Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 199/1964 Sb.Vyhláška předsedy Československé akademie věd a ministra školství a kultury o výchově nových vědeckých pracovníků

Částka 85/1964
Platnost od 12.12.1964
Účinnost od 01.01.1965
Zrušeno k 01.10.1977 (39/1977 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

199

VYHLÁŠKA

Předsedy Československé akademie věd a ministra školství a kultury

ze dne 11. listopadu 1964

o výchově nových vědeckých pracovníků

Předseda Československé akademie věd a ministr školství a kultury v dohodě s předsedou Státní komise pro vědecké hodnosti, předsedou Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a vedoucími ostatních zúčastněných ústředních orgánů stanoví k provedení § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd a podle § 22 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb.:


Účel a formy výchovy nových vědeckých pracovníků

§ 1

Účelem výchovy nových vědeckých pracovníků, organizované podle této vyhlášky, je připravit dostatečný počet vědecky kvalifikovaných pracovníků s marxisticko-leninským světovým názorem, schopných samostatné tvůrčí vědecké práce, aktivně se podílejících na úsilí pracujícího lidu o všestranný rozvoj naší společnosti a o její postupný přechod ke komunismu.

§ 2

Předpoklady pro výchovu nových vědeckých pracovníků se vytvářejí již na školách, kde jsou vyhledáváni žáci a studenti nadaní pro teoretickou činnost a kde je též podněcován jejich zájem o vědeckou práci. Výběr a přípravu mládeže projevující schopnosti pro tvůrčí práci ve vědě a technice řídí a organizuje na školách všech stupňů a druhů (zejména na středních všeobecně vzdělávacích školách a na vysokých školách) ministerstvo školství a kultury. Studenty nadané pro vědeckou práci zařazují vysoké školy již během studia do diferencované přípravy k vědecké práci. Pracoviště vědeckovýzkumné a vývojové základny spolupracují s vysokými školami v péči o talentované studenty vyšších ročníků a zapojují je do vědeckovýzkumných prací. Umístění těchto studentů po absolvování vysoké školy zajišťuje ministerstvo školství a kultury podle příslušných předpisů *).

§ 3

(1) Výchova nových vědeckých pracovníků se organizuje v těchto základních formách:

a) vědecká aspirantura řádná nebo externí,

b) vědecká příprava při práci na plánovaných výzkumných úkolech.

(2) Výchova ve všech uvedených formách se skládá ze studia odborného, studia marxismu-leninismu a studia jazykového.

(3) Výchova se zakončuje vypracováním kandidátské disertační práce *).

§ 4

Školící a mateřské pracoviště

(1) Výchova nových vědeckých pracovníků se uskutečňuje na školících pracovištích Československé akademie věd, Slovenské akademie věd, vysokých škol a ústředních orgánů. Za školící pracoviště pro daný vědní obor je možno považovat pouze taková, která poskytují záruku pro kvalitní výchovu nových vědeckých pracovníků, významnou částí svého tematického zaměření pracují vědecky v daném oboru, pracuje na nich kolektiv vynikajících odborníků z tohoto oboru a působí na nich jako školitelé pracovníci s kvalifikací uvedenou v § 14 odst. 2. Československá akademie věd určuje, která vědeckovýzkumná pracoviště ústředních orgánů jsou v jednotlivých vědních oborech školícími pracovišti. Školící pracoviště na vysokých školách určuje ministerstvo školství a kultury.

(2) Školící pracoviště organizují výchovu ve spolupráci se zúčastněnými vědeckovýzkumnými pracovišti a v dohodě s příslušnými komisemi pro obhajoby kandidátských disertačních prací.

(3) Školící pracoviště poskytuje pomoc při sestavení studijního plánu a ve studijních otázkách každému, kdo se připravuje k získání vědecké hodnosti v oboru, v němž je školící pracoviště pověřeno vychovávat nové vědecké pracovníky.

(4) Je-li pracovník vychováván pro potřebu určitého pracoviště, považuje se toto pracoviště za jeho pracoviště mateřské. Mateřské pracoviště se účastní na řešení důležitých otázek týkajících se výchovy pracovníka, pokud jsou uvedeny v dalších ustanoveních této vyhlášky.

§ 5

Řízení a plánování výchovy

(1) Výchovu nových vědeckých pracovníků řídí Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury podle objektivních potřeb vědy a techniky a celého národního hospodářství; určuje obory pro výchovu vědeckých pracovníků, vydává obecně závazné předpisy pro tuto oblast, kontroluje jejich dodržování, po stránce kvalitativní i průběh a výsledky výchovy a koordinuje činnost školících pracovišť.

(2) Všechny ústřední orgány sledují stavy a potřebu vědeckých pracovníků ve svých resortech, sestavují návrhy plánů jejich výchovy s přihlédnutím k dlouhodobým perspektivám a řídí plnění těchto plánů . Spravují podřízená školící pracoviště.

(3) Plán výchovy nových vědeckých pracovníků je součástí státního plánu rozvoje vědy a techniky.

ODDÍL I

Vědecká aspirantura

ČÁST 1

Řádná vědecká aspirantura

§ 6

(1) Řádná vědecká aspirantura (dále jen "aspirantura") trvá zpravidla tři roky.

(2) Vedoucí školícího pracoviště *) může výjimečně povolit prodloužení doby aspirantury nejvýše o rok; je-li stipendium vypláceno mateřským pracovištěm, může tak učinit jen v dohodě s jeho vedoucím (§ 40 odst. 1).

A. Přijímací řízení

§ 7

(1) Školící pracoviště obsazují podle plánu výchovy místa aspirantů zpravidla na základě konkursu nebo výjimečně na návrh mateřských pracovišť.

(2) Konkurs vyhlašuje vedoucí školícího pracoviště s určením vědních oborů.

Podmínky přijetí

§ 8

(1) Do aspirantury mohou být přijati uchazeči s vysokoškolským vzděláním mladší 35 let , kteří vyhovují požadavkům kladeným na pracovníky vědeckovýzkumných pracovišť a vysokých škol *) a podrobili se s úspěchem přijímací zkoušce.

(2) V teoretických oborech **) se mohou absolventi vysokých škol přijímat k vědecké výchově přímo po absolvování vysoké školy. Od ostatních uchazečů o aspiranturu se požaduje nejméně dvouletá úspěšná praxe ve zvoleném nebo příbuzném oboru po ukončení vysokoškolského studia; v klinických oborech veterinárních se požaduje praxe nejméně tříletá, v klinických oborech lékařských nejméně tříletá praxe s osvědčením o specializaci I. stupně. Vedoucí školícího pracoviště může z požadavků praxe i její předepsané délky povolit výjimku podle povahy oboru; výjimku však nelze povolit v klinických oborech lékařských nebo veterinárních.

(3) Absolventům vysokoškolského studia při zaměstnání, kteří absolvovali úspěšnou praxi v oboru před započetím studia a v jeho průběhu, může být tato praxe uznána, byla-li konána na místě, na kterém uchazeč získal potřebný přehled a odbornou praxi.

(4) K přijetí cizího státního příslušníka do aspirantury je třeba souhlasu nadřízeného ústředního orgánu.

§ 9

(1) Uchazeč hlásící se k přijetí do aspirantury na základě konkursu podává žádost na školícím pracovišti ve lhůtě stanovené konkursem a uvědomí o tom svého zaměstnavatele.

(2) Je-li uchazeč vysílán do aspirantury mateřským pracovištěm, podává návrh k přijetí vedoucí mateřského pracoviště po projednání s orgány společenských organizací.

(3) K návrhu nebo žádosti s e připojí tyto doklady:

a) životopis s doklady o vzdělání, o dosavadní odborné praxi, v klinických oborech lékařských též osvědčení o dosažení specializace I. stupně, případně další doklady, jako např. o zkouškách z marxismu-leninismu, z ruštiny a jiných světových jazyků (§ 10 odst. 4);

b) komplexní politické, morální a pracovní hodnocení a vyjádření zaměstnavatele k žádosti (u absolventů vysokých škol bez praxe vyjádření fakulty), projednané s uchazečem a s orgány společenských organizací; v hodnocení se provede i rozbor výsledků dosavadní odborné činnosti uchazeče; nebude-li komplexní hodnocení uchazeče a vyjádření zaměstnavatele přiloženo ihned k žádosti, vyžádá si ho školící pracoviště od zaměstnavatele uchazeče;

c) soupis publikovaných i nepublikovaných prací uchazeče, popř. odborné posudky těchto prací.

Přijímací zkouška

§ 10

(1) Všichni uchazeči o aspiranturu, bez ohledu na to, zda se přihlásili na základě konkursu nebo byli navrženi mateřským pracovištěm, konají na školícím pracovišti přijímací zkoušku před přijímací komisí . Účelem přijímací zkoušky je celkově ověřit v osobním rozhovoru s uchazečem jeho předpoklady k vědecké práci.

(2) K přijímací zkoušce pozve uchazeče, který jinak splňuje všechny podmínky přijetí, vedoucí školícího pracoviště.

(3) Při zkoušce má uchazeč prokázat větší schopnosti a nadání pro zvolený obor než průměrný absolvent vysoké školy; dále má prokázat znalosti základů marxismu-leninismu včetně jejich praktické aplikace a znalosti ruštiny a aspoň jednoho dalšího světového jazyka (němčiny, angličtiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny) v rozsahu předepsaném pro vysoké školy. Přijímací zkouška je ústní a trvá zpravidla nejdéle dvě hodiny.

(4) Na základě předložených dokladů upustí přijímací komise od ověření znalostí ze zvoleného oboru nebo z marxismu-leninismu nebo jazyků u uchazečů, kteří nejsou povinni konat z těchto předmětů během aspirantury kandidátskou zkoušku (§ 25 odst. 3, § 27 odst. 3 a § 28 odst. 3).

§ 11

(1) Přijímací komise se skládá z předsedy a zpravidla dvou dalších členů. Předsedou je vedoucí školícího pracoviště nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou školitel a vědecký pracovník nebo vynikající odborník působící v příslušném oboru; tímto členem je obvykle zástupce příslušné komise pro obhajobu. V případě, že uchazeč koná přijímací zkoušku ze základů marxismu-leninismu, je členem přijímací komise též pracovník katedry marxismu-leninismu. Podle potřeby jsou členy přijímací komise rovněž pracovníci kateder ruského a druhého světového jazyka, kteří ověří jazykové znalosti uchazečů a navrhnou přijímací komisi, zda je nutné, aby uchazeč konal ještě kandidátskou zkoušku z jazyků. Přijímací zkoušce může být přítomen též zástupce mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4).

(2) Přijímací komise se usnáší o výsledku přijímací zkoušky v neveřejném zasedání, a to většinou hlasů všech svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda. Celkové zhodnocení výsledků přijímací zkoušky se vyjádří stupněm "prospěl" nebo "neprospěl".

(3) Přijímací komise zároveň rozhodne, zda je nutné, aby uchazeč v jiném než společenskovědním oboru, který absolvoval na vysoké škole učební předmět základy marxismu-leninismu a vykonal tam z tohoto předmětu zkoušky stanovené učebním plánem, konal ještě kandidátskou zkoušku z tohoto předmětu. Určí také, zda je nutné, aby uchazeč konal ještě kandidátskou zkoušku z jazyků.

(4) O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis, v němž přijímací komise případně uvede svá doporučení ke stanovení předmětů odborné kandidátské zkoušky a individuálního studijního plánu.

(5) Po zkoušce oznámí předseda přijímací komise uchazeči její výsledek a vydá mu o ní písemné potvrzení. Neprospěl-li uchazeč, oznámí mu předseda komise stručně důvody.

(6) Vykoná-li úspěšně přijímací zkoušku více uchazečů než je plánovaný počet nově přijatých, určí přijímací komise pořadí a veřejně je vyhlásí. Při stanovení pořadí přihlédne přijímací komise též k praxi a publikační činnosti uchazečů.

(7) Uchazeč, který při přijímací zkoušce neprospěl, může ji opakovat nejdříve po jednom roce.

Přijetí za aspiranta

§ 12

(1) O přijetí uchazečů do aspirantury rozhodne podle výsledku přijímací zkoušky vedoucí školícího pracoviště, popř. též v dohodě s vedoucím mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4).

(2) S přijetím uchazeče do aspirantury přijímá školící pracoviště povinnost zabezpečit aspiranta stipendiem a uhradit za něj i ostatní výdaje (§ 40 odst. 5). V případě, že jde o uchazeče, který má být vychováván pro potřebu mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4), přijímá uvedenou povinnost toto pracoviště.

(3) S uchazečem přijatým do aspirantury rozváže zaměstnavatel pracovní poměr dnem nástupu do aspirantury. *) Nástupní termín určí vedoucí školícího pracoviště podle provozních podmínek školícího pracoviště, popř. též po dohodě s vedoucím mateřského pracoviště aspiranta (§ 4 odst. 4).

§ 13

Po ukončení přijímacího řízení předloží vedoucí školícího pracoviště, popř. též vedoucí mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4), svým nadřízeným orgánům seznamy přijatých aspirantů s daty potřebnými pro evidenci o výchově (§ 62); pokud jde o vysoké školy, též ministerstvu školství a kultury.

B. Odborné vedení

§ 14

Školitel

(1) Odborné vedení aspiranta je svěřeno školiteli.

(2) Školiteli mohou být členové akademií věd, doktoři věd, profesoři, docenti, vedoucí a samostatní vědečtí pracovníci. Vedoucí školících pracovišť, na vysokých školách po vyjádření vědecké rady fakulty, pověřují funkcí školitelů vědecké pracovníky vyhovující těmto kvalifikačním předpokladům ve vědních oborech, v nichž je školící pracoviště určeno pro výchovu nových vědeckých pracovníků. K pověření funkcí školitele v jiných vědních oborech je třeba souhlasu Československé akademie věd, na vysokých školách ministerstva školství a kultury. Výjimečně mohou být funkcí školitele pověřeni i jiní pracovníci téže vědecké úrovně jako výše uvedení. K jejich pověření je rovněž třeba souhlasu Československé akademie věd; na vysokých školách souhlasu ministerstva školství a kultury.

(3) Školitele jednotlivým aspirantům ustanovuje vedoucí školícího pracoviště. Jednomu školiteli nemá být zpravidla přiděleno současně ke školení více než pět pracovníků. Přidělení aspiranti se počítají do výzkumného kolektivu vedeného školitelem. Školícím pracovištěm aspiranta je vědeckovýzkumné pracoviště, na němž je školitel aspiranta pověřen vykonáváním této funkce.

(4) Vedení aspirantů je součástí pracovních povinností školitele na školícím pracovišti při vedení vědeckovýzkumného kolektivu. Vedení aspirantů na vysokých školách se školitelům započítává do pedagogických povinností. *) Školitel je povinen věnovat se výchově tak, aby aspirant byl soustavně veden k tvůrčí vědecké práci, a to na úkolech školícího pracoviště. Sestavuje s aspirantem individuální studijní plán, volí v dohodě s ním, popř. též s jeho mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), téma kandidátské disertační práce a řídí práci aspiranta na tomto tématu, navrhuje podle potřeby konzultace u jiných odborníků (vedlejších školitelů) nebo zařazení do skupinového vědeckého studia, vyslání aspiranta na studijní pobyt na externí pracoviště nebo do ciziny. Odpovídá celkově za průběh studia aspiranta a navrhuje, jak má být studium věcně i finančně zabezpečeno.

§ 15

Vedlejší školitel

Vedoucí školícího pracoviště může na návrh školitele ustanovit aspirantu vedlejšího školitele pro určitý věcný i časový úsek studia z vědeckých nebo odborných pracovníků školícího pracoviště nebo s předchozím souhlasem jejich pracoviště i z pracovníků působících jinde.

C. Studium

§ 16

Metody studia

Během výchovy osvojuje si aspirant metody vědecké práce, prohlubuje si znalosti svého oboru a teoretické znalosti předmětů odborné kandidátské zkoušky, zdokonaluje si znalosti marxismu-leninismu a jazyků, koná příslušné zkoušky a pracuje na kandidátské disertační práci, která je výsledkem jeho soustavné a samostatné činnosti při vědecké práci.

§ 17

Studijní plán

(1) Náplň studia se určuje v individuálním studijním plánu aspiranta, který schvaluje vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele nejdéle do dvou měsíců od přijetí aspiranta do výchovy.

(2) Studijní plán obsahuje zásadní linii práce aspiranta. Jsou v něm uvedeny nejdůležitější úkoly charakterizující obsah a postup studia. Studijní plán sestavuje školitel za účasti aspiranta; musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění hlavních úkolů v předem stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu školení.

(3) Návrh studijního plánu projedná školitel před předložením vedoucímu školícího pracoviště v oddělení nebo katedře, kde se má školení konat, a popř. též s mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), s nímž též dohodne konkrétní podmínky spolupráce při výchově.

(4) Studijní plán je závazný pro všechny zúčastněné činitele. Je-li třeba jej ze závažných důvodů měnit, nutno změnu projednat stejným způsobem, jako při schvalování původního studijního plánu.

Studium marxismu-leninismu

§ 18

(1) Cílem studia marxismu-leninismu je osvojení znalostí speciálních problémů marxistické teorie a metody v úzké spojitosti s odborným zaměřením kandidátské práce či oboru. Výuka marxismu-leninismu se soustřeďuje k aspektům filosofické problematiky vědního oboru aspiranta (všude tam, kde to povaha oboru připouští), k důležitým otázkám socialistické ekonomiky a k zákonitostem soudobých sociálně politických procesů.

(2) Studium marxismu-leninismu řídí katedry dialektického a historického materialismu vysokých škol, kde tyto katedry nejsou zřízeny, katedry základů marxismu-leninismu, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd též vlastní organizační jednotky (dále jen "katedry"). Je-li školící pracoviště mimo sídlo katedry pověřené řízením studia aspirantů v marxismu-leninismu, může ministerstvo školství a kultury výjimečně povolit, aby se vyučování marxismu-leninismu dálo jiným způsobem, je-li zaručena potřebná úroveň vyučování; v tom případě hradí náklady spojené s vyučováním příslušné školící pracoviště, popř. mateřské pracoviště (§ 4 odst. 4), pro jejichž aspiranty se školení koná.

§ 19

(1) Pro aspiranty, kteří nekonají kandidátskou zkoušku z marxismu-leninismu (§ 11 odst. 3), pořádají katedry přednášky, diskusní večery a setkání s odborníky, kteří se filosoficky zabývají metodickými otázkami moderní vědy, s kvalifikovanými ekonomy socialismu a zkušenými pracovníky našeho politického života. Katedry přitom spolupracují se školícími pracovišti tak, aby se světonázorové a obecné metodologické otázky v příslušném vědním oboru staly součástí odborného vedení aspiranta ze strany školitele a školícího pracoviště.

(2) Pro aspiranty, kteří konají kandidátské zkoušky z marxismu-leninismu, organizují katedry ve spolupráci se školícími pracovišti výuku marxismu-leninismu, zpravidla ve dvousemestrových kursech. Ministerstvo školství a kultury vydává v dohodě s Československou akademií věd k obecné problematice této výuky vzorový tematický plán studia.

(3) Pro pomoc aspirantům zařazeným do výchovy v oblasti věd společenských, kteří vypracovávají ke zkoušce z marxismu-leninismu písemnou práci (§ 27 odst. 4), organizují katedry konzultace.

(4) Rektor vysoké školy zařadí jednotlivé aspiranty do studia na katedře ihned po skončení přijímacího řízení, a to na žádost vedoucích školících pracovišť. Do studia na katedře akademie věd přihlašují aspiranty vedoucí školících pracovišť prostřednictvím úřadu presidia Československé akademie věd, popř. úřadu předsednictva Slovenské akademie věd.

Jazykové studium

§ 20

(1) Jazykového studia se zúčastní aspiranti, kterým bylo podle rozhodnutí přijímací komise (§ 11 odst. 3) uloženo vykonat jazykové kandidátské zkoušky, nepovinně i ostatní aspiranti, kteří si zdokonalují své jazykové znalosti.

(2) Jazykové studium záleží ve studiu ruského jazyka a ve studiu druhého světového jazyka, a to angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny.

(3) Cílem jazykového studia je, aby aspirant dosáhl takové znalosti, že bude s to jednat o otázkách svého oboru s potřebnou znalostí odborné terminologie, používat při své práci cizojazyčné odborné literatury a poslouchat odborné přednášky. Mimoto si má aspirant osvojit nejběžnější formu písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva a resumé apod.).

(4) Jazyk ruský a druhý jazyk se studuje na jazykových katedrách vysokých škol, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd též ve vlastních organizačních jednotkách (dále jen "jazykové katedry") a v jazykových kursech v rámci lidových universit Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí (dále jen "lidové university"). *) Je-li školící pracoviště mimo sídlo vysoké školy nebo v sídle vysoké školy, na níž není zřízena jazyková katedra a v místě školícího pracoviště se nepořádá příslušný jazykový kurs lidové university, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 2 věta druhá.

§ 21

(1) Zařazování jednotlivých aspirantů do jazykových kateder se děje obdobně podle § 19 odst. 4. Do jazykových kursů lidových universit přihlašují aspiranty jejich školící pracoviště.

(2) Jazyk ruský a druhý jazyk se studuje za vedení učitele nejméně dvě hodiny týdně v kroužcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry se souhlasem děkana fakulty, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd se souhlasem vědeckého kolegia jazykovědy v rámci pokynů, které vydává ministerstvo školství a kultury v dohodě s Československou akademií věd.

(3) Po vykonání kandidátských zkoušek může školený pracovník požádat katedru, na které studoval, o individuální konzultace zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii dotčeného oboru.

§ 22

Výroční hodnocení a ostatní kontrola průběhu výchovy

(1) Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za vědeckou a pedagogickou úroveň výchovy aspirantů na svém školícím pracovišti. Dbá o to, aby byly pro ni vytvořeny nejlepší podmínky a aby se stala věcí celého pracoviště, především pak oddělení nebo katedry, kde se pracovník školí. Zajišťuje včasné projednání studijního plánu a témat kandidátských disertačních prací, sleduje a hodnotí práci školitelů a podle potřeby svolává metodické porady školitelů. O výsledku výchovy pravidelně informuje ústavní (vědeckou) radu.

(2) Vedoucí školícího pracoviště provádí koncem každého roku aspirantury na základě písemné zprávy školitelů výroční hodnocení (atestace) studia všech aspirantů, rozhoduje o pokračování v jejich výchově a případné úpravě studijního plánu podle předpokládaného pracovního zařazení aspiranta po ukončení studia. Hodnocení se účastní popř. též zástupci mateřských pracovišť (§ 4 odst. 4). O výsledku hodnocení podává vedoucí školícího pracoviště zprávu nadřízenému orgánu.

(3) Vedoucí školícího pracoviště může, popř. též v dohodě s mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), v průběhu školení v odůvodněných případech změnit formu výchovy, vytvoří-li se tím příznivější podmínky pro studium pracovníka.

§ 23

Práva a povinnosti aspirantů

(1) Aspirant je na školícím pracovišti členem pracovního kolektivu oddělení nebo katedry. Aspirant se účastní pravidelně schůzí, na kterých se projednávají vědecké nebo pedagogické otázky týkající se činnosti oddělení nebo katedry a v jejich rámci se účastní politické a veřejné práce. Je oprávněn používat laboratoří, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů školícího pracoviště v témž rozsahu jako pracovníci tohoto pracoviště.

(2) Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán, konat kandidátské zkoušky a vypracovat kandidátskou disertační práci v termínech stanovených tímto plánem. Za plnění svých povinností odpovídá školiteli.

§ 24

Zajištění studijní kázně

(1) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnosti vyplývající z jeho studijního plánu a z této vyhlášky, vedoucí školícího pracoviště jej napomene.

(2) Při opětovném zanedbání povinností dá vedoucí školícího pracoviště aspirantovi výstrahu, a popř. zpraví o tom též mateřské pracoviště (§ 4 odst. 4).

(3) Neplní-li aspirant ani po výstraze své povinnosti, rozhodne vedoucí školícího pracoviště po vyjádření školitele, popř. též mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4), o zrušení aspirantury.

D. Kandidátské zkoušky a kandidátská disertační práce

§ 25

(1) Kandidátské zkoušky tvoří:

a) odborná zkouška,

b) zkouška z marxismu-leninismu,

c) zkouška z ruského jazyka,

d) zkouška z druhého světového jazyka.

(2) Jednotlivé zkoušky lze konat v libovolném pořadí.

(3) Pokud vykonal aspirant některou z kandidátských zkoušek již před přijetím do aspirantury, např. na vysoké škole v rámci diferencované přípravy studentů k vědecké práci nebo podle vyhlášky Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, nekoná ji znovu během aspirantury; odborné zkoušky se to týká jen v případě, že ještě neprošla doba její platnosti (odst. 4).

(4) Doba platnosti vykonaných kandidátských zkoušek je stanovena v § 4 odst. 4 vyhlášky Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností. *)

§ 26

Odborná zkouška

(1) Odbornou zkoušku vykoná aspirant z širšího vědního základu oboru, v němž se školí, popř. též z příbuzných částí jiných oborů.

(2) Odbornou zkoušku koná aspirant na svém školícím pracovišti.

(3) Od odborné zkoušky nemůže být aspirant osvobozen. Výjimka je možná jen podle ustanovení § 25 odst. 3.

(4) Odborná zkouška je ústní a písemná. Písemná zkouška záleží ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu kandidátské disertační práce. Téma referátu navrhne školitel a schválí vedoucí školícího pracoviště, který může v odůvodněných případech písemnou zkoušku prominout, zejména může-li aspirant předložit publikované původní práce. Referát odevzdá aspirant předsedovi zkušební komise měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

(5) Ústní zkoušku je možno dělit na dílčí zkoušky. Při zkoušce dostává aspirant otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice kandidátské disertační práce. Ústní zkouška trvá nejdéle dvě hodiny; je-li rozdělena na dílčí zkoušky, trvá každá z nich nejdéle hodinu.

(6) Seznam předmětů odborné zkoušky vydá Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro vědecké hodnosti. *) Předměty odborné zkoušky stanoví v konkrétních případech vedoucí školícího pracoviště.

§ 27

Zkouška z marxismu-leninismu

(1) Zkouškou z marxismu-leninismu má aspirant prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu ve všech jeho součástech a že si osvojil poznatky marxistické teorie a metody, zejména pro vědeckou práci ve svém oboru.

(2) Zkouška je ústní, popřípadě též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle 30 minut.

(3) Zkoušku z marxismu-leninismu nekoná aspirant, který je promovaný filosof, historik, právník, ekonom nebo absolvent Vysoké školy stranické - Institutu společenských věd při ÚV KSČ. Nekoná ji také aspirant zařazený do výchovy v oboru, kde některá ze součástí marxismu-leninismu je předmětem odborné kandidátské zkoušky.

(4) Aspiranti v oborech společenských věd, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 3, konají zkoušku z marxismu-leninismu ve formě písemné práce v rozsahu obvyklém pro práce seminární. Práce má být pokud možno zaměřena k metodologickým otázkám vědního oboru aspiranta. Zhodnocení práce provede katedra v pohovoru s aspirantem. V ostatních oborech konají zkoušku z marxismu-leninismu aspiranti, kteří neabsolvovali na vysoké škole učební předmět základy marxismu-leninismu a nevykonali tam z tohoto předmětu zkoušky stanovené učebním plánem a dále ti, kterým přijímací komise uložila vykonat zkoušku z marxismu-leninismu (§ 11 odst. 3).

§ 28

Zkoušky z jazyků

(1) Zkouškou z ruského a druhého světového jazyka má aspirant prokázat, že

a) dovede hovořit na téma svého oboru,

b) je schopen plynule číst a překládat do mateřského jazyka odborný text ze svého oboru s použitím slovníku při obtížných výrazech.

(2) Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle 30 minut.

(3) Zkoušku z příslušného jazyka koná pouze aspirant, kterému uložila přijímací komise tuto zkoušku vykonat. Aspirant, který vykonal z příslušného jazyka státní zkoušku nebo prokáže, že tento jazyk je jeho mateřským jazykem nebo prokáže, že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, nekoná zkoušku z příslušného jazyka. Nekoná ji také aspirant, který se specializuje v oboru příslušného jazyka.

(4) Zkoušku z příslušného jazyka koná aspirant na katedře, která řídila toto jeho studium.

§ 29

Pro cizí státní příslušníky přijaté do aspirantury platí, pokud jde o zkoušky z marxismu-leninismu a zkoušky jazykové, zvláštní úprava. *)

Zkušební komise

§ 30

(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů.

(2) Předsedu a členy zkušební komise jmenuje předseda příslušné komise pro obhajobu na návrh vedoucího školícího pracoviště z odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru s vědeckou hodností nebo s vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně.

§ 31

(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu a pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dvou dalších členů.

(2) Předsedy zkušebních komisí jsou vedoucí příslušných kateder nebo jimi určení zástupci.

(3) Dalšími členy komise jsou školitel aspiranta nebo jím vyslaný zástupce a pracovník příslušné katedry, kterého určí vedoucí katedry.

§ 32

(1) Zkušební komise jednají o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnášejí se většinou hlasů všech svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni:

prospěl, neprospěl.

(3) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis, který podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise aspirantovi potvrzení.

§ 33

Neprospěl-li aspirant při odborné kandidátské zkoušce, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

§ 34

Kandidátská disertační práce

(1) Kandidátská disertační práce musí prokázat způsobilost k tvůrčí vědecké práci řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.

(2) Téma kandidátské disertační práce volí školitel v dohodě s aspirantem, a popř. též s jeho mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4) tak, aby bylo součástí závažného plánovaného úkolu nebo na něj přímo navazovalo, aby bylo výsledkem účelně zaměřené vědecké činnosti a nebylo zpracováno pouze pro kandidátské řízení a aby aspirant na něm mohl pracovat samostatně, i v případě, že jde o vědeckou práci kolektivní. Téma kandidátské disertační práce schvaluje vedoucí školícího pracoviště nejpozději do konce prvního roku výchovy. Podle okolností může být určeno rámcově a v průběhu řešení upraveno.

(3) Průběh práce i její ukončení se na školícím pracovišti postupně hodnotí v pracovním kolektivu.

(4) Schválí-li vedoucí příslušného oddělení nebo katedry vypracovanou kandidátskou disertační práci, odevzdá ji aspirant vedoucímu školícího pracoviště, aby dal souhlas k jejímu předložení k obhajobě.

(5) Neodevzdá-li aspirant kandidátskou disertační práci do konce určené doby aspirantury (ani po případném jejím prodloužení - § 6 odst. 2), může ji pak dokončit a odevzdat jen při zaměstnání.

E. Přerušení a ukončení aspirantury

§ 35

Přerušení aspirantury

(1) Ze závažných důvodů (zejména z důvodu nástupu vojenské základní služby nebo mateřské dovolené) může vedoucí školícího pracoviště, popř. též v dohodě s mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), přerušit aspiranturu. Přerušení aspirantury oznámí vedoucí školícího pracoviště svému nadřízenému orgánu.

(2) Celková doba přerušení aspirantury nesmí přesahovat 18 měsíců a ve zcela výjimečných případech 24 měsíců. Doba přerušení aspirantury se nezapočítává do celkové doby aspirantury stanovené v § 6. Přerušením aspirantury nejsou dotčeny nároky aspirantů, které jim vyplývají z předpisů o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení (§ 39 odst. 2).

§ 36

Úspěšné ukončení aspirantury

(1) Aspirantura je úspěšně ukončena vykonal-li aspirant předepsané kandidátské zkoušky a vypracoval kandidátskou disertační práci způsobilou k předložení k obhajobě.

(2) Potvrzení o úspěšném ukončení aspirantury vydá aspirantovi vedoucí školícího pracoviště.

§ 37

Umístění absolventů aspirantury

Školící pracoviště doporučí aspirantu po úspěšném ukončení výchovy umístění odpovídající jeho kvalifikaci. Pokud byl však aspirant vychováván pro potřebu mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4) doporučí mu umístění toto pracoviště, které má zároveň přednostní právo, aby aspirant byl na něm umístěn.

§ 38

Zrušení aspiranetury

(1) Vedoucí školícího pracoviště zruší aspiranturu po vyjádření školitele

a) neprospěl-li aspirant při opakované kandidátské zkoušce;

b) neplnil-li aspirant soustavně bez závažných důvodů studijní plán, přestože mu byla dána výstraha (§ 24 odst. 3);

c) je-li patrno, že aspirant nemůže zvládnout dané úkoly;

d) bylo-li výroční hodnocení jeho studia záporné (§ 22 odst. 2);

e) vyjde-li najevo, že při přijetí nesplňoval podmínky přijetí nebo odpadnou-li tyto podmínky během aspirantury;

f) ze závažných důvodů na žádost aspiranta.

(2) Zrušení aspirantury oznámí vedoucí školícího pracoviště svému nadřízenému orgánu, popř. též mateřskému pracovišti (§ 4 odst. 4).

F. Právní postavení a finanční zabezpečení aspirantů

§ 39

(1) Po dobu trvání aspirantury není aspirant v pracovním poměru. Pokud jde o pracovní dobu, hmotnou odpovědnost za škody aspirantem způsobené a odškodňování pracovních úrazů vztahují se na aspiranta pracovněprávní předpisy platné pro pracovníky školícího pracoviště.

(2) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení aspirantů se řídí platnými předpisy. *)

(3) Aspirant má v každém kalendářním roce nárok na pracovní volno v délce odpovídající dovolené na zotavenou stanovené podle § 2 odst. 1-4 zákona č. 81/1959 Sb., o placené dovolené na zotavenou, na kterou by měl jinak nárok jako pracovník školícího pracoviště.

§ 40

(1) Školící pracoviště poskytují aspirantům stipendium. Pokud je však aspirant vychováván pro potřebu mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4), poskytuje mu stipendium toto pracoviště. Výše stipendií se stanoví usnesením vlády. *)

(2) Při nepřítomnosti v práci pro nemoc, úraz a u aspirantek také pro těhotenství nebo mateřství nepřísluší aspirantu stipendium od prvního dne nepřítomnosti v práci.

(3) Po dobu pracovního volna (§ 39 odst. 3) aspirantu stipendium náleží.

(4) Prostředky na stipendia pro aspiranty plánují ústřední orgány ve fondu vědy a techniky a ve svých rozpočtech **) se souhlasem Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(5) Cestovní, stěhovací a jiné výdaje, odměny externím školitelům, příp. další výdaje, hradí za aspiranty přijaté na základě konkursu školící pracoviště; jde-li o aspiranty vyslané k výchově, jejich mateřské pracoviště.

§ 41

(1) Pro studium aspiranta se používá věcného vybavení školícího pracoviště používaného pro řešení výzkumných úkolů. Akademie věd, ministerstvo školství a kultury a ústřední orgány umožňují aspirantům, aby se seznámili s přístroji a zařízeními, jakož i metodami práce, používanými i na jiných vědeckovýzkumných pracovištích a na vysokých školách.

(2) Nelze-li bez ohrožení výsledku studia vystačit s dosavadním věcným vybavením školícího pracoviště a má-li aspirant podle studijního plánu konat experimentální a jiné práce vyžadující zvláštních zařízení a pomůcek, které nejsou dosažitelné popř. ani na mateřském pracovišti (§ 4 odst. 4), sestaví školitel s aspirantem jejich seznam a předloží jej vedoucímu školícího pracoviště, který se popř. dohodne též s mateřským pracovištěm, o jejich včasném zařazení do hospodářského a finančního plánu školícího, popř. mateřského pracoviště. Nově požadovaná zařízení musí být toho druhu, aby jich bylo možno použít pro vědeckou činnost školícího, popř. mateřského pracoviště.

§ 42

Uchazečům, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejdéle tří dnů.

ČÁST 2

Externí vědecká aspirantura

§ 43

Obecná ustanovení

(1) Externí vědecká aspirantura (dále jen "externí aspirantura") je určena pro pracovníky, kteří se školí mimo pracoviště svého zaměstnavatele. Školící pracoviště může při přijetí do externí aspirantury požadovat, aby pracovník během externí aspirantury absolvoval též studijní pobyt na školícím pracovišti (§ 53).

(2) Výchova vědeckých aspirantů v externí aspirantuře probíhá bez přerušení zaměstnání.

(3) Doba externí aspirantury se stanoví individuálně podle vědecké průpravy externího aspiranta, nejvýše však na pět let.

§ 44

Pracovní úlevy

(1) Uchazečům, kteří byli pozváni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejdéle tří dnů.

(2) K výkonu experimentálních, popř. jiných studijních prací, kandidátských zkoušek a k obhajobě kandidátské disertační práce podle studijního plánu externího aspiranta, přísluší mu placené volno. Délku v rozsahu nepřesahujícím 30 pracovních dnů ve školním roce dohodne vedoucí školícího pracoviště se zaměstnavatelem externího aspiranta. Zákonný nárok externího aspiranta na dovolenou na zotavenou není dotčen. Zaměstnavatel může podle svých možností poskytnout externímu aspirantu neplacené pracovní volno na doporučení školitele.

§ 45

Podpůrná platnost ustanovení o aspirantuře

(1) Přijímací řízení s uchazeči o externí aspiranturu se provádí podle ustanovení § 7 - 13 s těmito odchylkami:

a) Do externí aspirantury jsou pracovníci zpravidla pracovištěm svého zaměstnavatele vysíláni.

b) Pro uchazeče o externí aspiranturu se nestanoví horní věková hranice.

c) Hlásí-li se uchazeč k přijetí do externí aspirantury v konkursu musí k žádosti předložit, mimo doklady uvedené v § 9 odst. 3, písemné prohlášení zaměstnavatele, že souhlasí se studiem uchazeče v externí aspirantuře.

d) Na přijímání externích aspirantů se nevztahuje ustanovení § 12 odst. 2 a 3.

(2) Pro odborné vedení externích aspirantů, jejich studium, kandidátské zkoušky a pro ukončení externí aspirantury platí obdobně ustanovení §§ 14 až 38 s výjimkou ustanovení § 23 odst. 1 věty druhé a § 37.

(3) Pro finanční a věcné zabezpečení studia externích aspirantů platí obdobně ustanovení § 40 odst. 5 a § 41. Při cestách, které externí aspirant vykoná v přímé souvislosti s přípravou kandidátské disertační práce, náleží mu náhrada cestovních výdajů jako při pracovní cestě. Při cestách, konaných v rámci přípravy k předepsaným kandidátským zkouškám, přísluší externímu aspirantu pouze náhrada jízdného.

ODDÍL II

Vědecká příprava při práci na plánovaných výzkumných úkolech

§ 46

(1) Vědecká příprava při práci na plánovaných výzkumných úkolech (dále jen "vědecká příprava") je určena zpravidla pro pracovníky školících pracovišť.

(2) Vědecká příprava se uskutečňuje jako součást pracovních povinností školených pracovníků.

(3) Doba vědecké přípravy se stanoví individuálně podle vědecké průpravy školeného pracovníka nejvýše však na pět let.

§ 47

(1) Školící pracoviště přijímají do vědecké přípravy pracovníky v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků po projednání s orgány společenských organizací.

(2) Pracovník navržený do vědecké přípravy musí vyhovovat podmínkám stanoveným v § 8 s tím rozdílem, že se nestanoví horní věková hranice.

§ 48

Podpůrná platnost ustanovení o aspirantuře

(1) Pro přijímání pracovníků do vědecké přípravy platí obdobně ustanovení § 10-13 s výjimkou § 11 odst. 6 a § 12 odst. 2 a 3.

(2) Pro odborné vedení pracovníků školených ve vědecké přípravě, jejich studium, kandidátské zkoušky i pro ukončení vědecké přípravy, platí obdobně ustanovení § 14-38 s výjimkou ustanovení § 37. Pro věcné zabezpečení vědecké přípravy platí obdobně ustanovení § 41.

ODDÍL III

Skupinové vědecké studium

§ 49

(1) Cílem skupinového vědeckého studia (dále jen "skupinové studium") je sdružit pracovníky ve stejném nebo příbuzném oboru za účelem získání teoretických znalostí a vědomostí potřebných k úspěšné vědecké práci v plné šíři příslušného oboru a popř. k vykonání kandidátských zkoušek.

(2) Skupinové studium je určeno jednak pro pracovníky, kteří jsou zařazeni do některé z forem organizované výchovy vědeckých pracovníků a jednak i pro ostatní pracovníky dosud nezařazené do organizované výchovy, pokud si chtějí připravit k vykonání kandidátských zkoušek, popř. si zvýšit svou odbornou úroveň.

§ 50

(1) Ke skupinovému studiu mohou být pracovníci přijati jen se souhlasem svého zaměstnavatele; řádní vědečtí aspiranti se souhlasem vedoucího školícího pracoviště. Pořádající školící pracoviště může, v případě potřeby, ověřit způsobilost uchazečů, kteří nejsou zařazeni do organizované výchovy, přijímacím pohovorem, při němž prokáže uchazeč znalosti zvoleného oboru obdobně podle ustanovení § 10 odst. 3.

(2) Účast pracovníků na skupinovém studiu se posuzuje jako součást jejich pracovních povinností.

(3) Pokud jsou ke skupinovému studiu přijati externí aspiranti neztrácejí nároky na pracovní úlevy vyplývající z externí aspirantury (§ 44 odst. 2); externí aspirantura se po dobu skupinového studia nepřerušuje.

§ 51

(1) Pro skupinové studium se volí vhodné způsoby studia se zřetelem k potřebám a znalostem účastníků. Jsou to zejména:

- kursy (pořádané popř. i internátně),

- speciální semináře a cvičení,

- jednotlivé přednášky nebo menší přednáškové cykly,

- rozhovory a diskuse na předem dané téma.

§ 52

Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky určuje školící pracoviště, která organizují a provádějí, příp. ve spolupráci s jinými vybranými pracovišti, skupinové studium.

ODDÍL IV

Studijní pobyty

§ 53

Studijní pobyty pracovníků zařazených do externí aspirantury nebo do vědecké přípravy

(1) Externí aspiranti a pracovníci zařazení do vědecké přípravy mohou být přijati na návrh školícího pracoviště ke čtvrtletnímu až tříletému studijnímu pobytu na vědeckovýzkumných pracovištích za účelem speciálního výcviku ve vědecké práci nebo na pracovištích ve výrobě a provozu za účelem praxe.

(2) Studijní pobyt se uskutečňuje jako součást studia podle studijního plánu školeného pracovníka.

(3) K přijetí ke studijnímu pobytu navrhuje školeného pracovníka školící pracoviště po dohodě se zaměstnavatelem a místem, které má přijmout pracovníka ke studijnímu pobytu.

(4) O výsledku studijního pobytu podá místo, na němž se studijní pobyt konal, zprávu školícímu pracovišti a zaměstnavateli pracovníka.

Studijní pobyty pracovníků nezařazených do základních forem výchovy nových vědeckých pracovníků

§ 54

(1) Školící pracoviště mohou přijmout na základě konkursu k čtvrtletnímu až tříletému studijnímu pobytu pracovníky připravující se k nabytí vědecké kvalifikace mimo základní formy výchovy nových vědeckých pracovníků. Konkurs vyhlašuje v rámci prostředků plánovaných pro výchovu nových vědeckých pracovníků vedoucí školícího pracoviště s určením oboru, popř. též tematiky výzkumné práce a délky studijního pobytu.

(2) Ke studijnímu pobytu na základě konkursu mohou být přijímáni pouze pracovníci, kteří prokázali předpoklady pro vědeckou práci a vyhovují požadavkům kladeným na pracovníky vědeckovýzkumných pracovišť, popř. vysokých škol *).

(3) Uchazeči o přijetí ke studijnímu pobytu podávají žádost na školícím pracovišti ve lhůtě stanovené konkursem. K žádosti připojují tyto doklady:

a) životopis s doklady o vzdělání a dosavadní odborné praxi;

b) komplexní politické, morální a pracovní hodnocení a vyjádření zaměstnavatele k žádosti uchazeče (u absolventů vysokých škol bez praxe vyjádření fakulty), projednané s uchazečem a s orgány společenských organizací a písemné prohlášení zaměstnavatele, že souhlasí s přijetím ke studijnímu pobytu;

c) soupis publikovaných i nepublikovaných prací a popř. odborné posudky těchto prací.

(4) Uchazeč koná přijímací pohovor před tříčlennou komisí odborníků, kterou jmenuje vedoucí školícího pracoviště. Podle výsledku pohovoru určí přijímací komise pořadí uchazečů. O přijetí rozhodne vedoucí školícího pracoviště.

(5) Po přijetí uchazeče požádá vedoucí školícího pracoviště jeho zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna pro pracovníka na příslušnou dobu (§ 56).

§ 55

O výsledku studijního pobytu podá školící pracoviště zprávu zaměstnavateli pracovníka.

Právní postavení pracovníků přijatých ke studijním pobytům

§ 56

Pracovní poměr u zaměstnavatele se nepřerušuje; zaměstnavatel poskytne pracovníku na příslušnou dobu pracovní volno.

§ 57

Pokud vědeckovýzkumná pracoviště sjednávají za účelem studijního pobytu pracovní poměr s absolventy teoretických oborů vysokoškolského studia *) činí tak na předem sjednanou dobu, a to zpravidla na dobu tří let.

§ 58

Uchazečům o přijetí ke studijnímu pobytu, kteří byli pozváni k přijímacímu pohovoru, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.

Stipendia a finanční zabezpečení pracovníků přijatých ke studijním pobytům

§ 59

(1) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu, přísluší místo platu stipendium ve výši průměrného hrubého měsíčního platu, který pracovník dostával v předchozích třech měsících, nejvýše však Kčs 2 500,-- měsíčně.

(2) Stipendium podle odst. 1 vyplácí pracovníku vyslanému ke studijnímu pobytu jeho zaměstnavatel z prostředků přidělených mu nadřízeným orgánem.

(3) Pracovníkům, kteří byli přijati ke studijnímu pobytu na základě konkursu, poskytuje stipendium školící pracoviště prostřednictvím jejich zaměstnavatele.

§ 60

(1) Prostředky na stipendia pro pracovníky přijaté ke studijnímu pobytu plánují ústřední orgány ve fondu vědy a techniky a ve svých rozpočtech *) se souhlasem Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky.

(2) Cestovní, stěhovací a jiné výdaje, odměny externím školitelům, příp. další osobní výdaje, hradí za pracovníky vyslané ke studijnímu pobytu jejich zaměstnavatel, za pracovníky přijaté na základě konkursu hradí tyto výdaje školící pracoviště, není-li se zaměstnavatelem dohodnuto jinak **).

§ 61

Způsob úhrady věcných nákladů, které se mohou vyskytnout v souvislosti s experimentální prací při studijním pobytu pracovníka, dohodne v jednotlivých případech školící pracoviště se zaměstnavatelem.

ODDÍL V

§ 62

Evidence o výchově nových vědeckých pracovníků

(1) Školící pracoviště vedou evidenci o studiu všech pracovníků, které školí v jednotlivých formách výchovy a ukládají veškeré doklady o jejich studiu, jakož i o obhajobách kandidátských disertačních prací.

(2) Mateřská pracoviště vedou záznamy o průběhu studia pracovníků, které vyslala na školící pracoviště. Vedou též jmenné seznamy pracovníků, které hodlají postupně vyslat k výchově.

(3) Ústřední orgány vedou evidenci o všech pracovnících školených v jejich působnosti i o pracovnících školených pro potřebu vlastního resortu jinde. Sledují též využití školitelů působících v resortu.

(4) Československá akademie věd vede celostátní evidenci školitelů a školících pracovišť.


ODDÍL VI

Závěrečná ustanovení

§ 63

Působnost, která podle této vyhlášky přísluší předsedovi Československé akademie věd a ministru školství a kultury, vykonává na úseku vojenských vysokých škol a příslušných vojenských vědeckovýzkumných pracovišť ministr národní obrany v dohodě s předsedou Československé akademie věd a ministrem školství a kultury.

§ 64

(1) Zrušuje se vyhláška presidenta Československé akademie věd a ministra školství a kultury č. 183/1960 Sb., o organizaci výchovy nových vědeckých pracovníků a Studijní řád pro výchovu nových vědeckých pracovníků vydaný podle této vyhlášky (Věstník MŠK r. 1961, sešit 23, str. 273-281).

(2) Vedoucí školících pracovišť upraví do 31. března 1965 studijní plány a podmínky studia pracovníků přijatých do vědecké výchovy před 1. lednem 1965 tak, aby studium pokračovalo podle nového studijního řádu. Přijímací řízení a kandidátské zkoušky provedené před datem účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti.

§ 65

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.


Předseda Československé akademie věd:

Šorm v. r.

Ministr školství a kultury:

Císař v. r.

Poznámky pod čarou

*) Vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol.

*) Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.
Vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 198/1964 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností.

*) Vedoucím školícího pracoviště je na vysokých školách děkan fakulty, nedělí-li se vysoká škola na fakulty, rektor, na vědeckovýzkumných pracovištích vysokých škol, přímo podřízených rektorovi vedoucí tohoto vědeckovýzkumného pracoviště.

*) Zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.
Pracovní a platový řád pro zaměstnance vědeckých pracovišť a výzkumných ústavů ústředních úřadů a prováděcí předpisy k tomuto řádu (výnos ministerstva financí ze dne 15. července 1958 čj. 163/143100/58).

**) Teoretické obory vysokoškolského studia jsou určeny ve Věstníku MŠK r. 1963, seš. 8, str. 92.

*) Usnesení vlády ze dne 4. května 1954 č. 788.
Vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol (§ 11 odst. 3).

*) Je-li školitelem stanoven externí spolupracovník školícího pracoviště, platí pro honorování jeho činnosti čl. 4 výnosu MŠK z 13. 1. 1956 čj. 88 200/1955 - PAM, o úpravě diferenčních platů, pedagogických odměn a odměn externích učitelů na vysokých školách. (Školství - sborník právních předpisů, svazek IV, str. 718).

*) Úmluva mezi ministerstvem školství a kultury, Československou akademií věd a Československou společností pro šíření politických a vědeckých znalostí o pořádání jazykových kursů pro vědecké pracovníky v rámci lidových universit vědy, techniky a umění (Věstník MŠK r. 1962, seš. 35, str. 403.)

*) Citované ustanovení zní takto:
"Odborná kandidátská zkouška platí pět let. Předseda orgánu, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby, může na odůvodněnou žádost uchazeče tuto dobu prodloužit nejdéle o další tři roky. Doba platnosti ostatních kandidátských zkoušek je neomezená."

*) Seznam předmětů odborných kandidátských zkoušek (Věstník MŠK r. 1959, seš. 35-36, str. 347-383 a r. 1962, seš. 11, str. 156-171 a seš. 15, str. 214).

*) Směrnice ČSAV z 7. června 1961 čj. 81 614/20/61.

*) Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů a § 49 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

*) Stipendium řádných vědeckých aspirantů činí: (Usnesení vlády ze dne 26. června 1963, č. 549)
Aspiranti Aspiranti v oborech společenských věd Kčs Aspiranti ostatní Kčs
s praxí kratší než 2 roky s praxí delší 1 000 až 1 350 1 100 až 1 400
než 2 roky 1 350 až 1 600 1 400 až 1 700
aspiranti v oborech technických, v klinických oborech veterinárních a v klinických oborech lékařských s osvědčením o specializaci I. stupně s praxí delší než 3 rokyX 1 600 až 1 800
Stipendium přísluší aspirantům od nástupu do aspirantury, a to ve výši spodní hranice příslušného rozpětí. Zvýšené stipendium, nejvýše střed rozpětí, se aspirantům přizná po úspěšném vykonání kandidátských zkoušek. Další zvýšení stipendia v rámci stanoveného rozpětí je možno provést na základě konkrétních výsledků ve výzkumné činnosti aspiranta. Zvýšení stipendia provede vedoucí pracoviště, které stipendium vyplácí na návrh školitele aspiranta a na doporučení složek školícího pracoviště, na němž se aspirant účastní politické a veřejné práce. Od daně ze mzdy je ze stipendií osvobozena částka Kčs 500,- (odst. 2 písm. a) vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l.).

**) Seskupení položek IV. Osobní výdaje mimo mzdový fond, položka 6. Ostatní výplaty fyzickým osobám, v odvětví skupina 2. Kulturní a sociální opatření, oddíl 2. Rozvoj vědy § 10 Stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků.

*) Zákon č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.
Pracovní a platový řád pro zaměstnance vědeckých pracovišť a výzkumných ústavů ústředních úřadů a prováděcí předpisy k tomuto řádu (výnos ministerstva financí ze dne 15. července 1958 čj. 163/143100/58).

*) § 3 odst. 3 písm. b) vládního nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol.

*) Seskupení položek IV. Osobní výdaje mimo mzdový fond, položka 6. Ostatní výplaty fyzickým osobám, v odvětví skupina 2. Kulturní a sociální opatření, oddíl 2. Rozvoj vědy, § 10 Stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků.

**) Pojistné nemocenského pojištění odvádí vždy zaměstnavatel bez újmy případného nároku na náhradu od školícího pracoviště.

Přesunout nahoru