Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 94/1965 Sb.Vyhláška ministerstva financí o správě národního majetku

Částka 42/1965
Platnost od 23.09.1965
Účinnost od 01.01.1966
Zrušeno k 01.01.1967 (104/1966 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

94

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 4. září 1965

o správě národního majetku

Ministerstvo financí v dohodě se všemi ústředními orgány stanoví podle § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (dále jen "zákoník"):


ČÁST PRVNÍ

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tato vyhláška upravuje správu národního majetku státními socialistickými organizacemi a nakládání s pohledávkami a právy státních socialistických organizací (dále jen "organizace").

(2) Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním socialistickém vlastnictví (hmotný národní majetek) a veškeré pohledávky a jiná majetková práva státu.

§ 2

Základní povinnosti organizací při správě národního majetku

(1) Organizace jsou povinny spravovat národní majetek s péčí řádného hospodáře a jsou za tuto správu plně zodpovědny. Zejména jsou povinny provádět všechna potřebná opatření, aby národní majetek byl vzhledem k svému společenskému poslání ve své podstatě zachován, zlepšován, rozšiřován, plně využíván a účelně rozmísťován. *) K ochraně národního majetku jsou organizace povinny použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům a uplatňovat právo na náhradu schodků, ztrát a škod proti těm, kteří za ně zodpovídají, i proti těm, kteří škodu spoluzpůsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti směřující k zabránění a odvrácení škody.

(2) Organizace jsou též povinny soustavně věnovat potřebnou péči nehmotnému národnímu majetku, zejména průmyslovým právům (např. ochranným známkám, chráněným vzorům, patentům, licencím), a důsledně provádět všechna potřebná opatření k zajištění ochrany a rozšiřování tohoto majetku s cílem zabránit ztrátám a zneužití.

(3) Řádná správa a ochrana národního majetku vyžaduje především, aby byl podle zvláštních předpisů **) zjištěn, sepsán, oceněn a běžně veden v předepsané evidenci.

(4) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením organizace, která majetek spravuje. Organizace je povinna do 60 dnů po tom, kdy nabyla do své správy nemovitosti, oznámit změnu ve vlastnictví nebo ve správě nemovitostí orgánu vedoucímu evidenci nemovitostí a předat mu podklady pro zápis změn v této evidenci. ***)

ČÁST DRUHÁ

Správa hmotného národního majetku

Příslušnost ke správě

§ 3

(1) Ke správě národního majetku jsou oprávněny toliko státní socialistické hospodářské a rozpočtové organizace. Jiné státní socialistické organizace než rozpočtové nebo hospodářské jsou oprávněny ke správě, jen pokud mohou svým jménem nabývat práv a zavazovat se. *)

(2) Národní majetek spravuje zásadně ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží. Užívá-li nemovitého národního majetku několik organizací, má se za to, že tento majetek slouží především převážně té organizaci, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat spory o příslušnost ke správě národního majetku (§ 65 odst. 2 zákoníku), mohou se ze závažných důvodů, zejména hospodářských, dohodnout na odchylce od těchto zásad.

(3) Má-li organizace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té organizace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá.

(4) Národní výbor může mít ve správě i nemovitý národní majetek, který neslouží plnění jeho úkolů, nemůže-li být jinými organizacemi využit. Zejména může mít, popřípadě organizace jím řízená a určená, ve správě domy, které nejsou obytnými, jestliže však jsou určeny k tomu, aby byly zčásti nebo zcela přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů, a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí alespoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

(5) Zvláštní předpisy platí o prozatímní správě národního majetku uvedeného v § 65 odst. 3 zákoníku **) a o správě státních rezerv. ***)

§ 4

Sdružují-li organizace prostředky k výstavbě zařízení, jehož budou společně užívat, musí se před zahájením výstavby písemně dohodnout, která z nich vybudované zařízení bude mít ve správě. Bude to zpravidla organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které bylo zařízení vybudováno, anebo ta organizace, která převážně přispěje na jeho vybudování. *)

§ 5

Druhy hmotného národního majetku

(1) Hmotný národní majetek tvoří základní prostředky, zásoby a jiné věci.

(2) Základními prostředky jsou věci, popřípadě soubory věcí, +) které mají dlouhodobě sloužit organizaci k plnění jejích úkolů a jejichž pořizovací cena ++) je nejméně 600 Kčs a nejde o věci uvedené v odstavcích 3 a 4. Bez zřetele na pořizovací cenu jsou základními prostředky pozemky (i zastavěné), budovy a stavby.

(3) Do zásob patří věci, které se při plnění úkolů organizace spotřebují (např. základní materiál, pomocný materiál, palivo), věci, které plněním úkolů organizace vznikají (např. výrobky, nedokončená výroba), a věci, které jsou předmětem plnění úkolů organizace (např. zboží). Do zásob patří dále veškerá zvířata, drobné a krátkodobé předměty, obaly, náhradní součástky, výměnná zařízení, dočasná pokusná zařízení získaná nebo zbylá v souvislosti s řešením úkolů vědy a techniky (funkčně schopné prototypy dosud neprofinancované a neaktivované). +++)

Drobnými a krátkodobými předměty jsou věci, které se použitím najednou nespotřebují a

a) jejichž cena je nižší než 600 Kčs za jednu věc bez zřetele na dobu jejich upotřebitelnosti (drobné předměty),

b) jejichž doba upotřebitelnosti je kratší než 1 rok bez zřetele na jejich cenu (krátkodobé předměty),

c) jichž se použije jen na zhotovení určité zakázky, série nebo určitého druhu výrobku bez zřetele na jejich cenu (speciální nástroje a přípravky) a jež nejsou trvalým příslušenstvím základního prostředku,

d) jichž se použije jako pracovního obleku, pracovní obuvi a ložní výbavy, bez ohledu na jejich cenu a dobu upotřebitelnosti.

(4) Kromě základních prostředků a zásob patří k hmotnému národnímu majetku i jiné věci, např. nedokončené investice, knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě soubory takových věcí v muzeích, galeriích a památkových objektech, učební pomůcky, stálé výstavní soubory, jakož i jiné sbírky, které nelze zcela ocenit podle účetních předpisů (jiný hmotný národní majetek).

(5) Jednotlivé ústřední orgány (krajské národní výbory) v oboru své působnosti podle potřeby

a) mohou u jednotlivých druhů věcí snížit hranici stanovenou pro základní prostředky (odstavec 2) pod 600 Kčs, popřípadě výjimečně tuto hranici zvýšit nad 600 Kčs, je-li účelné, aby věci téhož druhu nebo téže skupiny byly vždy zahrnovány buď do základních prostředků, nebo do drobných a krátkodobých předmětů,

b) vymezí, popřípadě stanoví, které věci jsou speciálními nástroji a přípravky, výměnnými zařízeními, pracovním oděvem, obuví a ložní výbavou.

(6) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem financí a příslušnými ústředními úřady stanoví, kdy patří k základním prostředkům chmelnice, vinice, ovocné a agromeliorační porosty, větrolamy a meliorační práce.

(7) O zařazení objektů zařízení staveniště mezi druhy národního majetku platí zvláštní předpisy. *)

Přebytečný a neupotřebitelný majetek

§ 6

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace nepotřebuje k plnění úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a v konzervaci.

(2) Základními prostředky v rezervě jsou

a) základní prostředky, které jsou určeny k výměně za základní prostředky vyřazené v důsledku poškození nebo opravy (provozní rezerva),

b) základní prostředky vyřazené dočasně z používání, které mají pro organizaci stálé výrobní určení (kapacitní a sortimentní rezerva).

(3) Základními prostředky v konzervaci jsou ty základní prostředky, které byly dány do konzervace z rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud nejde o konzervaci upravenou zvláštními předpisy, *) rozhoduje o ní nadřízený ústřední orgán nebo krajský národní výbor pro organizace v oboru své působnosti.

(4) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému původnímu účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky považují se též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba zbourat nebo zrušit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu; sem patří též stavby a budovy, které podle rozhodnutí stavebního úřadu nebo jiného příslušného orgánu mají být zbourány, zrušeny nebo uvedeny v neškodný stav.

§ 7

Nakládání s přebytečným národním majetkem

(1) Národní majetek, o němž organizace rozhodne, že je přebytečný, převede do správy jiné státní socialistické organizace (§ 12 a násl.) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 15 a násl.). Neprojeví-li o něj zájem některá z uvedených organizací a přitom jde o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, může být prodán občanům za podmínek § 15 odst. 2 písm. a). Není-li možné ani to, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným (§ 8).

(2) K umístění přebytečného movitého národního majetku může organizace použít součinnosti státních organizací, které obstarávají zprostředkovací službu.

(3) S přebytečnými movitými základními prostředky mají být zároveň převedeny v potřebném množství náhradní díly (součástky), pokud je organizace má a nepotřebuje je k jiné údržbě.

(4) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly, převede se zpravidla do správy místního národního výboru, nebo jde-li o zemědělské nemovitosti, do správy okresního národního výboru. Jestliže národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 65 odst. 2 zákoníku. Může-li však takový majetek lépe a snadněji spravovat jiná státní organizace než národní výbor, převede se do její správy.

§ 8

Nakládání s neupotřebitelným národním majetkem

(1) Národní majetek, o němž organizace písemně rozhodne, popřípadě na základě posudku odborné socialistické organizace, *) že je neupotřebitelný, a pokud jej nemůže sama hospodárněji využít (např. jako materiál), převede do správy jiné státní socialistické organizace (§ 12 a násl.) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 15 a násl.). **) Neprojeví-li o něj zájem některá z uvedených organizací a přitom jde o věci, které mohou být předmětem osobního vlastnictví (např. věci hodící se ke stavbě nebo opravě obydlí), může být prodán občanům. Ustanovení § 7 odst. 2 platí obdobně.

(2) Neupotřebitelné budovy a stavby (§ 6 odst. 4) lze určit toliko ke zbourání a s materiálem bouračky se naloží podle předchozího odstavce. ***)

(3) Nepodaří-li se realizovat neupotřebitelnou věc podle předchozích odstavců, určí se na odval.

§ 9

Dočasné užívání národního majetku

(1) Organizace může národní majetek, který má ve správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání jiné socialistické organizaci. Může též přenechat nemovitost nebo její část jiné socialistické organizaci k užívání jen určitým vymezeným způsobem, jestliže jí to nebude bránit v dalším užívání tohoto majetku v rozsahu potřebném pro plnění vlastních úkolů a jestliže nemovitost tímto způsobem bude ve společenském zájmu lépe využita. Do užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné. Úplata se neposkytuje za přenechání užívání pozemku, jestliže organizace jej spravující nemá s jeho správou a provozem žádné náklady, popřípadě pokud jí z přenechání užívání nevzejde majetková újma.

(2) Přenechání národního majetku k užívání socialistické organizaci může se stát jen hospodářskou smlouvou. +)

(3) Organizace může přenechat za úplatu k dočasnému užívání občanům ++) pro osobní potřebu (např. k přechodnému umístění přenosné rekreační chaty, popřípadě garáže, k dočasnému užívání zahrádky) v nezbytně nutné výměře pozemek, který má ve správě a který dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Přenechávání pozemků k dočasnému užívání občanům může se stát jen písemnou smlouvou.

(4) K účelům doosídlení v pohraničních okresech může okresní národní výbor přenechat k dočasnému užívání bez úplaty v přiměřené výměře zemědělské pozemky, které má ve své správě. Podle zvláštních předpisů +++) může zemědělský pozemek přenechat svým pracovníkům k užívání též státní socialistická organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou.

(5) Kromě případů uvedených v odstavcích 3 a 4 a kromě půjčování spotřebních předmětů občanům organizacemi k tomu určenými a přenechávání bytů a místností spravovaných státními organizacemi k osobnímu užívání občanů podle občanského zákoníku nesmějí organizace národní majetek přenechávat občanům k užívání. To neplatí o společenském užívání veřejných zařízení občany, dále o půjčování pracovních svršků, ochranných pomůcek a jiných věcí organizacemi občanům podle zvláštních předpisů. *) Také to neplatí o půjčování spotřebních předmětů, které byly k tomu účelu určeny (např. knihy, předměty k provozování sportu).

§ 10

Trvalé užívání národního majetku

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím může být odevzdán do trvalého užívání (§ 70 odst. 1 zákoníku) jen jiným socialistickým organizacím než státním, a to bezplatně.

(2) K odevzdání národního majetku do trvalého užívání je oprávněn okresní národní výbor, v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Má-li být odevzdán do trvalého užívání majetek, který není ve správě okresního národního výboru, v jehož obvodu je, převede se dříve do jeho správy. Ministerstvo financí může ze závažných důvodů stanovit, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku, že i jiné státní socialistické organizace mohou národní majetek, který mají ve správě, odevzdat do trvalého užívání, popřípadě majetek do trvalého užívání odevzdaný ve své správě ponechat.

(3) Uživatel je povinen odevzdané nemovitosti svým nákladem soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jejich zachování. Investiční změny (např. stavby, adaptace, přístavby a nástavby) může provádět jen s předchozím písemným přivolením organizace, která má majetek ve správě. Při každém přivolení musí být stanoveno, zda a do jaké míry má uživatel při zrušení trvalého užívání právo vůči spravující organizaci na náhradu nákladů vynaložených jím na investiční změny. Náhrada nesmí být vyšší než vlastní náklady pořízení investic snížené o opotřebení a nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo byly vynaloženy bez předchozího písemného přivolení organizace, která má majetek ve správě, náhrada nákladů uživateli nepřísluší.

(4) Odevzdání národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Pro její zápis do evidence nemovitostí platí obdobně ustanovení druhé věty § 2 odst. 4.

(5) Hospodářská smlouva o odevzdání národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat

a) výstižné označení odevzdávaného národního majetku (označení nemovitostí podle obcí, katastrálních území, parcelních čísel, čísel popisných nebo evidenčních u budov a příslušenství, jak jsou vedeny v evidenci nemovitostí),

b) účel, ke kterému se národní majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání,

d) podmínky zániku trvalého užívání.

(6) Hospodářská smlouva o odevzdání do trvalého užívání vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 5.

(7) V hospodářské smlouvě se dále uvede

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku, *)

b) celkový stav majetku a jeho hlavní nedostatky a závady.

(8) Vzniknou-li při uzavírání smluv mezi organizacemi rozpory, řeší je jejich nadřízené orgány.

(9) O předání majetku trvalému uživateli se sepíše zápis.

§ 11

Osobní užívání pozemků

(1) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání (§ 198 a násl. obč. zák.) vydá okresní národní výbor, v jehož obvodu je pozemek.

(2) Do osobního užívání nemůže být přidělen pozemek ve státním socialistickém vlastnictví, pokud ho organizace potřebuje k plnění svých úkolů.

(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná organizace než místní národní výbor, převede jej zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání.

(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, *) zřizuje se právo osobního užívání k pozemkům ve státním socialistickém vlastnictví za úhradu. **)

Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření

§ 12

(1) Převody správy národního majetku jsou přípustné jen mezi státními socialistickými organizacemi.

(2) Správa národního majetku mimo obvyklé hospodaření se převádí úplatně, *) a to za cenu, na níž se organizace dohodnou.

(3) Bezplatně se však převádí správa národního majetku, jde-li o

a) pozemky,

b) základní prostředky, zásoby a jiný hmotný národní majetek (§ 5 odst. 4) převáděný mezi rozpočtovými organizacemi, které jsou zapojeny na státní rozpočet svými příjmy a výdaji a hospodaří samostatně podle schválených rozpočtů,

c) jiný hmotný národní majetek nemovitý kromě nedokončených investic, dále movité kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty v muzeích, galeriích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty,

d) stavby a zařízení převáděné investorem na uživatele,

e) stavby realizované z prozatímní správy (§ 3 odst. 5),

f) věci, které organizace nemůže využít a převádí je do správy národního výboru (§ 3 odst. 4),

g) věci, které převádí organizace při výstavbě společného zařízení na organizaci, která toto zařízení bude mít ve správě (§ 4),

h) věci, které organizace převádí na národní výbor, aby je odevzdal do trvalého užívání (§ 10 odst. 2),

i) přebytečné věci převáděné k účelům vyučovacím do správy škol a školských zařízení,

j) věci, o nichž to ze závažných hospodářských důvodů stanoví ministerstvo financí.

(4) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření mají se provádět zpravidla k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku. Se zpětnou účinností lze převádět správu národního majetku výjimečně jen ze závažných důvodů a jen k prvnímu dni měsíce běžného roku nebo k prvnímu dni běžného roku.

§ 13

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí hospodářskými smlouvami o převodu správy národního majetku +) nebo rozhodnutími nadřízených orgánů.

(2) Rozhodnutím nadřízených orgánů, které musí mít podstatné náležitosti jako hospodářské smlouvy o převodu správy, převádí se správa národního majetku, jde-li o převod majetkového celku nebo majetku zvláštního významu, při zřízení organizace, při reorganizaci, popřípadě převodu (změně) výrobního programu.

(3) V případech uvedených v předchozím odstavci jsou k převodu správy rozhodnutím příslušny ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky nebo orgán jimi určený, jde-li o převod správy národního majetku.

a) z jejich správy na organizace podřízené a naopak,

b) mezi organizacemi podřízenými.

(4) Rozhodnutím podle odstavce 1 je též rozhodnutí příslušného orgánu ve sporu o příslušnost ke správě (§ 65 odst. 2 zákoníku).

(5) Jde-li o převod správy z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu do oboru působnosti jiného ústředního orgánu, vydá rozhodnutí o převodu správy orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem. Obdobně se postupuje, jde-li o převod z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu nebo naopak.

(6) Národní výbory mohou rozhodnutím vydaným v mezích své působnosti převést národní majetek ze správy svého národního výboru do správy národního výboru nižšího stupně nebo do správy podřízené organizace a naopak a mezi národními výbory a organizacemi podřízenými. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy, *) podle nichž okresní národní výbory jsou příslušny svým rozhodnutím převádět správu národního majetku na jiné organizace.

§ 14

Ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory nepotřebují k uzavření hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku schválení. Jiné organizace potřebují schválení k uzavření takové smlouvy, jestliže to s přihlédnutím k ekonomickému nebo společenskému významu převáděného majetku stanoví přímo nadřízený orgán; pro národní výbory nižších stupňů a organizace řízené národními výbory krajský národní výbor.

Převod vlastnictví národního majetku

§ 15

(1) Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li

a) o spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana i podíl na stavbě, která může být předmětem osobního vlastnictví a která je na tomto pozemku postavena,

b) o části pozemků, které v rámci drobné asanace *) mají být přičleněny k jiným parcelám do vlastnictví občanů, popřípadě jiných socialistických organizací než státních,

c) o části pozemků, které na základě dispozic územního plánu, popřípadě územně plánovacích podkladů mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občanů, jež jsou určeny pro stavbu rodinných domků, chat a zahrádek, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví socialistických organizací jiných než státních; předpokladem pro převod části pozemků na občany je, že takové části pozemků není vhodné použít ke zřízení samostatného práva osobního užívání pozemku,

d) o pozemky převáděné výměnou mezi socialistickými organizacemi.

(2) Vlastnictví jiného národního majetku lze převést jen, jde-li

a) o přebytečný národní majetek, a to na podniky zahraničního obchodu a na jiné socialistické organizace než státní, a jde-li o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, též na občany,

b) o jiné základní prostředky než přebytečné, je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na organizace uvedené pod písm. a),

c) o rodinné domky a podobné drobné stavby (např. chaty), a to vždy především na občany, i když tento majetek není přebytečný,

d) o neupotřebitelný národní majetek, a to na organizace a osoby uvedené pod písm. a),

e) o věci poskytované společnému zařízení, které podle dohody připadne do vlastnictví družstevní nebo společenské organizace (odstavec 6),

f) o výměnu věci mezi státními socialistickými organizacemi na straně jedné a jinými socialistickými organizacemi na straně druhé.

(3) Na převody národního majetku do vlastnictví jiných socialistických organizací než státních při obvyklém hospodaření (při dodávkách výrobků a provádění prací), na prodej věcí určených k osobní spotřebě do vlastnictví občanů při prodeji v obchodě a zakázkové službě podle předpisů občanského zákoníku a na převody vlastnictví některých věcí na občany podle zvláštních předpisů (např. poskytování léků, školních potřeb žákům apod.) se nevztahují ustanovení této vyhlášky o podmínkách k převodu vlastnictví a postupu při něm.

(4) Sdružuje-li se k výstavbě společného zařízení státní socialistická organizace s organizací družstevní nebo společenskou, platí obdobně ustanovení § 4. Bude-li dohodnuto, že společné zařízení připadne do vlastnictví družstevní nebo společenské organizace, převede bezplatně státní socialistická organizace do vlastnictví této organizace věci, které poskytuje podle dohody společnému zařízení.

(5) Zvláštní předpisy o poskytování národního nemovitého majetku náhradou za nemovitosti občanů a soukromých právnických osob, které byly smluvně nebo podle rozhodnutí příslušných orgánů převedeny do socialistického vlastnictví, zůstávají nedotčeny. **)

(6) V jiných případech než uvedených v předchozích odstavcích je převod vlastnictví národního majetku nepřípustný.

(7) Převod vlastnictví národního majetku se provádí úplatně, a to za běžnou cenu podle platných cenových předpisů. Za nižší než běžnou cenu nebo výjimečně bezplatně lze převést národní majetek jen ve společenském zájmu.

(8) Ministerstvo financí stanoví, které budovy a za jakých podmínek mohou organizace převádět do vlastnictví občanům jako rodinné domky. ***)

(9) Soudním výkonem rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky mohou být postiženy jen ty části národního majetku, které označí soudu orgán přímo nadřízený povinné organizaci. Omezení převodu nemovitostí v národním majetku podle § 58 obč. zák. není přípustné.

§ 16

(1) K převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v hodnotě nad jeden milión Kčs za běžnou cenu, anebo za nižší než běžnou cenu nebo k bezplatnému převodu vlastnictví k věcem v národním majetku v hodnotě nad 250 000 Kčs je třeba schválení ministerstva financí.

(2) V ostatních případech nepotřebují ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví schválení. Jiné organizace potřebují k uzavření takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené potřebují schválení krajského národního výboru. Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může s přihlédnutím k ekonomickému nebo společenskému významu převáděného majetku stanovit, že k převodům takového majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nedotýkají příslušnosti upravené předpisy vydanými na základě § 15 odst. 8.

(4) Pokud pro stanovení příslušnosti orgánu podle předchozích odstavců je rozhodnou cena převáděné věci, rozumí se jí pořizovací cena vedená v účetnictví.

DÍL II

Pohledávky a jiná majetková práva státu

§ 17

(1) Pokud to povaha věci připouští, uskutečňují se převody správy pohledávek a jiných majetkových práv státu obdobně podle § 13 a násl.

(2) Ustanovení § 15 odst. 9 platí obdobně o přípustnosti postižení pohledávek a jiných majetkových práv státu soudním výkonem rozhodnutí.

(3) Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je organizace povinna požadovat stanovené úroky z prodlení, popřípadě stanovený poplatek z prodlení nebo jinou stanovenou majetkovou sankci.

§ 18

Povolování splátek a příročí

(1) Organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávek nebo povolených splátek (příročí), jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže pohledávku nebo splátku zaplatit v době její splatnosti a jestliže její okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka příliš tvrdé opatření.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a dluh se stane splatným celý, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek nebo příročí si organizace vždy vyhradí, že bude požadovat vyšší splátky nebo povolené splátky, popř. příročí odvolá, zejména zlepší-li se majetkové nebo výdělkové poměry dlužníka.

(3) Organizace může při povolení splátek a příročí upustit od svého práva požadovat úroky z prodlení, plní-li dlužník sjednané podmínky.

§ 19

Prominutí

Organizace smí zcela nebo zčásti prominout dobytnou pohledávku proti občanu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro dlužníka zvláštní jím nezaviněnou tvrdost. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to až do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník až do výše svého závazku pohledávky vzdal.

Upuštění od vymáhání

§ 20

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, smí organizace prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní socialistická organizace.

(2) Organizace smí trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

a) pohledávka se promlčela, nebo

b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky (§ 470 obč. zák.), anebo

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, jestliže dlužníkem je státní socialistická organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že majetek není v době vymáhání realizovatelný.

(3) Organizace smí dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud určil podle § 136 občanského soudního řádu *) výši podle své úvahy.

(4) O upuštění od vymáhání se dlužník nevyrozumí; **) tímto opatřením jeho závazek nezaniká, a pokud je po právu a nepromlčel se nebo nezanikl, může být i po tomto opatření proti němu uplatňován.

§ 21

(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs za socialistickou organizací a až do výše 100 Kčs za jiným dlužníkem (nepatrná pohledávka) nebyla dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, smí organizace upustit od jejího vymáhání.

(2) Proti témuž dlužníku lze upustit u téže organizace od vymáhání pohledávky podle předchozího odstavce jen jednou v témže kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno, a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly dohromady 200 Kčs, popřípadě 100 Kčs.

(3) Ústřední orgány pro organizace přímo podřízené, oborová ředitelství trustů pro podniky podřízené, oborové podniky pro podniky přidružené a krajské národní výbory pro národní výbory nižších stupňů a pro podniky jim podřízené mohou stanovit, že se všeobecně nebo pro určité případy omezují jejich oprávnění, jež jim příslušejí podle předchozích odstavců.

§ 22

(1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti opatření podle § 19 a 20 třeba schválení ministerstva financí.

(2) V ostatních případech ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory smějí činit opatření podle § 19 a 20 o pohledávkách, které jsou v jejich správě. Jiné organizace potřebují schválení k takovým opatřením, jestliže to stanoví přímo nadřízený orgán; pro národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené krajský národní výbor.

§ 23

K platnosti opatření podle § 18 až § 22 je dále třeba, aby se stala v písemné formě.

§ 24

Rozhodnou pro příslušnost k opatřením podle této vyhlášky je stav pohledávky s příslušenstvím v době, kdy má být opatření učiněno. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodnou úhrnná výše všech pohledávek.

§ 25

Ustanovení této vyhlášky platí, pokud zvláštní předpisy *) nestanoví jinak, obdobně pro opatření o jiných právech než pohledávkách. Příslušnost jednotlivých organizací k opatřením o jiných právech se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou běžnou cenou.

§ 26

Cenné papíry

O správě cenných papírů a nakládání s nimi platí přiměřeně ustanovení § 65 a 66 zákoníku a § 2, 3, 12 až 15; o správě pohledávek z cenných papírů platí obdobně ustanovení § 17 a násl.

§ 27

Změna smluv, vzdání se a uznání nároků

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu nebo organizaci vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 19). Příslušnost orgánu oprávněného ke schválení změny nebo zrušení smlouvy se řídí výší újmy vyjádřené běžnou cenou.

(2) Ustanovení § 18 až 25 vztahují se i na případy, kdy k nakládání s pohledávkou (právem) státu dochází v řízení před soudem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

(3) Organizace je oprávněna v řízení před soudem uznat nárok uplatněný proti státu až do výše, do které je oprávněna činit opatření podle § 19 a 22 ohledně pohledávek státu.

§ 28

(1) Ustanovení § 17 až 24 se nevztahují na náklady trestního řízení soudního, na peněžité tresty nebo pokuty v tomto řízení uložené a na pokuty uložené místními lidovými soudy.

(2) Pro pohledávky na daních, poplatcích, clech a pro pohledávky peněžních ústavů platí tato vyhláška potud, pokud zvláštní předpisy o těchto pohledávkách neobsahují zvláštní úpravu.

ČÁST TŘETÍ

Dohled

§ 29

Odpovědnost za národní majetek a dohled nad jeho správou

(1) Nadřízené orgány jsou povinny v oboru své působnosti dohlížet, zda státní organizace řádně plní povinnosti vyplývající ze správy národního majetku, a zjistí-li závady, zařídit jejich odstranění. V tomto případě mohou též omezit organizaci spravující národní majetek ve výkonu správy.

(2) Odstranění závad nadřízeným orgánem provádějícím dohled jde na náklad organizace, která má národní majetek ve správě.

ČÁST ČTVRTÁ

Převody věcí do státního socialistického vlastnictví smlouvou

§ 30

Úplatné převody věcí

(1) Úplatné převody věcí do státního socialistického vlastnictví od občanů a jiných organizací než socialistických upravují zvláštní předpisy. *)

(2) Úplatné převody věcí do státního socialistického vlastnictví od jiných socialistických organizací než státních řídí se ustanoveními zákoníku.

(3) Ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory nepotřebují souhlas k uzavření smlouvy o úplatném převodu věcí do státního socialistického vlastnictví (mimo obvyklé hospodaření) od jiných socialistických organizací než státních. Jiné organizace potřebují k uzavření takové smlouvy schválení přímo nadřízeného orgánu; národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené schválení krajského národního výboru. Orgán oprávněný schvalovat takové smlouvy může s přihlédnutím k ekonomickému nebo společenskému významu převáděného majetku stanovit, že k převodům takového majetku není schválení třeba, popřípadě že ke schválení je příslušný jiný orgán.

Bezplatné nabývání věcí

§ 31

(1) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví a jiných darů ve prospěch státu je příslušný, s výjimkou případů dále uvedených, toliko okresní národní výbor, v jehož obvodu je předmět nabídky nebo jeho převážná část, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. *) Přijetím nabídky přechází majetek do státního socialistického vlastnictví a do prozatímní správy tohoto okresního národního výboru podle § 65 odst. 3 zákoníku. **)

(2) Místní národní výbor může přijmout nabídku bezplatného převodu drobných věcí movitých do státního socialistického vlastnictví, jestliže podle nabídky byly určeny, aby sloužily potřebám místního obyvatelstva. Přijetím nabídky přechází tento majetek do správy místního národního výboru.

(3) Nabídku bezplatného převodu majetku vědecké, umělecké nebo sběratelské hodnoty do státního socialistického vlastnictví, učiněnou vědecké nebo jiné organizaci, které přísluší správa takového majetku, může přijmout tato instituce. Přijetím nabídky přejde majetek do její správy.

(4) K přijetí nabídky bezplatného převodu majetku, který je v cizině, do státního socialistického vlastnictví je příslušné ministerstvo zahraničních věcí, kterému přísluší též s přijatým majetkem naložit. Přitom postupuje v dohodě s ministerstvem financí.

(5) Dojde-li nabídka bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví jiné organizaci, než která je podle předchozích ustanovení příslušná k přijetí nabídky, je organizace povinna neprodleně tuto nabídku postoupit příslušnému okresnímu národnímu výboru.

§ 32

(1) Nabídka i přijetí nabídky bezplatného převodu majetku do státního socialistického vlastnictví musí se stát v písemné formě.

(2) Jsou-li s nabídnutým majetkem spojeny závazky nebo povinnosti neúměrné jeho hodnotě nebo významu, nebo váže-li vlastník svou nabídku obtížnými nebo nevhodnými podmínkami, anebo brání-li přijetí nabídky jiné závažné důvody, může být přijata, jen je-li na jejím přijetí zvláštní zájem. V těchto případech je však třeba schválení krajského národního výboru, je-li k přijetí nabídky příslušný okresní národní výbor, a schválení nadřízeného ústředního orgánu, přijímá-li nabídku vědecká nebo jiná instituce (§ 31 odst. 3). V pochybnostech si vyžádá krajský národní výbor nebo ústřední orgán stanovisko ministerstva financí.

ČÁST PÁTÁ

Pohledávky a práva státních socialistických organizací

§ 33

(1) Ustanovení § 18, 19, 20 a § 23 až 27 platí obdobně o pohledávkách, u nichž jsou věřiteli státní socialistické organizace; organizace smí též trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku.

(2) Vznikne-li pochybnost o tom, které organizaci pohledávka patří, nakládá s pohledávkou orgán (organizace) určený obdobně podle § 72 odst. 2 a 3 zákoníku.

(3) Ústřední orgány, oborová ředitelství trustů, oborové podniky a krajské národní výbory mohou činit opatření podle § 19 a 20 o svých pohledávkách. Jiné organizace potřebují schválení k takovým opatřením, jestliže to stanoví přímo nadřízený orgán; pro národní výbory nižších stupňů a organizace národními výbory řízené krajský národní výbor.


ČÁST ŠESTÁ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 34

(1) Jednotlivé ústřední orgány mohou vydat v dohodě s ministerstvem financí podle potřeby pro obor své působnosti podrobnější pokyny, zejména o způsobu rozmístění přebytečného a neupotřebitelného národního majetku, o podmínkách jeho prodeje občanům a o hospodaření se základními prostředky v rezervě a konzervaci.

(2) Jednotlivé ústřední orgány vydají podle potřeby pro obor své působnosti normy přípustné výše schodků vznikajících přirozeným úbytkem množství nebo změnami jakosti jednotlivých druhů zásob nebo z jiných objektivních příčin.

(3) Normy vydané ústředními orgány podle odstavce 2 platí i pro organizace řízené národními výbory, pokud krajské národní výbory nestanoví něco jiného. Organizace se řídí těmi normami ústředních orgánů, jež byly vydány pro organizace řízené ústředními orgány zabývající se stejnou nebo obdobnou činností.

§ 35

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku nebo organizací, povolit výjimky z této vyhlášky.

§ 36

Předpisy o úpravě hospodaření s peněžními prostředky a devizové předpisy nejsou touto vyhláškou dotčeny. Rovněž nejsou dotčeny zvláštní předpisy opravňující státní organizace užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (např. pro soustavnou elektrizaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace).

§ 37

Zrušuje se vyhláška č. 117/1964 Sb., o správě národního majetku.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.


Ministr:

Dvořák v. r.

Poznámky pod čarou

*) Pojem udržování, běžných a generálních oprav, obnovy a investic je uveden ve vyhlášce ministerstva financí a Státní banky československé č. 92/1965 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.

**) Předpisy o evidenci v hospodářských, rozpočtových a jiných organizacích.

***) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

*) § 62 zákoníku.

**) Předpisy pro zabezpečování, prozatímní správu a realizaci některého majetku, který zajišťuje nebo kterého nabývá stát (poř. č. 85/1960 Sb. instr. pro výkonné orgány národních výborů - na Slovensku por. č. 94/1960 Zb. inštr.).

***) Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 69/1964 Sb., o správě státních hmotných rezerv.

*) Viz též § 85 vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.

+) Soubor věcí považuje se za jeden základní prostředek (inventární předmět), pokud je funkční jednotkou z hlediska technicko-ekonomického určení, je zároveň uzavřeným konstrukčním celkem a nelze jej beze zbytku rozdělit na dvě nebo více funkčních jednotek.

++) Pořizovací cenou se rozumí cena, jíž se oceňují předměty podle účetních předpisů.

+++) Vyhláška ministerstva financí č. 93/1965 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky.

*) Srov. např. směrnice ministerstva financí čj. 331/6.014/1964 pro vymezení, plánování, financování a evidenci trvalých a dočasných objektů zařízení staveniště (Věstník ministerstva financí č. 4/1964).

*) Např. vyhláška č. 9/1958 Ú. l., kterou se provádějí některá ustanovení elektrizačního zákona.

*) Např. jde-li o věci zvláštní důležitosti (z hlediska kulturní hodnoty).

**) O nakládání s některým neupotřebitelným národním majetkem platí zvláštní předpisy: např. nařízení ministra všeobecného strojírenství č. 56/1959 Sb., o využití motorových vozidel trvale nezpůsobilých k provozu; vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1963 Sb., o výkupu a využití traktorů a traktorových přívěsů a návěsů a zemědělských strojů trvale vyřazených z provozu; vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 119/1962 Sb. ve znění vyhlášky č. 167/1964 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu; vyhláška ministerstva dopravy a všeobecného strojírenství č. 3/1964 Sb., o povinném výkupu opotřebených dílů silničních vozidel.

***) Viz např. směrnice poř. č. 17/1965 Sb. instr. (por. č. 39/1956 Zb. inštr.), o opuštěném a chátrajícím nemovitém majetku.

+) Viz § 348 odst. 1 zákoníku.

++) Viz § 397 občanského zákoníku.

+++) Srov. např. směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství uveřejněné pod č. 1/1964 ve Věstníku MZLVH a poř. č. 46/1957 Sbírky pokynů státních lesů.

*) Např. normy a směrnice vydané ústředními orgány a krajskými národními výbory o poskytování ochranných oděvů, obuvi a ochranných pomůcek zaměstnancům; vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků.

*) Podle účetnictví.

*) Vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků.

**) Vyhláška ministerstva financí č. 73/1964 Sb.

*) Pokud jde o státní rezervy, platí zvláštní předpisy (viz poznámku u § 3 odst. 5).

+) § 347 zákoníku - Tiskopisy hospodářské smlouvy vydalo Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů.

*) Např. předpisy pro zabezpečování, prozatímní správu a realizaci některého majetku, který zajišťuje nebo kterého nabývá stát (poř. č. 85/1960 Sb. instr. - por. č. 94/1960 Zb. inštr.).

*) § 15 odst. 2 zákona o stavebním řádu č. 87/1958 Sb., popř. § 41 prováděcí vyhlášky č. 144/1959 Ú. l.; půjde zpravidla o pozemky do výměry 100 m2.

**) Např. vyhláška č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitostí.

***) Směrnice ministerstva financí ze dne 2. dubna 1964 čj. 314-17.756/64 pro prodej rodinných domků z národního majetku občanům (Věstník ministerstva financí č. 5/1964).

*) Zákon č. 99/1963 Sb.

**) Podle účetních předpisů se pohledávky prozatím nevymáhané odepíší a vedou v podrozvahové evidenci a pohledávky nevymáhané podle odst. 2 a 3 se odepíší, pokud se tak již nestalo, a v podrozvahové evidenci se nesledují.

*) Např. pro práva státu z vynálezů podle zákona o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.

*) Např. vyhláška ministerstva financí č. 72/1964 Sb., o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob; zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství ve znění vyplývajícím ze zákona č. 64/1958 Sb. (vyhláška ministra financí č. 80/1958 Sb.).

*) Např. vládní nařízení č. 80/1957 Sb.

**) Srv. § 3 odst. 5.

Přesunout nahoru