Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 104/1964 Sb.Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Částka 45/1964
Platnost od 15.06.1964
Účinnost od 01.07.1964
Zrušeno k 01.01.1993 (37/1993 Sb.)
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

104

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 8. června 1964,

kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (dále jen "zákon"):


Úvodní ustanovení

§ 1

Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

K § 4 odst. 3 zákona

Uvolnění z výkonu práce

a) z důvodu studia,

b) při přiznání starobního nebo invalidního důchodu, nebo

c) ke kterému dojde proto, že družstevník nemůže konat práci z jiných důležitých důvodů a družstvo mu proto poskytlo pracovní volno podle § 128 odst. 1 zákoníku práce, jestliže toto pracovní volno trvalo dobu delší než jeden rok,

se pro účely zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte posuzuje tak, jakoby družstevník neměl podle dohody o pracovních podmínkách pro družstvo práci konat.

Oddíl první

Společná ustanovení pro nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství

§ 1a

Příjem z pracovní činnosti

K § 9 a 22 zákona

(1) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny zahrnují:

a) základní pracovní odměna, včetně příplatků a doplatků k této základní odměně,

b) prémie a odměny vyplácené za výsledky pracovní činnosti družstevníka,

c) naturální požitky. 1)

(2) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny nezahrnují:

a) odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;2) do příjmu z pracovní činnosti se však zahrnují odměny za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci3) ,

b) naturální požitky, finanční náhrady za neodebrané naturální požitky a jiná plnění, jestliže uvedené příjmy náležejí členu družstva i v době pracovní neschopnosti,

c) podíly na hospodářských výsledcích,

d) roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům poskytované podle obecně závazných předpisů o odměňování nebo vnitrodružstevních předpisů o odměňování a o hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků, jestliže se jejich výše nestanoví procentní sazbou ze základní pracovní odměny dosažené za kalendářní rok,

e) stabilizační a náborové odměny (příspěvky),

f) náhrada pracovní odměny poskytovaná členům družstva za dobu, ve které nekonali práce (např. za dovolenou na zatavenou), a náhrada ze nevyčerpanou dovolenou na zotavenou,

g) dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nebo jiná obdobná plnění včetně mateřského příspěvku,

h) náhrady služebních výdajů (náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, odlučné, režijní příplatky apod.),

ch) náhrady škody (např. při pracovních úrazech a nemocech z povolání).

"i) příjmy, které by se nezahrnuly do započitatelných výdělků pracovníka proto, že byly zčásti osvobozeny od daně ze mzdy. 1)

j) mzdové vyrovnání a další peněžitá plnění poskytovaná při uvolňování a převádění pracovníků v hornictví nebo v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.

Průměrná denní pracovní odměna

K § 9 a 29 zákona

§ 2

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen "započitatelné příjmy") a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(2) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.

(3) Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň

a) 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu,

b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů,

prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku. Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1, vybíral si náhradní volno za práci přesčas nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.

(4) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.

(5) Skončil-li člen družstva pracovní činnost a znovu nastoupil do práce v nejbližší navazující pracovní den, posuzuje se rozhodné období, jako by předchozí pracovní činnost stále trvala.

(6) Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva

a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání,

b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce trvající aspoň jeden rok, základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené, poskytování peněžité pomoci nebo příspěvku podle zákona o mateřském příspěvku muži a výkonu trestu odnětí svobody,

c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že člen družstva odměňovaný dosud hodinovou základní pracovní odměnou je odměňován měsíční základní pracovní odměnou nebo naopak,

d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou základní pracovní odměnu z jiné formy základní pracovní odměny a naopak,

e) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření, 4) trestu zákazu činnosti 5) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu.

f) ke vzniku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(7) Při trvalé změně základní pracovní odměny 6) se zjišťují započitatelné příjmy

a) člena družstva s měsíční základní pracovní odměnou z nové měsíční základní pracovní odměny a odděleně z ostatních započitatelných příjmů,

b) člena družstva s hodinou základní pracovní odměnou z nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů a odděleně z ostatních započitatelných příjmů.

Pro zjištění nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou začíná rozhodné období od trvalé změny základní pracovní odměny a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných příjmů uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní pracovní odměny.

(8) Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.

(9) Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 6, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.

(10) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v § 2 odst. 6, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Jestliže pracovní neschopnost poprvé vznikla až v dalším zúčtovacím období, zjišťují se pravděpodobné započitatelné příjmy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

(11) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období.

(12) Jakmile se zjistí pravděpodobný započitatelný příjem způsobem uvedeným v předchozích odstavcích, používá se ho až do doby, dokud člen družstva neodpracuje v rozhodném období počet dnů uvedený v § 2 odst. 3, pokud nedojde k trvalé změně základní pracovní odměny, k případům posuzovaným jako vstup do družstva nebo ke změně pracovního úvazku. V případech, kdy v důsledku délky období, za které se v družstvu poskytují některé ostatní složky příjmu, je započitatelný příjem zjištěný po odpracování počtu dnů uvedeného v § 2 odst. 3 nižší než pravděpodobný započitatelný příjem zjištěný dříve podle předchozích odstavců, použije se pravděpodobný započitatelný příjem až do konce kalendářního roku; tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 6 a 7.

§ 3

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou, pracovní dny, za které družstevníku byla poskytována peněžitá pomoc anebo příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku, dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě) také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník, místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

(2) Jestliže družstevník dočasně pracoval pro jinou organizaci, 2) odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které družstevník v jiné organizaci pracoval.

(3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(4) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.

(5) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(6) Částka 150 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1 a § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona) a peněžité pomoci (§ 27 zákona) nebo jako nejvyšší příjem za pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při pětidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně upraví, je-li pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).

(7) U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(8) Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách,3) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.

§ 3a

Nemocenské při lázeňské péči

K § 8 odst. 5 a § 10 zákona

(1) Družstevníkovi, kterému byla ze zabezpečení v nemoci poskytnuta lázeňská péče v době dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, po které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytne za pracovní dny, o které má družstevník v kalendářním roce zkrácenou dovolenou z důvodů, které sám zavinil,4) ani za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před nástupem lázeňské péče čerpal na jiné účely, nemocenské se také neposkytne za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před vstupem do družstva čerpal v předchozím družstvu nebo jiné organizaci, popřípadě za dny dovolené, za které mu byla poskytnuta náhrada za nevyčerpanou dovolenou.

(2) Nemocenské se poskytuje ve výši, která jinak družstevníkovi náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.

K § 10 zákonazrušeno

§ 4 – § 10zrušeno

Oddíl druhý

Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení v nemoci

K § 7 až 16 a § 29 zákona

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny

§ 11

K § 12 a 37 zákona

Z pracovní činnosti poživatele starobního důchodu, při které se podle zvláštních předpisů5) poskytuje důchod v nezměněné výši, neplyne ochranná lhůta.

§ 12

(1) Členu družstva, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách; podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(2) Členu družstva, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud vznikla nejdéle do šesti týdnů po dni propuštění.

(3) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev uvedených v odstavcích 2 a 3 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 9.

(4) Ustanovení předchozích odstavců platí také pro člena družstva, jehož zabezpečení skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro členy družstva po skončení civilní služby.

§ 12a

(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského se rozumí úraz, který se podle předpisů o sociálním zabezpečení posuzuje jako pracovní úraz. 7)

(2) Za pracovní neschopnost vzniklou (způsobenou) pracovním úrazem se z hlediska § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2 zákona považuje první pracovní neschopnost, která vznikla jako bezprostřední následek pracovního úrazu. Nastoupil-li družstevník po skončení této pracovní neschopnosti do práce a stal se nejpozději do dvou měsíců od tohoto nástupu opět neschopným práce a je-li tato druhá pracovní neschopnost podle lékařského posudku následkem téhož pracovního úrazu, považuje se za pokračování původní pracovní neschopnosti vzniklé tímto pracovním úrazem.

§ 13

Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

§ 14

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za pracovní dny spadající do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny než pro pracovní neschopnost, nařízenou karanténu nebo pro ošetřování člena rodiny.

§ 15

(2) Nemocenské zvýšené při aktivní tuberkulóze se poskytuje od počátku druhého měsíce trvání pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu, a to po dobu, po kterou je družstevník neschopen práce z tohoto důvodu, nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby, popřípadě do uplynutí doby, na kterou mu bylo povoleno prodloužení výplaty nemocenského podle § 8 odst. 4 zákona.

§ 15a

(1) Členu družstva který dočasně pracoval pro jinou organizaci 2) a jemuž z tohoto zaměstnání vznikl nárok na nemocenské podle předpisů platných pro pracovníky, se poskytuje nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, jen pokud toto nemocenské je vyšší, a to v částce, o kterou převyšuje nemocenské poskytované podle předpisů platných pro pracovníky. Skončila-li však výplata nemocenského jen proto, že podpůrčí doba v těchto předpisech stanovená je kratší než podpůrčí doba stanovená v předpisech o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků a již uplynula, poskytuje se od skončení výplaty nemocenského poskytovaného dosud podle předpisů platných pro pracovníky nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, a to v plné výši.

(2) Začne-li student nebo žák, který je členem družstva, po dobu školních prázdnin nebo po jejich část pracovat v družstvu, poskytuje se při pracovní neschopnosti (karanténě) nemocenské z této činnosti nejdéle do konce školních prázdnin; po skončení školních prázdnin se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání i ve studiu, v nástupu do zaměstnání nebo ve výkonu práce v družstvu po skončení studia.

§ 15b

Ošetřování členky rodiny, která porodila, se posuzuje stejně jako ošetřování nemocného člena rodiny, jestliže jde o ošetřování v době následující bezprostředně po porodu.

K § 17 zákona

§ 15 c)

Pohřebné

Pohřebné se poskytuje též, zemřel-li rodinný příslušník družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.

§ 16zrušeno

Oddíl třetí

Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení matky a dítěte

Peněžitá pomoc v mateřství a podpora při narození dítěte

K § 19 až 28 zákona

§ 16a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

K § 19a zákona

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci protože práce, kterou předtím konala,

a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám *) nebo

b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství z e zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo

b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(3) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - úprava pracovních podmínek, která spočívá

a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu ošetřovaných hospodářských zvířat, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, v důsledku kterých by byl tento výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví anebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku;

b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;

c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;

d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.

(4) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3).

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1a. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážka v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5. Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 4.

§ 17

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru léčebně preventivní péče*).

§ 18

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo tří let věku, a družstevnice ke dni porodu tohoto dítěte (§ 20 odst. 3 až 5 zákona), popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči (§ 25 odst. 1 zákona) splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí tato dávka při nové mateřské dovolené, a to ze stejné průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené. Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

§ 18 a)

Podpora při narození dítěte se poskytuje též, porodí-li rodinná příslušnice družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.

Přídavky na děti

K § 30 až 35 zákona

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje

a) studium na středních a vysokých školách19) s výjimkou studia při zaměstnání (večerního, dálkového, externího, apod.), kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,

b) odborná příprava ve zvláštních odborných učilištích,

c) příprava k výkonu povolání zaškolením,20)

d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností21) a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje též

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,

c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,

d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství republiky postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).

§ 20

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 21zrušeno

§ 22

Odpracovaný den

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník konal práci po celou pracovní dobu vyplývající pro něj z dohody o pracovních podmínkách; nepracoval-li po celou tuto dobu, považuje se zbývající část pracovní doby za odpracovanou, jestliže družstvo jeho nepřítomnost omluvilo.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle odstavce 1 se započítává pro účely přídavků na děti i doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.

§ 23

(1) V kalendářním měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil, se mu pro splnění podmínek pracovního úvazku a odpracování doby započítávají z doby, kdy netrvalo členství v družstvu, tyto doby:

a) doba, za kterou se poskytují peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující odměnu,

b) doba lázeňské péče,

c) doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností, jiných úkonů v obecném zájmu a služby v ozbrojených silách, jakož i civilní služby, včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,

d) doba, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19),

e) doba, po kterou byl účastníkem jiné soustavy nemocenského zabezpečení za podmínek, za nichž by mu tam jinak vznikl nárok na přídavky na děti,3) popřípadě pobíral důchod z důchodového zabezpečení,

f) doba, po kterou byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.4)

(2) Jako odpracované dny se posuzují také dny po skončení členství v jiném družstvu, jestliže mezidobí, kdy družstevník v družstvu nepracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro dny od skončení zaměstnání, popřípadě jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.

(3) V měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracovaných dnů (včetně dnů podle předchozích odstavců), přídavky na děti náležejí, i když zabezpečení družstevníka netrvalo celý měsíc.

Měsíční pracovní odměna družstevníka rozhodná pro nárok na přídavky na děti a pro jejich výšizrušeno

§ 24

(1) Jestliže družstevník pobíral na dítě přídavky, které měly být poskytovány z jiné soustavy zabezpečení, zastaví se jejich poskytování počínajíc měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, považuje se za přeplatek jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti ze zabezpečení jiného družstevníka nebo jestliže byly poskytovány přídavky, ačkoliv náleželo výchovné.

§ 25zrušeno

Období, za které se zjišťuje rozhodná měsíční pracovní odměnazrušeno

§ 26 – § 31zrušeno

§ 32

Pobyt dítěte v ústavu

(1) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

(2) Za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v ústavu (zařízení) v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.

(3) Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.

(4) Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35b odst. 1 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež.

§ 33

Přídavky na vnuky a sourozence

Přídavky na děti náležejí na vnuka a sourozence člena družstva nebo jeho manžela, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li člen družstva vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (pojištění) žádného z rodičů dítěte.

§ 33a

Souběh přídavků a výchovného v téže rodině

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

Příslušný státní orgán může v jednotlivých odůvodněných případech

a) přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato na střední školu nebo na zvláštní odborné učiliště, anebo do zaměstnání (trvalé pracovní činnosti v družstvu), je-li plně odkázáno výživou na družstevníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky,

b) přiznat přídavky na děti ze zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, je-li prokázáno, že neplní pravidelně podmínky pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů a ohrožuje tak plynulé poskytování přídavků.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

(1) Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky za účelem léčení, rekreace nebo studia,

b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je na přechodnou dobu v cizině, nebo

c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

(2) Rekreací dítěte v zahraničí podle odstavce 1 se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřetržitě déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.

§ 36

Souběh nároků

Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika družstevníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak ze zabezpečení toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení (pojištění).

§ 37

Přídavky na děti v trvalé péči nahrazující péči rodičů

(1) Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které družstevník převzal do své péče z ústavu (zařízení) za účelem pozdějšího osvojení.5)

(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.

§ 38

Jestliže byla jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) poskytnuta ze zabezpečení (pojištění) jiného než oprávněného družstevníka, nepovažuje se za přeplatek, pokud nepřesahovala výši, ve které by jinak náležela; podmínkou však je, že byla vyplacena jen jednou a že splnila svůj účel, pro který je určena.

Oddíl čtvrtý

Zabezpečení družstevníka, který koná práce v družstvu jen občas a nepravidelně

§ 39

(1) Pro zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva (dále jen "družstevník na nepravidelnou výpomoc"), platí obecné předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, pokud se v tomto oddíle nestanoví jinak.

(2) Družstevník na nepravidelnou výpomoc je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než šest dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

(3) Jestliže družstevník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, je v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud měl v družstvu práci konat nebo ji konal déle než šest pracovních dnů a odměna za ně měla dosáhnout nebo dosáhla aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(4) Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vzniku členství v družstvu. Nebyl-li družstevník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících účasten zabezpečení proto, že nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je družstevník účasten zabezpečení znovu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Účast na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 2, popřípadě 3; zaniká vždy nejpozději dnem skončení členství v družstvu.

§ 40

Dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto oddílu nenáleží družstevníku na nepravidelnou výpomoc, který má nárok na stejné nebo obdobné dávky již z jiného důvodu.

§ 41

Výpočet nemocenského

(1) Pro stanovení rozhodného období podle § 2 se považuje uzavření dohody o pracovních podmínkách družstevníka na nepravidelnou výpomoc za vstup do družstva.

(2) Pro zjištění denní pracovní odměny podle § 3 se započitatelné příjmy, do nichž se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž družstevník na nepravidelnou výpomoc nebyl účasten na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanovené v družstvu, v němž je pracovně činný družstevník na nepravidelnou výpomoc; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, kdy družstevnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené a dny, po které družstevník na nepravidelnou výpomoc

a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,

b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o zabezpečení družstevníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,

c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,

d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.),

e) měl nárok na náhradu pracovní odměny.

(3) Ustanovení § 2 odst. 5 písm. f) a odst. 8 se na družstevníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.

§ 42

Poskytování nemocenského

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny v družstvu, jehož je družstevník na nepravidelnou výpomoc členem, a za svátky, za které by družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada odměny. Ustanovení § 11 zákona platí i zde.

§ 43

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně § 39 až 42.

§ 44

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníku na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.

§ 45

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a odpracované doby pro přiznání přídavků na děti družstevníka na nepravidelnou výpomoc ustanovení § 33 odst. 4 zákona neplatí.

§ 46

Do doby účasti na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle § 12 zákona se započtou jen ty kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, v nichž byl družstevník na nepravidelnou výpomoc účasten tohoto zabezpečení.

§ 47

(1) Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvala poslední doba účasti na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

(2) Skončilo-li zabezpečení družstevnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců od dne, kdy účast na zabezpečení naposledy ještě trvala.

(3) Družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

Oddíl čtvrtýzrušeno

Starobní důchodzrušeno

§ 48, § 49, § 47azrušeno

Invalidní (částečný invalidní) důchodzrušeno

§ 50 – § 58zrušeno

Oddíl pátýzrušeno

§ 59zrušeno

Oddíl šestýzrušeno

K § 78 až 82 zákonazrušeno

§ 60 – § 64zrušeno

Zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičenízrušeno

§ 65zrušeno

K § 85 až 87 zákonazrušeno

§ 66 – § 68zrušeno

Oddíl sedmýzrušeno

§ 69zrušeno

Oddíl osmýzrušeno

K § 89 zákonazrušeno

§ 70, § 71zrušeno

Oddíl devátýzrušeno

§ 72, § 73zrušeno

Zvláštní daň z důchoduzrušeno

§ 74, § 75zrušeno

Oddíl desátýzrušeno

§ 76 – § 78zrušeno

Oddíl jedenáctýzrušeno

§ 79zrušeno

Oddíl dvanáctý

K § 112 zákona

§ 80

Nároky členů družstva ve zvláštních případech

(1) Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá členství v družstvu.

(2) Nároky členů družstva ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody se posuzují obdobně jako nároky pracovníků z nemocenského pojištění.6)

§ 81zrušeno

Oddíl třináctýzrušeno

K § 113 a 116 zákonazrušeno

§ 82, § 83zrušeno

Oddíl čtrnáctý

Řízení

K § 117 a 118 zákona

§ 84zrušeno

§ 85

Uplatnění nároku na dávky zabezpečení matky a dítěte

(4) Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

§ 86, § 87, § 87azrušeno

§ 88

Výplata dávek

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí běžně.

(3) Výsledné částky jednotlivých výplat dávek se zaokrouhlují na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

(4) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti; nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

§ 89 – § 91zrušeno

Oddíl patnáctýzrušeno

§ 92zrušeno

Oddíl šestnáctýzrušeno

K § 122 zákonazrušeno

§ 93 – § 98zrušeno


Oddíl sedmnáctý

Závěrečná ustanovení

§ 99, § 99 a), § 99 b)zrušeno

§ 100

Vyhláška č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášky č. 57/1964 Sb., se zrušuje.

§ 101

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.


Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 142/1965 Sb. Čl. II

Kde se ve vyhlášce č. 104/1964 Sb. mluví o době nepřerušené činnosti v témže družstvu, rozumí se tím doba pracovní činnosti v družstvu.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 142/1965 Sb. Čl. III

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také družstevnici, která byla již před tímto dnem převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 54/1976 Sb. Čl. II

Jestliže skutečnosti rozhodné pro poskytnutí dávky nastaly přede dnem 1. června 1976, postupuje se podle dosavadních ustanovení. Při posouzení účasti člena družstva na zabezpečení v nemoci a na zabezpečení matky a dítěte v období od 1. ledna 1976 se postupuje podle § 1.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 80/1982 Sb. Čl. II

(1) Jestliže skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na peněžitou dávku nastaly před 1. červencem 1982, postupuje se podle dosavadních předpisů s odchylkami dále uvedenými. Při posouzení účasti člena družstva na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v období od 1. ledna 1982 se postupuje podle této vyhlášky.

(2) Peněžité dávky poskytované ke dni 1. července 1982, které družstevník pobírá jednak z důvodů pracovní činnosti v družstvu jednak ze zaměstnání se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, uhelných lomech a na skrývkách, uvedeného ve zvláštním předpise,7) a jejichž výše byla omezena dosavadní nejvyšší částkou čisté denní mzdy, se od 1. července 1982 upraví bez žádosti s přihlédnutím k nově stanovené nejvyšší částce čisté denní mzdy.

Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 150/1988 Sb. Čl. II

Průměrná denní pracovní odměna rozhodná pro výpočet dávek ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se pro dávky, na něž vznikne nárok před 1. lednem 1989, stanoví podle předpisů platných před účinností této vyhlášky.


Předseda:

Štanceľ v. r.


Příloha

Tabulka zvláštní daně z důchodu

1 2 3 4
Důchod (základ
pro vyměření
daně) měsíčně
od-do
Kčs
Daňová srážka
činí u důchodů
bez výchovného
Kčs
Daňová srážka
činí u důchodů
s výchovným na
1 dítě
Kčs
Daňová srážka
činí u důchodů
s výchovným na
2 děti
Kčs
701 – 8007
801 – 8109
811 - 82011
821 - 83012
831 - 84014
841 - 85015
851 - 86017
861 - 87018
871 - 88020
881 - 89021
891 - 90023
901 - 910249
911 - 920269
921 - 930289
931 - 940299
941 - 950319
951 - 960339
961 - 970349
971 - 980369
981 - 990389
991 -1 000409
1 001 - 1 0104210
1 011 - 1 0204412
1 021 - 1 0304613
1 031 - 1 0404815
1 041 - 1 0505016
1 051 - 1 0605217
1 061 - 1 0705419
1 071 - 1 0805620
1 081 - 1 0905821
1 091 - 1 1006023
1 101 - 1 110622410
1 111 - 1 120652611
1 121 - 1 130672811
1 131 - 1 140702911
1 141 - 1 150723111
1 151 - 1 160753311
1 161 - 1 170773411
1 171 - 1 180803611
1 181 - 1 190823811
1 191 - 1 200854011
1 201 - 1 210874213
1 211 - 1 220904414
1 221 - 1 230924615
1 231 - 1 240954816
1 241 - 1 250975017
1 251 - 1 2601005218
1 261 - 1 2701025419
1 271 - 1 2801055620
1 281 - 1 2901075821
1 291 - 1 3001106023
1 301 - 1 3101136224
1 311 - 1 3201166526
1 321 - 1 3301196728
1 331 - 1 3401227029
1 341 - 1 3501257231
1 351 - 1 3601287533
1 361 - 1 3701317734
1 371 - 1 3801348036
1 381 - 1 3901378238
1 391 - 1 4001408540
1 401 - 1 4101438742
1 411 - 1 4201469044
1 421 - 1 4301499246
1 431 - 1 4401529548
1 441 - 1 4501559750
1 451 - 1 46015810052
1 461 - 1 47016110254
1 471 - 1 48016410556
1 481 - 1 49016710758
1 491 - 1 50017011060
1 501 - 1 51017311362
1 511 - 1 52017611665
1 521 - 1 53017911967
1 531 - 1 54018212270
1 541 - 1 55018512572
1 551 - 1 56018812875
1 561 - 1 57019113177
1 571 - 1 58019413480
1 581 - 1 59019713782
1 591 - 1 60020014085
1 601 - 1 61020114387
1 611 - 1 62020214690
1 621 - 1 63020314992
1 631 - 1 64020515295
1 641 - 1 65020615597
1 651 - 1 660207158100
1 661 - 1 670208161102
1 671 - 1 680210164105
1 681 - 1 690211167107
1 691 - 1 700212170110
1 701 - 1 710213173113
1 711 - 1 720215176116
1 721 - 1 730216179119
1 731 - 1 740217182122
1 741 - 1 750218185125
1 751 - 1 760220188128
1 761 - 1 770221191131
1 771 - 1 780222194134
1 781 - 1 790223197137
1 791 - 1 800225200140
1 801 - 1 810226201143
1 811 - 1 820227202146
1 821 - 1 830228203149
1 831 - 1 840230205152
1 841 - 1 850231206155
1 851 - 1 860232207158
1 861 - 1 870233208161
1 871 - 1 880235210164
1 881 - 1 890236211167
1 891 - 1 900237212170
1 901 - 1 910238213173
1 911 - 1 920240215176
1 921 - 1 930241216179
1 931 - 1 940242217182
1 941 - 1 950243218185
1 951 - 1 960245220188
1 961 - 1 970246221191
1 971 - 1 980247222194
1 981 - 1 990248223197
1 991 - 2 000250225200
2 001 - 2 010251226201
2 011 - 2 020252227202
2 021 - 2 030253228203
2 031 - 2 040255230205
2 041 - 2 050256231206
2 051 - 2 060257232207
2 061 - 2 070258233208
2 071 - 2 080260235210
2 081 - 2 090261236211
2 091 - 2 100262237212
2 101 - 2 110263238213
2 111 - 2 120265240215
2 121 - 2 130266241216
2 131 - 2 140267242217
2 141 - 2 150268243218
2 151 - 2 160270245220
2 161 - 2 170271246221
2 171 - 2 180272247222
2 181 - 2 190273248223
2 191 - 2 200275250225

U důchodů vyšších než 2 200 Kčs (osobní důchody) činí daň 12,5 %; přitom se u důchodů s výchovným na 1 dítě odčítá ze základu pro vyměření daně 200 Kčs, u důchodů s výchovným na 2 děti 400 Kčs. Důchody s výchovným na 3 a více dětí se nezdaňují.

Poznámka

Částka zbývající po srážce daně nesmí být nižší než kolik činí po srážce daně částka, která tvoří horní hranici nejblíže nižšího daňového pásma [např. důchod (základ pro vyměření daně) ve výši 811 Kčs se po odečtení samotné daňové srážky 11 Kčs upraví na 801 Kčs; po zdanění se důchod upraví podle dalších ustanovení zákona, pokud jde o výši (§ 45 odst. 3, § 46, § 47 odst. 3, § 54 odst. 3, § 58 odst. 3 a další)].

Poznámky pod čarou

*) Nákupními cenami plodin se rozumějí stálé (zúčtovací) ceny pro oceňování zemědělských produktů v zemědělských podnicích, stanovené výnosem ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství ze dne 30. 11. 1966 čj. 64 930/66 (metodická příloha Socialistického zemědělství, č. 50/1966).

*) Směrnice o oceňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 12/1962) za dobu od 1. dubna 1962 do 31. března 1963,
směrnice o odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 27/1963) za dobu od 1. dubna 1963,
směrnice pro poskytování finanční pomoci státu jednotným zemědělským družstvům a odměňování pracovníků vyslaných ke kádrovému posílení jednotných zemědělských družstev (Věstník min. zemědělství, lesního a vodního hospodářství částka 9/1964) za dobu od 1. ledna 1964.

*) Např. doba výkonu funkce uvolněného funkcionáře národního výboru

*) § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

*) § 150 odst . 1 a 2, § 153 a § 162 odst. 1 zákoníku práce a seznamy prací a pracovišť vydané podle § 150 zákoníku práce.

**) § 150 odst. 3, § 153 a § 162 odst. 1 zákoníku práce.

*) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú. l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek.

19) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.

20) § 142 odst. 2 zákoníku práce.

21) § 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

+) Školský zákon č. 186/1960 Sb. a zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.

*) § 232 zákoníku práce.

*) Jde o důchody, k nimž nenáleží výchovné

*) viz poznámku pod čarou u § 1

**) Viz pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku týkající se zaměstnanců, kteří budou přemístěni v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s přestavbou platové a prémiové soustavy pro inženýrsko-technické a administrativní pracovníky ve výrobě, jakož i v souvislosti s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu (částka 25/1958 Ú. l.).

*) § 54 a 55 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

*) podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský národní výbor

*) § 45 až 49, 54, 55, 57 až 59, 61 a další ustanovení zákona.

*) § 90 a 91 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákona o sociálním zabezpečení.

*) § 95 a 96 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

*) § 99 až 117 vyhlášky č. 102/1964 Sb.

*) Vyhláška č. 108/1964 Sb.

*) závodní, popřípadě obvodní lékař po vyjádření odborného ženského lékaře.

*) Vyhláška č. 186/1958 Ú. l., o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev

*) vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu

*) § 74 zákona č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a § 1 a 37 vyhlášky č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

1) § 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4 a 5 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 53 zákona č. 90//1968 Sb., o zemědělském družstevnictví.

3) Zejména zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

4) Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968 Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání.

5) § 69 zákona o rodině.

6) § 64 až 68 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžních dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

7) Část I a II přílohy k nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 74/1982 Sb.

8) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 128/1975 Sb.

9) Nařízení vlády ČSSR č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o zemědělském družstevnictví.

10) § 14 odst. 1 písm. c) č. 1 až 5 vyhlášky č. 128/1975 Sb.

26) § 31 odst. 2 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů.

Přesunout nahoru