Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 194/1964 Sb.Vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky

Částka 83/1964
Platnost od 10.12.1964
Účinnost od 01.01.1965
Zrušeno k 01.03.1988 (11/1988 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

194

VYHLÁŠKA

Ministerstva zdravotnictví

ze dne 24. listopadu 1964

o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 4 písm. b) zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči:


§ 1

Za účelem odborné kontroly péče o matku a dítě a stálého zlepšování této péče podléhá povinnému hlášení každé narození živého a mrtvého plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky.

§ 2

(1) Hlášením jsou povinni:

a) ve zdravotnickém zařízení, kde žena nebo dítě byly ošetřovány, vedoucí zdravotnického zařízení,

b) mimo zdravotnické zařízení lékař nebo ženská sestra, kteří byli události přítomni nebo se k ženě nebo k dítěti dodatečně dostavili.

(2) Není-li při ukončení těhotenství přítomna žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, oznámí narození nebo úmrtí nejbližšímu zdravotnickému zařízení:

a) zletilá osoba, která v době narození nebo úmrtí žila se ženou nebo dítětem ve společné domácnosti, nebo ten, v jehož bytě nebo domě došlo k narození nebo k úmrtí, a nebo domovní důvěrník,

b) vedoucí veřejného ústavu (zařízení), v němž došlo k narození nebo úmrtí,

c) každý, kdo se o narození nebo úmrtí dověděl nebo nalezl odložené dítě, plod nebo mrtvolu matky a mohl podle okolností vědět, že oznámení nebylo dosud učiněno.

Na podkladě tohoto oznámení učiní vedoucí zdravotnického zařízení hlášení.

(3) Hlášení se podává výkonnému orgánu národního výboru pověřeného vedením matrik a okresnímu odborníkovi pro pediatrii.

§ 3

(1) Narození živého plodu je úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina (bez ohledu na délku těhotenství), jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.

(2) Živě narozený plod se pro účely demografické statistiky považuje za živě narozené dítě.

§ 4

Narození mrtvého plodu je narození plodu, jehož úmrtí nastalo před vypuzením nebo vynětím z těla matčina (bez ohledu na délku těhotenství). Úmrtí je prokázáno tím, že plod nedýchá ani neprojevuje jinou známku života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva.

§ 5

Mrtvě narozené děti a děti zemřelé do sedmi dnů po porodu (v době kratší než 7x24 hodiny) se zahrnují do perinatální úmrtnosti *).

§ 6

Úmrtí matky je úmrtí ženy, které nastalo v souvislosti s těhotenstvím, potratem, porodem nebo šestinedělím.

§ 7

Podrobnosti o způsobu zpracování a vyhodnocení hlášení podle § 1 a 2 upraví ministerstvo zdravotnictví směrnicemi.


§ 8

Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú.l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek a směrnice ministerstva zdravotnictví poř. č. 67/1959 Sb. směrnic pro NV, o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí do 10 dnů po porodu a úmrtí matek.


§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.


Náměstek ministra:

Jaroš v. r.

Poznámky pod čarou

*) Perinatální úmrtnost je ukazatel počtu mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do 7 dnů po porodu na 1 000 živě narozených dětí.

Přesunout nahoru