Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 34/1965 Sb.Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se provádí zákon o regresních náhradách

Částka 18/1965
Platnost od 07.04.1965
Účinnost od 01.05.1965
Zrušeno k 13.09.1991 (363/1991 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

34

VYHLÁŠKA

Ministerstva zdravotnictví

ze dne 26. března 1965,

kterou se provádí zákon o regresních náhradách

Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů, Státním úřadem sociálního zabezpečení a ministerstvem financí stanoví podle § 11 zákona č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách):


ODDÍL I

Řízení o regresních náhradách

§ 1

Všeobecné ustanovení

Řízení o regresních náhradách se řídí obecnými předpisy o správním řízení, pokud se v zákoně č. 33/1965 Sb., o regresních náhradách, (dále jen "zákon"), nebo v této vyhlášce nestanoví jinak.

Orgány regresního řízení

§ 2

(1) O regresních náhradách rozhodují okresní úřady, pokud nejsou podle odstavce 2 k rozhodnutí příslušny okresní ústavy národního zdraví.

(2) Okresní ústavy národního zdraví rozhodují o povinnosti k regresní náhradě v případech, v nichž

a) výše uplatněné regresní náhrady nepřesahuje částku 35 000 Kčs;

b) povinnost k regresní náhradě a výše této náhrady byly písemně uznány, nebo

c) jde jenom o stanovení výše regresní náhrady, ježto co do důvodu bylo již o regresní náhradě pravomocně rozhodnuto (§ 28).

§ 3

(1) U okresních úřadů rozhodují o regresních náhradách regresní komise.

(2) O odvolání proti rozhodnutím orgánů okresního národního úřadu rozhodují obdobné orgány krajského národního výboru.

(3) O odvolání proti rozhodnutím okresního ústavu národního zdraví rozhoduje regresní komise okresního úřadu.

§ 4

(1) Dokud není o regresních náhradách pravomocně rozhodnuto, rozhodují orgány uvedené v § 2 a 3 také o snížení nebo prominutí regresní náhrady a o povolení splátek nebo o jiném odložení splatnosti; činí tak zpravidla při rozhodování o věci samé. Přirážku k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona lze ukládat jen současně s rozhodnutím o regresní náhradě, pokud nejde o případy uvedené v ustanovení § 42 odst. 2.

(2) Pravomocně přiznané pohledávky z regresních náhrad promíjet nebo zčásti promíjet, povolovat splátky na takové pohledávky nebo povolovat jiné odložení jejich splatnosti, upouštět od jejich vymáhání nebo činit s nimi jiné dispozice přísluší finančnímu odboru okresního úřadu, který pohledávku spravuje (§ 31), a to jen z důvodů stanovených v předpisech o správě národního majetku.

Regresní komise

§ 5

(1) Regresní komisi okresního úřadu zřizuje přednosta okresního úřadu jako zvláštní orgán.1)

(2) Regresní komise se skládá z předsedy, tajemníka a dalších členů. Nemůže-li se jednání zúčastnit předseda regresní komise, řídí jednání jeho zástupce. Přednosta okresního úřadu po vzájemné dohodě2) ustanovuje předsedu, jeho zástupce a tajemníka z řad pracovníků okresního úřadu, další členy regresní komise ustanovuje zpravidla z pracovníků působících v oboru zdravotnictví, sociálního zabezpečení a financí.

(3) Do regresní komise může být ustanoven větší počet členů.

(4) Regresní komise rozhoduje v pětičlenném složení většinou hlasů vždy za účasti člena, který má právnické vzdělání.

§ 6

(1) Vyžaduje-li to rozsah rozhodování, ustanovuje přednosta okresního úřadu takový větší počet zástupců předsedy a ostatních členů regresní komise, aby mohlo být ustaveno více regresních komisí. Ustanovení členové mohou být přibíráni k jednání a rozhodování v kterékoliv regresní komisi téhož stupně tak, aby její složení odpovídalo ustanovení § 5 odst. 2.

(2) Regresní komise mimo svou činnost rozhodovací dohlížejí, zda se příprava podkladů pro jejich rozhodování provádí účelně a v souladu s předpisy o řízení a s pokyny metodického řízení a zda je zaručeno objektivní zjištění skutkového stavu. Pomáhají ústavům národního zdraví zejména službami svých odborných poradců (§ 7) a při projednávání regresních náhrad s organizacemi, které vykazují velkou úrazovost (§ 17). V součinnosti s odborovými radami sledují vývoj úrazovosti ve svém obvodu, zejména z hlediska výchovného účinku regresních náhrad, a předkládají příslušným orgánům své návrhy a podněty k odstranění nedostatků. Projednávají stav regresní činnosti ve svém obvodě a předkládají zdravotnické komisi na základě získaných zkušeností návrhy a náměty ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k lepšímu zajištění regresní činnosti a k použití výnosu regresních náhrad (§ 33 odst. 2 a 3).

(3) Jestliže je zřízeno více regresních komisí, mají být všechny komise svolávány též ke společným zasedáním, na kterých se projednávají úkoly uvedené v odstavci 2, jednotný postup v rozhodování a jiné zásadní otázky.

Odborní poradci

§ 7

(1) Regresní komise si zvolí pro každý hlavní výrobní nebo pracovní obor zastoupený v jejím obvodě nejméně dva odborné poradce, kteří ze své práce anebo na základě jiné své odborné způsobilosti znají zařízení pracovišť a výrobní (pracovní) postupy tohoto oboru, jakož i příslušné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jestliže je více regresních komisí, zvolí odborné poradce všechny komise na společném zasedání. Vhodné osoby pomáhá vybírat, popřípadě navrhuje příslušný orgán příslušného odborového orgánu, svaz výrobního družstevnictví a výrobní zemědělská správa.

(2) Odborný poradce spolupracuje s ústavem národního zdraví, zejména radí jeho regresním pracovníkům, na které rozhodné okolnosti je třeba zaměřit zjišťování podkladů, vyjadřuje se k příčinám poškození zdraví a pomáhá také při přípravě věcí k jejich projednávání s organizacemi (§ 17) a při přípravě návrhů předkládaných rozhodujícím orgánům.

(3) Odborného poradce přibírá regresní komise k projednávání, jde-li o regresní náhradu z výrobního (pracovního) oboru, pro který byl zvolen. Nemůže-li se některý odborný poradce projednávání zúčastnit, anebo týká-li se jednání oboru, pro který nebyl odborný poradce zvolen, přibere se odborný poradce z oboru příbuzného.

(4) Při projednávání má odborný poradce hlas poradní. V otázkách práv a povinností souvisících s výkonem funkce jsou však odborní poradci v každém směru postaveni na roveň voleným členům komisí okresních úřadů. *)

(5) Stanovisko odborných poradců nenahrazuje odborné vyjádření orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve věcech spadajících do jejich působnosti, ani odborné vyjádření orgánů dozoru příslušného odborového orgánu. Je tedy nutno vyžádat odborné vyjádření těchto orgánů, kdykoliv je toho třeba, a podle okolností i přizvat pověřené jejich pracovníky k jednání.

Místní příslušnost

§ 8

(1) Místně příslušným k přípravě podkladů a k uplatnění regresní náhrady (dále jen "projednání regresní náhrady") je okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodě došlo k poškození zdraví, které je důvodem povinnosti k regresní náhradě.

(2) U nemocí z povolání je příslušným okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodě poškozený naposled pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká; tento okresní ústav národního zdraví projedná regresní náhradu co do povinnosti všech zúčastněných organizací (§ 2 odst. 4 zákona).

(3) K projednání regresních náhrad, směřujících právě proti místně příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví nebo proti nadřízenému okresnímu úřadu, určí krajský národní výbor jiný okresní ústav národního zdraví ve svém obvodě. Toto pověření nesmí být vzájemné.

(4) Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zdravotnictví mohou ze závažných důvodů určit k projednávání regresních náhrad okresní ústav národního zdraví, který by k tomu nebyl jinak příslušný.

§ 9

(1) Místně příslušnými k rozhodování o regresní náhradě jsou orgány okresního úřadu, v jehož obvodě působí ústav národního zdraví, který jako příslušný nebo k tomu určený regresní náhradu projednal (§ 8).

(2) Je-li rozhodnutí o regresní náhradě vyhrazeno okresnímu ústavu národního zdraví (§ 2 odst. 2), je jeho příslušnost k rozhodování o této náhradě dána jeho místní příslušností k jejímu projednání.

(3) Ministerstvo zdravotnictví může při opatřeních podle § 8 odst. 4 stanovit odchylky také co do místní popřípadě věcné příslušnosti k rozhodování o regresních náhradách, zejména pokud si toho vyžádá soustava řízení zdravotnictví velkých měst.

Úkoly v regresním řízení

§ 10

(1) Okresní ústavy národního zdraví jsou povinny plnit úkoly podle zákona a prováděcích předpisů tak, aby bylo dosaženo cílů zákonem sledovaných.

(2) Okresní úřady jsou povinny zabezpečit podmínky pro řádnou činnost svých orgánů na úseku regresních náhrad, zejména zabezpečit vedení evidence, přípravu jednání regresní komise, vyhotovování a doručování rozhodnutí, jakož i předávání vykonatelných rozhodnutí k vymáhání.

§ 11

(1) Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje jednotný postup při uplatňování regresních náhrad i při rozhodování o nich (§ 6 zákona) a řídí metodicky činnost odborů zdravotnictví okresních úřadů a činnost ústavů národního zdraví na tomto úseku, jakož i činnost orgánů rozhodujících o regresních náhradách.

(2) Krajské národní výbory metodicky řídí regresní činnost okresních úřadů a okresních ústavů národního zdraví ve svých obvodech v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví; činí tak především prostřednictvím krajských ústavů národního zdraví. Okresní úřady řídí regresní činnost ve svých obvodech a dbají přitom pokynů krajského a ústředního metodického řízení.

(3) Řízení regresní činnosti se provádí na všech stupních v nejužší spolupráci s orgány příslušného odborového orgánu a s orgány sociálního zabezpečení.

§ 12

(1) Orgány a organizace poskytují v mezích své působnosti orgánům regresního řízení potřebnou pomoc při plnění úkolů vyplývajících ze zákona i z předpisů vydaných k jeho provedení (§ 10 zákona), a to nejen pomoc v těchto předpisech uloženou (např. hlášením úrazů), ale i pomoc zvláště vyžádanou. Zejména orgány dozoru příslušného odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státního odborného dozoru a okresní úřady, jsou-li o to požádány, předkládají urychleně podklady, sdělují potřebné údaje a podávají odborná vyjádření.

(2) Organizace a občané, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, jsou povinni poskytovat potřebnou součinnost v regresním řízení ve lhůtě, kterou jim orgány regresního řízení k tomu stanovily, zejména sdělit své stanovisko k požadavku, k jeho podkladům a ke způsobu jejich zjištění, sdělit požadované údaje a předložit požadované podklady. Organizace, která se chce zprostit povinnosti k regresní náhradě, musí ve lhůtě určené orgánem regresního řízení označit důkazní prostředky o rozhodných okolnostech (§ 2 odst. 2 a 3 zákona), a pokud je to v její moci,

tyto důkazní prostředky předložit.

Hlášení pro regresní účely

§ 13

(1) Organizace (jejich organizační složky), v nichž došlo k poškození zdraví, jsou povinny (§ 10 zákona) hlásit okresnímu ústavu národního zdraví každý úraz, o kterém se podle předpisů o registraci pracovních úrazů sepisuje záznam o úrazu. Hlášení se provádí zasláním opisu záznamu o úrazu.

(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit úrazy a nemoci z povolání i jiná poškození zdraví osob, jež přijala do léčení, pokud nemají bezpečně zjištěno, že případ byl již k regresním účelům ohlášen. Úrazy těžké, hromadné a smrtelné hlásí všechny bez výjimky, stejně i nemoci z povolání. Z ostatních úrazů hlásí jen ty úrazy, u nichž okolnosti nasvědčují, že byly někým zaviněny; ve stejném rozsahu hlásí i jiná poškození zdraví (např. akutní otravy chemickými škodlivinami, infekce aj.).

(3) Vyšší odborové orgány a při nich ustanovení inspektoři bezpečnosti práce zasílají okresnímu ústavu národního zdraví opis zprávy o příčinách smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů, jejichž vyšetřování se zúčastnili. Tuto povinnost mají i jiné orgány, které se zabývají vyšetřováním pracovních úrazů a nemocí z povolání a zjišťováním jejich příčin (orgány státní báňské správy, Ústav technického dozoru a jeho inspektoráty, výrobní zemědělské správy, orgány hygienické služby aj.).

(4) Orgány veřejné bezpečnosti sdělují výsledky šetření, jež konaly o úrazech a nemocech z povolání nebo jiných poškozeních zdraví.

(5) Podavatelé hlášení musí uvést co nejpřesněji, jak k úrazu, nemoci z povolání nebo jinému poškození zdraví došlo, a to organizace uvedené v odstavci 1 úplným a pravdivým vyplněním záznamu o úrazu, zdravotnická zařízení uvedená v odstavci 2 podle údajů poškozeného, pokud dotaz na věc byl podle okolností možný, orgány uvedené v odstavci 3 a 4 podle vlastního zjištění a s připojením rozboru příčin. O příčinách nemocí z povolání se zdravotnická zařízení vyjádří též podle své znalosti pracoviště.

(6) O tom, v jaké lhůtě a kterému okresnímu ústavu národního zdraví se zasílají záznamy o úrazu podle odstavce 1, platí předpisy o registraci pracovních úrazů. *) Hlášení podle odstavců 2 až 4 se zasílají okresnímu ústavu národního zdraví příslušnému k projednání regresní náhrady podle § 8.

(7) Soudy a orgány prokuratury plní vůči příslušnému ústavu národního zdraví (§ 8) povinnosti, jimiž je poškozené socialistické organizaci zajišťována v trestním řízení příležitost k uplatnění jejích majetkových práv. I když tato práva nebyla v trestním řízení uplatněna, zasílají soudy tomuto ústavu zprávu o výsledku trestního stíhání pro trestný čin, jímž byl někdo usmrcen nebo poraněn, a prokuratury v takových věcech zprávu o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu.

§ 14

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit příslušnému ústavu národního zdraví (§ 8) také údaje potřebné pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Rovněž musí hlásit smrt poškozeného, i když nastala později, avšak v příčinné souvislosti s úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví (§ 13 odst. 2).

(2) Orgány provádějící výplatu dávek nemocenského pojištění popřípadě zabezpečení v nemoci (závody, v nichž se nemocenské pojištění provádí, orgány příslušného odborového hnutí, orgány výrobního družstevnictví, orgány jednotných zemědělských družstev a orgány okresních výborů) hlásí příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví výši dávek nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) vyplácených při úrazu, nemoci z povolání a jiných poškozeních zdraví (§ 13 odst. 2), a to ihned po skončení výplaty.

(3) Odbory sociálního zabezpečení okresních úřadů jsou povinny hlásit okresnímu ústavu národního zdraví příslušnému k projednání regresní náhrady (§ 8) ihned každé pravomocné rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení, kterým byla vyslovena invalidita nebo částečná invalidita vzniklá z úrazu, nemoci z povolání nebo jiného poškození zdraví.

(4) Posudkoví lékaři sociálního zabezpečení okresního úřadu podávají na žádost příslušného ústavu národního zdraví nebo orgánu rozhodujícího o regresní náhradě odborné vyjádření o invaliditě nebo částečné invaliditě osob, u kterých se tento stav pro účely sociálního zabezpečení nezjišťuje (§ 39 odst. 3). K žádosti o toto odborné vyjádření je třeba připojit potřebnou lékařskou dokumentaci. Vyskytnou-li se pochybnosti o správnosti vydaného vyjádření, může orgán rozhodující o regresní náhradě nebo příslušný ústav národního zdraví požádat krajského vedoucího lékaře sociálního zabezpečení o přezkoumání tohoto vyjádření.

(5) Orgány uvedené v předchozích odstavcích jsou povinny hlásit příslušnému ústavu národního zdraví ihned také každou změnu ohlášených skutečností. Orgány sociálního zabezpečení hlásí však bez zvláštní žádosti změnu invalidity (jejího stupně) jen při takových poškozeních zdraví, pro která ministerstvo zdravotnictví takové hlášení všeobecně od Státního úřadu sociálního zabezpečení vyžádalo. *)

Příprava podkladů

§ 15

(1) Okresní ústav národního zdraví je povinen zjistit rozhodné skutkové okolnosti projednávaného případu co nejpřesněji, nejúplněji a nejúčelněji. Provede za tím účelem potřebná šetření, vyslechne svědky, kteří mohou přispět k objasnění věci, opatří si v nezbytných případech odborná vyjádření, vyžádá si potřebné spisy, záznamy a doklady, popřípadě si opatří jiné podklady. Používá přitom součinnosti odborových orgánů, stálých odborných poradců regresní komise a součinnosti, popřípadě pomoci orgánů, organizací a občanů podle § 12.

(2) Při zjišťování podkladů má okresní ústav národního zdraví všechna práva a povinnosti vyplývající z předpisů o správním řízení a ze zvláštních předpisů o řízení v regresních věcech.

(3) Ke zjištění skutkového stavu je okresní ústav národního zdraví oprávněn také konat šetření v organizacích i na jiných místech.

§ 16

Evidence regresních věcí

(1) Okresní ústav národního zdraví vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních náhrad; její součástí je i úschova hlášení a podkladů umožňující řádnou kontrolu odložených případů.

(2) Také okresní úřady vedou evidenci o případech, které jim byly předloženy k rozhodnutí.

(3) Evidence se vede podle jednotných zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví (§ 6 zákona). *)

§ 17

Důležitou metodou přípravy podkladů je projednávání většího počtu regresních náhrad najednou s organizacemi, které vykazují velkou pracovní úrazovost. Regresní komise organizují toto projednávání tak, aby regresní náhrady byly projednávány co nejrychleji a aby byl co nejvíce posílen jejich výchovný účel; využívají k tomu účasti zejména závodních i vyšších složek příslušného odborového hnutí.

§ 18

(1) Dospěje-li okresní ústav národního zdraví podle výsledků šetření k názoru, že občan nebo organizace jsou povinni k regresní náhradě, oznámí jim to s konkrétním odůvodněním této povinnosti a výše požadované regresní náhrady. Zároveň je vyzve, aby do 15 dnů regresní náhradu zaplatili, popřípadě povinnost k jejímu zaplacení uznali co do důvodu i výše, anebo aby se v této lhůtě vyjádřili k požadavku a jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění.

(2) Regresní náhrady, které organizace uznala co do důvodu za projednávání regresních náhrad podle § 17, vyčíslí okresní ústav národního zdraví najednou s odkazem na dosažené uznání důvodu.

(3) Jestliže občan nebo organizace použije příležitosti k vyjádření podle odstavce 1 a sdělí své námitky, je okresní ústav národního zdraví povinen prošetřit tyto námitky a provést nabízené důkazy, pokud mají význam pro posouzení povinnosti k regresní náhradě nebo pro její výši a nejsou zbytečné vzhledem k podkladům již bezpečně zjištěným. Obsah nově zjištěných skutkových okolností musí být účastníkovi sdělen a musí mu být dána možnost k nim se vyjádřit, a nestačí-li sdělení tohoto obsahu, musí být účastníkovi dána možnost seznámit se s nimi nahlédnutím do spisů nebo jinak.

Rozhodování o regresních náhradách

§ 19

Orgán rozhodující o regresní náhradě musí při svém rozhodování vycházet z úplného a objektivního zjištění skutkového stavu věci. Pokud k tomu nedostačují zjištěné podklady, provede sám potřebná zjištění a opatří si i jiné potřebné podklady. Orgán okresního úřadu může vrátit věc okresnímu ústavu národního zdraví k došetření. Podklady zjišťuje rozhodující orgán způsobem uvedeným v § 15 a podle potřeby využívá i pomoci odborných poradců podle § 7 a součinnosti, popřípadě pomoci orgánů, organizací a občanů podle § 12. Ustanovení § 18 odst. 3 platí i v těchto případech.

§ 20

(1) Jestliže okresní ústav národního zdraví podle výsledků provedeného šetření, popřípadě již na základě hlášení zjistí, že povinnost k regresní náhradě není dána, regresní náhradu neuplatní a věc odloží. Byla-li již vydána výzva k zaplacení, poznamená stručně důvody odložení. Rozhodnutí (§ 26) se v odkládaných případech nevydává. Odložení nebrání pokračovat v řízení, zjistí-li se, že jsou důvody k uplatnění regresní náhrady, pokud ovšem ještě nedošlo k zániku práva (§ 7 zákona).

(2) V ostatních případech po uplynutí lhůty dané ve výzvě k zaplacení, popřípadě po došetření věci vzhledem k došlým námitkám, rozhodne okresní ústav národního zdraví ve věci samé, pokud je podle § 2 odst. 2 k tomu příslušný; jinak předloží věc k rozhodnutí příslušnému orgánu okresního úřadu.

(3) Rozhodnutí o regresní náhradě vydá okresní ústav národního zdraví také v případech, v nichž občan nebo organizace uznali povinnost k regresní náhradě písemně co do důvodu i výše, avšak regresní náhradu podle dohody neplní (§ 31 odst. 2).

§ 21

(1) V řízení o regresních náhradách před orgány okresních úřadů je okresní ústav národního zdraví účastníkem; v řízení před orgány krajského národního výboru může jeho úkoly převzít odbor zdravotnictví krajského národního výboru, který může těmito úkoly pověřit krajský ústav národního zdraví anebo okresní ústav národního zdraví ve svém sídle.

(2) Orgán rozhodující o regresní náhradě musí poskytnout účastníkům příležitost, aby se mohli vyjádřit k celému podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Nemusí tak učinit, jestliže jim byla tato příležitost poskytnuta již dříve (§ 18) a skutkový základ pro rozhodnutí se nezměnil.

(3) I když toho není třeba ke splnění povinnosti uvedené v předchozím odstavci, orgán rozhodující o regresní náhradě projedná věc za současné přítomnosti účastníků, kdykoliv je ústního jednání zapotřebí v zájmu úplného zjištění skutkového podkladu, posílení výchovného účinku nebo větší přesvědčivosti řízení a rozhodnutí.

§ 22

(1) K otázkám věcné příslušnosti přihlíží rozhodující orgán v každém období řízení. K místní nepříslušnosti přihlíží jenom, byla-li uplatněna nejpozději v odpovědi na výzvu podle § 18. Jestliže je nepříslušným, postoupí věc příslušnému orgánu.

(2) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, rozhodne orgán rozhodující o regresní náhradě vždy ve věci samé.

§ 23

(1) Přiznaná regresní náhrada musí být zaplacena do 15 dnů od právní moci rozhodnutí; na tuto lhůtu se v rozhodnutí upozorní. Úroky z prodlení se nepožadují.

(2) Rozhodnutím lze také vyslovit jinou splatnost náhrady, zejména placení ve splátkách nebo odložení splatnosti k pozdějšímu určenému datu, jsou-li zde okolnosti, které znemožňují platit hned, popřípadě najednou, anebo jestliže je třeba v mezidobí posoudit, zda povinný splnil podmínky, na které bylo vázáno povolení snížení nebo prominutí regresní náhrady (§ 24 odst. 5).

(3) Povolit splátky nebo jinak odložit splatnost podle předchozího odstavce lze i bez žádosti. K žádosti občana se povolí splátky vždy, přesahuje-li jeho povinnost k regresní náhradě částku 1 000 Kčs.

Snížení a prominutí regresní náhrady

§ 24

a) organizacím

(1) Organizaci se ukládá regresní náhrada v plné výši.

(2) Regresní náhradu lze organizaci snížit jen zcela výjimečně a jen na její žádost, mluví-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.

(3) Snížit nelze regresní náhradu záležející jen v náhradě nákladů léčení a dávek nemocenského pojištění. Pevnou částku regresní náhrady při částečné invaliditě a invaliditě nebo smrti lze - s výjimkou ustanovení odstavce 6 - snížit nejvýše o polovinu. Snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být uložena přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.

(4) Za zvláštní okolnost hodnou mimořádného zřetele lze považovat buď krajně nepříznivé důsledky, které by mělo pro organizaci zaplacení plné regresní náhrady (např. z hromadného úrazu zvlášť velkého počtu osob) anebo prokázaně jinak příznivé výsledky péče organizace o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto výsledky se posuzují především z hlediska plnění úkolů stanovených plánem ozdravných opatření.

(5) Povoluje-li se organizaci snížení regresní náhrady, je možno vázat toto povolení na podmínku, že organizace provede ve stanovené lhůtě určitá opatření zaměřená na podstatné snížení úrazovosti v určeném období. Tato podmínka musí být stanovena, snižuje-li se regresní náhrada o více než 20 000 Kčs. Větší slevu lze také rozvrhnout na několik období a dílčí slevy vázat na splnění předepsaných podmínek v určeném období.

(6) Větší snížení, než je uvedeno v odstavci 3, lze povolit jen po předchozím souhlasu krajského národního výboru vydaném v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Jestliže celkové snížení regresních náhrad organizaci z poškození zdraví vzniklých v témže kalendářním roce by přesáhlo částku 500 000 Kčs, lze snížení povolit jen po předchozím souhlasu ministerstva zdravotnictví, které jej vydá v součinnosti s Ústřední radou odborů; souhlas je třeba vyžádat prostřednictvím krajského národního výboru.

§ 25

b) občanovi

(1) Proti občanovi přísluší regresní náhrada jen do výše 10 000 Kčs; způsobil-li však občan poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti, přísluší proti němu regresní náhrada do výše 20 000 Kčs, a to včetně přirážky (§ 4 odst. 1 zákona).

(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze občanovi regresní náhradu přiměřeně snížit nebo prominout. Vezme se při tom zřetel také na občanovy poměry, zejména na závažnost důsledků, jaké by mělo zaplacení regresní náhrady na jeho výživu a životní úroveň nebo na výživu a životní úroveň jeho manžela, příbuzných v řadě přímé nebo osob, které s ním žijí ve společné domácnosti.

(3) Má-li občan povinnost k regresní náhradě, protože způsobil někomu poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti, lze mu regresní náhradu snížit, popřípadě prominout jen zcela výjimečně, jestliže důvody toho podle odstavce 2 zasluhují mimořádného zřetele. Prominutí i snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být občanu uložena přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.

(4) Při snížení i prominutí regresní náhrady je třeba pečlivě vyvažovat ohled na povinného s obecným zájmem na výchově občanů k zachování zásad socialistického pořádku.

(5) Regresní náhradu lze občanovi snížit, popřípadě prominout, i když sám o to nepožádal.

Rozhodnutí

§ 26

(1) Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a jinými právními předpisy, musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, musí být náležitě odůvodněno a musí v něm být vždy zaujato a odůvodněno stanovisko k námitkám a návrhům účastníků. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby byla z něho patrna správnost rozhodnutí a aby vychovávalo občany a organizace k ukázněnému plnění povinností. Rozhodnutí musí vždy obsahovat poučení a odvolání.

(2) Rozhodnutí se vydává vždy písemně a účastník se nemůže vzdát jeho doručení.

§ 27

Odvolání

(1) Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí u orgánu, který rozhodnutí vydal. Včas podané odvolání má odkladný účinek, který nelze vyloučit.

(2) Orgán, který vydal rozhodnutí, může jen tenkráte sám vyhovět podanému odvolání, vyhoví-li mu v plném rozsahu a souhlasí-li s tím účastníci. Jinak rozhodují o odvolání orgány uvedené v § 3.

(3) Vyžaduje-li rozhodnutí o regresní náhradě odborného posouzení a nebyla-li věc po této stránce dostatečně osvětlena již v předcházejícím řízení, opatří si odvolací orgán odborné vyjádření příslušného orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, popřípadě jiného odborného orgánu nebo organizace, krajského ústavu národního zdraví a jeho prostřednictvím v nejzávažnějších případech ministerstva zdravotnictví.

§ 28

Rozhodnutí o důvodu

Jestliže pravomocně rozhodl o některé části regresní náhrady orgán okresního úřadu anebo v trestním řízení soud, *) je toto rozhodnutí závazné co do důvodu i pro rozhodování o ostatních částech regresní náhrady ze škodné události, ze které se tato náhrada odvozuje.

§ 29

Zatímní opatření

Orgány rozhodující o regresní náhradě mohou před zahájením řízení nebo v jeho průběhu učinit v nezbytně nutném rozsahu opatření, kterých je třeba k zajištění účelu řízení, zejména nařídit zajištění věcí, kterých je třeba k provedení důkazu.

§ 30

Náklady řízení

(1) Náklady řízení o regresních náhradách je povinen uhradit účastník, který byl uznán povinným k regresní náhradě. Jinak je nese okresní úřad, který také až do rozhodnutí o nich zálohuje hotové výlohy. Náklady, které v řízení vzniknou organizaci nebo občanovi, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, nese tento účastník sám.

(2) Náklady řízení o regresních náhradách, včetně nákladů odvolacího řízení a řízení vykonávacího, se stanoví paušální částkou 2 % z přiznané regresní náhrady, nejméně však 20,- Kčs.

§ 31

Správa a vymáhání pohledávek

(1) Okresní úřad spravuje pohledávky z regresních náhrad ať přiznané nebo jen uznané, o kterých rozhodly nebo by byly příslušné rozhodnout jeho orgány nebo okresní ústav národního zdraví. Okresní úřad vykonává tuto správu svým finančním odborem. Tato správa se však netýká pohledávek z regresních náhrad, které se vypořádávají bez uplatnění nebo které uplatňují orgány ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra (§ 12 zákona).

(2) Regresní náhrady spravované okresním úřadem se platí na účet tohoto okresního úřadu. Není-li plněna uznaná pohledávka, oznámí to okresní úřad neprodleně okresnímu ústavu národního zdraví (§ 20 odst. 3).

(3) Rozhodnutí orgánů okresního úřadu nebo okresního ústavu národního zdraví o regresní náhradě vykonává finanční odbor okresního úřadu, a to podle předpisů o vymáhání pohledávek daňových. Regresní náhrady proti rozpočtovým, družstevním a společenským organizacím se přitom vykonávají stejným způsobem jako proti státním hospodářským organizacím.

Použití výnosu regresních náhrad

§ 32

(1) Výnos regresních náhrad, spravovaný okresními úřady (§ 31), je neplánovaným příjmem těchto okresních úřadů a plyne do fondu rezerv a rozvoje jejich hospodářství. To platí též o úhradě nákladů regresního řízení (§ 30), a to i nákladů řízení ve věcech uplatňovaných před orgány okresních úřadů orgány ministerstev národní obrany a vnitra (§ 43).

(2) S výnosy uvedenými v odstavci 1 hospodaří okresní úřad podle § 8 zákona a podle předpisů pro používání fondu rezerv a rozvoje svého hospodářství.

(3) Výnosu regresních náhrad použijí okresní úřady v prvé řadě na zřízení popřípadě lepší technické vybavení zdravotnických zařízení a opatření sloužících ochraně zdravých životních podmínek a léčení nebo předcházení úrazů a nemocí z povolání, popřípadě nápravě jejich následků; dále na zřízení popřípadě lepší technické vybavení zařízení a opatření sloužících ochraně života a zdraví osob v provozu organizací nebo v jejich okolí a zařízení a opatření sloužících k odstranění závažných zdrojů úrazů a nemocí z povolání nebo závažných hygienických závad.

(4) Výnosu regresních náhrad použijí okresní úřady buď přímo nebo jako příspěvku socialistickým organizacím.

(5) Zaplacených úhrad nákladů regresního řízení používá okresní úřad v prvé řadě k úhradě hotových výloh regresního řízení ve všech stupních.

§ 33zrušeno

§ 34

Na poskytnutí příspěvku z výnosu regresních náhrad nemají organizace právní nárok. Příspěvek nelze poskytnout na zařízení a opatření běžné povahy, která má organizace zajišťovat z vlastních prostředků. Podmínkou poskytnutí příspěvku je, že organizace nemůže zařízení a opatření zajistit včas z vlastních prostředků, ač jich účelně používá, a že nezanedbává své povinnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 35

Pokud se příspěvek poskytuje na žádost organizace, projedná žádost okresní úřad příslušný podle provozu nebo pracoviště, pro které má být příspěvek poskytnut.

§ 36

(1) Okresní úřad poskytující příspěvek určí vždy účel použití a lhůtu, v níž má být použití příspěvku vykázáno a vyúčtováno, popřípadě stanoví i jiné podmínky.

(2) Pokud organizace neprokáže, že použila příspěvku za stanovených podmínek, je povinna příspěvek vrátit. O povinnosti k vrácení příspěvku rozhodne v řízení správním okresní úřad, který příspěvek poskytl.

ODDÍL II

Výše regresních náhrad

§ 37

(1) Sazba regresní náhrady za náklady léčebně preventivní péče [§ 3 písm. a) zákona č. 33/1965 Sb.] se stanoví

a) za ústavní péči (včetně péče lázeňské) částkou Kčs 100,- za každý den této péče bez zřetele k druhu zdravotnického zařízení, v němž byla tato péče poskytnuta;

b) za ambulantní péči částkou Kčs 10,- za každý den pracovní neschopnosti (dny ústavní péče se odečítají), a poskytuje-li se tato péče bez souvislosti s pracovní neschopností, paušální částkou Kčs 50,- za každé ošetření (ordinaci nebo návštěvu); v obou případech však nejméně částkou Kčs 100,-.

(2) Stanovenými sazbami jsou kryty náklady ústavní a ambulantní péče včetně léků, obvazů a běžných léčebných a ortopedických pomůcek, jakož i nákladů dopravy nemocného nebo zdravotnických pracovníků. Léčebné a ortopedické pomůcky, které nejsou běžné (např. protézy končetin, vozíky pro nemocné), nejsou do stanovených sazeb zahrnuty a počítají se zvláště, a to podle příslušných ceníků nebo sazebníků, popřípadě ve výši příspěvků na ně poskytnutých.

(3) Za poskytnutou péči o chrup se ke stanoveným sazbám ústavní, popřípadě ambulantní péče připočítává cena volného drahého kovu, jakož i příplatky za korunky, můstky, fixační dlahy a jiné pevné zubní protézy, popřípadě jiné úplaty, pokud je neuhradil sám poškozený nebo pokud je od nich osvobozen.

§ 38

Regresní náhrada pro dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) zahrnuje jen dávky náležející z důvodu poškození zdraví a počítá se skutečně vyplacenými částkami.

§ 39

(1) Pevná částka regresní náhrady při invaliditě nebo smrti postiženého činí 100 000 Kčs, při částečné invaliditě 50 000 Kčs.

(2) Pevná částka uvedená v odstavci 1 je náhradou všech dávek důchodového zabezpečení, které by byly přiznány z důvodu invalidity (částečné invalidity) nebo smrti poškozeného. Pevná částka při smrti poškozeného náleží i v případech, kdy nebyly přiznány žádné důchody pozůstalých.

(3) Pevné částky podle odstavce 1 náležejí i v případech, kdy poškození popřípadě jejich pozůstalí nemají nárok podle předpisů o důchodovém zabezpečení, anebo jim takové nároky nevznikly. Pokud se invalidita poškozených pro účely důchodového zabezpečení nezjišťuje, považuje se za invaliditu nebo částečnou invaliditu takový jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý úrazem nebo jiným poškozením zdraví (§ 13 odst. 2), který by u osob v pracovním poměru odpovídal podmínkám invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(4) Pevná částka podle předchozích ustanovení se nedotýká regresních náhrad pro náklady léčebně preventivní péče a pro dávky nemocenského pojištění. Nepožadují se však náklady léčebně preventivní péče poskytnuté po přiznání invalidity (částečné invalidity), ledaže by šlo o náklady uvedené v ustanovení § 37 odst. 1 písm. c), poskytované při této invaliditě poprvé. Rovněž se nepožaduje vyplacené pohřebné.

(5) Pravomocným přiznáním nebo dobrovolným zaplacením pevné částky podle odstavce 1 je případ po regresní stránce vyřízen a k pozdějším změnám, ať příznivým nebo nepříznivým, se nepřihlíží. Jestliže však poškozený přestal být invalidním do jednoho roku po tom, co byl invalidním uznán, vrátí se povinnému občanu nebo organizaci to, co na pevnou částku regresní náhrady zaplatili, po odečtení skutečně vyplacených dávek důchodového zabezpečení. Tyto účinky nemá pouhá změna invalidity na částečnou invaliditu.

(6) Nárok na vrácení částky podle předchozího odstavce zaniká, jestliže jej občan nebo organizace neuplatnili do 6 měsíců poté, co byla výplata důchodu poškozenému pravomocně zastavena. O tomto nároku rozhodne regresní komise okresního úřadu.

§ 40

Zvláštními úpravami regresních náhrad z některých nemocí z povolání *) může být výše regresních náhrad upravena odchylně od ustanovení § 37 až 39; také řízení může být v těchto úpravách stanoveno podle § 11 zákona odchylně od ustanovení oddílu I.

ODDÍL III

Omezení uplatňování

§ 41

(1) Regresní náhrady z poškození zdraví, z nichž nevznikla pracovní neschopnost, a z lehkých poškození zdraví osob, u kterých se pracovní neschopnost nezjišťuje, se uplatňují

a) proti organizacím jenom tenkráte, bylo-li při jedné úrazové příhodě způsobeno poškození zdraví více než dvěma osobám, anebo jde-li o opakující se úrazy svědčící o nedostatku kázně na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

b) proti občanům jenom, jestliže občan způsobil takové poškození zdraví úmyslně nebo sice jen z nedbalosti, avšak opětovně v opilosti nebo jinak za okolností svědčících o zvláštním nedostatku smyslu pro socialistický pořádek, anebo způsobil-li poškození zdraví více osobám.

(2) Za lehké poškození zdraví podle odstavce 1 se považuje takové, které si vyžádalo jen ambulantní péči, a to s méně než pěti ošetřeními.

(3) Omezení uvedené v odstavci 1 se netýká případů, kdy nebylo dbáno předpisů o uznávání pracovní neschopnosti.

§ 42

(1) Regresní náhrady proti organizacím a občanům, pokud jsou pojištěni u Státní pojišťovny proti své regresní odpovědnosti, vypořádávají se bez uplatnění u rozhodujícího orgánu v případech stanovených dohodou, kterou uzavře ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem financí. V této dohodě se upraví i dispozice s výnosem takto vypořádaných regresních náhrad.

(2) Podle zvláštní úpravy uvedené v odstavci 1 se nevypořádává přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.


ODDÍL IV

Ustanovení společná a závěrečná

§ 43

(1) Okresní úřady rozhodují také o regresních náhradách uplatňovaných orgány ministerstev národní obrany a vnitra, pokud se podle § 12 zákona uplatňují před orgány okresních úřadů. Postupují při tom podle ustanovení této vyhlášky; rozhodovací pravomoc okresních ústavů národního zdraví se však na tyto náhrady nevztahuje.

(2) Místně příslušnými k rozhodování o regresních náhradách uvedených v odstavci 1 jsou orgány okresních úřadů, v jejichž obvodě má sídlo orgán ministerstva národní obrany, popřípadě ministerstva vnitra, který je příslušný k uplatnění regresní náhrady.

§ 44

Až do ustavení regresních komisí okresních úřadů podle této vyhlášky rozhodují regresní komise těchto okresních úřadů v dosavadním složení, nejpozději však do 30. června 1965. Až do ustavení regresních komisí krajských národních výborů, nejpozději do uvedené lhůty, se použije také dosavadních předpisů o vyřizování odvolání.

§ 45

Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů č. 8/1962 Sb., o regresních náhradách.

§ 46

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1965.


První náměstek ministra:

prof. dr. Macúch v. r.

Poznámky pod čarou

*) Vl. nař. č. 66/1960 Sb., o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů a občanů zvolených za členy komisí národních výborů.

*) Vyhláška č. 118/1961 Sb., o registraci pracovních úrazů, a směrnice Ústřední komise lidové kontroly a statistiky "pracovní neschopnost a úrazovost" č. 18 Nem. Úr./1964.

*) Zatím jen při vazoneuróze podle instrukce poř. č. 24/1964 Věst. min. zdrav.

*) V okresních ústavech národního zdraví t.č. podle instrukce poř. č. 47/1962 Věst. min. zdrav.

*) § 43 a 229 tr.ř.

*) § 4 vyhlášky č. 178/1960 Sb., o opatřeních na ochranu čistoty ovzduší.

*) Nadále zůstává v platnosti zvláštní úprava pro vypořádávání regresních náhrad za zaprášení plic (silikóz) vydaná instrukcí min. zdrav. poř. č. 7/1965 Věst. min. zdrav., a regresních náhrad z vazoneuróz, vydaná instrukcí min. zdrav. poř. č. 24/1964 Věst. min. zdrav.

1) § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.

2) § 29 a § 36 odst. 1 zákoníku práce.

Přesunout nahoru