Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 103/1966 Sb.Vyhláška ministerstva financí o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností

Částka 45/1966
Platnost od 20.12.1966
Účinnost od 01.01.1967
Zrušeno k 01.01.1972 (141/1971 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

103

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 20. prosince 1966

o financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a obdobných činností

Ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 11 odst. 2 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru a podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky:


Předmět a rozsah úpravy

§ 1

Tato vyhláška stanoví zásady financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky a činností na úseku technické normalizace, průmyslových práv, zkoušení a hodnocení výrobků, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě, vymezuje rozsah jejich neinvestičních nákladů a určuje finanční zdroje a způsob jejich používání ve státních organizacích.

ČÁST PRVNÍ

Rozvoj vědy a techniky

HLAVA 1

Zásady financování

§ 2

(1) Organizace jsou povinny úkoly rozvoje vědy a techniky řešit a ostatní práce a služby na tomto úseku provádět *)

a) mezi rozpočtovými organizacemi v rozsahu plánovaných úkolů bezúplatně,

b) v ostatních případech za úplatu a za ceny podle platných cenových předpisů.

(2) Ustanovení podle odstavce 1 písm. b) platí i na řešení úkolů rozvoje vědy a techniky a na práce a služby prováděné i mezi rozpočtovými organizacemi, pokud náklady na jejich řešení hradí objednavatelé z pobídkového fondu podle zvláštního předpisu, který vydá ministerstvo financí a Ústřední rada odborů.

§ 3

(1) Hospodářským organizacím budou poskytovány dotace ve výši, v časových termínech a za podmínek podle předem uzavřených dohod

a) na úhradu nákladů spojených s řešením úkolů rozvoje vědy a techniky podnikového (oborového) charakteru

b) na úhradu nákladů spojených s činnostmi, které jsou z hlediska zabezpečení dalšího rozvoje vědy a techniky nutné a které nelze zahrnovat do nákladů na úkoly rozvoje vědy a techniky nebo prací a služeb řešených hospodářskými organizacemi na objednávku; ze státního rozpočtu budou tyto dotace poskytovány jen výjimečně.

(2) Dotace podle odstavce 1, písm. a) poskytují hospodářským organizacím

a) ústřední orgány, jde-li o úkoly perspektivní povahy s velkou rizikovostí, na jejichž řešení nemohou být hospodářské organizace samy dostatečně ekonomicky zainteresovány a dále na úkoly, které zakládají strukturální změny oborů a jejichž řešení nemohou hospodářské organizace zabezpečovat z vlastních zdrojů,

b) oborová ředitelství, jde-li o úkoly bezprostředně spojené s výzkumem a vývojem výrobků nebo technologií, které zabezpečují další rozvoj příslušného oboru nebo jeho specializaci a na jejichž řešení z vlastních zdrojů nemohou být podniky samy dostatečně ekonomicky zainteresovány.

(3) Dotace podle odstavce 1 písm. b) poskytují hospodářským organizacím buď ústřední orgány anebo oborová ředitelství.

(4) Dotace podle odstavce 1 jsou nenávratné a tvoří u organizací součást výnosů nezahrnovaných do tvorby hrubého důchodu (zisku); nebudou-li však dodrženy podmínky, za kterých byly dotace poskytnuty, jsou organizace povinny je vrátit.

§ 4

(1) Výsledky vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky, použitelné pro zavedení výroby nových výrobků nebo nových výrobních technologií, popř. pro zvýšení hospodárnosti v organizacích výrobní sféry, jsou předávány k dalšímu jejich využívání (realizaci) jiné organizaci za náhradu v dohodnuté výši a termínech. *)

(2) Náhradu podle odstavce 1 uhradí organizace, která bude výsledky vyřešených úkolů využívat (realizovat) na vrub svých nákladů (zpravidla časově rozlišovaných jako náklady příštích období).

§ 5

(1) Organizace, které řešily úkoly rozvoje vědy a techniky, musí nejpozději do jednoho roku po skončení prací na úkolu převést všechny při řešení zbylé předměty (prototypy, zkušební a pokusná zařízení, stroje, přístroje, stavby, materiál) do základních prostředků nebo do zásob a nebo je převést *) jiné socialistické organizaci.

(2) Předměty povahy základních prostředků, které mohou organizace, které řešily úkoly rozvoje vědy a techniky samy použít, převezmou do svých základních prostředků a proplatí z prostředků na financování reprodukce základních prostředků.

(3) Předměty, které nemají povahu základních prostředků, převezmou

a) hospodářské organizace do zásob,

b) rozpočtové organizace jako materiál a drobné a krátkodobé předměty bezplatně získané a ve výši jejich ocenění váží příslušné rozpočtové prostředky jako trvalou úsporu.

(4) Prostředky získané využitím zbylých předmětů odvedou organizace, které úkoly rozvoje vědy a techniky řešily, do toho zdroje, ze kterého bylo řešení úkolu financováno, tj. buď do státního rozpočtu nebo do fondu technického rozvoje oborového ředitelství; příjmy získané využitím předmětů (prodejem, aktivací) zbylých po skončení prací na úkolech, jejichž náklady na řešení byly hrazeny na vrub nákladů podniku, tvoří součást celkových výnosů příslušného podniku.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na prototypy a ostatní zbylé předměty, pokud jejich hodnota byla zahrnuta do náhrady za předané výsledky vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky podle § 4 odst. 1.

§ 6

(1) Cílové prémie a dodatkové odměny vypisované Státní komisí pro techniku na úspěšné a urychlené řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, na jejichž vyřešení je mimořádný společenský zájem, se financují z prostředků státního rozpočtu, určených na technický rozvoj.

(2) Cílové prémie a dodatkové odměny podle odstavce 1 poskytuje Státní komise pro techniku

a) hospodářským organizacím do jejich fondu pracujících (odměn),

b) rozpočtovým organizacím do jejich pobídkového fondu.

HLAVA 2

Neinvestiční náklady

§ 7

Organizace jsou povinny členit neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky

a) na řešení úkolů badatelského výzkumu a úkolů výzkumných a vývojových prací (§ 8),

b) na ostatní potřeby rozvoje vědy a techniky (§ 9).

§ 8

(1) Náklady podle § 7 písm. a) jsou

a) náklady na badatelský výzkum v oblasti přírodních, technických, lékařských, zemědělských a společenských věd,

b) náklady na výzkum a vývoj nových výrobků (včetně provozního vyzkoušení prototypu), které budou předmětem opakované, sériové nebo hromadné výroby,

c) náklady na výzkum a vývoj nových výrobních technologií,

d) náklady na vypracování technickoekonomických studií,

e) náklady na průběžné a závěrečné oponentní řízení.

(2) Součástí nákladů na řešení úkolů podle odstavce 1 jsou rovněž

a) náklady na pořízení ověřovacích provozů (poloprovozů a pokusných provozů) včetně s tím souvisejících bezpečnostních a hygienických zařízení a stavebních prací, jestliže tyto provozy jsou nezbytné k vyřešení (splnění) jednoho nebo více současně řešených úkolů rozvoje vědy a techniky a mají sloužit k ověření výsledků výzkumu pro přípravu dokumentace plánované výstavby nebo rekonstrukce trvalých provozů, avšak nejsou v příslušné státní organizaci určeny k zabezpečení výrobních úkolů nebo k trvalému vybavení jako základní prostředky,

b) náklady na pořízení jednotlivých zkušebních a pokusných zařízení, strojů a speciálních přístrojů, včetně s tím souvisejících bezpečnostních a hygienických zařízení a stavebních prací, jestliže jsou nezbytné k vyřešení (splnění jednoho nebo více současně řešených úkolů rozvoje vědy a techniky, avšak nejsou v příslušné státní organizaci určeny k trvalému vybavení jako základní prostředky,

c) náklady na uvedení do zcela spolehlivého provozního souboru nebo rekonstruované výrobní kapacity, vyvolané použitím provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou výsledkem řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

d) náklady na technickou normalizaci a na typizaci ve výstavbě, tvoří-li tyto práce součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu rozvoje vědy a techniky,

e) náhrady za nákup licence, odměny za vynálezy, objevy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy a přijatá řešení tématických úkolů a náklady za přihlašování předmětů průmyslových práv v tuzemsku a v zahraničí, tvoří-li tyto součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu rozvoje vědy a techniky, jakož i náhrady původcům a zlepšovatelům za výkresy, prototypy a ostatní předměty, jež by příslušná organizace musela při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky účelně vynaložit,

f) vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a nových výrobních technologií, které jsou výsledkem řešení úkolu rozvoje vědy a techniky.

(3) Náklady podle odstavce 2 písm. c) zahrnují

a) náklady na nezbytné úpravy a změny provozně nevyzkoušených strojů a zařízení,

b) náklady na nezbytné úpravy a změny strojů a zařízení, které byly podle projektů použity v jednom souboru s provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními.

(4) Vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a nových výrobních technologií podle odstavce 2 písm. f)

a) tvoří rozdíl mezi skutečnými náklady výroby při osvojování (záběhu) a náklady výroby zahrnutými v ceně výrobků,

b) končí zahájením běžné výroby a musí být u každého úkolu předem vymezeno množstvím nebo dobou, popř. množstvím i dobou potřebnou k osvojení (záběhu) výroby; podrobnosti podle konkrétních podmínek stanoví u státních úkolů příslušné ústřední orgány a u oborových úkolů příslušná oborová ředitelství.

(5) Za vícenáklady podle odstavce 2 písm. f) nelze považovat vícenáklady spojené s osvojením (záběhem) výroby na základě převodu výrobních programů, s uváděním nových závodů (kapacit) do provozu a osvojení (záběh) výroby podle převzaté dokumentace nebo licence, které tvoří součást nákladů běžné výroby zpravidla časově rozlišovaných formou nákladů příštích období.

§ 9

Náklady na ostatní potřeby rozvoje vědy a techniky podle § 7 písm. b) jsou náklady na koordinaci úkolů koordinačními (hlavními) pracovišti na úvodní oponentní řízení, vědeckotechnické informace, stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků, *) náklady na vědeckotechnickou spolupráci a styky se zahraničím v oblasti rozvoje vědy a techniky, udržování průmyslových práv v tuzemsku a v zahraničí a podobné náklady samostatných výzkumných a vývojových ústavů a nesamostatných výzkumných a vývojových pracovišť v rozpočtových a hospodářských (příspěvkových) organizací na činnost potřebnou ke kvalifikovanému řešení úkolů nebo nutnou z hlediska dalšího zabezpečování rozvoje vědy a techniky samé.

HLAVA 3

Zdroje financování a způsob jejich používání

§ 10

(1) Zdroje financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky jsou

a) státní rozpočet (§ 11)

b) fond technického rozvoje oborového ředitelství (§ 12)

c) náklady podniků prostřednictvím rezervy na technický rozvoj (§ 13)

d) pobídkový fond rozpočtových organizací (§ 14).

(2) Prostředky ze státního rozpočtu a prostředky fondu technického rozvoje oborového ředitelství určené na financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky, jakož i rezerva vytvořená podniky na náklady technického rozvoje, nemohou být použity k jiným účelům, než stanoví tato vyhláška.

Státní rozpočet

§ 11

(1) Z prostředků státního rozpočtu účelově stanovených na rozvoj vědy a techniky se hradí

a) veškeré výdaje na činnost samostatných rozpočtových organizací a nesamostatných pracovišť rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny *) (včetně výdajů na kooperaci se státními hospodářskými a příspěvkovými organizacemi při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky),

b) faktury (vyúčtování) za řešení úkolů a ostatní práce a služby zajišťované podle § 2 odst. 1 písm. b), jde-li o úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky nebo o práce a služby objednané ústředními orgány,

c) dotace na řešení úkolů podle § 3 odst. 2 písm. a),

d) dotace na činnost podle § 3 odst. 3.

(2) Prostředky státního rozpočtu na úhrady podle odstavce 1, si zabezpečují ústřední orgány ve svých rozpočtech podle platné rozpočtové skladby výdajů a ve svých finančních plánech.

Fond technického rozvoje oborového ředitelství

§ 12

(1) K financování úkolů zabezpečujících v oblasti výzkumu a vývoje technický rozvoj oboru vytvářejí oborová ředitelství fond technického rozvoje oborového ředitelství.

(2) Fond technického rozvoje oborového ředitelství se tvoří

a) z prostředků centralizovaných na oborových ředitelstvích,

b) z příjmů podle § 4 odst. 1 pokud se jedná o úkoly výzkumu a vývoje, jejichž řešení bylo hrazeno oborovým ředitelstvím z fondu technického rozvoje,

c) z odvodu prostředků podle § 5 odst. 4 pokud se na předměty zbylé po ukončení úkolů výzkumu a vývoje nevztahuje ustanovení § 5 odst. 5.

(3) Z prostředků fondu technického rozvoje oborového ředitelství se hradí

a) veškeré náklady na úkoly výzkumu a vývoje, zabezpečující technický rozvoj příslušného oboru a řešené oborovými ředitelstvími ve vlastní režii,

b) faktury (vyúčtování) za řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní práce a služby zajišťované podle § 2 odst. 1 písm. b), jde-li o úkoly nebo o práce a služby objednané oborovými ředitelstvími u jiných organizací,

c) dotace na řešení úkolů podle § 3 odst. 2 písm. b),

d) dotace na činnost podle § 3 odst. 3, jde-li o hospodářské organizace řízené oborovými ředitelstvími.

(4) Nevyčerpané prostředky fondu technického rozvoje oborového ředitelství koncem roku nepropadají a převádějí se jako zdroj financování výzkumných a vývojových úkolů do roku následujícího.

Náklady podniku

§ 13

(1) Řešení úkolů výzkumu a vývoje pro vlastní podnikovou potřebu hradí podniky na vrub svých nákladů prostřednictvím rezervy vytvořené na technický rozvoj.

(2) Na vrub rezervy vytvořené na technický rozvoj hradí podniky

a) veškeré náklady na úkoly výzkumu a vývoje, zabezpečující technický rozvoj příslušného podniku a řešené podnikem ve vlastní režii,

b) faktury (vyúčtování) za řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní práce a služby zajišťované podle § 2 odst. 1 písm. b), jde-li o úkoly nebo o práce a služby objednané podniky u jiných organizací.

Pobídkový fond rozpočtových organizací

§ 14

Z prostředků pobídkového fondu rozpočtových organizací se hradí faktury za řešení úkolů a ostatní práce a služby podle § 2 odst. 2 a dále cílové prémie a dodatkové odměny podle § 6 odst. 2 písm. b).

ČÁST DRUHÁ

Činnost na úseku technické normalizace, průmyslových práv, zkoušení a hodnocení výrobků, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě

§ 15

(1) Neinvestiční dodávky, práce a služby na úseku technické normalizace, průmyslových práv, zkoušení a hodnocení výrobků, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě se provádějí podle zásad uvedených v § 2 odst. 1 a odst. 2.

(2) Tvoří-li neinvestiční dodávky, práce a služby podle odstavce 1 součást nebo samostatnou etapu řešení úkolů rozvoje vědy a techniky, hradí se ze zdrojů vymezených k financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky (§ 10). Netvoří-li však součást nebo samostatnou etapu řešení úkolů rozvoje vědy a techniky, financují se podle povahy

a) z prostředků státního rozpočtu zabezpečovaných ústředními orgány v jejich rozpočtech podle platné rozpočtové skladby a v jejich finančních plánech,

b) z prostředků centralizovaných na oborových ředitelstvích, *)

c) z provozních prostředků podniků na vrub nákladů.

§ 16

Z prostředků státního rozpočtu se hradí

a) veškeré výdaje na činnost rozpočtových zkušebních ústavů (včetně výdajů na kooperaci se státními hospodářskými a příspěvkovými organizacemi) a dále veškeré výdaje ústředních orgánů na tématické úkoly a ostatní soutěže vyhlašované na úseku průmyslových práv Úřadem pro patenty a vynálezy nebo ústředními orgány,

b) faktury hospodářským a příspěvkovým organizacím za průzkum hospodářské využitelnosti a novosti vynálezů a průmyslových vzorů a ostatní dodávky, práce a služby podle § 15 odst. 1, zajišťované ústředními orgány dodavatelským způsobem.

§ 17

Z centralizovaných prostředků oborových ředitelství se hradí

a) veškeré náklady na práce prováděné oborovými ředitelstvími ve vlastní režii na úseku technické normalizace, jakosti výroby a zkušebnictví, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě a průmyslových práv včetně nákladů na tématické úkoly a soutěže vyhlašované oborovými ředitelstvími,

b) faktury za dodávky, práce a služby podle § 15 odst. 1, zajišťované pro vlastní potřebu oborovými ředitelstvími dodavatelským způsobem.

§ 18

Z provozních prostředků podniků na vrub nákladů se hradí

a) veškeré náklady na práce prováděné podniky ve vlastní režii na úseku technické normalizace, péče o jakost výroby, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě a dále veškeré náklady spojené s řešením a zaváděním vynálezů, průmyslových vzorů, zlepšovacích návrhů a tématických úkolů do výroby, jakož i náklady na tématické úkoly a ostatní soutěže vyhlašované na úseku průmyslových práv podnikem,

b) faktury za dodávky, práce a služby podle § 15 odst. 1, zajišťované pro vlastní potřebu podniku dodavatelským způsobem,

c) faktury za zkoušení a hodnocení výrobků včetně výrobků určených k povinnému zkoušení a hodnocení. *)

§ 19

Dodatkové odměny na úspěšné a urychlené vyřešení úkolů technické normalizace, zkoušení a hodnocení výrobků, typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě, vypisované Úřadem pro normalizaci a měření a Státní komisí pro techniku, poskytují tyto orgány z rezervy vytvořené ve svých rozpočtech

a) hospodářským organizacím do jejich fondu pracujících (odměn),

b) rozpočtovým organizacím do jejich pobídkového fondu.

§ 20

Neinvestičními náklady na dodávky, práce a služby podle § 15 odst. 1 jsou

a) na úseku technické normalizace náklady na řešení úkolů normalizace včetně všech přípravných prací (šetření, ověřování, zkoušky, rozbory apod.) a náklady na mezinárodní normalizační činnost,

b) na úseku průmyslových práv náklady na vynálezy, objevy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy, tématické úkoly (včetně odměn, náhrad původcům a zlepšovatelům za výkresy, prototypy a ostatní předměty, jež by organizace musela účelně při řešení vynaložit, náklady na přihlašování a udržování předmětů průmyslových práv v tuzemsku i v zahraničí, náklady na jejich zavádění, využívání a propagaci), náklady na konkursy a jiné soutěže na úseku průmyslových práv, náklady na provádění průzkumu hospodářské využitelnosti a novosti vynálezů a průmyslových vzorů,

c) na úseku zkoušení a hodnocení výrobků náklady na vlastní zkoušení a hodnocení výrobků, přednášky a semináře pořádané zkušebními ústavy pro výrobní organizace, na odbornou pomoc zkušebních ústavů při zvyšování kvalifikace pracovníků podnikových kontrol a zkušeben a při řešení nových progresívních postupů a zařízení, při vypracování námětů pro tvorbu a revizi technických norem a na ostatní činnost prováděnou zkušebními ústavy k zabezpečení další péče o jakost výroby a zkušebnictví,

d) na úseku typizace a experimentálního ověřování ve výstavbě náklady na řešení typizace ve výstavbě, vypracování experimentálních záměrů a studií, vícenáklady na experimentální projekty, vícenáklady spojené s provedením experimentálních staveb, náklady na zkoušky, ověřování a měření při provádění a vyhodnocování experimentálních staveb včetně nákladů na stavební a jiné úpravy nutné pro správné vyhodnocení experimentu a náklady na odstranění vad a škod, vzniklých při realizaci experimentální výstavby pro předměty experimentu, pokud nesplnily očekávané předpoklady.

ČÁST TŘETÍ

Přechodná a závěrečná ustanovení

HLAVA 1

Přechodná ustanovení

§ 21

(1) Do 31. prosince 1967, než bude možno u úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, přecházejících z minulých let, provést oponentury, uzavřít hospodářské smlouvy a stanovit cenu na zbývající část řešení úkolů

a) organizace, které úkoly řeší, fakturují řešení úkolů ve výši nákladů vynaložených na jejich řešení (včetně prémií a odměn) zvýšených o podíl připadající na odvody do státního rozpočtu (do rozpočtu národních výborů), maximálně však do výše limitů stanovených na příslušné úkoly v cenách roku 1967,

b) ústřední orgány uplatňují při likvidaci faktur srážky za nekvalitní řešení nebo za opožděné splnění úkolu. *) Srážky z fakturovaných částek soustřeďují ústřední orgány ve své finanční rezervě na krytí nepředvídaných (nově vzniklých) potřeb rozvoje vědy a techniky odvětvového charakteru; za zdroj finanční rezervy pro tyto účely nelze považovat částky, které vznikly časovým posunem řešení nebo odpadnutím úkolu.

(2) U úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, přecházejících z minulých let, je možno poskytovat organizacím, které úkoly řeší, přiměřené, časově a věcně limitované zálohy, které však nesmějí přesáhnout 70 % limitu stanoveného na příslušné úkoly v plánu rozvoje vědy a techniky; po splnění úkolu jsou organizace povinny ve faktuře přijaté zálohy zúčtovat (odečíst).

(3) Způsob uzavírání hospodářských smluv na řešení úkolů rozvoje vědy a techniky, jakož i způsob předávání výsledků vyřešených úkolů k dalšímu využívání (realizaci) jiné organizaci, se řídí zvláštními předpisy. **)


HLAVA 2

Závěrečná ustanovení

§ 22

Ústřední orgány jsou povinny podle jednotlivých úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, financovaných ze státního rozpočtu, zabezpečit sledování částek, které byly vynaloženy na jejich řešení a částek, které byly získány předáním výsledků vyřešených úkolů k dalšímu využívání (realizaci) jiné organizaci.

§ 23

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.

§ 24

Zrušuje se

a) vyhláška ministerstva financí č. 93/1965 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky,

b) § 21 vyhlášky ministerstva financí a Ústřední rady odborů č. 121/1965 Sb., o použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací v rozsahu upravujícím financování technické normalizace, typizace ve výstavbě a experimentálního ověřování ve výstavbě a § 22 téže vyhlášky, upravující financování vynálezů, objevů a zlepšovacích návrhů.

§ 25

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.


Ministr: Dvořák v. r.

Poznámky pod čarou

*) Smluvní vztahy upravuje Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb.

*) Dochází-li k předání výsledků vyřešených úkolů rozvoje vědy a techniky zahraničním zájemcům, uzavírá se licenční smlouva podle výnosu ministerstva zahraničního obchodu.

*) Vyhláška ministerstva financí č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku.

*) Vyhláška předsedy Čs. akademie věd a ministerstva školství a kultury č. 199/1964 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků.

*) Pojem a rozsah organizací výzkumné a vývojové základny vymezuje zákon č. 55/1963 Sb.

*) Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.

*) Zákonné opatření č. 102/1965 Sb., o jednotném řízení povinného zkoušení a hodnocení výrobků.

*) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb.

**) Prozatímní zásady pro uzavírání hospodářských smluv, vydané Státní komisí pro techniku č. j. 26 692/5 160/1966.

Přesunout nahoru