Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Usnesení č. 109/1967 Sb.Usnesení Národního shromáždění Československé socialistické republiky, kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů

Částka 41/1967
Platnost od 11.12.1967
Účinnost od 11.12.1967
Zrušeno k 01.01.1983 (137/1982 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

109

USNESENÍ

Národního shromáždění Československé socialistické republiky

ze dne 1. prosince 1967,

kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů

Vzorový statut městských národních výborů (dále jen Vzorový statut) stanoví podle § 26 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech

a) v kterých otázkách svěří vláda do působnosti Městského národního výboru v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru; tyto městské národní výbory se v dalších ustanoveních označují jako I. skupina;

b) v kterých otázkách svěří krajský národní výbor do působnosti městských národních výborů výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru; z hlediska diferenciace se v dalších ustanoveních označují tyto městské národní výbory jako skupina II. a III., přitom se

- do II. skupiny zahrnují městské národní výbory v sídlech okresů a v dalších městech, které určí krajský národní výbor na návrh okresního národního výboru projednaný s městským národním výborem, a

- do III. skupiny ostatní městské národní výbory.

Městské národní výbory I. skupiny jsou řízeny krajským národním výborem, městské národní výbory II. a III. skupiny okresním národním výborem;

c) rámec působnosti městského národního výboru, jeho organizačního uspořádání, vzájemné dělby práce a pravomoci jeho orgánů, rámec pro vymezení okruhu jím řízených (spravovaných) organizací a zařízení, pro diferenciaci městských národních výborů a různost jejich forem práce a pro vytváření aktivů, které městskému národnímu výboru pomáhají při plnění jeho úkolů.

Městské národní výbory si vypracují na základě Vzorového statutu vlastní statut, k jehož přípravě provedou podrobný rozbor politické, ekonomické a kulturní situace města. Ve svém statutu uvedou území města, na něž se vztahuje pravomoc městského národního výboru (katastrální území, části města a jejich místní pojmenování), stručnou charakteristiku města z hlediska jeho hospodářských, kulturních a společenských úkolů a popř. i stručnou charakteristiku spádového území města a vzájemné vztahy k němu. Podrobně rozvedou svou působnost na jednotlivých úsecích činnosti, uspořádání svých orgánů, jejich pravomoc a vzájemnou dělbu práce, činnost aktivů, které zřizují, způsob zabezpečování účasti občanů na práci městského národního výboru a okruh organizací a zařízení, které řídí nebo spravují. Každý městský národní výbor zvýrazní ve svém statutu ty úseky své činnosti, které mají ve městě rozhodující význam pro život občanů a rozvoj města.

Městský národní výbor v lázeňském místě přihlíží při vypracování svého statutu též k úkolům, které plní podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zahrne do něho práva a povinnosti, které mu vyplývají z dosavadního statutu lázeňského místa.

Městský národní výbor schvaluje statut na svém plenárním zasedání po předběžném projednání s občany a s národním výborem vyššího stupně. Obdobným způsobem se provádějí jeho změny a doplňky.

Ke splnění těchto cílů vydává Národní shromáždění podle § 26 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech tento

Vzorový statut městských národních výborů.

I.

Postavení městského národního výboru

Městský národní výbor

1. je orgánem jednotné socialistické státní moci a správy v městě, který má současně samosprávný charakter. Spojuje ve své práci uspokojování potřeb společnosti se zvláštními potřebami ve svém územním obvodu a uvádí do souladu zájmy města s celospolečenskými zájmy;

2. jako zastupitelský sbor pracujícího lidu, který je složen z poslanců, pozorně a objektivně zkoumá zájmy občanů a jejich potřeby, radí se s nimi o návrzích závažných opatření, přibírá je k řešení a provádění svých úkolů, skládá jim účty ze své činnosti a vytváří tak všestranné předpoklady pro zapojování občanů v nejširší míře do správy státu;

3. je orgánem, který provádí ve stanoveném rozsahu výkon státní správy ve městě;

4. spolupracuje se společenskými a zájmovými organizacemi působícími ve městě, v souladu s jejich posláním a zaměřením. Spolupráce se uplatňuje hlavně při přípravě a realizaci opatření směřujících k rozvoji města, ve sdružování finančních a materiálových prostředků na budování a provoz kulturních, zdravotních, sociálních, sportovních a jiných obecně prospěšných zařízení, ve vzájemné koordinaci činnosti a kulturně výchovné práce národního výboru a společenských organizací;

5. spolupracuje s jinými státními orgány působícími ve městě k dosažení společných cílů;

6. spolupracuje s jinými národními výbory, které působí ve spádovém území města, na přípravách rozhodnutí, která se dotýkají svým dosahem zájmů města a jeho okolí;

7. vůči ústředně řízeným hospodářským a jiným organizacím, jakož i vůči družstevním organizacím, které vyvíjejí činnost ve městě, vykonává státní správu, a to na základě příslušných předpisů, směřujících k zabezpečení důležitých celospolečenských zájmů, jako je harmonický rozvoj města, zabezpečení zdraví lidu, tvorba a ochrana životního prostředí, bezpečnost práce, čistota vod a ovzduší atd. Kontroluje, jak tyto organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to v rozsahu působnosti svěřené městskému národnímu výboru;

8. zaujímá stanovisko k otázkám veřejného zájmu; pokud se dotýkají pravomoci jiných orgánů, předkládá je těmto orgánům k řešení;

9. vykonává kontrolu činnosti orgánů a organizací, které řídí nebo spravuje; obsah této kontroly je zaměřen na zabezpečování zájmů státu, na podněcování podnikavosti a samostatnosti organizací bez zasahování do jejich vlastního hospodaření a na to, jak plní své poslání, zejména jak zabezpečují potřeby obyvatelstva.

II.

Působnost městského národního výboru

Městský národní výbor zabezpečuje rozvoj hospodářského a kulturního života ve městě všestranným uplatňováním všech svých mocenských, správních, hospodářských a kulturně výchovných prostředků. Přitom zejména

- rozvíjí politickoorganizátorskou a kulturní činnost a zabezpečuje socialistické soužití mezi občany;

- nejširší účastí občanů na řízení, správě a kontrole městských záležitostí zajišťuje rozvoj socialistické demokracie;

- chrání socialistické vymoženosti a práva občanů a organizací a vede občany k plnění jejich povinností; dbá o dodržování socialistické zákonnosti a veřejného pořádku ve městě;

- pečuje o tvorbu a soustavné zlepšování životního prostředí, o růst hmotné i kulturní úrovně obyvatel;

- zabezpečuje plánovitý rozvoj ekonomické základny a kulturní, zdravotní a sociální výstavby města, s přihlédnutím k potřebám a zájmům města a jeho okolí;

- vede podřízené organizace k tomu, aby zabezpečovaly zájmy a potřeby občanů a především z tohoto hlediska kontroluje jejich činnost;

- organizuje socialistickou soutěž ke zvelebování města.

Na úseku plánování

A. Při plánování komplexního rozvoje hospodářství na území města plní městský národní výbor zejména tyto hlavní úkoly:

1. Rozpracovává po projednání s okresním národním výborem, popř. s krajským národním výborem, návrhy plánů komplexního rozvoje hospodářství na území města, které podle platných předpisů předkládá národnímu výboru vyššího stupně.

2. Posuzuje výhledové plány podniků a organizací působících na území města a řízených ústředně, družstevními orgány a národními výbory vyšších stupňů, při jejich sestavování a realizaci zejména v tomto směru:

a) konzultuje s těmito podniky a organizacemi jejich uvažované dlouhodobé koncepce rozvoje a způsoby jejich realizace s cílem optimálního využití přírodních a ekonomických podmínek území města, efektivního rozmístění výrobních sil, sdružování prostředků k výstavbě školských, kulturních, zdravotních, sociálních, vodohospodářských a jiných obecně prospěšných zařízení a z hlediska komplexního rozvoje a vazeb na přímo řízené hospodářství;

b) posuzuje řešení zásadních otázek týkajících se

- investiční výstavby podniků a organizací na území města,

- potřeby pracovních sil, náboru dorostu, zaměstnanosti žen, bytové výstavby, občanské a technické vybavenosti apod. a zaujímá k nim stanovisko.

3. Vypracovává a uplatňuje náměty, rozbory a studie o možnostech využívání přírodních a ekonomických podmínek a vytváření optimálních proporcí rozvoje města.

4. Rozhoduje v rámci vymezené pravomoci o umístění a likvidaci jím řízených provozoven a závodů.

5. Dává závazné stanovisko ústředně řízeným hospodářským organizacím, družstevním a jiným organizacím v případech stanovených zvláštními předpisy; tyto organizace jsou povinny s městským národním výborem spolupracovat a předkládat mu podklady o připravovaných investicích a jiných důležitých opatřeních, které městský národní výbor potřebuje k zabezpečování celkového rozvoje města.

6. Využívá k plnění svých úkolů, zejména na úseku plánování, městské a regionální statistiky zpracovávané ve stanoveném rozsahu příslušným oddělením Státního statistického úřadu.

7. Dbá o soulad komplexního rozvoje města s jeho spádovým územím a za tím účelem spolupracuje s příslušnými národními výbory.

B. Při plánování vlastního hospodářství vychází městský národní výbor z ustanovení zákona o národních výborech a jeho rozvoj zajišťuje soustavou hospodářských plánů, které vyjadřují cíle stanovené pro dané období, cesty a prostředky jejich uskutečnění.

Sestavuje a schvaluje

- dlouhodobý hospodářský plán, který stanoví koncepci rozvoje městského hospodářství řízeného městským národním výborem; vychází přitom z dlouhodobých plánů národního výboru vyššího stupně;

- prováděcí hospodářský plán (krátkodobý program), který zabezpečuje a zpřesňuje úkoly dlouhodobého plánu podle podmínek vytvořených při jeho plnění;

- rozpočet.

Při řízení podniků používá především dlouhodobých ekonomických nástrojů a dbá o uplatnění jejich maximální samostatnosti a podnikavosti.

Na úseku finančního hospodaření a správy majetku

A. Městský národní výbor hospodaří podle rozpočtu, který si stanoví ve vlastní pravomoci. Vychází přitom ze souhrnných závazných finančních vztahů k rozpočtu národního výboru vyššího stupně, stanovených dlouhodobě a z účelových subvencí. Rozpočet musí být vyrovnán a městský národní výbor ho projednává s občany.

Rozpočet městského národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací a finanční vztahy k jeho hospodářským a příspěvkovým organizacím. Rozpočet obsahuje příjmy v rozsahu stanoveném v § 32 zákona o národních výborech.

Městský národní výbor musí v rozpočtu zabezpečit krytí vlastních závazků a zákonných povinností.

Při podrobnějším rozpracování otázek týkajících se rozpočtu a rozpočtového hospodaření, zejména pokud jde o zdroje příjmů městského národního výboru, řídí se městský národní výbor zákonem o národních výborech a příslušnými právními předpisy a dbá, aby rozpočtových prostředků bylo efektivně využíváno pro další rozvoj a uspokojování potřeb jeho obyvatel. Pravidelně informuje občany o svém finančním hospodaření.

Městský národní výbor může sdružovat své prostředky s prostředky jiných národních výborů a s prostředky socialistických organizací k budování nebo provozu společných zařízení.

B. Městský národní výbor

- vede evidenci o svém hospodaření a kontroluje správnost vedení účetní evidence podřízených podniků a organizací;

- vypracovává rozbory tvorby vlastních finančních zdrojů a hodnotí účinnost finančně ekonomických nástrojů podřízených organizací;

- provádí periodické revize hospodaření u podřízených organizací;

- provádí finanční vypořádání a sestavuje závěrečný účet;

- vykonává správu daní a poplatků, které jsou příjmem jeho rozpočtu;

- spravuje národní majetek sloužící k plnění jeho úkolů a přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly.

C. Městský národní výbor I. skupiny

- rozhoduje po projednání s obvodními národními výbory o tom, které z příjmů městského národního výboru budou tvořit vlastní příjmy obvodních národních výborů v souladu s působností, kterou jim vymezí; stanoví zásady hmotné zainteresovanosti obvodních národních výborů na výsledcích hospodaření a způsob hodnocení výsledků;

- vykonává správu a kontrolu státních financí v rozsahu vymezeném zvláštními předpisy;

- vykonává prozatímní správu národního majetku podle § 65 odst. 3 hospodářského zákoníku.

Na úseku územního plánování

Městský národní výbor

1. územním plánováním vytváří podmínky pro rozvoj města a jeho spádové území, pro optimální realizaci úkolů hospodářské a kulturní výstavby. K tomuto účelu vymezuje v rámci územního plánování plochy města v nejvhodnější skladbě a rozsahu pro jednotlivé prvky urbanizace k dosažení potřebného souladu mezi přirozenými podmínkami území a společenskými potřebami;

2. odpovídá za vypracování a řešení územního plánu města;

3. v návaznosti na územní plán pořizuje podrobné územní plány jednotlivých částí města, pro které zpracovává program výstavby a které po projednání schvaluje jako závaznou direktivu pro organizaci provozu a výstavby města;

4. při výkonu své působnosti v oblasti územního plánování odpovídá:

a) za komplexnost, efektivnost a soulad navrhovaného územního řešení s plánem rozvoje národního hospodářství;

b) za pořizování územních plánů v časovém předstihu, umožňujícím včasnou a všestrannou plánovitou přípravu investiční výstavby na území města, zejména bytové a občanské výstavby;

c) za soustavné upřesňování územního řešení v souladu se změnami rozvojových podmínek a potřeb města;

5. k zabezpečení realizace územního plánu města používá nástroje a metody, které směřují k efektivnímu využívání jeho ploch jak ve výstavbě, tak i provozu;

6. vydává v souladu se schváleným územním plánem města příslušná územní rozhodnutí (pokud je stavebním úřadem).

V tvorbě a ochraně životního prostředí

Městský národní výbor

1. zabezpečuje vzájemný soulad v rozvoji činností všeho druhu na území města s tvorbou socialistického životního prostředí;

2. jako součást plánovitého řízení rozvoje města stanoví dlouhodobé plány opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, které jsou závazné pro všechny podniky a organizace na území města a které vycházejí:

a) z vlastní činnosti orgánů a organizací národních výborů na území města,

b) z dlouhodobých, popř. krátkodobých dohod s organizacemi řízenými ústředně, krajským a okresním národním výborem, společenskými organizacemi nebo národními výbory ve spádovém území města, o vzájemné účasti a spolupráci na tvorbě životního prostředí;

3. kontroluje plnění opatření uložených organizacím na území města k zabránění škodlivého vlivu na životní prostředí. Jde zejména o znečišťování ovzduší a vody;

4. ukládá poplatky a pokuty, pokud je k tomu pověřen podle zákona o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

V oblasti výstavby města

Městský národní výbor

1. zabezpečuje řádnou a efektivní organizaci výstavby města s možností spoluorganizovat investiční výstavbu sloužící několika organizacím a řídit jednání zúčastněných organizací o podílech na investičních nákladech;

2. pokud je stavebním úřadem, zejména

a) provádí výběr pozemků vhodných pro bytovou výstavbu a výstavbu rodinných domků, sestavuje seznamy pozemků určených ke zřízení práva trvalého užívání socialistických organizací a osobního užívání občanů a vede seznamy pozemků, na nichž bylo již právo osobního užívání zřízeno,

b) rozhoduje v souladu s platnými předpisy o změnách podzemních sítí a zařízení, stanoví podmínky jejich ochrany a podle platných předpisů rozhoduje o výši náhrady škody při výstavbě, opravách a provozu těchto sítí a zařízení, nedojde-li k dohodě mezi účastníky,

c) sestavuje plány asanace a rozhoduje o demolicích po vyjádření orgánů Státní památkové péče a ochrany přírody podle příslušných předpisů,

d) rozhoduje o přípustnosti staveb na území města a dává souhlas k jejich uvedení do trvalého užívání ve stanoveném rozsahu,

e) ukládá vlastníkům objektů provedení nezbytných stavebních úprav,

f) povoluje informační, reklamní a podobná zařízení na budovách, stavbách a veřejných prostranstvích,

g) vydává rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí podle příslušných předpisů,

h) vykonává státní stavební dohled;

3. vykonává ve stanoveném rozsahu investorskou funkci v oblasti bytové výstavby a občanské a technické vybavenosti ve městě a z tohoto hlediska stanoví v souladu s celospolečenskými směrnicemi hlavní parametry soustředěné výstavby obytných souborů a rozhoduje o jejich realizaci;

4. v oblasti jím řízeného hospodářství rozhoduje ve stanoveném rozsahu i v investorské funkci o realizaci účelových staveb a rozptýlené bytové výstavby;

5. soustavně pečuje o stav, úroveň a údržbu domovního fondu města a vytváří předpoklady pro jeho optimální životnost a efektivní užívání;

6. k plnění úkolů v údržbě a rekonstrukci domovního fondu města, zejména bytového fondu, orientuje a rozvíjí činnost místního stavebnictví a údržbářských čet organizací bytového hospodářství;

7. je oprávněn zřizovat a řídit městský stavební podnik;

8. zřizuje a řídí inženýrskou, popřípadě projektově inženýrskou organizaci (ve městech s velkým rozsahem investiční výstavby nebo se složitou investorskou problematikou).

Na úseku hospodaření s bytovým fondem a nebytovými prostory

Městský národní výbor

1. v souladu se zákonem o hospodaření s byty a s dalšími předpisy, zejména o družstevní, podnikové a individuální bytové výstavbě, odpovídá za důsledné uplatňování bytové politiky ve městě a svou činností sleduje další modernizaci bytového fondu a zvyšování kultury bydlení obyvatel města. K tomu využívá i aktivní účasti uživatelů bytů;

2. dbá, aby organizace a vlastníci udržovali domovní, bytový i nebytový fond a jeho okolí v řádném stavu;

3. v souladu s příslušnými předpisy hospodaří s nebytovými prostory a rozhoduje o jejich užívání;

4. rozhoduje podle příslušných předpisů o úhradách za užívání bytů a nebytových prostorů a o prodeji bytů z národního majetku občanům;

5. řídí organizaci bytového hospodářství a zajišťuje, popř. i jinou vhodnou organizační formou, za aktivní účasti uživatelů bytů správu a údržbu bytového fondu.

Na úseku vodního a lesního hospodářství

Městský národní výbor

1. zajišťuje zásobování obyvatelstva a organizací na území města pitnou vodou, pečuje o odvádění odpadních a povrchových vod a o jejich čistění, pokud tato činnost není svěřena jiné organizaci;

2. dbá o účelné hospodaření s vodou a rozhoduje o nutných a účelných opatřeních, zejména k zamezení nebo omezení plýtvání vodou, znečišťování toků a ostatních vod; podle příslušných předpisů stanoví sankce za nedodržování těchto opatření a povoluje zvláštní užívání vody;

3. je oprávněn zřizovat a řídit vodohospodářské zařízení města;

4. pomáhá zabezpečovat úkoly lesního hospodářství, ochranu lesního fondu a účelné hospodaření s dřevem. Městský národní výbor I. skupiny vykonává státní dohled na úseku lesního hospodářství v obvodu města.

Na úseku energetiky, plynofikace a telekomunikací

Městský národní výbor

1. pečuje ve spolupráci s příslušnými organizacemi o zajištění vzájemného souladu rozvoje zařízení pro zásobování města elektrickou energií, plynem, teplem a telekomunikačním zařízením;

2. je oprávněn zřizovat a řídit teplofikační zařízení, pokud mají být ve správě jím řízených organizací;

3. zabezpečuje veřejné osvětlení města.

Na úseku dopravy

Městský národní výbor

1. spolupůsobí při koordinaci vzájemné návaznosti všech druhů veřejné dopravy na svém území v zájmu optimální organizace dopravních služeb;

2. spravuje místní komunikace a ve městech s městskými dráhami též průjezdní úseky silnic, odpovídá za jejich dobrý stav, sjízdnost a řádné označení. Vykonává státní dozor a investiční činnost na těchto komunikacích. Rozhoduje o zařazení účelové komunikace do sítě místních komunikací a o vyřazení místní komunikace nebo její části ze sítě místních komunikací, jestliže jí není třeba k účelnému uspořádání této sítě. Vykonává státní dozor nad veřejnými účelovými komunikacemi a vede jejich správce k péči o jejich sjízdnost, údržbu a obnovu;

3. řídí organizaci městské hromadné dopravy a odpovídá za to, že při efektivnosti a kulturnosti přepravy budou maximálně uspokojovány potřeby obyvatel, zejména při cestě do zaměstnání, škol a do oblasti příměstské rekreace;

4. městský národní výbor I. skupiny může zřídit organizaci dopravního inženýrství a podle podmínek i organizaci pro správu a údržbu místních komunikací;

5. v místech, kde zabezpečuje městskou hromadnou dopravu podnik ČSAD, dbá městský národní výbor, aby tato služba byla poskytována v potřebném rozsahu a kvalitě. Spolupůsobí při rozhodnutí o vedení linek městské hromadné dopravy, při sestavování jízdních řádů a při stanovení příslušných tarifů;

6. koordinuje a zabezpečuje rozvoj služeb motoristům, a to i např. zřizováním parkovišť, garáží apod.;

7. zabezpečuje i další potřebné dopravní služby občanům (osobní a nákladní taxislužbu) a rekreační dopravu (vyhlídkovou, říční apod.).

Na úseku místní výroby a služeb

Městský národní výbor

1. zabezpečuje, aby místní výroba a služby řádně a plynule uspokojovaly společensky odůvodněné potřeby a požadavky občanů a organizací a vytváří předpoklady pro jejich optimální rozvoj;

2. koordinuje činnost a rozmístění sítě vlastních organizací místní výroby a služeb s činností a sítí výrobních družstev, popř. ostatních organizací zabývajících se těmito činnostmi, v zájmu účelné dělby práce při zachování možností vzájemného soutěžení;

3. odpovídá za rozvoj neplacených služeb, které zvyšují úroveň životního prostředí, hygienu, čistotu a celkový vzhled města;

4. zřizuje a řídí podniky a organizace místní výroby a služeb a podle místních podmínek a potřeb menší provozovny potravinářského průmyslu, výroby stavebních hmot apod., nejen z hlediska potřeb města, ale i jeho spádového území. Podporuje rozvoj služeb pro obyvatelstvo také jinými organizačními formami (drobnými provozovnami, organizováním zvláštních forem vnitropodnikového řízení, samostatným provozováním služeb jednotlivci apod.);

5. kontroluje dodržování zásad správné cenové politiky a příslušných ustanovení občanského zákoníku ve vlastních podnicích místní výroby a služeb;

6. organizuje využívání místních zdrojů surovin a koordinuje lidový sběr surovin;

7. může zřídit organizaci komplexního městského hospodářství, nebo samostatný víceoborový podnik městského hospodářství pro hospodářskou činnost a samostatnou rozpočtovou organizaci městského hospodářství pro rozpočtovou činnost v případě, že by činnost jednoho komplexního podniku městského hospodářství byla příliš rozsáhlá.

Na úseku obchodu a veřejného stravování

Městský národní výbor

1. sleduje a kontroluje plynulé zásobování obyvatel potravinářským a průmyslovým zbožím v potřebném rozsahu a sortimentu. Kontroluje kulturnost prodeje a hygienu v provozovnách. K odstranění nedostatků činí opatření u příslušných orgánů a organizací, které jsou povinny stanovisko městského národního výboru respektovat;

2. dbá o dobrou úroveň veřejného stravování, ubytování a zásobování obyvatelstva pevnými palivy;

3. stanoví ve spolupráci s obchodními organizacemi rozvojovou koncepci maloobchodní sítě a sítě veřejného stravování na území města. Dbá, aby tato síť byla budována v souladu s bytovou výstavbou a potřebami obyvatel i potřebami ostatních odběratelů výrobků z maloobchodních prodejen;

4. schvaluje rozmístění prodejen, prodejní dobu a činí další opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva;

5. vytváří předpoklady a stanoví podmínky pro prodej výrobků na městských trzích organizacím i jednotlivcům ke zlepšení zásobování obyvatelstva. Podle podmínek organizuje tradiční trhy (výroční trhy);

6. podle podmínek může řídit podnik Restaurace a jídelny, popř. zřizovat městské restaurace, vinné sklípky, jídelny, ubytovací podniky a maloobchodní prodejny podniků a závodů jím řízených;

7. městský národní výbor I. skupiny:

a) rozhoduje o zařazování závodů veřejného stravování a ubytovacích závodů do cenových skupin;

b) řídí podnik obstarávající zásobování pevnými palivy.

Na úseku cestovního ruchu a rekreace

Městský národní výbor

1. vytváří předpoklady a pečuje o rozvoj cestovního ruchu na území města;

2. koordinuje činnost všech orgánů a organizací ve městě, podílejících se na službách cestovního ruchu. Přitom odpovídá v jednotlivých úsecích městského hospodářství za přímé uspokojování potřeb cestovního ruchu a dbá, aby předpoklady a podmínky pro jeho rozvoj odpovídaly potřebám města;

3. vytváří předpoklady a pečuje o rozvoj rekreace na území města; zřizuje a řídí vlastní rekreační zařízení.

Na úseku zemědělství

Městský národní výbor

1. napomáhá rozvoji zemědělství na území města ve spolupráci s příslušnými řídícími orgány a dbá o soulad rozvoje zemědělství s rozvojem ostatních odvětví ve městě; pomáhá v zabezpečování pracovních sil, dopravních prostředků, zásobování apod., zejména ve špičkových pracích, a to na základě včasných a zdůvodněných požadavků zemědělských řídících orgánů;

2. podporuje rozvoj zájmových organizací občanů, zabývajících se chovem drobných hospodářských zvířat, zahrádkářstvím, ovocnářstvím, apod.;

3. státní správu na tomto úseku vykonává zejména tím, že

- sleduje dodržování zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,

- vede evidenci zemědělské půdy a hospodářského zvířectva,

- činí opatření ke zdolání nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat,

- vede evidenci všech pozemků zamořených škůdci, kontroluje, jak uživatelé provádějí ochranu těchto pozemků a podle potřeby vyhlašuje občanskou pracovní pomoc,

- dbá, aby zemědělské podniky a závody dodržovaly předpisy na úseku hygieny, ochrany zdraví při práci a na úseku požární ochrany,

- sleduje hospodaření jednotlivě hospodařících zemědělců, spolupůsobí při uzavírání jejich smluv s nákupními organizacemi a kontroluje jejich plnění.

Na úseku školství a péče o děti

Městský národní výbor

1. vytváří podmínky pro všestranný rozvoj vzdělávání a výchovy mládeže v duchu vědeckého světového názoru a pro těsné spojení školy se životem. Upevňuje autoritu školy a usiluje o jednotné působení školy, rodiny a společnosti. Řídí činnost sdružení rodičů a přátel škol, které spravuje;

2. spravuje školy a školská zařízení (ve vlastním statutu uvede konkrétně, které školy a školská zařízení spravuje ve smyslu §§ 20, 25 a 26 zákona o národních výborech);

3. spolupůsobí při stanovení a úpravách obvodů škol I. cyklu;

4. vyjadřuje se k dislokaci učitelů škol, které spravuje;

5. při výkonu státní správy zejména

a) dává souhlas k výjimečnému přijetí do školy u dětí, které dovrší 6 let do konce prosince,

b) podle potřeby určuje pořadí pro přijetí dětí do územní mateřské školy, školní jídelny nebo do školní družiny,

c) řeší zanedbávání povinné školní docházky dětí;

6. zabezpečuje úkoly v péči o děti v rozsahu podle příslušných předpisů.

Na úseku kultury a informací

Městský národní výbor

1. vytváří podmínky pro všestranný rozvoj kultury a informací;

2. řídí a koordinuje kulturní činnost ve městě a dbá o zvyšování její ideové úrovně. Rozvíjí ji na základě jednotného plánu a koordinuje ji se společenskými a ostatními orgány a organizacemi ve městě. Zvláště dbá na rozvoj kulturní činnosti mládeže;

3. spravuje kulturní a umělecká zařízení na území města, jejichž činnost slouží převážně k uspokojování kulturních potřeb obyvatel města a jeho spádového území. Vyšší orgány řídí činnost svých kulturních zařízení ve městě, sloužících také k uspokojování kulturních potřeb obyvatel města, v dohodě s městským národním výborem. (Městský národní výbor uvede ve vlastním statutu, která zařízení řídí a spravuje, se zaměřením jejich činnosti);

4. v součinnosti s odbornými orgány Státní památkové péče dbá na kulturně politické využívání památek a rezervací, na jejich údržbu a ochranu, na ochranu přírody a spravuje památky místního významu;

5. povoluje a kontroluje pořádání jednotlivých kulturních akcí, včetně veřejných produkcí lidových hudebníků, tanečních a společenských zábav apod.;

6. zajišťuje vedení kroniky města;

7. na úseku informací působí k tomu, aby se zvýšila informovanost občanů jako jedna ze základních podmínek socialistické demokracie a za účelem zvýšení jejich společenské aktivity.

Na úseku tělovýchovy a sportu

Městský národní výbor

1. podporuje všestranný rozvoj tělesné výchovy, zejména u mládeže, a vytváří k tomu vhodné podmínky. Úzce spolupracuje s tělovýchovnými orgány a organizacemi a se závody při budování tělovýchovných a sportovních zařízení. Dbá zejména, aby nové školy, učiliště a domovy mládeže nebyly budovány bez patřičných tělovýchovných zařízení a aby stávající nebyla rušena bez zajištění odpovídající náhrady;

2. stanoví podmínky pro provozování veřejných tělovýchovných a sportovních podniků, zejména z hlediska zajištění bezpečnosti účinkujících i návštěvníků, veřejného pořádku, požární bezpečnosti apod.

Na úseku péče o zdraví lidu

Městský národní výbor I. skupiny

1. pečuje o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, prosazuje dodržování hygienických zásad a předpisů u všech organizací a zařízení na úrovni města a ukládá jim podle obecně závazných předpisů provedení potřebných opatření, popř. uplatňuje vůči nim sankce;

2. zabezpečuje zdravotní výchovu obyvatelstva, poskytování léčebně preventivní péče a hygienických služeb na území města a vytváří předpoklady pro další vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků;

3. rozhoduje o některých nákladech, náhradách škody a příspěvcích na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a na opatření proti přenosným nemocem a hromadným onemocněním;

4. spravuje městský ústav národního zdraví;

5. spravuje územní jesle; nestačí-li jejich kapacita, určuje pořadí pro přijetí dětí.

Městský národní výbor II. a III. skupiny

1. sleduje celkovou úroveň a stav zdravotnických služeb ve městě a činí opatření k rozvoji všestranné zdravotní péče o obyvatelstvo;

2. spolupracuje s orgány hygienické služby a s obvodními lékaři v péči o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek v otázkách vyžadujících odborného posouzení a na podkladě jejich vyjádření ukládá organizacím a zařízením na území města potřebná opatření;

3. podílí se ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními na zdravotní výchově obyvatelstva;

4. vyjadřuje se k uspořádání ambulantních zdravotnických služeb poskytovaných obyvatelstvu ve městě, zejména pokud jde o vytváření zdravotnických obvodů a stanovení ordinačních hodin;

5. spravuje územní jesle; nestačí-li jejich kapacita, určuje pořadí pro přijetí dětí.

Na úseku sociálního zabezpečení

Městský národní výbor I. skupiny

1. rozhoduje o dávkách a službách sociálního zabezpečení podle platných předpisů; pokud sám nerozhoduje, spolupůsobí v řízení o nich;

2. zajišťuje služby sociálního zabezpečení pro občany města, zejména pro občany se změněnou pracovní schopností;

3. spravuje svá zařízení sociálního zabezpečení sloužící potřebám obyvatel města;

4. vytváří podmínky pro prodloužení pracovní činnosti starších občanů a organizuje kulturně politickou, výchovnou a veřejně prospěšnou činnost mezi důchodci.

Městský národní výbor II. a III. skupiny

1. rozhoduje o dávkách a službách sociálního zabezpečení, pokud mu bylo toto rozhodování svěřeno platnými předpisy;

2. spravuje zařízení sociálního zabezpečení místního významu;

3. pomáhá plnit, popřípadě plní i jiné úkoly vyplývající z předpisů o sociálním zabezpečení;

4. vytváří podmínky pro prodlužování pracovní činnosti starších občanů a organizuje kulturně politickou, výchovnou a veřejně prospěšnou činnost mezi důchodci.

Na úseku pracovních sil

Městský národní výbor I. skupiny

1. pečuje o účelné využití všech zdrojů pracovních sil, navrhuje a uskutečňuje opatření k rozvíjení pracovní iniciativy obyvatelstva na svém území;

2. zabezpečuje práci občanům, kteří se o ni ucházejí a dorostu, který vychází ze škol, s ohledem na jejich oprávněné zájmy a v souladu s potřebami národního hospodářství;

3. provádí informační a poradenskou službu pro občany a organizace;

4. řídí rozmisťování, popřípadě provádí nábor pracovníků s ohledem na potřebu a zdroje pracovních sil v místě;

5. vykonává v podnicích a závodech státní dozor na zaměstnávání pracovníků;

6. provádí opatření k hmotnému zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání a k usnadnění takového nástupu.

Městský národní výbor II. a III. skupiny

7. spolupracuje při plnění úkolů uvedených pod č. 1 - 3;

8. pomáhá při získávání pracovníků, zvláště mládeže, především pro místní výrobu, služby a ostatní odvětví svého hospodářství, jakož i pro zemědělské závody.

Na úseku vnitřní správy

Městský národní výbor

1. zajišťuje a koordinuje ve spolupráci s příslušnými orgány úkoly na úseku veřejného pořádku; v místních záležitostech veřejného pořádku ukládá také úkoly Veřejné bezpečnosti prostřednictvím příslušného náčelníka. Podle potřeby zřizuje inspekci veřejného pořádku. Projednává přestupky a provinění podle příslušných předpisů;

2. plní úkoly při zabezpečování obranyschopnosti státu;

3. odpovídá podle příslušných předpisů za požární bezpečnost na území města a vydává v tomto směru závazné pokyny. Zřizuje a řídí sbor (útvar) požární ochrany. Městský národní výbor I. skupiny odpovídá za činnost inspekce požární ochrany;

4. zabezpečuje úkoly vyplývající ze zákona o volbách;

5. plní úkoly související s ustanovením a činností místních lidových soudů;

6. plní další úkoly vyplývající z příslušných předpisů (např. osobní agendu funkcionářů a pracovníků městského národního výboru, úkoly spojené se sčítáním lidu, místní šetření apod.);

7. plní úkoly ve věcech matričních a úkoly vyplývající z předpisů o hlášení a pobytu obyvatel;

8. odpovídá za řádný výkon spisové a dokumentační služby města. Městský národní výbor I. skupiny zřizuje městský archiv, pro ostatní městské národní výbory zabezpečuje archivní službu okresní archiv;

9. provádí přípravné řízení o změnách území města a jeho částí a rozhoduje o názvech ulic, veřejných prostranství a o číslování domů;

10. vykonává úkoly spojené s hlášením ztrát a nálezů;

11. plní úkoly na úseku péče o cikánské obyvatelstvo.

III.

Působnost svěřená městským národním výborům podle § 26 odst. 3 a 4 zákona o národních výborech

A. Vláda svěří do působnosti městským národním výborům v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší krajskému národnímu výboru, v těchto otázkách:

Na úseku finančního hospodaření *)

v povolování loterií organizacím na území města, a to od 10 000 Kčs do 50 000 Kčs herní jistiny, a v dozoru nad jejich prováděním.

B. Krajský národní výbor svěří do působnosti městského národního výboru II. skupiny a podle podmínek - zejména s přihlédnutím k ekonomickému, kulturnímu a historickému významu města, k počtu a složení jeho obyvatel, k úkolům města jako střediska oblasti a k dalším důležitým místním podmínkám - i do působnosti městského národního výboru III. skupiny, na návrh městského národního výboru projednaný s okresním národním výborem, výkon státní správy, jenž jinak podle obecně závazných předpisů přísluší okresnímu národnímu výboru, v těchto otázkách:

Na úseku finančního hospodaření a správy majetku *)

a) v rozhodování o žádostech o poskytování podpor novomanželům;

b) při prodeji rodinných domků včetně vydávání rozhodnutí o zřízení práva osobního užívání k pozemkům;

c) v povolování věcných loterií, tombol a podobně, a to do 10 000 Kčs herní jistiny;

d) v uzavírání hospodářských smluv o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání.

IV.

Městský národní výbor a jeho orgány

Zákon o národních výborech stanoví v příslušných ustanoveních (§§ 1, 13, 17, 39 až 65) podrobně postavení a působnost poslanců, orgánů a aktivů národních výborů.

Městský národní výbor si rozpracuje ve vlastním statutu jejich úkoly, pravomoc a povinnosti, organizační strukturu orgánů a aktivů městského národního výboru z hlediska specifických podmínek a potřeb města a jeho obyvatel, přičemž vychází zejména z těchto zásad:

- práci poslance konkretizovat s ohledem na uplatnění všech nových demokratických prvků jeho styku s voliči, jeho práv i povinností, jeho vlivu na práci celého národního výboru (činnost poslance ve volebním obvodu, v národním výboru, na pracovišti a podobně);

- otázky pravomoci plenárního zasedání městského národního výboru rozpracovat s ohledem na základní záměr posílit rozhodující postavení plenárního zasedání a prohloubit jeho pracovní charakter; konkretizovat formy uplatňování vlivu občanů a společenských organizací na rozhodování městského národního výboru; zásady jednání plenárního zasedání rozpracovat z hlediska aktivního prosazování nových demokratických prvků, zejména při přípravě zasedání, způsobu jeho jednání a hlasování, a v úkolech předsedy a dalších funkcionářů městského národního výboru;

- v působnosti, složení a jednání rady městského národního výboru se zaměřit především na posílení její organizátorské a koordinační úlohy spolu se zdůrazněním jejích úkolů při rozvíjení činnosti zastupitelského orgánu, posílení aktivity komisí a upevnění vlastní odpovědnosti odborů;

- při zřizování komisí konkretizovat důsledky zákona o národních výborech číslo 69/1967 Sb. při zpřesnění jejich iniciativní, kontrolní a výkonné funkce s ohledem na posílení koncepčnosti v jejich práci; uvést zejména, které komise se zřizují, jaká je jejich konkrétní činnost, dělba práce, počty jejich členů atd.; komise mohou být zřizovány jako samostatné pro jednotlivé úseky nebo jako společné pro několik úseků činnosti městského národního výboru;

- v souladu se zvláštními předpisy uvést, které správní komise se zřizují, konkretizovat jejich úkoly a zásady činnosti, jejich složení apod.;

- vzhledem ke zvláštnímu postavení komise lidové kontroly rozpracovat její postavení, působnost, vztahy a způsob jednání s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly;

- stanovit působnost odborů městského národního výboru a při tom uplatnit změny v jejich postavení a v posílení jejich pravomoci a odpovědnosti při výkonu státní správy; stanovit jejich vnitřní strukturu, vzájemnou dělbu jejich práce, vztahy k orgánům městského národního výboru a k odborům národního výboru vyššího stupně; při zřizování odborů se řídí městský národní výbor zvláštními předpisy;

- při zřizování občanských výborů zdůraznit zejména ty jejich úkoly, které mají usnadnit občanům styk s městským národním výborem a umožnit jim uplatňovat návrhy související s činností městského národního výboru; konkretizovat úkoly, kterými je městský národní výbor pověří, jako např. projednávání různých otázek týkajících se občanů, vydávání potvrzení, spolupráce při řešení problémů výstavby, umísťování prodejen, bytových otázek apod.; občanským výborům nemůže však být svěřeno rozhodování ve věcech státní správy;

- účast občanů na činnosti městského národního výboru zajišťovat i jinými vhodnými formami, jako např. zřizováním různých aktivů, poradních sborů, pracovních komisí a podobně; vytýčit zásady pro jejich budování při orgánech o organizacích řízených městským národním výborem a způsob jejich práce;

- konkretizovat metody práce městského národního výboru při projednávání základních otázek života města přímo s občany.

V.

Postavení, působnost a orgány obvodních národních výborů

(Městský národní výbor I. skupiny.)

Obvodní národní výbory působí v jednotlivých městských obvodech jako místní orgány státní moci a správy. Jsou nedílnou součástí soustavy národních výborů ve městě.

Základním posláním obvodních národních výborů je soustavná a cílevědomá péče o tvorbu a ochranu životního prostředí, péče o bytový a domovní majetek, zabezpečování oprávněných potřeb obyvatelstva a organizování výchovné práce a kulturního života mezi občany. Obvodní národní výbory pečují o dodržování socialistické zákonnosti a občanského soužití.

Cílevědomou politickou, výchovnou a organizátorskou prací rozvíjejí a prohlubují vztahy socialistického soužití mezi občany.

Ve své činnosti se opírají o názory, požadavky a návrhy pracujících a společenských a zájmových organizací obyvatelstva.

Úzce spolupracují s městským národním výborem při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tom směru iniciativní návrhy. V souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují rozvoj svých obvodů a organizují za tím účelem též svépomocné akce občanů a organizací. Podílejí se na sestavování plánů rozvoje města.

Vykonávají státní správu a řídí nebo spravují hospodářské a rozpočtové organizace a zařízení v rozsahu svěřeném jim městským národním výborem.

Rozsah působnosti obvodních národních výborů stanoví městský národní výbor v úzké součinnosti s nimi ve vlastním statutu tak, že konkrétně uvede jednotlivé činnosti, které svěří do působnosti obvodních národních výborů podle § 26 zákona o národních výborech.

K prohloubení účasti občanů na správě města rozvíjejí obvodní národní výbory širokou organizátorskou činnost mezi obyvatelstvem. Svými poslanci a orgány a prostřednictvím občanských výborů a jiných aktivů získávají občany a organizují jejich účast na plnění úkolů národních výborů.

VI.

Vztahy městského národního výboru k státním a společenským orgánům a organizacím působícím v obvodu města

Vztahy městského národního výboru k státním a společenským orgánům a organizacím působícím v obvodu města vymezují §§ 4 a 6 zákona o národních výborech.

Městský národní výbor plní svoji hospodářskoorganizátorskou a politickovýchovnou funkci na území města v úzké spolupráci s těmito orgány a organizacemi. Informuje je o svých záměrech a plánech rozvoje města, využívá jejich iniciativních návrhů při výchově občanů, tvorbě životního prostředí a ochraně společenského a osobního vlastnictví a při plnění dalších úkolů. Vyžaduje si jejich pomoc při řešení vzniklých problémů.

SNB, soud a prokuratura v rámci spolupráce seznamují městský národní výbor se stavem socialistické zákonnosti ve městě a projednávají s ním opatření k odstranění závad.

Vztah městského národního výboru k orgánům vojenské správy je založen na vzájemné spolupráci a respektování společných zájmů na území města.

Městský národní výbor se opírá o úzkou spolupráci s dobrovolnými společenskými organizacemi (s Revolučním odborovým hnutím, Československým svazem mládeže, Československým svazem žen, Svazem československo-sovětského přátelství, Československým červeným křížem, Československým svazem požární ochrany, Československým svazem tělesné výchovy, Svazem pro spolupráci s armádou, Československým mysliveckým svazem, Československým ovocnářským a zahrádkářským svazem, Československým rybářským svazem, Československým svazem chovatelů drobného zvířectva atd.), zejména při zabezpečování účasti pracujících na přímém výkonu a řízení společenských záležitostí a kontroly a při výběru odborníků do komisí a aktivů městského národního výboru. Na základě vzájemné dohody sdružuje s nimi své prostředky a síly k budování a provozu obecně prospěšných zařízení a staveb.

Městský národní výbor ve svém statutu konkretizuje formy a způsob vzájemné spolupráce a pomoci jmenovitě s jednotlivými organizacemi.

VII.

Znak města, ceny a odměny

Pokud není obecně stanoveno užívání státního znaku, mohou městské národní výbory, obvodní národní výbory a s jejich souhlasem i podniky a organizace na území města používat znak města.

Znak města schvaluje po vyjádření příslušného archivu plénum městského národního výboru, které také stanoví způsob jeho používání.

Za významné budovatelské výsledky a za úspěchy při rozvoji a zvelebování města uděluje městský národní výbor ceny města, uznání a jiné odměny.

Osobám, které se zasloužily významným způsobem o město a jeho obyvatele, může být uděleno čestné občanství města.

Čestné občanství uděluje a odnímá městský národní výbor. Může být uděleno i cizím státním příslušníkům.

Laštovička v. r.

Poznámky pod čarou

*) vyhláška č. 167/1959 Ú.l.

Na ús)
v hospodaření s nebytovými prostory.

*) zákon č. 111/1950 Sb. ve znění vyhlášky č. 52/1955 Sb.

Na ús)

a) ve vydávání povolení k odběru a použití výbušnin k trhacím pracím;

b) v rozhodování k zajištění družstevní bytové výstavby.

*) a) vyhláška č. 62/1965 Sb.,

b) vyhláška č. 191/1964 Sb., vyhláška č. 26/1965 Sb. a vyhláška č. 61/1967 Sb.

Na ús)

a) v udílení stanoviska k použití všech druhů paliv a jejich rozsahu na území města;

b) v rozhodování podle plynárenského zákona;

c) v rozhodování podle horního zákona;

d) v rozhodování podle elektrizačního zákona.

*) a) a c) zákon č. 41/1957 Sb., b) zákon č. 67/1960 Sb. a vyhláška č. 76/1961 Sb., d) zákon č. 79/1957 Sb. a vyhláška č. 80/1957 Sb.

Na ús)

a) v povolování přepravy zvlášť těžkých a rozměrných předmětů na území města;

b) jako drážní správní orgán pro městské dráhy;

c) ve vydávání souhlasu ke zrušení vleček, k zastavení nebo omezení provozu na nich, pokud o tom rozhoduje správa dráhy jako drážní správní orgán;

d) v povolování staveb a přestaveb motorových vozidel.

*) a) zákon č. 135/1961 Sb. a vyhláška č. 136/1961 Sb.,

b) zákon č. 51/1964 Sb. a vyhláška č. 52/1964 Sb.,

c) vyhláška č. 68/1964 Sb.,

d) vyhlášky č. 145/1956 Ú. l. a č. 119/1962 Sb.

Na ús)
při ustanovování členů odborné komise pro přezkoušení odborné způsobilosti osob pracujících s jedy.

*) vyhláška č. 57/1967 Sb.

Na ús)
v povolování vydávání plakátů s grafickou úpravou.

*) zákon č. 81/1966 Sb.

Na ús)

a) ve vydávání pokynů o úpravě pracovní doby u podniků, závodů a organizací na území města v zájmu dosažení plynulosti přepravy pracujících;

b) ve vyhlašování výzvy k občanské pracovní pomoci.

*) a) zákoník práce č. 65/1965 Sb.

b) vládní nařízení č. 40/1953 Sb.

*) a) zákon č. 88/1950 Sb., b) občanský zákoník č. 40/1964 Sb., c) vyhláška č. 167/1959 Sb., d) vyhláška č. 104/1966 Sb.

Na ús)

a) v rozhodování o výši náhrady škody způsobené při vstupu na pozemky při provádění průzkumu a jiných prací pro účely územního plánování;

b) v udělování souhlasu ke změně využití pozemku;

c) v rozhodování sporů mezi socialistickými organizacemi při změnách hranic pozemků v jejich správě.

*) zákon č. 84/1958 Sb., vyhláška č. 153/1959 Ú. l.

Na ús)
v ukládání a vybírání pokut organizacím za porušování povinností stanovených k ochraně vod před znečišťováním.

*) vyhláška č. 120/1966 Sb.

Na ús)

a) v rozhodování o rozdělení bytů a vynětí bytů z bytového fondu a o užívání bytů k jiným účelům než k bydlení;

b) v rozhodování o tom, zda určitý byt má povahu služebního bytu;

c) v rozhodování o dalších otázkách týkajících se hospodaření s byty a hospodaření s nebytovými prostory, které přísluší dosud okresnímu národnímu výboru.

*) a) zákon č. 41/1964 Sb., b) a c) vyhláška č. 197/1957 Ú. l., ve znění vyhlášky č. 2/1958 Ú. l., vyhláška č. 60/1964 Sb., zákon č. 111/1950 Sb., vyhláška č. 52/1955 Sb.
Na úseku obchodu
v rozhodování o zařazování závodů veřejného stravování a ubytovacích závodů do cenových skupin a tříd.

Na ús)

a) v povolování přidružené výroby zemědělských podniků na území města;

b) v udělování souhlasu k převodům a nájmům zemědělské půdy a zemědělských budov v soukromém vlastnictví.

*) a) vyhláška č. 13/1964 Sb., b) zákony č. 40/1964 Sb. a č. 53/1966 Sb. a vyhláška č. 97/1966 Sb.

Na ús)

a) v sociálně právní ochraně mládeže a v péči o děti;

b) v povolování snížení poplatků ve školních jídelnách a v jiných zařízeních, které hospodářsky zabezpečuje;

c) v povolování soukromého vyučování.

*) a) zákon č. 186/1960 Sb. a zákon č. 94/1963 Sb., b) vyhláška č. 115/1958 Ú. l., c) vyhláška č. 104/1965 Sb.

Na ús)

a) ve schvalování dramaturgických plánů ochotnických divadelních, loutkářských a jiných souborů lidové umělecké tvořivosti ve městě;

b) v povolování veřejných divadelních představení;

c) v povolování koncertní a veřejné produkce hudebníků z povolání a pořádání veřejných artistických produkcí a pořádání lidové zábavy.

*) a) a b) zákony č. 55 a 81/1957 Sb., c) zákon č. 82/1957 Sb. a vyhláška č. 99/1958 Sb.

Na ús)

a) v rozhodování o některých nákladech, náhradách škody a příspěvcích na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a na opatření proti přenosným nemocem a hromadným onemocněním;

b) v rozhodování o ústavním léčení alkoholiků.

*) a) zákon č. 20/1966 Sb., b) zákon č. 120/1962 Sb. a vyhláška č. 45/1966 Sb.

Na ús)

a) ve vydávání osvědčení o československém státním občanství;

b) v rozhodování o užívání a změně jména a příjmení;

c) v povolování blokového řízení;

d) ve věcech sdružování a shromažďování;

e) ve vydávání rybářských lístků.

*) a) zákon č. 194/1949 Sb. a zákon č. 72/1958 Sb. (republ. vyhl. č. 73/1958 Sb.), b) zákon č. 55/1950 Sb., c) zákon č. 60/1961 Sb. a vyhláška č. 61/1961 Sb., d) zákon č. 68/1951 Sb., ve znění vládních nařízení č. 122/1951 Sb. a č. 34/1958 Sb. a vyhláška č. 320/1951 Ú. l. I ve znění vyhlášky č. 158/1957 Ú. l., e) zákon č. 102/1963 Sb. a vyhláška č. 103/1963 Sb.

Přesunout nahoru