Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 97/1964 Sb.Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření, kterou se provádí zákon o technické normalizaci

Částka 42/1964
Platnost od 10.06.1964
Účinnost od 01.07.1964
Zrušeno k 15.05.1991 (142/1991 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

97

VYHLÁŠKA

Úřadu pro normalizaci a měření

ze dne 10. června 1964,

kterou se provádí zákon o technické normalizaci

Úřad pro normalizaci a měření v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 24 zákona č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci:


ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 1

Metody a formy normalizační činnosti

(1) V normalizační činnosti se používá zejména:

a) unifikace, kterou se vytváří jednotný výrobek (součást, díl, skupina, stroj, výrobní celek, materiál apod.) nebo způsob práce (pracovní postup, zkušební metoda apod.) tak, aby pro danou společenskou potřebu (z hlediska rozměrů, funkčních vlastností, dosažených výsledků apod.) byly jednotlivé výrobky či pracovní způsoby navzájem zaměnitelné,

b) typizace, kterou se vybírá nebo vytváří hospodárný počet typů některého výrobku nebo některé činnosti, postačující ke krytí převážné části potřeby národního hospodářství,

c) specifikace, kterou se zejména stanoví vlastnosti, provedení nebo uspořádání předmětů (surovin, materiálů, výrobků, zařízení) nebo způsoby práce (pracovní postupy, zkušební metody a jiné činnosti), popřípadě i stanoví opatření potřebná ke zjištění, zda stanovené požadavky jsou splněny.

(2) Výsledky unifikace a typizace se uplatňují prostřednictvím technických norem, typových projektových řešení nebo prostřednictvím výrobních a jiných technických podkladů.

Subjekty normalizační činnosti

§ 2

Nositelem normalizačního úkolu je orgán (organizace), jemuž bylo v plánu technické normalizace uloženo provedení normalizačního úkolu.

§ 3

Zpracovatelem normalizačního úkolu je organizace, která byla nositelem úkolu pověřena řešením normalizačního úkolu.

§ 4

(1) Účastníky řešení normalizačního úkolu jsou orgány a organizace, které předmět normalizačního úkolu vyrábějí, distribuují, používají, zkoušejí, kontrolují nebo podle něho postupují při výrobě nebo při jiné činnosti.

(2) Řešení normalizačních úkolů a projednávání jejich výsledků se zejména účastní:

a) orgány a organizace, které se převážnou měrou podílejí na výrobě, zkoušení, odběru, spotřebě nebo používání předmětu normalizačního úkolu a které se zabývají výzkumem, vývojem nebo přípravou výroby, jako například výzkumné, projektové a konstrukční organizace (dále jen "hlavní účastníci"). Hlavními účastníky jsou také organizace pověřené řízením technické normalizace v určených oborech (dále jen "pověřené organizace"), podniky zahraničního obchodu, orgány péče o jakost výrobků a orgány tvorby cen,

b) orgány a organizace, jejichž posudky, vyjádření a rozhodnutí o předmětu normalizačního úkolu jsou podle příslušných právních předpisů pro ostatní organizace závazné (dále jen "neopomenutelní účastníci"). K neopomenutelným účastníkům například patří orgány dozoru nad bezpečností při práci ROH, orgány hygienické, protiepidemické a veterinární služby, orgány požární ochrany, orgány státního odborného technického dozoru.

Předmět technických norem

§ 5

(1) Předmětem technických norem jsou zejména:

a) suroviny, materiály, polotovary, stavby, zařízení a výrobky hromadné, sériové nebo opakované kusové výroby, jejich části, konstrukční prvky, jejich parametry, tvary, rozměry, jakost, provedení, příslušenství, fyzikální, chemické, biologické a jiné vlastnosti,

b) opakující se technické činnosti, zejména:

1. zacházení s výrobky a surovinami, jejich zkoušení, balení, uskladňování, doprava, označování, technická stránka prověřování plnění dodávek, užívání, údržba a obsluha,

2. technologické postupy a technické práce,

3. opatření pro ochranu věcí,

c) všeobecné technické věci, jako názvy, pojmy, veličiny, jednotky, značky, výkresy, třídění, metody výpočtů, řady vyvolených čísel, závity a lícování.

(2) Předmětem technických norem jsou i opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která jsou součástí předmětu normalizačního úkolu, jimiž mají být aplikovány obecné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, nebo jimiž se z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upravují pracovní postupy nebo zacházení s výrobky, pro něž nebyl vydán jiný právní předpis, nebo není účelné jej vydávat.

§ 6

(1) Stupeň technické normy, jíž se má upravit předmět řešení normalizačního úkolu, se stanoví podle důležitosti předmětu, popřípadě podle okruhu jeho uživatelů a uvádí se zpravidla již v plánu technické normalizace.

(2) Státními normami se upravují výrobky, činnosti a všeobecné technické věci, které mají zvláštní důležitost pro národní hospodářství nebo které jsou vyráběny, vykonávány nebo používány ve více oborech.

(3) Oborovými normami se upravují výrobky, činnosti nebo všeobecné technické věci určeného oboru, které není účelné upravit státními normami a které nelze upravit podnikovými normami.

(4) Podnikovými normami se upravují výrobky, činnosti nebo všeobecné technické věci, které jsou vyráběny a používány, vykonávány nebo jen používány v rámci podniku, popřípadě výrobní hospodářské jednotky, nebo které jsou vyráběny pro omezený okruh odběratelů.

(5) Technické normy oborové a podnikové mohou obsahovat výběr ustanovení norem vyššího stupně, popřípadě i podrobnější úpravu předmětu norem vyššího stupně; nesmějí však být s nimi v rozporu.

(6) Mezinárodní normalizační doporučení se zavádějí státními nebo oborovými normami.

ČÁST DRUHÁ

Řešení normalizačních úkolů

ODDÍL 1

Základní ustanovení

Plánování

§ 7

(1) V souladu s určenými koncepcemi rozvoje a potřebami národního hospodářství a v souladu s mezinárodní normalizační činností se provádí technická normalizace podle plánu. Pro sestavování plánu technické normalizace platí metodické pokyny.

(2) Do plánu technické normalizace jsou zařazovány jen řádně odůvodněné úkoly.

Společné zásady řešení normalizačních úkolů

§ 8

(1) Zpracovatel pověří řešením normalizačního úkolu pracovníky, kteří svou odborností zaručují úplnost a správnost řešení.

(2) Při řešení normalizačního úkolu zpracovatel vychází zejména z výsledků vědeckovýzkumných a vývojových prací, ze zkušeností výroby, z požadavků spotřebitelů a z rozboru národohospodářských účinků, jež je možno očekávat z jednotlivých způsobů (variant) řešení normalizačního úkolu. Přitom se zpracovatel opírá o mezinárodní doporučení, zahraniční normy a technickou literaturu.

ODDÍL 2

Řešení normotvorných normalizačních úkolů

Zásady technickoekonomického řešení normalizačního úkolu

§ 9

(1) U důležitých a složitých úkolů zpracovatel vypracuje a odůvodní zásady technickoekonomického řešení normalizačního úkolu (dále jen "zásady řešení").

(2) Zásady řešení obsahují způsob řešení normalizačního úkolu, popřípadě různé alternativy řešení, opatření, která budou nutná k ověření jejich správnosti nebo k jejich zavedení, dodržování a využívání, předběžné ekonomické zhodnocení jednotlivých řešení a údaj, s kým bude návrh normy projednán, kdo předmět normalizačního úkolu vyrábí a kdo je jeho odběratelem a jak budou s návrhem seznámeni pracovníci, jde-li o řešení dotýkající se širokého okruhu pracovníků.

§ 10

(1) Zásady řešení projedná zpracovatel zejména s hlavními a neopomenutelnými účastníky a s nositelem úkolu. Řeší-li se normalizační úkol státní normou nebo oborovou normou, jejíž předložení si vyhradil Úřad pro normalizaci a měření (dále jen "Úřad"), zpracovatel projedná zásady řešení i s Úřadem. K zásadám řešení připojí zpracovatel seznam účastníků, s nimiž zásady projedná. Pro vyjádření stanoví zpracovatel lhůtu, která nesmí být kratší 3 týdnů a nemá být delší 6 týdnů.

(2) Účastníci, jimž byly zásady řešení zaslány, jsou povinni ve stanovené lhůtě sdělit zpracovateli, zda s navrhovaným řešením souhlasí a jaká opatření bude nutno vykonat, aby uvažované řešení mohlo být zavedeno, dodržováno a využíváno. Nesouhlasí-li účastníci s uvažovaným řešením nebo opatřením, uvedou s příslušným odůvodněním, jaká opatření navrhují.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se nevztahují na ústřední orgány, jestliže zásady řešení jsou současně projednávány s organizacemi jim podřízenými. Má-li zpracovatel v těchto případech zvláštní důvody, aby se k zásadám řešení vyjádřil i ústřední orgán, uvede je v průvodním dopise. Odůvodněné žádosti je ústřední orgán povinen vyhovět.

(4) Nemůže-li se účastník vyjádřit k zásadám řešení ve stanovené lhůtě, oznámí to v této lhůtě zpracovateli s uvedením důvodů a lhůty, ve které se k zásadám řešení vyjádří. Tato lhůta spolu s lhůtou uvedenou v odstavci 1 nemá překročit dva měsíce ode dne doručení zásad.

ODDÍL 3

Vypracování, projednávání a schvalování návrhu státní normy, její vyhlašování a vydávání

Vypracování návrhu státní normy

§ 11

Při vypracování návrhu státní normy postupuje zpracovatel podle zásad uvedených v § 8. Předcházelo-li vypracování návrhu státní normy vypracování zásad řešení, zhodnotí zpracovatel připomínky došlé k zásadám řešení a podle výsledků tohoto zhodnocení vypracuje návrh státní normy. Současně vypracuje návrh opatření na zavedení, dodržování a využívání státní normy (dále jen "návrh opatření") a odůvodnění.

§ 12

(1) Do návrhu opatření se zařazují technická, organizační a hospodářská opatření, která musí učinit účastníci, aby státní norma mohla být zavedena, dodržována a využívána ode dne, kdy nabude účinnosti, dále opatření k vyřazení výrobků z výroby nebo používání včetně opatření na zpracování, používání nebo spotřebování dosud vyráběných výrobků, které neodpovídají požadavkům navrhované státní normy. Vytvářejí-li se vypracováním návrhu státní normy předpoklady pro účelnou společenskou dělbu práce, například pro specializaci nebo zhromadnění výroby, zařadí se také tento úkol do návrhu opatření. Do návrhu opatření se zařazují i opatření pro popularizaci navrhované státní normy.

(2) Podle stavu prací na řešení normalizačního úkolu, vypracování, projednávání, schválení a vyhlášení státní normy se opatření uvedená v předchozím odstavci zajišťují v příslušném plánu.

§ 13

V odůvodnění prokazuje zpracovatel, že řešení obsažené v návrhu státní normy je za současného stavu nejvýhodnější pro národní hospodářství, popřípadě vysvětlí, proč nemohl přihlédnout k připomínkám uplatněným k zásadám řešení. Zpracovavatel v odůvodnění uvede též rozbor národohospodářských účinků, jež lze očekávat z jednotlivých způsobů řešení normalizačního úkolu, popřípadě i vliv řešení na ukazatele plánu a na soustavu cen.

Projednání návrhů státních norem

§ 14

(1) Vypracovaný návrh státní normy, návrh opatření a odůvodnění zašle zpracovateli k vyjádření hlavním a neopomenutelným účastníkům, nositeli úkolu, Úřadu a účastníkům uvedeným v zásadách řešení. K návrhu státní normy připojí zpracovatel seznam účastníků, jimž byl návrh normy zaslán. Pro vyjádření stanoví zpracovatel lhůtu, která nesmí být kratší 3 týdnů a nemá být delší 6 týdnů.

(2) Je-li obsah návrhu státní normy v rozporu s platným právním předpisem, zašle zpracovatel návrh státní normy orgánu, který právní předpis vydal nebo který je odpovědný za jeho provedení, a navrhne, jak je třeba rozpor odstranit.

§ 15

(1) Účastníci, jimž byl návrh státní normy zaslán k vyjádření, jsou povinni sdělit ve stanovené lhůtě zpracovateli své připomínky nebo souhlas s návrhem.

(2) Připomínky musí být jasně formulovány, navrhované změny a doplňky musí být odůvodněny. V připomínkách uvedou účastníci také, jaké výhody nebo nevýhody budou spojeny se zavedením státní normy, zda souhlasí s návrhem opatření nebo jej navrhují doplnit o další nezbytná opatření v národním hospodářství, popřípadě zda navrhovaná opatření jsou zajištěna plánem nebo jakým způsobem je zajistí.

(3) Ustanovení § 10 odstavec 3 a 4 platí obdobně i pro připomínkové řízení o návrhu státní normy.

§ 16

(1) Došlé připomínky zpracovatel projedná s účastníky.

(2) Podle přijatých připomínek upraví zpracovatel znění návrhu; odmítnutí došlých připomínek je třeba odůvodnit. O průběhu porady sepíše zpracovatel zápis, který zašle účastníkům, jimž byl návrh státní normy zaslán k vyjádření.

(3) Nepodaří-li se dosáhnout dohody o sporné otázce vzniklé mezi zpracovatelem a neopomenutelným účastníkem, vypracuje zpracovatel návrh státní normy nebo jeho příslušné části v obou alternativách.

§ 17

(1) K závěrům, k nimž došlo při projednání návrhu státní normy a návrhu opatření, vyžádá si zpracovatel od účastníků konečné vyjádření. Nositele úkolu a Úřad o tom zpracovatel informuje.

(2) Je-li předmětem návrhu státní normy nový nebo s dosavadními výrobky neporovnatelný výrobek nebo výrobek sice porovnatelný, avšak při jehož výrobě dojde zavedením navrhované státní normy ke snížení nebo zvýšení výrobních nákladů, předá zpracovatel, pokud tak neučinil dříve, jedno vyhotovení návrhu též orgánu (útvaru) pověřenému tvorbou cen.

§ 18

(1) Souhlasí-li účastníci s konečným zněním návrhu státní normy a s návrhem opatření, sdělí to zpracovateli. Nesouhlasí-li, uvedou důvody.

(2) Konečné vyjádření musí být podepsáno vedoucím organizace nebo jeho zástupcem a musí být zpracovateli zasláno nejpozději do 2 týdnů ode dne doručení návrhu státní normy nebo závěrů z jeho projednávání.

§ 19

(1) Jestliže vzniknou při projednávání připomínek k návrhu státní normy nebo k návrhu opatření, která byla nebo mají být zařazena do návrhu opatření, sporné otázky a nepodaří-li se je odstranit ani za spolupráce pověřené organizace a ani jednáním mezi vedoucími organizací zúčastněných na jednotlivých sporných otázkách, předloží zpracovatel návrh státní normy se spornými otázkami nadřízenému ústřednímu orgánu.

(2) Ústřední orgán rozhodne o sporné otázce, je-li sporná mezi organizacemi jemu podřízenými, jinak spornou otázku projedná s ústředními orgány nadřízenými organizacím, mezi nimiž sporná otázka vznikla. Nedojde-li k dohodě ani při tomto jednání, předá ústřední orgán návrh státní normy Úřadu s návrhem, jak je třeba rozhodnout o sporných otázkách.

(3) Spornou otázku musí orgány a organizace na jednotlivých stupních řízení projednat a rozhodnout do dvou měsíců ode dne, kdy jim sporná otázka byla předložena.

§ 20

Závěrečná zpráva

K návrhu státní normy vypracuje zpracovatel závěrečnou zprávu, která obsahuje zejména:

a) číslo úkolu podle příslušného plánu technické normalizace a jeho název,

b) společenský přínos státní normy,

c) porovnání se světovou úrovní, zejména s mezinárodními normalizačními doporučeními. Nedosahuje-li se předloženým návrhem úrovně obsažené v porovnávaných dokumentech, uvedou se ve zprávě důvody, proč nelze této úrovně dosáhnout,

d) nedostatky návrhu státní normy, nedořešené problémy a výhledy normalizace v budoucnosti,

e) stručné údaje o průběhu řízení, zejména s kým byl návrh státní normy projednán, kdo je výrobcem předmětu normy a kdo je jeho odběratelem, přehled sporných otázek s návrhem na způsob jejich řešení a rozpory s právními předpisy, které dosud nebylo možno odstranit,

f) návrh počátku účinnosti navrhované normy.

Předložení návrhu státní normy ke schválení

§ 21

(1) Návrh státní normy a návrh opatření upravený podle připomínek (§ 16 odst. 2 a 3) a vypracovanou závěrečnou zprávu předloží zpracovatel s vyjádřením pověřené organizace Úřadu a informuje o tom nositele úkolu kopií průvodního dopisu s návrhem státní normy a s návrhem opatření.

(2) Mimo případ uvedený v § 19 odst. 1 předkládá zpracovatel prostřednictvím nositele úkolu návrh státní normy Úřadu, jestliže si to nositel úkolu vyhradil nebo jestliže k zavedení státní normy je třeba učinit opatření, o nichž může rozhodnout jen ústřední orgán.

(3) Návrh státní normy, návrh opatření a závěrečnou zprávu předkládá zpracovatel ve 3 vyhotoveních. K návrhu připojí potřebné podklady (například zápis z komise, vyobrazení, výkresy, schemata, zkušební protokoly), patřící k návrhu státní normy.

(4) Průvodní dopis, jedno vyhotovení návrhu státní normy a návrhu opatření musí být podepsány vedoucím organizace, která je zpracovatelem, nebo jeho zástupcem.

Schvalovací řízení

§ 22

(1) Úřad nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu návrh státní normy došel, přešetří, zda návrh vyhovuje požadavkům národního hospodářství, zda návrhem byl vyřešen celý plánovaný normalizační úkol a zda návrh normy, návrh opatření a připomínky byly projednány předepsaným způsobem (§ 14 až 19). Podle výsledků tohoto šetření rozhodne Úřad o přijetí návrhu do schvalovacího řízení nebo o jeho vrácení. Přijetí návrhu státní normy do schvalovacího řízení oznámí Úřad nositeli úkolu, zpracovateli a pověřené organizaci.

(2) Nevyhovuje-li návrh státní normy nebo návrh opatření požadavkům uvedeným v odstavci 1 nebo některému z nich, vrátí Úřad v uvedené měsíční lhůtě návrh státní normy zpracovateli s odůvodněním, proč návrh vrací, a s pokyny, jak nedostatky odstranit. O vrácení návrhu státní normy informuje Úřad nositele úkolu.

§ 23

Schválení návrhu

(1) Vyhovuje-li návrh státní normy požadavkům uvedeným v § 22 odst. 1, Úřad rozhodne o případných sporných otázkách a návrh státní normy schválí. O sporných otázkách rozhodne Úřad po předchozím projednání se zúčastněnými ústředními orgány a jde-li o otázku vyhrazenou zvláštními předpisy pravomoci jiného orgánu (organizace) (§ 4 odst. 2 písm. b) jen v dohodě s tímto orgánem (organizací).

(2) Schválení státní normy oznámí Úřad nositeli úkolu, pověřené organizaci, jejímž prostřednictvím nebo s jejímž vyjádřením byl mu návrh státní normy předložen, a zpracovateli. Rozhodnutí o sporných otázkách zašle Úřad i účastníkům, jichž se rozhodnutí týká.

(3) V případě, že při vypracování návrhu státní normy byl použit vynález, jehož využití patří státu, nebo zlepšovací návrh, oznámí to Úřad s uvedením dne, kdy návrh státní normy byl schválen, ústřednímu orgánu, do jehož působnosti vynález nebo zlepšovací návrh patří.

§ 24

Stanovení účinnosti státní normy

(1) Při schválení normy rozhodne Úřad o počátku účinnosti státní normy. Nelze-li stanovit počátek účinnosti státní normy na tentýž den pro všechny její uživatele, stanoví jej Úřad pro každou skupinu uživatelů zvlášť. Přitom vychází z projednaného návrhu opatření, jímž je zajišťováno zavedení, dodržování a využívání státní normy.

(2) Počátek účinnosti státní normy se stanoví na den po vyhlášení normy, v naléhavých případech na den jejího vyhlášení.

§ 25

Vyhlášení státní normy

Schválenou státní normu vyhlásí Úřad ve svém Věstníku. Ve vyhlášce uvede:

a) číslo a název státní normy a datum jejího schválení,

b) den, od kterého státní norma nabývá účinnosti,

c) číslo a datum schválení normy, kterou vyhlašovaná státní norma zrušuje nebo mění.

§ 26

Vydávání státních norem

Státní normy vydává Vydavatelství Úřadu. *)

ODDÍL 4

Vypracování, projednávání, schvalování, vyhlašování a vydávání oborových norem

§ 27

Pokud v tomto oddílu není stanoveno něco jiného, platí pro vypracování, projednávání, schvalování, vyhlašování a vydávání oborových norem přiměřeně oddíl 2 a 3 této části.

§ 28

Pro řešení sporných otázek, vzniklých při projednávání návrhu oborové normy, platí přiměřeně § 19. Konečné rozhodnutí patří ústřednímu orgánu, který je nadřízen zpracovateli; byla-li sporná otázka vznesena organizací podléhající jinému ústřednímu orgánu, rozhodne o sporné otázce teprve po jejím předchozím projednání s dotčeným ústředním orgánem a v dohodě s Úřadem; jde-li při tom o otázku vyhrazenou zvláštními předpisy pravomoci jiného orgánu (organizace), vydá rozhodnutí jen po předchozí dohodě s tímto orgánem (organizací).

§ 29

(1) Oborovou normu schvaluje vedoucí ústředního orgánu, popřípadě vedoucí pověřené organizace nebo jejich zástupce.

(2) Před schválením oborové normy je ústřední orgán nebo pověřená organizace povinna předložit návrh oborové normy Úřadu, jestliže si to vyhradil v plánu technické normalizace.

Vyhlašování a vydávání oborových norem

§ 30

(1) Schválenou oborovou normu vyhlásí schvalující orgán (organizace) (§ 29 odst. 1) ve Věstníku Úřadu. Za tím účelem zašle schvalující orgán (organizace) před vydáním oborové normy Úřadu dvě vyhotovení vyhlášky a dvě vyhotovení oborové normy, z nichž jedno vyhotovení vyhlášky a jedno vyhotovení oborové normy musí být podepsáno vedoucím schvalujícího orgánu (organizace) nebo jeho zástupce. K žádosti o vyhlášení oborové normy připojí schvalující orgán (organizace) prohlášení, že oborová norma předkládaná k vyhlášení je v souladu se státními normami a ostatními právními předpisy.

(2) Ve vyhlášce se uvede zejména:

a) název a sídlo schvalujícího orgánu (organizace),

b) číslo a název oborové normy a datum jejího schválení,

c) den, od kterého oborová norma nabývá účinnosti,

d) číslo a datum schválení oborové normy, kterou vyhlašovaná norma zrušuje nebo mění,

e) poznámka o tom, která státní norma dosud upravovala předmět vyhlašované oborové normy.

(3) Úřad přezkoumá, zda oborovou normu schválil příslušný orgán (organizace) a zda žádost o vyhlášení oborové normy má všechny náležitosti pro vyhlášení. Vyhovuje-li žádost o vyhlášení oborové normy těmto požadavkům, přidělí Úřad oborové normě číslo, bylo-li o to žádáno, a vyhlášku uveřejní ve svém Věstníku.

§ 31

(1) Oborové normy vydává zpravidla Vydavatelství Úřadu na žádost schvalujícího orgánu (organizace). Schvalující orgán (organizace) může oborovou normu vydat a její distribuci provést také sám. Vydavatelství může odmítnout vydání oborové normy, je-li potřeba jejich výtisků malá (do 200).

(2) Schvalující orgán (organizace) nebo Vydavatelství Úřadu, pokud zajišťují vydání oborové normy, jsou povinny předat Úřadu dva výtisky oborové normy pro dokumentační a evidenční účely.

ODDÍL 5

Vypracování, projednávání, schvalování a vydávání podnikových norem

§ 32

Pro vypracování, projednávání, schvalování a vydávání podnikových norem platí přiměřeně ustanovení oddílu 2 a 3 této části se změnami a doplňky, uvedenými v tomto oddílu.

§ 33

(1) Podnikovou normu schvaluje vedoucí organizace, která návrh podnikové normy vypracovala, nebo jeho zástupce; organizace, která vypracovala návrh podnikové normy, je povinna před schválením návrhu předložit jej k vyjádření souhlasu nadřízenému ústřednímu orgánu, jestliže si to vyhradil.

(2) Podnikovou normu vydává a vyhlašuje organizace, která podnikovou normu schválila.

(3) Organizace, zejména organizace s příbuznou výrobou, mohou se dohodnout na společném vypracování a používání podnikové normy.

ODDÍL 6

Řešení rozborových úkolů

§ 34

(1) Předmětem rozborového úkolu je zejména

a) rozbor stavu technické normalizace v určitém úseku národního hospodářství s cílem stanovit možnosti, zaměření a určení úkolu pro další normalizační práce,

b) rozbor určitého komplexu normalizačních otázek s cílem navrhnout normotvorné normalizační úkoly s uvedením jejich významu, časového plánu a s určením zpracovatele,

c) zpracování zvláštního úkolu s cílem uplatnit typizaci nebo unifikaci ve výrobě a stanovit nejvhodnější typové řady, nejvýhodnější životnost včetně podmínek pro další řešení tohoto úkolu a pro jeho realizaci,

d) prověření platných technických norem z hlediska jejich technickoekonomické úrovně v podniku nebo v celém národním hospodářství.

(2) Při řešení rozborového normalizačního úkolu se postupuje podle zásad uvedených v § 8.

(3) O řešení rozborového normalizačního úkolu vypracuje zpracovatel zprávu, která obsahuje výsledky zkoumání určeného technického úseku pro správné zaměření a uplatnění technické normalizace; zprávu projedná obdobným způsobem, jako se projednává návrh normy, nebo jako se projednávají závěrečné zprávy při ukončení vědeckých nebo výzkumných úkolů. V závěrečné zprávě se uvede zejména:

a) dosavadní stav zkoumané oblasti a jeho nedostatky, zejména z hlediska organizace a technologie výroby a z hlediska vzájemných vztahů mezi výrobou a spotřebou,

b) návrh na způsob řešení úkolů vyplývajících ze závěru rozborového úkolu nebo návrh opatření z hlediska typizace a unifikace v konstrukci, projektové nebo podobné činnosti a podmínky pro řešení a jeho realizaci,

c) návrh pořadí a lhůty pro řešení jednotlivých normalizačních úkolů.

ČÁST TŘETÍ

Změny a zrušení technických norem

§ 35

Zaostávají-li některá ustanovení platné technické normy nebo celá technická norma za úrovní techniky nebo jinak nevyhovují potřebám národního hospodářství, je třeba je změnit nebo zrušit.

§ 36

(1) Návrh na změnu nebo zrušení platné technické normy nebo jejich jednotlivých ustanovení může podat každý. Pro organizace, jichž se norma týká (§ 4 odst. 1), je to povinnost. Návrh je třeba technicky a ekonomicky odůvodnit. O návrhu rozhodne schvalující orgán (organizace).

(2) Změny technických norem většího rozsahu se vyhlašují a vydávají jako normy. Změny menšího rozsahu se vyhlašují v plném znění. Zrušení technických norem se vyhlašují obdobně, jako jsou vyhlašovány změny norem menšího rozsahu.

§ 37

Pro postup při vypracování, projednávání, schvalování, vyhlašování a vydávání změn a zrušení technických norem platí přiměřeně ustanovení oddílu 2 až 5 druhé části.

ČÁST ČTVRTÁ

Označování evidence technických norem

§ 38

(1) Státní normy se označují písmenným znakem "ČSN" a číslicemi, které přiděluje Úřad. Obdobným způsobem se označují i oborové a podnikové normy.

(2) Označování oborových a podnikových norem metodicky řídí Úřad.

§ 39

Ústřední evidenci státních a oborových norem vede Úřad. Evidenci oborových norem vedou v oboru své působnosti schvalující orgány (organizace). Evidenci podnikových norem vede příslušná organizace.

ČÁST PÁTÁ

Odchylky od platných technických norem

§ 40

(1) Od technických norem se lze odchýlit:

a) u výrobků určených pouze pro účely výzkumu nebo vývoje nebo zkoušení,

b) u experimentálních staveb,

c) jde-li o výrobky, jejichž jakost je lepší než jakost předepsaná v technických normách, pokud taková odchylka není přímo v normě vyloučena,

d) u výrobků vyvážených nebo dovážených *) s výjimkou dovážených výrobků, na které byly vydány zvláštní technické normy, a dovážených výrobků, které neodpovídají veterinárním nebo rostlinolékařským požadavkům technických norem.

(2) Dovážené výrobky, které neodpovídají technickým normám z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, mohou být dány do provozu nebo používání jen byly-li upraveny tak, že vyhovují požadavkům ochrany zdravých životních podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(3) Mimo případy uvedené v odstavci 1 může se uživatel od technické normy odchýlit, byla-li mu povolena výjimka.

§ 41

Výrobky původně určené pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení a výrobky původně určené pro vývoz, které neodpovídají technickým normám, mohou být uvedeny na tuzemský trh jen po povolení výjimky ze závaznosti technických norem, vztahujících se na ně. Toto ustanovení platí přiměřeně pro experimentální stavby.

§ 42

Výjimky se nepovolují, jestliže by jejich povolení bylo na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví, na úkor ochrany věcí nebo nesouhlasí-li s povolením výjimky neopomenutelný účastník nebo žádá-li organizace o povolení výjimky pro případy, které se uskutečnily před podáním žádosti.

§ 43

Povolovat výjimky ze závaznosti technické normy přísluší schvalujícímu orgánu (organizaci) pokud v technické normě není určen pro povolování výjimek jiný orgán (organizace).

§ 44

Evidenci výjimek vede orgán (organizace), který výjimky povoluje.

Řízení o povolování výjimek

§ 45

(1) Výjimky ze závaznosti technických norem se povolují jen na řádně odůvodněnou žádost.

(2) Žádost o povolení výjimky podává schvalujícímu orgánu (organizaci) orgán (organizace), u nějž se vyskytly okolnosti, které mu brání dodržovat technickou normu. Jde-li o dovážené výrobky, na které byly vydány zvláštní technické normy, nebo které neodpovídají technickým normám z hlediska veterinárního nebo rostlinolékařského, podává žádost o povolení výjimky organizace, která uzavřela hospodářskou smlouvu s podnikem zahraničního obchodu.

(3) Žádost o povolení výjimky ze závaznosti státní normy se podává prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu, jestliže se žádost týká okolnosti, o níž rozhodl nebo je příslušný rozhodnout ústřední orgán nebo je-li odstranění příčin odůvodňujících povolení výjimky v jeho pravomoci nebo jestliže si to ústřední orgán vyhradil. V ostatních případech se podává žádost přímo Úřadu. O podání žádosti informuje žadatel nadřízený ústřední orgán.

(4) Ústřední orgán, jehož prostřednictvím se žádost o povolení výjimky podle předchozího odstavce podává Úřadu, je povinen přezkoumat, zda žádost má předepsané náležitosti a zda je odůvodněna. Neshledá-li žádost odůvodněnou nebo nemá-li žádost předepsané náležitosti, vrátí ji žadateli; jinak žádost s podklady a se svým vyjádřením předloží Úřadu.

§ 46

Žádost o povolení výjimky je nutno podat včas, aby nedošlo k obtížím ve výrobě, ve výstavbě nebo v jiné technické činnosti upravené technickou normou.

§ 47

V žádosti musí žadatel

a) uvést:

1. kterou technickou normu nebo která její ustanovení nemůže dodržet a z jakých důvodů,

2. jak dlouho budou trvat důvody, pro které se žádá povolení výjimky a jaká opatření učiní k jejich odstranění,

3. pro jaký obor činnosti a v jakém rozsahu má výjimka platit, např. pro jaké množství kusů, pro který projekt, pro kterou stavbu,

4. ekonomické odůvodnění, z něhož musí být zřejmo, jak povolením výjimky budou dotčeny zájmy národního hospodářství,

5. návrh znění výjimky,

b) prokázat:

1. že odchýlení se od technické normy nebo některých jejích ustanovení je nezbytné nebo hospodářsky výhodné a že povolením výjimky se nezvýší nebezpečí pro život nebo zdraví,

2. že k žádosti o povolení výjimky se vyjádřili všichni, kdo budou povolením výjimky dotčeni, a to zejména neopomenutelní účastníci, orgány technické kontroly, orgány kontroly jakosti, odběratelé, a jde-li o věc celostátního dosahu, i ústřední orgán nadřízený žadateli o výjimku.

§ 48

(1) Schvalující orgán (organizace) do jednoho měsíce přezkoumá, zda žádost má náležitosti stanovené v § 47 a rozhodne, že se výjimka povoluje nebo že se žádost vrací k doplnění nebo že se žádost zamítá. Vrácení nebo zamítnutí žádosti musí být odůvodněno.

(2) Nemůže-li schvalující orgán (organizace) rozhodnout o žádosti ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci, sdělí v této lhůtě žadateli, kdy o žádosti rozhodne.

(3) Povolení výjimky obsahuje znění výjimky, rozsah a dobu platnosti, podmínky, které nutno splnit, aby mohlo být výjimky použito, popř. i způsob, jakým je třeba odstranit překážky, jež znemožňují dodržování státní normy.

§ 49

O povolení výjimky vyrozumí schvalující orgán (organizace) žadatele, jeho nadřízený ústřední orgán a orgány (organizace), které se k žádosti o povolení výjimky vyjádřily, popřípadě pověřenou organizaci i orgán (organizaci) příslušný pro tvorbu cen, dojde-li povolením výjimky ke snížení požadavků (na jakost, výkon, přesnost, váhu apod.) stanovených v technické normě na normalizovaný výrobek.

§ 50

Orgán (organizace), jemuž byla povolena výjimka, musí číslo výjimky uvést v průvodní dokumentaci nebo na výrobku nebo na obalu a musí na to upozornit odběratele při uzavírání hospodářské smlouvy.

§ 51

Ustanovení § 45 až 50 se použije přiměřeně v případech, kdy o povolení výjimky ze závaznosti technické normy rozhoduje orgán (organizace), uvedený v technické normě.

ČÁST ŠESTÁ

Orgány normalizační činnosti

Úřad pro normalizaci a měření

§ 52

(1) Úřad plní na úseku technické normalizace zejména tyto úkoly:

a) řídí a koordinuje technickou normalizaci, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství, zejména prostřednictvím státního plánu technické normalizace,

b) odpovídá za rozvoj a uplatňování normalizační činnosti v rámci státního plánu technické normalizace; koordinuje plán technické normalizace s ostatními částmi plánu rozvoje vědy a techniky; sleduje řešení normalizačních úkolů na státní úrovni a účastní se projednávání návrhů státních norem; přezkoumává a schvaluje návrhy státních norem a návrhy opatření; vyhlašuje státní normy, dává k nim odborný výklad a povoluje výjimky z jejich závaznosti; vypracovává ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány návrhy státních norem všeobecné povahy,

c) provádí studijní a rozborové normalizační práce, řeší teoretické otázky technické normalizace a pečuje o školení normalizačních pracovníků a o šíření znalostí technické normalizace,

d) sleduje ekonomické působení technické normalizace; na základě vlastních zkušeností a podkladů vyžádaných od ústředních orgánů provádí rozbory normalizační činnosti ve všech nebo jen v jednotlivých odvětvích nebo oborech národního hospodářství a navrhuje nebo činí opatření k odstranění překážek bránících jejímu rozvoji,

e) předkládá příslušným státním orgánům návrhy opatření k zavedení státních norem a náměty na specializaci nebo popřípadě na zhromadnění výroby, pro něž byly státními normami vytvořeny předpoklady,

f) vypracovává návrhy právních předpisů upravujících zásadní otázky technické normalizace, vydává k nim v rámci daných zmocnění podrobnější předpisy a zajišťuje, aby státní normy byly v souladu s ostatními právními předpisy,

g) je za ČSSR členem mezinárodních normalizačních organizací a v nich ve spolupráci s ústředními orgány zajišťuje mezinárodní normalizační práce a organizuje účast na nich; koordinuje ostatní mezinárodní normalizační práce,

h) dbá, aby ústřední orgány kontrolovaly zavádění, dodržování a využívání technických norem v podřízených organizacích a v důležitých případech v součinnosti s kontrolními orgány se přesvědčuje, jak jsou státní normy zaváděny, dodržovány a využívány,

i) poskytuje porady v otázkách technické normalizace, vede sbírku státních a oborových norem a provádí dokumentaci zahraničních norem a normalizační literatury; organizuje a zajišťuje mezinárodní výměnu a získávání technických norem; ve spolupráci s orgány ROH pečuje o soustavnou propagaci technické normalizace,

j) pečuje o jednotnou úpravu a členění a číslování technických norem,

k) vydává Věstník, v němž jsou vyhlašovány státní a oborové normy a jiné důležité právní akty týkající se technické normalizace.

(2) Vydavatelství Úřadu vydává státní a oborové normy, jejich seznamy a jiné publikace na úseku technické normalizace.

Ústřední orgány

§ 53

Ústřední orgány plní na úseku technické normalizace v rámci své působnosti zejména tyto úkoly:

a) odpovídají za rozvoj normalizační činnosti v souladu s oborovým řízením, a to včetně odvětví hospodářství řízeného národními výbory, a za uplatňování výsledků normalizační činnosti,

b) řídí, plánují a zajišťují normalizační činnost, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství,

c) v dohodě s Úřadem vydávají v rámci své působnosti směrnice pro normalizační činnost a dozírají na tuto činnost,

d) schvalují, vyhlašují, mění a ruší oborové normy, jejichž schválení si vyhradily, dávají k nim odborný výklad a povolují výjimky z jejich závaznosti; zajišťují soulad oborových norem se státními normami a ostatními právními předpisy,

e) v dohodě s Úřadem řeší, popřípadě zajišťují řešení mezinárodních normalizačních úkolů, vyplývajících z činnosti mezinárodních normalizačních organizací a účastní se mezinárodních normalizačních jednání; ve spolupráci s Úřadem zajišťují ostatní normalizační úkoly vzniklé z jiné mezinárodní spolupráce,

f) pečují o školení pracovníků podřízených organizací o technické normalizaci,

g) hodnotí výsledky normalizační činnosti a na základě podkladů vyžádaných od podřízených organizací a vlastních zkušeností sestavují zprávy o stavu technické normalizace,

h) sledují ekonomické působení technických norem, provádějí rozbor příčin, které snižují jejich ekonomickou účinnost, a navrhují opatření k odstranění těchto příčin,

i) kontrolují plnění opatření k zavádění, dodržování a využívání technických norem v podřízených organizacích; zavádějí povinnou kontrolu výrobků určitého oboru nebo druhu, zda vyhovují platným technickým normám, a pověřují touto kontrolou vhodné zkušební ústavy.

§ 54

(1) Ústřední orgány mohou plněním úkolů uvedených v § 53 s výjimkou základních otázek řízení technické normalizace pověřit podřízené organizace. Pověření se může vztahovat na jednotlivý případ nebo na jednotlivý druh úkolů a může být časově omezeno nebo může být bez časového omezení.

(2) Ústřední orgány mohou v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a v dohodě s Úřadem pověřit podřízenou organizaci řízením technické normalizace v určeném oboru. V pověření stanoví ústřední orgán, kterými úkoly organizaci pověřuje, a vhodným způsobem vymezí obor.

(3) Oprávnění schvalovat oborové normy může být uděleno organizaci jen v dohodě s Úřadem, popřípadě i v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, a musí být vyhlášeno ve Věstníku Úřadu.

§ 55

Ustanovením § 53 písm. i) a ustanovením § 54 není dotčena působnost orgánů dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

§ 56

Styk a spolupráce pověřené organizace s organizacemi, jejichž činnost spadá do oboru nebo s ním souvisí, nebo které jsou pověřeny kontrolou činnosti v oboru, se uskutečňuje přímo, přičemž je třeba o důležitých otázkách informovat příslušné ústřední orgány.

§ 57

Výrobní hospodářské jednotky a organizace na témže stupni řízení

Výrobní hospodářské jednotky a organizace na témže stupni řízení plní na úseku technické normalizace zejména tyto úkoly:

a) odpovídají za rozvoj a uplatnění normalizační činnosti v oboru své působnosti, aby vedla ke zvýšení efektivnosti v národním hospodářství; spolupracují na normalizačních úkolech s pověřenými organizacemi,

b) navrhují s technickoekonomickým odůvodněním zařazení normalizačních úkolů do příslušných plánů technické normalizace, sestavují podnikový plán technické normalizace a sledují jeho plnění,

c) řeší normalizační úkoly zařazené do plánu technické normalizace,

d) vypracovávají a projednávají návrhy státních a oborových norem, návrhy opatření a závěrečné zprávy k nim a předkládají je ke schválení,

e) vypracovávají, projednávají, schvalují a vydávají podnikové normy,

f) zavádějí státní, oborové a své podnikové normy a v rámci své působnosti kontrolují jejich dodržování; seznamují své pracovníky s technickými normami dotýkajícími se jejich činnosti,

g) sledují ekonomické působení technických norem, provádějí rozbor příčin, které snižují jejich ekonomickou účinnost, a navrhují opatření k odstranění těchto příčin,

h) sledují normalizační činnost v zahraničí v oboru své působnosti, sledují mezinárodní normalizační práce a pečují o využití zkušeností získaných touto činností; podílí se na práci mezinárodních normalizačních organizací a při zavádění mezinárodních normalizačních dohod,

i) provádějí výměnu zkušeností na úseku technické normalizace s podniky s příbuznou výrobou,

j) spolupracují s ostatními organizacemi při tvorbě jejich norem a účastní se jejich projednávání,

k) vedou sbírku norem všech stupňů, týkajících se jejich působnosti, a vedou evidenci změn těchto norem.

§ 58

Účast revolučního odborového hnutí

Revoluční odborové hnutí, zejména orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a Vědeckotechnická společnost vykonávají v oblasti technické normalizace tuto hlavní činnost:

a) účastní se řešení normalizačních úkolů sledujících zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících jako neopomenutelný účastník, a to zejména jsou-li předmětem normalizačního úkolu:

1. výrobky přímo sloužící ochraně pracovníků před nebezpečím úrazu nebo nemoci, jako například kryty, rukavice, brýle, ochranné oděvy,

2. zařízení nebezpečná již svou povahou, jako například pily a lisy, při nichž normalizace sleduje snížení obecné nebezpečnosti těchto zařízení účelnou změnou konstrukce,

3. pracovní a technologické postupy, při nichž je nebezpečí úrazu nebo onemocnění, jako například při svařování, montáži, obsluze nebo údržbě elektrického vedení,

4. stavba a úprava provozů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s nebezpečím požáru nebo výbuchu,

5. stanovení znaků, značek a symbolů pro označování míst s nebezpečím úrazu, výbuchu a požáru,

b) mohou se účastnit řešení ostatních normalizačních úkolů, jejichž předmět je používán širokým okruhem pracovníků nebo je zvlášť důležitý pro národní hospodářství,

c) spolupůsobí při školení o technické normalizaci a při seznámení pracovníků s působením a metodami technické normalizace,

d) sledují zavádění důležitých technických norem a spolupůsobí k odstraňování příčin, které zavedení technických norem brzdí nebo znemožňují.


ČÁST SEDMÁ

Závěrečná ustanovení

§ 59

Zrušují se:

směrnice z 25. července 1959 o povolování výjimek ze závaznosti státních norem, vyhlášené v částce č. 67 Ú. l. z r. 1959,

vzorový normalizační regulativ, vyhlášený ve Věstníku Úřadu č. 3/1959,

směrnice z 10. března 1960 o postupu při zpracování normalizačního úkolu a o předkládání návrhů státních norem Úřadu pro normalizaci, registrované v částce 19 Sbírky zákonů z r. 1960,

směrnice z 1. března 1961 o tvorbě, číslování a evidenci oborových norem a o povolování výjimek z jejich závaznosti, vyhlášené ve Věstníku Úřadu č. 4/1961.

§ 60

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.


Předseda:

Křovina v. r.

Poznámky pod čarou

*) Praha 1, Václavské náměstí č. 19.

*) § 242 hospodářského zákoníku.

Přesunout nahoru