Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 87/1971 Sb.Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel

Částka 24/1971
Platnost od 16.09.1971
Účinnost od 01.10.1971
Zrušeno k 01.10.1980 (88/1980 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

87

VYHLÁŠKA

Českého úřadu bezpečnosti práce

ze dne 27. srpna 1971

k zajištění bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel

Český úřad bezpečnosti práce stanoví podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, federálním ministerstvem dopravy, ministerstvem vnitra České socialistické republiky, Českou radou odborových svazů a ostatními příslušnými orgány a organizacemi:


Úvodní ustanovení

§ 1

Rozsah platnosti

(1) Vyhláška upravuje povinnosti organizací, ostatních provozovatelů (dále jen "provozovatel") a pracovníků při pohybu, obsluze, údržbě a opravách silničních vozidel (dále jen "vozidla"), jakož i organizací, které se zúčastňují při nakládce a vykládce a při jiných pracích v podmínkách provozu silniční dopravy, popřípadě při pracích s tímto provozem úzce souvisících.

(2) Vozidly se pro účely této vyhlášky rozumějí vozidla pohybující se motorickou silou a určená pro dopravu osob nebo nákladů všeho druhu, popřípadě různých zařízení (např. strojů) po pozemních komunikacích a částečně i po zpevněných nebo nezpevněných cestách a v terénu, nikoli však na kolejích.

(3) Vyhláška se nevztahuje na provoz vozidel ozbrojených složek ministerstva národní obrany, pokud tato vozidla obsluhují vojáci v činné službě při plnění bojových a výcvikových úkolů.

ČÁST I

Pracovníci při provozu vozidel

§ 2

Pracovní podmínky řidiče

(1) Provozovatel je povinen poskytnout řidiči nejdéle po třech hodinách nepřetržitého řízení vozidla z důvodů bezpečnosti práce přestávku na dobu 15 minut a po dalších třech hodinách nepřetržitého řízení vozidla přestávku na dobu 30 minut (bezpečnostní přestávka). Toto přerušení jízdy se započítává do pracovní doby řidiče. Do bezpečnostních přestávek se nezapočítává doba strávená při nutných opravách na cestě.

(2) K zajištění bezpečnosti práce osádek vozidel dálkové silniční dopravy jsou provozovatelé povinni pečovat o jejich řádné ubytování při pracovních cestách.

§ 3

Účast závozníků při provozu

(1) Provozovatel je povinen přidělit na vozidlo závozníka, jestliže

a) je to nutné k nakládce nebo vykládce a vyžaduje-li to povaha nákladu, popřípadě konstrukce vozidla,

b) jde o soupravu vozidel, kterou je nutno dělit nebo spojovat, *)

c) vozidlo musí couvat nebo vjíždět do zúžených prostorů, nebo jiných podobných míst,

d) povaha silničního provozu, stav silnice nebo jejího povrchu vyžaduje pomoc závozníka,

e) to stanoví zvláštní předpisy (přeprava výbušin apod.).

(2) Místo přidělení závozníka může provozovatel zajistit práce, které jinak vykonává závozník, v případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a pokud je to možné také c) a d) jiným způsobem, např. nakládacími a vykládacími četami na stálých pracovištích nebo přidělením více řidičů. Přidělení závozníka může být omezeno na určitou jízdu nebo dobu.

(3) Provozovatel je povinen přidělit pro autobus s přívěsem průvodčího.

§ 4

Přidělení dalších řidičů

Jsou-li na vozidlo přiděleni dva nebo více řidičů, je provozovatel povinen určit vedoucího práce, který je oprávněn dávat členům osádky vozidla příkazy .

§ 5

Couvání a zajíždění

(1) Řidič je povinen dbát při couvání zvýšené opatrnosti a dodržovat ustanovení zvláštních předpisů, *) které při provozu mimo pozemní komunikace platí obdobně. V nutném případě (zejména při couvání bez pomocníka) musí řidič vystoupit a přesvědčit se o bezpečnosti couvání. Při snížené viditelnosti musí zapnout světlomet pro couvání, je-li vozidlo jím vybaveno.

(2) Řidič smí zajíždět k pískovým jámám , lomům, skládkám, staveništím a podobným místům jen tehdy, je-li cesta k nim dostatečně široká, pevná a sjízdná. Za snížené viditelnosti smí řidič zajet do pracovního prostoru nakládky a vykládky jen tehdy, je-li tento prostor dostatečně osvětlen. Vozidlo je povinen zastavit podle únosnosti půdy tak daleko od okraje lomů, násypů a skládek, aby nevzniklo nebezpečí zřícení nebo zasypání vozidla. Místa, kde je nutno zastavit, musí organizace provozující takové pracoviště vyznačit dobře čitelnými tabulkami, dopravními značkami a zábradlím a v noci červeným světlem; vyžadují-li to okolnosti, musí řidiče upozornit na situaci v místě.

(3) Na pracovištích, kde dochází k často opakovanému couvání vozidel bez závozníků (průvodčích), obzvlášť na autobusových nádražích, smyčkách městské hromadné dopravy, překladištích, staveništích a jiných podobných místech, je organizace provozující taková pracoviště povinna pověřit způsobilého a náležitě poučeného pracovníka, aby naváděl řidiče při couvání.

(4) Pověřený pracovník je povinen navádět řidiče při couvání znameními smluvenými mezi nimi tak, aby nedošlo k nedorozumění nebo záměně; je při tom povinen pohybovat se tak, aby byl stále v zorném poli řidiče. Ztratí-li ho řidič z dohledu, je povinen ihned zastavit; v couvání smí pokračovat jen na smluvené znamení pověřeného pracovníka.

§ 6

Zastavení, stání a opuštění vozidla

Zastavení a stání není dovoleno n a pracovištích tam, kde vozidlo

a) překáží práci,

b) je ohroženo prací konanou v jeho blízkosti,

c) je ohroženo povahou terénu (sesutím břehu, pádem kamene, zapadnutím do měkké hlíny apod.),

d) stojí blíže než 20 m od čerpadla pohonných hmot, pokud nečeká na tankování,

e) je ohroženo vedením vysokého nebo velmi vysokého napětí.

Zvláštní předpisy pro zastavení, stání a opuštění vozidla **) platí při provozu mimo pozemní komunikace obdobně.

§ 7

Připojování a odpojování přívěsů a návěsů

(1) Připojování a odpojování přívěsů a návěsů se provádí podle technických předpisů výrobce. Smí je provádět jen řádně poučený a zacvičený pracovník, který byl k tomu určen. Pokud předpisy výrobce není stanoveno jinak, nesmí být při zapojování nebo odpojování přívěsů nebo návěsů v nich nebo na nich žádné osoby, musí být zabrzděny, bezpečně založeny klíny a návěsy podloženy pevnými podpěrami. Najíždět přívěsem nebo návěsem na tažné vozidlo je zakázáno. Pracovník je povinen při zapojování přívěsů nebo návěsů použít ochranných rukavic a závěs předem upravit do pohotovostního stavu. Pracovník navádějící řidiče nesmí vstoupit mezi zapojovaná vozidla dříve, než je závěs tažného vozidla vzdálen od oka přívěsu asi 20 cm. V této vzdálenosti musí tažné vozidlo na smluvené znamení zastavit. Řidič smí dokončit couvání na doraz závěsného zařízení teprve na smluvené znamení navádějícího pracovníka a po dorazu vozidlo zabrzdí. Nepocítí-li řidič po couvnutí náraz, musí ihned zastavit, vystoupit z kabiny a přesvědčit se, proč nedošlo ke spojení vozidel.

(2) Po zapojení obou vozidel je řidič povinen na místě přezkoumat řádné spojení a zajištění závěsného zařízení proti samovolnému rozpojení, přesvědčit se o řádné funkci brzdového a elektrického spojovacího zařízení obou vozidel a řádném zapojení závěsů (lan, řetězů) pro pojistné spojovací zařízení, jsou-li tyto závěsy povinné podle zvláštních předpisů. ***)

(3) Řidič je povinen se přesvědčit

a) před odpojením, že odpojovaný přívěs nebo návěs je bezpečně zajištěn proti samovolnému pohybu,

b) po odpojení, že odpojený přívěs nebo návěs je zabrzděn, a v případě potřeby jsou jeho kola z obou stran spolehlivě založena klíny a návěs bezpečně podložen pevnými podpěrami.

ČÁST II

Zařízení a údržba pracovišť

§ 8

Údržba a zvláštní vybavení vozidel

(1) Provozovatel je povinen zajistit řádný stav a čistotu kabiny, karosérie, stupátek, stupaček (žebříků) a madel, pokud je jimi vozidlo vybaveno, a v zimě zajistit neprodlené mechanické nebo chemické odstraňování vzniklé námrazy.

(2) V kabině řidiče se nesmějí ukládat hořlavé kapaliny nebo snadno vznětlivé látky. V prostoru pro akumulátor nebo na jeho povrchu se nesmějí ukládat žádné předměty, zejména nářadí apod.

(3) Lůžka určená pro osádku, jimiž jsou vozidla vybavena, musí odpovídat ustanovením zvláštních předpisů. Pokud nákladní automobily a autobusy používané pro dálkové jízdy, tj. jízdy, při nichž celková doba řízení vozidla do cílového místa trvá déle než sedm hodin, jsou vybaveny lůžky pro osádku vozidla, je provozovatel povinen opatřit je potřebným množstvím lůžkovin, které musí měnit za čisté:

a) při změně osádky vozidla,

b) při znatelném znečištění,

c) v případech stanovených orgánem hygienické služby.

§ 9

Pracoviště pro údržbu a opravy vozidel

(1) Pracoviště pro údržbu, prohlídky a opravy vozidel musí být od prostorů pro stání vozidel oddělena podle zvláštních předpisů. *)

(2) Pracovní místnosti, skladiště, chodby, schody a hygienická zařízení musí být vybaveny a trvale udržovány v řádném stavu podle zvláštních předpisů **) a dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem. ***) Jejich podlaha musí být upravena podle zvláštních předpisů, †) musí být mrazuvzdorná, nehořlavá, snadno omyvatelná, odolná proti vlivům oleje a chemikálií, nesmí být kluzká, nerovná, nesmí se kroutit ani loupat. Podlaha na stálých pracovištích musí být tepelně izolována. Stropní konstrukce a podlahy musí odpovídat danému užitnému zatížení.

(3) V místnostech, kde se pracuje s vodou, olejem apod., musí být podlaha ve spádu k zamřížovaným vpustím do odpadu.

(4) Provozovatel je povinen neprodleně opravit poškozená místa podlahy, obnovovat podle potřeby nátěr stěn a stropů a před každou směnou vyčistit všechny pracovní prostory a jejich příslušenství tak, aby se nezviřoval prach a odstranila kluzkost podlah. Každý pracovník musí trvale udržovat pořádek a čistotu na svém pracovišti.

(5) Spojovací a únikové cesty, jakož i schody musí být označeny, ††) upraveny a udržovány tak, aby chůze po nich byla bezpečná; zejména je zakázáno skládat na těchto místech jakékoliv předměty.

(6) Na lince pro svážný pohyb vozidel musí být na jednotlivých stanovištích vozidel umístěny vkladatelné a vyjímatelné klíny. Klíny předchozího stanoviště smějí být vyňaty teprve tehdy, až jsou klíny následujícího stanoviště v poloze pro zastavení a zajištění vozidla.

(7) Pracoviště, kde se pracuje na spodcích vozidel, musí být vybavena účinnými a bezpečnými zdvihacími zařízeními, rampami nebo prohlídkovými a montážními jámami tak, aby mohli pracovníci při práci stát. Rampy musí mít vodicí lišty upravené tak, aby zabránily bočnímu sjetí vozidla s rampy. Pracoviště ve výšce vyšší než 150 cm musí být na volných okrajích opatřena po celé délce pevným a bezpečným zábradlím, vysokým nejméně 110 cm, se střední tyčí a nejméně 10 cm vysokou ochrannou lištou pod zábradlím. Světlá šířka mezi obrysem nejširšího vozidla a zábradlím musí být nejméně 75 cm. Podélný sklon ramp měřený v jejich podélné ose nesmí být větší než 14 %.

(8) Pracoviště, kde se spouštějí spalovací motory (autoopravny, kontrolní stanice, údržbářské dílny, zkušebny apod.), musí být vybavena účinným zařízením pro dokonalé odvádění výfukových plynů mimo pracovní prostor tak, aby nebylo ohroženo zdraví osob.

Montážní jámy

§ 10

(1) V prostorech, kde jsou montážní jámy (dále jen "jámy"), musí být na tabuli, která je upevněna na dobře viditelném místě, vyvěšeny bezpečnostní pokyny pro práci v jámách a pokyny protipožární ochrany, vydané provozovatelem. Za čitelnost těchto pokynů odpovídá vedoucí pracovník.

(2) Nepoužívané jámy musí být zabezpečeny kryty, které nebrání jejich stálému větrání nebo musí být ohrazeny bezpečným sklopným nebo přenosným zábradlím. Kryty musí mít dostatečnou nosnost a musí být v úrovni okolní podlahy vloženy v kovovém rámu s vybráním.

(3) Při stálém bezprostředním střídání vozidel nad jámou musí být na podlaze trvale a zřetelně vyznačeno pásmo, do něhož kromě vozidel přistavovaných do opravy nebo k prohlídce (údržbě) a pracovníků provádějících tyto práce se nesmí vjíždět ani vstupovat. Zákaz vstupu do tohoto pásma musí být též vyznačen zřetelnými a dobře viditelnými výstražnými značkami, upozorňujícími na nebezpečí uklouznutí a pádu do hloubky. *) Na dlouhých jámách musí být za každým druhým přistaveným vozidlem umístěny můstky pro bezpečný přechod přes jámu.

(4) Do každé jámy musí být neustále zajištěn bezpečný vstup a výstup. Jámy, jejichž délka umožňuje současné přistavení dvou nebo více vozidel, musí mít pro každá dvě přistavená vozidla samostatný vstup a výstup.

(5) Jámy nesmějí být hlubší než 160 cm a musí mít hladké stěny světlé barvy; jejich podlaha musí být rovná a pevná, nesmí se loupat ani být kluzká. Povrch stěn a podlah nesmí absorbovat hořlavé látky, musí být snadno omyvatelný a musí být trvale udržován v čistotě. Elektrické zařízení v jámách musí vyhovovat zvláštním předpisům. **)

§ 11

(1) Každá jáma musí být vybavena

a) nejméně jednou zásuvkou s napětím nejvýše 24 V v takovém provedení, aby připojované spotřebiče nebylo možno připojit do zásuvek s odlišným napětím. Zásuvka musí být v provedení do vlhka a chráněna před mechanickým poškozením,

b) pevnými svítidly v krytí **) alespoň IP 54. Svítidla musí mít ochranný koš a musí být umístěna tak, aby nebezpečí mechanického poškození bylo co nejmenší (např. ve výklencích apod.),

c) nejméně jednou přenosnou montážní lampou na napětí nejvýše 24 V opatřenou ochranným košem,

d) výklenky ve stěnách, umístěnými ve výšce umožňující pohodlné odkládání nářadí při práci,

e) nejméně jednou montážní plošinkou upravenou tak, aby jí bylo možno zvýšit podle potřeby stanoviště pracovníka způsobem zaručujícím mu při práci dokonalou stabilitu,

f) tabulkou upozorňující na zákaz kouření a užívání otevřeného ohně v jámě, popř. na jiné povinnosti uživatelů jam,

g) záchytnou (čisticí) jímkou, umístěnou v nejnižším bodě a krytou ochranným roštem.

(2) Každá jáma musí být nejméně jednou za směnu dokonale vyčištěna a není-li opatřena fungující vzduchotechnikou, ještě provětrána, byla-li ve směně použita.

(3) Do jam mají přístup jen pracovníci určení vedoucím pracovníkem, a to jen za účelem prohlídky, údržby nebo opravy vozidel, nebo čištění, prohlídky a opravy jam.

(4) Je zakázáno

a) v jámách nebo v jejich bezprostřední blízkosti kouřit, používat otevřeného ohně a svařovat,

b) užívat v jámách jiné světelné zdroje než ty, jimiž jsou vybaveny,

c) používat hořlavin I. třídy k čištění vozidel stojících nad jámami,

d) vnášet do jam nádoby, které obsahují nebo obsahovaly výbušné látky, hořlaviny I. třídy nebo jiné zdraví ohrožující látky a plyny, včetně tlakových nádob a akumulátorových baterií,

e) odkládat při práci v jámě, zvláště na jejím konci, části jejího krytu tak, aby ztížily únik z jámy v případě nebezpečí,

f) prodlévat uvnitř jámy v době přistavování a odjíždění vozidla,

g) odkládat v jámách nástroje a součástky jinde než do výklenků k tomu určených,

h) demontovat na vozidle stojícím nad jámou součástky nebo dílce o větší váze bez předběžného zajištění proti uvolnění a pádu,

i) vypouštět na dno jámy jakékoliv provozní kapaliny z agregátů vozidla.

§ 12

(1) Vedoucí pracovník je povinen prověřit před použitím každou jámu, která nebyla používána po dobu jednoho pracovního týdne.

(2) Při prohlídce je nutno se přesvědčit zejména o stavu

a) podlahy, krytu jámy, zábradlí a výstražných značek,

b) vnitřního osvětlení,

c) čistoty stěn, podlah a schodů přístupových schodišť,

d) montážních plošinek a jiného zařízení,

e) čistoty ovzduší v jámě, a o tom, že se jáma nečistí látkami uvedenými v § 11 odst. 4 písm. d).

(3) Vedoucí pracovník je povinen soustavně kontrolovat, zda pracovníci při práci v jámách správně používají provozovatelem předepsanou osobní a ochrannou výstroj a osobní ochranné pracovní prostředky a nejméně jednou za kalendářní rok se přesvědčit přezkoušením pracovníků určených k práci v jámách, že tito pracovníci

a) znají ustanovení této vyhlášky platná pro jejich práci a pracoviště,

b) dovedou poskytovat první pomoc.

(4) Pracovník, který provedl přezkoušení podle předchozího odstavce, je povinen neprodleně sepsat o tom zápis, v němž uvede zejména den a místo, kdy a kde k přezkoušení došlo a jména přezkoušených pracovníků. Účastníci přezkoušení zápis podepíší.

§ 13

Zařízení pro přípojná vozidla

(1) Jámy a rampy, na kterých se provádějí prohlídky, údržba a opravy přípojných vozidel, musí být průjezdné nebo musí být vybaveny zařízením umožňujícím bezpečné vtažení a odtažení těchto vozidel.

(2) Neprůjezdné (koncové) jámy musí být opatřeny zarážkami přemístitelnými podle typu vozidel, která nad jámu zajíždějí.

§ 14

Garáže, odstavné plochy a dopravní cesty

(1) Zvláštní předpisy stanoví, jak musí být zařízeny a vybaveny garáže a odstavné plochy. *)

(2) Vjezdy a výjezdy hromadných garáží, dílen a podobných prostorů, do kterých vjíždějí vozidla, musí být po obou stranách opatřeny šikmým barevným šrafováním pod úhlem 45° žlutou a černou barvou **), a to do vzdálenosti 200 až 300 mm od hrany zárubně vrat. Šířka barevných pruhů musí být 140 až 220 mm. Tímtéž šrafováním musí být opatřeny také spodní části sklopných vrat do výšky 300 mm. Otevřená vrata musí být zajistitelná proti samovolnému zavření; sklopná vrata v otevřené poloze musí být zajištěna proti samovolnému pádu.

(3) Textilní odpadky nasycené olejem nebo hořlavinami není dovoleno v garáži ukládat nebo odhazovat. Hořlavé čisticí prostředky je dovoleno ukládat jen v plechových těsně uzavíratelných nádobách. Snadno vznětlivé látky nesmějí se ukládat blíže než 8 m od garáže.

(4) V hromadných garážích musí být na každých 10 vozidel nejméně 1 hasicí přístroj schváleného typu, ***) jakož i další požární nářadí; hasicí přístroje musí být přezkušovány způsobem a ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy. †) Všichni pracovníci pracující v garážích musí být vycvičeni v používání hasicích přístrojů a požárního nářadí a musí znát požární řád a poplachové směrnice.

(5) Motor vozidla je dovoleno uvádět do chodu v garáži jen za účelem bezprostředního výjezdu z garáže. V garáži je zakázáno doplňovat nádrž vozidla pohonnými hmotami a spouštět ohřívací zařízení motoru, prostoru pro řidiče, popřípadě pro cestující, vznikají-li při tom škodlivé plyny.

(6) Garáž se smí používat jako dílna jen tehdy, dal-li k tomu z hlediska požárně bezpečnostního souhlas okresní národní výbor. Mytí vozidla v garáži je dovoleno jen tehdy, je-li garáž připojena na veřejnou kanalizaci odbočkou opatřenou lapačem minerálních olejů schváleného typu.

(7) Nejvyšší dovolená rychlost vozidla uvnitř objektů a na pracovištích musí být stanovena podle místních podmínek, nesmí však být vyšší než 25 km za hodinu; organizace jsou povinny vyznačit stanovenou nejvyšší rychlost a ve větších objektech také přikázaný směr jízdy dopravními značkami.

(8) Na volných prostranstvích je dovoleno odstavovat vozidla jen tehdy, je-li tam zpevněný podklad.

ČÁST III

Doprava nákladů

§ 15

Doprava nákladů na ložné ploše

(1) Náklady je dovoleno dopravovat vozidly jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy. ††) Vozidla pro dopravu nákladů musí být v takovém technickém stavu a vybavena takovým zařízením, aby byla zaručena bezpečná doprava a snadná manipulace s nákladem.

(2) Váha nákladu musí být stejnoměrně rozložena na ložné ploše a náklad zajištěn tak, aby nemohl spadnout, posouvat se nebo se zvrátit, a aby rovnoměrně zatěžoval kola. Obilí, sláma, seno a podobné náklady musí být k vozidlu bezpečně upevněny provazy, plachtami apod.; plachty se musí upevnit tak, aby se při jízdě nevzdouvaly; zdraví škodlivé sypké materiály musí být zakryty plachtou tak, aby nedocházelo k jejich rozprašování. Sláma, seno a podobné náklady musí být uloženy tak, aby se netřely o kola vozidla a byly mimo dosah výfukových plynů. Odklápěcí postranice a zadní čela a stěny vozidel musí být bezpečně zajištěny spínacími řetězy; řetězy musí být dostatečně odolné proti předpokládanému tahu a nárazům, jsou-li ze dvou částí, musí být spolehlivě spojeny s pojistkou. Při jízdě musí být sklápěcí karosérie vozidla zajištěna (např. zajišťovacími kolíky apod.). Řidič je povinen se přesvědčit před začátkem jízdy o bezpečném zajištění postranic, zadní stěny, sklápěcí karosérie a nákladu vozidla.

(3) Kotvení nákladu na ložné ploše vozidla je dovoleno jen do kotevních ok ve vyztužené podlaze nebo vyztužených pevných částech karosérie.

(4) Přípojná vozidla musí být při nakládce a vykládce bezpečně zabrzděna a založena a náklad musí být ukládán a skládán tak, aby nedošlo k překlopení, zvrácení nebo pohybu vozidla. Návěsy a jednonápravové přívěsy musí být bezpečně podepřeny.

(5) Nakládku, dopravu a vykládku nebezpečných nákladů (hořlavin, výbušin, leptavých a jiných zdraví škodlivých látek) je nutno provádět podle ustanovení zvláštních předpisů. *)

(6) Při otvírání bočnic nesmí nikdo stát v dosahu bočnic, zadního čela nebo uvolněného nákladu tak, aby jimi mohl být zasažen.

(7) Pracovníkům doprovázejícím náklad na ložné ploše vozidla musí být vyhrazeno místo bezpečně zajištěné proti zranění přepravovaným nákladem; jeden z nich musí být pověřen dozorem nad jejich bezpečností a sledováním stavu nákladu za jízdy. Pověřený pracovník je povinen vyzvat smluveným znamením řidiče, aby zastavil, hrozí-li nebezpečí. Pracovníci doprovázející náklad nesmějí za jízdy stát, ani sedět na bočnicích nebo na zadním čele. Při dopravě dlouhého dříví, kulatiny, kovových tyčí, trub, sypkých hmot, obilí, slámy, sena a podobných nákladů nesmí nikdo na nákladu sedět.

(8) Vozidlo musí být vybaveno spolehlivým žebříkem nebo jiným rovnocenným zařízením, umožňujícím bezpečný výstup nebo sestup z naloženého vozidla. Stojí-li vozidlo na svahu, smí se použít k výstupu a sestupu žebříku jen s podmínkou, že je zapřen proti svahu.

§ 16

Doprava zavazadel na střeše vozidla

(1) Zavazadla dopravovaná na střeše vozidla musí být umístěna a upevněna tak, aby nemohla spadnout, posouvat se nebo přesahovat šířku vozidla.

(2) Vozidla o celkové výšce přesahující dva metry, na jejichž střeše se dopravují náklady, musí být vybavena zařízením uvedeným v § 15 odst. 8. Zavazadla smí ukládat na střechu vozidla jen řidič nebo provozovatelem určený pracovník.

§ 17

Doprava těžkých a rozměrných nákladů

Při dopravě zvláště těžkých a rozměrných nákladů prováděné speciálními vozidly, je provozovatel povinen

a) stanovit technologický postup při nakládání a vykládání,

b) zajistit technickou úpravu pracoviště k nakládání dopravovaného břemene,

c) zajistit vhodná zařízení a pomůcky dostatečné únosnosti pro naložení a vyložení,

d) prověřit zajištění nákladu pro dopravu,

e) přidělit na vozidlo nejméně dva řidiče, zajistit dostatečný počet dalších pracovníků pro manipulaci s nákladem a určit pracovníka řídícího práce při nakládání, upevnění a vykládání (§ 4).

ČÁST IV

Společná ustanovení

§ 18

Tlačení vozidel

Vozidla je za použití motorické síly dovoleno tlačit jen tažnou tyčí. Nezavěšená přípojná vozidla nesmějí být za použití motorické síly tlačena.

§ 19

Opravy a kontroly vozidel

(1) Vozidlo přistavené k opravě musí být prázdné a řádně očištěné. Větší oprava naloženého vozidla je dovolena jen výjimečně v případech, kdy složení nákladu by činilo mimořádné potíže. V takovém případě musí být provedena oprava za přímého dozoru vedoucího pracovníka, který určí technologický postup. Vozidla s nebezpečným nákladem nesmějí být opravována v uzavřených prostorách.

(2) Kontrolu technického stavu spodku vozidla je dovoleno provádět jen při vypnutém motoru. Při kontrole nesmí být zařazen žádný převodový stupeň; vozidlo musí být zabezpečeno proti pohybu. Kontrolu chodu motoru a zařízení závislých na chodu motoru je dovoleno provádět jen tehdy, je-li motor spolehlivě upevněn a nejsou-li chodem motoru ohroženy osoby. Při větší opravě vozidla může být zdroj elektrického proudu zapojen jen při kontrole těch částí vozidla, které nemohou být zkoušeny bez jeho zapojení.

(3) Za chodu motoru není dovoleno ručně manipulovat s ovládacím zařízením vozidla (táhly, vidlicemi, západkami, pojistnými zařízeními apod.), s automaticky nebo servořízením ovládanou převodovkou nebo s přídavnou převodovkou vozidla bez předchozích opatření, která vyloučí nežádoucí pohyb vozidla a možnost úrazu.

(4) Kontrola a opravy hydraulického sklápěcího zařízení jsou dovoleny jen tehdy, je-li zdvižená sklápěcí část vozidla bezpečně podepřena pevnou vzpěrou spolehlivě zamezující samovolnému sklopení.

(5) Vozidlo nebo jeho části, zdvižené za účelem provádění opravy, musí být bezpečně podloženy; používání sudů, cihel a jiných nebezpečných podložek je zakázáno. Není dovoleno opravovat vozidla nebo jejich části zdvižené jeřáby nebo přenosnými zdviháky bez použití bezpečných podpěr (kozy, podpěrné stojany apod.). Ustanovení tohoto odstavce neplatí při výměně kol mimo prostory opraven nebo technických ošetřoven.

(6) Provádí-li se kontrola vozidla na zkušebním válcovém zařízení, musí být vozidlo zajištěno tak, aby samovolně nesjelo z válců, pokud je to pro toto zařízení výrobcem předepsáno.

(7) Zátku chladiče není dovoleno otevřít, došlo-li k přehřátí motoru. V tomto případě je nutno zachovat výrobcem stanovený postup. V případech, že výrobce postup nestanovil, je nutno při nízkých otáčkách motoru vyčkat tak dlouho, až klesne přetlak v chladicím zařízení.

§ 20

Roztáčení motoru

(1) Na každém motorovém vozidle musí být účinné spouštěcí zařízení ve stavu schopném provozu.

(2) Ohřev motoru samodujnou lampou je dovolen jen na otevřeném prostranství a za přítomnosti další osoby, vybavené účinným hasicím přístrojem. Nalévat lehká paliva (éter apod.) do karburátoru a pod svíčky je zakázáno.

(3) Vlečení vozidla za účelem uvedení jeho motoru do chodu v uzavřených prostorách a objektech je dovoleno jen na vyznačených místech a pokud se zachovají podmínky stanovené v § 25 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

§ 21

Huštění, montáž a demontáž pneumatik

(1) Při huštění pneumatik kol, nenamontovaných na vozidle, s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo s půleným ráfkem, musí být pracovník chráněn bezpečným krytem. V ohroženém prostoru nesmí být kromě pracovníka provádějícího huštění žádná jiná osoba. Pokud pracovník provádí huštění pneumatiky mimo prostor opravny nebo technické ošetřovny (u benzínových čerpadel, během cesty apod.) nemusí být chráněn krytem, musí však stát stranou tak, aby nebyl ohrožen.

(2) Po sejmutí pojistného kruhu není dovoleno uvolňovat pneumatiku jejím přihušťováním.

§ 22

Mechanismy a zařízení speciálních vozidel

(1) Vysouvací, zdvihací a podobné mechanismy speciálních vozidel (silničních jeřábů, rýpadel, mechanických nakladačů, zdvihacích plošin, žebříků apod.) nesmí se za jízdy uvádět v činnost a musí být bezpečně zajištěny proti samovolnému pohybu. Převážet volně zavěšená břemena na zdvihacím zařízení silničního jeřábu je zakázáno, pokud podle technických předpisů výrobce není stanoveno jinak.

(2) Silniční výložníkové jeřáby, které pracují v blízkosti ochranného pásma elektrických venkovních vedení, *) musí být vybaveny signalizačním zařízením, umístěným v kabině obsluhy, které upozorňuje spolehlivě na nebezpečné přiblížení výložníku k elektrickému venkovnímu vedení pod napětím.

(3) Mobilní jeřáby, automobilová rýpadla a podobné stroje musí mít při práci způsobilou, alespoň dvoučlennou obsluhu.

§ 23

Akumulátory

(1) Více než dva akumulátory je dovoleno současně nabíjet jen ve zvláštních místnostech se sklonem podlahy směrem k jímce, oddělených a uzavřených od ostatních provozních místností, náležitě temperovaných a při nuceném větrání větraných podtlakově (dále jen "akumulátorovny").

(2) V akumulátorovnách není dovoleno instalovat dynama ani elektromotory v menším krytí než IP 55.

(3) Každá akumulátorovna musí být vybavena skříňkou obsahující léky předepsané lékařem a prostředky k poskytnutí první pomoci, potřebným počtem respirátorů, sněhovým hasicím přístrojem a umyvadlem s tekoucí vodou a mýdlem.

(4) Vstupovat do akumulátoroven smějí jen pověření pracovníci. Zákaz vstupu musí být vyznačen na tabulce umístěné zvenku na každých dveřích vedoucích do těchto místností.

(5) V akumulátorovnách se nesmí kouřit a nesmí se v nich používat nekrytého ohně.

(6) Náplň akumulátorů je dovoleno připravovat jen způsobem stanoveným výrobcem a ve speciálně upravených nádobách; přečerpávání je dovoleno provádět jen zařízením upraveným tak, aby pracovník nemohl přijít do přímého styku s žíravinou. Pracovníci jsou povinni používat při práci s žíravinou štítku z plexiskla k ochraně obličeje, gumových rukavic, gumové obuvi a zástěry odolné proti žíravině; zástěra musí přesahovat okraj obuvi.

(7) Spojení akumulátorů při nabíjení musí být provedeno pevně přiléhající svorkou, která zamezuje jiskření. Není dovoleno spojovat svorky akumulátorů drátem.

(8) Provozovatel je povinen přidělit pracovníkům, kteří pracují v akumulátorovnách, skříně pro oddělené ukládání pracovního a vycházkového oděvu.


ČÁST V

Závěrečná ustanovení

§ 24

Školení a zkoušky

(1) Provozovatelé jsou povinni provádět školení a praktický výcvik pracovníků před jejich nástupem do prací upravených touto vyhláškou a nejméně jednou za kalendářní rok provádět školení a praktický výcvik všech svých pracovníků pověřených výkonem nebo řízením takových prací. Toto školení může být spojeno se školením prováděným podle zvláštních předpisů. *) Provozovatel může zabezpečit školení a výcvik svých pracovníků dohodou s jiným provozovatelem.

(2) Pracovníci, na něž se vztahuje tato vyhláška, jsou povinni podrobit se před nástupem do práce a před uplynutím každého druhého kalendářního roku po nástupu do práce zkoušce, při níž mají prokázat znalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel.

(3) Zkouška podle předchozího odstavce se skládá před komisí, jejíž členy a předsedu jmenuje vedoucí organizace nebo jeho zástupce v dohodě s příslušným orgánem základní organizace Revolučního odborového hnutí, jde-li o jednotné zemědělské družstvo, v dohodě se základní organizací Českého svazu družstevních rolníků, jde-li o výrobní družstvo, s komisí péče o členy.

(4) Provozovatel je povinen uschovávat zápisy o školení a způsobu provádění zkoušek a o jejich výsledcích po dobu pěti let následujících po roce, v němž byly zkoušky provedeny.

§ 25

Účast orgánů společenské kontroly

Provozovatelé při plnění povinností podle této vyhlášky úzce spolupracují s orgány společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

§ 26

Přechodná ustanovení

(1) Provozovatelé, jejichž pracoviště a technická zařízení neodpovídají ustanovením této vyhlášky, jsou povinni do 1 roku ode dne její účinnosti předložit příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce návrh plánu opatření s časovým harmonogramem ke splnění ustanovení této vyhlášky. Organizace podléhající hornímu zákonu předloží tento návrh ve stejné lhůtě příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Silniční výložníkové jeřáby, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. lednu 1972, musí být při práci za podmínek uvedených v předchozí větě vybaveny odizolovaným prostředkem pro zavěšení nebo uchopení břemene.

§ 27

Zrušovací ustanovení

Pro území České socialistické republiky pozbývá platnosti vyhláška ministerstva dopravy č. 188/1954 Ú. l., o bezpečnosti při práci v automobilové dopravě.

§ 28

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1971.


Předseda: Ing. Šmok v. r.

Poznámky pod čarou

*) ČSN 30 0024 Rozdělení a druhy vozidel - definice základních pojmů.

*) § 17 vyhlášky ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (dále jen "vyhláška č. 80/1966 Sb.").

**) zejména § 18 a 19 vyhlášky č . 80/1966 Sb.

***) Vyhláška ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l., o podmínkách provozu vozidel na silnicích (dále jen "vyhláška č. 145/1958 Ú. l.").

*) ČSN 73 0760 Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť, ČSN 65 0201 Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.

**) Směrnice č. 5/1954 sb. Hyg. předpisů, o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových podniků, ve znění uveřejněném ve sbírce Hygienických předpisů, svazek 3 z r. 1958 (dále jen "Směrnice č. 5/1958"), Směrnice č. 20/1959 sb. Hyg. předpisů, o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků, ve znění vydaném ve sbírce Hygienické předpisy, svazek 16 z r. 1962 (dále jen "Směrnice č. 20/1962").

***) ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov. ČSN 36 0046 Umělé osvětlení v průmyslových závodech.

) ČSN 74 4505 Podlahy. Základní ustanovení.

††) ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, zejména tabulky se značkou 0622, 7810 a 7812.

*) ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky.

**) ČSN 34 1440 Předpisy pro elektrická zařízení na povrchu v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par, ČSN 34 0110 Předpisy pro krytí elektrických předmětů.

*) ČSN 73 6055 Garáže, odstavné a parkovací plochy.

**) ČSN 01 2720 Bezpečnostní barvy.

***) ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje.

) Vyhláška ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích přístrojů.

††) § 34 a 35 vyhlášky č. 80/1966 Sb.
Vyhláška č. 145/1958 Ú. l.

*) IV. díl výnosu Ústředního báňského úřadu z 26. 6. 1965 čj. 65/1965, kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách.
ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů,
ČSN 34 1730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami,
ČSN 65 0201 Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.

*) § 5 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

*) Vyhláška ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech (v organizacích podléhajících hornímu zákonu výnos bývalého Ústředního báňského úřadu čj. 25/1956, o zajištění a organizaci požární ochrany pro povrchové části hornických provozů), vyhláška ministerstva dopravy (č. 53/1965 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel.

Přesunout nahoru