Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 6/1970 Sb.Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se provádí zákon o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

Částka 1/1970
Platnost od 18.02.1970
Účinnost od 18.02.1970
Zrušeno k 01.01.1972 (111/1971 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

6

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí České socialistické republiky

ze dne 3. února 1970,

kterou se provádí zákon o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 35 zákona č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen "zákon"):


§ 1

Poplatníci daní

(k § 2 zákona)

(1) Za průmyslovou činnost ve smyslu zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; za průmyslovou činnost se však nepovažuje činnost podniků podléhajících oborovému ředitelství Vodní toky a vodohospodářských organizací řízených národními výbory, dále činnost podniků Filmový průmysl, Filmové laboratoře, Ústředí uměleckých řemesel, Ústředí lidové umělecké výroby a Divadelní služba.

(2) Pro posouzení, zda objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností, přesahuje polovinu celkových výkonů, je rozhodný poměr tržeb z průmyslové a stavební činnosti k celkovým tržbám z výrobních činností *) dosažených v předchozím kalendářním roce; u organizací, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.

(3) Oborová (generální) ředitelství, která jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění, platí daň ze zisku a daň z jmění jen pokud jde o zisk z jejich vlastní činnosti a o jejich vlastní jmění. Pro posouzení toho, zda zákonu podléhají oborová (generální) ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací podléhajících těmto daním k prvnímu dni zdaňovacího období.

(4) Organizacemi zahraničního obchodu se rozumějí:

a) organizace (podniky) zřízené podle předpisů o státní organizaci zahraničního obchodu; **)

b) ostatní organizace (podniky) provádějící zahraniční obchod jako hlavní činnost.

§ 2

Připočitatelné položky

(k § 4 zákona)

(1) Příspěvky podle § 4 písm. a) bod 1 zákona, k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou např. příspěvky na dobrovolné pojištění pracujících u Státní pojišťovny, příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů jejich činnosti.

(2) Tvorba nebo zvýšení stavu rezerv je připočitatelnou položkou tehdy, jestliže je účtována na vrub nákladů poplatníka v rozporu s právními předpisy; za rezervy, které právní předpisy dovolují tvořit, se považují všechny rezervy podle směrnic k jednotné účtové osnově v národním hospodářství.

(3) Přerozdělení prostředků *) se provádí ze zisku po zdanění. Částky přijaté z přerozdělení prostředků se u příjemců nezdaňují. Výjimku tvoří jen částky přijaté (§ 4 písm. c) zákona) nebo poskytnuté (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona) z přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu.

§ 3

Odpočitatelné položky

(k § 5 zákona)

(1) U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona 50 % částek, které zaplatí dodavateli jako splátky (včetně splátkami vypořádaných záloh) nebo jako doplatek na fakturu. *) U podnikové bytové výstavby prováděné ve vlastní režii může si odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1970 se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby.

(2) Pokud v rámci podnikové bytové výstavby jsou budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostor z rozpočtové ceny.

(3) Odečíst lze částky zaplacené na podnikovou bytovou výstavbu z vlastních zdrojů (včetně splátek úvěru na podnikovou bytovou výstavbu čerpaného do 31. 12. 1969) a z úvěru čerpaného po 1. lednu 1970, nikoliv však částky z dotací, které byly poplatníku na podnikovou bytovou výstavbu poskytnuty. Splátky úvěru na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaného po 1. lednu 1970, nejsou odpočitatelnou položkou.

(4) Sdruží-li se několik podniků k společnému provedení bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek svrchu uvedených odečítat jednotliví účastníci, a to poměrnou částkou podle výše účasti.

§ 3a

Daňová sazba

(k § 6 zákona)

(1) Snížená sazba daně ze zisku podle § 6 písm. a) až c) zákona se vztahuje i na oborové (generální) ředitelství, pokud se tato sazba vztahuje alespoň na polovinu podřízených organizací.

(2) Sazba daně podle § 6 písm. a) zákona pro organizace zabývající se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců se vztahuje v působnosti ministerstva stavebnictví na národní podniky Stavokonstrukce Uhříněves, Kovona Karviná a Závody stavební prefabrikace Boletice.

§ 4

Jmění poplatníka

(k § 9 zákona)

(1) Zálohy a splátky poskytnuté investory dodavatelům *) nesnižují základ daně z jmění.

(2) Za akciový kapitál u tuzemských akciových společností, který je součástí jmění poplatníka podle § 9 odst. 1 zákona, se považuje pouze splacený akciový kapitál.

(3) Zůstatkovou cenu základních prostředků, která se z jmění poplatníka odečítá, lze odečíst jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv úvěry nebo jinými zdroji.

(4) Zůstatková cena vestavěných objektů, které slouží výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly, odečítá se z jmění poplatníka ve výši podle odstavce 3.

§ 5

Průměrný stav jmění

(k § 11 zákona)

Průměrný stav jmění poplatníka se vypočítá ze stavu jmění k 1. lednu a k 31. prosinci zdaňovacího období.

§ 5a

Daňová sazba

(k § 10 zákona)

Snížená sazba daně z jmění podle § 10 zákona se vztahuje i na oborové (generální) ředitelství, pokud se tato sazba vztahuje alespoň na polovinu podřízených organizací.

§ 6

Základ daně

(k § 13 zákona)

Základem daně z objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku, které se ve smyslu § 3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, zahrnují do mzdových prostředků.

§ 7

Daňová sazba

(k § 14 zákona)

Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle účetních a statistických předpisů platných pro běžný rok.

§ 8

Příspěvek na sociální zabezpečení

(k § 15 zákona)

Základ příspěvku na sociální zabezpečení je totožný se základem daně z objemu mezd (§ 13 zákona).

§ 9zrušeno

§ 10

Daňové přiznání

(k § 18 zákona)

(1) Lhůta k podání přiznání k podnikovým daním může být z důležitých důvodů národním výborem přiměřeně prodloužena. Prodloužení této lhůty má za následek i prodloužení lhůty pro doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou v přiznání (§ 22 odst. 4 zákona).

(2) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním i za rok, ve kterém vykázal ztrátu.

§ 11

Placení daní

(k § 22 zákona)

(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku a na daň z objemu mezd je finanční plán organizace.

(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit národnímu výboru do 8 dnů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

(3) Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se přihlíží k připočitatelným a odpočitatelným položkám podle § 4 a 5 zákona.

(4) U poplatníků se sezónní výrobou stanoví národní výbor na žádost poplatníka měsíční zálohy na daně zpravidla ve výši jedné třetiny čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.

(5) Každá daň se platí na zvláštní účet národního výboru u Státní banky československé a u národního výboru se účtuje na samostatném účtu.

§ 12

Penále

(k § 23 zákona)

(1) Za včas nezaplacenou daň nebo zálohu se považuje i rozdíl, o který poplatník zaplatil méně než měl zaplatit.

(2) Penále vypočte národní výbor po uplynutí každého čtvrtletí a vydá o tom výměr.

§ 13

Kontrola daní

(k § 25 zákona)

Organizace, které vzniknou po 1. lednu 1970, nebo u nichž nastanou po tomto dni skutečnosti zakládající daňovou povinnost, jsou povinny oznámit to národnímu výboru.

§ 14

Příspěvek na sociální zabezpečení

(k § 27 zákona)

Příspěvek se odvádí na zvláštní účet národního výboru u Státní banky československé.


§ 15

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 6/1971 Sb. Čl. II

Kde se ve vyhlášce č. 6/1970 Sb. mluví o národních výborech, rozumějí se tím finanční správy; jsou-li poplatníky organizace řízené národními výbory, rozumějí se tím národní výbory.


Ministr financí: Ing. Lér, CSc., v. r.

Poznámky pod čarou

*) Účet 400 - Tržby z výrobních činností.

**) Zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.

*) § 39 a § 71 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148 Sb/1968 a č. 1969/1969 Sb.

*) vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací

*) § 9 a 10 vyhlášky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací.

Přesunout nahoru