Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 24/1967 Sb.Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Částka 8/1967
Platnost od 22.03.1967
Účinnost od 01.04.1967
Zrušeno k 01.01.1977 (161/1976 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

24

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 10. března 1967,

kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Ministerstvo financí stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění článku I zákona č. 71/1957 Sb. (dále jen "zákon"):


Čl. 1

Daňová povinnost

K § 2 zákona

(1) Dani ze mzdy (dále jen "daň") podléhá i mzda (odměna) za práci vykonávanou na příkaz tuzemského plátce mimo území Československé socialistické republiky,

a) je-li vykonávána po dobu nepřesahující 183 dny nebo

b) je-li vykonávána v období dvanácti měsíců po sobě jdoucích po dobu delší než 183 dny, ale mzda nebyla v cizině podrobena dani ze mzdy nebo dani stejného druhu. Stejně se posuzuje zdanitelnost náhrady mzdy za dovolenou těchto pracovníků. Skutečnost, že mzda byla v cizině zdaněna, prokáže pracovník.

(2) Dani nepodléhá mzda (odměna) za práci vykonávanou na území Československé socialistické republiky na příkaz cizozemského plátce po dobu nepřesahující 183 dny, je-li tato mzda vyplácena cizozemským plátcem.

(3) Dani nepodléhají mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, nejsou-li československými státními příslušníky. Mzdy pracovníků cizích zastupitelských úřadů, kteří jsou našimi státními příslušníky, podléhají dani. Pokud jim cizí zastupitelské úřady daň nesrazí, platí pro ně ustanovení § 14 odst. 3 a 4 zákona a čl. 12 odst. 2 této vyhlášky.

(4) Zaměstnání vykonávaná členy posádek na plavidlech plujících pod československou vlajkou se posuzují jako zaměstnání vykonávaná na československém státním území.

(5) Ustanovení předchozích odstavců platí, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví daňovou povinnost jinak.

Čl . 2

K § 3 zákona

(1) Příjmy plynoucími z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním jsou zejména:

a) mzdy a platy všeho druhu , jako základní mzda (časová a úkolová), prémie, příplatky, odměny, podíly na hospodářských výsledcích organizace, mzda za práci přes čas, náhrada mzdy (včetně náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou), odměny za vyřešení výzkumných a vývojových úkolů, za vyřešení úkolů badatelského výzkumu a za vyřešení tematických úkolů apod., tedy vše, co pracující dostane v hotovosti nebo naturáliích za práci od plátce. Mzdou jsou i odměny za vedlejší činnost, tj. za činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, u níž je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě,

b) veškeré jiné příjmy, které dostávají pracovníci v souvislosti se svým pracovním poměrem, bez ohledu na to, mají-li na ně právní nárok či nikoliv, např. odměny, dary a jiná bezplatná věnování apod., pokud nejsou osvobozeny podle § 4 zákona.

(2) Funkční požitky jsou:

a) základní funkční plat členů vlády, funkční plat předsedy a místopředsedů Národního shromáždění, platy předsedy, místopředsedů a pověřenců Slovenské národní rady, jakož i platy vedoucích ústředních úřadů a orgánů,

b) odměny za výkon funkce v národních výborech,

c) odměna z a výkon soudcovské funkce,

d) odměna za výkon funkce v komisích lidové kontroly,

e) odměny za výkon jakékoliv funkce ve společenských organizacích.

(3) Za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném poměru pracovnímu se prohlašují tyto příjmy:

a) odměny za práci vyplácené kteroukoliv organizací osobám, které k ní nejsou v pracovním poměru, ale pro ni vykonávají práci, třeba příležitostnou, jednorázovou a neopakující se na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) s výjimkou činností spadajících pod ustanovení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti. Provádí-li však pracovník podle těchto dohod práce na vlastní účet nebo jde-li o samostatné živnostníky nebo řemeslníky, podléhá tento příjem dani z příjmů obyvatelstva,

b) příjmy z provozování hudby v souborech lidových hudebníků; plátcem podle § 3 odst . 4 zákona je vedoucí souboru,

c) příjmy funkcionářů a členů sdružení advokátů a Ústředí československé advokacie,

d) odměny za vynálezy, za objevy, na které byl vydán diplom, za návrhy na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat, na něž bylo vydáno osvědčení o původství, a za zlepšovací návrhy, a to i když jsou tyto odměny vypláceny osobám, které nejsou k plátci v pracovním poměru (viz též čl. 4 č. 1).

(4) Součástí poplatníkovy mzdy je i daň ze mzdy, hradí-li tuto daň plátce za poplatníka ze svého, např. byla-li s příležitostným pracovníkem smluvena čistá mzda.

(5) Mzdou ve smyslu zákona o dani ze mzdy nejsou:

a) důchody *) bez rozdílu, zda plynou z tuzemska nebo z ciziny,

b) částky, o které se pracovníkovi snižuje mzda podle pracovněprávních nebo jiných předpisů (např. na základě uloženého nápravného opatření podle § 43 a násl. trestního zákona a na základě kárných opatření podle § 77 zákoníku práce),

c) náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada za bolest, za ztížení společenského uplatnění a za věcnou škodu, vyplácené pracovníkům podle zákoníku práce při pracovních úrazech a nemocech z povolání,

d) věcné a peněžité dary poskytované závodními výbory členům jejich základní organizace ROH bez ohledu na jejich výši,

e) odměny za záchranu života,

f) odměny za práci vyplácené jednotnými zemědělskými družstvy členům družstva, jakož i osobám, které sice nejsou členy družstva, ani v pracovním poměru k družstvu, ale v něm trvale pracují, tj. vykonávají práce v družstvu soustavně a pravidelně v rozsahu jako členové a podrobují se pracovním příkazům družstva a zakládá-li tato činnost sociální zabezpečení podle zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků; způsob odměňování je při tom nerozhodný,

g) dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti, výchovné a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatřené děti,

h) věcné odměny poskytované plátcem pracovníkovi, jejichž hodnota u něj nepřesahuje v jednom kalendářním roce 100 Kčs.

(6) Naturální požitky se pro účely daně oceňují podle běžných maloobchodních cen; poskytování stravy se však oceňuje částkou 180 Kčs měsíčně, 6 Kčs denně (tj. snídaně 0,80 Kčs, oběd 2,80 Kčs a večeře 2,40 Kčs). Při pěti jídlech denně oceňuje se strava měsíčně částkou 228 Kčs, denně 7,60 Kčs (přesnídávka a svačina po 0,80 Kčs).

(7) Měsíčně činí hodnota zdarma poskytovaného

bytu v místech s počtem obyvatel otopu osvětlení
nad nad nad do
100 000 25 000 2 000 2 000
za každou obytnou místnost (včetně kuchyně) Kčs: 24 18 15 12 12 3

Při společném ubytování se hodnota bytu, otopu a osvětlení oceňuje poměrnou částí podle počtu ubytovaných osob, nejméně částkou 3 Kčs měsíčně.

(8) Poskytne-li plátce pracovníkovi, který má podle mzdových předpisů nárok na naturální požitky, místo nich peněžitou náhradu, zahrne se do základu daně celá vyplacená částka.

Čl. 3

(1) Náhradami služebních výdajů (§ 3 odst. 5 zákona) jsou takové platby, kterými plátce nahrazuje pracovníkovi

a) přímá vydání, jež učinil na plátcův účet, aby mohl provést úkoly jemu uložené, a

b) výdaje, které slouží k úhradě zvýšených a přiměřených nákladů spojených s výkonem práce.

(2) Hradí-li poplatník služební výdaje z odměny za práci, je prostá daně jen ta část, kterou poplatník plátci jako skutečný služební výdaj prokáže. Plátce je povinen doklady předložené poplatníkem uschovávat po dobu tří let.

(3) Za náhradu služebních výdajů dani nepodrobenou se prohlašují:

1. náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, včetně odlučného podle platných předpisů *) a včetně náhrad resp. příplatků za denní dojíždění na pracoviště, byly-li poplatníkům přiznány zvláštními předpisy (např. u vojáků z povolání, lesních a dřevařských dělníků, ve stavebnictví),

2. náhrady náležející poslancům a předsedům výborů Národního shromáždění, náhrady náležející poslancům Slovenské národní rady a náhrady nutných výdajů poslanců národních výborů,

3. náhrady hotových výdajů spojených s výkonem soudcovské funkce a náhrady nutných výdajů spojených s výkonem funkce v komisích lidové kontroly,

4. částky stanovené v platných pracovně právních předpisech, jako tzv. režijní příplatky (např. na suroviny, opotřebení strojů a nástrojů, udržování pracovních potřeb apod.), a jako tzv. finanční nezúčtovatelné paušály na drobnou údržbu poskytované pracovníkům obchodní sítě,

5. hodnota oděvů, plášťů, čepic, bot a ochranných a pracovních oděvů poskytovaných plátcem pracovníkům podle platných pracovně právních předpisů, jakož i náhrady jejich údržby, čištění a praní, a to bez rozdílu, jsou-li poskytovány v naturáliích anebo je-li místo nich vyplácena náhrada v hotovosti,

6. jiné částky, vyplácené podle platných předpisů jako náhrada služebních výdajů, pokud jsou uvedeny v příloze I. této vyhlášky.

Čl. 4

K § 4 zákona

Osvobození

Od daně jsou osvobozeny:

1. odměny (prémie) za vyřešení státních výzkumných a vývojových úkolů, státních úkolů badatelského výzkumu, za vyřešení státních tematických úkolů, odměny za vynálezy, odměny za objevy, na které byl vydán diplom, odměny za návrhy na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat, na něž bylo vydáno osvědčení o původství, a odměny za zlepšovací návrhy, až do výše 20 000 Kčs za každý úkol, vynález, objev nebo návrh,

2. až do úhrnné výše 2 000 Kčs ročně:

a) věcné a peněžité odměny a dary poskytované plátcem pracovníkovi při významných pracovních a životních výročích pracovníka (například 20, 30, 40 let nepřetržité práce u téže organizace, dosažení věku 50, 60 let) nebo při jeho odchodu do důchodu, s výjimkou těch odměn, které náleží pracovníkovi podle mzdových předpisů nebo kolektivní smlouvy ve výši stanovené s přihlédnutím k počtu odpracovaných let u téže organizace.

b) mimořádné jednorázové odměny vyplacené za iniciativu a soutěžení pracovníků zaměřené na konkrétní činy, které bezprostředně přinášejí zlepšení hospodářských výsledků podniku nebo zvýšení bezpečnosti práce, a odměny, které organizace poskytuje svým pracovníkům při příležitosti udělení státních vyznamenání, řádů, Rudých praporů a odznaků ministra "Nejlepší pracovník",

c) odměny za přímou záchranu majetku v socialistickém vlastnictví,

d) odměny za odvrácení bezprostředního nebezpečí, které by mohlo způsobit věcné škody nebo ohrozit lidské zdraví nebo život,

3. jiné částky vyplácené podle platných předpisů, pokud jsou uvedeny v příloze II. této vyhlášky.

Čl. 5

(1) Pobírá-li poplatník odměny uvedené v článku 4 č. 1 od více plátců za týž vynález, objev nebo návrh, je z úhrnu přijatých odměn od daně osvobozena pouze částka 20 000 Kčs. Rovněž lze u odměn, které za týž vynález, objev nebo návrh jsou vypláceny po více let, osvobodit úhrnem jen částku Kčs 20 000. Plátce smí odměnu do uvedené částky osvobodit jen, předloží-li mu poplatník písemné prohlášení, že za odměňovaný vynález, objev nebo návrh nebyla mu žádným jiným plátcem vyplacena odměna, z níž by byla část od daně osvobozena.

(2) Vyplácejí-li se odměny uvedené v článku 4 č. 1 kolektivu pracovníků, je u každého člena kolektivu osvobozena částka 20 000 Kčs. Dostane-li poplatník odměny za několik vyřešených úkolů, vynálezů, objevů nebo návrhů, je u každé z těchto odměn osvobozena částka 20 000 Kčs.

(3) Částka, o kterou odměny, jež jsou podle článku 4 č. 1 osvobozeny, převyšují 20 000 Kčs, zdaní se jako celoroční příjem, odděleně od ostatní mzdy příjemce odměny a s přihlédnutím k ustanovením o daněprostém minimu podle § 11 odst. 1 zákona a o snížení a zvýšení daně podle § 7 až 9 zákona tak, jakoby poplatník jinou mzdu nepobíral. Dani podléhající částky několika odměn uvedených v článku 4 č. 1 a vyplacených poplatníkovi týmž plátcem v kalendářním roce se sečtou a zdaní společně jako celoroční příjem.

(4) Způsobem uvedeným v odstavci 3 první větě se zdaňují též věrnostní přídavky.

(5) Osvobození odměn (prémií) za vyřešení státních výzkumných a vývojových úkolů, státních úkolů badatelského výzkumu a za vyřešení státních tematických úkolů vztahuje se pouze na odměny (prémie) poskytované pracovníkům, kteří sami přímo tyto úkoly řeší.

(6) Odměny za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů a zlepšovacích návrhů, odměny za spolupráci navrhovatele a odměny za expertisy členů komise expertů podléhají dani plně.

(7) Dary a odměny, které nespadají pod ustanovení článku 4, podléhají plně dani a zdaní se - stejně jako dani podléhající část darů a odměn uvedených v článku 4 č. 2 - společně s ostatní mzdou poplatníka. Všechny dary a odměny uvedené v článku 4 č. 2, poskytnuté nebo vyplacené poplatníkovi během kalendářního roku se sčítají, i když byly poskytnuty z různých důvodů; z tohoto součtu je osvobozena částka 2 000 Kčs a zbytek podléhá dani.

Čl. 6

K § 6 zákona

Daňová sazba

(1) Sazba uvedená v zákoně je sazbou základní a platí pro poplatníky, kteří vyživují dvě osoby.

(2) Srážka daně se provádí podle tabulek vydaných ministerstvem financí pro srážku daně ve mzdovém období měsíčním, jakož i pro srážku daně přepočtené na celý rok. *)

(3) Poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru, sráží se daň podle měsíční tabulky, a to i když poplatník nepobírá mzdu za celé mzdové období, např. proto, že během mzdového období vstoupil k plátci do pracovního poměru nebo že pracovní poměr byl rozvázán, že poplatník po část měsíce nepracoval pro nemoc, neplacenou dovolenou nebo jinou absenci, nebo je zaměstnán s kratší pracovní dobou apod.

(4) U mezd, pro něž již není v daňových tabulkách daň vypočtena, nutno daňový základ zaokrouhlit nahoru na částku dělitelnou dvaceti a daň způsobem v tabulce uvedeným počítat z této zaokrouhlené částky.

(5) Poplatníkům, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru a pobírají příjmy uvedené v článku 2 odst. 3 písm. a) a b), jakož i pracovníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru sjednaném na dobu kratší než dva měsíce, **) se sráží daň paušální sazbou ve výši 10 %, a to bez rozdílu, zda tito pracovníci pobírají mzdu (odměny) též od jiného plátce nebo ne. Přesáhnou-li však v těchto případech částky vyplacené týmž plátcem poplatníkovi v kalendářním měsíci 800 Kčs, srazí se z úhrnu vyplacených částek daň podle měsíční tabulky a s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(6) Pracovní příjmy studujících formou denního studia, včetně odměn vyplácených jim za účast na vedlejší hospodářské činnosti vysokých škol podle § 5 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, podléhají, pokud nejde o příjmy z trvalého pracovního poměru, paušální srážce daně ve výši 5 %.

(7) Daň srážená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje tak, že se část daně do výše 50 hal. včetně zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku na celé koruny směrem nahoru.

Čl. 7

K § 7 a 8 zákona

Zvýšení a snížení daně

(1) Za vyživované osoby se uznávají:

a) manželka (družka), popřípadě manžel (druh) a nezletilé děti (i osvojené), tj. mladší než 18 let (vnuci, děti v péči nahrazující péči rodičů), žijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, a to bez ohledu na to, mají-li vlastní příjmy či nikoliv. Přechodný pobyt mimo společnou domácnost (např. z důvodu léčení, studií, učení, výkonu vojenské služby nebo nedostatku bytů) není na závadu tomu, aby tyto osoby byly považovány za vyživované. Nežijí-li nezletilé děti trvale s poplatníkem ve společné domácnosti, mohou být uznány za jím vyživované jen, poskytuje-li jim poplatník měsíčně aspoň 100 Kčs;

b) zletilé děti (vnuci, děti v péči nahrazující péči rodičů) a jiné osoby, nemají-li vlastní příjmy přesahující 620 Kčs měsíčně a buď žijí s poplatníkem trvale ve společné domácnosti a poplatník jim poskytuje byt, stravu a ošacení, nebo, nežijí-li v jeho domácnosti, dává-li jim měsíčně podporu aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Pro posouzení, zda je tato podmínka splněna, je rozhodným, kolik by činila daňová úleva z průměrné mzdy za posledních šest měsíců před rozhodnutím okresního národního výboru;

c) děti z rozvedeného manželství, děti z manželství, kde poplatník - aniž by byl rozveden - trvale nežije s manželem ve společné domácnosti, a děti zrozené mimo manželství, nežijí-li s poplatníkem ve společné domácnosti, jakož i manželka (manžel), která je s poplatníkem rozvedena nebo i bez rozvodu s ním trvale nežije ve společné domácnosti, platí-li jim poplatník výživné určené nebo schválené soudem. Nebylo-li výživné určeno nebo schváleno soudem, uznají se tyto osoby za vyživované poplatníkem, platí-li jim výživné aspoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, nejméně však částkou 100 Kčs měsíčně. Manželku a zletilé děti, jimž poplatník platí výživné, lze však uznat za jím vyživované jen, nemají-li vlastní příjem přesahující 620 Kčs měsíčně.

Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla aspoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika osobám, kolikrát 100 Kčs poplatník měsíčně platí.

(2) Uzavře-li dítě manželství, lze je, popř. i jeho manželku (manžela) a děti uznat za vyživované poplatníkem jen, nepřipadá-li z úhrnného příjmu této rodiny na jednoho jejího člena více než 620 Kčs měsíčně a jsou-li splněny i ostatní podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b).

(3) Táž osoba může být uznána za vyživovanou jen u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Toto ustanovení není na závadu tomu, aby dítě bylo uznáno za vyživované jak u toho z rodičů, který na ně platí výživné, tak i u toho z nich, u kterého žije. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona přísluší pouze tomu z rodičů, u něhož dítě žije, nikoliv poplatníku, který platí výživné.

(4) Podporuje-li poplatník více osob, z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku), pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá.

(5) Pro otázku, zda podporovaná osoba (odstavec 1) má vlastní příjem přesahující měsíčně hrubých 620 Kčs, se přihlíží ke všem jejím příjmům, tedy např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností aj. Nepřihlíží se však:

a) ke zvýšení důchodu pro bezmocnost,

b) k přídavkům na děti a k výchovnému,

c) k výživnému poskytovanému dětem,

d) k sirotčímu důchodu,

e) u dětí, připravujících se na budoucí povolání, s výjimkou dětí, které studují při zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a po dobu výkonu základní vojenské služby, ke stipendiu, pokud nemá povahu náhrady výdělku, k hodnotě bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání, k hodnotě naturálií, které jsou poskytovány studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách a k příležitostným výdělkům, pokud nejsou vypláceny za práce vykonávané v pracovním poměru uzavřeném na neurčitou dobu.

(6) Ustanovení § 8 odst. 2 zákona platí, i když osoby tam uvedené vyživují zletilé děti (vnuky nebo jiné děti v péči nahrazující péči rodičů).

(7) Jsou-li oba manželé (druh a družka) zaměstnáni, přihlíží se ke všem vyživovaným osobám u manžela (druha). Manželka (družka) se zdaňuje podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona.

(8) Požadují-li oba manželé (druh a družka), kteří žijí ve společné domácnosti, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi (druhovi) manželce (družce), připojí k žádosti potvrzení plátce, který vyplácí mzdu manželovi (druhovi), že nebude u něj nadále při srážce daně přihlížet k vyživovaným osobám.

(9) Sleva na vyživované osoby přísluší manželce také v případech, kde mzdu pobírá jen manželka a manžel buď vůbec nemá zdanitelné příjmy (např. důchodce) nebo podléhá jiné dani, u níž neuplatňuje snížení daně na vyživované osoby.

(10) Ke změnám okolností rozhodujících o zvýšení a snížení daně (např. dosažení věkové hranice poplatníka a jeho dětí, vstup do zaměstnání zletilého dítěte, odpadnutí některé vyživované osoby apod.), přihlíží se s výhradou uvedenou v ustanovení čl. 15 odst. 3 až počínaje mzdovým obdobím následujícím po období, v němž ke změně došlo, i když změna nastala již prvního dne v měsíci. Vstoupí-li tedy zletilé dítě do pracovního poměru během měsíce, takže nepobírá mzdu za celý měsíc, lze je pro běžný měsíc uznat za vyživované poplatníkem, i když v tomto měsíci dosáhne v zaměstnání příjmu přesahujícího 620 Kčs.

(11) O průkazu okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení článků 15 až 17.

Čl. 8

K § 9 zákona

(1) Za invalidní osoby ve smyslu § 9 zákona lze uznat pouze:

1. osoby, které pobírají některý z těchto důchodů:

a) invalidní nebo částečný invalidní důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení;

b) úrazový důchod podle dřívějších předpisů nebo zaopatřovací požitky invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické perzekuce, pro ztrátu výdělečné schopnosti aspoň o 30 %, a to i když tento důchod nebo zaopatřovací požitky byly sloučeny s jiným důchodem;

c) důchod manželky nebo důchod sociální z důvodu, že před dovršením 65 let se staly invalidními;

d) vdovský důchod z důvodu invalidity;

e) pobírají místo invalidního nebo částečného invalidního důchodu starobní důchod z důvodu, že při souběhu nároků na oba druhy důchodů byl jim přiznán starobní důchod;

f) jsou u poplatníka uznány za vyživovanou osobu (článek 7) a pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod;

2. osoby, které sice nepobírají žádný z důchodů uvedených pod číslem 1, ale

a) prokáží, že se vzdaly zaopatřovacích požitků uvedených pod číslem 1, písm. b) nebo že je nepobírají jen z toho důvodu, že zmeškaly lhůtu k uplatnění nároku na ně;

b) pobírají místo invalidního nebo částečného invalidního důchodu starobní důchod z důvodu, že jim po splnění podmínek pro nárok na starobní důchod náleží místo invalidního důchodu starobní důchod;

c) staly se podle posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení okresního národního výboru (dále jen "posudkový lékař") invalidními nebo částečně invalidními ve smyslu předpisů o sociálním zabezpečení před vstupem do zaměstnání nebo před dovršením potřebné doby zaměstnání pro nárok na důchod a tuto lhůtu dosud během zaměstnání nedovršily, takže jen z tohoto důvodu nepobírají invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod. Po dovršení této lhůty lze je s výjimkou uvedenou v písmeně d) a e) uznat za invalidy jen, pobírají-li invalidní nebo částečný invalidní důchod;

d) staly se před vstupem do zaměstnání nebo před dovršením potřebné doby zaměstnání pro nárok na důchod invalidními nebo částečně invalidními a jsou držiteli průkazky ZTP nebo ZTP/P;

e) byly podle posudku posudkového lékaře postiženy oboustrannou hluchotou nebo jejich dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, který jim značně ztěžuje obecné životní podmínky, odpovídá podle posudku posudkového lékaře podmínkám pro přiznání částečného invalidního důchodu, a to i když uvedené osoby nepobírají částečný invalidní důchod;

f) jsou u poplatníka uznány za vyživovanou osobu (článek 7) a jejich zdravotní stav podle posudku posudkového lékaře odpovídá podmínkám pro přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(2) Sleva podle předchozího odstavce se poskytne tím způsobem, že se připočtou

a) dvě vyživované osoby navíc, pobírá-li poplatník (osoba jím vyživovaná) invalidní důchod (odstavec 1 č. 1), nebo má-li být posuzován tak, jako by pobíral invalidní důchod [odstavec 1 č. 2 písm. a) až d) a f)];

b) jedna vyživovaná osoba navíc v ostatních případech uvedených v odstavci 1.

(3) U úrazových důchodů a zaopatřovacích požitků invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. je pro výši slevy rozhodným procento poškození uvedené v posledním rozhodnutí o úrazovém důchodu nebo o zaopatřovacích požitcích. Při poškození o 30 % až 50 % se připočte jedna osoba navíc, při poškození o více než 50 % se připočtou dvě osoby navíc. Pobírá-li poplatník více úrazových důchodů nebo úrazový důchod a zaopatřovací požitky invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. a jsou-li v každém výměru uvedena procenta invalidity, rozhoduje pro otázku výše slevy součet těchto procent, byly-li důchody přiznány z různých titulů. Není-li tomu tak, je rozhodným nejvyšší procento. V pochybnostech nutno si vyžádat posudek posudkového lékaře.

(4) O přiznání úlevy a její výši rozhodne s výjimkou případů, kde poplatník, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají důchod uvedený v odstavci 1 č. 1 písm. a) (článek 16 č. 4) okresní národní výbor na základě:

a) rozhodnutí o přiznání příslušného důchodu a potvrzení pošty o jeho výplatě (odstavec 1 č. 1);

b) posudku posudkového lékaře a dokladů o splnění stanovených podmínek v případech uvedených v odstavci 1 č. 2.

(5) Při posuzování osob, které nemají nárok na pobírání invalidního nebo částečného invalidního důchodu, postupuje se podle zásad platných pro posouzení invalidity a částečné invalidity pro účely sociálního zabezpečení; zejména se v posudku uvede, zda nutno poplatníka (osobu jím vyživovanou) podle jeho zdravotního stavu posuzovat tak, jako by pobíral částečný invalidní důchod, nebo tak, jako by pobíral invalidní důchod, a zda jde o stav trvalý nebo do kdy posudek platí.

(6) Slevu z důvodu poplatníkovy invalidity nelze povolit v žádném případě, jestliže poplatníkův daňový základ přesahuje v měsíci hranici 2 400 Kčs.

(7) Sleva přísluší manželovi (v případě § 8 odst. 4 zákona manželce). Neuplatní-li však slevu, může ji uplatňovat ten z manželů, na jehož invaliditu (zdravotní vadu) byla sleva povolena, a to i když slevu na vyživované osoby uplatňuje druhý manžel.

(8) Sleva podle § 9 odst. 1 zákona nepřísluší poplatníkovi na tělesnou nebo duševní vadu dítěte, na které platí výživné (článek 7 odst. 1 písm. c), byla-li tato sleva povolena tomu z rodičů, u něhož dítě žije.

(9) Úleva podle § 9 odst. 2 přísluší vdovám jen po dobu vdovství.

Čl. 9

K § 11 zákona

(1) Plátci, vyplácející mzdu, která nepřesáhne v běžném měsíci 200 Kčs, upustí podle § 11 odst. 1 zákona od srážky daně, jen předloží-li jim poplatník písemné prohlášení uvedené v článku 15 odst. 5 písm. b) bod cc).

(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, srazí jen jeden z nich daň s přihlédnutím k vyživovaným osobám a k případné slevě podle § 9 zákona, a to ten, jemuž předloží poplatník průkaz a prohlášení podle článku 15 odst. 5. Ostatní plátci srazí daň tak, jakoby poplatník žádnou osobu nevyživoval, tedy s příslušným zvýšením podle § 7 zákona (se zřetelem na věk a u žen též k okolnosti, zda jsou vdané), nejméně však ve výši 10 %. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na případy, kdy se daň vybere podle článku 6 odst. 5 ve výši 10 %.

Čl. 10

Způsob vybírání daně

K § 12 zákona

(1) Plátcem jsou všechny organizace (úřady, ústavy, zařízení, podniky atd., jsou-li samostatně účtujícími jednotkami) a osoby, které vyplácejí mzdu.

(2) Plátce srazí daň při každé výplatě mzdy z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během mzdového období se daň nesráží, nýbrž až z úhrnu při konečném vyúčtování.

(3) Zašle-li druhý nebo další plátce na poplatníkovu žádost hrubou mzdu (odměnu) organizaci, aby ji vyplatila pracovníkovi, který je k ní v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

(4) Podíly na hospodářských výsledcích organizace se zdaňují při vyúčtování podílu, a to odděleně od ostatní mzdy pracovníka, sazbami daně ze mzdy pro měsíční výplatní období s přihlédnutím ke všem skutečnostem rozhodným pro srážku daně ve mzdovém období, v němž byly podíly vyúčtovány. *) Při zúčtování daně ze mzdy se k podílům na hospodářských výsledcích nepřihlíží.

Čl. 11

K § 13 zákona

(1) Jednorázovou mzdou je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, dary a odměny, pokud nejsou od daně osvobozeny, odměny za vedlejší činnost konanou pro organizaci, u které je pracovník v pracovním poměru, na základě dohod o provedení práce, jednorázové prémie, doplatky mzdy za minulá kalendářní léta apod.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce bezpečně v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li pracovník v pracovním poměru k plátci po celý rok (např. do pracovního poměru vstoupí během roku nebo je pracovní poměr před koncem roku rozvázán), lze jednorázovou mzdu rozvrhnout jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla mzda vyplácena.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(5) Doplatky za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou odměnu nebo doplatky v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce jen, požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo závodní výbor základní organizace ROH za všechny zaměstnance nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

(8) Byl-li poplatník u plátce zaměstnán po celý rok, pobíral mzdu za všechna mzdová období a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, stanoví plátce při provádění zúčtování daň na celoroční příjem pomocí roční tabulky. Nejsou-li uvedené předpoklady splněny, stanoví plátce daň na průměrnou měsíční mzdu podle měsíční tabulky (viz odstavec 11).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru u plátce během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle které sazby byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán, a jen, když poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou nebo neplacenou dovolenou apod.), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou průměrnou mzdu stanoví pro každé mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) U poplatníků, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž jen v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3), lze zúčtování provést jen, byla-li jim srážena daň podle měsíční tabulky a jen za měsíce, za něž jim byla mzda takto zdaněná vyplacena (odstavec 10).

(13) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2 400 Kčs, takže pro tyto měsíce mu nebyla povolena uvedená sleva, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2 400 Kčs.

(14) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. O částku, kterou pracovníkům v důsledku zúčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (článek 14 odstavec 3 písm. c). Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit národní výbor, příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

Čl. 12

K § 14 zákona

(1) Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcova k přímému placení plátci bez rozdílu, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoliv.

(2) Poplatníkům pobírajícím mzdu z ciziny vyměří daň okresní národní výbor, v jehož obvodu bydlí. Poplatníkům bydlícím v obvodu národního výboru hlavního města Prahy vyměřuje však daň obvodní národní výbor Praha 1.

(3) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla nesprávně sražena daň.

(4) Plátce může přeplacenou daň vrátit poplatníkovi jen během roku, v němž byla sražena, nebo počátkem příštího roku, dokud nepředložil okresnímu národnímu výboru vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy (článek 14 odst. 3 písm. a). O vrácenou daň odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na rubu poukázky nebo převodního příkazu. Po uplynutí této lhůty vrátí přeplatek okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny.

Čl. 13

Odpovědnost plátců

K § 15 zákona

(1) Organizace provádějící srážku daně jsou povinny předložit Státní bance československé při výběru doplatku mezd vyúčtovaných za minulý měsíc příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

(2) Daň doměřená podle § 14 odst. 2 zákona je splatna do tří dnů po doručení platebního výměru a penále se počítá počínaje následujícím dnem. V těchto případech nelze vyměřit penále za dobu ode dne, kdy doměřená daň měla být sražena, do doručení platebního výměru.

(3) Penále se nepředepíše, nečiní-li aspoň 20 Kčs ročně.

(4) Daň sraženou osobám, které jsou k plátci v poměru podobném poměru pracovnímu, nemusí plátce odvádět do tří dnů po provedení daňové srážky, nýbrž odvede ji společně s daní sraženou pracovníkům v pracovním poměru.

(5) Krajský národní výbor může povolovat odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu daně, pokud se odchylka týká okresních národních výborů jeho obvodu.

Čl. 14

K § 17 zákona

(1) Každý plátce je povinen uvádět ve mzdových listech vedle základních údajů (poplatníkovo jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, rodinný stav, jména osob, které poplatník vyživuje, a data jejich narození, počet osob uznaných navíc podle § 9 zákona a pro každé mzdové období jeho označení) ještě tyto další údaje:

a) údaje o odpracované době,

b) hrubou částku mzdy v hotovosti se všemi příplatky, prémiemi a odměnami i s částkami překázanými příp. jinými plátci pro poplatníka podle článku 10 odst. 3 (nikoliv však náhrady služebních výdajů),

c) hodnotu naturálních požitků,

d) částku náhrad služebních výdajů, která podléhá dani ze mzdy,

e) částky osvobozené od daně ze mzdy,

f) základ pro výpočet srážky daně ze mzdy,

g) srážku daně ze mzdy.

(2) Pro osoby, které nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž pracují pro něj v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3 písm. a), nemusí vést plátce mzdové listy; stačí seznam s těmito údaji: datum výplaty, poplatníkovo jméno a bydliště, věk, rodinný stav, výše vyplacené mzdy a sražené daně. Totéž platí pro vedení záznamů vedoucími souborů lidových hudebníků (článek 2 odst. 3 písm. b).

(3) Plátci jsou dále povinni:

a) předkládat každoročně do konce března příslušnému okresnímu národnímu výboru vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy za uplynulý rok na předepsaných tiskopisech,

b) předkládat témuž okresnímu národnímu výboru každoročně ve lhůtě jím stanovené výkaz o počtu zaměstnanců podle výše mzdy, a o počtu závodů, mzdách a dani ze mzdy,

c) hlásit na rubu převodního příkazu nebo vplatního lístku, jímž odvádějí sraženou daň, jakou částku úhrnem všem poplatníkům ve mzdovém období srazili,

d) vydávat poplatníkům, kteří o to požádají, po uplynutí kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vyplácet mzdu, písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, popřípadě do dne skončení pracovního poměru poplatníkova hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena a podle jaké daňové sazby.

Čl. 15

K § 18 zákona

Podmínky pro snížení daně

(1) Poplatník je povinen do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru a každoročně do konce prosince prokázat plátci pro příští kalendářní rok počet vyživovaných osob, příp. nárok na slevu podle § 9 zákona, pokud nejde o průkazy již předložené, které podle článku 17 odst. 1 platí trvale.

(2) Nepředloží-li poplatník průkaz o tom, že a kolik osob vyživuje, popříp. jaká sleva mu podle § 9 zákona přísluší, nebo nepředloží-li prohlášení podle odstavce 5, je plátce povinen srážet daň tak, jakoby poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se zvýšením podle § 7 zákona).

(3) K předloženému průkazu přihlédne plátce teprve počínaje mzdovým obdobím následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to mzdové období, v němž se narodilo, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci aspoň do 30 dnů po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, lze k průkazu přihlédnout až ve mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen. Předloží-li však poplatník po vstupu do pracovního poměru průkazy plátci do 30 dnů ode dne vstupu do pracovního poměru, platí průkazy již od tohoto dne. Nedošlo-li proti předchozímu potvrzení ke změně, stačí předložení jeho duplikátu.

(4) Potvrzení na slevu vydává okresní národní výbor, příslušný podle poplatníkova bydliště nebo podle sídla plátcovy pokladny.

(5) Plátce smí u poplatníků, jimž se daň sráží podle základní sazby nebo se snížením podle § 8 zákona, k předloženým průkazům přihlédnout, jen podepíše-li poplatník při vstupu do pracovního poměru a každoročně nejpozději do 31. prosince pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom,

a) jaké jsou skutečnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, popřípadě kdy a jak se změnily,

b) pobírá-li mzdu též od jiného plátce, či nikoliv; v kladném případě, že

aa) nárok na uznání vyživovaných osob a nárok na slevu podle § 9 zákona neuplatnil u jiného plátce ani poplatník ani jiná osoba,

bb) hrubá mzda nepřesahuje ani u poplatníka ani u osoby jim vyživované, na niž uplatňuje slevu podle § 9 zákona, měsíčně 2 400 Kčs,

cc) mzda pobíraná od dalších plátců nepřesahuje u žádného z nich 200 Kčs měsíčně a že u žádného z nich poplatník neuplatňuje osvobození podle § 11 odst. 1 zákona (daněprosté minimum),

c) že osoba jím vyživovaná (kromě manželky, družky, manžela, druha a nezletilých dětí) nemá vlastní příjem přesahující částku 620 Kčs měsíčně.

(6) Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodných pro zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala.

(7) Poplatníci, kterým byla přiznána sleva podle § 9 zákona z důvodu, že buď sami nebo osoby jimi vyživované pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě jiný důchod obdobného charakteru, jsou povinni každoročně, nejpozději do 31. prosince, předložit plátci pro příští kalendářní rok potvrzení pošty o výplatě důchodu.

Čl. 16

Způsob prokazování nároku na snížení daně ze mzdy

Nárok na snížení daně prokazuje poplatník plátci takto:

1. platným občanským průkazem svým, manželky, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o

a) věk,

b) rodinný stav,

c) nezletilé děti, vnuky nebo jiné nezletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, žijí-li s ním trvale ve společné domácnosti,

d) skutečnost, že je poplatník svobodný, ovdovělý, rozvedený a vyživuje aspoň jedno dítě, které s ním žije trvale ve společné domácnosti.

Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmy z občanského průkazu, nutno je prokázat jiným úředním dokladem,

2. potvrzením školy a u učňů potvrzením organizace, že zletilé dítě studuje nebo že je v učebním poměru a jaký má od školy nebo organizace příjem,

3. soudním rozhodnutím o povinnosti platit výživné na děti a manželku (rozvedenou, nežijící s ním trvale ve společné domácnosti), jestliže plátce sráží výživné z jeho mzdy a zasílá je oprávněným osobám, buď podle příkazu soudu nebo na přání poplatníka,

4. rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a potvrzením pošty o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na slevu podle § 9 zákona z důvodu, že sám, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod.

V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebná data (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a potvrzení pošty uschová;

5. potvrzením okresního národního výboru, *) jde-li o skutečnost, že

a) žije trvale ve společné domácnosti s družkou (poplatnice s druhem); toto potvrzení vydá okresní národní výbor na základě písemného prohlášení druha a družky, že spolu takto žijí ve společné domácnosti, a průkazu o jejich společném bydlišti,

b) vyživuje jiné osoby než manželku (družku) a děti (např. rodiče, prarodiče, tchána, tchyni a sourozence), pokud mohou být uznány za vyživované poplatníkem (článek 7 odst. 1 písm. b),

c) platí výživné na děti z rozvedeného manželství, na děti, s nimiž trvale nežije ve společné domácnosti, na děti, zrozené mimo manželství, rozvedené manželce nebo manželce, s níž trvale nežije ve společné domácnosti (s výjimkou uvedenou pod č. 3),

d) vyživuje aspoň jedno dítě a nežije s manželem (manželkou) trvale ve společné domácnosti,

e) vyživuje zletilé děti (s výjimkou uvedenou pod č. 2), vnuky nebo jiné zletilé děti v péči nahrazující péči rodičů,

f) byla povolena výměna slevy mezi manžely (druhy) podle § 8 odst. 4 zákona,

g) poplatníkovi nebo osobám poplatníkem vyživovaným přísluší sleva podle § 9 zákona (s výjimkou uvedenou pod č. 4).

Čl. 17

Platnost průkazů

(1) Průkazy uvedené v článku 16 č. 1, 3, 4 a 5 písm. e) až g) platí pro prokázání nároku na snížení daně ze mzdy trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena, a průkazy uvedené v článku 16 č. 2 a 5 písm. a) až d) platí vždy jen na rok, pro který byly vystaveny, a to za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob nenastaly změny ve skutečnostech rozhodných pro zvýšení nebo snížení daně.

(2) U zletilých studujících dětí platí potvrzení vydané školou podle článku 16 č. 2 ještě dva měsíce následující po měsíci, v němž studující ukončil studia, pokud na začátku těchto měsíců nebyl v pracovním poměru.

(3) Za ukončení studií se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání (všeobecné, odborné), kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(4) Opožděné předložení průkazu nebo zmeškanou lhůtu pro uplatnění nároku na snížení daně ze mzdy může prominout okresní národní výbor, který potvrzení vydává (článek 15 odst. 4).

Čl. 18

Kontrola daně ze mzdy

K § 19 zákona

(1) Okresní národní výbory jsou povinny provést každoročně kontrolu u všech plátců svého obvodu. U plátců zaměstnávajících nejvýše 50 pracovníků stačí však provádět kontroly jednou za dva roky.

(2) Zjistí-li okresní národní výbor při kontrole, že na dani bylo sraženo méně než mělo být sraženo, předepíše v platebním výměru plátci k přímému placení úhrnnou částku daně, o kterou bylo na dani sraženo méně. V příloze platebního výměru vyčíslí, u kterých pracovníků a o jakou částku bylo sraženo méně. Přitom zvlášť vyčíslí částky připadající na poslední 3 měsíce.

(3) Okresní národní výbor může upustit od dodatečného předpisu daně, popříp. může doměřenou daň zcela nebo zčásti prominout, kdyby vybrání této daně znamenalo ohrožení výživy poplatníka nebo osob na něj odkázaných.

(4) K zajištění správného srážení daně ze mzdy vede každý okresní národní výbor seznam plátců, který pravidelně kontroluje a doplňuje.

Čl. 19

K § 20 zákona

Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a kde plátce sestavuje a vede mzdové listy, i když skutečná výplata mzdy se provádí na jiném místě. *)

Čl. 20

Promlčení

K § 21 zákona

Okresní národní výbor upustí od předepsání daně ze mzdy, i když není promlčena, jestliže k nesprávné srážce daně došlo vinou poplatníka, a ode dne výplaty mzdy, při níž došlo k nesprávné srážce daně, uplynuly aspoň tři roky, takže by plátce vzhledem k ustanovení § 16 zákona nesměl již poplatníkovi daň dodatečně srazit.


Čl. 21

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1. vyhláška ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy,

2. vyhláška ministerstva financí č. 192/1953 Ú. l., o úpravě procent zvýšení a snížení daně ze mzdy,

3. vyhláška ministerstva financí č. 338/1953 Ú. l., o úpravě zvýšení a snížení daně ze mzdy poplatníkům, kteří poskytují úhradu osobních potřeb,

4. vyhláška ministerstva financí č. 13/1954 Ú. l., o změně procent zvýšení daně ze mzdy a o některých jiných opatřeních v oboru této daně,

5. vyhláška ministerstva financí č. 244/1956 Ú. l., o některých opatřeních v oboru daně ze mzdy,

6. vyhláška ministerstva financí č. 111/1957 Ú. l., o některých dalších opatřeních v oboru daně ze mzdy,

7. vyhláška ministerstva financí č. 218/1957 Ú. l., o povolování slev podle § 9 zákona o dani ze mzdy a uznávání osob za vyživované poplatníkem,

8. vyhláška ministerstva financí č. 88/1962 Sb., o zdaňování prémií a odměn,

9. vyhláška ministerstva financí č. 210/1964 Sb., o průkazech pro snížení daně ze mzdy a o některých dalších opatřeních v oboru této daně,

10. výnos ministerstva financí č. 153/102 376/57 (Věstník ministerstva financí č. 18/1957 a Věstník pověřenectva financí č. 19/1957), o odměnách projektantům a jejich zdanění,

a všechny směrnice, instrukce, výnosy a jiné obdobné předpisy vydané ministerstvem financí, pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance a býv. pověřenectvem financí v oboru daně ze mzdy do 31. března 1967.


Čl. 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1967.


Ministr:

Ing. Sucharda v. r.

Poznámky pod čarou

*) zák. č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, zák. č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacích příspěvků členům jejich rodin.

*) Např.
Vyhláška ministerstva financí ze dne 10. června 1964 č. 100/1964 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů;
vyhláška ministerstva dopravy ze dne 14. dubna 1965 č. 41/1965 Sb., o používání vlastních osobních vozidel pracovníky při vnějších výkonech.

*) Tabulky lze dostat u Statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů, národní podnik, Praha a u okresních národních výborů.

**) např. na zemědělských a stavebních brigádách, při pytlování a rozvážení brambor, při sezónních a kampaňových pracích, u komparsu, při ambulantním prodeji při pořádání veřejných podniků apod.

*) Platnost potvrzení okresních národních výborů o vyživovaných osobách a slevách podle § 9 zákona vydaných před 1. dubnem 1967 zůstává nedotčena.

*) Pod ustanovení § 20 odst. 1 zákona nespadají spory o tom, zda má plátce oproti pracovníkovi nárok na vrácení daně, kterou podle § 15 odst. 3 zákona zaplatil.

*) Ze záloh podílů na hospodářských výsledcích se srazí daň ze mzdy zálohově v těch případech, kdy lze předpokládat, že by z částek podílu při jeho vyúčtování nebyla uhrazena daň ze mzdy z celého podílu.


Příloha I

Náhrady služebních výdajů prohlášené za nezdanitelné

1. Náhrady poskytované umělcům v divadlech, symfonických orchestrech, Čs. rozhlasu, Čs. televizi, cirkusech a jiných kulturních zařízeních za opotřebitelné součástky hudebních nástrojů, za používání vlastních nástrojů, šatstva, líčidel a rekvizit, jestliže jsou vypláceny na základě pracovněprávních předpisů.

2. 30 % odměn vyplácených hudebníkům a zpěvákům účinkujícím v souborech lidových hudebníků.

3. Hodnota stravy a ubytování poskytovaná frekventantům kursů pro požárníky nebo kursů PO.

4. Paušální částky vyplácené jako náhrada výloh pozorovatelům stanic hydrometeorologického ústavu.

5. 15 % z odměn, které dostávají lidoví umělečtí výrobci za zhotovování předmětů zadávaných Ústředím lidové umělecké výroby.

6. Částky stanovené organizační jednotkou spojů prodavačům poštovní novinové služby a poštovní filatelistické služby na úhradu režijních nákladů.

7. Hodnota ochranné stravy poskytované pracovníkům pracujícím v chemických provozech s látkami zdraví škodlivými.

8. Povinná stravní norma (náhrada zvýšených výdajů na stravování) poskytovaná v penězích nebo naturáliích výkonným letcům provozních složek Svazarmu.

9. Ošatné vyplácené rozhodčím sportovních soutěží a utkání.

10. U kominických pracovníků náhrada za prostředky k mytí, za výlohy s udržováním dopravního prostředku, popříp. náhrada za používání vlastního dopravního prostředku a příspěvek na ochranný oděv.

11. Paušál na psací potřeby vyplácený pracovníkům do výše 3 Kčs měsíčně.

12. Paušální úplaty poskytované majiteli domů podle pracovněprávních předpisů domovníkům na čistící prostředky.

13. Příspěvek na stravu hlídacích psů 3 Kčs denně.

Příloha II

Částky osvobozené od daně ze mzdy

1. Odměny členů a členů korespondentů Československé akademie věd; osvobození se však nevztahuje na odměny za výkon funkcí v této instituci.

2. U pracovníků československých zastupitelských úřadů a jiných pracovníků pověřených trvale výkonem funkcí v zahraničí, přídavek zahraniční služby a jednorázový zařizovací příplatek.

3. 20 % odměn za výkon funkce vyplácených funkcionářům národních výborů, kteří jsou pro výkon funkce zcela uvolněni nebo ji vykonávají mimo svou pracovní dobu.

4. Odměny členům záchranných sborů za zásahy v báňských revírech.

5. Náborové příspěvky poskytované podle směrnic Státní plánovací komise dosídlencům v pohraničí, jakož i náborové příspěvky poskytované podle příslušných vyhlášek pracovníkům získaným pro důležitá hospodářská odvětví náborem prováděným národními výbory.

6. Jednorázový příspěvek vyplácený pracovníkům po skončení základní vojenské služby na zakoupení pracovní výstroje.

7. Hodnota stravování popříp. ubytování, kterou podle platných předpisů dostávají nevyučení mladiství dělníci vedle měsíční mzdy od podniku zcela nebo zčásti bezplatně v období zaškolování.

8. Odměny vyplácené učňům, kteří jsou v učebním poměru k jednotným zemědělským družstvům.

9. Mzdy a odměny nevidomých občanů, kterým byla s přihlédnutím ke stupni nevidomosti a k sociálním poměrům vydána okresní posudkovou komisí sociálního zabezpečení průkazka označená ZTP-P, jakož i existenční příspěvek nevidomým pracujícím.

10. Částka 600 Kčs měsíčně ze stipendií a příspěvky na děti studujících; je-li stipendium vypláceno za dobu kratší než měsíc, je od daně osvobozena jen poměrná část z 600 Kčs, např. při půlměsíční době jen 300 Kčs. Toto osvobození se však nevztahuje na stipendia poskytovaná pracovníkům přijatým ke studijnímu pobytu, uvedená v § 19 vyhl. č. 183/1960 Sb., o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků.

11. Odměny za zemědělské brigády a česání chmele vyplácené školám nebo jejich prostřednictvím účastníkům brigád organizovaných těmito školami, jakož i odměny vedoucím školních brigád za vedení a dozor.

12. Odměny vyplácené členům JZD a osobám trvale pracujícím v družstvu za práce v době vegetačního klidu, které jsou konány se souhlasem JZD pro Státní lesy nebo Státní silnice (např. přibližování a svoz dřeva v lesích, odklízení sněhu ze silnic a posyp silnic v zimě), pokud jsou jim odměny vypláceny prostřednictvím družstva.

13. Odměny vyplácené osobám uvedeným v předchozím odstavci mateřskými družstvy za práce provedené pro meliorační družstva v pracovních jednotkách nebo v peněžní odměně podle předpisů vydaných ministerstvem zemědělství.

14. Odměny vyplácené členům JZD za výkon funkce předsedy melioračního družstva, a to i když je odměna vyplácena přímo melioračním družstvem.

15. Vyrovnávací příspěvek a prémie za splnění celoročních výrobních a nákupních úkolů poskytované pracovníkům vyslaným ke kádrovému posílení JZD z prostředků výrobních zemědělských správ jako doplněk odměny za práci v družstvu; odměna za práci v družstvu podléhá dani ze mzdy jen, nejsou-li členy družstva.

16. Mzdy připadající na příležitostné práce vykonávané pro družstevní, podnikovou nebo státní bytovou výstavbu, které nejsou pracovníkům vypláceny v hotovosti, nýbrž se připisují ve prospěch stavebního bytového družstva nebo ve prospěch jejich členských podílů nebo podílů manžela nebo dětí. Sem spadají i příležitostné práce při výrobě stavebních hmot, organizované národními výbory a vypracování projektové dokumentace pro bytovou výstavbu. Toto osvobození se nevztahuje na případy, kde pracovník tuto činnost vykonává v pracovním poměru.

17. Úmrtné po pracovnících, je-li vypláceno organizací podle platných předpisů.

18. Odměny vyplácené Státním statistickým úřadem zpravodajům za vedení záznamů rodinných účtů pro účely statistického šetření.

19. Naloďovací příplatek vyplácený v cizích měnách členům posádek československých námořních lodí.

20. Odměny vyplácené dárcům krve za odběr krve.

21. Odměny vyplácené pokusným osobám za pokusné úkony ve zdravotnictví.

Přesunout nahoru