Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 89/1971 Sb.Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971

Částka 24/1971
Platnost od 16.09.1971
Účinnost od 16.09.1971
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

89

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 13. září 1971

o přesunu pracovního volna a pracovní doby a o její úpravě v roce 1972 a ve dnech 24. a 31. prosince 1971

Vláda Československé socialistické republiky po projednání s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí stanovila usnesením ze dne 26. srpna 1971 podle § 83 odst. 3 a § 94 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb.:


Přesun pracovního volna a pracovní doby v roce 1972

(1) V roce 1972 se přesouvá pracovní volno ze soboty 6. května na pondělí 8. května a pracovní doba z pondělí 8. května na sobotu 6. května.

(2) Přesun pracovního volna a pracovní doby se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozy obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které pro dny 6. až 9. května vydají s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací příslušné ústřední orgány.

Úprava pracovní doby v roce 1972

(3) Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se v dubnu, květnu a listopadu roku 1972 upravuje tak, že pracovními dny jsou také soboty připadající na 8. duben, 13. květen a 11. listopad.

(4) Délka další pracovní směny ve dnech uvedených v předchozím odstavci se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně, a to i v těch případech, má-li pracovník týdenní pracovní dobu rozvrženu do šesti pracovních dnů nerovnoměrně.

(5) Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná směna na některý ze dnů uvedených v odstavci 3, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Československého revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor") tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci.

(6) Organizace může se souhlasem závodního výboru, ve státních orgánech po projednání s ním, přesunout na pracovištích s přetržitým provozem druhé a třetí směny připadající na dny uvedené v odstavci 3 na jiné vhodné dny v témže měsíci.

(7) Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 3 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), pokud se při jejím sjednání vycházelo z pracovní doby platné pro ostatní pracovníky v organizaci, s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku, a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku pracovat.

(8) Pracovní doba se neupravuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na šest dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.

(9) Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 3 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.

(10) Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden tak, že do ní připadá další směna, nemění se tím celkový počet pracovních dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci. Náhradu mzdy za dovolenou obdrží pracovník, jemuž by připadla do doby dovolené některá z dalších směn, za tolik pracovních dnů dovolené, kolik mu jich odpadlo podle harmonogramu směn rozšířeného o další směnu.

Odměňování práce při přesunu pracovní doby a v dalších směnách v roce 1972

(11) Pracovníkovi, který v důsledku přesunu pracovní doby (odstavec 1) bude pracovat v sobotu 6. května 1972, nenáleží za práci konanou v tento den mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích. *)

(12) Za práci v dalších směnách náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších směn jeho základní mzda nezvyšuje.

(13) Za práci konanou ve dnech 8. dubna, 13. května a 11. listopadu 1972 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích, *) a to i když nejde o práci v dalších směnách . Pokud bude pracovníkovi určena další směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanoveními odstavců 5 nebo 9, přísluší mu za práci v těchto dnech zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.

(14) Práce v dalších směnách není prací přesčas a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.

Úprava pracovní doby 24. a 31. prosince v roce 1971

(15) Organizace může pracovní dobu připadající na 24. a 31. prosinec 1971 upravit se souhlasem závodního výboru, ve státních orgánech po projednání s ním, takto:

a) na pracovištích s přetržitým provozem může odpolední a noční směna odpadnout, nebo může být přesunuta na jiné dny,

b) ve výrobních organizacích může končit práce ve správních útvarech současně s koncem ranní směny výrobních útvarů,

c) v nevýrobních organizacích může končit směna ve 14.00 hodin ,

d) v organizacích na pracovištích s přetržitým provozem (včetně jednosměnných provozů), na nichž pracují převážně ženy, může být ranní směna připadající na 24. prosinec přesunuta na jiný vhodný den.

(16) Opatření, při nichž odpadá podle odstavce 15 písm. a) až c) celá směna nebo její část, může organizace provést u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou jen v dohodě s nimi. V těchto případech nepřísluší pracovníkům za odpadlou pracovní dobu mzda. Nedojde-li k dohodě, je organizace povinna umožnit pracovníkům odpracovat plnou pracovní dobu podle svých provozních možností 24. a 31. prosince nebo v jiných dnech.

(17) Přesune-li se pracovní doba podle odstavce 15 písm. a) nebo d) na sobotu nebo neděli, nenáleží pracovníkům za práci konanou v těchto dnech mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích. *)

(18) Úprava podle odstavce 15 se nevztahuje na pracovníky na pracovištích s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu pracovníků obchodu a služeb se stykem se zákazníky, pracovníků zásobujících provozovny obchodu, pracovníků spojů a pracovníků veřejné dopravy stanoví organizace v souladu s obecnými pokyny pro úpravu provozních režimů, které pro dny 24. a 31. prosince vydají s ohledem na potřeby obyvatelstva a socialistických organizací příslušné ústřední orgány.

(19) Pracovníkům, kteří ve dnech 24. nebo 31. prosince čerpají dovolenou na zotavenou, přísluší za tento den náhrada mzdy a počet pracovních dnů dovolené na zotavenou se jim nemění.

(20) Poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu pracovníkům za 24. nebo 31. prosinec se řídí obecnými předpisy. **)


Závěrečné ustanovení

(21) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr: Štanceľ v. r.

Poznámky pod čarou

*) § 1 a 3 vyhlášky č. 200/1968 Sb., o mzdovém zvýhodnění práce o sobotách a nedělích.

**) § 23 odst. 1 vyhl. č. 143/1965 Sb., o poskytování nemocenských dávek v nemocenském pojištění.

Přesunout nahoru