Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 43/1966 Sb.Vyhláška ministerstva zdravotnictví o soustavě zdravotnických zařízení

Částka 16/1966
Platnost od 24.06.1966
Účinnost od 01.07.1966
Zrušeno k 01.01.1975 (121/1974 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

43

VYHLÁŠKA

Ministerstva zdravotnictví

ze dne 13. června 1966

o soustavě zdravotnických zařízení

Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 33 a 42 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

Soustavu zdravotnických zařízení tvoří zařízení hygienické služby a zařízení léčebně preventivní péče. Všestrannost, plynulost a jednota zdravotnických služeb je zabezpečována účelnou dělbou úkolů mezi těmito zařízeními a jejich těsným pracovním i organizačním napojením.

§ 2

(1) Zdravotnická zařízení se ve stanoveném rozsahu účastní na výuce a výchově žáků středních zdravotnických škol a posluchačů lékařských fakult a farmaceutické fakulty a plní svěřené jim úkoly při dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků. Zdravotnická zařízení určená ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství a kultury pro praktickou výuku lékařů a farmaceutů se označují jako fakultní a jejich oddělení jako kliniky. Výukové základny ústavů (institutů) pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů určené ministerstvem zdravotnictví se označují jako kliniky.

(2) K plnění svých úkolů mají zdravotnická zařízení potřebné složky hospodářské a technické.

ČÁST DRUHÁ

Druhy a úkoly zdravotnických zařízení

ODDÍL 1

Hygienické stanice

§ 3

Hygienické stanice plní úkoly uvedené v § 34 zákona a obstarávají též stanovená vyšetření pro účely léčebně preventivní péče. Zřizují se ve dvou typech jako okresní hygienické stanice a krajské hygienické stanice. Městské hygienické stanice se zřizují ve městech, jejichž městské národní výbory mají postavení okresního národního výboru.

§ 4

(1) Okresní (městské) hygienické stanice provádějí všechna základní vyšetřování terénní i laboratorní pro potřeby obyvatelstva okresu (města).

(2) Okresní hygienická stanice se člení na odbor hygienický a odbor protiepidemický, v okresech se zvlášť rozvinutým průmyslem, které určí krajský národní výbor, též na odbor hygieny práce. Odbor hygienický se člení na oddělení podle oborů hygieny a odbor protiepidemický zpravidla na oddělení protiepidemické, oddělení mikrobiologické a oddělení pro dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, popřípadě též na oddělení virologické.

§ 5

(1) Krajské hygienické stanice provádějí pro potřebu obyvatelstva kraje zvlášť kvalifikované výkony, jež nemohou být zajištěny v okresních hygienických stanicích. Řeší též plánované vědeckovýzkumné úkoly a zabezpečují zavádění výsledků vědy do praxe; odborně vedou pracovníky okresních (městských) hygienických stanic, podílejí se na výuce posluchačů lékařských fakult a soustavně pečují v oboru své působnosti o další vzdělávání zdravotnických pracovníků na území kraje.

(2) Krajská hygienická stanice se člení na

a) odbor hygienický s odděleními hygieny všeobecné a komunální, hygieny výživy a předmětů běžného užívání, hygieny dětí a dorostu a hygienických laboratoří,

b) odbor hygieny práce s odděleními hygieny práce, fyziologie práce, hygieny záření a s laboratoří hygieny práce,

c) odbor protiepidemický s odděleními protiepidemickým, mikrobiologickým, virologickým a pro dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

§ 6

(1) Vysunutá pracoviště, popřípadě pobočky hygienických stanic mohou být zřízeny ve městech mimo sídlo stanic a ve velkých závodech.

(2) Krajský národní výbor může stanovit, že krajská nebo okresní hygienická stanice bude provádět laboratorní nebo jiné specializované výkony za některou okresní hygienickou stanici, a podle toho upravit členění zúčastněných hygienických stanic.

(3) Ministerstvo zdravotnictví může po projednání s krajskými národními výbory stanovit, že některé nejvýše specializované výkony mají provádět určené hygienické stanice i pro jiné kraje.

(4) Je-li toho třeba vzhledem k zvláštním potřebám okresu nebo kraje, lze zřídit v hygienické stanici další odbor nebo oddělení anebo některá oddělení nebo odbory sloučit.

ODDÍL 2

Zařízení léčebně preventivní péče

§ 7

Nemocnice s poliklinikou

(1) Součástí souboru zařízení léčebně preventivní péče, který tvoří nemocnice s poliklinikou a s dalšími zařízeními ambulantní péče, jsou též stanice záchranné služby a porodnice, pokud jsou ve spádovém území zřízeny. Hlavním článkem tohoto souboru je nemocnice s poliklinikou, která se buduje zpravidla jako stavební celek.

(2) Nemocnice s poliklinikou se zřizují ve třech typech (§ 8 až 10). K zajištění léčebně preventivní péče pracujícím velkých závodů, popřípadě též jejich rodinným příslušníkům se zřizují závodní nemocnice s poliklinikou a dalšími závodními zařízeními ambulantní péče; velikost a členění závodních nemocnic s poliklinikou se řídí podle druhu výroby, provozu závodu a počtu a složení pracujících.

§ 8

Nemocnice s poliklinikou I. typu

(1) Nemocnice s poliklinikou I. typu poskytuje léčebně preventivní péči obvykle na spádovém území o 50 000 obyvatelů. Obyvatelstvu tohoto spádového území poskytuje péči nemocniční; obyvatelstvu obvodů začleněných do polikliniky poskytuje obvodní služby i jiné odborné ambulantní služby, obyvatelstvu ostatních obvodů ty odborné ambulantní služby, které nejsou zajištěny dalšími zařízeními ambulantní péče ve spádovém území (§ 13 až 15).

(2) Nemocnice s poliklinikou I. typu se člení na

a) nemocniční oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské,

b) poliklinická oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní,

c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení laboratorní, rentgenové, rehabilitační, prosekturu.

(3) Při nemocnici s poliklinikou I. typu se zřizuje lékárna.

§ 9

Nemocnice s poliklinikou II. typu

(1) Nemocnice s poliklinikou II. typu poskytují na spádovém území zpravidla o 150 000 až 200 000 obyvatelů kvalifikované a specializované služby, které nemohou být obstarávány nemocnicemi s poliklinikou I. typu na tomto území. Na svém užším spádovém území plní též úkoly nemocnice s poliklinikou I. typu.

(2) Nemocnice s poliklinikou II. typu se člení na

a) nemocniční oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, ortopedické, nervové, psychiatrické,

b) poliklinická oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, onkologické, tělovýchovnělékařské,

c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení laboratorní, rentgenové, anesteziologické, rehabilitační, transfúzní, patologicko-anatomické a lékárnu.

(3) Pro poskytování úže specializované péče mohou být v jednotlivých odděleních nemocnice s poliklinikou II. typu zřizovány ordinariáty, a to podle zásad (koncepcí) stanovených ministerstvem zdravotnictví pro rozvoj jednotlivých oborů.

§ 10

Nemocnice s poliklinikou III. typu

(1) Nemocnice s poliklinikou III. typu poskytuje ve své spádové oblasti zpravidla o 1 až 1,5 miliónu obyvatelů zvlášť specializované služby, které nemohou obstarávat nemocnice s poliklinikou II. typu v této oblasti. Ve svém užším spádovém území plní zároveň úkoly nemocniční péče, popřípadě i další úkoly nemocnic s poliklinikou II. typu a I. typu.

(2) Nemocnice s poliklinikou III. typu je zpravidla fakultní nemocnicí; soustavně pečuje též o další vzdělávání zdravotnických pracovníků ve své spádové oblasti. Rozvíjí vědeckovýzkumnou činnost a zabezpečuje zavádění výsledků vědy do praxe.

(3) Nemocnice s poliklinikou III. typu se člení na

a) nemocniční oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, stomatologické, nervové, psychiatrické, ortopedické, urologické, onkologické, resuscitační, nemocí z povolání,

b) poliklinická oddělení: interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, onkologické, nemocí z povolání, tělovýchovně lékařské,

c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení laboratorní, rentgenové, rehabilitační, protetické, transfúzní, patologicko-anatomické, soudně lékařské a popřípadě též tkáňové a lékárnu.

(4) V jednotlivých odděleních nemocnice s poliklinikou III. typu se zřizují ordinariáty podle zásad (koncepcí) stanovených ministerstvem zdravotnictví pro rozvoj jednotlivých oborů.

(5) Dětská nemocnice může být zřízena jako nemocnice s poliklinikou III. typu.

(6) Ministerstvo zdravotnictví může stanovit, že některé nejvýše specializované služby léčebně preventivní mají určité nemocnice s poliklinikou III. typu obstarávat i pro širší území.

Zřizování oddělení a jiných složek nemocnice s poliklinikou

§ 11

(1) Nemocniční oddělení tvoří s odpovídajícím oddělením poliklinickým celek řízený jedním vedoucím. Za podmínek stanovených v § 60 zákona se oddělení označuje jako klinika.

(2) V nemocnici s poliklinikou I. nebo II. typu mohou být, pokud jsou pro to zvláštní důvody, zřizována i jiná oddělení nebo jiné složky, než které jsou uvedeny v § 8 a 9; takové, popřípadě i jiné odchylky mohou však být prováděny toliko podle zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví nebo s jeho souhlasem. V souladu s potřebami rozvoje vědy a léčebně preventivní péče mohou být v nemocnici s poliklinikou III. typu zřizována se souhlasem ministerstva zdravotnictví i další specializovaná oddělení nebo složky, než které jsou uvedeny v § 10.

§ 12

(1) Velikost nemocničních a poliklinických oddělení se určuje tak, aby zaručovala účelné využití pracovních kolektivů i využití zařízení a aby nepřekračovala zvládnutelný rozsah.

(2) Nemocniční oddělení musí mít nejméně 50 lůžek, oddělení dětské, ušní-nosní-krční, oční, stomatologické, kožní a nemocí z povolání nejméně 30 lůžek a počet lůžek na nemocničním oddělení nesmí přesahovat 120 lůžek; výjimky povoluje ministerstvo zdravotnictví.

(3) Jestliže počet lůžek pro určitý obor přesahuje nejvyšší hranici, lze zřídit více nemocničních oddělení téhož oboru. Další interní oddělení se zvláštním určením se zřizuje za podmínek stanovených v koncepci rozvoje oboru interního lékařství. Další zařízení ambulantní péče

Další zařízení ambulantní péče

§ 13

K zajištění dostupnosti a k účelnému poskytování léčebně preventivní péče se podle potřeby zřizují další polikliniky a obvodní zdravotnická zařízení.

§ 14

(1) Územní poliklinika zřízená mimo sídlo nemocnice s poliklinikou obstarává obvodní služby (§ 16) pro obyvatelstvo obvodů, které jsou do ní začleněny, a poskytuje jiné odborné ambulantní služby obyvatelstvu přidělených obvodů. Tato poliklinika se člení na poliklinická oddělení a vyšetřovací a léčebné složky zpravidla jako nemocnice s poliklinikou I. typu.

(2) Závodní poliklinika poskytuje obvodní služby i jiné odborné ambulantní služby pracujícím závodu nebo několika závodů, pro něž je zřízena. Členění závodní polikliniky se řídí podle povahy provozu a velikosti závodu.

§ 15

(1) Územní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb obyvatelstvu územního obvodu nebo několika územních obvodů na venkově a v okrajových částech města a ve stanovených případech také pracujícím závodu, který je v územním obvodu.

(2) Závodní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb pracujícím závodu nebo jeho části, popřípadě několika závodů, pokud tyto služby nejsou zajištěny závodní poliklinikou.

§ 16

Obvodní služby

(1) V územních obvodech jsou poskytovány služby územního obvodního lékaře, obvodního dětského lékaře, ženského lékaře a zubního lékaře, popřípadě dentisty. Rozsah územního obvodu se stanoví podle zásad určených ministerstvem zdravotnictví tak, aby zabezpečoval stále dokonalejší úroveň a dostupnost obvodních služeb.

(2) Odborné služby poskytované v závodních obvodech a počet pracujících připadajících na závodní obvod se určují podle druhu výroby, provozu závodu a složení pracujících.

Odborné léčebné ústavy

§ 17

(1) Spádové území odborných léčebných ústavů se podle jejich povahy, významu a umístění vztahuje zpravidla na více okresů nebo krajů, popřípadě na celý stát.

(2) Odborné léčebné ústavy se podle stanoveného odborného zaměření a velikosti mohou členit na lůžková oddělení a popřípadě též na vyšetřovací a léčebné složky. Budují se zpravidla ve velikosti od 200 do 400 lůžek, popřípadě od 100 lůžek, jde-li o dětské léčebny. Psychiatrické léčebny mohou být budovány ve velikosti do 600 lůžek. Odchylky schvaluje ministerstvo zdravotnictví.

§ 18

(1) Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí jsou určeny pro nemocné s plicní nebo mimoplicní tuberkulózou a respiračními nemocemi, pokud jejich stav vyžaduje dlouhodobou ústavní péči.

(2) Psychiatrické léčebny jsou určeny pro osoby stižené duševními poruchami, u nichž je třeba specializované ústavní péče, popřípadě je uloženo povinné léčení.

(3) Rehabilitační ústavy jsou určeny pro poskytování ústavní péče nemocným se stanovenými poruchami funkce pohybového ústrojí.

(4) Odbornou ústavní péči poskytují též onkologické ústavy, popřípadě další odborné léčebné ústavy zřízené podle potřeb rozvoje léčebné preventivní péče.

§ 19

(1) Lázeňské léčebny, které obvykle slouží potřebám obyvatelstva celého území státu, poskytují nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči navazující přímo na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče; jsou zpravidla specializovány na jeden obor, zejména pro nemoci ústrojí oběhového, nemoci ústrojí trávicího, nemoci z poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, nespecifické nemoci cest dýchacích, nemoci nervové, duševní poruchy, nemoci pohybového ústrojí, nemoci ledvin a cest močových, nemoci kožní a nemoci ženské. Poskytuje-li lázeňská léčebna odbornou péči v několika oborech nebo je-li to účelné vzhledem k velikosti léčebny, člení se na oddělení. Léčebna zajišťuje též potřebné služby stravovací a kulturně výchovné.

(2) Lázeňské zařízení, určené pro poskytování ambulantních služeb nemocným v době lázeňského léčení a popřípadě i pro poskytování některých dalších odborných služeb v lázních, se označuje jako lázeňská poliklinika.

(3) Lázeňské léčebny, polikliniky a další společná zařízení pomocná a vedlejší v lázeňských oblastech jsou začleněna do lázeňských organizací. Ministerstvo zdravotnictví vydá organizační řád lázeňských organizací.

§ 20

Ozdravovny jsou zdravotnická zařízení, v nichž se osobám v rekonvalescenci nebo ohroženým na zdraví poskytuje za lékařského dozoru a vedení odborná ústavní péče při dodržování potřebné životosprávy, zpravidla s využitím klimatických podmínek.

§ 21

Noční sanatoria jsou závodní zdravotnická zařízení, ve kterých se pracujícím s ohroženým nebo narušeným zdravím, avšak schopným práce umožňuje mimo pracovní dobu dodržovat náležitou životosprávu a poskytuje se potřebné ošetřování a léčení.

§ 22

Lékárny

(1) K plnění úkolů uvedených v § 37 zákona se zřizují lékárny tří typů a další zařízení lékárenské služby. Tato zařízení vykonávají svou činnost v těsné spolupráci se zařízeními ambulantní a ústavní péče.

(2) Lékárny I. typu zabezpečují přípravu a výdej léků a zdravotnických potřeb především pro účely obvodních služeb na území s počtem zpravidla 10 000 až 30 000 obyvatel. Lékárny II. typu zabezpečují takové služby v rozsahu potřebném především pro obvodní služby a ostatní odborné služby nemocnice s poliklinikou I. typu. Lékárny III. typu zabezpečují v plném rozsahu i zvlášť kvalifikované služby potřebné pro veškerou ambulantní i ústavní péči. Pro potřeby veterinární služby a zemědělské veřejnosti zabezpečují zpravidla lékárny II. typu služby v rozsahu úplného veterinárního sortimentu.

(3) Podle potřeby se jako vysunutá pracoviště lékáren mohou zřídit výdejny léků, zejména:

a) v zařízeních ústavní, popřípadě i ambulantní péče pro výdej léků a zdravotnických potřeb,

b) ve velkých závodech pro výdej léků a zdravotnických potřeb předepsaných pracujícím závodu, popřípadě pro prodej léků a zdravotnických potřeb, které nejsou vázány na lékařský předpis.

(4) Laboratoř pro kontrolu léčiv kontroluje léky, léčiva a zdravotnický materiál pro lékárenskou službu, popřípadě pro další určená zdravotnická zařízení, zpravidla na území kraje.

ODDÍL 3

Zvláštní dětská zařízení

§ 23

(1) Kojenecké ústavy jsou určeny pro poskytování ústavní péče dětem zpravidla do jednoho roku, a to novorozencům, popřípadě nezralým, kojencům, jejichž vývoj je ohrožen vrozenou slabostí, vrozenými vadami nebo nesprávnou výživou, a dětem, jimž nelze zajistit řádnou péči v rodinném prostředí.

(2) Dětské domovy jsou určeny pro poskytování zdravotní a výchovné péče dětem ve věku od jednoho do tří let, jimž nelze zajistit řádnou péči v rodinném prostředí.

(3) Dětské domovy vzniklé spojením kojeneckého ústavu a dětského domova pro děti od jednoho do tří let jsou určeny pro poskytování zdravotní a výchovné péče dětem do tří let, a to novorozencům a kojencům, jejichž vývoj je ohrožen vrozenou slabostí, vrozenými vadami nebo nesprávnou výživou, a dětem, jimž nelze zajistit řádnou péči v rodinném prostředí.

(4) Kojenecké ústavy se budují s počtem lůžek od 80 do 150 a dětské domovy pro děti od jednoho do tří let s počtem lůžek od 50 do 90. Dětské domovy pro děti do 3 let (odstavec 3) se budují s počtem 100 lůžek pro děti do jednoho roku a 60 lůžek pro děti od jednoho do tří let.

§ 24

(1) V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj zdravých dětí do tří let; navazuje na péči o děti v rodině a doplňuje ji. Úkolem jeslí je ulehčit péči o děti zaměstnaným matkám a umožnit, aby se další matky mohly zapojit do práce a účastnit se též veřejného a kulturního života.

(2) Podle doby provozu se jesle zřizují jako denní, týdenní a s nepřetržitým provozem.

(3) Závodní jesle se zřizují především pro péči o děti rodičů pracujících na závodě, družstevní jesle především pro péči o děti členů jednotných zemědělských družstev.

(4) Jesle se budují ve velikosti od 20 do 70 míst pro děti. Ve společných budovách s mateřskou školou se jesle budují podle zvláštních předpisů. *)

(5) Územní jesle řídí místní a městské národní výbory, závodní jesle řídí ústavy národního zdraví.

ODDÍL 4

Společná ustanovení o závodních zdravotnických zařízeních

§ 25

(1) V souladu se zvýšenou péčí celé společnosti o zdraví pracujících se zřizují závodní zdravotnická zařízení (§ 39 odst. 1 a § 40 zákona). Přednostní péče o budování závodních zdravotnických zařízení se zabezpečuje jak stanovením nižšího počtu pracujících rozhodného pro zřízení jednotlivých druhů závodních zdravotnických zařízení, tak i příznivějšími normami jejich osobního a věcného vybavení. Závodní zdravotnická zařízení se zřizují přednostně pro pracující, kteří jsou při práci zvýšenou měrou ohroženi na zdraví, a pro pracující, kteří jsou vystaveni nebezpečí onemocnění nemocemi z povolání. Pro zřizování a vybavení závodních zdravotnických zařízení se pracující podle stupně přednostní péče zařazují do tří skupin.

(2) Závodní zdravotnická zařízení se zřizují, vybavují, provozují a zrušují v součinnosti s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a s vedením organizací.

§ 26

(1) Všechna závodní zdravotnická zařízení v závodě s výjimkou závodních jeslí tvoří jeden celek začleněný do příslušného ústavu národního zdraví. Vyžaduje-li to význam a rozsah závodu, popřípadě několika místně souvisících závodů zpravidla téhož podniku, mohou být zdravotnická zařízení v takovém závodě s výjimkou závodních jeslí sdružena se souhlasem ministerstva zdravotnictví v závodní ústav národního zdraví.

(2) Pro pracující místně souvisících závodů, pokud jsou v nich splněny podmínky pro zřízení závodních zdravotnických zařízení, může být v zájmu účelného poskytování a vyšší úrovně služeb zřízeno společné závodní zdravotnické zařízení.

(3) Závodní zdravotnická zařízení mohou v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení poskytovat služby též obyvatelstvu bydlícímu v okolí závodu, zejména v sídlištích (otevřená závodní zdravotnická zařízení).


ČÁST TŘETÍ

Společná a závěrečná ustanovení *)

§ 27

(1) Zdravotnická zařízení a další zařízení jednotné zdravotnické soustavy řízená podle § 33 zákona okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví, popřípadě za podmínek stanovených v § 26 odst. 1 do závodních ústavů národního zdraví.

(2) Do krajského ústavu národního zdraví se začleňují tato zdravotnická zařízení: krajské hygienické stanice, nemocnice s poliklinikou III. typu a laboratoře pro kontrolu léčiv. Dále do něho mohou být začleněny odborné léčebné ústavy a lékárny III. typu, pokud poskytují zdravotnické služby pro obyvatelstvo více okresů, popřípadě ještě v širším rozsahu; o jejich začlenění do krajského ústavu národního zdraví rozhoduje krajský národní výbor po projednání s ministerstvem zdravotnictví.

(3) Do okresních ústavů národního zdraví se začleňují ostatní zdravotnická zařízení v okrese s výjimkou územních jeslí, které řídí místní (městské) národní výbory.

§ 28

(1) Ministerstvo zdravotnictví může ze zvlášť závažných důvodů povolit odchylky od ustanovení této vyhlášky při projektování, typizaci a výstavbě zdravotnických zařízení.

(2) Orgány, které řídí zdravotnická zařízení, jsou povinny v souladu s ustanoveními této vyhlášky upravit jejich zevní označení podle pokynů ministerstva zdravotnictví.

§ 29

(1) Síť zdravotnických zařízení ve velkých městech je uspořádána s odchylkami, jichž vyžaduje účelné zabezpečení zdravotnických služeb pro soustředěné městské obyvatelstvo. Nemocniční péči v těchto městech zabezpečují nemocnice s poliklinikou II. a III. typu a pro jednotlivé části města se zřizuje potřebný počet poliklinik.

(2) Odchylky v organizaci a zevním označení zdravotnických zařízení zejména ve velkých městech povoluje ministerstvo zdravotnictví.

§ 30

Zrušuje se vyhláška č. 241/1952 Ú. l. (č. 287/1952 Ú. v.), o zajištění zdravotní péče o pracující na závodech; pokud nebudou vydány prováděcí předpisy podle § 40 zákona, postupuje se při zřizování a vybavování závodních zdravotnických zařízení přiměřeně podle dosud platných ustanovení této vyhlášky. *)

§ 31

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.


Ministr: Plojhar v. r.

Poznámky pod čarou

*) Vládní vyhláška č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách.

*) Působnost orgánů Slovenské národní rady při plnění úkolů vyplývajících z této vyhlášky určí zákon Slovenské národní rady vydaný podle § 73 zákona č. 20/1966 Sb.

*) Předpisy o národních výborech zrušily nařízení ministra zdravotnictví č. 24/1952 Sb., o organizaci preventivní a léčebné péče, vyhlášku č. 65/1952 Ú. l. (č. 95/1952 Ú. v.), o převedení zdravotnického inventáře závodních zdravotnických zařízení do správy národních výborů, a vyhlášku č. 216/1952 Ú. l. (č. 262/1952 Ú. v.), kterou se vydává organizační a provozní řád ústavů národního zdraví.

Přesunout nahoru