Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 93/1972 Sb.Vyhláška Ústřední rady odborů o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory

Částka 28/1972
Platnost od 14.12.1972
Účinnost od 01.01.1973
Zrušeno k 01.01.1991 (527/1990 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

93

VYHLÁŠKA

Ústřední rady odborů

ze dne 8. listopadu 1972

o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory

Ústřední rada odborů podle § 156 zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech, v dohodě s Úřadem pro vynálezy a objevy stanoví:


§ 1

Účel smírčího řízení

Za účelem urovnání sporu o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory provádějí odborové orgány smírčí řízení mezi občany a socialistickými organizacemi (dále jen "organizace").

§ 2

Spory projednávané ve smírčím řízení

Smírčí řízení se provádí ve sporech uvedených v § 1 této vyhlášky, které se týkají

a) vzniku nároku na odměnu za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu či průmyslového vzoru,

b) způsobu stanovení této odměny, její výše a doby splatnosti,

c) odměny za účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru a odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu,

d) náhrady za výkresy, modely a prototypy.

§ 3

Smírčí orgány

(1) Smírčí řízení provádí závodní výbor základní organizace ROH té organizace, která je příslušná ke stanovení a vyplacení odměny poskytované v souvislosti s vynálezem, zlepšovacím návrhem nebo průmyslovým vzorem.

(2) Závodní výbor může pověřit provedením smírčího řízení svou komisi pro hnutí vynálezců a zlepšovatelů; tato komise však musí mít nejméně sedm členů.

§ 4

Zahájení smírčího řízení

(1) Smírčí řízení se zahajuje na návrh občana uplatňujícího nárok uvedený v § 2 této vyhlášky nebo na návrh organizace. Návrh na zahájení smírčího řízení se podává u smírčího orgánu.

(2) Návrh může být podán písemně nebo ústně do protokolu, který sepíše pověřený člen smírčího orgánu nebo pracovník organizace pověřený k tomu smírčím orgánem se souhlasem organizace.

(3) V návrhu je třeba uvést, kdo jej podává, co uplatňuje a proti komu návrh směřuje. Přitom je účelné uvést v návrhu i skutečnosti rozhodné pro jeho posouzení a jak je možno je prokázat. Opis návrhu na zahájení smírčího řízení zašle pověřený člen smírčího orgánu druhému účastníku řízení.

(4) Účastník může návrh vzít zpět, dokud smírčí orgán neschválil uzavřený smír.

§ 5

Smírčí jednání

(1) Smírčí orgán svolává jeho předseda, popřípadě jím pověřený člen smírčího orgánu (dále jen "předseda smírčího orgánu") tak, aby smírčí řízení skončilo nejpozději do 30 dnů od jeho zahájení. K jednání pozve i oba účastníky sporu.

(2) Místo a dobu stanoví předseda smírčího orgánu, který jednání také řídí. Doba jednání má být stanovena tak, aby pokud možno nezasahovala do pracovní doby.

(3) Smírčí orgán může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnému usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů smírčího orgánu.

(4) Z účasti na jednání smírčího orgánu je vyloučen člen, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci nebo k účastníkům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen smírčího orgánu vyloučen, rozhoduje tento smírčí orgán; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování nezúčastní.

(5) Smírčí orgán může jednat o uzavření a schválení smíru, jsou-li přítomni oba účastníci nebo jejich zástupci. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání řádně obeslaný navrhovatel, má se za to, že vzal svůj návrh zpět. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání řádně obeslaný odpůrce, má se za to, že odmítá jednat o smíru.

(6) Účastníci řízení jsou povinni na požádání smírčího orgánu předložit potřebné listiny související s projednávanou věcí.

§ 6

Smír

(1) Při uzavírání smíru smírčí orgán dbá, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva. Předseda smírčího orgánu je povinen účastníkům přečíst znění navrhovaného smíru a vysvětlit jim jeho dosah dříve, než jim předloží k podpisu zápis o jednání.

(2) Uzavřou-li účastníci smír, rozhodne smírčí orgán usnesením, zda jej schvaluje. Smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.

(3) Bylo-li ve smíru dohodnuto peněžní plnění, nutno uvést přesnou částku a lhůtu, do kdy má být zaplaceno.

(4) Smírčí orgán po schválení smíru doručí účastníkům opis zápisu o jednání, popřípadě té jeho části, ve které je uveden smír.

(5) Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, potvrdí smírčí orgán na žádost účastníka vykonatelnost schváleného smíru.

§ 7

Zápis o jednání

(1) O jednání smírčího orgánu musí být sepsán zápis, v němž se zejména uvede:

a) označení smírčího orgánu, jména a příjmení jeho členů,

b) místo, čas a předmět jednání,

c) označení účastníků sporu a jejich zástupců,

d) stručné vylíčení průběhu jednání a obsahu výpovědi účastníků a jiných vyslechnutých osob,

e) úplné znění uzavřeného smíru s usnesením o jeho schválení,

f) záznam o skončení smírčího řízení se stručným odůvodněním, proč ke skončení došlo,

g) záznam o postoupení sporu soudu.

(2) Zápis podepíše předseda smírčího orgánu a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší zápis též účastníci řízení.

§ 8

Skončení smírčího řízení

(1) Nedojde-li při smírčím jednání k uzavření a schválení smíru a smírčí orgán nenařídí další jednání, končí smírčí řízení dnem, kdy se jednání konalo.

(2) Odmítne-li odpůrce kdykoliv po zahájení smírčího řízení a před schválením uzavřeného smíru jednat, skončí smírčí řízení dnem, kdy k odmítnutí došlo. Za odmítnutí jednání ze strany odpůrce se také považuje, jestliže se ke smírčímu jednání odpůrce nedostaví, ač byl řádně obeslán.

§ 9

Postoupení sporu soudu

Nedošlo-li do 30 dnů od podání návrhu ke schválení uzavřeného smíru a účastník písemně nebo ústně do zápisu navrhl, aby spor byl postoupen soudu, zašle smírčí orgán neprodleně návrh na postoupení sporu a spisový materiál o sporu okresnímu soudu, v jehož obvodu má smírčí orgán své sídlo, a uvědomí o tom účastníky.

§ 10

Zrušení schválení smíru

(1) Smírčí orgán zruší na návrh kteréhokoliv účastníka sporu schválení smíru, jestliže se dodatečně zjistily mimořádné závažné okolnosti, kterých nemohl bez své viny použít a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek sporu v jeho prospěch (§ 130 zákona). Shledá-li však, že návrh není důvodný, zamítne jej svým usnesením.

(2) Návrh na zrušení smíru může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději do tří let od právní moci smíru.

(3) Pro podání návrhu na zrušení smíru a pro jeho projednání smírčím orgánem platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky o podání a projednání návrhu na zahájení smírčího řízení.

§ 11

Úschova spisů

Organizace, u níž se provádí smírčí řízení, je povinna zajistit uschování spisů týkajících se řízení po dobu 10 let od jeho skončení.

§ 12

Doručování

Pro doručování písemností smírčího orgánu platí obdobně ustanovení § 266 a) zákoníku práce.

§ 13

Náklady řízení

(1) Náklady účastníků řízení spojené s jejich účastí na smírčím řízení hradí organizace uvedená v § 3 odst. 1.

(2) Tato organizace hradí také výdaje, které vznikly účastí na řízení osobám, jež byly přizvány k jednání a nebyly účastníky sporu, poskytuje pro jednání bezplatně vhodnou místnost, nutné technické potřeby i jinou účelnou pomoc.


§ 14

Platnost pozbývají zásady pro provádění smírčího řízení, přijaté usnesením předsednictva ÚRO ze dne 11. 7. 1957.


§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973.


Předseda: Ing. Hoffmann v. r.

Přesunout nahoru