Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 141/1971 Sb.Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností

Částka 36/1971
Platnost od 20.12.1971
Účinnost od 01.01.1972
Zrušeno k 01.01.1976 (153/1975 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

141

VYHLÁŠKA

Federálního ministerstva financí

ze dne 30. listopadu 1971

o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností

Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí republik stanoví podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění zákona č. 138/1970 Sb., podle § 11 odst. 2 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru a podle § 28 písm. e) zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla):


§ 1

Předmět a rozsah úpravy

Tato vyhláška upravuje financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a činností na úseku technické normalizace, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě, schvalování a hodnocení jakosti výrobků a průmyslových práv (dále jen "obdobné činnosti"), vymezuje neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky a obdobných činností a určuje jejich finanční zdroje a způsob jejich použití ve státních organizacích.

ČÁST PRVNÍ

Vymezení neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky

§ 2

Organizace jsou povinny neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky členit

a) na náklady řešení úkolů základního výzkumu a úkolů výzkumu a vývoje,

b) na ostatní náklady rozvoje vědy a techniky.

§ 3

Náklady na řešení úkolů

(1) Náklady podle § 2 písm. a) jsou

a) náklady na základní výzkum v oblasti společenských, přírodních, lékařských, zemědělských a technických věd,

b) náklady na výzkum a vývoj nových výrobků (včetně provozního vyzkoušení prototypu), které budou předmětem hromadné, sériové nebo opakované výroby,

c) náklady na výzkum a vývoj nových výrobních technologií,

d) náklady na pořízení zkušebních a pokusných přístrojů, strojů a zařízení a ověřovacích poloprovozů nebo provozů včetně bezpečnostních a hygienických zařízení a stavebních prací, pokud jsou nezbytné k vyřešení jednoho nebo více současně řešených úkolů, popř. k ověření výsledků výzkumu pro přípravu dokumentace plánované výstavby nebo rekonstrukce trvalých provozů, a pokud nemají sloužit k plnění výrobních úkolů, v provozu a k trvalému vybavení základními prostředky,

e) vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a nových výrobních technologií, které jsou výsledkem řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

f) náklady vyvolané použitím provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení, které jsou výsledkem řešení úkolů rozvoje vědy a techniky, při uvádění provozního souboru nebo rekonstruované výrobní kapacity do spolehlivého provozu,

g) náklady na průběžné a závěrečné oponentní řízení,

h) další náklady, tvoří-li nezbytnou součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu, tj.

- náklady na vypracování technickoekonomických studií,

- náklady na technickou normalizaci a typizaci ve výstavbě,

- odměny za vynálezy, zlepšovací návrhy a přijatá řešení tematických úkolů, a úhrady autorům za výkresy, modely a prototypy, které by musela organizace pro vyřešení úkolů nezbytně vyhotovit,

- náklady na nákup licence.

(2) Vícenáklady podle odst. 1 písm. e) tvoří rozdíl mezi skutečnými náklady výroby v etapě osvojení a plánovanými náklady běžné výroby; musí být u každého úkolu rozvoje vědy a techniky předem doloženy, nejpozději při závěrečném oponentním řízení, počtem výrobků a dobou záběhu.

Za vícenáklady se nepovažují náklady spojené s osvojením výroby na základě převodu výrobních programů, převzetí dokumentace nebo licence a uvádění nových výrobních kapacit do provozu.

(3) Náklady podle odst. 1 písm. f) zahrnují

a) náklady na nezbytné úpravy provozně nevyzkoušených strojů a zařízení,

b) náklady na nezbytné úpravy standardních strojů a zařízení, které byly podle projektu použity v jednom souboru s provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními.

§ 4

Ostatní náklady rozvoje vědy a techniky

Ostatní náklady rozvoje vědy a techniky podle § 2 písm. b) jsou náklady na úvodní oponentní řízení, náklady na vědeckotechnické informace včetně informací z oblasti průmyslových práv, náklady na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím, stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků, náklady na přihlašování a udržování předmětů průmyslových práv v tuzemsku a v zahraničí, popř. podobné náklady výzkumných a vývojových organizací a pracovišť nezbytné pro zabezpečení rozvoje vědy a techniky.

ČÁST DRUHÁ

Zdroje financování

§ 5

(1) Neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky se financují

a) ze státních rozpočtů,

b) z fondu technického rozvoje ústředního orgánu (dále jen "resortní fond technického rozvoje"),

c) z oborového fondu technického rozvoje,

d) na vrub nákladů podniku prostřednictvím rezervy na technický rozvoj.

(2) Ministerstva lesního a vodního hospodářství republik zabezpečují vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší též ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy. *)

§ 6

Prostředky státních rozpočtů

(1) Ze státního rozpočtu federace nebo ze státních rozpočtů republik se podle podřízenosti organizací federálním ústředním orgánům nebo ústředním orgánům republik hradí

a) výdaje na činnost rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny včetně výdajů na kooperaci s hospodářskými a příspěvkovými organizacemi při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

b) příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím výzkumné a vývojové základny.

(2) Ze státních rozpočtů se dále poskytují prostředky na úhradu

a) faktur za řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimo státní programy; jde-li o úkoly ze státních programů základního výzkumu, ekonomického výzkumu a technického rozvoje, poskytují se prostředky na řešení těchto úkolů jen ze státního rozpočtu federace,

b) faktur za řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky, které jsou významné z hlediska plánovaného společenského a hospodářského rozvoje nebo řeší strukturální změny v národním hospodářství. Jde-li o úkoly převedené ze státního plánu rozvoje vědy a techniky, poskytují se prostředky na jejich řešení jen ze státních rozpočtů; v ostatních případech se poskytují prostředky státního rozpočtu na řešení těchto úkolů pouze v odvětvích, ve kterých nelze tvořit rezortní fond technického rozvoje v dostatečné výši (zejména v odvětví zdravotnictví, školství a zemědělství) a výjimečně i v jiných odvětvích po předchozím projednání s příslušným ministerstvem financí,

c) nákladů na vypracování technickoekonomických studií, tvoří-li nezbytnou součást úkolů rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů nebo jsou-li nezbytné pro přípravu těchto úkolů.

(3) Ze státních rozpočtů nesmějí být poskytnuty příděly do resortních fondů technického rozvoje.

(4) Prostředky státního rozpočtu si ústřední orgány státní správy (dále jen "ústřední orgány") zabezpečují ve svých rozpočtech podle rozpočtové skladby a ve svých finančních plánech.

(5) Organizacím řízeným národními výbory, pokud řeší úkoly rozvoje vědy a techniky financované ze státních rozpočtů, se poskytují prostředky na řešení formou účelové dotace v průběhu roku ze státních rozpočtů. Národní výbory a jimi řízené organizace si nezabezpečují tyto prostředky ani ve svých rozpočtech ani ve svých finančních plánech; tyto prostředky zajišťují příslušná ministerstva financí.

§ 7

Resortní fond technického rozvoje

(1) Resortní fond technického rozvoje se tvoří

a) ze zdrojů stanovených zvláštním předpisem, *)

b) z prostředků získaných za předané výsledky vyřešených úkolů financovaných z resortního fondu technického rozvoje,

c) z prostředků získaných za předměty zbylé po splnění úkolů financovaných z resortního fondu technického rozvoje.

(2) Z resortního fondu technického rozvoje se poskytují prostředky na

a) úhradu faktur za řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky, které jsou nutné pro plánovaný rozvoj příslušného odvětví, řeší strukturální změny v odvětví a jejichž výsledky budou použitelné ve více výrobních hospodářských jednotkách,

b) dotace k úhradě nákladů na řešení úkolů oborového plánu technického rozvoje a na některé činnosti v oblasti rozvoje vědy a techniky (§ 14),

c) úhradu nákladů na vypracování studií a záměrů racionalizačních opatření a vzorových racionalizačních projektů použitelných ve více výrobních hospodářských jednotkách, pokud jsou tyto studie, záměry a projekty součástí resortního plánu rozvoje vědy a techniky.

(3) Prostředků resortního fondu technického rozvoje nesmí být použito k financování úkolů rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů.

§ 8

Oborový fond technického rozvoje

(1) Oborový fond technického rozvoje se tvoří

a) ze zdrojů stanovených zvláštním předpisem, *)

b) z prostředků získaných za předané výsledky vyřešených úkolů financovaných z oborového fondu technického rozvoje,

c) z prostředků získaných za předměty zbylé po splnění úkolů financovaných z oborového fondu technického rozvoje,

d) z dotací účelově poskytnutých k úhradě nákladů na řešení úkolů oborového plánu technického rozvoje a na některé činnosti v oblasti rozvoje vědy a techniky.

(2) Z oborového fondu technického rozvoje se hradí

a) řešení úkolů oborového plánu technického rozvoje prováděné oborovým ředitelstvím ve vlastní režii,

b) faktury za řešení úkolů a za ostatní práce a služby v oblasti rozvoje vědy a techniky pro potřeby oborového plánu technického rozvoje provedené jinými organizacemi pro oborové ředitelství,

c) podíl koordinačnímu pracovišti na řešení úkolů financovaných ze státního rozpočtu podílově [§ 11 odst. 1 písm. b)],

d) odvod části prostředků do resortního fondu technického rozvoje,

e) dotace k úhradě nákladů na řešení úkolů podnikového plánu technického rozvoje podřízeným podnikům,

f) vypracování studií a záměrů racionalizačních opatření a vzorových racionalizačních projektů použitelných ve více podnicích, pokud jsou tyto studie, záměry a projekty součástí oborového plánu technického rozvoje.

(3) Nevyčerpané prostředky oborového fondu technického rozvoje koncem roku nepropadají.

§ 9

Náklady podniku na technický rozvoj

(1) Na vrub nákladů s časovým rozlišením prostřednictvím rezervy na technický rozvoj *) se hradí

a) řešení úkolů podnikového plánu technického rozvoje prováděné podnikem ve vlastní režii,

b) faktury za řešení úkolů a za ostatní práce a služby v oblasti rozvoje vědy a techniky pro potřeby podnikového plánu technického rozvoje provedené jinými organizacemi pro podnik,

c) faktury za řešení úkolů rozvoje vědy a techniky financovaných ze státního rozpočtu podílově (§ 12),

d) vypracování studií a záměrů racionalizačních opatření, pokud jsou tyto studie a záměry součástí podnikového plánu technického rozvoje.

(2) Zůstatek rezervy na technický rozvoj se převádí do následujícího roku.

ČÁST TŘETÍ

HLAVA PRVNÍ

Způsob financování

§ 10

Organizace jsou povinny úkoly rozvoje vědy a techniky řešit a ostatní práce a služby v této oblasti provádět

a) mezi rozpočtovými organizacemi bezúplatně,

b) v ostatních případech za úplatu a za ceny podle cenových předpisů.

Úkoly financované ze státních rozpočtů

§ 11

(1) Úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky a úkoly resortního plánu rozvoje vědy a techniky financované ze státních rozpočtů [§ 6 odst. 2 písm. b)] se financují

a) z prostředků příslušného státního rozpočtu v plné výši, nebo

b) z prostředků příslušného státního rozpočtu a zároveň z prostředků oborového fondu technického rozvoje, přičemž se výše prostředků státního rozpočtu stanoví částkou vyjadřující procentní podíl z nákladů plánovaných na řešení těchto úkolů (dále jen "úkoly financované podílově"). Prostředky státního rozpočtu se čerpají v procentní výši odpovídající stanovenému podílu z plánovaných nákladů, nejvýše však do částky stanovené ve státním rozpočtu.

(2) Procentní výši podílového financování z nákladů plánovaných na řešení úkolů stanoví

a) u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, popř. příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky na návrh nadřízeného ústředního orgánu,

b) u úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů nadřízený ústřední orgán.

(3) Řešení úkolů rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů zajišťují organizace, které jsou koordinačními pracovišti (dále jen "koordinační pracoviště") a jsou způsobilé koordinovat práce na úkolu též po stránce finanční a účetní.

§ 12

(1) Podniky přímo podřízené ústředním orgánům se mohou účastnit na financování úkolů rozvoje vědy a techniky, které jsou financovány ze státních rozpočtů, a to úhradou faktur za řešení těchto úkolů do výše stanovené podle § 11 odst. 2. Přitom zahrnou do svých nákladů na technický rozvoj [§ 9 odst. 1 písm. c)] faktury vystavené koordinačním pracovištěm, které je předtím samo uhradilo spoluřešitelským organizacím. Koordinační pracoviště čerpá prostředky státního rozpočtu ve výši odpovídající procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v běžném roce.

(2) Koordinační pracoviště zúčtuje úhrady faktur spoluřešitelů a refakturované částky na účtě zvlášť pro tyto účely zřízeném a vedeném podle jednotlivých úkolů.

§ 13

Financování cílových prémií a mimořádných odměn v technickém rozvoji

(1) Za úspěšně, urychleně a hospodárně provedené vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mohou být vypsány a z prostředků státních rozpočtů poskytnuty cílové prémie a mimořádné odměny.

(2) Cílové prémie a mimořádné odměny vypisují

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státního rozpočtu federace po projednání, popř. na návrh nadřízeného ústředního orgánu; u úkolů ze státních programů základního výzkumu na návrh Československé akademie věd,

b) ministerstva výstavby a techniky republik u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů republik po projednání, popř. na návrh nadřízeného ústředního orgánu.

(3) Cílové prémie a mimořádné odměny se poskytují hospodářským organizacím do fondu odměn, a rozpočtovým a příspěvkovým organizacím do mzdových prostředků.

(4) Cílové prémie se poskytují

a) v plné výši po splnění úkolu, jehož charakter nepředpokládá využití výsledků v provozu,

b) do výše 60 % po splnění úkolů, jehož charakter předpokládá následné využití výsledků v provozu; zbytek prémie se poskytne poté, kdy bylo započato s využíváním těchto výsledků v provozu.

(5) Mimořádné odměny se poskytují po splnění úkolu.

§ 14

Neinvestiční dotace na technický rozvoj

(1) Dotace poskytované ústředními orgány z resortního fondu technického rozvoje *) jsou určeny

a) oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů na řešení úkolů oborového plánu technického rozvoje; poskytují se ve výši odpovídající podílu z nákladů plánovaných na řešení úkolu,

b) hospodářským organizacím k úhradě nákladů na některé činnosti v oblasti rozvoje vědy a techniky; poskytují se ve výši odpovídající buď podílu z celkových nákladů rozpočtovaných na činnost anebo celkovým rozpočtovaným nákladům.

(2) Dotace poskytované oborovým ředitelstvím z oborového fondu technického rozvoje jsou určeny podřízeným podnikům k úhradě nákladů na řešení úkolů podnikového plánu technického rozvoje.

(3) Dotace se poskytují v termínech a za podmínek předem stanovených; nedodrží-li organizace podmínky, za kterých byly dotace poskytnuty, jsou povinny je vrátit.

(4) Hospodářským organizacím mohou být výjimečně poskytnuty ze státních rozpočtů neinvestiční dotace na technický rozvoj, a to na řešení úkolů a na činnosti vyplývající ze závažných potřeb plánovaného společenského a hospodářského rozvoje, zejména na činnosti spojené s funkcí vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a s úkoly v oblasti vědeckotechnických informací. Dotace se poskytují jen na základě věcně zdůvodněných případů a písemně předem stanovených podmínek při současném zvážení finanční situace organizace; podmínkami musí být podrobně určeny zejména účel dotace a doba, po kterou má být dotace poskytována.

§ 15

Úplaty za výsledky vyřešených úkolů

(1) Výsledky vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky, popř. jejich části, použitelné pro zavedení nových výrobků, nových výrobních technologií a pro zvýšení hospodárnosti se předávají jiné organizaci k dalšímu využití za úplatu, a to v dohodnuté výši a ve sjednaných lhůtách; jde-li o výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státních rozpočtů, předává je koordinační pracoviště. Oborovým ředitelstvím podílejícím se na financování úkolů [§ 11 odst. 1 písm. b)] a podnikům hradícím faktury za řešení úkolů (§ 12 odst. 1) předává koordinační pracoviště výsledky bezúplatně.

(2) Organizace provádějí úplatu koordinačnímu pracovišti buď jednorázově anebo v ročních splátkách po dobu nejvýše tří let. Lhůta splatnosti začíná dnem předání výsledků.

(3) Koordinačnímu pracovišti, které samo řeší a využije výsledek nebo část vyřešeného úkolu financovaného v plné výši ze státního rozpočtu, může být stanovena výše úhrady do státního rozpočtu

a) u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popř. příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky na návrh nadřízeného ústředního orgánu,

b) u úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů nadřízeným ústředním orgánem.

(4) Koordinační pracoviště odvádí úplaty (úhrady) podle odst. 1 a 3 nadřízenému ústřednímu orgánu na příjmový rozpočtový účet u Státní banky československé (dále jen "banka"); na platebním dokladu vyznačí v účelu platby číslo úkolu a pořadové číslo úkolu, jehož se úhrada týká. Ústřední orgány ve své evidenci člení úplaty (úhrady) podle pořadových čísel úkolů.

(5) Nadřízený ústřední orgán může ponechat koordinačnímu pracovišti až 2 % z dosažených úplat, které se

a) považují za dotaci k hospodářskému výsledku, jde-li o organizaci hospodářskou,

b) zahrnují do fondu kulturních a sociálních potřeb, jde-li o organizaci rozpočtovou nebo příspěvkovou.

(6) Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů podnikového plánu technického rozvoje jsou součástí výnosů podniku. Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů oborového, popř. podnikového plánu technického rozvoje, na něž byla poskytnuta dotace, tvoří příjem oborového fondu technického rozvoje, popř. součást celkových výnosů podniku.

(7) Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státního rozpočtu podílově se odvádějí do státního rozpočtu v procentní výši, v níž byly úkoly ze státního rozpočtu financovány; zbývající část je součástí celkových výnosů oborového ředitelství nebo podniku. Úplaty za předané výsledky vyřešených úkolů financovaných nejprve ze státního rozpočtu a později z dalších zdrojů se odvádějí do státního rozpočtu a do těchto zdrojů v poměru, v jakém z nich byly úkoly financovány.

(8) Výše úplaty (úhrady) se stanoví se zřetelem k celkovým prostředkům vynaloženým na řešení úkolu a k ekonomické efektivnosti realizace výsledků řešení.

(9) Úplaty (úhrady) za výsledky vyřešených úkolů provádějí hospodářské organizace na vrub svých nákladů (mimo rezervu na technický rozvoj), a to buď běžného roku anebo časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

(10) Předávání výsledků vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky do zahraničí formou licenčních a jim podobných smluv upravují zvláštní předpisy. *)

§ 16

Odvod prostředků za zbylé předměty

(1) Organizace, která řešila úkoly rozvoje vědy a techniky, je povinna nejpozději do jednoho roku po splnění úkolu všechny zbylé předměty (prototypy, zkušební a pokusná zařízení, stroje, přístroje, materiál, stavby) aktivovat nebo převést na jinou organizaci.

(2) Předměty, které mají povahu základních prostředků a které může organizace sama využít, převezme do svých základních prostředků. Předměty, které nemají povahu základních prostředků, převezme

a) hospodářská a příspěvková organizace do zásob,

b) rozpočtová organizace jako bezplatně získaný materiál nebo drobné a krátkodobé předměty; finanční prostředky ve výši jejich ocenění váže jako trvalou finanční úsporu.

(3) Pokud organizace využije předměty již před splněním úkolu, postupuje obdobně podle předchozího odstavce.

(4) Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů podnikového plánu technického rozvoje jsou součástí celkových výnosů podniku. Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů oborového, popř. podnikového plánu technického rozvoje, na něž byla poskytnuta dotace, tvoří příjem oborového fondu technického rozvoje, popř. součást celkových výnosů podniku.

(5) Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů financovaných ze státního rozpočtu se odvádějí do státního rozpočtu; jsou-li úkoly financovány podílově, odvádějí se prostředky v procentní výši, v níž byly úkoly ze státního rozpočtu financovány a zbývající část prostředků je součástí celkových výnosů oborového ředitelství nebo podniku. Prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů financovaných nejprve ze státního rozpočtu a později z dalších zdrojů se odvádějí do státního rozpočtu a do těchto zdrojů v poměru, v jakém z nich byly úkoly financovány.

(6) Organizace odvádějí nebo do svých výnosů zahrnují prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů rozvoje vědy a techniky, a to ve výši

a) reprodukční pořizovací ceny snížené o oprávky, jde-li o předměty, které převádějí do svých základních prostředků, nebo

b) ceny stanovené podle cenových předpisů (popř. i předpisů o dani z obratu), jde-li o předměty, které převádějí do zásob.

(7) Organizace odvádějí prostředky získané využitím předmětů zbylých po splnění úkolů odděleně od úplat za využití výsledků vyřešených úkolů.

HLAVA DRUHÁ

Hospodaření s prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky

§ 17

(1) Prostředky státního rozpočtu na úhradu faktur za řešení úkolů ve výši vyplývající pro příslušný rok ze státního plánu rozvoje vědy a techniky si zajišťuje koordinační pracoviště

a) v návrhu finančního plánu, je-li organizací hospodářskou,

b) v návrhu rozpočtu, je-li organizací rozpočtovou nebo příspěvkovou.

(2) Nadřízený ústřední orgán stanoví koordinačnímu pracovišti na každý jednotlivý úkol roční rozpočtový limit k úhradě faktur. Je-li úkol financován podílově, stanoví limit ve výši odpovídající procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v příslušném roce.

(3) Ústřední orgán při předání limitu koordinačnímu pracovišti v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky uvede

a) na přední straně "Oznámení limitu" pořadové číslo úkolu před číslem výdajového rozpočtového účtu, název koordinačního pracoviště a název a číslo úkolu,

b) na rubu "Oznámení limitu" lhůtu pro splnění úkolu a cenu za jeho řešení. Je-li úkol financován podílově, uvede též částku prostředků státního rozpočtu určenou na úhradu faktur a procentní výši, ve které budou tyto prostředky převáděny na zvláštní účet (§ 20 odst. 2 písm. b).

§ 18

Změny a zrušení rozpočtového limitu

(1) Jestliže dojde v průběhu roku k vyšší potřebě prostředků v důsledku rychlejšího řešení úkolu, může nadřízený ústřední orgán zvýšit koordinačnímu pracovišti rozpočtový limit na úhradu faktur za podmínek, že

a) nebude překročena cena za řešení úkolu,

b) nebude překročen celkový objem prostředků určený v rozpočtu ústředního orgánu na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky,

c) v případech, kdy úkol je financován podílově, bude zvýšení odpovídat nejvýše procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v příslušném roce a nebude překročena celková částka ze státního rozpočtu určená na financování úkolu.

(2) Jestliže dojde v průběhu roku k nižší potřebě prostředků na řešení úkolu, může nadřízený ústřední orgán upravit limity na další roky za podmínek uvedených v předchozím odstavci.

(3) Nadřízený ústřední orgán může provést změnu celkového limitu, dojde-li v důsledku schválené změny úkolu ke změně ceny za jeho řešení; v takovém případě může ústřední orgán provést i změnu ročního limitu.

(4) Nadřízený ústřední orgán zruší nepoužitou část limitu a možnost dalšího čerpání prostředků státního rozpočtu u každého úkolu nejpozději do dvou měsíců po lhůtě stanovené pro splnění úkolu ve státním plánu rozvoje vědy a techniky.

§ 19

Výdajový rozpočtový účet a zvláštní účet

(1) Banka zřizuje na základě ročních rozpočtových limitů na úhradu faktur koordinačním pracovištím výdajové rozpočtové účty na úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky financované ze státního rozpočtu v plné výši i podílově.

(2) Koordinační pracoviště soustřeďuje na zvláštním účtě, který na jeho požádání otevře banka, prostředky oborového ředitelství podílejícího se na financování úkolu. Prostředky na tomto účtě nejsou zúročitelné, koncem roku nepropadají a nesmějí být použity k jiným účelům.

(3) Oborové ředitelství převádí své finanční prostředky na zvláštní účet koordinačního pracoviště v termínech dohodnutých s tímto pracovištěm, a to tak, aby bylo zajištěno plynulé financování úkolu.

§ 20

Úhrada faktur za řešení úkolu

(1) Koordinační pracoviště uhrazuje

a) faktury za úkoly vyřešené spoluřešitelskými organizacemi,

b) vnitropodnikové faktury za úkoly vyřešené koordinačním pracovištěm; podmínkou je, že toto pracoviště je hospodářskou nebo příspěvkovou organizací a řeší samo celý úkol nebo jeho část

(2) Koordinační pracoviště uhrazuje faktury uvedené v předchozím odstavci takto:

a) jestliže je úkol financován ze státního rozpočtu v plné výši, z výdajového rozpočtového účtu;

b) jestliže je úkol financován podílově, ze zvláštního účtu; na tento účet současně převede částku z výdajového rozpočtového účtu ve výši odpovídající procentnímu podílu prostředků státního rozpočtu z celkových prostředků určených na úhradu faktur za řešení úkolu v příslušném roce.

(3) Řeší-li rozpočtové organizace celý úkol financovaný ze státního rozpočtu podílově a koordinačním pracovištěm je rozpočtová organizace, odvádí oborové ředitelství své prostředky odpovídající procentnímu podílu na financování úkolu koordinačnímu pracovišti; toto pracoviště je odvede nadřízenému ústřednímu orgánu na příjmový rozpočtový účet u banky.

§ 21

Evidence a kontrola

(1) Koordinační pracoviště zajišťuje přehled o celkových zdrojích financování a prostředcích vynaložených na řešení úkolů. Je povinno vést analytickou evidenci vynakládaných prostředků podle jednotlivých úkolů a přehled o celkově vynaložených prostředcích na každý jednotlivý úkol po celou dobu jeho řešení.

(2) Koordinační pracoviště je povinno kontrolovat správnost faktur předkládaných spoluřešitelskými organizacemi. Kontrolu faktur si může vyhradit nadřízený ústřední orgán, oborové ředitelství podílející se na financování úkolu nebo podnik uhrazující stanovenou výši faktur za řešení úkolu; tím není dotčena kontrolní povinnost koordinačního pracoviště.

(3) Finanční kontrolu hospodaření s prostředky na řešení úkolů provádí nadřízený ústřední orgán v průběhu roku, nejméně však jedenkrát ke konci roku před schválením výsledků hospodaření organizace za uplynulé období. *)

(4) K zabezpečení finanční kontroly provádí koordinační pracoviště, nadřízený ústřední orgán, oborové ředitelství podílející se na financování úkolu nebo podnik uhrazující stanovenou výši faktur za řešení úkolu operativně věcnou kontrolu plnění prací na úkolu.

(5) Při opakovaném zjištění nedostatků v čerpání prostředků státního rozpočtu a v odvádění úplat (úhrad) za předané výsledky vyřešených úkolů může nadřízený ústřední orgán zastavit koordinačnímu pracovišti další čerpání prostředků ze státního rozpočtu.

HLAVA TŘETÍ

Hospodaření s prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky

§ 22

Při hospodaření s prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státních rozpočtů se postupuje obdobně podle hlavy druhé.

ČÁST ČTVRTÁ

Neinvestiční náklady obdobných činností

§ 23

Neinvestiční náklady obdobných činností jsou náklady

a) na technickou normalizaci,

b) na typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě,

c) na schvalování a hodnocení jakosti výrobků,

d) na činnosti v oblasti průmyslových práv.

Pokud tyto náklady tvoří nezbytnou součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu rozvoje vědy a techniky [§ 3 odst. 1 písm. h)], platí pro jejich financování ustanovení části první až třetí.

§ 24

(1) Náklady na technickou normalizaci [§ 23 písm. a)] zahrnují

a) náklady na řešení úkolů technické normalizace,

b) náklady na mezinárodní normalizační činnost,

c) náklady organizace spojené s řízením technické normalizace v určeném oboru, pokud k tomu byla nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s Úřadem pro normalizaci a měření a zúčastněnými ústředními orgány pověřena. *)

(2) Náklady na typizaci a experimentální ověřování ve výstavbě [§ 23 písm. b)] zahrnují

a) náklady na vypracování typizačních studií a úkolů,

b) vícenáklady spojené s vypracováním projektů experimentálních staveb a s provedením těchto staveb,

c) náklady na vyhodnocení experimentálních staveb,

d) náklady na odstranění případných vad a škod vzniklých experimentem.

(3) Náklady na schvalování a hodnocení jakosti výrobků [§ 23 písm. c)] zahrnují

a) náklady spojené s vlastním schvalováním a hodnocením jakosti výrobků,

b) náklady na provádění kontrol schválených a zhodnocených výrobků,

c) úhradu faktur státním zkušebnám za schvalování a hodnocení jakosti výrobků.

(4) Náklady na činnosti v oblasti průmyslových práv [§ 23 písm. d)] zahrnují

a) náklady na evidenci přihlašovaných vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a na jejich technickoekonomické hodnocení,

b) náklady na průzkum novosti a hospodářské využitelnosti vynálezů a průmyslových vzorů,

c) náklady na přihlašování a udržování předmětů průmyslových práv v tuzemsku a v zahraničí,

d) odměny za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory a vyřešení tematických úkolů,

e) úhrady autorům objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů za výkresy, modely a prototypy,

f) náklady na soutěže v oblasti průmyslových práv,

g) náklady na rozpracování, zkoušení, zavádění a rozšiřování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

§ 25

Zdroje financování

Neinvestiční náklady obdobných činností se financují

a) ze státních rozpočtů,

b) z provozních prostředků oborového ředitelství,

c) z provozních prostředků podniku.

§ 26

Prostředky státních rozpočtů

(1) Ze státního rozpočtu federace nebo ze státních rozpočtů republik se podle podřízenosti organizací federálním ústředním orgánům nebo ústředním orgánům republik hradí

a) výdaje na činnost státních zkušeben, které jsou rozpočtovými organizacemi, včetně výdajů na kooperaci s hospodářskými a příspěvkovými organizacemi,

b) příspěvky na provoz státním zkušebnám, které jsou příspěvkovými organizacemi.

(2) Ze státních rozpočtů se dále poskytují prostředky na úhradu

a) faktur za řešení úkolů technické normalizace včetně úkolů mezinárodní normalizace sjednané ústředními orgány,

b) faktur za řešení úkolů plánu typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě v rozsahu dohodnutém federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a ministerstvy výstavby a techniky republik s příslušným ministerstvem financí,

c) odměn za vyhodnocená řešení resortních plánů tematických úkolů,

d) odměn za vyhodnocená řešení v soutěžích v oblasti průmyslových práv pořádaných ústředními orgány,

e) faktur za další práce a služby sjednané ústředními orgány, a to v rozsahu stanoveném v § 24.

(3) Prostředky na řešení úkolů plánu státní normalizace, na odměny za objevy a vyhodnocená řešení celostátního plánu tematických úkolů se poskytují ze státního rozpočtu federace.

§ 27

Provozní prostředky oborového ředitelství

Z provozních prostředků oborového ředitelství na vrub nákladů se hradí

a) náklady na činnosti uvedené v § 24 prováděné oborovým ředitelstvím ve vlastní režii,

b) faktury za dodávky, práce a služby uvedené v § 24 provedené jinými organizacemi pro oborové ředitelství.

§ 28

Provozní prostředky podniku

Z provozních prostředků podniku na vrub nákladů se hradí

a) náklady na činnosti uvedené v § 24 prováděné podnikem ve vlastní režii,

b) faktury za dodávky, práce a služby uvedené v § 24 provedené jinými organizacemi pro podnik.

Způsob financování

§ 29

(1) Neinvestiční dodávky, práce a služby v oblasti obdobných činností se financují obdobně podle ustanovení § 10.

(2) Organizace zahrnují neinvestiční náklady obdobných činností (§ 23 a 24)

a) do nákladů výroby příslušných výrobků, týkají-li se přesně vymezených druhů a počtu výrobků,

b) do dílenské režie, jde-li o činnosti, jejichž výsledky jsou použitelné jen v určitém provozu,

c) do celopodnikové režie, jde-li o činnosti, jejichž výsledky jsou použitelné ve více provozech.

(3) Organizace, která převzala od autorů modely a prototypy, postupuje obdobně

a) podle ustanovení § 16 odst. 1 a 3, převezme-li je ke zkoušení,

b) podle ustanovení § 16 odst. 2, převezme-li je k využití.

(4) Za úspěšně, urychleně a hospodárně provedené vyřešení úkolů plánu státní normalizace mohou být vypsány Úřadem pro normalizaci a měření mimořádné odměny. Tyto odměny se poskytují z prostředků státního rozpočtu federace, a to

a) hospodářským organizacím do fondu odměn,

b) rozpočtovým a příspěvkovým organizacím do mzdových prostředků.

(5) Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí obdobně pro mimořádné odměny, které může vypsat federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj za úspěšně, urychleně a hospodárně provedené vyřešení úkolů plánu typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě.

(6) Pokud bez objektivních příčin organizace nevyužije do lhůty dohodnuté s ústředním orgánem vyřešený úkol celostátního a resortního plánu tematických úkolů, který převzala k využití, odvede do příslušného státního rozpočtu penále ve výši odměny vyplacené autorovi.

§ 30

(1) Hospodářské organizace mohou hradit z provozních prostředků na vrub nákladů faktury za řešení úkolů plánu typizace ve výstavbě financovaných ze státních rozpočtů, a to do výše stanovené podle odst. 2.

(2) Výši faktur za řešení úkolů plánu typizace ve výstavbě stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstva výstavby a techniky republik na návrh nadřízeného ústředního orgánu.


ČÁST PÁTÁ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 31

Ústřední orgány jsou povinny zabezpečit evidenci

a) prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu na řešení jednotlivých úkolů státního a resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) prostředků získaných za předané výsledky jednotlivých vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a jednotlivých úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státního rozpočtu,

c) prostředků získaných za předměty zbylé po splnění jednotlivých úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a jednotlivých úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky financovaných ze státního rozpočtu,

d) cílových prémií a mimořádných odměn poskytnutých za řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky,

e) mimořádných odměn poskytnutých za řešení úkolů plánu státní normalizace a úkolů plánu typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě.

§ 32

Financování neinvestičních nákladů rozvoje vojenské vědy a techniky upravují zvláštní předpisy federálního ministerstva financí a Státní plánovací komise.

§ 33

Penále

(1) Ústřední orgány a organizace, které použijí prostředků určených na financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností v rozporu s touto vyhláškou, zaplatí za každý den neoprávněného použití prostředků penále do příslušného státního rozpočtu ve výši 0,1 % z částky neoprávněně použité; pro neoprávněné použití prostředků státních rozpočtů platí zvláštní předpisy. *)

(2) Penále nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byly splněny úkoly rozvoje vědy a techniky a ostatní práce a služby v oblasti rozvoje vědy a techniky nebo v oblasti obdobných činností. Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání penále, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byla organizace o tomto úkonu zpravena.

(3) Nadřízený ústřední orgán může rozhodnout o vrácení prostředků do resortního fondu technického rozvoje, jestliže organizace prostředků z něho poskytnutých neoprávněně použila při řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky.

§ 34

Federální ministerstvo financí může povolit výjimky z této vyhlášky pro organizace řízené federálními orgány. Pro organizace řízené orgány republik mohou povolit výjimky ministerstva financí republik; pokud nejde o organizace řízené národními výbory, postupují přitom ministerstva financí republik v dohodě s federálním ministerstvem financí.

§ 35

Zrušuje se:

a) vyhláška ministerstva financí č. 103/1966 Sb., o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností;

b) směrnice ministerstva financí, Státní komise pro techniku a Státní banky československé č. 10/1967 Ú. v. pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na úhradu faktur za řešení úkolů státního plánu výzkumných a vývojových prací a za ostatní práce a služby objednané v oblasti výzkumu a vývoje ústředními orgány od 1. ledna 1967.

§ 36

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.


Ministr: Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

*) Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

*) § 31 nařízení vlády ČSSR č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací (tj. odvodem části prostředků z oborových fondů technického rozvoje a odvodem části zisku přímo podřízených podniků, a to ve výši stanovené nadřízeným ústředním orgánem).

*) § 26 nařízení vlády ČSSR č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací (tj. centralizací části zisku od podřízených podniků, u oborového podniku bez přidružených národních podniků a účelových organizací přídělem ze zisku).

*) Rezerva na technický rozvoj se nevytváří v nákladech hospodářských výzkumných a vývojových organizací.

*) § 31 nařízení vlády ČSSR č. 139/1971 Sb., o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací.

*) Výnos ministra zahraničního obchodu č. 1/1968 o licenčních a jim podobných smlouvách uzavíraných s devizovými cizozemci a o smlouvách na projektové, inženýrské a konzultační práce, otištěný ve Věstníku ministerstva zahraničního obchodu, částka 1/1968 ze dne 1. března 1968.

*) Provádění revizí hospodaření s prostředky poskytnutými ze státních rozpočtů, popř. ze státních fondů na řešení úkolů upravují zvláštní předpisy (zákon ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách a zákon SNR č. 115/1970 Sb., o finančních správách).

*) § 13 zákona č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci.

*) § 16 zákona č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Přesunout nahoru