Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 105/1964 Sb.Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin

Částka 45/1964
Platnost od 15.06.1964
Účinnost od 01.07.1964
Zrušeno k 01.01.1976 (128/1975 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

105

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 8. června 1964

o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 145 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (dále jen "zákon"):


ČÁST PRVNÍ

Důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků

§ 1

Osobní rozsah

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin jsou pojištěni na dávky důchodového pojištění podle této vyhlášky, pokud nejsou pracovníky v trvalém pracovním poměru ani nepožívají starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění); pracovní poměr se považuje za trvalý, jestliže trvá nepřetržitě aspoň šest měsíců po sobě jdoucích, a to v takovém rozsahu, že zakládá nárok na přídavky na děti *).

(2) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je v zemědělském závodě osobně výdělečně činný na vlastní vrub a výdělek je jeho jediným nebo převážným zdrojem příjmů. Pokud není prokázán opak, má se za to, že obhospodařování zemědělské půdy nepřesahující 0.40 ha není výdělečnou činností podle předchozí věty. Jestliže zemědělský závod provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo závod spravuje; ostatní členové rodiny jsou pojištěni jako spolupracující členové rodiny. V pochybnosti se má za to, že závod spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manželů (vdova), nejstarší člen rodiny.

(3) Spolupracujícími členy rodiny jsou rodiče, tchán, tchýně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti od skončení povinné školní docházky a od 1. ledna 1969 též manželka jednotlivě hospodařícího rolníka a manželka spolupracujícího člena rodiny, jestliže

a) žijí s jednotlivě hospodařícím rolníkem ve společné domácnosti,

b) trvale se účastní jeho výdělečné činnosti a jejich práce je pro závod nezbytná a zabírá v týdnu nejméně polovinu normální týdenní pracovní doby,

c) nejsou sami jinak důchodově zabezpečeni.

§ 2

Vznik pojištění

(1) Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků vzniká

a) dnem, od kterého jsou osobně výdělečně činní na vlastní vrub,

b) jde-li o jednotlivě hospodařícího rolníka, který byl zároveň v trvalém pracovním poměru, prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž jeho pracovní poměr byl rozvázán nebo přestal být trvalý; důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka však nevzniká, jestliže po skončení pracovního poměru vstoupil do jednoho měsíce znovu do trvalého pracovního poměru,

c) dnem, kterým jednotlivě hospodařícímu rolníku zanikl nárok na invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění).

(2) Pojištění spolupracujících členů rodiny vzniká dnem, k němuž byly splněny všechny podmínky pro jejich pojištění; ustanovení předchozího odstavce písm. b) a c) platí obdobně.

§ 3

Zánik pojištění

Pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů rodin zaniká

a) dnem, kterým přestali natrvalo vykonávat činnost zakládající pojištění,

b) dnem, kterým jim byl přiznán starobní nebo invalidní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění),

c) dnem, kterým vzniklo jejich nemocenské pojištění jako pracovníků v trvalém pracovním poměru (§ 1 odst. 1) nebo jejich zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

§ 4

Přihlášky a odhlášky k pojištění

(1) Jednotlivě hospodařící rolníci jsou povinni podat u okresního národního výboru na předepsaném tiskopise za sebe a spolupracující členy svých rodin do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.

(2) Zavinil-li jednotlivě hospodařící rolník nesplněním nebo nesprávným splněním ohlašovací povinnosti, že dávka byla poskytnuta neprávem nebo ve vyšší výměře, než v jaké náležela, platí o povinnosti nahradit neprávem vyplacené částky obdobně ustanovení zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků *).

§ 5

Druhy dávek

Z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků se poskytují:

1. důchody

a) starobní,

b) invalidní,

c) vdovský,

d) sirotčí;

2. dávky při pracovním úrazu;

3. výchovné k důchodům;

4. zvýšení důchodu pro bezmocnost;

5. zabezpečení důchodců v nemoci.

§ 6

Všeobecná podmínka nároku na dávku

Dávka důchodového pojištění náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je-li zaplaceno splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění. Pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před splněním ostatních podmínek pro nárok na dávku může však být doplaceno do tří měsíců po jejich splnění.

§ 7

Starobní důchod

Starobní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku dosáhl věku 65 let, je pojištěn aspoň 15 roků a nepožívá invalidní důchod.

§ 8

Invalidní důchod

(1) Invalidní důchod náleží jednotlivě hospodařícímu rolníku, který získal potřebnou dobu pojištění, jestliže se v době trvání pojištění nebo do dvou roků po jeho zániku stal plně invalidním.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník je plně invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stal neschopným vykonávat jakoukoli soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

§ 9

Výše důchodu

(1) Starobní (invalidní) důchod jednotlivě hospodařícího rolníka činí:

při průměrném ročním
vyměřovacím základu
Kčs
do 6 roků
pojištění
měsíčně
Kčs
po 6 rocích
pojištění
měsíčně
Kčs
po 8 rocích
pojištění
měsíčně
Kčs
po 10 rocích
pojištění
měsíčně
Kčs
po 15 rocích
pojištění
měsíčně
Kčs
po 20 rocích
pojištění
měsíčně
Kčs
po 25 a více
rocích
pojištění
měsíčně
Kčs
do 2 100210230230230245260275
od 2 101 do 3 300225245260270280300320
od 3 301 do 4 500234260276294315340365
od 4 501 do 5 700243269298318350380410
od 5 701 do 7 800252284314340380420460
od 7 801 do 10 200261299336370410460510
nad 10 200270308350390440500560

(2) Průměrný roční vyměřovací základ se stanoví průměrem vyměřovacích základů za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro jednotlivě hospodařícího rolníka výhodnější.

(3) Je-li starobní (invalidní) důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně; má-li důchodce též jiný příjem (důchod), může být starobní (invalidní) důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li na starobní (invalidní) důchod, který je jediným zdrojem příjmu důchodce, odkázán též rodinný příslušník důchodce, může být tento důchod zvýšen na částku 850 Kčs měsíčně; má-li důchodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod), může být starobní (invalidní) důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 850 Kčs měsíčně. Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé (druh a družka), lze zvýšit jen důchod jednoho z nich o rozdíl mezi částkou 850 Kčs a úhrnem důchodů a jiných příjmů obou manželů (druha a družky).

(4) Důchod podle předchozího odstavce lze zvýšit, jen nemůže-li si důchodce (rodinný příslušník) pro stáří, zdravotní stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací. Při zvýšení důchodu podle uvedeného ustanovení se nehledí k výchovnému, zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost, k příspěvkům z doplňkové sociální péče, k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než 60 pracovních dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka staršího 70 let. Zvýšení důchodu se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.

(5) Nejnižší výměra důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, stanovená v odstavci 3, může být za splnění ostatních podmínek zvýšena z částky 500 Kčs na 550 Kčs a z částky 850 Kčs na 900 Kčs osobám, které při provozu zemědělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nezaměstnávaly soustavně cizí pracovní síly.

§ 10

Vyměřovací základ

(1) Vyměřovací základ stanovený pro provozovatele zemědělského závodu ke dni 30. června 1964 podle předpisů platných toho dne platí nadále pro dosavadního i každého pozdějšího provozovatele tohoto zemědělského závodu, a to i v případě, že se změní rozsah započtené zemědělské půdy změnou její výměry nebo změnou druhu pěstovaných zemědělských plodin.

(2) Nebyl-li vyměřovací základ stanoven do 30. června 1964, stanoví jej po tomto dni okresní národní výbor se zřetelem na místní podmínky a na rozsah obhospodařované půdy podle předpisů platných před 1. červencem 1964 *).

§ 11

Důchody pozůstalých

(1) Vdovský a sirotčí důchod náležejí pozůstalým po jednotlivě hospodařícím rolníku za podmínek stanovených v § 64, 65 a 68 zákona.

(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařicího rolníka, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 12 odst. 1.

(3) Vdovský důchod činí 60 % starobního (invalidního) důchodu; ustanovení § 66 odst. 4 a 5 zákona platí obdobně. Je-li vdovský důchod jediným zdrojem příjmu vdovy, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně. Má-li vdova též jiný příjem (důchod), může být vdovský důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Je-li však tímto jiným příjmem starobní (invalidní) důchod, lze zvýšit jen tento důchod ( § 9 odst. 3). Ustanovení § 9 odst. 4 platí obdobně.

(4) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka, nejméně však 200 Kčs měsíčně. Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí 450 Kčs měsíčně. Je-li však důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem příjmu dítěte, může být zvýšen na částku 500 Kčs měsíčně. Má-li dítě též jiný příjem (důchod), může být sirotčí důchod zvýšen tak, aby úhrn tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 500 Kčs měsíčně. Ustanovení § 69 odst. 5 zákona a § 9 odst. 4 této vyhlášky platí obdobně.

(5) Nejnižší výměra důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, stanovená v odstavcích 3 a 4, může být za splnění ostatních podmínek zvýšena z částky 500 Kčs na 550 Kčs pozůstalým po osobách, které při provozu zemědělského závodu nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nezaměstnávaly soustavně cizí pracovní síly.

§ 12

Dávky při pracovním úrazu

(1) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu, může být invalidní důchod zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, který se stal následkem pracovního úrazu částečně invalidním, může být poskytnut částečný invalidní důchod ve výši 50% invalidního důchodu spolu se zvýšením o 30 Kčs měsíčně.

(3) Jednotlivě hospodařící rolník je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jeho pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.

(4) Zemřel-li jednotlivě hospodařící rolník následkem pracovního úrazu, může být pozůstalým ( § 17 odst. 1 zákona ), kteří vypravili pohřeb, poskytnuto pohřebné ve výši 1 000 Kčs. Vypravil-li pohřeb někdo jiný než pozůstalý, může být pohřebné poskytnuto až do výše prokázaných výloh, nejvýše však částkou 1 000 Kčs.

(5) Pracovním úrazem je úraz utrpěný v souvislosti s provozem vlastního zemědělského závodu. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz utrpěný

a) při vzájemném vypomáhání v zemědělských pracích,

b) při melioračních pracích,

c) při svozu dříví,

d) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,

e) při výkonu veřejné funkce. Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání, jimiž se rozumějí nemoci uvedené v seznamu nemocí z povolání platném pro pracovníky v pracovním poměru, jestliže vznikly za podmínek stanovených v tomto seznamu *).

§ 13

Výchovné

(1) Výchovné náleží na každé dítě poživatele starobního nebo invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka nárok na sirotčí důchod (§ 68 zákona).

(2) Výchovné činí měsíčně

na jedno dítě na dvě děti na tři děti na čtyři děti
k důchodu invalidnímu 140 430 880 1280
jinému 90 430 880 1280

a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jinak platí o výchovném ustanovení § 73 zákona.

§ 14

Zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost

Důchody jednotlivě hospodařících rolníků mohou být zvýšeny pro bezmocnost důchodce o 100 až 400 Kčs měsíčně za podmínek stanovených v § 74 zákona; obdobně lze zvýšit pro bezmocnost dítěte od sedmého roku jeho věku sirotčí důchod a výchovné.

§ 15

Zhodnocení dob důchodového zabezpečení získaných podle jiných předpisů

(1) Přestoupí-li do důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků člen jednotného zemědělského družstva, pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva, posuzuje se doba jejich dosavadního důchodového zabezpečení (pojištění) jako doba důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků; doba důchodového pojištění družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 se však takto posuzuje, jen bylo-li za celou dobu trvání tohoto pojištění zaplaceno pojistné. Průměrný roční vyměřovací základ z období posledních 10 (5) roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, se stanoví z úhrnu

a) ročních pracovních odměn a ročních vyměřovacích základů, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva,

b) ročních hrubých výdělků a ročních vyměřovacích základů, jde-li o pracovníka nebo o člena výrobního družstva; do období 10 (5) roků se nezahrnují náhradní doby.

(2) Získal-li jednotlivě hospodařící rolník, který byl bezprostředně před započetím samostatně výdělečné činnosti pracovníkem v pracovním poměru anebo členem výrobního družstva, ke dni přestupu dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod nebo starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání **), posuzuje se jeho nárok na invalidní nebo starobní důchod po dobu dvou roků od výstupu ze zaměstnání (z výrobního družstva) podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky.

§ 16

Pojistné

(1) Pojistné za pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka činí 10,8% jeho vyměřovacího základu a za pojištění spolupracujících členů rodiny 11,4% jejich vyměřovacího základu.

(2) Jednotlivě hospodařící rolník platí pojistné za sebe a spolupracujícího člena rodiny okresnímu národnímu výboru bez zvláštního vyměření.

(3) Pojistné za uplynulý měsíc je splatné do 15. dne následujícího měsíce. Nebylo-li splatné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, je plátce pojistného povinen platit od 16. dne měsíce následujícího po měsíci, za se který platí, penále ve výši 0,01% dlužné částky za každý den prodlení. Okresní národní výbor může povolit, aby pojistné bylo odváděno v jiných než měsíčních lhůtách.

(4) Manželka (manžel) bydlící s plátcem pojistného ve společné domácnosti ručí za pojistné, které se stalo splatným v době trvání společné domácnosti. Spoluprovozovatelé zemědělského závodu ručí za pojistné navzájem.

§ 17

Důchodové pojištění spolupracujících členů rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka

(1) Předchozí ustanovení o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí obdobně též pro spolupracující členy jejich rodin, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3 a v § 18 až 20.

(2) Jde-li o spolupracujícího člena rodiny ve věku

do 18 let činí - vyměřovací základ 1 200 Kčs ročně
- pojistné 11,40 Kčs měsíčně,
nad 18 let do 21 let činí - vyměřovací základ 1 800 Kčs ročně
- pojistné 17,10 Kčs měsíčně,
nad 21 let činí - vyměřovací základ 5 040 Kčs ročně
- pojistné 47,90 Kčs měsíčně.

(3) Jestliže by vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny byl podle předchozího odstavce vyšší než vyměřovací základ jednotlivě hospodařícího rolníka, v jehož závodě spolupracující člen rodiny pracuje, stanoví se vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny částkou rovnající se vyměřovacímu základu jednotlivě hospodařícího rolníka. Dávky rodinných příslušníků jednotlivě hospodařících rolníků a rodinných příslušníků spolupracujících členů jejich rodin při pracovním úrazu

§ 18

Invalidní (částečný invalidní) důchod

(1) Rodinným příslušníkům jednotlivě hospodařících rolníků a rodinným příslušníkům spolupracujících členů jejich rodin (dále jen "rodinní příslušníci"), kteří se stali plně invalidními nebo částečně invalidními následkem pracovního úrazu (§ 12), může být poskytnut v případech hodných zřetele invalidní (částečně invalidní) důchod.

(2) Za rodinné příslušníky se považují osoby uvedené v § 36 odst. 1 a 2 zákona, jestliže nejsou samy důchodově pojištěny podle této vyhlášky nebo důchodově zabezpečeny podle jiných předpisů.

(3) Invalidita (částečná invalidita) rodinného příslušníka se posuzuje obdobně jako invalidita (částečná invalidita) jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 8 odst. 2 a § 12 odst. 3).

§ 19

Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu

(1) Invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 210 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 50 Kčs měsíčně.

(2) Částečný invalidní důchod rodinného příslušníka jednotlivě hospodařícího rolníka činí 105 Kčs měsíčně a může být zvýšen o 30 Kčs měsíčně.

(3) Rodinným příslušníkům povinným školní docházkou může být poskytnut až do skončení povinné školní docházky invalidní (částečný invalidní) důchod jen ve výši poloviny důchodu podle předchozích odstavců.

(4) Výchovné k důchodům rodinných příslušníků nenáleží.

§ 20

Pohřebné

Zemřel-li rodinný příslušník jednotlivě hospodařícího rolníka nebo spolupracujícího člena rodiny následkem pracovního úrazu (§ 12), může být osobám, které vypravily pohřeb, poskytnuto v případech hodných zřetele pohřebné ve výši 500 Kčs až 800 Kčs.

ČÁST DRUHÁ

Důchodové pojištění osob samostatně hospodařících, které nejsou jednotlivě hospodařícími rolníky, a spolupracujících členů jejich rodin

§ 21

(1) Ustanovení části první o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků platí s výjimkou ustanovení § 10, 12, § 16 odst. 1 a § 18 až 20 též pro důchodové pojištění jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin.

(2) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které nejsou jednotlivě hospodařícími rolníky, činí:

a) je-li výdělečná činnost vykonávána

bez spolupracovníků......................... 800 Kčs měsíčně,

b) je-li výdělečná činnost vykonávána

s jedním nebo několika spolupracovníky.... 1 100 Kčs měsíčně.

(3) Vyměřovací základ osob samostatně hospodařících, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost bez spolupracovníků a prokáží, že jejich roční základ daně z příjmů obyvatelstva nepřevyšuje 16 000 Kčs, činí 600 Kčs měsíčně; nepřevyšuje-li však roční základ daně z příjmů obyvatelstva 6 000 Kčs nebo tuto částku nepřevýšil před stanovením daně paušální částkou, činí vyměřovací základ 400 Kčs měsíčně. Vyměřovací základ se stanoví podle ročního základu daně z příjmů obyvatelstva připadajícího na předchozí kalendářní rok. Poplatníkům, jimž je daň z příjmů obyvatelstva stanovena paušální částkou, stanoví se vyměřovací základ ve výši rozdílu mezi dosaženým příjmem a výdaji vynaloženými na dosažení tohoto příjmu za předchozí rok. Okresní národní výbor může v případech sociálně odůvodněných vyměřovací základ snížit, jde-li o výdělečnou činnost vykonávanou bez spolupracovníků a nepřekročil-li roční základ daně z příjmů obyvatelstva částku 3 600 Kčs. Vyměřovací základ může být snížen, nepřesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, na 160 Kčs měsíčně, a přesahuje-li roční základ daně 2 400 Kčs, avšak nedosahuje-li částky 3 600 Kčs, na 240 Kčs měsíčně.

(4) Za spolupracovníky osob samostatně hospodařících se pro účely vyměřovacího základu považují spolupracující členové rodiny (§ 1 odst. 3).

(5) Za vyměřovací základ spolupracujícího člena rodiny osoby samostatně hospodařící se považuje částka, která by náležela jako mzda pracovní síle (pracovníku), kterou spolupracující člen rodiny nahrazuje. Vyměřovací základ nesmí však činit více než vyměřovací základ osoby samostatně hospodařící.

(6) Pojistné osoby samostatně hospodařící činí 10% jejího vyměřovacího základu a pojistné spolupracujícího člena rodiny 11% jeho vyměřovacího základu.

ČÁST TŘETÍ

Zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících konajících službu v ozbrojených silách

§ 22

(1) O zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících konajících službu v ozbrojených silách platí s odchylkami uvedenými v odstavcích 2 a 3 obdobně ustanovení § 78 až 81 a § 85 až 87 zákona a ustanovení § 60, 61, 63 a § 66 až 68 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(2) Zaopatřovací příspěvek činí

a) pro nezaopatřené dítě 170 Kčs měsíčně;

b) pro manželku, družku vojáka, jeho zletilou příbuznou a manžela vojákyně 400 Kčs měsíčně;

c) pro manželku vojáka, která s ním nežije ve společné domácnosti, rozvedenou manželku a matku dítěte vojáka, která není za něj provdána, přiznal-li jim soud vůči němu výživné, popřípadě příspěvek na výživu, částku rovnající se výživnému, popřípadě příspěvku na výživu, nejvýše však částku 400 Kčs měsíčně;

d) pro ostatní osoby, jimž se poskytuje zaopatřovací příspěvek, 150 Kčs měsíčně; zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrnu zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu převyšuje částku 250 Kčs měsíčně. Jde-li o manželskou dvojici, krátí se úhrnu jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou spolu s čistým příjmem manželské dvojice převyšuje částku 500 Kčs měsíčně.

(3) Úhrn zaopatřovacích příspěvků přiznaných členům rodiny téhož vojáka nesmí přesahovat částku 720 Kčs měsíčně; kdyby úhrn zaopatřovacích příspěvků vypočtených podle předchozích odstavců přesahoval tuto částku, poskytne se manželce vojáka zaopatřovací příspěvek v plné výši a ostatním členům rodiny se sníží o stejnou částku.

(4) Koná-li spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící službu v ozbrojených silách, platí o zabezpečení členů jeho rodiny obdobně ustanovení předchozích odstavců.

(5) Zaopatřovací příspěvek podle této vyhlášky nenáleží, jestliže jsou splněny podmínky nároku na tento příspěvek podle jiných předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

Důchodové pojištění účastníků odboje a pozůstalých po nich

§ 22a

Úvodní ustanovení

Pro důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka (§ 1) a jiné osoby samostatně hospodařící (§ 21), pokud jsou účastníky odboje, a pozůstalých po nich platí ustanovení této vyhlášky, pokud se v této části nestanoví jinak.

§ 22b

Věk potřebný pro nárok na starobní důchod

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 64 let.

§ 22c

Zvýšení starobního a invalidního důchodu

Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje důchod účastníka odboje

skupiny měsíčně o Kčs
I. 120
II. a III. 100
IV. 80"

ČÁST PÁTÁ

Zabezpečení důchodců v nemoci

§ 23

(1) Ustanovení zákona platná pro zabezpečení v nemoci důchodců, jimž náležejí důchody podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, platí též pro důchodce, jimž byl přiznán důchod podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, a pro jejich rodinné příslušníky.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce a jejich rodinné příslušníky, jestliže jsou ze své pracovní činnosti zabezpečeni v nemoci a mateřství podle jiných předpisů.

ČÁST ŠESTÁ

Zabezpečení matky a dítěte

§ 23a

Podpora při narození dítěte

(1) Porodí-li jednotlivě hospodařící rolnice, jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující členka jejich rodiny anebo rodinná příslušnice jednotlivě hospodařícího rolníka, jiné osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena jejich rodiny, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 2 000 Kčs na každé dítě narozené po 30. září 1971. Manželce nebo družce zemřelého jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící anebo spolupracujícího člena jejich rodiny náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí.

(2) Ustanovení § 37 zákona o ochranné lhůtě platí obdobně.

§ 23b

Přídavky na děti

(1) Přídavky na děti náležejí jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny, jestliže má nezaopatřené děti.

(2) Přídavky na děti činí měsíčně

na jedno dítě 90 Kčs na dvě děti 430 Kčs na tři děti 880 Kčs na čtyři děti 1280 Kčs

a zvyšují se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.

(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k přídavkům na ně příplatek ve výši 300 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.

(4) Jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byl důchodově pojištěn v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby.

§ 23c

Všeobecná podmínka nároku na dávky ze zabezpečení matky a dítěte

Podpora při narození dítěte a přídavky na děti náležejí, jen jestliže je řádně placeno pojistné.


ČÁST SEDMÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 24

Přechodná ustanovení § 124, 136 až 138, § 139 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) a odst. 3 a 4, § 140 a 141 zákona platí obdobně.

§ 24a

Manželce jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena rodiny se účast na výdělečné činnosti manžela v období od 1. října 1948 do 31. prosinec 1968 hodnotí jako doba pojištění spolupracujícího člena rodiny podle této vyhlášky na žádost podanou nejpozději do 31. prosince 1971, jestliže

a) splňovala v tomto období podmínky stanovené v § 1 odst. 3,

b) doba, o jejíž zhodnocení požádala, činí z celkové doby její účasti na výdělečné činnosti manžela nejméně pět let, a trvala-li její účast na výdělečné činnosti manžela po dobu kratší než pět let, tuto kratší dobu, a

c) pojistné za dobu, o jejíž zhodnocení jde, bylo řádně doplaceno.

§ 24b

Invalidní (částečné invalidní) důchody manželek (manželů) jednotlivě hospodařících rolníků a manželek (manželů) spolupracujících členů rodiny *) náležející před 1. lednem 1969 se považují od tohoto dne za invalidní důchody spolupracujících členů rodiny, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1968.

§ 25

Pokud není stanoveno v této vyhlášce jinak, platí pro věci upravené touto vyhláškou obdobně ustanovení zákona

1. o rodinných příslušnících,

2. o nezaopatřených dětech,

3. o vyloučení nároku na přídavky na děti,

4. o souběhu přídavků na děti a jejich výplatě,

5. o náhradních dobách,

6. o přerušení pracovní činnosti,

7. o době pracovní činnosti potřebné pro nárok na invalidní důchod,

8. o souběhu vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti,

9. o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků konajících službu v ozbrojených silách,

10. o povinnostech oprávněných osob,

11. o změně dávky a jejím vrácení,

12. o omezení výplaty dávek,

13. o výplatě dávek jiné osobě,

14. o souběhu nároků na důchody,

15. o přechodu nároku při úmrtí oprávněného,

16. o výplatě dávek,

17. o postoupení a zabavení dávek,

18. o promlčení,

19. o zvláštní dani z důchodu,

20. o skupinách účastníků odboje, o invalidním (částečném invalidním) důchodu účastníků odboje, vznikla-li plná (částečná) invalidita v souvislosti s odbojovou činností, o nejvyšší a nejnižší výměře starobního a invalidního důchodu účastníka odboje, o nejnižší výměře vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje nebo vdovy, která je účastnicí odboje, o krácení jejich vdovského důchodu při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti, o výši sirotčího důchodu dítěte po účastníku odboje, o výši důchodu rodičů účastníka odboje, o vynětí ze zvláštní daně z důchodu, o úpravě důchodů účastníků odboje, na něž vznikl nárok před 1. lednem 1969.

21. o službách sociálního zabezpečení,

22. o organizaci a řízení,

23. o odstraňování tvrdostí

a předpisy vydané k provedení těchto ustanovení.

§ 26

Vyhláška č. 67/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, se zrušuje.

§ 27

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 181/1968 Sb. Čl. II

Ustanovení § 9 odst. 1 ve znění této vyhlášky platí též pro nároky na starobní a invalidní důchod, které vznikly před 1. lednem 1969. Výše starobního a invalidního důchodu bude upravena na žádost důchodce nejdříve počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1969.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 77/1970 Sb. Čl. II

Zvýšení důchodu podle této vyhlášky lze poskytnout na žádost nejdříve počínajíc měsíční splátkou důchodu splatnou v říjnu 1970.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 77/1970 Sb. Čl. III

(1) Starobní, invalidní a vdovské důchody vyměřené v nejnižší výměře podle předpisů platných do 30. září 1970 pro důchody, které byly jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce, *) mohou být po 30. září 1970 sníženy, jen pokud by to připouštěly uvedené předpisy.

(2) Ve stanovené nejnižší výměře důchodů uvedených v předchozím odstavci a ve výměře důchodů zvýšených podle této vyhlášky je zahrnut zvláštní přídavek k dávkám podle čl. I zákona č. 161/1968 Sb.


Předseda:

Štanceľ v. r.

Poznámky pod čarou

*) § 33 a 34 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.

*) 118 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb.

*) Vyhláška č. 67/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

*) Příloha k vyhlášce č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

**) § 8 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení.

¨*) Jde o důchody přiznané podle § 18 této vyhlášky.

*) § 9 odst. 3 a 4 a § 11 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb. v dosavadním znění.

Přesunout nahoru