Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 13/1972 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o právní ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek při hospodářské a vědeckotechnické spolupráci

Částka 5/1972
Platnost od 17.03.1972
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

13

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 11. února 1972

o Smlouvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o právní ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek při hospodářské a vědeckotechnické spolupráci


Dne 14. října 1971 byla v Berlíně podepsána Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o právní ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek při hospodářské a vědeckotechnické spolupráci.


Podle svého článku 19 vstoupila Smlouva v platnost dnem 14. října 1971.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

Federální ministerstvo zahraničních věcí oznamuje, že dnem 30. března 1979 na základě výměny nót mezi federálním ministerstvem zahraničních věcí a velvyslanectvím Německé demokratické republiky v Československé socialistické republice pozbyla platnosti Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o právní ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek při hospodářské a vědeckotechnické spolupráci, podepsaná v Berlíně dne 14. října 1971. Smlouva byla uveřejněna vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 13/1972 Sb.


Ministr: Ing. Chňoupek v. r.


SMLOUVA

mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky
o právní ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek
při hospodářské a vědeckotechnické spolupráci

Vláda Československé socialistické republiky a vláda Německé demokratické republiky, vedeny přáním dále podpořit rozvoj hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou úpravou otázek průmyslově-právní ochrany s touto spoluprací spojených, se dohodly uzavřít tuto smlouvu.

Za tím účelem jmenovaly svými zmocněnci:

vláda Československé socialistické republiky

Ing. Miroslava Bělohlávka,

vláda Německé demokratické republiky

Dr. Joachima Hemmerlinga,

kteří, vyměnivše si plné moci, které shledali v náležitém pořádku a předepsané formě, se dohodli takto:

Předmět smlouvy

Čl. 1

(1) Předmětem této smlouvy jsou otázky právní ochrany vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek, jakož i otázky patentů, spojené se spoluprací při výzkumných, projekčních a konstrukčních pracích, při kooperaci a specializaci výroby a při předání výzkumných, konstrukčních a projekčních prací.

(2) Organizace obou smluvních států se mohou v jednotlivých případech dohodnout, že ustanovení čl. 2, 6, 8 a 9 této smlouvy se použije i na vynálezy, průmyslové vzory a ochranné známky vytvořené při jiných formách spolupráce obou smluvních států, než je uvedeno v odstavci 1.

Spolupráce při výzkumných, projekčních a konstrukčních pracích

Čl. 2

(1) Organizace smluvních států upraví v dohodách o spolupráci v oblasti výzkumných, projekčních a konstrukčních prací všechny nutné otázky právní ochrany vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek, jakož i nutné otázky patentů.

(2) Předmětem dohod podle odstavce 1 jsou zejména opatření k zajištění právní ochrany výsledků spolupráce, jakož i nakládání s ochrannými právy spolupracujících stran i třetích osob, trvajícími ke dni uzavření dohod o spolupráci.

Čl . 3

(1) Práva k vynálezům a průmyslovým vzorům obsahují:

a) právo využívat vynálezu a průmyslového vzoru v tuzemsku;

b) právo přihlásit vynález a průmyslový vzor k ochraně do třetích zemí;

c) právo vyvážet výrobky, vyrobené s využitím vynálezu a průmyslového vzoru;

d) právo předat vynález a průmyslový vzor do třetích zemí.

(2) Výkon práv uvedených v odstavci 1 se řídí dohodami spolupracujících organizací. Každá z těchto organizací dodržuje přitom právní předpisy svého státu a přihlíží k platným smlouvám mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o právech k využívání výsledků spolupráce.

Čl. 4

Smluvní státy uznávají autorství , jakož i jiná osobní práva k vynálezům, vytvořeným při spolupráci v oblasti výzkumných, projekčních a konstrukčních prací.

Čl.5

Smluvní státy pečují o to, aby jejich občané, kteří vytvoří v rámci spolupráce v oblasti výzkumných, projekčních a konstrukčních prací vynálezy nebo průmyslové vzory, neprodleně o tom informovali organizace odpovědné za zajištění právní ochrany.

Čl. 6

(1) Vynálezy, průmyslové vzory a ochranné známky, které vzniknou při realizaci dohod o spolupráci v oblasti výzkumu, konstrukce a projekce, je třeba neprodleně přihlásit k ochraně.

(2) Již v dohodách se podle možnosti stanoví, kdo vystupuje jako právní subjekt při přihlašování ochranných práv a u udělených ochranných práv, do kterých zemí budou podány přihlášky, která organizace je odpovědná za podání přihlášek k právní ochraně a jak se provádí financování opatření, nutných k získání i k udržování ochranných práv.

(3) První přihláška se zpravidla podává u úřadu pro vynálezectví státu, n a jehož území vynález, průmyslový vzor nebo ochranná známka vznikly. Přihláška se rovněž neprodleně podá u úřadu pro vynálezectví druhého smluvního státu.

(4) Při podávání přihlášek vynálezů u úřadu pro vynálezectví druhého smluvního státu se žádá o vydání takového ochranného dokumentu, který dává druhému státu právo na využívání, pokud předmět přihlášky vynálezu vznikl při realizaci dohod o spolupráci při výzkumu, konstrukci a projekci a oběma státům náleží právo na využití výsledku spolupráce.

(5) Organizace smluvních států utají vynález tak dlouho, dokud nebudou učiněna opatření k zajištění jeho právní ochrany v obou zemích, jakož i v třetích zemích.

(6) Pokud se pro výrobky, vzniklé jako výsledek spolupráce, uvažuje jednotné označení, je třeba se o způsobu označení, jakož i o podmínkách jeho používání dohodnout .

Čl. 7

Při řízení k dosažení a udržování právní ochrany vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek u úřadů pro vynálezectví Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky není třeba pro právnické osoby a občany smluvních států zastoupení tuzemským zástupcem.

Čl. 8

(1) Dojde-li k využití chráněných vynálezů, které byly vytvořeny při realizaci dohod o spolupráci při výzkumných, projekčních a konstrukčních pracích, vyplácí původcovskou odměnu využívající organizace. Výše odměny a způsob její výplaty se upraví v dohodách spolupracujících organizací smluvních států podle zvláštních směrnic o odměňování vynálezů, vytvořených při spolupráci v oblasti výzkumných, projekčních a konstrukčních prací; tyto směrnice vydají ve vzájemné dohodě úřady pro vynálezectví obou smluvních států.

(2) Jestliže spolupracující organizace výši a způsob výplaty původcovské odměny v dohodě neupraví podle odst. 1, stanoví využívající organizace odměnu za využívání vynálezu podle ustanovení svého národního zákonodárství a poukáže ji příslušné organizaci druhého smluvního státu.

Čl. 9

(1) Dosáhne-li se výnosu z licenčních smluv nebo z jiného uplatnění vynálezu ve třetích zemích, dělí se výnosy poměrně podle podílu spolupracujících organizací na financování prací nebo podle zvláštního ujednání.

(2) V případě podle odst. 1 se výše původcovské odměny stanoví procentuálně k výnosu před jeho rozdělením. Spolupracující organizace financují odměnu v poměru ke svému podílu na výnosu a poukazují tuto odměnu spolupracujícím organizacím druhého smluvního státu, jehož občanem vynálezce je.

Kooperace a specializace výroby

Čl. 10

(1) Organizace smluvních stran zahrnou do dohod o kooperaci a specializaci výroby ujednání nutná k ochraně vynálezů, průmyslových vzorů a ochranných známek.

(2) Ujednání podle odst. 1 upraví především všechny otázky, které se týkají existence práv právnických a fyzických osob smluvních států i třetích zemí, jakož i práv, která vzniknou po uzavření takových ujednání.

(3) Pokud se v souvislosti s kooperací a specializací výroby předpokládá jednotné označení výrobků, je třeba se o způsobu označení, jakož i podmínkách jeho používání dohodnout.

(4) Při využití vynálezů, které jsou před předáním organizacím druhého smluvního státu v souvislosti s kooperací a specializací výroby v přejímajícím státě právně chráněny, vyplácí odměnu organizace státu, v němž se jich využívá. V ostatním se přiměřeně použije ustanovení čl. 8. Došlo-li k předání chráněného vynálezu proti zaplacení prodejní ceny nebo licenčního poplatku, pak výplata původcovské odměny ze strany využívající organizace odpadá.

Předání výsledků výzkumných, projekčních a konstrukčních prací

Čl. 11

(1) V souvislosti s předáním výsledků výzkumných, projekčních a konstrukčních prací, k němuž dojde mimo dohodnuté provádění výzkumných, projekčních a konstrukčních prací, jakož i mimo kooperaci a specializaci výroby, učiní příslušné organizace smluvních států na základě ustanovení o využívání předaných výsledků výzkumu nutné ujednání o právní ochraně, např. ujednání o licenčních smlouvách, převodu ochranných práv, poskytnutí bezplatného spoluužívacího práva.

(2) Dojde-li v souvislosti s předáním výsledků výzkumných, projekčních a konstrukčních prací k předání vynálezu, chráněného v přejímajícím státě, vyplácí původcovskou odměnu přejímající organizace. Pro výši a způsob výplaty odměny se přiměřeně použije ustanovení čl. 8. Dojde-li k předání vynálezu proti zaplacení prodejní ceny nebo licenčního poplatku, výplata původcovské odměny ze strany přejímající organizace odpadá.

(3) Dojde-li u vynálezů z jednoho smluvního státu, které jsou ve druhém smluvním státě právně chráněny, k využití v tomto druhém smluvním státě, aniž došlo k předání, a využívající smluvní stát má podle povahy právní ochrany právo na využití, pak původcovskou odměnu vyplácí využívající organizace tohoto smluvního státu.

Vzájemná podpora

Čl. 12

Organizace smluvních států si poskytují na základě ujednání vzájemnou podporu při provádění všech opatření, která se týkají spolupráce v oblasti vynálezů, patentů, průmyslových vzorů a ochranných známek.

Způsob účtování

Čl. 13

(1) Zúčtování odměn, které se při využívání vynálezů v jednom státě vyplácejí do druhého státu, se provádí mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou v souladu se smlouvou ze dne 8. února 1963 o zúčtování neobchodních platů. Obnosy se transferují.

(2) Obnosy uvedené v odstavci 1 se poukazují na příslušné organizace smluvních států.

(3) Výplata odměny původci se provádí prostřednictvím organizace státu, jehož je občanem.

Čl. 14

Dojde-li k poskytnutí užívacích práv k vynálezům a průmyslovým vzorům, u nichž práva přísluší oběma státům, organizacím třetích států, poukazují se podíly na výnosy a částky určené pro původcovskou odměnu mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou v měně, v níž výnos vznikl.

Závěrečná ustanovení

Čl. 15

(1) Smluvní strany vytvoří veškerá nezbytná opatření k řádnému provádění této smlouvy.

(2) Úřady pro vynálezectví smluvních států upraví svoji spolupráci při provádění této smlouvy ve zvláštní dohodě.

Čl. 16

Spolupráci v oblasti tajných vynálezů upraví příslušné orgány smluvních států ve zvláštní dohodě.

Čl. 17

(1) K projednání otázek, které se mohou vyskytnout při provádění této smlouvy, zřídí smluvní strany společnou komisi.

(2) Komise uvedená v odstavci 1 má vždy po třech zástupcích příslušných orgánů smluvních stran a tyto orgány ji sestavují na základě parity. Vedoucí obou delegací v komisi, kteří zastupují smluvní strany, jsou jmenováni příslušnými orgány smluvních stran nejpozději do dvou měsíců po nabytí účinnosti této smlouvy.

(3) Komise se schází na základě písemné žádosti jednoho z vedoucích delegací v komisi.

Čl. 18

Změny a doplňky této smlouvy se dohodnou mezi smluvními stranami písemně.

Čl. 19

(1) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu.

(2) Doba platnosti smlouvy trvá pět let ode dne nabytí účinnosti a prodlužuje se automaticky vždy o jeden rok, pokud jedna ze smluvních stran tuto smlouvu nejméně šest měsíců před uplynutím doby její platnosti písemně nevypoví.

(3) Pokud nebude dohodnuto jinak, použije se této smlouvy dále, až do splnění povinností, které pro organizace smluvních států vznikly v rámci a před uplynutím doby její platnosti.

Vyhotoveno a podepsáno v Berlíně dne 14. října 1971 ve dvou exemplářích, vždy v českém a německém jazyce, přičemž oba texty mají stejnou platnost.

Za vládu ČSSR:

Ing. M. Bělohlávek

Za vládu NDR:

Dr.J. Hemmerling

Přesunout nahoru