Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 94/1966 Sb.Vyhláška ministerstva školství a kultury o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání

Částka 40/1966
Platnost od 07.12.1966
Účinnost od 01.01.1967
Zrušeno k 01.11.1968 (140/1968 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

94

VYHLÁŠKA

Ministerstva školství a kultury

ze dne 26. listopadu 1966

o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání

Ministerstvo školství a kultury stanoví podle § 126 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., podle § 33 odst. 3 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školského zákona), podle § 19 odst. 3 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, a na základě zmocnění daného usnesením vlády ze dne 2. listopadu 1966 č. 398:


§ 1

Rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení pracovníků, členů jednotných zemědělských družstev a členů výrobních družstev, které doporučila organizace ke studiu na vzdělávacích zařízeních nebo v kursech, aby získali určitý stupeň vzdělání nebo si rozšířili nebo prohloubili dosažený stupeň vzdělání, popřípadě odbornou kvalifikaci.

(2) Pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení podle této vyhlášky přísluší studujícím při zaměstnání ve všech formách studia.

ČÁST PRVÁ

Pracovní úlevy

§ 2

Pracovní úlevy pro studující na středních všeobecně vzdělávacích školách, středních školách pro pracující, na odborných školách, středních odborných školách, podnikových technických školách a na konzervatořích

Organizace poskytnou studujícím na středních všeobecně vzdělávacích školách, středních školách pro pracující, na odborných školách, středních odborných školách, podnikových technických školách a na konzervatořích tyto pracovní úlevy:

a) čtyři hodiny pracovního volna týdně s náhradou mzdy s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti, a vychovatelů, jimž náleží tři hodiny týdně z přímé výchovné práce;

b) jeden týden pracovního volna s náhradou mzdy v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek;

c) jeden týden pracovního volna bez náhrady mzdy ve školním roce k účasti na studijních soustředěních (laboratorních cvičeních, praktikách, praxi), jsou-li součástí učebního plánu;

d) na přípravu a vykonání maturitní zkoušky (závěrečné umělecké zkoušky)

1. dva týdny pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud součástí maturitní zkoušky není odborná maturitní práce,

2. pět týdnů (tři týdny absolventům škol poskytujících úplné střední vzdělání) pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud součástí maturitní zkoušky je odborná maturitní práce.

§ 3

Pracovní úlevy pro studující na podnikových institutech a ve vyšších ročnících konzervatoří *)

Organizace poskytnou studujícím na podnikových institutech a ve vyšších ročnících konzervatoří tyto pracovní úlevy:

a) čtyři hodiny pracovního volna týdně s náhradou mzdy s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti, a vychovatelů, jimž náleží tři hodiny týdně z přímé výchovné práce;

b) dva týdny pracovního volna s náhradou mzdy v každém školním roce na přípravu a vykonání zkoušek;

c) jeden týden pracovního volna bez náhrady mzdy ve školním roce k účasti na laboratorních cvičeních (praktikách), jsou-li součástí učebního plánu;

d) pět týdnů, učitelům dva týdny pracovního volna s náhradou mzdy na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky a k obhajobě odborné práce.

§ 4

Pracovní úlevy pro studující na vysokých školách

Organizace poskytnou studujícím na vysokých školách pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) dvacet dva pracovní dny v každém školním roce při večerním a externím studiu s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

b) dvacet čtyři pracovní dny v každém školním roce při dálkovém studiu s výjimkou učitelů, jimž náleží dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti;

c) dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky;

d) jeden týden ve školním roce k účasti na studijních soustředěních, jsou-li součástí učebního plánu;

e) šestnáct týdnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky s výjimkou učitelů, jimž náleží dvanáct týdnů.

§ 5

Pracovní úlevy pro účastníky kursů

Účastníkům kursů poskytne organizace pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) v kursech, které mají ročně nejméně 200 vyučovacích hodin nebo 80 konzultačních hodin v dálkovém studiu,

1. jednu hodinu týdně s výjimkou učitelů,

2. tři pracovní dny, učitelům dva pracovní dny na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

b) v kursech, které mají ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin v dálkovém studiu,

1. tři hodiny týdně s výjimkou učitelů, kterým náleží jedna hodina týdně z normální míry vyučovací povinnosti,

2. tři pracovní dny, učitelům dva dny na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek;

c) v kursech pro vedoucí pracovníky, trvajících nejméně šest měsíců,

1. dvanáct pracovních dnů za šest měsíců ke studiu, konzultacím, laboratorním cvičením a soustředěním,

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky s výjimkou ředitelů škol,

3. jeden týden na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

§ 6

Pracovní úlevy pro účastníky pomaturitního studia

V pomaturitním studiu, které má ročně nejméně 400 vyučovacích hodin nebo 160 konzultačních hodin při dálkovém studiu, poskytnou organizace studujícím pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu čtyř hodin týdně a na přípravu a vykonání zkoušek v každém školním roce v rozsahu jednoho týdne.

§ 7

Pracovní úlevy pro účastníky postgraduálního studia

(1) Organizace poskytnou studujícím v postgraduálním studiu, s výjimkou učitelů, pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) v denní formě postgraduálního studia

1. jednorázově po dobu výuky, nejvýše však v trvání patnácti týdnů,

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. dva týdny na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky;

b) v ostatních formách postgraduálního studia

1. dvacet čtyři pracovní dny ve školním roce ke studiu, konzultacím a laboratorním cvičením,

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,

3. jeden týden ve školním roce k účasti na studijním soustředění,

4. dva týdny na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky.

(2) Organizace poskytnou učitelům ve všech formách postgraduálního studia pracovní volno s náhradou mzdy v tomto rozsahu:

a) dvě hodiny týdně z normální míry vyučovací povinnosti,

b) dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky .

§ 8

Pracovní úlevy pro studující na večerních universitách marxismu-leninismu

Organizace poskytnou studujícím na večerních universitách marxismu-leninismu pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu dvou pracovních dnů na přípravu a vykonání každé zkoušky a jeden týden na přípravu a vykonání závěrečných zkoušek.

§ 9

Další pracovní úlevy

(1) Studujícím na vzdělávacích zařízeních uvedených v § 2 a 3, pokud jim učební plány stanoví více než patnáct vyučovacích hodin povinných předmětů týdně , se prodlužuje pracovní volno stanovené počtem hodin o další hodinu pracovního volna týdně s náhradou mzdy za každé další tři vyučovací hodiny, nejvýše však na osm hodin týdně.

(2) Ženám, které pečují alespoň o jedno dítě mladší než 15 let, prodlužuje se pracovní volno s náhradou mzdy při studiu uvedeném v § 2, 3, 4, 6, 7 s výjimkou denní formy postgraduálního studia o další týden ve školním roce.

(3) Těm, kteří se přihlásili k vykonání externí maturitní zkoušky, poskytne organizace pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu stanoveném v § 2, písm. d).

(4) Organizace poskytnou uchazečům o studium potřebné pracovní volno bez náhrady mzdy k vykonání přijímacích zkoušek (pohovorů).

§ 10

Čerpání pracovních úlev

(1) Pracovní volno

a) stanovené počtem hodin, jež může studující čerpat týdně, lze po dohodě s organizací sčítat a použít ho nejdéle v období čtyř týdnů a při studiu na středních zemědělských a lesnických technických školách v témže školním roce;

b) stanovené počtem dní nebo týdnů nelze čerpat po hodinách;

c) poskytované v dálkovém a externím studiu lze čerpat po celý školní rok, včetně doby hlavních prázdnin, při večerním a směnném studiu mimo hlavní školní prázdniny a v kursech jen po dobu trvání kursů.

(2) Nevyčerpané pracovní volno nelze převádět do jiného školního roku s výjimkou volna stanoveného na přípravu a vykonání maturitní zkoušky, závěrečných zkoušek a volna poskytovaného v postgraduálním studiu.

(3) Do pracovního volna stanoveného počtem týdnů se započítávávají i volné dny pracovníka, byla-li pracovní doba v příslušném týdnu rozvržena na méně než 6 dní.

§ 11

Čerpání pracovních úlev v době pracovní neschopnosti a dovolené

(1) Pracovní volno

a) s e přerušuje uznáním pracovní neschopnosti, popřípadě nařízením karantény v době, kdy studující čerpá pracovní úlevy podle této vyhlášky; pobírá-li studující studijní příspěvek (§ 13), zastavuje se přitom jeho výplata;

b) stanovené počtem hodin přísluší studujícímu i za týden, v němž nepracoval po stanovenou týdenní pracovní dobu pro překážku v práci, při které mu náleží náhrada mzdy nebo hmotné zabezpečení podle předpisů o nemocenském pojištění; trvala-li překážka v práci nepřetržitě déle než čtyři týdny, přísluší mu pracovní volno nejvýše za čtyři týdny.

(2) Pracovní volno stanovené počtem hodin nepřísluší studujícímu po dobu dovolené na zotavenou, přísluší mu však v plném rozsahu i v týdnu, v němž si vybral nejvýše dva pracovní dny dovolené.

ČÁST DRUHÁ

Hospodářské zabezpečení

§ 12

Náhrada mzdy

(1) Náhrada mzdy za dobu pracovního volna se poskytne ve výši průměrného výdělku (§ 275 zákoníku práce).

(2) Náklady na pracovní volno s náhradou mzdy hradí organizace .

§ 13

Studijní příspěvek

(1) Po dobu pracovního volna bez náhrady mzdy poskytují organizace studujícím při zaměstnání studijní příspěvek.

(2) Studijní příspěvek činí týdně:

u ženatých (vdaných), ovdovělých, rozvedených a svobodných, kteří mají vyživovací povinnost aspoň k jednomu dítěti ....................................... 340,- Kčs

u ženatých (vdaných) bezdětných ........................ 275,- Kčs

u svobodných, ovdovělých, rozvedených, kteří nemají vyživovací povinnost k dítěti ............. 170,- Kčs

(3) Výše studijního příspěvku nesmí přesáhnout výši průměrného výdělku. Při pracovním volnu kratším nebo delším než jeden týden se poskytne poměrná část studijního příspěvku. Náklady na studijní příspěvek hradí organizace.

§ 14

Stravování

V době studijních soustředění a po dobu konání závěrečných zkoušek jsou studující na vzdělávacích zařízeních oprávněni se stravovat ve školních jídelnách a v menzách za stejných podmínek jako studující v denním studiu. *)

§ 15

Slevy na jízdném

(1) Československé státní dráhy a Československá státní automobilová doprava poskytnou studujícím s výjimkou místní přepravy stejné slevy na jízdném jako žákům a studentům v denním studiu.

(2) Studující je povinen použít nejvýhodnějšího veřejného dopravního prostředku z místa bydliště do místa vyučování (konzultace, soustředění, zkoušek atd.) a zpět. Sleva na jízdném náleží jen při použití nejnižší vozové třídy, a použije-li se rychlíku, jen při vzdálenosti nad 100 km.

ČÁST TŘETÍ

Společná ustanovení

§ 16

Úprava pracovní doby

(1) Organizace umožní studujícím vhodnou úpravou pracovních podmínek, zejména rozvržením pracovní doby, splnit všechny povinnosti spojené se studiem a nebudou jim pokud možno nařizovat práci přesčas.

(2) Výchovným pracovníkům, kteří studují dálkově nebo externě, rozvrhne organizace pracovní dobu tak, aby měli každý týden jeden volný pracovní den k účasti na konzultacích a k individuálnímu studiu.

§ 17

Pracovní úlevy při kratší pracovní době

Studující s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou (§ 86 zákoníku práce) nemají nárok na pracovní volno stanovené počtem hodin týdně a při studiu na vysokých školách na pracovní volno podle § 4 písm. a), b).

§ 18

Trvání pracovních úlev a hospodářského zabezpečení

(1) Pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení se odejmou studujícímu, který ve stanoveném termínu nevykonal s úspěchem zkoušky předepsané pro příslušný semestr nebo školní rok. Znovu se poskytnou tehdy, vykoná-li úspěšně všechny předepsané zkoušky v opravném termínu. Jde-li o studium, v němž nejsou předepsány zkoušky, odejmou se studujícímu pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení, jestliže organizace zjistí, že studující podstatně zanedbává studijní povinnosti. Výjimky povoluje organizace v odůvodněných případech po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí a s příslušným vzdělávacím zařízením.

§ 19

Rozšíření pracovních úlev a hospodářského zabezpečení

Organizace mohou v případech odůvodněných svou kádrovou potřebou nebo potřebou studujícího, která je hodna zvláštního zřetele, poskytovat vyšší pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení, než jsou stanoveny v této vyhlášce; před svým rozhodnutím si organizace vyžádá stanovisko závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí a příslušného vzdělávacího zařízení.


Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 20

(1) Ve školním roce 1966/67 se do pracovního volna náležejícího podle této vyhlášky započítává i pracovní volno vyčerpané v tomto roce podle dosavadních předpisů.

(2) Souhlasila-li organizace se studiem před 1. lednem 1967 nebo jestliže pracovníka před tímto dnem ke studiu vybrala, pokládá se to za doporučení podle § 1 odst. 1 této vyhlášky.

§ 21

Ministerstvo školství a kultury může při dalším zkracování pracovní doby přiměřeně omezit pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení stanovené v předcházejících ustanoveních.

§ 22

Tato vyhláška se nevztahuje:

a) na zdravotnické pracovníky, kteří se při zaměstnání vzdělávají ve zdravotnických vzdělávacích zařízeních,

b) na účastníky studia při zaměstnání na lékařských fakultách po dobu denního studia, *)

c) na vojáky z povolání.

§ 23

(1) Zrušují se:

1. vyhláška ministra školství č. 20/1955 Ú. l., o pracovních úlevách pro účastníky mimořádných způsobů studia a o jejich hospodářském zabezpečení,

2. vyhláška ministra školství a kultury č. 131/1956 Ú. l., o pracovních úlevách a úhradě jízdného účastníkům speciálních kursů,

3. vládní vyhláška č. 107/1961 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání, na některých vysokých školách a na večerních universitách marxismu-leninismu,

4. všechny pokyny ministerstva školství a kultury k těmto vyhláškám. *)

(2) Nedotčeny zůstávají:

1. ustanovení bodu 2 až 7 výnosu ministerstva školství a kultury ze dne 14. února 1961, čj. 7.354/61-III/5 o hmotném zabezpečení posluchačů fakulty - Institutu národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze,

2. výnos ministerstva školství a kultury ze dne 20. července 1961, čj. 35.120/61-III/5 o rozšíření platnosti výnosu uvedeného pod bodem 1., na fakultu - Institut národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě,

3. předpisy upravující pracovní úlevy a finanční zabezpečení vědeckých a uměleckých aspirantů. **)

§ 24

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.


Ministr: Hájek v. r.

Poznámky pod čarou

*) § 15 zákona č. 186/1960 Sb.

*) Tj. v menzách za poplatek stanovený pro studující v denním studiu, ve školních jídelnách za poplatek určený pro stravování žáků škol poskytujících střední vzdělání.

*) Hospodářské zabezpečení těchto studujících je upraveno směrnicí MŠK ze dne 8. dubna 1964, čj. 10.480/64-III/2c.

*) *) Pokyny MŠK ze dne 28. května 1958, čj. 23.824/58-L k vyhlášce MŠ č. 20/1955 Ú. l. (Ú. l. r. 1958, částka 47) ve znění doplňku (Ú. l. r. 1958, částka 106).
Ustanovení bodu 1 výnosu MŠK ze dne 14. února 1961, čj. 7.354/61-III/5 o hmotném zabezpečení posluchačů fakulty - Institutu národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Pokyny MŠK ze dne 12. května 1962, čj. 17.976/62-III/5 k vládní vyhlášce č. 107/1961 Sb. (Věstník MŠK r. 1962, seš. 15).
Pokyn MŠK ze dne 26. září 1963, čj. 41.549/63-II/4 k pracovním úlevám a hospodářskému zabezpečení mistrů odborného výcviku při doplňkovém pedagogickém studiu na pedagogických institutech (Věstník MŠK r. 1963, seš. 29).
Pokyny MŠK ze dne 12. listopadu 1963, čj. 38.377/63-III/4 k vládní vyhlášce č. 107/1961 Sb. (Věstník MŠK r. 1963, seš. 33).
Pokyn MŠK ze dne 17. ledna 1964, čj. 53.772/63-II/4 k žákovské slevě jízdného ČSD studujícím při zaměstnání (Věstník MŠK r. 1964, seš. 4).
Pokyny MŠK ze dne 4. ledna 1965, čj. 54.070/64 pro poskytování pracovních úlev a hospodářského zabezpečení studentům pedagogických fakult (pedagogických institutů) při řízené pedagogické praxi (Věstník MŠK r. 1965, seš. 2).
Pokyn MŠK ze dne 10. září 1965, čj. 37.066/65-II/4 k provádění § 3 odst. 2, písm. c) vládní vyhlášky č. 107/1961 Sb. (Věstník MŠK r. 1965, seš. 28).

**) Vyhláška předsedy ČSAV a ministra školství a kultury č. 199/1964 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků.
Vyhláška MŠK č. 210/1959 Ú. l., kterou se vydává organizační a studijní řád pro umělecké aspiranty.

Přesunout nahoru