaných k registraci se stanoví dnem uvedeným v oznámení registračního čísla. Cenový úřad může pro registraci stanovit odchylný postup.

§ 102

Zaokrouhlování cen

(1) Ceny se zaokrouhlují takto:

Při ceně za měrnou jednotku  Jednotka zaokrouhlení pro  maloobchodní ceny Jednotka zaokrouhlení pro ostatní druhy cen
do Kčs 1,-  na pětihaléře  na pětihaléře
do Kčs 5,-  na desetihaléře  na pětihaléře
do Kčs 20,-  na padesátihaléřena desetihaléře
do Kčs 100,-  na koruny  na padesátihaléře
do Kčs 500,-  na pětikoruny  na koruny
do Kčs 1 000,-  na desetikoruny  na pětikoruny
do Kčs 10 000,-  na desetikoruny  na desetikoruny
do Kčs 100 000,-  na desetikoruny  na stokoruny
nad Kčs 100 000,-  na desetikoruny  na tisícikoruny

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % směrem nahoru.

(2) Při stanovení obchodních a odbytových cen se vychází ze zaokrouhlených velkoobchodních cen. Při stanovení maloobchodních cen se vychází ze zaokrouhlených obchodních cen, popřípadě zaokrouhlených velkoobchodních cen.

(3) Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti velkoobchodních cen, přirážky a slevy podle § 30 a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. V případech tvorby odbytových cen podle § 45 odst. 5 u dovážených výrobků se však odbytové přirážky zaokrouhlují na dvě desetinná místa a podle stupnice pro ostatní druhy cen se zaokrouhluje až odbytová cena. Samostatně se nezaokrouhlují rovněž přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti maloobchodních cen, jsou-li stanoveny procentní sazbou.

(4) Doplňkové složky cen a doplňkové položky podle § 6 a obchodní přirážky a srážky se samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až cena, jejíž jsou součástí, nebo k níž se přičítají (od níž se odečítají).

(5) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhlují též velkoobchodní ceny s daní z obratu a ceny podle § 3 odst. 4, s výjimkou cen geologických a geodetických výkonů, které se zaokrouhlují podle stupnice pro ostatní druhy cen. Podle stupnice pro maloobchodní ceny se naopak nemusí zaokrouhlovat maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje, jestliže jiný způsob zaokrouhlování vyplývá ze stanoveného snížení cen, skupinování výrobků apod.

(6) Příslušný cenový úřad může povolit odchylky z ustanovení předchozích odstavců.

ČÁST ŠESTÁ

Informační soustava v oblasti cen

§ 103

(1) Řízení cen využívá v souladu s platnými předpisy

a) údajů zabezpečovaných jednotnou soustavou sociálně ekonomických informací,

b) cenové evidence,

c) rozborů vývoje a působení cen,

d) jiných vhodných informačních pramenů.

(2) Podklady uvedené v předchozím odstavci zahrnují údaje o skutečnosti, popřípadě údaje o očekávané skutečnosti, plánu a prognóze a jejich vyhodnocení, potřebné pro

a) plánování vývoje cen,

b) tvorbu cen nových výrobků,

c) hodnocení vývoje cen, cenových úrovní odvětví a výrobních oborů a základních cenových relací,

d) hodnocení celkové soustavy cen, směru a postupu její další racionalizace,

e) hodnocení důsledků vývoje cen a působení cen na vývoj národního hospodářství,

f) kontrolu cen,

g) mezinárodní cenové přehledy.

Statistika cen a cenová evidence

§ 104

(1) Rozsah a způsob statistického zjišťování cen se řídí příslušnými předpisy. 41)

(2) Cenová evidence zahrnuje

a) systém ceníků,

b) souhrn vybraných údajů z oboru účetnictví, rozpočetnictví, kalkulace, statistiky, operativní evidence a ostatních informací nutných pro řízení cen, a to v členění za příslušnou organizaci, popřípadě obor, a za určený soubor jednotlivých výrobků,

c) povinnou cenovou dokumentaci v organizacích podle § 107.

(3) Metodiku, obsah a formy cenové evidence podle odstavce 2 písm. b) navrhuje Federální cenový úřad v dohodě s příslušnými ústředními orgány a cenovými úřady republik a podklady k jejímu zabezpečení stanoví zvláštními předpisy příslušné ústřední orgány. 42)

§ 105

(1) Stanovené ceny a cenové limity se publikují v cenících, přehledech cen nestandardních výrobků a přehledech cenových limitů a dodatcích k nim (dále jen ceníky), které tvoří jednotný systém.

(2) Ceníky zahrnující ceny jednotné na celém území Československé socialistické republiky vydávají

a) generální ředitelství nebo jiné organizace za oblast své výroby, resp. za výrobky jimi prodávané, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast,

b) cenové úřady podle své působnosti, pokud si vydání ceníků vyhradí,

c) ústřední orgány za oblast, kde mají cenovou působnost, pokud nepověří jejich vydáním jinou organizaci, a po dohodě s cenovými úřady za zvlášť vymezenou oblast.

(3) Ceníky zahrnující ceny jednotné jen v určité oblasti vydávají

a) organizace za oblast své výroby, resp. za výrobky jimi prodávané, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast,

b) národní výbory,

c) cenové úřady republik, pokud si vydání ceníků vyhradí.

(4) Nové základní ceníky se vydávají zejména v případech, kdy převážná část cen není již zahrnuta v platném ceníku nebo když dochází ke změně cen.

(5) V ostatních případech publikuje vydavatel ceníku nově stanovené ceny v dodatcích, které se vydávají nejméně jednou ročně, a to s přihlédnutím k termínům potřebným pro sestavení státního národohospodářského plánu.

(6) Podrobné určení obsahu a závazných náležitostí ceníků uvedených v odstavci 1 a způsob jejich centrální evidence stanoví zvláštní předpisy.

(7) O cenách výrobků určených pro prodej obyvatelstvu musí být ve všech provozovnách obchodu a služeb zajištěna každému přístupná přesná a úplná informace (ceník, výměr, popřípadě doklad o účtované ceně).

§ 106

Rozbory vývoje a působení cen

(1) Rozbory vývoje a působení cen se člení na

a) celkové periodické rozbory, zpracovávané organizacemi a orgány nejméně za roční období,

b) tematické rozbory, zpracovávané organizacemi podle potřeby za vymezené soubory výrobků na základě požadavků příslušných cenových úřadů a v dohodě s příslušnými ústředními orgány nebo podle vlastní potřeby organizací.

(2) Rozbory vývoje a působení cen obsahují:

a) hodnocení vývoje cen v daném období, zejména rozbor skutečného vývoje cen ve srovnání s plánovaným vývojem cen, vývoje kupních cen v dovozu a vývozu a cen sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem,

b) hodnocení působení úrovně a relací cen na plnění základních úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, zvláště na zavádění nové techniky, zvyšování jakosti výroby, rozvoj nových výrob, rozvoj mezinárodní specializace a kooperace v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, na sortiment výroby a jeho soulad s požadavky odběratelů, na plnění racionalizačních programů apod.

(3) Rozbory je nutno provádět z hlediska vývoje a působení cen

a) na obyvatelstvo,

b) na výrobce (zejména rozborem výše rentability jednotlivých cen),

c) na hlavní odběratele (zejména zhodnocením relací cen mezi vzájemně zaměnitelnými a zastupitelnými surovinami, materiály a výrobky, relacemi cen technicky pokrokových a zastaralých výrobků, relacemi cen tuzemských a dovážených výrobků),

d) na státní rozpočet.

(4) Podrobnější zaměření celkových ročních rozborů vývoje a působení cen v souladu s konkrétními potřebami jednotlivých období a vývojem národního hospodářství stanoví Federální cenový úřad v dohodě s cenovými úřady republik a ústředními orgány.

§ 107

Cenová dokumentace organizací

(1) Cenová dokumentace zahrnuje úplné podklady o cenách dodávaných výrobků, které mají vztah k výši stanovených a navrhovaných cen nových výrobků a ke změnám cen.

(2) Cenovou dokumentaci v organizacích tvoří zejména:

a) cenová rozhodnutí, platné ceníky a dodatky k nim na výrobky vyráběné, výrobky porovnatelné a výrobky nakupované,

b) platné cenové směrnice, pokyny, vyhlášky a usnesení nadřízených orgánů, týkající se oblasti cen včetně doplňkových složek a položek cen,

c) kompletní návrhy na stanovení ceny a za změny cen,

d) příslušné státní nebo oborové normy, podmínky dodávek, katalogy, výkresy, referenční vzorky a jiný technický materiál o vyráběných výrobcích, pokud není součástí návrhu ceny,

e) technickohospodářské normy spotřeby materiálu a práce, podklady pro používané sazby kalkulačních položek a jiné podklady o nákladech používaných pro tvorbu cen,

f) podklady ke schváleným a používaným způsobům tvorby cen v jednotlivých skupinách výrobků, zejména podklady k cenovým normativům, parametrickým způsobům, sazbám pro kalkulační porovnání, kromě podkladů podle písmena c),

g) vnitropodnikové ceníky materiálu,

h) oborové číselníky jednotných klasifikací výrobků a výkonů, ch) dostupné informace o zahraničních cenách dodávaných výrobků.

(3) Cenovou dokumentaci uvedenou v odstavci 2 je orgán nebo organizace povinna uchovávat

a) jde-li o dokumentaci podle písmena a) a b) nejméně 3 roky po skončení platnosti dokumentace,

b) jde-li o dokumentaci podle písmena c) až ch) nejméně 5 let od stanovení ceny nového výrobku nebo od změny ceny toho kterého výrobku.

(4) Doba úschovy podkladů k cenové statistice a dokladů cenové evidence se řídí zvláštními předpisy.

ČÁST SEDMÁ

Cenová kontrola a dodatkové odvody

HLAVA I

Cenová kontrola

§ 108

Předmět a rozsah cenové kontroly

(1) Cenová kontrola zahrnuje kontrolu dodržování cenových předpisů, cenových rozhodnutí a předpisů souvisících s cenami, a to v organizacích, jim nadřízených organizacích a orgánech (s výjimkou ústředních orgánů) a u občanů dodávajících výrobky s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění (dále jen "organizace").

(2) Cenovou kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 provádějí orgány a organizace oprávněné k tomu podle části osmé této vyhlášky. Orgány oprávněné k cenové kontrole podle zvláštních předpisů 43) provádějí cenovou kontrolu v rozsahu a způsobem podle těchto předpisů.

§ 109

Odběratelská kontrola cen výrobků v oblasti investiční výstavby a dodávek odbytových organizací

(1) U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen investor a u poddodávek i první odběratel.

(2) U dodávek odbytových organizací, které mají povolenou výjimku z předepsaných náležitostí faktury, provádějí odběratelé kontrolu v rozsahu vyplývajícím z této výjimky.

(3) Porušení cenových předpisů zjištěné při kontrole faktur a splátkových listů, které dodavatel nebo jemu nadřízená organizace na žádost odběratele neodstranila, je odběratel povinen hlásit cenovému úřadu, popřípadě národnímu výboru, příslušnému podle cenové působnosti.

§ 110

Oprávnění a povinnosti kontrolních orgánů a kontrolovaných organizací

(1) Orgány a organizace podle § 108 odst. 2 (dále jen "kontrolní orgány") a kontrolované organizace se při cenové kontrole řídí zvláštními předpisy pro kontrolní činnost43) a 44) a ustanoveními této vyhlášky.

(2) Cenové úřady republik a národní výbory při výkonu cenové kontroly 45) jsou oprávněny v případech zjištění konkrétního porušení cenových předpisů v kontrolované organizaci

a) uložit jí zjistit celkový rozsah tohoto porušení,

b) uložit nadřízenému generálnímu ředitelství a jemu naroveň postavené organizaci, popřípadě orgánu, zjistit v jím řízených organizacích celkový rozsah tohoto porušení v případech, kdy z kontrolního zjištění vyplývá, že jde o porušení, které se týká i ostatních organizací.

(3) V případech, kdy cenové předpisy neporušilo generální ředitelství nebo jemu naroveň postavená organizace, popřípadě orgán, je oprávnění kontrolního orgánu podle odstavce 2 písm. b) podmíněno dohodou s uvedeným orgánem nebo organizací; nedojde-li k této dohodě, dohodou s jeho ústředním orgánem.

§ 111

Opatření k nápravě zjištěného porušení cenových předpisů

(1) Organizace jsou povinny v případech porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě, a to zejména

a) provést cenová opatření k nápravě, jako je změna nesprávně stanovené ceny a navazujících cen (stanovení srážky z ceny nebo nové ceny), je-li stanovení těchto cen nebo srážek v působnosti kontrolované organizace, nebo předložit příslušným cenovým orgánům návrh těchto opatření,

b) vrátit prostředky získané porušením cenových předpisů organizaci nebo občanu, 46) popřípadě je odvést do státního rozpočtu na účet okresní finanční správy nebo rozpočtu národního výboru,

c) snížit rozpočet stavby a uvědomit o tom financující banku,

d) upozornit příslušný cenový orgán na možnost změny cen navazujících výrobků v důsledku cenových opatření k nápravě podle písmena a),

e) odstranit zjištěné závady v dodržování nebo ve vymezení předepsaných kvalitativních nebo dodacích podmínek,

f) odstranit zjištěné závady v cenové evidenci a statistice,

g) upravit plnění dotčených ukazatelů plánu, popřípadě předložit nadřízenému orgánu návrh na takové opatření,

h) předložit návrhy na změny finančních nástrojů, pokud vyplynou z cenových opatření podle písmena a) nebo c), a to zejména u daně z obratu, cenových srážek a přirážek v zahraničním obchodě a dotací, ch) zjistit zavinění odpovědných pracovníků a uplatnit vůči nim postih podle příslušných předpisů.

(2) Opatření k nápravě uvede kontrolní orgán v písemném materiálu o prověrce včetně termínu jejich plnění, nebo uloží kontrolované organizaci vypracovat opatření k nápravě a v určitém termínu předložit příslušnému cenovému orgánu.

(3) Splnění úkolů k nápravě kontrolují ve své pravomoci nadřízené organizace a orgány a kontrolní orgány. Nezabezpečí-li kontrolovaná organizace opatření k nápravě, vyvodí z toho důsledky nadřízená organizace, popřípadě nadřízený orgán, včetně důsledků z odpovědnosti pracovníka, který opatření nezabezpečil.

(4) Nesplní-li organizace cenová opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a), může příslušný cenový orgán na návrh kontrolního orgánu provést opatření ve vlastní pravomoci.

§ 112

Prostředky získané porušením cenových předpisů

(1) Prostředky získanými porušením cenových předpisů (dále jen "neoprávněně získané prostředky") jsou finanční prostředky, které organizace získala v důsledku

a) nesprávné ceny stanovené rozhodnutím vlastním, nadřízené organizace nebo generálního ředitelství, popřípadě sjednané podle § 76,

b) prodeje nebo nákupu za nesprávnou cenu, kterou stanovila nebo sjednala jiná organizace nebo orgán než uvedené v písmenu a) podle návrhu nebo nesprávných podkladů kontrolované organizace, nebo kdy kontrolovaná organizace o její nesprávnosti měla podle cenových předpisů vědět,

c) nedodržení platné ceny, nejde-li o slevu podle § 42 nebo o prodej zemědělských výrobků nákupní organizaci za vyšší než platnou cenu na základě ohodnocení těchto výrobků nákupní organizací,

d) nedodržení podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek, za kterých byla cena stanovena nebo sjednána,

e) nedodržení závazných cenových opatření,

f) účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.

g) prodeje za cenu nestanovenou příslušným orgánem nebo organizací nebo nesjednanou předepsaným způsobem a v případech nedodržení postupu podle § 69 odst. 5,

h) prodeje výrobku, u kterého nebyly při stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky podle § 8, a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku.

ch) čerpání investičních prostředků z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěru na úhradu neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),

i) porušení povinnosti předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit v případě, kdy je to povinností organizace.

(2) Neoprávněně získané prostředky se vypočítávají z druhu ceny, u níž bylo zjištěno porušení cenových předpisů. U dodávek uskutečněných za obchodní ceny nebo za velkoobchodní ceny s daní z obratu se vypočítávají neoprávněně získané prostředky pouze z velkoobchodní ceny, jestliže se jí porušení týká. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. d) se vypočítávají z rozdílu mezi cenou odpovídající podstatným kvalitativním a dodacím podmínkám dodaného výrobku a vyúčtovanou cenou. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. ch) se vypočítávají z částky přesahující cenu podle cenových předpisů, a to podílem, jímž se jiné zdroje než vlastní a úvěr podílejí na celkových investičních prostředcích.

(3) Dnem, kdy byly prostředky neoprávněně získány, se rozumí den jejich připsání na bankovní účet organizace, doručení poštou, popřípadě převzetí oprávněnou osobou, pokud nestanoví příslušný cenový úřad jinak. Získá-li neoprávněně prostředky odběratel, je rozhodujícím dnem provedení úhrady. Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.

§ 113

Určení úhrnu neoprávněně získaných prostředků

(1) Organizace při vlastním zjištění neoprávněně získaných prostředků nebo v případech jejich zjištění kontrolou provedenou nadřízeným generálním ředitelstvím nebo nadřízeným družstevním nebo společenským orgánem určí jejich úhrn vyčerpávajícím způsobem, tj. u všech dodaných výrobků. Nelze-li zjistit neoprávněně získané prostředky tímto způsobem, určí se způsobem stanoveným nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným cenovým orgánem.

(2) Úhrn neoprávněně získaných prostředků, zjištěných jiným kontrolním orgánem než uvedeným v odstavci 1, určuje kontrolovaná organizace vyčerpávajícím způsobem nebo podle rozhodnutí kontrolního orgánu výběrovým způsobem. Kontrolovaná organizace vyčíslí neoprávněně získané prostředky ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem; v případě dokladové revize nebo při zjišťování těchto prostředků výběrovým způsobem vyčíslí je nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byla seznámena s protokolem o provedené kontrole.

(3) Zjištěním úhrnu neoprávněně získaných prostředků vyčerpávajícím způsobem se rozumí vyčíslení těchto prostředků podle všech proplacených faktur nebo jiných dokladů, na jejichž základě byly prostředky v kontrolovaném období neoprávněně získány. Zjištění tohoto úhrnu výběrovým způsobem se provádí na základě reprezentativního výběru případů určených ke kontrole z celkového objemu dodávek realizovaných v kontrolovaném období. Zjištěné procento neoprávněně získaných prostředků u vybraných případů se použije při výpočtu neoprávněně získaných prostředků z celkového objemu realizovaných dodávek.

(4) Neoprávněně získané prostředky zjištěné způsobem uvedeným v § 110 odst. 2, stejně jako neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace zjistí nebo vyčíslí během kontroly prováděné orgánem uvedeným v odstavci 2 nebo které nevrátí, popřípadě neodvede do zahájení kontroly, se považují za prostředky zjištěné uvedeným kontrolním orgánem. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.

HLAVA II

Dodatkové odvody

§ 114

Dodatkové odvody za porušení cenových předpisů

(1) Organizace, která získala neoprávněně prostředky v případech podle § 112 odst. 1, je povinna je odvést jako dodatkový odvod ve výši a způsobem stanoveným zvláštním předpisem,47) s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí.86)

(2) Při určení dodatkového odvodu se v případech podle § 112 odst. 1 písmene a) nebo b) nepřihlíží k platnosti změny nesprávné vyšší ceny podle § 87 odst. 5.

(3) Od dodatkového odvodu se neodečítají, s výjimkou prostředků cenových rozdílů, 48) částky odvedené do rozpočtu z jiných důvodů, 49) ani rozdíly vyplývající z placení nesprávně vyšších cen nebo z fakturování nižších cen, ani částky, které organizace vynaložila na zlepšení kvalitativních nebo jiných podmínek výrobku a které nebyly do jeho ceny zahrnuty.

(4) Podkladem pro uložení dodatkového odvodu je protokol (záznam) o provedené kontrole. Vedoucí pracovník (ředitel) kontrolované organizace, který nesouhlasí s obsahem protokolu (záznamu), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne seznámení s ním podat písemné vysvětlivky.

(5) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.

§ 115

Dodatkové odvody za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé

(1) Dodatkový odvod za výrobky technicky zastaralé nebo zařazené do třetího stupně jakosti nebo označené jako krmivo se sníženou jakostí může být uložen v případech uvedených v § 30 odst. 7. Podmínky a způsob tohoto odvodu stanoví zvláštní předpis. 50)

(2) Dodatkový odvod se počítá z celkového objemu dodávek dodaných ode dne účinnosti rozhodnutí o uložení dodatkového odvodu. Do tohoto objemu se započítávají i dodávky pro vývoz, na které je poskytována cenová přirážka v zahraničním obchodě. Základem pro dodatkový odvod u výlučně vyvážených výrobků je evidenční velkoobchodní cena podle § 5 odst. 3 písm. b).

§ 116

Oznámení o uložení dodatkového odvodu

Orgán, který ukládá dodatkový odvod, vyrozumí o tom příslušnou okresní finanční správu nebo národní výbor.

ČÁST OSMÁ

Působnost v tvorbě a kontrole cen

§ 117

Federální cenový úřad

(1) Federální cenový úřad zajišťuje jednotnou cenovou politiku v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, řídí a koordinuje uskutečňování opatření v oblasti cen přijatých vládou Československé socialistické republiky. Jeho působnost předkládat návrhy vládě Československé socialistické republiky, vydávat obecně závazné právní předpisy a rozhodovat v oblasti tvorby a kontroly cen výrobků je upravena zvláštním předpisem. 51)

(2) Federální cenový úřad vydává

a) na základě zmocnění Státní plánovací komisí metodické pokyny pro vypracování plánů vývoje cen,

b) pro výrobky podle seznamu stanoveného vládou 52) podrobnější zásady k provedení plánovaných změn cen.

(3) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) vyhlašuje ceny schválené vládou Československé socialistické republiky.

(4) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) stanoví

a) ceny, konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8, normativy kalkulačních položek a jejich změny; změny maloobchodních cen stanoví v dohodě s cenovými úřady republik,

b) způsoby tvorby a registrace cen; u odvětví řízených republikovými orgány činí tak v dohodě s cenovými úřady republik,

c) zvýhodněné a znevýhodněné ceny výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen, pokud nebyly již stanoveny; na tyto případy se nevztahuje pověření působností orgánů a organizací stanovit základní cenu; v případech podle § 30 odst. 7 ukládá dodatkový odvod.

(5) Federální cenový úřad stanoví

a) způsoby tvorby cen dovážených výrobků a zařazení výrobků do skupin cenové regulace dovozu ve spolupráci s cenovými úřady republik,

b) zásady tvorby cenových rozdílů v maloobchodních cenách v dohodě s federálním ministerstvem financí, příslušnými ministerstvy a cenovými úřady republik a spolurozhoduje o jejich užití,

c) lhůty pro předkládání podkladů pro tvorbu cen a pro přípravu jím zpracovávaných zásad cenových opatření; v případech týkajících se působnosti cenových úřadů republik činí tak v dohodě s těmito úřady,

d) hlavní směry cenového výzkumu.

(6) Federální cenový úřad může pověřit v rozsahu působnosti podle odstavce 2 písm. b)

a) stanovením cen na základě dohody jiné orgány, a v dohodě s příslušnými ústředními orgány i organizace, jsou-li pro tyto ceny stanoveny způsoby tvorby uvedené v § 24 až 26 nebo u objemově nevýznamných výrobků,

b) prováděním cenové gesce orgány nebo organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány nebo organizacemi podle

(7) Federální cenový úřad pověřuje orgány republik a jejich podřízené organizace působností podle odstavce 6 písm. a) v dohodě s cenovými úřady republik.

(8) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti podle odstavce 2 písm. b) metodicky řídí orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen výrobků a federální orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen podle zvláštních předpisů.

(9) Federální cenový úřad rozhoduje cenové spory vzniklé v případech, kdy jde o jeho působnost stanovit ceny vymezenou v odstavci 2 písm. b) přenesenou na organizace. Po předchozím projednání může zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenové rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesl cenovou působnost v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů, nebo kdy to odpovídá podmínkám stanoveným pro registraci cen.

(10) Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti jiných orgánů a organizací, u výrobků v působnosti cenových úřadů republik v předem dohodnutých případech.

(11) Federální cenový úřad koordinuje

a) plány kontroly cen federálních orgánů a cenových úřadů republik,

b) účast federálních orgánů a organizací na zabezpečování zásadních opatření v oblasti cen,

c) cenovou evidenci a rozbory vývoje a působení cen v Československé socialistické republice.

(12) Opatření určená pro celá odvětví nebo celé obory, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi Federální cenový úřad a cenové úřady republik, vydává Federální cenový úřad, pokud nepřenese toto oprávnění na cenové úřady republik; Federální cenový úřad a cenové úřady republik postupují přitom ve vzájemné dohodě.

§ 118

Cenové úřady republik

(1) Český cenový úřad pro organizace se sídlem na území České socialistické republiky a Slovenský cenový úřad pro organizace se sídlem na území Slovenské socialistické republiky vykonávají působnost v tvorbě a kontrole cen výrobků podle zvláštních předpisů. 53)

(2) Cenové úřady republik předkládají Federálnímu cenovému úřadu svá stanoviska k návrhům zásad cenové politiky, směrnic pro vypracování plánu vývoje cen a plánů vývoje cen připravovaným federálními orgány a k ostatním zásadním opatřením připravovaným Federálním cenovým úřadem.

(3) Cenové úřady republik v rozsahu své působnosti podle odstavce 1

a) vydávají podrobnější zásady k provedení plánovaných změn cen,

b) stanoví způsoby tvorby cen, ceny, konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8, normativy kalkulačních položek a jejich změny; změny maloobchodních cen stanoví v dohodě s Federálním cenovým úřadem,

c) stanoví zvýhodněné a znevýhodněné ceny výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen, pokud nebyly již stanoveny; na tyto případy se nevztahuje pověření působností orgánů a organizací stanovit základní cenu, s výjimkou působnosti národních výborů; v případech podle § 30 odst. 7 ukládají dodatkové odvody.

(4) Cenové úřady republik mohou v rozsahu své působnosti podle odstavce 1 pověřit

a) v případech, kdy jsou stanoveny nebo uplatněny způsoby tvorby cen uvedené v § 24 až 26 nebo u objemově nevýznamných výrobků stanovením cen

1. jiné orgány republik, popřípadě jimi řízené organizace, a to po vzájemné dohodě s těmito orgány,

2. organizace podřízené federálním orgánům v dohodě s těmito orgány a s Federálním cenovým úřadem,

b) prováděním cenové gesce orgány a organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány nebo organizacemi.

(5) Cenové úřady republik

a) metodicky řídí orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen výrobků, které patří podle odstavce 1 do jejich cenové působnosti a orgány a organizace republik při tvorbě a stanovení cen podle zvláštních předpisů,

b) zpracovávají rozbory vývoje a působení cen a koordinují v rámci republik analytickou činnost v oblasti cen,

c) koordinují účast orgánů a organizací republik při zabezpečení zásadních opatření v oblasti cen.

(6) Cenové úřady republik pro organizace v cenové působnosti národních výborů

a) stanoví změny cen prováděné podle § 80 odst. 3 písm. c),

b) stanoví způsob, jakým je národní výbory informují o jimi stanovených cenách.

c) mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že tyto organizace stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze způsobů tvorby uvedených v § 24 až 26 a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 63 odst. 1 písm. a) bod 6, nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.

(7) Cenové úřady republik rozhodují cenové spory vzniklé v případech, kdy jde o jejich působnost stanovit ceny podle odstavce 1 přenesenou na organizace. Po předchozím projednání mohou zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenové rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesly cenovou působnost v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy to odpovídá podmínkám stanoveným pro registraci cen.

(8) Cenové úřady republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací, a to

a) jde-li o odvětví řízené federálními orgány,

1. u výrobků důležitých jako vstupní materiál pro odvětví řízená orgány republik,

2. je-li navržena výjimka z cenové úrovně,

3. v závažných případech rozdílných stanovisek mezi dodavatelem a odběratelem, kteří nemají sídlo na území jedné republiky,

b) jde-li o odvětví řízené orgány republik, u všech výrobků.

(9) Cenové úřady republik

a) koordinují, metodicky řídí a provádějí cenovou kontrolu na území republiky ve všech orgánech a organizacích, u občanů, poskytujících drobné výrobky a služby s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění, s výjimkou zahraničních cen podle § 121 odst. 1 písm. a); neprovádějí cenové kontroly v ústředních orgánech, v hospodářských organizacích podle zvláštního statutu a v rozpočtových organizacích podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany,

b) zpracovávají a s Federálním cenovým úřadem a s příslušným Výborem lidové kontroly koordinují plány kontroly cen zahrnující též rozhodující úkoly stanovené Federálním cenovým úřadem a další kontrolní úkoly ústředních orgánů republik, národních výborů a orgánů a organizací pověřených působností v kontrole cen,

c) ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů, další opatření.

(10) Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí cenové úřady republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

§ 119

Státní plánovací komise

Státní plánovací komise vykonává působnost v tvorbě a kontrole cen výrobků vojenské techniky a letadel podle zvláštního předpisu. 54)

§ 120

Federální ministerstvo financí

(1) Federální ministerstvo financí při stanovení sazeb daně z obratu a dotací k cenám postupuje v dohodě s příslušnými cenovými orgány.

(2) V případech, kdy rozhodnutí o ceně se dotýká státního rozpočtu (zejména u změn cen prováděných v rámci plánu vývoje cen, při stanovení a změnách dotací a intervence apod.) a když daň z obratu není stanovena sazbou, je nutno stanovit nebo změnit cenu v dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě z jeho pověření s ministerstvy financí republik nebo s finančními správami.

§ 121

Federální ministerstvo zahraničního obchodu

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu podle zvláštního předpisu 55)

a) v souladu se stanovenými zásadami státní cenové politiky vydává pro organizace zahraničního obchodu pokyny pro tvorbu a kontrolu cen

1. v oblasti zahraničně obchodních vztahů,

2. výrobků prodávaných do zahraničí i tuzemska v drobném za cizí měny,

b) provádí kontrolu cen v oblastech podle písmena a).

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu předkládá Federálnímu cenovému úřadu

a) návrhy zásad tvorby obchodních přirážek a obchodních srážek pro organizace zahraničního obchodu, popřípadě návrhy těchto přirážek a srážek,

b) návrhy na stanovení úrovně cen a jejich změn u dovážených výrobků podle § 52 a účastní se jejich projednávání,

c) návrhy na metodiku tvorby a kontroly kupních cen a zabezpečuje realizaci schválených zásad v podřízených organizacích.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací, vůči nimž plní úkoly ústředního orgánu státní správy.

§ 122

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstva výstavby a techniky republik

(1) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky v oblasti projektových prací a inženýrských činností a ve spolupráci s ministerstvy výstavby a techniky republik

a) předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy na stanovení a změny cen,

b) vydává ceníky těchto prací,

c) provádí rozbory vývoje a působení cen.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj pro organizace řízené federálními ústředními orgány a ministerstva výstavby a techniky republik pro organizace řízené ústředními orgány republik

a) stanoví ceny řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení těchto úkolů; u státních programů technického rozvoje činí tak ministerstva výstavby a techniky republik v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj,

b) rozhodují cenové spory u cen řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj předkládá Federálnímu cenovému úřadu stanoviska k návrhům cen základních výrobků pro investiční výstavbu z hlediska řízení investiční politiky.

(4) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstva výstavby a techniky republik vykonávají působnost odvětvových ministerstev podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací jimi řízených.

§ 123

Úřad pro normalizaci a měření

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s Federálním cenovým úřadem způsob tvorby cen řešení úkolů technické normalizace.

(2) Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s cenovými úřady způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví a podle příslušných předpisů 56) stanoví tyto ceny státním zkušebnám, které jsou mu přímo podřízeny.

(3) Úřad pro normalizaci a měření řídí státní zkušebny při vydávání osvědčení, která jsou nebo mohou být podkladem pro tvorbu cen.

§ 124

Federální ministerstvo národní obrany

(1) Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných podřízenými hospodářskými organizacemi podle zvláštního statutu a podřízenými rozpočtovými organizacemi a dodávaných výhradně v rámci resortu, pokud nejde o výrobky, jejichž ceny stanoví Státní plánovací komise podle § 119 a pokud nejde o stavební práce a montáže.

(2) Federální ministerstvo národní obrany může působnost podle odstavce 1 přenést na podřízené organizace.

(3) Federální ministerstvo národní obrany vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u podřízených organizací. U hospodářských organizací podle zvláštního statutu a u podřízených rozpočtových organizací má výhradní právo kontroly cen, pokud nejde o kontrolu cen prováděnou Státní plánovací komisí podle § 119.

§ 125

Správa federálních hmotných rezerv

(1) Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za poskytnutí hmotných rezerv k dočasnému použití.

(2) Správa federálních hmotných reserv se zúčastní zařazování dovážených výrobků, evidovaných jako federální hmotné rezervy, do skupin cenové regulace dovozu.

(3) Správa federálních hmotných rezerv vykonává působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen prací a služeb v podřízených organizacích.

§ 126

Ostatní federální a republikové ústřední orgány státní správy

(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen "ministerstva") předkládají příslušným cenovým úřadům, popřípadě jiným orgánům a organizacím, na které je přenesena cenová působnost, návrhy

a) konečných cenových limitů a jejich změn pro výrobky podle § 48 odst. 4 písm. a) a c), odst. 8 a v případech, kde si stanovení konečných cenových limitů vyhradí cenové úřady,

b) cen a jejich změn v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, 57)

c) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek u maloobchodních cen a jejich změn v podřízených organizacích.

(2) Ministerstva stanoví ceny a změny cen v rozsahu stanoveném právními předpisy 58) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti.

(3) Ministerstva stanoví

a) ceny a změny cen za řešení úkolů příslušného resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení úkolů resortních a ve vyhrazeném rozsahu oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky podle § 47 odst. 1 písm. a), nebo na základě rozhodnutí v případech podle § 47 odst. 1 písm. b) a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace,87)

c) konečné limity velkoobchodních cen v případech, kdy podle § 48 odst. 4 písm. d) rozhodla, že má být vypracován jejich návrh, nebo na základě pověření,

d) ceny a změny cen za řešení úkolů státního plánu ekonomického výzkumu po dohodě s Radou ekonomického výzkumu,

e) sazby nepřímých nákladů, zisku a hodinové zúčtovací sazby pro tvorbu cen výzkumných a vývojových prací přímo řízeným organizacím.

(4) Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.

(5) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu.

(6) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vykonává působnost podle zvláštního předpisu 59) a působnost podle odstavce 10 a 11.

(7) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví po dohodě s příslušným cenovým úřadem republiky velkoobchodní ceny prací a služeb, vykonávaných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby, s výjimkou generálních oprav traktorů a mechanizačních prostředků prováděných strojními a traktorovými stanicemi a opravnami zemědělských strojů a s výjimkou služeb, jejichž ceny se stanoví podle § 127, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. e).

(8) Ministerstva obchodu republik zabezpečují v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány žádoucí skladbu sortimentu v jednotlivých cenových polohách u spotřebních výrobků, zejména přiměřený podíl výrobků nízkých cenových poloh. Ministerstva obchodu republik stanoví předběžné limity maloobchodních cen podle § 47 odst. 2 a konečné limity maloobchodních cen podle § 48 odst. 5, pokud si jejich stanovení nevyhradí příslušný cenový úřad. Dále stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak.

(9) Ministerstva vydávají pro podřízené organizace v dohodě s cenovými úřady zásady pro doprodeje v oblasti maloobchodních cen; schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.

(10) Ministerstva předkládají cenovým úřadům vlastní rozbory vývoje a působení cen s případnými návrhy na cenová opatření a podklady vyžádané příslušným cenovým úřadem pro přípravu cenových opatření.

(11) Ministerstva projednávají s cenovými úřady návrhy doplňkových položek 60) a doplňkových složek cen, zúčastňují se cenového řízení a prací na cenových opatřeních, zejména zpracování způsobů tvorby cen a metodických pokynů pro tvorbu a kontrolu cen v rozsahu dohodnutém s cenovými úřady.

(12) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění kontroly cen; ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů další opatření.

(13) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

(14) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen, plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích provedených kontrol, o uložených dodatkových odvodech, majetkových a osobních sankcích a náhradách škod.

§ 127

Národní výbory

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajské národní výbory") u organizací řízených národními výbory

a) předkládají návrhy cenových opatření a zúčastní se v dohodnutém rozsahu cenového řízení,

b) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými národními výbory (ve Slovenské socialistické republice organizacemi řízenými krajskými národními výbory),

c) usměrňují cenovou tvorbu svěřenou do působnosti národních výborů nižších stupňů.

(2) Krajské národní výbory předkládají cenovým úřadům republik

a) rozbory vývoje a působení cen v rámci cenové působnosti národních výborů,

b) vyžádané podklady potřebné pro přípravu cenových opatření.

(3) Krajské národní výbory v České socialistické republice

a) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací řízených národními výbory,

2. družstevních organizací, s výjimkou výrobků podle § 128 odst. 2,

3. společenských organizací a jejich hospodářských zařízení a podniků,

4. organizací řízených okresními, popřípadě krajskými zemědělskými správami,

5. dodávaných občany v rámci drobných služeb povolených příslušnými orgány a dodávaných občany provozujícími činnost na základě oprávnění,

6. průmyslových podniků řízených ministerstvem vnitra ČSR,

b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.

(4) Krajské národní výbory ve Slovenské socialistické republice

a) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací jimi řízených,

2. okresních průmyslových podniků,

3. organizací řízených okresními, popřípadě krajskými zemědělskými správami,

4. družstevních organizací, s výjimkou výrobků podle § 128 odst. 2,

b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.

(5) Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice 61)

a) předkládají krajským národním výborům podklady pro rozbory vývoje a působení cen,

b) zpracovávají návrhy na cenová opatření,

c) zpracovávají a předkládají krajským národním výborům návrhy plánů kontroly cen,

d) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory,

e) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací řízených okresními, městskými, popřípadě místními národními výbory, kromě okresních průmyslových podniků,

2. hospodářských zařízení a podniků společenských organizací,

3. dodávaných v rámci drobných služeb povolených občanům příslušnými orgány a občany provozujícími činnost na základě oprávnění.

(6) Národní výbory uvedené v odstavci 3 až 5 mohou stanovit ceny též na základě pověření cenovými úřady republik. Krajské národní výbory mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.

(7) Působnosti podle odstavce 3 až 6 se nevztahují na stanovení cen a jejich změn

a) stavebních a montážních prací, zemědělských a potravinářských výrobků, oprav motorových vozidel pro silniční dopravu, cestovního ruchu, periodických publikací, neperiodických publikací vydávaných organizacemi, které mají trvalé vydavatelské oprávnění, a tam, kde si působnost vyhradí cenový úřad republiky,

b) u výrobků, jejichž ceny stanoví Federální cenový úřad pro všechny organizace a osoby 62) nebo jiné orgány a organizace podle této vyhlášky nebo zvláštních předpisů.

(8) Národní výbory uvedené v odstavci 3 a 4 mohou svěřit výkon své působnosti ve stanovení cen národním výborům nižšího stupně se souhlasem cenového úřadu republiky, s výjimkou zvýhodněných a znevýhodněných cen výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen.

(9) Národní výbory uvedené v odstavci 3 až 5 zabezpečují u organizací jimi řízených, u organizací, u nichž mají působnost v tvorbě cen, a u občanů vykonávajících drobné služby se souhlasem národních výborů metodické řízení v oblasti cen.

(10) Krajské národní výbory

a) řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů,

b) předkládají příslušnému cenovému úřadu plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích těchto kontrol, včetně uložených dodatkových odvodů, majetkových a osobních sankcí a náhrad škod.

(11) Krajské národní výbory, popřípadě z jejich pověření národní výbory nižších stupňů, provádějí kontrolu cen u organizací řízených národními výbory. Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice provádějí kontrolu cen u organizací a občanů, pro které stanoví ceny výrobků. Uvedené národní výbory provádějí rovněž kontrolu u ostatních organizací a občanů uvedených v odstavci 3 a 4, jsou-li k tomu pověřeny cenovými úřady republik po předchozí dohodě. Na základě kontrolních zjištění ukládají opatření k nápravě, dodatkové odvody a činí další opatření podle cenových, popřípadě jiných předpisů.

§ 128

Vrcholné orgány družstevních a společenských organizací

(1) Vrcholné orgány těch družstevních a společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnosti uvedené v § 126 odst. 1, 2, 3, 4, 10, 11, 12 a 13. Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.

(2) Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1

a) stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření příslušným cenovým úřadem,

b) předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti,

c) zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací, popřípadě krajskými národními výbory.

(3) Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy stanoví ceny vstupného pro sportovní podniky a za služby poskytované zařízeními tělovýchovných organizací v oblasti domácího cestovního ruchu. 63)

§ 129

Generální ředitelství a organizace

(1) Generální ředitelství výrobních organizací

a) metodicky řídí podřízené organizace a koordinují jejich činnost v oblasti tvorby a kontroly cen,

b) předkládají návrhy na stanovení a změny cen, popřípadě dodatkových odvodů za výrobky s nedostatečnou jakostí a za výrobky technicky zastaralé, příslušným cenovým orgánům nebo příslušným organizacím a ve stanovených případech nadřízeným ústředním orgánům,

c) stanoví evidenční velkoobchodní ceny vývozu, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak, předběžné limity velkoobchodních cen u oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pokud si jejich stanovení nevyhradí nadřízené ministerstvo, konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 4 písm. e) a g), dále předběžné a konečné cenové limity v rozsahu podle pověření,

d) stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou cen, u nichž se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 30 až 36 a cenové zvýhodnění za materiálové a mzdové úspory a s výjimkou cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad,

e) sjednávají ceny výrobků podle § 76,

f) stanoví velkoobchodní ceny za řešení úkolů oborových nebo podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce podle § 71 až 73, pokud stanovení těchto cen nepřísluší jinému orgánu, a sazby nepřímých nákladů pro tvorbu těchto cen pro podřízené organizace,

g) stanoví velkoobchodní ceny dovážených výrobků, tvořené podle § 53 odst. 1,

h) stanoví základní velkoobchodní ceny módních novinek, s výjimkou výrobků, jejichž základní ceny stanoví příslušný cenový úřad, ch) stanoví velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výrobků jimi vyráběných a prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací, jestliže se nepředpokládá prodej těchto výrobků i v prodejnách jiných organizací a pokud si stanovení maloobchodní ceny těchto výrobků nevyhradí příslušný cenový úřad,

i) stanoví ceny dílů pro výrobní a náhradní spotřebu, oprav výrobních prostředků a prací průmyslové povahy, pokud si jejich stanovení nevyhradí cenový úřad, popřípadě národní výbor,

j) stanoví přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek pro jednoho odběratele nebo na přechodnou dobu, s výjimkou přirážek podle § 41 odst. 5 až 7,

k) stanoví ceny a jejich změny na základě pověření příslušným cenovým orgánem nebo podle zvláštních předpisů,

l) vykonávají na základě zvláštního pověření příslušným cenovým úřadem cenovou gesci pro vymezené skupiny výrobků (výrobní obory) podle § 130,

m) vydávají za oblast své výroby, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast, ceníky a jejich dodatky a zabezpečují potřebnou informovanost odběratelů o stanovených cenách,

n) předkládají nadřízeným ústředním orgánům návrhy konečných cenových limitů podle § 48 odst. 4 písm. a), b), c) a odst. 8,

o) předkládají nadřízeným ústředním orgánům plány cenových kontrol v podřízených organizacích a zprávy o jejich plnění, včetně uložených majetkových a osobních sankcí a náhrad škod,

p) předkládají příslušným cenovým orgánům podklady pro připravovaná opatření a rozbory vývoje a působení cen,

r) kontrolují dodržování cenových předpisů v podřízených organizacích, zabezpečují nápravu při jejich porušení,

s) organizují zpracování cenové dokumentace a zabezpečují její archivaci.

(2) Generální ředitelství výrobních organizací mohou přenést působnost uvedenou v odstavci 1 písm. d), e), f) pokud jde o stanovení velkoobchodních cen za řešení úkolů podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce, dále v písm. g), i) a j) na podřízené organizace

(3) Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 1 písm. a), b), e), k) až s) a dále stanoví snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje na základě pověření příslušným ministerstvem.

(4) Generální ředitelství obchodních organizací mohou výjimečně přenést na podřízené organizace působnost uvedenou v odstavci 1 písm. e) a k), jde-li o působnost stanovit maloobchodní ceny u výrobků, které jsou určeny k prodeji zpravidla v rámci jednoho kraje, popřípadě ve vybraných prodejnách, a působnost stanovit snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje.

(6) Organizace přímo řízené ústředními orgány mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g) a i) až s). Organizace uvedené v § 127 odst. 3 až 5 mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g), i) kromě oprav výrobních prostředků a cen prací průmyslové povahy, podle písm. j) až s), podle odstavce 7 a § 48 odst. 4 písm. e) a působnost stanovit maloobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou zvýhodněných maloobchodních cen a cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad.

(7) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví maloobchodní ceny tuzemských a dovážených průmyslových výrobků prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací občanům, s výjimkou

a) maloobchodních cen stanovovaných příslušným cenovým úřadem,

b) maloobchodních cen, jejichž stanovení si příslušný cenový úřad vyhradí,

c) maloobchodních cen stanovovaných národními výbory.

(8) Jestliže výrobek s maloobchodní cenou stanovenou podle odstavce 1 písm. ch) nebo podle odstavce 7 převezme dodatečně do prodeje organizace státního nebo družstevního obchodu, stanoví se maloobchodní cena podle odstavce 3 nebo podle § 128 odst. 2 písm. a). Takto stanovená maloobchodní cena je pro organizace uvedené v odstavcích 1 a 7 platná nejpozději po uplynutí tří měsíců od účinnosti rozhodnutí o této ceně. Rozhodnutí o ceně (výměr) jim organizace podle odstavce 3 nebo orgány podle § 128 odst. 2 zasílají neprodleně podle předem dohodnutého rozdělovníku.

(9) Organizace řízené generálními ředitelstvími

a) předkládají návrhy na stanovení a změny cen nadřízenému orgánu nebo organizaci,

b) stanoví ceny výrobků v případech, kdy je tím pověří nadřízený orgán nebo organizace.

(10) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny a limity kupních cen podle § 46 a 50.

§ 130

Cenové gesce

(1) V zájmu jednotnosti cen mohou zřizovat cenové úřady cenové gesce. Výkonem cenové gesce pověřují příslušné cenové úřady orgány nebo v dohodě s nadřízeným orgánem organizace, které mají předpoklady k plnění této funkce.

(2) Cenovou gescí jsou pověřovány zejména organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru a dosahují dlouhodobě příznivých výsledků v rozvoji techniky a efektivnosti výroby, nebo které v největším rozsahu prodávají výrobky daného oboru. V oblasti působnosti cenových úřadů republik se pověření organizací cenovou gescí provádí po vzájemné dohodě cenových úřadů republik.

(3) Cenové úřady při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje.

(4) Cenoví gestoři zabezpečují zejména tyto hlavní úkoly:

a) zpracovávají a předkládají návrhy na zdokonalení způsobů tvorby cen v příslušné skupině výrobků (oboru); ve vymezených případech prostřednictvím svého nadřízeného ústředního orgánu,

b) účastní se cenového řízení ve stanoveném rozsahu, ověřují odůvodněnost návrhů cen nových výrobků z hlediska dodržení jednotné cenové úrovně a z hlediska schválených způsobů tvorby cen,

c) při změnách cen zabezpečují jednotné provádění schválených zásad pro změny cen,

d) ve stanovených případech navrhují sjednocení metodiky tvorby cen a sjednocení cen u výrobků dodávaných souběžně podniky řízenými odvětvovými ústředními orgány a podniky místního hospodářství a výrobními družstvy, e) organizují zpracování a vydávání jednotných oborových ceníků, popřípadě dodatků k nim.


ČÁST DEVÁTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 131

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení této vyhlášky o jednotnosti cen platí pro tvorbu cen nových výrobků a pro provádění změn cen.

(4) Vyhláškou se neruší rozdílná úroveň spojových tarifů pro obyvatelstvo a pro organizace.

(5) Do vydání předpisů o technickoekonomické životnosti výrobků se cenové znevýhodnění technicky zastaralých výrobků provádí na základě jednotlivých rozhodnutí příslušných ústředních orgánů o technické zastaralosti výrobků.

(6) Zrušením cenových kategorií nejsou dotčeny předpisy o dani z obratu.

(7) Touto vyhláškou nejsou dotčena dosavadní rozhodnutí cenových úřadů týkající se pověření působností jiných orgánů nebo organizací.

(8) Touto vyhláškou se neruší dosavadní rozhodnutí orgánů a organizací o výši cen, učiněná v souladu s platnými cenovými předpisy a vydaná v rámci pověření působnosti v tvorbě a změnách cen.

(9) Porušení cenových předpisů zjištěné od účinnosti této vyhlášky se posuzuje podle předpisů platných v době, kdy došlo k tomuto porušení. Opatření k nápravě a dodatkové odvody, pokud ještě nebyly uloženy, se však ukládají podle této vyhlášky.

§ 132

Závěrečná ustanovení

(1) Výjimky z ustanovení této vyhlášky stanoví Federální cenový úřad v dohodě s Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem. Rozhodnutí o výjimce vydává věcně příslušný cenový úřad.

(2) Zrušují se

a) vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek Českého cenového úřadu č. 74/1969 Sb. a Slovenského cenového úřadu č. 89/1969 Sb., vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací, ve znění vyhlášky č. 45/1972 Sb.,

b) výnos Federálního cenového úřadu

1. č. 11/1971 Ú. v. ČSR, resp. č. 15/1971 Ú. v. SSR pro přechodný postup v cenovém řízení do úpravy obecně závazných právních předpisů o působnosti a metodice tvorby cen,

2. č. 10/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 19/1972 Ú. v. SSR o regulaci módních novinek a výrobků luxusního provedení v kategorii volných cen,

3. č. 14/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 16/1972 Ú. v. SSR o změně cenové kategorie výrobků označených "vybráno pro CID",

4. č. 15/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 15/1972 Ú. v. SSR o tvorbě cen technicky pokrokových a technicky zastaralých výrobků,

5. č. 16/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 17/1972 Ú. v. SSR, jímž se pro potřeby cenové tvorby definují pojmy prototyp, unikát, model, vzorek, ověřovací série a neplnohodnotný výrobek,

6. č. 17/1972 Ú. v. ČSR o zařazení cen výrobků, prací a služeb do kategorie pevných cen,

7. z 30.12.1971 o vyřazení laboratorních prací geologického průzkumu a vlastních prací geologické služby z kategorie volných cen, registrovaný v částce 26/1972 Sb.,

8. č. V-1/73 Cenový věstník částka 4-5/1973 o způsobu tvorby limitovaných maloobchodních cen v odbytových, zásobovacích a ostatních organizacích a o působnosti ve stanovení těchto cen,

9. č. V-2/73 Cenový věstník částka 7/1973 o doplnění výnosu ČCÚ č. 2/1970 Ú. v. ČSR a výnosu SCÚ č. 16/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského zboží,

c) výnos Českého cenového úřadu

1. č. 3/1969 Ú. v. ČSR o opatřeních v regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen,

2. č. 6/1969 Ú. v. ČSR o stanovení úrovně cen výrobků strojírenské metalurgie a metalurgického nářadí,

3. č. 1/1970 Ú. v. ČSR k provedení přechodného závazku zvyšování cen podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1969 Sb., registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

4. č. 2/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

5. č. 3/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě a regulaci limitovaných cen maximálních v restauračním a závodním stravování a v přechodném ubytování, registrovaný v částce 15/1970 Sb., 6. č. 4/1970 Ú. v. ČSR o zrušení pověření oborových ředitelství a organizací stanovit ceny nových opakovaně vyráběných výrobků, prací a služeb, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

7. č. 11/1970 Ú. v. ČSR o vyřazení cen programovacích a výpočetních prací a cen za zásilkovou službu a dodávky do bytu z kategorie volných cen, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

8. č. 19/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě limitovaných maloobchodních cen maximálních dováženého průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

9. č. 20/1970 Ú. v. ČSR o přeřazení výrobků 1. stupně jakosti do kategorie limitovaných cen maximálních a o tvorbě cen těchto výrobků, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

10. č. 4/1971 Ú. v. ČSR o vyřazení oboru asanace, dezinsekce, dezinfekce a deratizace z kategorie volných cen, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

d) výnos Slovenského cenového úřadu

1. č. 7/1969 Ú. v. SSR o regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen, registrovaný v částce 40/1969 Sb.,

2. č. 11/1969 Ú. v. SSR o stanovení úrovně cen výrobků strojírenské metalurgie a metalurgického nářadí,

3. č. 15/1969 Ú. v. SSR o realizaci přechodného zákazu zvyšování cen podle nařízení vlády ČSSR č. 168/1969 Sb., registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

4. č. 16/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

5. č. 17/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci limitovaných cen maximálních v restauračním a závodním stravování a v přechodném ubytování, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

6. č. 1/1970 Ú. v. SSR o zrušení pověření oborových ředitelství a organizací k určování cen nových opakovaně vyráběných výrobků, prací a služeb, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

7. č. 2 z 12. února 1970 o působnosti okresních národních výborů v oblasti cen, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

8. č. 3 z 11. května 1970 o změně seznamu výrobků a služeb zařazených do kategorie volných cen, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

9. č. 14/1970 Ú. v. SSR o tvorbě limitovaných maloobchodních cen maximálních dováženého průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

10. č. 18/1970 Ú. v. SSR o přeřazení výrobků 1. stupně jakosti do kategorie limitovaných cen maximálních a o tvorbě cen těchto výrobků,

11. č. 2/1971 Ú. v. SSR o vyřazení oboru asanace, dezinsekce, dezinfekce a deratizace z kategorie volných cen, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

e) část VIII. výměru Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací,

f) rozhodnutí Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu obsažená zejména ve výměrech, jimiž byly stanoveny odvětvové pokyny pro tvorbu cen, s výjimkou předpisů uvedených v poznámkách k § 54 až 56, zásady výběru porovnatelného výrobku, zpřesnění postupu při provádění kalkulačního porovnání, způsoby řešení úspor a záměn surovin a materiálu a oceňování nakoupeného materiálu při jeho příležitostném prodeji.

(3) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 73/1978 Sb. Čl. II

(1) Zvýšení sazeb cenového znevýhodnění podle § 33 odst. 1 a § 35 odst. 2 platí pro dodávky od účinnosti této vyhlášky. Zvýšená sazba podle § 33 odst. 1 platí bez dalšího rozhodnutí pro ceny, o jejichž snížení bylo rozhodnuto před účinností této vyhlášky.

(2) Ustanovení o tvorbě cen a cenových limitů platí pro jejich návrhy podávané od účinnosti této vyhlášky.

(3) Ustanovení § 73 odst. 1 a 2 platí pro výzkumné a vývojové práce ukončené v době účinnosti této vyhlášky.

(4) Ustanovení § 112 odst. 1 písm. c) platí pro případy zjištěné od účinnosti této vyhlášky.

(5) Ustanovení § 112 odst. 1 písm. i) platí pro případy, kdy v době účinnosti této vyhlášky

a) proběhlo úvodní oponentní řízení nebo je nahrazující jednání s odběratelem, v němž měl být projednán předběžný cenový limit,

b) bylo vydáno rozhodnutí o zahájení výroby, na jehož základě měl být stanoven konečný cenový limit.

Přechodná a závěrečná ustanovení zavedena vyhláškou č. 160/1980 Sb. Čl. II

(1) Ustanovení o tvorbě cen a cenových limitů a o cenovém řízení platí pro návrhy cen podávané od účinnosti této vyhlášky.

(2) Dodatkové odvody, které nebyly v případech podle § 112 odst. 1 písm. f) a ch) dosud uloženy, se ukládají podle této vyhlášky.

(3) Odchylky povolené podle § 43 písm. d) bod 2 příslušným ústředním orgánem před účinností této vyhlášky, pozbývají platnost dnem 30. června 1981, pokud jím nebudou do tohoto dne se souhlasem příslušného cenového úřadu potvrzeny.


Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:

Doc. Sabolčík, CSc. v. r.

Předseda Českého cenového úřadu:

Ing. Habart v. r.

Předseda Slovenského cenového úřadu:

Doc. Ing. Zervan, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

1) Pro potřeby této vyhlášky se obsah pojmů "výrobky, služby, výkony a práce" ztotožňuje s obsahem obdobných pojmů obsažených v sociálně ekonomických klasifikacích zavedených vyhláškou č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví, vyhláškou č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů, a vyhláškou č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

2) Pojmy odbytová přirážka nebo srážka a obchodní přirážka nebo srážka odpovídají používanému pojmu odbytové a obchodní rozpětí.

3) Např. skupinové ceny stavebních prací nebo montáží, souhrnné velkoobchodní ceny stavebních objektů a provozních souborů.

4) Nařízení vlády č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, směrnice federálního ministerstva financí č.j. XV-4000/72 z 15.3.1972 a další na ně navazující předpisy.

5) Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/1970 Ú. v. ČSR, resp. č. 19/1970 Ú. v. SSR, kterými se stanoví zásady racionalizace práce.

6) Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.

7) Vyhláška č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.

8) § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a § 13 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

9) Podle vyhlášky č. 82/1980 Sb., o hodnocení technické úrovně výrobků.

10) Metodiku propočtu úspor určuje směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4/72.

11) Ve smyslu § 119a hospodářského zákoníku.

12) Podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.

13) Výrobky oděvní a bytové kultury se rozumějí: výrobky textilního a konfekčního průmyslu, výrobky kožedělného a obuvnického a kožešnického průmyslu, výrobky dřevozpracujícího průmyslu a výrobky skla, keramiky a porcelánu, brýle a brýlové obruby, popřípadě další skupiny výrobků stanovené Federálním cenovým úřadem v dohodě s Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem.

14) Např. § 201 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění zákona č. 138/1970 Sb. a § 246, 269 a další občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

15) Platný kalkulační vzorec a předpisy Státní banky československé o sazbách a způsobu propočtu úroků z úvěrů.

16) Podle předpisů o dokumentaci staveb se pro určování těchto nákladů používá kromě cen technickoekonomických ukazatelů, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z dříve realizovaných staveb, které nejsou cenami ve smyslu této vyhlášky.

17) Výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací. Výměr Českého cenového úřadu č. 17/42/32/70 a Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II o vydání pravidel pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů.

18) Výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací. Výměr Českého cenového úřadu č. 17/42/32/70 a Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II o vydání pravidel pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů.

19) Výměry podle předchozí poznámky a dále výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20.12.1971, o rozpočtování a fakturaci vedlejších rozpočtových nákladů staveb a směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 8/1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště.

20) Např. výnos ministerstva obchodu ČSR č. 1/1972 ve Věstníku MO ČSR a výnos ministerstva obchodu SSR č. 1/1972 ve Věstníku MO SSR, o tvorbě a použití rizikových fondů v obchodních organizacích.

21) Např. výnos Federálního cenového úřadu z 13.7.1972 č.j. 10 747/05/72 o započítávání spotřebitelských obalů do cen výrobků potravinářského průmyslu.

22) Předběžnou cenou ve vztahu mezi občanem a organizací se rozumí cena stanovená odhadem podle § 231 občanského zákoníku.29) Podle § 53 hospodářského zákoníku.

23) Cena stanovená odhadem podle § 231 občanského zákoníku.

24) § 13 vyhl. č. 141/1971 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

25) Výměr FCÚ č. 3631/07.3/76, kterým se vydává Sazebník strojohodin velkých montážních mechanismů (Cenový věstník částka 3/1977).

26) § 8 odst. 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

27) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 Cenového věstníku o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem.

28) Zejména formou dodatkového odvodu k odčerpání prostředků, které organizace získala v souvislosti se změnami cen podle § 18 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb.

29) Podle § 53 hospodářského zákoníku.

30) § 153 odst. 1 a 2 hospodářského zákoníku, § 230, 231 a další občanského zákoníku.

31) § 153 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku.

32) § 153 odst. 2 písm. a) a c) hospodářského zákoníku.

33) Zpracování směrnic a plánu vývoje cen je upraveno metodickými pokyny pro zpracování návrhů ročních a pětiletých plánů vývoje cen.

34) Metodické pokyny pro zpracování ročních a pětiletých plánů vývoje cen a podle nich zpracované zásady pro jednotlivé změny cen.

35) Výnos Federálního cenového úřadu č.j. 9655/1972-III. ze dne 25. srpna 1972, o způsobu provádění změn maloobchodních cen výrobků.

36) Zejména formou dodatkového odvodu k odčerpání prostředků, které organizace získala v souvislosti se změnami cen podle § 18 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb.

37) Podle vyhlášky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví, vyhlášky č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů, a vyhlášky č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

38) Podle jednotných metodických pokynů pro vypracování návrhu prováděcího plánu na rok 1973 a další léta 5. pětiletého plánu.

39) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

40) § 121 odst. 2, § 122 odst. 1 písm. a), § 126 odst. 1, § 128 odst. 2.

41) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, a vyhláška č. 9/1966 Sb.

42) Nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb.

43) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.
Zákon č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.
Zákon č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole ve Slovenské socialistické republice.
Zákon č. 122/1962 Sb., ve znění zákona č. 31/1968 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci.
Vyhláška č. 163/1971 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.

44) Vyhláška č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

45) § 4 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a § 4 zákona SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

46) Jako majetkový prospěch podle § 123 hospodářského zákoníku a § 451 občanského zákoníku.

47) § 11, 12, 14 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

48) § 11 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb.

49) Viz článek 2 odst. 5 vyhlášky č. 112/1971 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a článek 3 odst. 5 vyhlášky č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

50) § 13 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

51) § 45 až 50 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

52) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb.

53) Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen.
Zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

54) § 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

55) § 36 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

56) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, a vyhláška č. 32/1968 Sb., kterou se provádí zákon o státním zkušebnictví.

57) § 56 písm. g), § 63 písm. f), § 66 písm. a), § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

58) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb., § 9 odst. 2 vyhl. č. 32/1968 Sb.

59) § 69 písm. a) a c) zákona č. 133/1970 Sb.

60) Včetně doplňkových cenových nástrojů úhrady v zemědělství.

61) Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy a Městský národní výbor v Košicích mají též působnost okresních národních výborů.

62) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb.

63) § 4 odst. 2 zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy.

64) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.

65) Směrnice federálního ministerstva financí čj. XV/1-13 650/76 z 25. června 1976 pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (Finanční zpravodaj částka 9/1976), registrovaná v částce 12/1977 Sb.

66) Podle bodu 23 směrnice federálního ministerstva financí čj. XV/1-13 650/76 z 25. června 1976 různorodé výrobky (výkony) vznikající ve stejném výrobním nebo jiném procesu z téhož výchozího materiálu se třídí na hlavní a vedlejší podle jejich užitné hodnoty a možnosti jejich využití nebo odbytu.

67) Článek 5 písm. j) výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 (Cenový věstník částka 1/1974), registrovaného v částce 14/1974 Sb.

68) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 4 ze dne 19. března 1975 o doplnění ekonomické zprávy přípravné dokumentace výrobních staveb podléhajících státní expertize a předkládání návrhů konečných cenových limitů výrobků budoucí výroby těchto staveb (Cenový věstník částka 13/1975) registrovaný v částce 7/1975 Sb., ve znění výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 4 ze dne 24. srpna 1976 (Cenový věstník částka 35/1976) registrovaného v částce 24/1976 Sb.

69) § 7 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

70) Výměr FCÚ č. 113/03/80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44/1980).

71) Např. směrnice federálního ministerstva financí čj. VI-3/28 572/76 ze dne 16. prosince 1976 pro tvorbu a použití rizikových fondů v části cenových rozdílů v maloobchodních cenách pro organizace státního obchodu a spotřebních družstev v roce 1977-1978, nebo směrnice federálního ministerstva financí čj. VI-3/28 571/76 ze dne 16. prosince 1976 pro finanční vypořádání cenových rozdílů v maloobchodních cenách v organizacích zabývajících se prodejem výrobků (zboží) z tržních fondů za maloobchodní ceny v roce 1977-1978 (Finanční zpravodaj částka 1/1977), registrované v částce 33/1976 Sb.

74) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-7/79, o tvorbě cen nových výrobků ve dvojí úrovni v souvislosti se změnami velkoobchodních cen (Cenový věstník částka 1/1980).

75) Např. výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 019/79, o způsobu řešení vlivu cen palivoenergetických zdrojů v tvorbě velkoobchodních cen nových výrobků (Cenový věstník částka 51-52/1979).

76) Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5/1980), Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

77) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

78) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník částka 1/1978).

79) Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313/233/80.

80) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18/1980).

81) Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30-820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3/1977).

82) Článek 1 odst. 1, 2, 3 a 7, článek 2 odst. 8, 9, 10 a 12 pokynu FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. 11. 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

83) Např. výměr FCÚ č. 3061/10/73 z 22. 12. 1973 o oceňování dodávek materiálů a výrobků při výpomoci mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě (Cenový věstník částka 1/1974), ve znění výměru FCÚ č. 2645/10/1978 (Cenový věstník částka 30/1978).

84) Pokyn FMZO a FCÚ č. P-2/80, o zajištění spolupráce OZO při tvorbě cen (Cenový věstník částka 35/1980).

85) Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. listopadu 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

86) § 2 odst. 6 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

87) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 017/79 ze dne 15. října 1979, o uplatnění limitů velkoobchodních cen pro výrobky a výkony dodávané podle nových technických norem (Cenový věstník částka 46/1979).

Přesunout nahoru