6
VYHLÁŠKA
Ministerstva financí České socialistické republiky
ze dne 3. února 1970,
kterou se provádí zákon o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 35 zákona č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen "zákon"):
§ 1
Poplatníci daní
(k § 2 zákona)
(1) Za průmyslovou činnost ve smyslu zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; za průmyslovou činnost se však nepovažuje činnost podniků podléhajících oborovému ředitelství Vodní toky a vodohospodářských organizací řízených národními výbory, dále činnost podniků Filmový průmysl, Filmové laboratoře, Ústředí uměleckých řemesel, Ústředí lidové umělecké výroby a Divadelní služba.
(2) Pro posouzení, zda objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností, přesahuje polovinu celkových výkonů, je rozhodný poměr tržeb z průmyslové a stavební činnosti k celkovým tržbám z výrobních činností *) dosažených v předchozím kalendářním roce; u organizací, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.
(3) Oborová (generální) ředitelství, která jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění, platí daň ze zisku a daň z jmění jen pokud jde o zisk z jejich vlastní činnosti a o jejich vlastní jmění. Pro posouzení toho, zda zákonu podléhají oborová (generální) ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací podléhajících těmto daním k prvnímu dni zdaňovacího období.
(4) Organizacemi zahraničního obchodu se rozumějí:
a) organizace (podniky) zřízené podle předpisů o státní organizaci zahraničního obchodu; **)
b) ostatní organizace (podniky) provádějící zahraniční obchod jako hlavní činnost.
§ 2
Připočitatelné položky
(k § 4 zákona)
(1) Příspěvky podle § 4 písm. a) bod 1 zákona, k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou např. příspěvky na dobrovolné pojištění pracujících u Státní pojišťovny, příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů jejich činnosti.
(2) Tvorba nebo zvýšení stavu rezerv je připočitatelnou položkou tehdy, jestliže je účtována na vrub nákladů poplatníka v rozporu s právními předpisy; za rezervy, které právní předpisy dovolují tvořit, se považují všechny rezervy podle směrnic k jednotné účtové osnově v národním hospodářství.
(3) Přerozdělení prostředků *) se provádí ze zisku po zdanění. Částky přijaté z přerozdělení prostředků se u příjemců nezdaňují. Výjimku tvoří jen částky přijaté (§ 4 písm. c) zákona) nebo poskytnuté (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona) z přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu.
§ 3
Odpočitatelné položky
(k § 5 zákona)
(1) U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona 50 % částek, které zaplatí dodavateli jako splátky (včetně splátkami vypořádaných záloh) nebo jako doplatek na fakturu. *) U podnikové bytové výstavby prováděné ve vlastní režii může si odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1970 se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby.
(2) Pokud v rámci podnikové bytové výstavby jsou budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostor z rozpočtové ceny.
(3) Odečíst lze částky zaplacené na podnikovou bytovou výstavbu z vlastních zdrojů (včetně splátek úvěru na podnikovou bytovou výstavbu čerpaného do 31. 12. 1969) a z úvěru čerpaného po 1. lednu 1970, nikoliv však částky z dotací, které byly poplatníku na podnikovou bytovou výstavbu poskytnuty. Splátky úvěru na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaného po 1. lednu 1970, nejsou odpočitatelnou položkou.
(4) Sdruží-li se několik podniků k společnému provedení bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek svrchu uvedených odečítat jednotliví účastníci, a to poměrnou částkou podle výše účasti.
§ 3a
Daňová sazba
(k § 6 zákona)
(1) Snížená sazba daně ze zisku podle § 6 písm. a) až c) zákona se vztahuje i na oborové (generální) ředitelství, pokud se tato sazba vztahuje alespoň na polovinu podřízených organizací.
(2) Sazba daně podle § 6 písm. a) zákona pro organizace zabývající se převážně výrobou konstrukcí nebo dílců se vztahuje v působnosti ministerstva stavebnictví na národní podniky Stavokonstrukce Uhříněves, Kovona Karviná a Závody stavební prefabrikace Boletice.
§ 4
Jmění poplatníka
(k § 9 zákona)
(1) Zálohy a splátky poskytnuté investory dodavatelům *) nesnižují základ daně z jmění.
(2) Za akciový kapitál u tuzemských akciových společností, který je součástí jmění poplatníka podle § 9 odst. 1 zákona, se považuje pouze splacený akciový kapitál.
(3) Zůstatkovou cenu základních prostředků, která se z jmění poplatníka odečítá, lze odečíst jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv úvěry nebo jinými zdroji.
(4) Zůstatková cena vestavěných objektů, které slouží výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly, odečítá se z jmění poplatníka ve výši podle odstavce 3.
§ 5
Průměrný stav jmění
(k § 11 zákona)
Průměrný stav jmění poplatníka se vypočítá ze stavu jmění k 1. lednu a k 31. prosinci zdaňovacího období.
§ 5a
Daňová sazba
(k § 10 zákona)
Snížená sazba daně z jmění podle § 10 zákona se vztahuje i na oborové (generální) ředitelství, pokud se tato sazba vztahuje alespoň na polovinu podřízených organizací.
§ 6
Základ daně
(k § 13 zákona)
Základem daně z objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku, které se ve smyslu § 3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, zahrnují do mzdových prostředků.
§ 7
Daňová sazba
(k § 14 zákona)
Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle účetních a statistických předpisů platných pro běžný rok.
§ 8
Příspěvek na sociální zabezpečení
(k § 15 zákona)
Základ příspěvku na sociální zabezpečení je totožný se základem daně z objemu mezd (§ 13 zákona).
§ 9zrušeno
§ 10
Daňové přiznání
(k § 18 zákona)
(1) Lhůta k podání přiznání k podnikovým daním může být z důležitých důvodů národním výborem přiměřeně prodloužena. Prodloužení této lhůty má za následek i prodloužení lhůty pro doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou v přiznání (§ 22 odst. 4 zákona).
(2) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním i za rok, ve kterém vykázal ztrátu.
§ 11
Placení daní
(k § 22 zákona)
(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku a na daň z objemu mezd je finanční plán organizace.
(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit národnímu výboru do 8 dnů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.
(3) Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se přihlíží k připočitatelným a odpočitatelným položkám podle § 4 a 5 zákona.
(4) U poplatníků se sezónní výrobou stanoví národní výbor na žádost poplatníka měsíční zálohy na daně zpravidla ve výši jedné třetiny čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.
(5) Každá daň se platí na zvláštní účet národního výboru u Státní banky československé a u národního výboru se účtuje na samostatném účtu.
§ 12
Penále
(k § 23 zákona)
(1) Za včas nezaplacenou daň nebo zálohu se považuje i rozdíl, o který poplatník zaplatil méně než měl zaplatit.
(2) Penále vypočte národní výbor po uplynutí každého čtvrtletí a vydá o tom výměr.
§ 13
Kontrola daní
(k § 25 zákona)
Organizace, které vzniknou po 1. lednu 1970, nebo u nichž nastanou po tomto dni skutečnosti zakládající daňovou povinnost, jsou povinny oznámit to národnímu výboru.
§ 14
Příspěvek na sociální zabezpečení
(k § 27 zákona)
Příspěvek se odvádí na zvláštní účet národního výboru u Státní banky československé.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 6/1971 Sb. Čl. II
Kde se ve vyhlášce č. 6/1970 Sb. mluví o národních výborech, rozumějí se tím finanční správy; jsou-li poplatníky organizace řízené národními výbory, rozumějí se tím národní výbory.
Ministr financí: Ing. Lér, CSc., v. r.
Poznámky pod čarou
*) Účet 400 - Tržby z výrobních činností.
**) Zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.
*) § 39 a § 71 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148 Sb/1968 a č. 1969/1969 Sb.
*) vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací
*) § 9 a 10 vyhlášky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací.