Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 58/1967 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci

Částka 22/1967
Platnost od 14.06.1967
Účinnost od 12.05.1967
Zrušeno k 04.05.1992 (416/1992 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

58

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 20. května 1967

o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci

Dne 1. března 1967 byla ve Varšavě podepsána Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 12. května 1967.

Podle svého článku 11 vstoupila Smlouva v platnost dnem 12. května 1967.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.

David v. r.

SMLOUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci

Československá socialistická republika a Polská lidová republika,

vedeny trvalou snahou rozvíjet a upevňovat tradiční vztahy přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci mezi oběma státy,

přesvědčeny, že další rozvoj těchto vztahů odpovídá životním zájmům národů obou států a přispívá k upevnění celého socialistického společenství,

zdůrazňujíce vůli důsledně uplatňovat politiku mírového soužití států s různým společenským zřízením a pokračovat v úsilí o upevnění míru,

pamětlivy toho, že oba státy se staly obětmi agrese ze strany nacistického Německa,

konstatujíce, že zatímco Německá demokratická republika uskutečnila zásady Postupimské dohody, provádí důslednou mírovou politiku a účinně napomáhá zajištění bezpečnosti v Evropě, síly západoněmeckého militarismu a revanšismu ohrožují mír,

usilujíce o zajištění míru a bezpečnosti v Evropě na základě závazků vyplývajících z Varšavské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955,

vedeny cíli a zásadami Charty Spojených národů,

potvrzujíce věrnost cílům i zásadám, vyjádřeným ve Smlouvě o přátelství a vzájemné pomoci, uzavřené mezi Československou republikou a republikou Polskou dne 10. března 1947, a konstatujíce, že tato smlouva sehrála významnou úlohu v rozvoji přátelských vztahů mezi oběma státy,

berouce v úvahu úspěšné výsledky československo-polské spolupráce v uplynulém dvacetiletí, jakož i změny, k nimž došlo ve světě,

rozhodly se uzavřít tuto smlouvu a za tímto účelem dohodly se takto:

Článek 1

Vysoké smluvní strany budou v souladu se zásadami socialistického internacionalismu upevňovat trvalé a nerozborné přátelství, rozvíjet všestrannou spolupráci a navzájem si pomáhat na základě zásad rovnoprávnosti, respektování svrchovanosti a nevměšování do vnitřních věcí druhé strany.

Článek 2

Vysoké smluvní strany budou na základě přátelské spolupráce a vzájemných výhod rozvíjet a upevňovat hospodářské a vědeckotechnické styky a v souladu se zásadami mezinárodní socialistické dělby práce uskutečňovat koordinaci národohospodářských plánů a kooperaci ve výrobě a tím zajišťovat další rozvoj a vzájemné sbližování národního hospodářství obou států.

Článek 3

Vysoké smluvní strany budou rozvíjet a upevňovat své vztahy v oblasti kultury, umění, vědy, školství a zdravotnictví, jakož i tisku, rozhlasu, televize, filmu, tělesné výchovy a turistiky.

Článek 4

Vysoké smluvní strany budou podporovat všestrannou spolupráci mezi společenskými organizacemi za účelem hlubšího vzájemného poznání a dalšího sblížení národů obou států.

Článek 5

Vysoké smluvní strany budou dále důsledně uskutečňovat politiku mírového soužití států s různým společenským zřízením a v souladu s cíli a zásadami Charty Spojených národů pokračovat v úsilí o zajištění míru a bezpečnosti, o zmírnění mezinárodního napětí, o zastavení závodů ve zbrojení a o dosažení odzbrojení, jakož i nadále usilovat o odstranění kolonialismu a neokolonialismu ve všech jeho projevech.

Článek 6

Vysoké smluvní strany konstatují, že Mnichovské dohody ze dne 29. září 1938 bylo dosaženo hrozbou útočné války, jakož i použitím síly proti Československu, že byla součástí zločinného spiknutí vlády nacistického Německa proti míru a hrubým porušením základních pravidel soudobého mezinárodního práva, a že dohoda byla proto od samého počátku neplatná, se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Článek 7

Vysoké smluvní strany budou neustále usilovat o zajištění evropské bezpečnosti, jejímž důležitým činitelem je nedotknutelnost existujících státních hranic v Evropě.

Článek 8

Vysoké smluvní strany učiní v souladu s Varšavskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955 všechna nezbytná opatření, aby zabránily agresi sil západoněmeckého militarismu a revanšismu nebo kteréhokoliv jiného státu nebo skupiny států, které by se s nimi spojily.

Článek 9

V případě ozbrojeného útoku na jednu z Vysokých smluvních stran ze strany kteréhokoli státu nebo skupiny států, o kterých se hovoří v článku 8, druhá Vysoká smluvní strana při výkonu práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu, podle článku 51 Charty Spojených národů, jí neprodleně poskytne veškerou pomoc včetně vojenské a podporu všemi prostředky, kterými disponuje.

O opatřeních podniknutých podle ustanovení tohoto článku Vysoké smluvní strany uvědomí ihned Radu bezpečnosti a budou postupovat podle příslušných ustanovení Charty Spojených národů.

Článek 10

Vysoké smluvní strany se budou radit o všech důležitých mezinárodních otázkách dotýkajících se jejich zájmů.

Článek 11

Tato smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let a bude se prodlužovat vždy na další pětileté období, jestliže ji žádná z Vysokých smluvních stran nevypoví dvanáct měsíců před uplynutím příslušného období.

Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Praze v době co nejkratší.

Dáno ve Varšavě dne 1. března 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za

Československou socialistickou republiku:

A. Novotný v. r.

J. Lenárt v. r.

Za

Polskou lidovou republiku:

W. Gomulka v. r.

E. Ochab v. r.

J. Cyrankiewicz v. r.

Přesunout nahoru