Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 88/1972 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí o prověřování a schvalování ročních účetních závěrek státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu

Částka 26/1972
Platnost od 15.11.1972
Účinnost od 01.01.1973
Zrušeno k 01.01.1990 (202/1989 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

88

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí

ze dne 8. listopadu 1972

o prověřování a schvalování ročních účetních závěrek státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu

Federální ministerstvo financí stanoví v dohodě s Federálním statistickým úřadem podle § 35 odst. 3 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací:


ODDÍL I

Rozsah úpravy

§ 1

Tato vyhláška upravuje prověřování a schvalování ročních účetních závěrek *) státních hospodářských organizací včetně oborových (generálních) ředitelství a organizací zahraničního obchodu, s výjimkou družstevních podniků pro zahraniční obchod (dále jen "organizace").

ODDÍL II

Účetní uzávěrka a roční účetní závěrka

§ 2

(1) Po uplynutí každého kalendářního roku provede organizace účetní uzávěrku a sestaví roční účetní výkazy.

(2) Při účetní uzávěrce postupuje organizace podle směrnic k účtové osnově, doplněných podle potřeby pokyny pro účetní uzávěrku.

(3) Z ročních účetních výkazů se podle této vyhlášky prověřuje a schvaluje roční účetní závěrka, kterou tvoří roční rozvaha a roční výsledovka.

ODDÍL III

Prověřování správnosti roční účetní závěrky

§ 3

Správnost roční účetní závěrky prověřují nadřízené orgány ve všech organizacích jimi přímo řízených (dále jen "prověřující orgány"); přitom se zaměřují na prověření roční účetní závěrky po formální i věcné stránce a na prověření průkaznosti účetnictví.

§ 4

Při prověřování roční účetní závěrky po formální stránce se přezkušuje

a) návaznost údajů roční účetní závěrky na údaje účetnictví (na zůstatky a obraty účtů),

b) správnost sestavení roční účetní závěrky, zejména zda jsou dodrženy vazby ukazatelů jednak v rámci roční účetní závěrky a jednak na minulou roční účetní závěrku (bilanční kontinuita).

§ 5

Při prověřování roční účetní závěrky po věcné stránce se přezkušuje správnost vykázaného ročního hospodářského výsledku; přitom se zkoumá zejména správnost

a) jednotlivých položek roční účetní závěrky, tj. vykázaných stavů hospodářských prostředků (aktiv a pasív) a nákladů a výnosů se zvláštním zaměřením na vykázané položky časového rozlišení,

b) vyčíslení tvorby a rozdělení hospodářského výsledku se zvláštním zaměřením na povinnosti organizace vůči státnímu rozpočtu, rozpočtům národních výborů a státním fondům.

§ 6

(1) Při prověřování průkaznosti účetnictví je třeba zjišťovat,

a) zda se v organizaci účtuje podle řádných účetních dokladů,

b) zda se účetní doklady soustavně přezkušují,

c) zda se účetní doklady účtují správnými částkami do patřičných účetních období a na správné účty a jejich strany,

d) zda se údaje o hospodářských prostředcích ověřují řádnými inventarizacemi těchto prostředků.

(2) Průkaznost účetnictví lze prověřovat i během hodnoceného roku při běžné kontrolní činnosti a při periodické revizi hospodaření. *)

§ 7

Před prověřováním správnosti roční účetní závěrky podle § 5 a 6 prověřující orgán určí, v čem bude těžiště prověřování, kde se prověřování omezí jen na namátková přezkoušení, popř. kdy nebude třeba prověřovat průkaznost účetnictví podle § 6 z důvodu, že tato průkaznost byla již prověřena v hodnoceném roce (při běžné kontrolní činnosti nebo při periodické revizi hospodaření). Prověřující orgán přitom přihlédne k závěrům poslední periodické revize hospodaření, popř. finanční či jiné speciální revize, k výsledkům běžné kontrolní činnosti a k výsledkům prověřování správnosti minulé roční účetní závěrky.

§ 8

Výsledky prověření správnosti roční účetní závěrky se shrnou do stanoviska prověřujícího orgánu. V tomto stanovisku se uvede, co a v jakém rozsahu bylo při prověřování správnosti roční účetní závěrky zkoumáno; dále se do stanoviska zahrnou výsledky prověření a jejich zhodnocení, návrh na schválení roční účetní závěrky, návrh na schválení rozdělení ročního hospodářského výsledku, popř. i návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Při vypracování stanoviska se přihlédne k výsledkům běžné kontrolní činnosti prověřujícího orgánu, k výsledkům revizí a kontrol uskutečněných jinými orgány a k závěrům periodické revize hospodaření týkajícím se hodnoceného roku.

ODDÍL IV

Zaměření ročního rozboru hospodářské činnosti organizace

§ 9

Na podkladě ročních účetních a statistických výkazů a dalších podkladů (různých hlášení, zpráv, výsledků kontrol a revizí, rozborů prováděných v průběhu roku apod.) provede organizace rozbor své celoroční hospodářské činnosti ve spolupráci s příslušným odborovým orgánem a dohodne s ním také způsob projednání závěrů tohoto rozboru s pracujícími; výsledky rozboru shrne do zprávy o výsledcích ročního rozboru hospodářské činnosti organizace. V této zprávě organizace zhodnotí svou hospodářskou činnost a navrhne opatření k jejímu dalšímu zlepšení a k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 10

(1) V ročním rozboru hospodářské činnosti se organizace zejména zaměří na zhodnocení

a) plnění plánů s cílem zjišťovat nejen odchylky od ukazatelů plánů, ale i příčiny těchto odchylek,

b) plnění rozepsaných úkolů a orientačních ukazatelů státního hospodářského plánu,

c) vývoje hospodaření organizace v hodnoceném roce a jeho srovnání s předchozími roky a na zhodnocení hospodářského výsledku z hledisek efektivnosti, hospodárnosti a uspokojování potřeb společnosti,

d) opatření, která byla uskutečněna k odstranění nedostatků již v průběhu plnění plánů, jakož i opatření, která již byla navržena k vytváření podmínek pro splnění plánovaných úkolů a k zajištění trvalého rozvoje organizace,

e) opatření učiněných nebo navržených k efektivnějšímu využívání materiálových, pracovních a finančních zdrojů a ke zvyšování efektivnosti hospodářské činnosti organizace; přitom věnuje zvláštní pozornost rozboru nákladů, zejména materiálových,

f) opatření učiněných nebo navržených pro ochranu, udržování a využívání hospodářských prostředků organizace,

g) plnění kolektivní smlouvy, zejména podmínek rozvoje pracovní iniciativy, socialistického soutěžení, vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí, jakož i plnění opatření ke zvyšování péče o pracující,

h) plnění opatření, která byla schválena na závěrečném hodnocení činnosti organizace v minulém roce.

(2) V ročním rozboru hospodářské činnosti organizace se dále zhodnotí skutečnosti, k nimž se přihlíží při stanovení podílů na hospodářských výsledcích**) a při hodnocení řídící činnosti vedoucích pracovníků. ***)

ODDÍL V

Závěrečné hodnocení

§ 11

(1) Roční účetní závěrka, stanovisko prověřujícího orgánu a zpráva o výsledcích ročního rozboru hospodářské činnosti organizace se projednají na závěrečném hodnocení činnosti organizace, jemuž předsedá zástupce prověřujícího orgánu.

(2) Závěrečné hodnocení činnosti organizace se uskuteční až po zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem, nejpozději však do konce května roku následujícího po hodnoceném roce. Prověřující orgány mohou tuto lhůtu pro organizace jimi řízené zkrátit. Místo a den konání závěrečného hodnocení určí vedoucí hodnocené organizace v dohodě s prověřujícím orgánem.

§ 12

(1) K závěrečnému hodnocení musí být písemně přizváni zástupci příslušné pobočky banky, okresní finanční správy, pověřené správou finančních vztahů hodnocené organizace ke státnímu rozpočtu (státním fondům), a orgánů určených nadřízeným orgánem; u organizací řízených národními výbory musí být přizván - pokud závěrečnému hodnocení nepředsedá - zástupce finančního odboru národního výboru, do jehož působnosti spadá správa odvodů (důchodové daně) hodnocené organizace plynoucích do rozpočtu národního výboru. Vedoucí hodnocené organizace dále přizve k závěrečnému hodnocení zástupce stranických a odborových orgánů a mládežnické organizace; podle své úvahy může přizvat zástupce dalších orgánů.

(2) Pozvánku k účasti na závěrečném hodnocení je třeba zaslat všem přizvaným nejméně deset dní před jeho konáním; přitom je třeba zajistit, aby se přizvaní mohli včas seznámit s roční účetní závěrkou, se stanoviskem prověřujícího orgánu a se zprávou o výsledcích ročního rozboru hospodářské činnosti organizace.

ODDÍL VI

Schválení roční účetní závěrky

§ 13

(1) Po zhodnocení hospodářské činnosti organizace rozhodne jménem prověřujícího orgánu předsedající závěrečnému hodnocení

a) o schválení roční účetní závěrky,

b) o schválení rozdělení ročního hospodářského výsledku,

c) o opatřeních navrhovaných ke zlepšení hospodářské činnosti organizace a k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Schválením roční účetní závěrky a schválením rozdělení ročního hospodářského výsledku není dotčeno vyměřovací řízení u odvodů a daní a provádění periodických revizí hospodaření, finančních revizí a kontrol.

§ 14

(1) Roční účetní závěrka se schvaluje bez výhrady nebo s výhradou. Jestliže se po sestavení roční účetní závěrky zjistí nedostatky, které nelze odstranit do doby závěrečného hodnocení, schválí se roční účetní závěrka s výhradou odstranění těchto nedostatků; současně se stanoví opatření k nápravě, lhůty ke splnění těchto opatření a způsob kontroly. Teprve po splnění těchto opatření a po jejich kontrole se roční účetní závěrka považuje za schválenou.

(2) O projednání, zhodnocení a schválení roční účetní závěrky se musí pořídit zápis, který se zašle všem přizvaným k závěrečnému hodnocení. Vedoucí hodnocené organizace uvědomí o závěrech ze závěrečného hodnocení pracující organizace.

§ 15

Jestliže zástupce finanční správy nebo finančního odboru národního výboru (§ 12 odst. 1) se schválením roční účetní závěrky, popř. se schválením rozdělení ročního hospodářského výsledku nesouhlasí, rozhodne o schválení nejpozději do 15. června roku následujícího po hodnoceném roce orgán nadřízený prověřujícímu orgánu v dohodě s krajskou finanční správou (finančním odborem krajského národního výboru); je-li prověřujícím orgánem ústřední orgán (krajský národní výbor), rozhodne o schválení tento orgán v dohodě s krajskou finanční správou (finančním odborem krajského národního výboru).


ODDÍL VII

Závěrečná ustanovení

§ 16

Souhrnné roční účetní závěrky sestavené na úrovni nadřízených orgánů (oborových ředitelství, generálních ředitelství) za celou výrobní hospodářskou jednotku, pokud jednotlivé ústřední orgány v rámci své působnosti nestanoví jinak, se podle této vyhlášky neprověřují a neschvalují.

§ 17

Ustanovení této vyhlášky se použije i pro prověřování a schvalování účetní závěrky sestavené ke dni zrušení organizace.

§ 18

Prověření správnosti roční účetní závěrky podle této vyhlášky není nutné, jestliže je v plném rozsahu a před uskutečněním závěrečného hodnocení nahradí periodická revize hospodaření.

§ 19

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1973; jejích ustanovení se použije již pro prověření a schválení ročních účetních závěrek sestavených k 31. prosinci 1972.


Ministr: Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

*) § 14 nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací.

*) Vyhláška č. 163/1971 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.

**) § 27 vyhlášky č. 158/1970 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, ve znění vyhlášky č. 165/1971 Sb.

***) Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. února 1971 č. 9/1971 Ú. v. ČSR a č. 8/1971 Ú. v. SSR, o hmotné zainteresovanosti vedoucích hospodářských pracovníků, registrovaný ve Sbírce zákonů, částka 6/1971.

Přesunout nahoru