Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 154/1969 Sb.Zákon o mateřském příspěvku

Částka 47/1969
Platnost od 23.12.1969
Účinnost od 01.07.1970
Zrušeno k 20.10.1971 (107/1971 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

154

ZÁKON

ze dne 18. prosince 1969

o mateřském příspěvku

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


§ 1

Účel zákona

V zájmu zlepšení populačního vývoje se poskytuje pracujícím ženám, jestliže se věnují péči o děti a nemají v této době příjem z pracovní činnosti, mateřský příspěvek podle dalších ustanovení tohoto zákona.

§ 2

Osobní rozsah

(1) Tento zákon se vztahuje na

a) pracovnice v pracovním poměru,

b) členky výrobních družstev,

c) členky jednotných zemědělských družstev a občanky, které trvale pracují v jednotném zemědělském družstvu a nejsou dosud jeho členkami ani nejsou k němu v pracovním poměru (dále jen "družstevní rolnice"),

d) vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a Sborů nápravné výchovy,

e) jednotlivě hospodařící rolnice a jiné ženy samostatně hospodařící, jakož i spolupracující členky rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, *)

f) učnice, žákyně a studentky v denním studiu na školách poskytujících střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání, jakož i žákyně vojenských škol,

g) občanky poskytující služby a opravy na základě povolení národního výboru, **)

h) ženy, které jsou po skončení zaměstnání (pracovní činnosti), členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia vedeny v evidenci národního výboru jako uchazečky o zaměstnání, ***)

ch) spisovatelky, hudební skladatelky, výtvarné umělkyně, architektky, vědecké pracovnice, novinářky, výkonné umělkyně a artistky, uznané příslušnou vrcholnou ideovou organizací (dále jen "umělkyně"), +)

i) jiné ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění pracovníků jako pracovnice, pokud jde o jejich nároky v mateřství. ++)

(2) Kde se dále v tomto zákoně mluví o pracovnicích, rozumějí se tím ženy uvedené v předchozím odstavci; kde se mluví o zaměstnání, rozumí se tím též služba v ozbrojených silách, ozbrojených bezpečnostních sborech a ve Sborech nápravné výchovy, jakož i studium.

§ 3

Podmínky nároku

(1) Pracovnice, která se rozhodla pečovat o dítě do jednoho roku věku místo výkonu zaměstnání (pracovní činnosti), má nárok na mateřský příspěvek, jestliže

a) byla v posledních dvou letech před porodem zaměstnána (pracovně činná) alespoň 270 dnů,

b) celodenně a řádně pečuje

1. alespoň o jedno vlastní dítě do jednoho roku věku a vedle toho řádně pečuje o další dítě nebo děti (vlastní nebo převzaté do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči) ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě invalidní do 26 let věku, které vyžaduje stálé péče, nebo

2. alespoň o jedno vlastní dítě do jednoho roku věku, jde-li o pracovnici neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, a

c) v době této péče nemá nárok na mzdu (plat, pracovní odměnu, jiný příjem z výdělečné činnosti) ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, nemocenské péče v ozbrojených silách) nahrazující mzdu ani příspěvek před nástupem nového zaměstnání, *) příspěvek před umístěním do zaměstnání **) nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání. ***)

(2) Na mateřský příspěvek má nárok též pracovnice, která převzala dítě do jednoho roku věku do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči, i když pečuje celodenně a řádně jen o toto dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a c); přitom se podmínka doby zaměstnání (pracovní činnosti) zjišťuje ke dni, od kterého pracovnice převzala dítě do své trvalé péče.

(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující mateřskou péči se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela.

(4) Na mateřský příspěvek má nárok též neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá pracovnice [odstavec 1 písm. b) č. 2], i když je výdělečně činná, jestliže dítě mladší jednoho roku nemohlo být z vážných důvodů umístěno v jeslích a pracovnice mu po dobu výkonu zaměstnání (pracovní činnosti) jinak zajistila na svůj náklad potřebnou péči jinou osobou, než jsou rodiče, prarodiče nebo sourozenci pracovnice.

(5) Mateřský příspěvek náleží také tehdy, jestliže pracovnice skončila své zaměstnání (pracovní činnost) již před porodem, popřípadě převzetím dítěte do trvalé péče a od skončení zaměstnání (pracovní činnosti) do dne porodu (převzetí dítěte) neuplynula doba delší než devět měsíců.

(6) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže děti uvedené v předchozích odstavcích mají státní občanství Československé socialistické republiky a žijí na jejím území.

§ 4

Doba poskytování mateřského příspěvku

(1) Mateřský příspěvek se poskytuje nejdéle do dne, kdy dítě dosáhlo jednoho roku věku, i když po porodu tohoto dítěte další dítě (§ 3 odst. 1 písm. b) zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku, anebo invalidní dítě dosáhlo věku 26 let, přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně.

(2) Je-li dítě mladší jednoho roku nebo pracovnice ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se počínajíc čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný orgán (§ 12) může však ze závažných důvodů rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude poskytovat i nadále.

§ 5

Výše mateřského příspěvku

(1) Mateřský příspěvek činí, pečuje-li pracovnice

o jedno dítě do jednoho roku věku 500 Kčs

o dvě děti do jednoho roku věku 800 Kčs

o tři a více dětí do jednoho roku věku 1 200 Kčs

za kalendářní měsíc.

(2) Náleží-li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí při péči

o jedno dítě do jednoho roku věku 16 Kčs

o dvě děti do jednoho roku věku 26 Kčs

o tři a více dětí do jednoho roku věku 40 Kčs

za kalendářní den.

(3) Mateřský příspěvek se poskytuje měsíčně pozadu.

§ 6

Výjimečné poskytování mateřského příspěvku

Jestliže pracovnice pobírá nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo příspěvek před nástupem nového zaměstnání, příspěvek před umístěním nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání částkou, která je nižší, než by činil mateřský příspěvek a pracovnice jinak splňuje ostatní podmínky nároku na mateřský příspěvek, poskytuje se jí mateřský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenou dávkou, popřípadě příspěvkem před nástupem nového zaměstnání, příspěvkem před umístěním do zaměstnání nebo příspěvkem po dobu přípravy pro povolání.

§ 7

Souběh nároků

Splňuje-li pracovnice podmínky pro nárok na mateřský příspěvek ze dvou nebo několika zaměstnání (pracovních činností), náleží mateřský příspěvek jen jednou, a to z toho zaměstnání (pracovní činnosti), v němž pracovnice dosahovala vyššího výdělku.

§ 8

Změna a vrácení mateřského příspěvku

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho výši, nebo jestliže mateřský příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se odejme nebo sníží anebo jeho výplata zastaví dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zastavení výplaty příspěvku ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen. Zvýšení mateřského příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.

(2) Jestliže pracovnice zavinila, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinna tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákala, zamlčela některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnila jinou závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí mateřského příspěvku (§ 12). Částky neprávem přijaté, pokud je pracovnice povinna je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného mateřského příspěvku anebo ze mzdy nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. *)

(3) Vrácení částek vyplacených neprávem může být požadováno nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem, nejdéle však do tří let od jeho výplaty.

§ 9

Promlčení nároku na mateřský příspěvek

Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel.

§ 10

Úhrada

Výdaje vzniklé poskytováním mateřského příspěvku hradí stát.

Organizace a řízení

§ 11

Uplatnění nároku

(1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují

a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění jako pracovnice, u organizace provádějící jejich nemocenské pojištění,

b) členky výrobních družstev u družstva, v němž jsou pracovně činné,

c) družstevní rolnice u jednotného zemědělského družstva, v němž jsou pracovně činné,

d) vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,

e) ostatní pracovnice u okresního národního výboru příslušného podle jejich trvalého pobytu.

(2) Pracovnice, kterým vznikl nárok na mateřský příspěvek v případech uvedených v § 3 odst. 5, uplatňují nárok na tento příspěvek u té z organizací, popřípadě u toho z orgánů uvedených v předchozím odstavci, který byl pro ně příslušný v době skončení zaměstnání (pracovní činnosti).

§ 12

Orgány rozhodující o mateřském příspěvku

(1) O mateřském příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče v ozbrojených silách); pro rozhodování o mateřském příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péči v ozbrojených silách), jehož byla pracovnice naposledy účastna, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V ostatních případech rozhoduje o mateřském příspěvku okresní národní výbor (§ 11 odst. 1 písm. e); přitom postupuje podle správního řádu. Mateřský příspěvek vyplácí okresní národní výbor nejpozději 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek.

(3) Pro úkoly závodů a orgánů nemocenského pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhradu mateřského příspěvku mezi závody a orgány nemocenského pojištění platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění pracovníků.

§ 13

Povinnosti pracovnice

(1) Pracovnice, která uplatnila nárok na mateřský příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o mateřském příspěvku.

(2) Pracovnice je povinna hlásit změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

§ 14

Doba zaměstnání

(1) Do doby 270 dnů zaměstnání (pracovní činnosti) potřebné pro nárok na mateřský příspěvek se započítávají doby, v nichž pracovnice

a) byla účastna nemocenského pojištění pracovníků nebo členů výrobních družstev,

b) byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,

c) byla účastna zabezpečení družstevních rolníků podle předpisů o jejich sociálním zabezpečení anebo důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,

d) byla účastna zabezpečení umělců podle předpisů o jejich sociálním zabezpečení,

e) byla účastna důchodového zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru,

f) byla účastna zabezpečení důchodců v nemoci,

g) pobírala po zániku pojištění, popřípadě jiného zabezpečení (péče) nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo mateřský příspěvek,

h) studovala po skončení povinné školní docházky na škole poskytující střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání,

ch) byla po skončení zaměstnání (pracovní činnosti), členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání.

(2) Pokud se doby uvedené v předchozím odstavci navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.

§ 15

Součinnost zdravotnických zařízení a orgánů pověřených péčí o děti a mládež

Zdravotnická zařízení a orgány pověřené péčí o děti podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na mateřský příspěvek hlášení o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na mateřský příspěvek.

§ 16

Odstraňování tvrdostí

Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat okresní správy nemocenského pojištění, jde-li o pracovnice účastné nemocenského pojištění pracovníků, příslušný svaz výrobních družstev, jde-li o členky těchto družstev, účastné nemocenského pojištění členů výrobních družstev, orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách, jde-li o vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy; v ostatních případech může tyto tvrdosti odstraňovat okresní národní výbor.


Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 17

Pracovnicím, které dne 1. července 1970 pečují o dítě do jednoho roku věku a splňují ostatní podmínky stanovené tímto zákonem, se poskytuje mateřský příspěvek od 1. července 1970 po dobu stanovenou tímto zákonem.

§ 18

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí a příslušnými ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje nárok na mateřský příspěvek a jak se tento příspěvek vykazuje, zúčtovává a uhrazuje.

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1970.


Svoboda v. r.

Dr. Hanes v. r.

Ing. Černík v. r.

Poznámky pod čarou

*) § 1 odst. 3 a § 21 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.

**) část druhá vyhlášky č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, ve znění vyhlášky č. 94/1968 Sb.

***) vyhláška č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečů o zaměstnání

+) § 59 a násl. vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 91/1968 Sb. a č. 179/1968 Sb.

++) zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákonů č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb., a předpisy vydané podle něho, zejména vyhláška č. 190/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, a část první vyhlášky č. 21/1965 Sb.; předpisy zakládající u některých skupin pracujících účast na nemocenském pojištění pracovníků, zejména zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 57/1963 Sb., o advokacii

*) vyhláška č. 86/1967 Sb., kterou se upravuje uvolňování pracovníků a jejich umísťování a hmotné zabezpečení v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, ve znění vyhlášky č. 132/1968 Sb.

**) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb., a § 94 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

***) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., § 95 vyhlášky č. 102/1964 Sb., § 108 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb., č. 89/1968 Sb. a č. 161/1968 Sb. a § 78 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb., č. 92/1968 Sb. a č. 180/1968 Sb.

*) § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád)

Přesunout nahoru