Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 95/1967 Sb.Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu

Částka 35/1967
Platnost od 04.10.1967
Účinnost od 01.01.1968
Zrušeno k 01.05.1990 (134/1990 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

95

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 16. srpna 1967,

kterou se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu


Úvodní ustanovení

Daň z obratu

Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 3 a 4, § 6 a 7, § 12 odst. 3, § 18 a 19 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu:

K § 2

Kdo daň odvádí

Čl. 1

(1) Daň z obratu odvádějí státní hospodářské organizace, lidová družstva (včetně jednotných zemědělských družstev), družstevní podniky a podniky společenských organizací (dále jen "podniky").

(2) Daň z obratu odvádějí výjimečně též některé rozpočtové a jiné státní organizace, jestliže tak stanoví ministerstvo financí.

K § 3

Co podléhá dani

Čl. 2

(1) Dani podléhá obrat z prodeje zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu. Prodejem zboží se rozumí úplatné zcizení zboží, též směna zboží za jiné zboží nebo za výkon a poskytnutí zboží jako naturální plnění.

(2) O prodej zboží jde též v případech, kdy podnik fakturuje:

a) zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu, které zapracoval do výrobku zhotoveného z materiálu objednatele,

b) opravu nebo jiný výkon, při němž zapracoval zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu,

c) zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu zapracované do své věci, jestliže cenu tohoto zapracovaného zboží hradí jiný subjekt.

(3) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření podle předpisů o správě národního majetku *) dani z obratu nepodléhají.

(4) Z prodejů téhož zboží se odvádí daň toliko jednou. Daň z obratu se neodvádí z prodejů toho zboží, které podnik oprávněně nakoupil za cenu s daní z obratu nebo z něhož byla odvedena daň při vnitropodnikovém použití zboží.

(5) Zbožím vlastní výroby se rozumí:

a) výrobky, které podnik získá vlastní prvovýrobou (těžbou), zpracováním, zušlechtěním (též školením vína) nebo úpravou,

b) výrobky, které podnik jinak vyrobí z vlastních hmot ve svých provozovnách nebo které si dá z vlastních hmot vyrobit jinde,

c) zbytky vzniklé při zpracování, opracování nebo jiném výrobním použití vlastních hmot,

d) výrobky již používané nebo opotřebované, které podnik obnoví, upraví nebo jinak uvede do zlepšeného stavu,

e) výrobky, které podnik získá rozložením celku na jednotlivé součásti, např. demontáží strojů, přístrojů, jiných zařízení, rozbouráním budovy nebo stavby,

f) výrobky vzniklé stavebně montážní prací.

(6) Zbožím vlastního nákupu se rozumějí výrobky nakoupené za ceny bez daně z obratu.

(7) Z vnitropodnikového použití zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu se odvádí daň z obratu popř. vyrovnávací daň, jestliže je podnik použil pro svou vlastní potřebu k účelům, pro něž není podle ustanovení sazebníku daně z obratu nebo této vyhlášky, popř. podle zvláštní úpravy oprávněn k nákupu tohoto zboží za ceny bez daně z obratu. Použitím zboží pro vlastní potřebu se rozumí použití, které je podnik podle předpisů o účetnictví povinen účtovat v rámci tržeb a výnosů, popř. k tíži nákladů.

(8) Obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhají dani z obratu náhrady škody socialistickým organizacím z důvodu ztráty zboží, překročení ztrátové normy, manka, vady zboží, jeho zničení, poškození a odcizení s výjimkou náhrad a pokut vybíraných podle předpisů o hospodaření s obaly. Daň z obratu se neodvádí, nahrazuje-li zaměstnanec škodu za zmetky.

(9) Za vnitropodnikové použití zboží podléhající dani z obratu se nepovažují pouhé převody mezi závody, provozy (cechy), provozovnami nebo jinými jednotkami téhož podniku, pokud nejde o převod do vlastní maloobchodní prodejny.

(10) Darování uskutečněné socialistickou organizací se posuzuje obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhající dani z obratu, bez ohledu na způsob účtování daru. O vnitropodnikové použití zboží podléhající dani z obratu nejde tehdy, je-li socialistická organizace podle příslušných předpisů povinna dodat zboží bezplatně.

(11) Z vnitropodnikového použití zboží se neodvádí daň z obratu, byl-li výrobek oprávněně zhotoven z materiálu nakoupeného za ceny s daní z obratu; byl-li výrobek zhotoven částečně i z materiálu nakoupeného za ceny bez daně z obratu, je podnik povinen odvést daň z obratu připadající na nezdaněný materiál, pokud z vnitropodnikového použití zboží by se měla odvést daň z obratu podle odst. 7.

K § 4

Zdanitelný obrat

Čl. 3

(1) Zdanitelným obratem je prodejní cena zboží.

(2) Zboží se prodává zásadně za ceny s daní z obratu.

(3) Za ceny bez daně z obratu se prodává zboží, stanoví-li tak sazebník daně z obratu.

(4) Výrobky určené k půjčování obyvatelstvu nakupují socialistické organizace za ceny s daní z obratu bez ohledu na ustanovení sazebníku daně z obratu.

(5) Zdanitelný obrat vzniká:

a) při prodeji zboží dnem, kdy byla vyhotovena faktura nebo jiný doklad o prodeji,

b) u investic pořízených ve vlastní režii dnem vyhotovení vnitropodnikové faktury,

c) u drobných a krátkodobých předmětů pořízených ve vlastní režii dnem převedení na sklad,

d) při náhradách škody dnem, kdy nárok na náhradu škody byl uplatněn,

e) při překročení ztrátové normy u lihu, lihových výrobků, destilátů, vín a jiných obdobných výrobků (lučebnin, léků apod.) dnem zjištění,

f) při vnitropodnikovém použití zboží dnem, kdy došlo k převodu v rámci tržeb a výnosů nebo k tíži nákladů,

g) při darování dnem přechodu vlastnictví k darované věci.

K § 6

Stanovení daně

Čl. 4

Daň z obratu se stanoví podle sazeb uvedených v sazebníku daně z obratu, *) který je nedílnou součástí této vyhlášky.

K § 7

Výpočet daně

Čl. 5

(1) Daň z obratu se vypočítává:

a) rozdílem mezi maloobchodní cenou, popř. sníženou o přípustnou obchodní srážku nebo její část (čl. 6) nebo stanovenou odbytovou přirážku, a mezi velkoobchodní cenou. U kterých výrobků se daň z obratu podle tohoto ustanovení vypočítává, stanoví federální ministerstvo financí,

b) rozdílem mezi velkoobchodní cenou stanovenou včetně daně z obratu podle příslušných ceníků a mezi velkoobchodní cenou bez daně z obratu,

c) procentní sazbou podle sazebníku daně z obratu (základní daň) z velkoobchodní ceny (popř. zvýšené o přirážky za jinou jakost nebo za jiné provedení) nebo z nákladů a přípustné ziskové přirážky; při prodeji odběratelům, kteří nemají nárok na obchodní srážku, se použije ještě sazba dodatkové daně (sloupec 4 sazebníku daně z obratu),

d) procentní sazbou podle sloupce 3 sazebníku daně z obratu z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který má nárok na obchodní srážku,

e) procentními sazbami podle sloupců 3 a 4 sazebníku daně z obratu z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který nemá nárok na obchodní srážku,

f) pevnou částkou na jednotku zboží.

(2) Bez újmy ustanovení čl. 6 odst. 4 se o odbytovou přirážku snižuje rozdílová daň z obratu (odstavec 1 písm. a)). V případech, kdy se výrobek fakturuje s procentní daní, odečte se odbytová přirážka jen z dodatkové daně. Není-li dodatková daň fakturována anebo není-li stanovena, nesmí odbytová přirážka snižovat základní daň.

(3) Dojde-li ke změně velkoobchodní nebo maloobchodní ceny, popř. sazby daně z obratu nebo obchodní srážky (přirážky), je pro účely daně z obratu rozhodnou cena, procentní sazba nebo obchodní srážka (přirážka) platná v den vyhotovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

(4) Prodává-li podnik zboží s přípustnou slevou z maloobchodní ceny z důvodů jeho nižší jakosti, je zdanitelným obratem snížená maloobchodní cena jen tehdy, sníží-li podnik zároveň ve stejném poměru velkoobchodní cenu.

(5) Prodává-li podnik zboží, na něž není stanovena maloobchodní cena s přípustnou slevou z velkoobchodní ceny, je zdanitelným obratem snížená velkoobchodní cena.

(6) Daň z obratu vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech podle fakturačních předpisů. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně z obratu u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejich průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Okresní národní výbor může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

(7) V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

Obchodní srážky

Čl. 6

(1) Odvody daně z obratu se snižují o oprávněně poskytnutou obchodní srážku. Nárok na obchodní srážku mají obchodní organizace, závody veřejného stravování a závodní jídelny ve výši stanovené podle místa odběru; *) ostatní organizace mají nárok na obchodní srážku nebo její část, jen stanoví-li tak ministerstvo financí.

(2) Nárok na obchodní srážku lze uplatnit toliko při nákupu zboží za maloobchodní ceny od výrobních podniků, od odbytových a zásobovacích organizací, od nákupních podniků a od podniků zahraničního obchodu, avšak pouze pro další prodej.

(3) Obchodní podniky, závody veřejného stravování a závodní jídelny nemusí uplatňovat nárok na obchodní srážku u dodavatele. Pokud tyto podniky nakupují pro vlastní potřebu výrobky, na něž jsou stanoveny maloobchodní ceny, jsou povinny nejpozději před fakturací písemně požádat dodavatele o fakturaci maloobchodní ceny bez poskytnutí obchodní srážky. Ostatní organizace, jimž ministerstvo financí přiznalo nárok na obchodní srážku, jsou povinny si jej u dodavatele předem písemně zajistit.

(4) U výrobků nesmí součet odbytové přirážky k velkoobchodní ceně a obchodní srážky z maloobchodní ceny překročit částku odpovídající obchodní srážce stanovené pro styk mezi výrobou a obchodem.

(5) Rozdíly mezi stanovenými a dohodnutými obchodními srážkami nesmějí být vyrovnávány na vrub daně z obratu.

Odvod daně a splatnost daně

Čl. 7

(1) Daň z obratu se odvádí:1)

a) jednou částkou za čtvrtletí,

b) jednou částkou za měsíc nebo

c) zálohovými pevnými částkami.

(2) Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň z obratu podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 15. dne po uplynutí čtvrtletí. Čtvrtletní daňová povinnost se vypočte na každý rok předem jako průměr skutečné daňové povinnosti (kompenzované o záporné cenové rozdíly) za bezprostředně předcházející čtyři čtvrtletí.

(3) Jednou částkou za měsíc odvádí daň z obratu podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci2) nejpozději do 15. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti (kompenzované o záporné cenové rozdíly) za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.

(4) Zálohové pevné částky daně z obratu odvádí podnik prostřednictvím příslušné pobočky Státní banky československé na podkladě převodních příkazů:

a) dvakrát za měsíc u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 200 000 Kčs do 2 000 000 Kčs,

b) denně u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 2 000 000 Kčs.

(5) Výši zálohových pevných částek stanoví okresní finanční správa po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce; přihlíží přitom k plánu daně z obratu na příslušné čtvrtletí.

(6) Výši stanovených zálohových pevných částek daně z obratu oznámí podnik pobočce Státní banky československé před počátkem splátkového období, na které jsou zálohy stanoveny. Převodní příkazy, označené slovem "přednostně",2) předkládá podnik pobočce Státní banky československé tak, aby je mohla zúčtovat na vrub jeho účtu nejpozději v den splatnosti. Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4, písm. b)], šestnáctým dnem měsíce a končí patnáctým dnem následujícího měsíce.

(7) Podnik odvádějící daň z obratu zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést první zálohu nejpozději poslední den v měsíci a druhou do 15. dne následujícího měsíce; zároveň s druhou zálohou je povinen provést vyrovnání daňové povinnosti.

(8) Podnik odvádějící daň z obratu zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 15. dne následujícího měsíce.

(9) Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 3 dnů:

a) částku daně z obratu uvedenou v dodatečném hlášení o dani z obratu ode dne jeho předložení (odevzdání příslušné finanční správě nebo podání na poštu),

b) dodatečně stanovenou daň3) ode dne, kdy o ní byl zpraven,

c) zvýšení daně ode dne doručení rozhodnutí o zvýšení daně.

(10) Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 30. ledna běžného roku samostatným převodním příkazem.

(11) Přeplatek na dani vrátí okresní finanční správa podniku na jeho požádání; jinak jej použije k úhradě povinnosti na dani z obratu.

K § 8

Daňové hlášení

Čl. 8

(1) Podnik je povinen předkládat okresní finanční správě hlášení o dani z obratu ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu4) nejpozději do 15. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc. Negativní hlášení se nepředkládá.

(2) Podniky s průměrnou čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs (čl. 7 odst. 2) předkládají hlášení o dani z obratu nejpozději do 15. dne po uplynutí každého čtvrtletí.

(3) Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat okresní finanční správě dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu výrazně označeném jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.

(4) Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 27. ledna okresní finanční správě roční vyúčtování daně z obratu na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží podnik i za část roku, jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do 27. dne po uplynutí měsíce, ve kterém ke změnám došlo.

K § 9

Oznamovací povinnost

Čl. 9

Podnik je povinen v patnáctidenní lhůtě podat písemně oznámení příslušnému okresnímu národnímu výboru o svém zřízení, sloučení, o nově přidružených nebo zřízených závodech, pobočkách, provozovnách a jiných jednotkách, popř. o jejich delimitacích, zastavení činnosti nebo přesídlení, jakož i o změně příslušnosti k nadřízenému orgánu. Má-li více poboček nebo jiných provozoven, učiní oznámení o těchto skutečnostech zvlášť každému příslušnému okresnímu národnímu výboru.

K § 11

Oprava zdanitelného obratu

Čl. 10

(1) Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení o dani z obratu a uplatnit odpočet daně z obratu připadající:

a) na cenu zboží vráceného odběratelem, pokud dodavatel neobdržel úplatu za toto zboží nebo pokud úplatu odběrateli vrátil,

b) na snížení fakturované ceny nebo na zvýšení velkoobchodní ceny na správnou výši,

c) na snížení fakturované ceny pro nižší jakost zboží, avšak jen v tom případě, jestliže se zároveň sníží i velkoobchodní cena (čl. 5 odst. 4 a 5).

d) na cenu fakturovaného zboží, které nebylo dodáno, za podmínky, že faktura byla zrušena nebo byl poskytnut dobropis,

e) na rozdíly při přesunech zboží z tržních do mimotržních fondů.

(2) Odpočet daně z obratu lze uplatnit nejpozději v hlášení o dani z obratu za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce, v němž vznikl zdanitelný obrat.

(3) Po lhůtě uvedené v odst. 2 může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

a) v případě bezdůvodného plnění,

b) byla-li úplata za zboží, popř. část úplaty vrácena na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

c) v případě, kdy došlo ke snížení fakturované ceny nebo ke zvýšení velkoobchodní ceny fakturované dodavatelským podnikem na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru).

(4) Okresní národní výbor může povolit ve lhůtě stanovené v odst. 2 odpočet daně z obratu u zboží nakoupeného za ceny s daní z obratu, které bylo přesunuto v podniku do provozoven, jež zpracovávají materiál v cenách bez daně z obratu, avšak jen do výše odvedené daně.

(5) Odpočty daně z obratu se uplatní v hlášení o dani z obratu za kalendářní měsíc, v němž byl vydán dobropis z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo povolení příslušného okresního národního výboru, popř. v němž byla vystavena faktura za zboží přesunuté do mimotržních fondů. V případech, uvedených v odst. 3 může podnik uplatnit odpočet do 15 dnů po měsíci, v němž mu bylo doručeno arbitrážní nebo soudní rozhodnutí (schválený smír). Pokud by v určitém měsíci nestačila daň z obratu k úhradě odpočtů, bude zbývající částka vrácena podniku přímo na jeho obratový, kontokorentní nebo běžný účet.

(6) Podniky nemají nárok na fakturaci ceny bez daně z obratu ani nemohou uplatňovat odpočet daně z obratu, koupí-li zboží od obchodních podniků.

(7) Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže proti ustanovení sazebníku daně z obratu "s daní" fakturoval zboží nesprávně za ceny bez daně z obratu,

b) jestliže fakturoval neoprávněně zboží za ceny bez daně z obratu na základě nesprávného prohlášení odběratele, který není plátcem daně z obratu. Dodavatel je v tomto případě oprávněn požadovat na odběrateli dodatečně stanovenou daň z obratu včetně případného zvýšení daně,

c) jestliže poskytl obchodní srážku z maloobchodní ceny nebo fakturoval zboží za obchodní cenu nezvýšenou o dodatkovou daň odběrateli, který na to nemá nárok nebo který nárok řádně neuplatnil. Ustanovení druhé věty písm. b) platí zde obdobně,

d) jestliže fakturoval nesprávné ceny, nesprávné procentní nebo pevné sazby daně z obratu, popř. nesprávné obchodní srážky,

e) jestliže odběratel vrátil zboží, u něhož došlo k úhradě záporného cenového rozdílu.

(8) Odběratel, který je plátcem daně z obratu, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže si neoprávněně vyžádal zboží za ceny bez daně z obratu,

b) jestliže výrobky nakoupené za ceny bez daně z obratu použil k účelům, pro něž je povinen nakoupit výrobky za ceny s daní z obratu,

c) jestliže neoprávněně nakoupil za maloobchodní ceny výrobky, u nichž došlo k převýšení velkoobchodních cen nad maloobchodními cenami. V tomto případě odvede dodatečně daň z obratu ve výši rozdílu mezi vyššími velkoobchodními a nižšími maloobchodními cenami.

K § 14

Zvýšení daně

Čl. 11

(1) Zvýšení daně (penále)5) za každý den prodlení činí 0,05 % z dlužné částky, nejméně však 100 Kčs. Zvýšení daně okresní finanční správa předepíše:

a) podniku, který odvádí daň jednou částkou (čl. 7 odst. 2 a 3), neuhradí-li daňovou povinnost do 15. dne následujícího měsíce,

b) podniku, který odvádí daň z obratu zálohovými pevnými částkami, jestliže nedodrží stanovené splátky nebo stanovené lhůty (čl. 7 odst. 4 a 7),

c) podniku, který odvádí daň z obratu zálohovými pevnými částkami, jestliže nevyrovná rozdíl mezi úhrnem zálohových plateb a daňovou povinností za předcházející měsíc (čl. 7 odst. 7 a 8),

d) podniku, jemuž byla dodatečně stanovena daň, počínaje 16. dnem následujícím po měsíci (čtvrtletí), ve kterém byla zkrácena daň; byla-li daň stanovena na podkladě dodatečného hlášení o dani z obratu, snižuje se zvýšení daně na polovinu,

e) podniku, který do 30. ledna běžného roku neuhradí nedoplatek na dani zjištěný při ročním vyúčtování (čl. 7 odst. 10),

f) podniku, který neuhradí včas zvýšení daně [čl. 7 odst. 9 písm. c)],

g) podniku, který neoprávněně nakoupil za maloobchodní ceny výrobky, u nichž došlo k převýšení velkoobchodních cen nad maloobchodními cenami a neodvedl rozdíl [čl. 10 odst. 8 písm. c)] počínaje 16. dnem následujícím po měsíci (čtvrtletí), ve kterém došlo k nákupu.

(2) Zvýšení se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti až do dne zaplacení včetně.

(3) V případech, kdy celkové zvýšení, týkající se všech plateb daně na úhradu jedné daňové povinnosti, nedosahuje Kčs 100,-, předepisuje se částka Kčs 100,- podle odstavce 1 jen jednou.


Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 12

(1) Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.

(2) Zrušuje se výnos ministerstva financí ze dne 15. června 1963 čj. 152/35 000/63, kterým se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění oprav a doplňků čj. 152/55 540/65 ze dne 20. prosince 1965 a čj. 152/49 058/66 ze dne 30. prosince 1966 se změnami a úpravami vydanými do 31. prosince 1967.

(4) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.


První náměstek ministra:

Ing. Lér CSc. v. r.

Poznámky pod čarou

*) § 12 vyhl. č. 104/66 Sb.

*) výnos ministerstva financí ze dne 15. prosince 1966 čj. 152/45 500/66, který je registrován v částce 45/1966 Sb.

*) výnos ministerstva vnitřního obchodu ze dne 28. prosince 1966, uveřejněný v Ústředním věstníku částka 2/67.

1) Úhradu záporných cenových rozdílů provádějí okresní finanční správy ve lhůtách stanovených pro odvod daně.

2) § 7 vyhlášky generálního ředitele Státní banky československé č. 85/1966 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.

3) § 8 odst. 2 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

4) § 8 odst. 2 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

5) § 14 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.

*) Vyhl. č. 85/1966 Sb.

*) Výnos č. j. 152/29.030/67 Zvláštní úprava pro průmyslová odvětví, zemědělství a dopravu.
Výnos č. j. 152/29.031/67 Zvláštní úprava pro neprůmyslová odvětví.
Výnos č. j. 152/29.032/67 Zvláštní úprava pro organizace ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra.

Přesunout nahoru