Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 108/1964 Sb.Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení

Částka 46/1964
Platnost od 16.06.1964
Účinnost od 01.07.1964
Zrušeno k 01.01.1976 (129/1975 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

108

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 8. června 1964,

o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví podle § 86 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, podle § 115 odst. 4 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 6. května 1964:


DÍL PRVNÍ

Úkoly národních výborů na úseku sociálního zabezpečení

§ 1

(1) Národní výbory řídí sociální politiku ve svých obvodech, rozhodují ve stanoveném rozsahu o dávkách a službách sociálního zabezpečení, pečují o vytváření podmínek pro prodlužování pracovní činnosti starších pracovníků, organizují a provádějí kulturně politickou a výchovnou činnost mezi důchodci a plní ostatní úkoly na úseku sociálního zabezpečení.

(2) Národní výbory plní tyto úkoly v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a se státním rozpočtem, řídí se přitom platnými předpisy a odpovídají za to, že prostředky určené na sociální zabezpečení jsou vynakládány účelně a hospodárně.

(3) Plnění těchto úkolů vyžaduje, aby se pracující podíleli v míře co největší na provádění sociálního zabezpečení a jeho kontrole. Proto národní výbory přibírají pracující k přímé účasti na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení a úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím.

§ 2

Rozšíření rozhodovací pravomoci národních výborů

Rozhodovací pravomoc národních výborů se rozšiřuje na rozhodování:

a) o zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost,

b) o invalidním důchodu občanů, kteří pro plnou invaliditu vzniklou v mládí nemohli být zaměstnáni (pracovně činni) po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod,

c) o invalidním (částečném invalidním) důchodu rodinných příslušníků družstevníka, kteří sami nejsou družstevníky a stali se následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) plně (částečně) invalidními, a o jeho zvýšení,

d) o částečném invalidním důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) částečně invalidními, a o jeho zvýšení,

e) o invalidním (částečném invalidním) důchodu rodinných příslušníků jednotlivě hospodařících rolníků a rodinných příslušníků spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) plně (částečně) invalidními, a o jeho zvýšení,

f) o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) plně invalidní,

g) o poskytování vdovského důchodu rozvedené ženě po uplynutí doby, po kterou měl bývalý manžel povinnost poskytovat jí příspěvek na výživu,

h) o zastavení výplaty vdovského důchodu nebo o jeho poskytování ve snížené výměře, jestliže vdova žije ve společné domácnosti s druhem,

ch) o zastavení výplaty sirotčího důchodu, uzavře-li sirotek sňatek,

i) o důchodu manželky,

j) o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých osob podle zvláštních předpisů,

k) o tom, zda zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo pracovní činnost II. pracovní kategorie v jednotném zemědělském družstvu s vyšší úrovní hospodaření skončily ze zdravotních nebo z jiných vážných důvodů,

l) o započtení doby nezaměstnanosti, pokud se tato doba nezapočítává již podle zákona*),

m) o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně českoslovenští občané v době nesvobody,

n) o započtení doby činnosti v jednotných zemědělských družstvech v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 ženám, které v nich pracovaly trvale, aniž byly jejich členy ani nebyly důchodově pojištěny,

o) o uznání družstevníka za předního pracovníka.

§ 3

Rozhodovací pravomoc národních výborů v ostatních věcech sociálního zabezpečení

Mimo věci uvedené v § 2 rozhodují národní výbory i nadále:

1. na úseku posudkové činnosti:

a) z podnětu lékařské poradní komise o tom, zda pracovník (družstevník) neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti, je plně (částečně) invalidní; v ostatních případech řízení o dávkách sociálního zabezpečení závislých na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu vydávají o plné (částečné) invaliditě posudek,

b) o nutnosti trvalého přeřazení pracovníka k jiné práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, a to v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení nebo s rozhodováním, že jde o občany se změněnou pracovní schopností; předchozí ustanovení se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,

c) o tom, zda jde o občany se změněnou pracovní schopností,

d) o příspěvku před umístěním, o příspěvku po dobu přípravy pro povolání a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,

e) o mimořádných výhodách občanů trvale těžce poškozených na zdraví,

f) o lázeňské péči nepracujících důchodců, členů jednotných zemědělských družstev a jejich rodinných příslušníků, jakož i rodinných příslušníků spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují přímo orgány státní zdravotní správy; *)

2. na úseku zabezpečení v nemoci:

a) o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků ve sporných případech,

b) o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky, pokud jde o spisovatele, hudební skladatele, výtvarné umělce, architekty, vědecké pracovníky, výkonné umělce a artisty,

c) o povinnosti družstevníka vrátit dávku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou těchto dávek,

d) o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,

e) o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujících členů jeho rodiny nebo rodinných příslušníků,

f) o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce anebo jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,

g) o příspěvku na rekreaci dětí nepracujících důchodců,

h) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte;

3. na úseku důchodového zabezpečení:

a) o sociálním důchodu (výchovném k němu),

b) o zvyšování některých nízkých důchodů podle zvláštních předpisů,

c) o doplňku k přídavkům na děti, jestliže přídavky na děti náležejí pracujícímu poživateli invalidního důchodu nebo jeho pracující manželce v nižší výměře než výchovné poskytované k invalidnímu důchodu,

d) o tom, zda se pro účely důchodového zabezpečení započtou kalendářní roky, v nichž člen jednotného zemědělského družstva nesplnil pracovní úvazek,

e) o žádostech, aby pro účely důchodového zabezpečení (pojištění) bylo stanoveno, že zaměstnání (pracovní činnost) bylo přerušeno z vážných důvodů,

f) o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých odsouzených osob, jakož i o úpravě důchodů pozůstalých po těchto osobách,

g) o vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin ve sporných případech,

h) o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti závodu (družstva) nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru;

4. na úseku ústavní sociální péče, doplňkové péče a zaopatřovacího příspěvku:

a) o přijetí do ústavu sociální péče a do zařízení pro denní (týdenní) pobyt duševně vadné mládeže (o stanovení pořadí nástupu a o propuštění z nich),

b) o poskytnutí pečovatelské služby,

c) o účasti na stravování a o poskytnutí příspěvku na ně,

d) o poskytnutí věcné pomoci,

e) o jednorázovém peněžitém příspěvku,

f) o opakujícím se peněžitém příspěvku,

g) o příspěvku nevidomým pracujícím,

h) o příspěvku nemocným tuberkulózou,

ch) o příspěvku na pomůcky pro nevidomé,

i) o příspěvku na motorový vozík,

j) o zaopatřovacím příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu,

k) o úhradě nákladů na služby doplňkové péče, o příspěvku na úhradu nákladů ústavní sociální péče (v zařízeních pro denní (týdenní) pobyt duševně vadné mládeže), o kapesném v ústavech sociální péče, a o tom, zda a v jakém rozsahu má být požadována, popřípadě soudně vymáhána úhrada (doplatek na úhradu) nákladů od manžela, dětí nebo rodičů příjemce této služby,

l) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování zaopatřovacího příspěvku;

5. na úseku péče o některé další občany:

a) o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání,

b) o tom, zda závod může rozvázat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, popřípadě s pracovníkem, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával,

c) o tom, zda závod může rozvázat pracovní poměr s občanem, který dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod.

DÍL DRUHÝ

Správní komise

§ 4

Zřízení správních komisí

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy (dále jen "krajské národní výbory"), okresní národní výbory, městské národní výbory v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, obvodní národní výbory v Praze a obvodní národní výbory v Bratislavě, které mají působnost okresních národních výborů (dále jen "okresní národní výbory"), zřizují jako správní komise posudkovou komisi sociálního zabezpečení a dávkovou komisi.

(2) Krajské a okresní národní výbory zřizují více správních komisí (především posudkových komisí sociálního zabezpečení), jestliže to vyžaduje rozsah práce a oprávněné požadavky a potřeby pracujících.

(3) Okresní národní výbory mohou se souhlasem krajského národního výboru zřídit podle potřeby zvláštní okresní posudkovou komisi sociálního zabezpečení pro posuzování plné (částečné) invalidity při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu; působnost takto zřízené okresní posudkové komise sociálního zabezpečení se vztahuje na území celého kraje.

§ 5

Volba členů správních komisí

(1) Předsedu a další členy správních komisí volí a odvolává národní výbor.

(2) Předseda dávkové a posudkové komise je volen z poslanců národního výboru; nemůže-li zvolený předseda komise vykonávat svou funkci, zastupuje ho jiný poslanec národního výboru, kterého k tomu pověří národní výbor při volbě členů dávkové komise nebo při volbě členů posudkové komise.

(3) Za další členy dávkové komise volí okresní a krajský národní výbor:

a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní (krajské, městské) odborové rady,

b) zástupce jednotných zemědělských družstev na návrh výrobní zemědělské správy (okresního zemědělského sdružení), popřípadě krajského oddělení ministerstva zemědělství a výživy,

c) pracovníky, kteří mají úzký vztah k sociálnímu zabezpečení, na doporučení příslušných orgánů společenských organizací, závodů a úřadů,

d) pracovníky odboru sociálního zabezpečení.

(4) Za další členy posudkových komisí sociálního zabezpečení volí okresní a krajský národní výbor:

a) zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní (krajské, městské) odborové rady,

b) zástupce výrobních družstev na návrh krajského sekretariátu Svazu výrobních družstev,

c) zástupce ozbrojených sil na návrh okresních a krajských (městských) vojenských správ a zástupce součástí ministerstva vnitra na návrh krajských správ Sboru národní bezpečnosti,

d) zástupce jednotných zemědělských družstev na návrh výrobní zemědělské správy (okresních zemědělských sdružení), popřípadě krajského oddělení ministerstva zemědělství a výživy,

e) lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, lékaře z odvětví ministerstev školství, dopravy, národní obrany a vnitra a lékaře - členy Svazu protifašistických bojovníků,

f) zástupce okresního (městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků na návrh těchto výborů, a jde-li o krajskou posudkovou komisi, zástupce ústředního výboru (Slovenského výboru) tohoto svazu na jeho návrh,

g) pracovníky odboru sociálního zabezpečení.

(5) Pracovníci odboru sociálního zabezpečení zvolení za členy správních komisí vykonávají v nich funkci tajemníka.

§ 6

Složení správních komisí

(1) Dávková komise jedná a se usnáší za účasti předsedy nebo jeho zástupce a nejméně dvou dalších členů, z nichž jeden je pracovníkem odboru sociálního zabezpečení a druhý zástupcem Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je druhým členem komise zástupce jednotného zemědělského družstva.

(2) Posudková komise sociálního zabezpečení jedná a usnáší se, jestliže jsou přítomni předseda nebo jeho zástupce, vedoucí lékař posudkové služby sociálního zabezpečení (vedoucí lékař sociálního zabezpečení), další lékař, pracovník odboru sociálního zabezpečení a zástupce Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je členem komise zástupce jednotného zemědělského družstva; je-li v posudkové komisi sociálního zabezpečení projednáván případ mladistvého, účastní se jejího jednání a usnášení ještě lékař pověřený péčí o dorost, a projednává-li se v ní případ žadatele (důchodce), který byl přímým účastníkem boje proti fašismu nebo obětí fašismu, účastní se jejího jednání a usnášení ještě lékař a zástupce Svazu protifašistických bojovníků, zvolený na návrh okresního (městského) výboru, a jde-li o krajskou posudkovou komisi, na návrh ústředního výboru tohoto svazu. Při posuzování příslušníka ozbrojených sil (bezpečnostních sborů) z povolání se jednání a usnášení posudkové komise sociálního zabezpečení účastní místo zástupce Revolučního odborového hnutí zástupce ozbrojených sil (bezpečnostních sborů), a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku, též lékař ozbrojených sil (bezpečnostních sborů).

(3) K projednávání jednotlivých případů ve správních komisích mohou být pozváni:

a) zástupce závodního výboru základní odborové organizace závodu, v němž účastník řízení je nebo posledně byl zaměstnán, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí,

b) zástupce jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo posledně byl činným,

c) zástupce městského (místního) národního výboru, v jehož územním obvodu účastník řízení má bydliště,

d) zástupce Svazu československých invalidů, popřípadě dalších společenských organizací,

e) ošetřující lékař posuzovaného,

f) jiní občané z řad pracujících, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí komise,

g) zástupce příslušného útvaru nápravného zařízení, jestliže jde o odsouzeného, který odpykává trest odnětí svobody.

(4) Zástupci orgánů uvedených v předchozím odstavci musí být k jednání správní komise přizváni, jestliže tyto orgány o to požádají. Rovněž musí být k jednání správní komise přizván ošetřující lékař posuzovaného, požádá-li o to. Zástupci těchto orgánů a ošetřující lékař mají však při jednání pouze hlas poradní.

(5) Občané, kteří se na pozvání dostavili k jednání správní komise, mají nárok na náhradu ušlého výdělku a na náhradu nutných výdajů obdobně jako členové správní komise.

(6) Jednání všech správních komisí se mohou účastnit bez pozvání též členové komisí sociálního zabezpečení a správních komisí a pracovníci odborů sociálního zabezpečení národních výborů vyššího stupně a pracovníci Správ důchodů a ministerstva práce a sociálních věcí.

DÍL TŘETÍzrušeno

DÍL TŘETÍ

Působnost správních komisí

§ 7

Působnost okresních posudkových komisí sociálního zabezpečení

Okresní posudková komise sociálního zabezpečení

1. rozhoduje

a) o zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost,

b) z podnětu lékařské poradní komise o tom, zda pracovník (družstevník) neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti, je plně (částečně) invalidní,

c) o nutnosti trvalého převedení pracovníka na jinou práci, zjistila-li posudková komise v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení nebo s rozhodováním o tom, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, že pracovník pozbyl vzhledem k svému zdravotnímu stavu trvale způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo nesmí-li ji konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí; předchozí ustanovení se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,

d) o tom, zda jde o občany se změněnou pracovní schopností,

e) o mimořádných výhodách občanů trvale těžce poškozených na zdraví,

f) o lázeňské péči nepracujících důchodců, členů jednotných zemědělských družstev a jejich rodinných příslušníků, jakož i rodinných příslušníků spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují přímo orgány státní zdravotní správy,

g) o tom, zda zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo pracovní činnosti II. pracovní kategorie byly skončeny ze zdravotních důvodů;

2. vydává posudek o plné (částečné) invaliditě v řízení o dávkách sociálního zabezpečení závislých na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, pokud nejde o případy uvedené pod bodem č. 1 písm. b), a vyjadřuje se k jiným zdravotním otázkám týkajícím se provádění sociálního zabezpečení;

3. navrhuje

a) příslušným orgánům opatření k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity,

b) přijímací komisi zřízené při výcvikovém kursu, středisku nebo při jiném zařízení národního výboru pro občany se změněnou pracovní schopností k přijetí do přípravy pro povolání,

c) příslušné Správě důchodů přiznání (ponechání výplaty) částečného invalidního důchodu pracovníka (družstevníka), jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, i když jeho výdělek (příjem z pracovní činnosti) podstatně nepoklesl;

4. doporučuje

a) poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,

b) opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo opatření vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,

c) vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro povolání občanům se změněnou pracovní schopností s ohledem na jejich zdravotní stav a pracovní kvalifikaci,

d) umístění občanů se změněnou pracovní schopností do družstev invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením a do zvláštních dílen (pracovišť);

5. dohlíží, zda závody (družstva) provádějí odpovědně výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností, a při výběru spolupůsobí;

6. sleduje, zda příprava pro povolání, výkon zaměstnání (pracovní činnosti), pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc.

§ 8

Působnost okresních dávkových komisí

(1) Okresní dávková komise rozhoduje ve věcech uvedených v § 2 s výjimkou rozhodování

- o zvýšení důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,

- o skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo o skončení pracovní činnosti II. pracovní kategorie, jde-li o jiné vážné důvody než důvody zdravotní,

- o započtení doby činnosti v jednotných zemědělských družstvech v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 ženám, které v nich pracovaly trvale, aniž byly jejich členy ani nebyly důchodově pojištěny.

(2) Okresní dávková komise rozhoduje dále

a) o sociálním důchodu (výchovném k němu),

b) o zvyšování některých nízkých důchodů podle zvláštních předpisů,

c) o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých odsouzených osob, jakož i o úpravě důchodů pozůstalých po těchto osobách,

d) o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti závodu (družstva) nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,

e) o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.

(3) Okresní dávková komise mimo to

1. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím sociální komise jednotného zemědělského družstva nebo místního (městského) národního výboru o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a o odvoláních proti rozhodnutím městského národního výboru o sociálním důchodu (výchovném k němu);

2. navrhuje příslušné Správě důchodů, aby

a) započetla doby zaměstnání ve sporných případech,

b) v konkrétních případech bylo použito ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení o odstranění tvrdosti,

c) zvýšila invalidní důchod až na 600 Kčs měsíčně, je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny,

d) zvýšila nejnižší výměru starobního nebo invalidního důchodu nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny), je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny.

§ 17, § 18zrušeno

§ 9

Působnost správních komisí zřízených u krajských národních výborů

(1) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení a krajská dávková komise rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím obdobných komisí okresního národního výboru, pokud tyto komise rozhodovaly v I. stupni a pokud nejde o rozhodnutí, které je toliko podkladem rozhodnutí příslušné Správy důchodů.

(2) Krajská posudková komise sociálního zabezpečení dále zejména

a) navrhuje příslušným orgánům opatření k prevenci invalidity a k odstranění jejích následků na podkladě rozboru vývoje invalidizace a příčin invalidit,

b) vyjadřuje se o zdravotních otázkách týkajících se provádění sociálního zabezpečení,

c) podává znalecký posudek v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění) a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.

DÍL ČTVRTÝ

Zvláštní předpisy o řízení

§ 10

Za příslušnou Správu důchodů jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení pověřený pracovník odboru sociálního zabezpečení krajského národního výboru.

DÍL ČTVRTÝzrušeno

§ 21zrušeno

§ 11

(1) Lékařský nález potřebný k jednání okresní posudkové komise sociálního zabezpečení podává zásadně lékař, který léčil posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, podává tento nález lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví (kliniky). Jde-li o určení invalidity nebo o určení, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, nebo o trvalé přeřazení a trvalou změnu práce ze zdravotních důvodů, předkládá lékařský nález ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře, příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise), a to po přezkoumání a potvrzení tohoto nálezu. Lékařské nálezy potřebné pro jednání krajské posudkové komise sociálního zabezpečení podává lékařský člen této komise.

(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání okresní posudkové komise sociálního zabezpečení vydává zdravotnické zařízení nebo přímo jednotliví lékaři, dá-li k tomu souhlas vedoucí tohoto zařízení.

(3) Lékařští členové okresní posudkové komise sociálního zabezpečení spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi); lékařští členové okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného znovu.

(4) Lékařští členové okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení jsou odpovědni za posouzení zdravotního stavu a vyjadřují se zejména o tom, zda zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý nebo zda jde o trvalou změnu pracovní schopnosti a kdy tato změna nastala.

(5) Okresní i krajské posudkové komise sociálního zabezpečení zasedají ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých a středních závodech, pokud mají k tomu potřebná zdravotnická vybavení. Zasedání těchto komisí v závodě se povinně účastní závodní (dílenský) lékař a přizve se k nim člen závodního (dílenského) výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí.

§ 12

(1) Správní komise se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných členů.

(2) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem (vyjádřením, doporučením) posudkové komise sociálního zabezpečení; nebyly-li takové rozhodnutí nebo posudek (vyjádření, doporučení) dosud vydány, nutno je navrhnout.

§ 13

(1) Účastník řízení má být pokud možno přítomen jednání posudkové komise sociálního zabezpečení.

(2) Pokud orgán národního výboru vydává účastníku řízení písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci sociálního zabezpečení, odešle je účastníku i orgánu příslušnému k provedení rozhodnutí nejpozději do 3 dnů od rozhodnutí.

(3) Členové správních komisí a funkcionáři přizvaní k projednávání jednotlivých případů v těchto komisích jsou povinni zachovávat mlčenlivost o okolnostech lékařských a služebních, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce.

§ 14

Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení

(1) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se zásadně řídí místem bydliště účastníka řízení, pokud se v dalším odstavci nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost orgánů národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení se řídí

a) místem závodu (družstva), v němž účastník řízení pracuje nebo od něhož dostává nemocenské, jestliže je v závodě (družstvu) zdravotnické středisko, v němž posudková komise sociálního zabezpečení pravidelně zasedá; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto závodě (družstvu), nebo je-li jeho bydliště příliš vzdáleno od závodu (družstva), řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení,

b) sídlem závodu (družstva), jestliže

1. rozhodují o trvalém přeřazení pracujícího k jiné práci nebo o trvalé změně zaměstnání ze zdravotních důvodů,

2. rozhodují o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání a o tom, zda závod může s občanem rozvázat pracovní poměr (§ 3 bod 5),

3. se vyjadřují o vhodné úpravě pracovních podmínek nebo o vhodném uplatnění v závodě, v jednotném zemědělském družstvu, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvě invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením,

4. dohlížejí na výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jeho provádění,

5. sledují, zda příprava pro povolání, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,

6. sledují, zda složení členské základny ve výrobních družstvech invalidů odpovídá vzorovým stanovám a zda v družstvech invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením jsou převážně zaměstnáváni občané plně invalidní,

c) místem přípravy pro povolání, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro povolání,

d) sídlem školy zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol,

e) sídlem okresní posudkové komise sociálního zabezpečení, jestliže byla zřízena pro rozhodování o invaliditě při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu,

f) sídlem lékařské komise, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku poživatele důchodu, který byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách a v bezpečnostních sborech,

g) sídlem ústavu nápravného řízení, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody,

h) sídlem krajského národního výboru, který řídí ústav sociální péče krajského významu, jde-li o přijetí do takového ústavu.


DÍL PÁTÝ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 15

Společná ustanovení

K úspěšnému plnění úkolů sociálního zabezpečení vytvářejí komise a odbory sociálního zabezpečení místních, městských a okresních národních výborů aktivy dobrovolných spolupracovníků.

§ 16

Závěrečná ustanovení

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964 s výjimkou ustanovení o působnosti národních výborů ve věcech uvedených v § 145 odst. 3 zákona č. 101/1964 Sb. a v § 148 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb. Tato ustanovení nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1965.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 78/1968 Sb. Čl. II

(1) Kde se ve vyhlášce č. 108/1964 Sb. nebo v jiných předpisech o sociálním zabezpečení mluví o užších komisích posudkových a dávkových, rozumí se tím správní komise posudkové a dávkové.

(2) Kde se ve vyhlášce č. 108/1964 Sb. nebo v jiných předpisech o sociálním zabezpečení mluví o rozhodování posudkové komise o tom, zda pracovník (družstevník) je plně (částečně) invalidní, rozumí se tím pro účely sociálního zabezpečení vydávání posudků o plné (částečné) invaliditě s výjimkou případů, ve kterých posudková komise rozhoduje z podnětu lékařské poradní komise, jestliže pracovník (družstevník) neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti. *)

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 78/1968 Sb. Čl. III

Národní výbory ustaví posudkové komise ve složení odpovídajícím této vyhlášce (čl. I č. 5 a 6) až po skončení běžícího volebního období; do té doby působí posudkové komise v dosavadním složení, přitom však může zastupovat předsedu posudkové komise též vedoucí lékař posudkové služby sociálního zabezpečení.


Předseda:

Štanceľ v. r.

Poznámky pod čarou

*) Podle zákona se započítávají prokázané doby stávek, výluk a persekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí.

*) o poskytování lázeňského léčení spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům, výkonným umělcům a artistům, uznaným příslušnou vrcholnou ideovou organizací, pokud jsou povinně pojištěni, rozhoduje posudková komise zřízená instrukcí předsedy býv. Státního úřadu sociálního zabezpečení (instrukce č. 5/1966 uveřejněná v částce 14/1966 Věstníku SÚSZ a registrovaná v částce 37/1966 Sb.).

*) § 92 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 121 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

*) § 122 písm. b) vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), a § 16 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Přesunout nahoru