Přejít na PLUS
Porovnání znění

Vyhláška č. 192/1964 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací

Částka 82/1964
Platnost od 25.11.1964
Účinnost od 14.08.1964
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

192

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 18. září 1964

o Mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací


Dne 26. října 1961 byla v Římě sjednána Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací.

Národní shromáždění vyslovilo s Úmluvou souhlas dne 26. února 1964 a president republiky podepsal listinu o přístupu Československé socialistické republiky k této Úmluvě dne 16. března 1964.

Listina o přístupu Československé socialistické republiky s výhradami k článku 16, odstavce 1 písmeno a) bod iii) a iv) byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů - depozitáře Úmluvy - dne 13. května 1964. Úmluva na základě svého článku 25, odstavce 2) vstoupila dne 14. srpna 1964 pro Československou socialistickou republiku v platnost.


Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.


David v. r.


MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA

o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových snímků a rozhlasových organizací

Smluvní státy, vedeny přáním chránit práva výkonných umělců, výrobců zvukových snímků a rozhlasových organizací dohodly se na tomto:

Článek 1

Ochrana přiznaná podle této Úmluvy ponechává nedotčenu a žádným způsobem neovlivní ochranu autorského práva k literárním a uměleckým dílům. Žádné ustanovení této Úmluvy nesmí proto být vykládáno na újmu této ochrany.

Článek 2

1. Pro účely této Úmluvy se národním režimem rozumějí práva přiznaná vnitřním zákonodárstvím smluvního státu, kde se žádá o ochranu,

a) výkonným umělcům, kteří jsou jeho občany, k výkonům uskutečněným, vysílaným nebo poprvé zaznamenaným na jeho území;

b) výrobcům zvukových snímků, kteří jsou jeho občany, ke zvukovým snímkům poprvé trvale zaznamenaným nebo poprvé vydaným na jeho území;

c) rozhlasovým organizacím, které mají své sídlo na jeho území, k rozhlasovým pořadům vysílaným vysílacími stanicemi umístěnými na jeho území.

2. Národní režim se poskytne s přihlédnutím k ochraně zvlášť zajištěné a k omezením výslovně stanoveným v této Úmluvě.

Článek 3

Pro účely této Úmluvy se rozumějí

a) "výkonnými umělci" herci, zpěváci, hudebníci, tanečníci a jiné osoby, které hrají, zpívají, předvádějí, přednášejí, provádějí nebo jiným způsobem uvádějí literární nebo umělecká díla;

b) "zvukovým snímkem" každý výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků uměleckého výkonu nebo jiných zvuků;

c) "výrobcem zvukových snímků" osoba fyzická nebo právnická, která poprvé zaznamená zvuky výkonu nebo jiné zvuky;

d) "vydáním" uvedení rozmnoženin zvukového snímku na veřejnost v přiměřeném množství;

e) "rozmnožením" zhotovení jedné nebo více rozmnoženin záznamu;

f) "rozhlasovým vysíláním" bezdrátové šíření zvuků nebo obrazů a zvuků pro veřejnost;

g) "přenosem" současné vysílání pořadu jedné rozhlasové organizace rozhlasovou organizací jinou.

Článek 4

Každý smluvní stát přizná práva podle národního režimu výkonným umělcům, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a) výkon se uskuteční v některém jiném smluvním státě;

b) výkon je součástí zvukového snímku, který je chráněn podle článku 5 této Úmluvy;

c) výkon, který není zaznamenán na zvukový snímek, je složkou vysílaného rozhlasového pořadu, který je chráněn podle článku 6 této Úmluvy.

Článek 5

1. Každý smluvní stát přizná práva podle národního režimu výrobcům zvukových snímků, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a) výrobce zvukového snímku je občanem jiného smluvního státu (hledisko státní příslušnosti);

b) první záznam zvuku byl uskutečněn v jiném smluvním státě (hledisko záznamu);

c) zvukový snímek byl poprvé vydán v jiném smluvním státě (hledisko vydání).

2. Byl-li zvukový snímek poprvé vydán v nesmluvním státě, avšak do třiceti dnů od prvého vydání také ve smluvním státě (současné vydání), považuje se za poprvé vydaný ve smluvním státě.

3. Písemným oznámením uloženým u generálního tajemníka Spojených národů může každý smluvní stát prohlásit, že nebude uplatňovat buď hledisko vydání, nebo hledisko záznamu. Takové písemné oznámení může být učiněno v době ratifikace, přijetí nebo přístupu, anebo kdykoli později; v tomto případě pak nabude účinnosti šest měsíců po jeho uložení.

Článek 6

1. Každý smluvní stát přizná práva podle národního režimu rozhlasovým organizacím, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a) sídlo rozhlasové organizace je umístěno v jiném smluvním státě;

b) rozhlasový pořad byl šířen vysílací stanicí umístěnou v jiném smluvním státě.

2. Písemným oznámením uloženým u generálního tajemníka Spojených národů může každý smluvní stát prohlásit, že bude chránit rozhlasové pořady jen tehdy, je-li sídlo rozhlasové organizace umístěno v jiném smluvním státě a pořad byl šířen vysílací stanicí umístěnou v témže smluvním státě. Takovéto písemné oznámení může být učiněno v době ratifikace, přijetí nebo přístupu, anebo kdykoli později; v tomto případě pak nabude účinnosti šest měsíců po jeho uložení.

Článek 7

1. Ochrana výkonných umělců podle této Úmluvy zahrnuje možnost zabránit:

a) rozhlasovému vysílání a veřejnému přednesu jejich výkonu bez jejich souhlasu, s výjimkou případů, kdy výkon užitý při vysílání nebo při veřejném přednesu je sám o sobě výkonem vysílaným, nebo kdy vysílání je uskutečněno ze záznamu;

b) pořízení záznamu jejich nezaznamenaného výkonu bez jejich souhlasu;

c) rozmnožení záznamu jejich výkonu bez jejich souhlasu:

i) jestliže původní záznam sám byl pořízen bez jejich souhlasu;

ii) je-li rozmnožován pro jiné účely, než k jakým výkonní umělci udělili souhlas;

iii) byl-li původní záznam pořízen v souladu s ustanoveními článku 15 a rozmnožení se děje pro jiné účely, než které jsou uvedeny v těchto ustanoveních.

2. a) Udělili-li výkonní umělci svolení k rozhlasovému vysílání, ponechává se vnitřnímu zákonodárství smluvního státu, kde se žádá o ochranu, aby upravilo ochranu proti přenosu, proti pořízení záznamu pro účely vysílání a proti rozmnožení takového záznamu pro účely vysílání.

b) Podmínky užití záznamů zhotovených pro účely vysílání rozhlasovými organizacemi budou upraveny vnitřním zákonodárstvím smluvního státu, kde se žádá o ochranu.

c) Vnitřní zákonodárství nesmí však v případech uvedených v pododstavcích 1 a 2 tohoto odstavce zbavit výkonné umělce možnosti, aby své vztahy k rozhlasovým organizacím upravovali smluvně.

Článek 8

Každý smluvní stát může svým vnitřním zákonodárstvím určit jakým způsobem budou výkonní umělci zastoupeni při výkonu svých práv, účastní-li se jich několik na témž výkonu.

Článek 9

Každý smluvní stát může svým vnitřním zákonodárstvím rozšířit ochranu podle této Úmluvy na artisty, kteří neuvádějí literární nebo umělecká díla.

Článek 10

Výrobci zvukových snímků mají právo povolit nebo zakázat přímé nebo nepřímé rozmnožení svých zvukových snímků.

Článek 11

Vyžaduje-li smluvní stát podle svého vnitřního zákonodárství jako podmínku ochrany práv výrobců zvukových snímků nebo výkonných umělců, anebo obou k zvukovým snímkům splnění formalit, budou se tyto podmínky pokládat za splněné, jestliže všechny rozmnoženiny vydaného zvukového snímku uvedené do prodeje nebo jejich obaly ponesou poznámku skládající se ze znaku ℗ s připojením roku prvního vydání, umístěnou takovým způsobem, aby bylo dostatečně dáno najevo, že se činí nárok na ochranu; a neuvádějí-li rozmnoženiny nebo jejich obaly výrobce nebo osobu výrobcem zmocněnou (připojením jména, obchodní známky nebo jiného příslušného označení), musí poznámka obsahovat také jméno vlastníka práv výrobce. Konečně neuvádějí-li rozmnoženiny nebo jejich obaly hlavní výkonné umělce, musí poznámka obsahovat také jméno osoby, která vlastní práva takových výkonných umělců ve státě, kde se trvalý záznam uskutečnil.­­

Článek 12

Jestliže je zvukového snímku vydaného k obchodním účelům nebo rozmnoženiny takového zvukového snímku použito přímo k rozhlasovému vysílání, nebo k veřejnému přednesu, zaplatí uživatel jednu přiměřenou odměnu výkonným umělcům nebo výrobcům zvukových snímků, anebo oběma. Není-li dohody mezi těmito stranami, mohou být určeny podmínky rozdělení této odměny vnitřním zákonodárstvím.

Článek 13

Rozhlasové organizace mají právo povolit nebo zakázat

a) přenos svých rozhlasových pořadů;

b) záznam svých rozhlasových pořadů;

c) rozmnožení:

i) záznamů svých rozhlasových pořadů pořízených bez jejich souhlasu;

ii) záznamů svých rozhlasových pořadů pořízených v souladu s ustanoveními článku 15, jsou-li rozmnožovány pro jiné účely, než které jsou uvedeny v těchto ustanoveních;

d) veřejný přednes svých televizních pořadů, děje-li se takový přednes na místech přístupných veřejnosti za vstupné; ponechává se vnitřnímu zákonodárství státu, kde se žádá o ochranu tohoto práva, aby určilo podmínky jeho výkonu.

Článek 14

Ochrana přiznávaná podle této Úmluvy trvá nejméně po dobu, dokud neuplyne období dvaceti let od konce roku, v němž byl

a) pořízen záznam - u zvukových snímků a u výkonů na nich zaznamenaných;

b) uskutečněn výkon - u výkonů nezaznamenaných na zvukový snímek;

c) vysílán rozhlasový pořad - u rozhlasových pořadů.

Článek 15

1. Každý smluvní stát může svým vnitřním zákonodárstvím stanovit výjimky z ochrany zajištěné touto Úmluvou, a to pro

a) soukromé užívání;

b) užití krátkých výňatků při zpravodajství o aktuálních událostech;

c) krátkodobý záznam pořízený rozhlasovou organizací jejími vlastními prostředky a pro její vlastní vysílání;

d) užití výlučně pro účely vyučování nebo vědeckého bádání.

2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku může každý smluvní stát svým vnitřním zákonodárstvím stanovit tytéž druhy omezení ochrany práv výkonných umělců, výrobců zvukových snímků a rozhlasových organizací, jaké stanovil vnitřním zákonodárstvím v souvislosti s ochranou autorského práva k literárním a uměleckým dílům. Zákonné licence mohou však být stanoveny jen v takovém rozsahu, v jakém to je slučitelné s touto Úmluvou.

Článek 16

1. Každý stát, jakmile se stane smluvní stranou této Úmluvy, bude vázán všemi povinnostmi a bude požívat všech výhod z ní vyplývajících. Kterýkoli stát však může písemným oznámením uloženým u generálního tajemníka Spojených národů kdykoli prohlásit, že

a) pokud jde o článek 12:

i) nebude uplatňovat ustanovení tohoto článku;

ii) nebude uplatňovat ustanovení tohoto článku, pokud jde o určité druhy užití;

iii) nebude tento článek uplatňovat u zvukových snímků, jejichž výrobce není občanem jiného smluvního státu;

iv) omezí ochranu stanovenou tímto článkem u zvukových snímků, jejichž výrobce je občanem jiného smluvního státu, na takový rozsah a dobu, na jaké tento stát poskytuje ochranu zvukovým snímkům poprvé zaznamenaným občanem toho státu, který prohlášení činí; skutečnost, že smluvní stát, jehož je výrobce občanem, nepřiznává ochranu témuž oprávněnému nebo oprávněným jako stát, který činí prohlášení, nebude se považovat však za rozdíl v rozsahu ochrany;

b) pokud jde o článek 13, nebude uznávat ustanovení pod písmenem d) tohoto článku; učiní-li smluvní stát takové prohlášení, nebudou ostatní smluvní státy povinny přiznávat právo podle článku 13 písm. d) rozhlasovým organizacím, jejichž sídlo je v takovém státě.

2. Je-li písemné oznámení podle odstavce 1 tohoto článku učiněno až po uložení dokumentu o ratifikaci, přijetí nebo přístupu, nabude toto prohlášení účinnosti šest měsíců po jeho uložení.

Článek 17

Každý stát, který dne 26. října 1961 přiznává ochranu výrobcům zvukových snímků pouze na základě hlediska záznamu, může písemným oznámením uloženým u generálního tajemníka Spojených národů při ratifikaci, přijetí nebo přístupu prohlásit, že uznává v článku 5 jedině hledisko záznamu a v článku 16 odst. 1 písm. a) bod (iii) a (iv) hledisko záznamu místo hlediska státní příslušnosti.

Článek 18

Každý stát, který učinil písemné oznámení podle článku 5, odst. 3, článku 6, odst. 2, článku 16, odst. 1 nebo článku 17, může dalším písemným oznámením uloženým u generálního tajemníka Spojených národů omezit jeho rozsah nebo je odvolat.

Článek 19

Jakmile jednou výkonný umělec svolil k tomu, aby jeho výkon se stal součástí obrazového nebo audiovizuálního záznamu, článek 7 se od té doby na něj nevztahuje, a to bez ohledu na všechna ostatní ustanovení této Úmluvy.

Článek 20

1. Tato Úmluva se nedotýká práv získaných v kterémkoli smluvním státě před nabytím platnosti této Úmluvy pro takový stát.

2. Žádný smluvní stát není povinen uplatňovat ustanovení této Úmluvy na výkony nebo vysílání, která se uskutečnila, nebo na zvukové snímky, které byly zaznamenány před nabytím platnosti této Úmluvy pro takový stát.

Článek 21

Ochrana podle této Úmluvy se nedotýká žádné ochrany zajištěné pro výkonné umělce, výrobce zvukových snímků a rozhlasové organizace jiným způsobem.

Článek 22

Smluvní státy si vyhrazují právo sjednat mezi sebou zvláštní dohody, pokud tyto dohody přiznají výkonným umělcům, výrobcům zvukových snímků anebo rozhlasovým organizacím širší práva, než jaká přiznává tato Úmluva, nebo pokud budou obsahovat jiná ustanovení neodporující této Úmluvě.

Článek 23

Tato Úmluva bude uložena u generálního tajemníka Spojených národů. Bude otevřena do 30. června 1962 k podpisu všem státům pozvaným na diplomatickou konferenci o mezinárodní ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových snímků a rozhlasových organizací, které jsou účastníky Všeobecné úmluvy o autorském právu nebo členy Mezinárodní unie na ochranu literárních a uměleckých děl.

Článek 24

1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci nebo přijetí signatářskými státy.

2. Tato Úmluva bude otevřena k přístupu každému státu pozvanému na konferenci uvedenou v článku 23 a každému členskému státu Spojených národů s podmínkou, že v obou případech je takový stát smluvní stranou Všeobecné úmluvy o autorském právu nebo členem Mezinárodní unie na ochranu literárních a uměleckých děl.

3. Ratifikace, přijetí nebo přístup se provádí uložením příslušné listiny u generálního tajemníka Spojených národů.

Článek 25

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení šesté listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu.

2. Pro každý další stát vstoupí tato Úmluva v platnost tři měsíce po uložení jeho listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu.

Článek 26

1. Každý smluvní stát se zavazuje přijmout v souladu se svou ústavou nezbytná opatření, aby se zajistilo provádění této Úmluvy.

2. V době uložení své listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu musí být každý stát schopen na podkladě svého vnitrostátního zákonodárství uskutečňovat ustanovení této Úmluvy.

Článek 27

1. Každý stát může při ratifikaci, přijetí nebo přístupu, anebo kdykoli potom, prohlásit písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníku Spojených národů, že tuto Úmluvu rozšiřuje na všechna nebo na kterákoli území, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá, s podmínkou, že se na příslušné území vztahuje Všeobecná úmluva o autorském právu nebo Mezinárodní úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl. Toto písemné oznámení nabude účinnosti tři měsíce po datu jeho přijetí.

2. Písemná oznámení podle článku 5 odst. 3, článku 6 odst. 2, článku 16 odst. 1 a článku 17 nebo 18 mohou být rozšířena na všechna nebo na kterákoli území uvedená v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 28

1. Každý smluvní stát může tuto Úmluvu vypovědět svým vlastním jménem nebo jménem všech nebo kterýchkoli území uvedených v článku 27.

2. Výpověď se uskuteční písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Spojených národů a nabude účinnosti dvanáct měsíců po jeho přijetí.

3. Práva výpovědi podle tohoto článku nemůže použít smluvní stát před uplynutím pětiletého období ode dne, kdy Úmluva nabyla pro tento stát platnosti.

4. Smluvní stát přestane být smluvní stranou této Úmluvy od doby, kdy nebude ani smluvní stranou Všeobecné úmluvy o autorském právu, ani členem Mezinárodní unie na ochranu literárních a uměleckých děl.

5. Tato Úmluva se přestane vztahovat na kterékoli území uvedené v článku 27 od té doby, jakmile se na ně nebude vztahovat ani Všeobecná úmluva o autorském právu, ani Mezinárodní úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl.

Článek 29

1. Po uplynutí pěti let od nabytí platnosti této Úmluvy, může každý smluvní stát písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Spojených národů požádat, aby byla svolána konference za účelem revize této Úmluvy. Generální tajemník sdělí tuto žádost všem smluvním státům. Sdělí-li během šesti měsíců následujících po sdělení generálního tajemníka Spojených národů alespoň polovina smluvních států, že se k žádosti připojuje, oznámí to generální tajemník generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a řediteli úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl, kteří svolají ve spolupráci s Mezivládním výborem zřízeným podle článku 32 revizní konferenci.

2. Přijetí každé revize této Úmluvy vyžaduje souhlas dvou třetin států přítomných na revizní konferenci, s podmínkou, že v této většině budou dvě třetiny států, které v době konání revizní konference budou smluvními stranami Úmluvy.

3. V případě přijetí nové úmluvy revidující tuto Úmluvu zcela nebo zčásti, pokud nestanoví nová úmluva něco jiného:

a) přestane být tato Úmluva otevřenou k ratifikaci, přijetí nebo přístupu od nabytí platnosti nové úmluvy;

b) zůstane tato Úmluva v platnosti pro vztahy mezi smluvními státy, které se nestanou smluvními stranami nové úmluvy.

Článek 30

Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními státy týkající se výkladu nebo provádění této Úmluvy, který nebude odstraněn jednáním, bude vznesen na žádost kterékoli strany ve sporu, nedohodnou-li se na jiném způsobu řešení, Mezinárodnímu soudnímu dvoru k rozhodnutí.

Článek 31

Bez újmy ustanovení článku 5 odst. 3, článku 6 odst. 2, článku 16 odst.1 a článku 17 nemohou být učiněny k této Úmluvě žádné výhrady.

Článek 32

1. Zřizuje se Mezivládní výbor s těmito úkoly:

a) zkoumat otázky souvisící s prováděním a působením této Úmluvy, a

b) shromažďovat návrhy a připravovat dokumentaci k možné revizi této Úmluvy.

2. Výbor se bude skládat ze zástupců smluvních států, vybraných s náležitým zřetelem k rovnoměrnému zeměpisnému zastoupení. Členů bude šest, bude-li smluvních států dvanáct nebo méně, devět, bude-li smluvních států třináct až osmnáct, a dvanáct, bude-li smluvních států více než osmnáct.

3. Výbor bude zřízen dvanáct měsíců po nabytí platnosti Úmluvy volbou mezi smluvními státy, z nichž bude mít každý jeden hlas, organizovanou generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce, generálním ředitelem Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a ředitelem úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl podle pravidel předem schválených většinou smluvních států.

4. Výbor si zvolí svého předsedu a funkcionáře. Vydá si vlastní jednací řád. Tento řád stanoví zejména další působnost výboru a způsob dalšího výběru svých členů tak, aby bylo zajištěno střídání různých smluvních států.

5. Sekretariát výboru budou tvořit pracovníci Mezinárodního úřadu práce, Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl, které určí příslušní generální ředitelé a ředitel těchto tří organizací.

6. Schůze výboru, který bude svolán kdykoli to bude považovat většina jeho členů za potřebné, se budou konat postupně v sídlech Mezinárodního úřadu práce, Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl.

7. Výlohy členů výboru ponesou jejich příslušné vlády.

Článek 33

1. Tato Úmluva se vyhotovuje v angličtině, francouzštině a španělštině a všechny tři texty jsou stejně autentické.

2. Úřední znění této Úmluvy budou mimoto vyhotovena v němčině, italštině a portugalštině.

Článek 34

1. Generální tajemník Spojených národů oznámí státům pozvaným na konferenci uvedenou v článku 23 a každému členskému státu Spojených národů, jakož i generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a řediteli úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl:

a) uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo přístupu;

b) datum nabytí platnosti Úmluvy;

c) všechna oznámení, prohlášení nebo sdělení podle této Úmluvy;

d) nastane-li některá z okolností uvedených v článku 28 odst. 4 a 5.

2. Generální tajemník Spojených národů oznámí generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a řediteli úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl také žádosti sdělené mu podle článku 29, jakož i každé sdělení přijaté od smluvních států, které se týká revize Úmluvy.

Na důkaz toho podepsaní, řádně k tomu zmocněni, tuto Úmluvu podepsali.

Dáno v Římě dne 26. října 1961 v jednom vyhotovení v anglickém, francouzském a španělském jazyce. Náležitě ověřené kopie budou doručeny generálním tajemníkem Spojených národů všem státům pozvaným na konferenci, o níž pojednává článek 23, a všem členským státům Spojených národů, jakož i generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, generálnímu řediteli Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu a řediteli úřadu Mezinárodní unie pro ochranu literárních a uměleckých děl.

Přesunout nahoru