Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 180/1964 Sb.Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou

Částka 76/1964
Platnost od 01.10.1964
Účinnost od 02.07.1964
Zrušeno k 30.06.2004 (111/2004 Sb. m. s.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

180

VYHLÁŠKA

Ministra zahraničních věcí

ze dne 10. července 1964

o Smlouvě o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou


Dne 16. prosince 1963 byla v Bukurešti podepsána Smlouva o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou.

Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 5. června 1964 a president republiky ji ratifikoval dne 26. června t. r. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 2. července 1964; tímto dnem Smlouva vstoupila podle svého článku 15 v platnost.


České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.


David v. r.


SMLOUVA

o obchodu a plavbě mezi Československou socialistickou republikou a Rumunskou lidovou republikou

President Československé socialistické republiky a

Státní rada Rumunské lidové republiky

vedeni přáním upevňovat a dále rozvíjet vzájemnou spolupráci mezi oběma spřátelenými státy a rozšiřovat hospodářské a obchodní vztahy

v zájmu trvalého zvyšování životní úrovně lidu obou zemí

se rozhodli uzavřít tuto Smlouvu o obchodu a plavbě.

Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:

president Československé socialistické republiky Jaroslava Sýkoru, mimořádného a zplnomocněného velvyslance v Rumunské lidové republice

Státní rada Rumunské lidové republiky Gheorghe Peleho, náměstka ministra zahraničních věcí,

kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

Článek 1

Smluvní strany učiní všechna potřebná opatření k upevnění a rozvoji obchodních vztahů mezi oběma státy v duchu přátelské spolupráce a vzájemné pomoci na zásadě rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Za tím účelem budou vlády smluvních stran sjednávat dohody o vzájemných hospodářských vztazích, především dlouhodobé obchodní dohody, které by zajistily rozvoj výměny zboží v souladu s potřebami národního hospodářství obou států.

Článek 2

Smluvní strany si vzájemně poskytnou zacházení podle zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkajících se obchodu - včetně otázek celních - plavby, jakož i jiných hospodářských vztahů mezi oběma státy.

Článek 3

Smluvní strany budou podporovat vzájemnou výměnu zkušeností ve všech hospodářských oblastech zejména vysíláním a přijímáním odborníků, stipendistů a praktikantů, výměnou technické dokumentace, organizováním výstav, jakož i jinými způsoby, které mohou přispět k hospodářskému rozvoji obou států.

Článek 4

V zájmu zjednodušení celních formalit při dovozu a vývozu zboží nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti požadovat konzulární faktury při dovozu zboží pocházejícího z území druhé smluvní strany. Rovněž nebude žádná ze smluvních stran na podkladě vzájemnosti požadovat osvědčení o původu zboží kromě případů, kdy při dovozu určitých druhů zboží platí jiná ustanovení v souvislosti s použitím celních sazeb.

Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na osvědčení o původu zboží vyžadované podle předpisů smluvních stran v otázkách ochrany rostlin a v otázkách zdravotně veterinárních.

Článek 5

Celní hodnota zboží dováženého z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany se zjišťuje, pokud se clo vyměřuje podle hodnoty zboží, na základě ceny uvedené ve faktuře.

Článek 6

Smluvní strany si vzájemně poskytnou svobodu průvozu pro zboží jedné ze smluvních stran při jeho přepravě přes území druhé smluvní strany.

Zemědělské a průmyslové výrobky jedné ze smluvních stran dopravované v průvozu přes území druhé smluvní strany nepodléhají celním poplatkům.

Pokud jde o předpisy a formality týkající se průvozu, nebudou pro uvedené výrobky poskytovány menší výhody než pro zboží kteréhokoliv třetího státu.

Článek 7

Vzorky zboží všeho druhu vyvážené z území jedné ze smluvních stran na území druhé smluvní strany v množství v obchodě obvyklém, určené pro obchodní oddělení nebo podniky zahraničního obchodu smluvních stran a používané pouze jako vzorky, jakož i katalogy, ceníky, prospekty a reklamní materiál včetně reklamních filmů budou osvobozeny od cel, daní a jiných dávek jak při dovozu, tak i při zpětném vývozu.

Článek 8

Za podmínky zpětného dovozu nebo zpětného vývozu ve lhůtě stanovené v dovozním nebo vývozním povolení, vydaném za tímto účelem, a za podmínky, že bude prokázána jejich totožnost, budou osvobozeny od cel a jiných dovozních nebo vývozních dávek tyto předměty:

a) předměty určené pro veletrhy, výstavy nebo soutěže;

b) předměty určené k provádění pokusů nebo zkoušek;

c) předměty dovážené k opravě, které mají být po provedení opravy vyvezeny zpět;

d) nářadí a nástroje pro montáže, které si montéři dovážejí nebo vyvážejí nebo které jim jsou zasílány;

e) zemědělské a průmyslové výrobky dovážené ke zpracování, které mají být po zpracování vyvezeny zpět;

f) obaly dovážené za účelem použití při dopravě zboží, jakož i obaly dovezeného zboží, které mají být ve stanovené lhůtě vráceny;

g) jiné předměty, na nichž se příslušné úřady smluvních stran dohodnou.

Článek 9

Obchodním lodím jedné ze smluvních stran, jakož i nákladům těchto lodí bude v přístavech a kotvištích druhé smluvní strany při příjezdu, odjezdu a pobytu poskytnuto zacházení podle zásady nejvyšších výhod.

Ustanovení předcházejícího odstavce neopravňuje žádnou ze smluvních stran k výkonu přístavních služeb, včetně doprovodní služby lodivodů a služby vlečné, v přístavech a vodách druhé smluvní strany, ani k pobřežní plavbě (kabotáži). Za pobřežní plavbu se nepokládá plavba lodí jedné ze smluvních stran z jednoho přístavu druhé smluvní strany do druhého jejího přístavu za účelem vyložení nákladu přivezeného z třetího státu nebo za účelem naložení nákladu určeného do třetího státu.

Pokud jde o plavbu na Dunaji, ustanovení tohoto článku bude použito v souladu s ustanoveními Úmluvy o režimu plavby na Dunaji z 18. srpna 1948.

Článek 10

Jestliže loď jedné ze smluvních stran ztroskotá nebo se octne v nouzi u břehu druhé smluvní strany, požívá loď i její náklad stejných výsad a výhod, jaké poskytuje tato smluvní strana vlastním lodím ve stejné situaci. Veliteli, posádce a cestujícím, jakož i lodi a nákladu bude vždy poskytnuta nutná pomoc a podpora v takové míře, v jaké se poskytuje vlastním lodím ve stejné situaci.

Článek 11

Státní příslušnost lodí jedné ze smluvních stran bude uznávána druhou smluvní stranou na základě listin nacházejících se na palubě lodí a vydaných příslušnými úřady v souladu se zákony a předpisy smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje.

Výměrné listy a ostatní lodní listiny, jakož i listiny týkající se posádky, které byly vydány v souladu se zákony a předpisy smluvní strany, pod jejíž vlajkou loď pluje, budou uznávány úřady druhé smluvní strany.

Lodi jedné ze smluvních stran opatřené řádně vydanými výměrnými listy budou v přístavech druhé smluvní strany osvobozeny od opětného proměření a za základ pro výpočet přístavních poplatků, pokud se tyto poplatky vybírají podle nosnosti, bude vzata nosnost lodi vyznačená ve výměrném listě. Pokud jde o plavbu na Dunaji, na úsecích spravovaných zvláštními říčními správami zřízenými na základě Úmluvy o režimu plavby na Dunaji z 18. srpna 1948 bude použito předpisů stanovených těmito správami.

Článek 12

Právnické osoby, které mají sídlo na území jedné ze smluvních stran a byly zřízeny podle jejího právního řádu, budou uznávány též na území druhé smluvní strany.

Právnické osoby jedné ze smluvních stran mohou na území druhé smluvní strany vykonávat hospodářskou činnost za podmínek stanovených zákonodárstvím této smluvní strany. Při provádění hospodářské činnosti na území druhé smluvní strany bude právnickým osobám poskytnuto stejné zacházení jako obdobným právnickým osobám kteréhokoliv třetího státu.

Právnické osoby jedné ze smluvních stran budou na území druhé smluvní strany požívat právní ochrany, budou mít svobodný přístup k soudům a bude jim přiznána právní způsobilost v souladu s ustanoveními dohod platných mezi smluvními stranami v této oblasti.

Článek 13

Smluvní strany budou vzájemně uznávat nálezy rozhodčích soudů, jakož i smíry před nimi uzavřené, ve sporech, které by mohly případně vzniknout mezi právnickými osobami obou států v souvislosti s prováděním obchodu, za podmínky, že se sporné strany dohodly, aby o sporu rozhodl rozhodčí soud, ať už stálý nebo k tomu účelu zvlášť zřízený.

Výkon rozhodčího nálezu se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území má být výkon proveden.

Článek 14

Ustanovení této Smlouvy se nevztahují na práva a výhody, které některá ze smluvních stran poskytla nebo poskytne sousedním státům pro usnadnění obchodu s těmito státy v rámci pohraničního styku.

Článek 15

Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena v Praze.

Smlouva zůstane v platnosti až do uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy některá ze smluvních stran oznámí písemně druhé smluvní straně svůj úmysl platnost Smlouvy ukončit.

Dáno v Bukurešti dne 16. prosince 1963 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a rumunském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Z plné moci presidenta Československé socialistické republiky:

Jaroslav Sýkora v. r.

Z plné moci Státní rady Rumunské lidové republiky:

Gheorghe Pele v. r.

Přesunout nahoru