Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 81/1966 Sb.Zákon o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích

Částka 36/1966
Platnost od 08.11.1966
Zrušeno k 14.03.2000 (46/2000 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

81

ZÁKON

ze dne 25. října 1966

o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST I

Základní ustanovení

§ 1

(1) V souladu s ústavně zaručenou svobodou projevu, slova a tisku využívají občané periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků k tomu, aby jejich prostřednictvím získávali informace a veřejně vyjadřovali své názory.

(2) Svoboda projevu, slova a tisku a společenské poslání periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků jsou materiálně zaručeny tím, že se občanům a jejich organizacím dávají k dispozici vydavatelské a tiskové podniky, rozhlas, televize, film a jiné hromadné informační prostředky.

§ 2zrušeno

§ 3

(1) Periodický tisk jsou noviny, časopisy a jiné periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě typické pro tento druh tisku. Za periodický tisk se však nepokládají sbírky zákonů, úřední věstníky a dále tiskoviny sloužící výlučně pro úřední, služební nebo provozní účely státních orgánů a organizací, vědeckých a kulturních institucí, hospodářských, společenských a jiných organizací.

(2) Hromadné informační prostředky jsou vedle periodického tisku agenturní zpravodajství, zpravodajské a ostatní publicistické části rozhlasového a televizního vysílání a zpravodajský film, jakož i zvukové a obrazové záznamy používané k pravidelné informovanosti veřejnosti o událostech, jevech, faktech a názorech v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

(3) Informace jsou zprávy, údaje, fakta a názory uveřejňované v periodickém tisku a v ostatních hromadných informačních prostředcích ve všech formách publicistiky.

ČÁST II

Vydávání periodického tisku

§ 4

Periodický tisk mohou vydávat československé právnické osoby, jakož i českoslovenští státní občané, kteří dosáhli věku 18 let. Jiné právnické a fyzické osoby mohou vydávat periodický tisk jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy České nebo Slovenské republiky příslušného podle sídla vydavatele.

§ 5

(1) Oprávnění vydávat periodický tisk vzniká registrací.

(2) Registraci ústředního a krajského periodického tisku provádí ministerstvo školství a kultury, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu. Registraci ostatního tisku provádějí krajské národní výbory.

§ 6

Přihláška k registraci periodického tisku musí být podána nejméně třicet dnů před zamýšleným vydáváním a musí obsahovat:

a) název periodického tisku,

b) jeho obsahové zaměření,

c) název a sídlo vydavatele, nakladatelské organizace a tiskárny (rozmnožovatele),

d) místo vydávání, adresu redakce a administrace,

e) období, v nichž bude periodický tisk vycházet,

f) předpokládaný průměrný náklad, rozsah, formát a cenu,

g) osobní data šéfredaktora a doklady o jeho státním občanství a odborné způsobilosti, je-li vydavatelem jednotlivec, nemusí určit šéfredaktora.

§ 7

(1) S vydáváním periodického tisku může být započato až po registraci. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 6 nebo jsou-li údaje v ní neúplné nebo nepřesné, orgán provádějící registraci na to toho, kdo přihlášku podal, bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů od jejího doručení upozorní s tím, že řízení o registraci bude zahájeno po odstranění vad přihlášky.

(2) Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy orgánu provádějícímu registraci došla přihláška obsahující požadované náležitosti. Orgán provádějící registraci je povinen registraci provést do 15 dnů ode dne, kdy mu taková přihláška došla; o provedení registrace vydá potvrzení.

(3) Jestliže ten, kdo podal přihlášku, neobdrží do 30 dnů ode dne, kdy přihláška došla orgánu provádějícímu registraci, potvrzení o provedení registrace ani upozornění podle odstavce 1, je dnem registrace den následující po uplynutí této lhůty; o tom vydá orgán provádějící registraci tomu, kdo přihlášku podal, potvrzení.

(4) Vydavatel je povinen oznamovat orgánu, který provedl registraci, každou změnu v údajích obsažených v přihlášce. Změna může být provedena až potom, když ji tento orgán zaregistroval; přitom se ustanovení odstavců 2 a 3 použijí obdobně.

§ 8

Registrace pozbude platnosti a oprávnění vydávat periodický tisk zanikne,

a) nebude-li vydávání periodického tisku zahájeno do jednoho roku po provedené registraci,

b) bude-li přerušeno vydávání novin na dobu delší šesti měsíců a časopisu nebo jiné periodické tiskoviny na dobu delší jednoho roku.

§ 9

Na každém vydání periodického tisku musí být uvedeny tyto povinné údaje:

- vydavatel,

- adresa redakce,

- jméno šéfredaktora a jeho zástupce,

- místo, datum a číslo vydání,

- cena.

ČÁST III

Postavení vydavatele, šéfredaktora a redaktorů

§ 10

(1) Za periodický tisk odpovídá vydavatel, za ostatní hromadné informační prostředky příslušná organizace, na niž se vztahují všechna další ustanovení platná pro vydavatele.

(2) Z pověření vydavatele řídí hromadný informační prostředek šéfredaktor. Dále se na řízení hromadného informačního prostředku může podílet redakční rada. Rozsah její účasti na řízení hromadného informačního prostředku, její odpovědnost, způsob jmenování a odvolávání jejích členů stanoví vydavatel.

(3) Je-li vydavatelem stanoven šéfredaktor, odpovídá vydavateli za obsah jednotlivého vydání hromadného informačního prostředku, zejména pak za to, aby obsahem hromadného informačního prostředku nebyly porušeny zákonem chráněné zájmy společnosti, občanů a organizací.

(4) Plní-li u některých hromadných informačních prostředků úkoly šéfredaktora zástupce šéfredaktora, vedoucí redaktor nebo předseda redakční rady, vztahují se na ně všechna ustanovení platná pro šéfredaktora.

(5) Nedotčena zůstává odpovědnost autorů informací vyplývající z platných předpisů.

§ 11

Šéfredaktorem nebo redaktorem může být ten, kdo je k tomu občansky a odborně způsobilý.

§ 12

Šéfredaktor a ostatní redaktoři požívají při výkonu své činnosti ochrany podle platných předpisů proti všem formám nátlaku směřujícího k maření jejich činnosti.

ČÁST IV

Součinnost státních orgánů a organizací

§ 13

(1) Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace jsou povinny poskytovat šéfredaktorům i ostatním redaktorům v rozsahu jejich pověření informace nezbytné pro pravdivé, včasné a všestranné informování veřejnosti nebo jim umožnit přístup k takovým informacím.

(2) Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace odmítnou poskytnutí informace nebo přístup k ní, obsahuje-li

a) skutečnost tvořící předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství,

b) skutečnost, jejíž zveřejnění by prokazatelně mohlo poškodit zájmy státu nebo společnosti, nebo

c) skutečnost, jejíž zveřejnění je v rozporu se zásadami ochrany práv občanů.

§ 14

(1) Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace jsou povinny zaujmout do jednoho měsíce stanovisko k důležitým společensky prospěšným návrhům, doporučením a podnětům a k závažné společenské kritice, které byly uveřejněny v periodickém tisku nebo v jiném hromadném informačním prostředku a na něž byly šéfredaktorem výslovně upozorněny.

(2) Šéfredaktor je povinen uveřejnit stanovisko státního orgánu, instituce nebo organizace ve vhodné formě a odpovídajícím rozsahu po vzájemné dohodě v periodickém tisku v jednom z nejbližších připravovaných vydání, v rozhlase a televizi v jednom z nejbližších obdobných vysílání, a to zpravidla do jednoho měsíce.

(3) Šéfredaktor je povinen uveřejnit způsobem uvedeným v odstavci 2 také stanovisko společenské organizace k důležitému společensky prospěšnému návrhu, doporučení nebo podnětu nebo k závažné společenské kritice, které byly uveřejněny v periodickém tisku nebo v jiném hromadném informačním prostředku, zejména ty, na něž byla společenská organizace šéfredaktorem výslovně upozorněna.

§ 15

(1) Státní orgány a vydavatelé úzce spolupracují ve věcech týkajících se zásadních otázek periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků se Svazem československých novinářů, na Slovensku se Svazem slovenských novinářů. Zejména jsou povinni vyžadovat si jejich stanovisko k zásadním otázkám rozvoje periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků, jejich technického a hospodářského zabezpečení a k zásadním otázkám postavení redaktorů.

(2) Vzájemnou spoluprací vytvářejí státní orgány a vydavatelé podmínky pro úspěšný výkon novinářské práce redaktorů a napomáhají tak k tomu, aby svaz novinářů mohl podle svých stanov plnit své poslání.

ČÁST V

Ochrana proti zneužívání svobody projevu, slova a tisku

§ 16

(1) Občané, kteří využívají ústavně zaručené svobody projevu, slova a tisku, požívají plné ochrany podle platných předpisů.

(2) Uveřejnění informace, která ohrožuje zákonem chráněné zájmy společnosti nebo občanů, je zneužitím svobody projevu, slova a tisku.

(3) Za ochranu společnosti a občanů proti zneužití svobody projevu, slova a tisku odpovídají vydavatel, šéfredaktor a autor v rozsahu vyplývajícím z platných předpisů. Podle těchto předpisů se též posuzuje povinnost vydavatele k náhradě škody způsobené organizacím nebo občanům obsahem periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku.

§ 17zrušeno

§ 18

Šéfredaktor nebo jeho pověřený zástupce (§ 10 odst. 4 a 5) odpovídá za to, že v hromadném informačním prostředku nebude uveřejněna informace, která obsahuje skutečnost tvořící předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství. Vláda je povinna zajistit informaci šéfredaktorů periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků o tom, které skutečnosti tvoří předmět státního, hospodářského a služebního tajemství.

ČÁST VI

Oprava nepravdivých údajů

§ 19

(1) Byl-li v hromadném informačním prostředku uveřejněn nepravdivý nebo pravdu zkreslující údaj, který se dotýká cti občana nebo dobrého jména organizace, vědecké nebo kulturní instituce, anebo který se týká činnosti státního orgánu, může občan, organizace, instituce nebo státní orgán nejpozději do dvou měsíců po uveřejnění písemně žádat šéfredaktora o bezplatné uveřejnění opravy a navrhnout její znění.

(2) Šéfredaktor odmítne uveřejnění opravy, může-li dokázat pravdivost údaje, o jehož opravu je žádán, nebo byla-li žádost o opravu podána po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1.

(3) Není-li důvodu k odmítnutí opravy podle předchozího odstavce, je šéfredaktor povinen opravu uveřejnit. Přitom je povinen zajistit, aby znění opravy a způsob jejího uveřejnění byly předem dohodnuty s žadatelem o opravu; nedojde-li k dohodě, rozhodne soud podle § 20. Opravu musí šéfredaktor uveřejnit do osmi dnů po podání žádosti o opravu, v časopise nebo v jiné periodické tiskovině v nejbližším čísle připravovaném po podání žádosti, a na stejném místě a stejným písmem, jako byl uveřejněn údaj, k němuž se oprava vztahuje.

(4) Oprava údaje uveřejněného v rozhlase nebo v televizi musí být uveřejněna ve stejně hodnotné vysílací době, v jaké byl uveřejněn opravovaný údaj. Oprava údaje uveřejněného v agenturním zpravodajství musí být uveřejněna v těch novinách, které opravovaný údaj uveřejnily a které určí žadatel o opravu, a to na náklad příslušné zpravodajské agentury. Oprava údaje uveřejněného ve zpravodajském filmu nebo zvukovém nebo obrazovém záznamu musí být uveřejněna v jedněch novinách, které určí žadatel o opravu, a to na náklad příslušné filmové nebo výrobní organizace. Šéfredaktor novin určených žadatelem o opravu je povinen opravu uveřejnit.

§ 20

(1) Odepře-li šéfredaktor opravu uveřejnit, neuveřejní-li opravu vůbec, neuveřejní-li ji způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 a 4 anebo nebyla-li uveřejněná oprava vyhovující, rozhodne na návrh občana (organizace, instituce, státního orgánu) o povinnosti uveřejnit opravu okresní soud. Návrh musí být podán do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené k uveřejnění opravy. O řízení platí občanský soudní řád. Soudem stanovená povinnost k opravě zavazuje i nástupce šéfredaktora.

(2) Nedotčena zůstávají ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti.

ČÁST VII

Rozšiřování periodického tisku

§ 21

O způsobu rozšiřování periodického tisku rozhodují vydavatelé.

ČÁST VIII

Zahraniční tisk a agentury

§ 22

(1) Výměna informací mezi Československou socialistickou republikou a ostatními státy je svobodná. Výměna informací slouží dorozumění a přátelství mezi národy a jejich vzájemnému poznávání a uskutečňuje se dovozem a vývozem periodického tisku a činností zpravodajských agentur a informačních zařízení.

(2) Výměny informací nesmí být zneužíváno k ohrožování cti a práv československých občanů a jejich socialistického soužití ani k ohrožování zájmů socialistického státu a společnosti nebo rozvoje mezinárodní mírové spolupráce.

§ 23

Dovoz a rozšiřování zahraničního periodického tisku vytištěného nebo rozmnoženého v cizině, rozšiřování zahraničního periodického tisku vytištěného nebo rozmnoženého v Československé socialistické republice zahraničním vydavatelem nebo na jeho příkaz, jakož i rozšiřování zpravodajství zahraničních zpravodajských agentur (jiných obdobných zahraničních hromadných informačních prostředků), jsou zakázány, jestliže jejich obsah propaguje násilí a válku, fašistickou či nacistickou ideologii, rasovou diskriminaci nebo jinak odporuje lidskosti nebo útočí proti celistvosti republiky a základům jejího ústavního zřízení nebo porušuje mezinárodní dohody.

§ 24

(1) Zahraniční zpravodajské agentury (jiné obdobné zahraniční hromadné informační prostředky) mohou na území Československé socialistické republiky vyvíjet činnost jen, jestliže jejich pracovníci a stálí zahraniční zpravodajové jsou akreditováni u ministerstva zahraničních věcí.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí i ostatní státní orgány poskytují pracovníkům zahraničních zpravodajských agentur (obdobných zahraničních hromadných informačních prostředků) a stálým zahraničním zpravodajům pomoc potřebnou k řádnému výkonu jejich činnosti. Jestliže však akreditovaný pracovník nebo zpravodaj poruší zákonem chráněné zájmy společnosti nebo mezinárodní dohody, může ministerstvo zahraničních věcí akreditaci zrušit.

§ 25

Na základě mezinárodních dohod a úmluv mohou jiné státy a mezinárodní organizace zřizovat na území Československé socialistické republiky zahraniční informační zařízení k informování československé veřejnosti o událostech a životě v příslušném cizím státě, popřípadě o činnosti mezinárodní organizace. Rozsah a formy informační činnosti v Československé socialistické republice stanoví dohoda nebo úmluva.

§ 26

Zahraniční zpravodajské agentury (obdobné zahraniční hromadné informační prostředky) ani zahraniční zařízení nesmějí být umísťovány v budovách diplomatických a konzulárních misí a jejich pracovníci nemohou být pracovníky těchto misí.


ČÁST IX

Závěrečná ustanovení

§ 26a

Práva a povinnosti šéfredaktora podle tohoto zákona má jednotlivec, který periodický tisk vydává, jestliže jinou osobu jako šéfredaktora neustanovil (§ 10 odst. 2).

§ 27

Trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění zákona č.56/1965 Sb., se doplňuje tak, že za § 170 se vkládá § 170a, který včetně nadpisu zní:

" § 170a

Tisková nedbalost

Šéfredaktor periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku nebo jeho pověřený zástupce, který při výkonu své funkce z nedbalosti způsobí, že obsahem periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku byl spáchán trestný čin, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, trestem odnětí svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti."

§ 28

Vydavatelé periodického tisku, jimž bylo uděleno oprávnění k jeho vydávání podle dosavadních předpisů, jsou povinni do 30. června 1967 podat přihlášku k registraci podle tohoto zákona. Nepodají-li přihlášku, zanikne jejich oprávnění uplynutím uvedeného dne.

§ 29

Zrušují se:

1. zákon č. 184/1950 Sb., o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů, ve znění zákona č. 44/1958 Sb.,

2. vyhláška č. 696/1948 Ú. l., o hospodaření papírem při vydávání časopisů,

3. vyhláška č. 1144/1948 Ú. l., jíž se vydávají podrobné směrnice o podávání žádostí o povolení k tisku časopisů,

4. vyhláška č. 1465/1948 Ú. l., o zřízení Hospodářského ústředí vydavatelstev časopisů při ministerstvu informací,

5. vyhláška č. 39/1951 Ú. l. (č. 58/1951 Ú. v.), kterou se vydávají tiskové předpisy, ve znění vyhlášek č. 191/1951 Ú. l. (č. 232/1951 Ú. v.), č. 3/1960 Sb. a č. 45/1963 Sb.

§ 30

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.


Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

Přesunout nahoru