Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 28/1967 Sb.Vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu, kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností

Částka 10/1967
Platnost od 10.04.1967
Účinnost od 01.05.1967
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

28

VYHLÁŠKA

ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu

ze dne 11. března 1967,

kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností

Ministerstvo dopravy a Ústřední báňský úřad v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 15 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách:


§ 1

(1) Hornická činnost ve smyslu hlavy 3. a 4. zákona č. 41/1957 Sb. smí být prováděna v okolí dráhy a v jejím obvodu jen v takovém rozsahu, aby tím nebylo ohroženo řádné udržování dráhy a bezpečnost a plynulost jejího provozu.

(2) Vlivy hornické činnosti na drážní těleso a drážní zařízení musí být stejnoměrné, nenáhlé a takového rozsahu, aby výškové a směrové deformace koleje bylo možno odstraňovat při plném zajištění bezpečnosti provozu a zachování potřebné provozní kapacity dráhy a nesmí být omezena ani ohrožena funkční činnost zařízení sloužících k provozu dráhy, zejména pevných trakčních zařízení a zabezpečovacích zařízení.

§ 2

(1) Má-li být v okolí dráhy zahájena hornická činnost nebo mají-li se do okolí dráhy nebo jejího obvodu přiblížit práce prováděné v souvislosti s dobýváním, jejichž vlivy mohou zasáhnout zejména drážní těleso a zařízení dráhy, je hornický podnik povinen včas předložit drážnímu podniku pětiletý plán, popř. dlouhodobý výhled poklesů dráhy.

(2) Před zahájením příslušných prací na plánu otvírky, přípravy a dobývání je hornický podnik povinen předložit podrobný výpočet a zhodnocení důlních vlivů na objekty dráhy (§ 4 odst. 2 písm. f) a dohodnout se s drážním podnikem, zda má být dráha chráněna, v jakém rozsahu a po jakou dobu budou dráha a provoz na ní ovlivněny. Dohoda mezi drážním podnikem a hornickým podnikem vyžaduje schválení krajského národního výboru (okresního národního výboru).*) Nedojde-li mezi drážním podnikem a hornickým podnikem k dohodě, projedná možnost hornické činnosti správa dráhy a organizace přímo nadřízená hornickému podniku; jinak rozhodnou jejich ústřední hospodářské orgány.

(3) Hornický podnik je povinen opatřit si k provádění hornické činnosti v ochranném pásmu dráhy také povolení drážního správního orgánu podle § 13 zákona č. 51/1964 Sb.

§ 3

Opatření směřující k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážního provozu, týkají-li se hornické činnosti, stanoví orgán státní báňské správy v dohodě s drážním správním orgánem, týkají-li se dráhy a jejího provozu, stanoví je drážní správní orgán v dohodě s orgánem státní báňské správy.**)

§ 4

(1) Před rozhodnutím o opatřeních na dráze provede drážní správní orgán řízení podle obdoby § 21 vyhlášky č. 52/1964 Sb. Místní šetření k tomuto řízení provede zpravidla společně s šetřením podle horního zákona. Společné místní šetření svolá orgán státní báňské správy.***)

(2) Podklady pro řízení jsou:

a) vyjádření orgánů státní báňské správy o připravované hornické činnosti;

b) popis a grafické znázornění o úložných poměrech dobývaného nerostu včetně mocnosti a složení nadložních vrstev;

c) polohopisné plány dolováním dotčeného území s vyznačením trasy dráhy a jejího staničení;

d) kótované příčné řezy dráhy, je-li jich třeba;

e) popis dráhy (drážního tělesa, staveb, jmenovitě mostů, propustů, trakčního vedení a zařízení, zabezpečovacích a sdělovacích zařízení a vedení nadzemních a úložných), zejména v místech vyžadujících zvláštní ochrany;

f) potřebné údaje o průběhu a konečném stavu předpokládaných poklesů např. z plánovaných porubů a s údaji potřebnými pro posouzení napětí v tahu a tlaku na drážní stavby, zejména na mosty a stožáry trakčních vedení (hodnoty předpokládaných posunů, naklonění a zakřivení), a to nejen v ose průběžné koleje, ale i na kolmicích k této ose do vzdálenosti ochranného pásma dráhy, hydrogeologické poměry, zejména vztah spodní hrany mostních konstrukcí k hladině stoleté vody;

g) údaje, podle nichž lze posoudit, je-li účelnější provést opatření na dráze nebo v hornickém díle;

(3) Podklady, uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b), c) a f), předloží hornický podnik, podklady uvedené v předchozím odstavci pod písmenem d) a e) předloží drážní podnik a údaje pod písmenem g) předloží hornický podnik v dohodě s drážním podnikem.

(4) V případech, kdy není třeba rozhodovat o opatřeních na dráze, jelikož je možno sanovat drážní těleso běžnými prostředky, drážní správní orgán sdělí orgánu státní báňské správy stanovisko k hornické činnosti a uvede připomínky k opatřením v báňském provozu pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu drah s tím, že souhlasí s vydáním rozhodnutí o opatřeních v hornické činnosti, budou-li připomínky zapracovány jako podmínky tohoto rozhodnutí.

(5) Doklady uvedené v odstavci 2 drážní správní orgán vyžaduje pouze v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

§ 5

V rozhodnutí o opatřeních na dráze je třeba výslovně stanovit:

a) časový průběh pravděpodobných vlivů hornické činnosti, které se projeví na drážním tělese a drážním zařízení a jejich celkový rozsah,

b) způsob likvidace těchto vlivů při zachování bezpečného a plynulého provozu na dráze,

c) termíny, způsob a rozsah kontrolních měření, které bude provádět hornický podnik za účasti drážního podniku,

d) bezpečnostní opatření na dráze (mimořádné prohlídky úseku železniční tratě, osvětlení, telefon apod.),

e) konečné úpravy drážního tělesa a jeho okolí k zajištění normálního provozu na dráze (např. odvodnění pokleslého území).

§ 6

V rozhodnutí o opatřeních v hornické činnosti budou stanoveny také termíny, způsob a rozsah kontrolních měření na části dráhy dotčené vlivy hornické činnosti, které bude povinen provádět hornický podnik za účasti drážního podniku.

§ 7

(1) Mezi obvodem dráhy a krajní hranou úvodního (jámy, štoly dolu vycházející na povrch) nebo povrchového hornického díla ležícího v úrovni dráhy nebo níže, musí zůstat ochranný pás v šíři

a) nejméně 30 m od obvodového zdiva drážních budov,

b) nejméně 12 m od základového zdiva mostů a viaduktů,

c) nejméně 6 m od obvodu dráhy.

(2) Šíři ochranného pásma stanoví podle povahy dráhy a způsobu těžby orgán státní báňské správy v dohodě s drážním správním orgánem. Přitom musí být hornickým podnikem prokázána stabilita terénu mezi úvodním nebo povrchovým hornickým dílem a obvodem dráhy v konečném stadiu.

§ 8

(1) Hlubinné vrty pro průzkum a těžbu ropy, zemního plynu nebo jiné vrty, u kterých lze očekávat výron zemního plynu, nesmějí být zakládány v obvodu dráhy a v ochranném pásmu dráhy.

(2) V pásmu, přiléhajícím k ochranému pásmu dráhy v šíři 100 m mohou být zakládány hlubinné vrty podle odstavce 1 jen s povolením drážního správního orgánu podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb., vydaným v dohodě s orgánem státní báňské správy.

(3) Hornické organizace jsou povinny učinit opatření k zajištění bezpečnosti provozu na dráze pro případ erupce plynu nebo nafty.

§ 9

(1) O povolení ke zřízení lomu v ochranném pásmu dráhy rozhoduje drážní správní orgán podle § 13 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb. s ohledem na bezpečnost a nerušenost provozu dráhy podle situování lomu. K provedení odstřelu všeho druhu stanoví drážní správní orgán podmínky, které spolu se souhlasem drážního správního orgánu budou zpracovány do povolení k odstřelu.

(2) V okolí dráhy lze povolit odstřel jen za zvýšených bezpečnostních opatření. Trhací práce (odstřel), při nichž by odletující materiál mohl padat do obvodu dráhy, smějí být prováděny jen se souhlasem drážního správního orgánu, který stanoví k tomu podmínky. Po provedeném odstřelu musí být dráha neprodleně prohlédnuta pracovníkem drážního podniku a zajištěna spolehlivost bezpečnosti provozu dráhy.

(3) Leží-li lom níže než dráha, musí být mezi patou drážního tělesa a horní hranou lomu ponechán ochranný pás s šíří, odpovídající uvrstvení materiálu, nejméně však v šíři stanovené v § 7 odst. 1. Leží-li lom výše než dráha a není-li přes bezpečnostní opatření vyloučeno, že kamení a jiný materiál by mohly padat na dráhu, je nutno zřídit ochranné zdi, valy apod.

(4) Má-li být lom zřízen na strmých stěnách položených výše než dráha, je nutno lámat v terasách a stupních dostatečně širokých popř. zachovávat ještě jiná, místním poměrům odpovídající bezpečnostní opatření. Může-li dojít při provozu lomu k sesutí na dráhu, musí být provozovatelem lomu zajištěno co nejrychlejší odstranění případných překážek ohrožujících bezpečnost provozu dráhy.

§ 10

(1) Podle § 7 se postupuje rovněž při zřizování hlinišť a pískoven v ochranném pásmu dráhy. Přípustná vzdálenost od obvodu dráhy se určí podle povahy dobývaného materiálu s přihlédnutím k úhlu jeho přirozené sklonitosti a způsobu těžby.

(2) Při sypání odvalů v ochranném pásmu dráhy se postupuje přiměřeně, zejména pokud jde o přípustnou vzdálenost od obvodu dráhy s přihlédnutím k úhlu přirozené sklonitosti sypaného materiálu a jeho množství ovlivňujícímu stabilitu železničního tělesa (vytlačování podloží svahu) a povětrnostním vlivům.

§ 11

(1) Důlní dílo, důlní stavby pod povrchem a stavby v uhelných lomech a skrývkách povoluje orgán státní báňské správy se souhlasem drážního správního orgánu.*) Při posuzování vlivu hornické činnosti a z ní vyplývající opatření je povinen drážní správní orgán a orgán státní báňské správy vzít v úvahu předpokládané vlivy hornické činnosti v průběhu přípravy a dobývání, jakož i výsledné účinky také dříve povolených porubů na dráhu až do jejich úplného doznění.

(2) U drah s trakcí elektrickou může drážní správní orgán souhlasit s hornickou činností jen v takovém rozsahu, aby byla zachována stálá vzájemná poloha koleje a trakčního vedení a případné změny nepřesáhly přípustné odchylky podle technické normy ČSN 34 1540; nesmí být ohrožena stabilita podpěr trakčního vedení.

(3) Pro docílení co nejpříznivějších účinků je třeba při hornické činnosti postupovat pokud možno ve velké ploše, aby se vyloučily nepříznivé účinky poddolování (denivelací s vodorovnými posuny).

(4) Pod dráhou nemají být rovnoběžně s ní raženy chodby ve hloubce menší než 15násobek výšky chodby. Chodby ražené pod dráhou jinými směry je třeba bezpečně zajistit a před likvidací plně založit nehořlavým materiálem.

(5) V případech, kdy k ochraně dráhy bude stanoven ochranný pilíř, stanoví se jeho šířka se zřetelem k úložným poměrům ložiska a nadloží, k zálomovému úhlu a k pojistnému odstupu (bermě), který se určí podle povahy dráhy, a to nejméně 6 m od obvodu dráhy, popř. od náhorního příkopu.

§ 12

Při povolování staveb drah a staveb na dráze v dobývacích prostorech a jejich okolí, je drážní správní orgán povinen dbát též ustanovení § 28 zákona č. 41/1957 Sb.


§ 13

(1) Před dočasným zastavením nebo likvidací části hornického díla dotýkajícího se dráhy je hornický podnik povinen zabezpečit dráhu a její provoz proti pozdějším škodlivým účinkům opuštěného hornického díla a provést opatření stanovená státní báňskou správou v dohodě s drážním správním orgánem.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1967.


Předseda

Ústředního báňského úřadu:

Teper v. r.

Ministr dopravy:

Indra v. r.

Poznámky pod čarou

*) Na tyto dohody se vztahuje ustanovení § 34 zákona č. 41/1957 Sb.

**) Jde o opatření podle § 35 a 36 zákona č. 41/1957 Sb.

***) Drážní správní orgán přizve účastníky, jejichž účasti bude třeba při stanovení opatření na dráze.

*) Týká se staveb uvedených v § 2.

Přesunout nahoru