Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 46/1963 Sb.Vyhláška ministra-předsedy Státní plánovací komise a ministra financí o racionalizačních opatřeních investiční povahy ve státních hospodářských organizacích

Částka 27/1963
Platnost od 25.06.1963
Účinnost od 25.06.1963
Zrušeno k 01.01.1966 (92/1965 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

46.

VYHLÁŠKA

Ministra-předsedy Státní plánovací komise a ministra financí

ze dne 6. června 1963

o racionalizačních opatřeních investiční povahy ve státních hospodářských organizacích

Ministr-předseda Státní plánovací komise a ministr financí po projednání se zúčastněnými ministry a vedoucími ústředních orgánů stanoví podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a podle § 26 zákona č. 165/1960 Sb., o třetím pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky:


ČÁST PRVNÍ

Všeobecná ustanovení

§ 1

Racionalizační opatření investiční povahy (dále jen "racionalizační opatření") jsou významným prostředkem technického rozvoje v průmyslu a v ostatních odvětvích národního hospodářství a pomáhají zabezpečovat rychlejší růst společenské produktivity práce a lepší využití základních prostředků. Jejich realizace se u státních hospodářských organizací (dále jen "organizace") zabezpečuje:

a) v plánu investiční výstavby v rámci celkových objemů limitovaných investic a generálních oprav stanovených plánem nebo změnou plánu limitovaných investic a generálních oprav. K tomu účelu si též orgány rozepisující plán, tj. ústřední investoři a ostatní orgány a organizace, vytvářejí přiměřené rezervy v mezích schválených ukazatelů;

b) nad objemy limitovaných investic a generálních oprav stanovených plánem z úvěru Státní banky československé (dále jen "banka") v těch případech, kdy potřeba racionalizačních opatření vyplyne až v průběhu roku a nebude ji možno zabezpečit podle bodu a). Tato racionalizační opatření nesmí být uskutečňována na úkor plnění plánovaných úkolů, a to ani u odběratele, ani u dodavatelů (v případě dodavatelského způsobu), a musí splňovat podmínky dále uvedené.

§ 2

(1) Racionalizačním opatřením, jehož realizace se zabezpečuje podle § 1 písm. b), se rozumí opatření,

a) kterým se dosáhne úspor nebo jiného zlepšení hospodářského výsledku (dále jen "úspory") ve výši dostačující k úplnému splacení úvěru na racionalizační opatření investiční povahy (dále jen "úvěr"),

b) jehož celkové pořizovací náklady nepřesáhnou v jednotlivých případech 0,5 mil. Kčs na každé jednotlivé racionalizační opatření (jednotlivou kompletní akci),

c) které bude uvedeno do provozu nejdéle do jednoho roku ode dne prvého čerpání úvěru.

(2) Organizace při realizaci racionalizačního opatření využívají především vlastních materiálových rezerv a místních využitelných surovin. Jinak pro opatřování materiálu a výrobků na provádění úvěrovaných racionalizačních opatření platí obecné předpisy o materiálně technickém zásobování.

(3) Racionalizační opatření spojená s novou výstavbou nebo s úplnou rekonstrukcí jednotlivých objektů a provozních souborů je možno zabezpečovat jen podle § 1 písm. a).

§ 3

(1) Na úhradu nákladů racionalizačních opatření ve smyslu § 1 písm. b), ať jde o dodávku nebo o vlastní výrobu, poskytuje banka organizacím úvěr, *) který jsou organizace povinny splatit nejdéle do dvou let ode dne plánovaného uvedení do provozu.

(2) Úvěr se splácí z úspor vyplývajících z racionalizačního opatření. Splátky úvěrů uhrazuje organizace v běžném roce z nadplánového zisku, popřípadě z nadplánových úspor, přičemž použije především svého podílu na nadplánovém zisku (úspoře). Nestačí-li ke splácení úvěru nadplánový zisk (úspora), uhradí organizace zbývající částku z prostředků, představujících finanční rezervu podniku. **) Nestačí-li ani tyto prostředky, uhradí organizace splátku úvěru z prostředků, určených na limitované investice, pokud nadřízený orgán neposkytne dotaci ze své finanční rezervy.

(3) V dalších letech plánuje organizace splátky úvěru jako použití finanční rezervy podniku a není-li vytvořena nebo nestačí-li, jako použití zisku, popř. jako použití úhrady plánovaných ztrát.

ČÁST DRUHÁ

Podrobnější ustanovení o poskytování a splácení úvěru, kontrole a sankcích

§ 4

(1) Organizace, která žádá o úvěr, předloží pobočce banky na každé jednotlivé racionalizační opatření

a) žádost o poskytnutí úvěru na formuláři, jehož vzor je přiložen,

b) propočet efektivnosti racionalizačního opatření, návrh termínu zahájení prací a uvedení racionalizačního opatření do provozu, návrh lhůty, do které má být dosaženo plánované úspory, a návrh lhůt na splácení úvěru.

(2) Banka je oprávněna vyžádat si od organizace nezbytnou projektovou a rozpočtovou dokumentaci; tohoto oprávnění použije tehdy, jde-li o racionalizační opatření většího rozsahu nebo jestliže je nutné ověřit efektivnost racionalizačního opatření nebo reálnost lhůt, ve kterých má být dosaženo plánované úspory nebo splacen úvěr.

§ 5

(1) Úvěr může být poskytnut i organizaci, která má neplánovanou ztrátu nebo nevytváří plánovaný zisk, popř. má úvěr nesplacený ve lhůtě. Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě z toho důvodu, že nesplatila splátku úvěru poskytnutého na racionalizační opatření, projedná pobočka banky s organizací na základě rozboru příčin opatření, jimiž má být tento stav odstraněn. Jestliže organizace dohodnutá opatření dodržuje, může jí být poskytnut úvěr na další racionalizační opatření.

(2) Zúčtovací doklady na náklady úvěrovaných racionalizačních opatření proplácí banka přímo z účtu úvěru na racionalizační opatření.

§ 6

(1) Pobočka banky může úvěr poskytnout organizaci teprve po přidělení úvěrového limitu na příslušné racionalizační opatření ústředím banky. O přidělení limitu požádá ústředí banky ten bankovní orgán, který je oprávněn dát souhlas k poskytnutí úvěru.

(2) Souhlas k poskytnutí úvěru dává

a) do 100 tis. Kčs pobočka banky,

b) do 250 tis. Kčs krajská pobočka banky,

c) do 500 tis. Kčs příslušná odvětvová správa ústředí banky.

(3) Uděluje-li souhlas k poskytnutí úvěru krajská pobočka, popř. odvětvová správa ústředí banky, zašle jim pobočka podklady pro poskytnutí úvěru (§ 4) s vlastním stanoviskem.

§ 7

(1) Organizace je povinna započít se splácením úvěru do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být racionalizační opatření uvedeno do provozu.

(2) Nebylo-li racionalizační opatření uvedeno do provozu v plánované lhůtě bez zavinění organizace, může organizace požádat o odklad splátek úvěru.

(3) Splácení úvěru může být odloženo nejdéle o tři měsíce, přitom však nesmí být překročena roční lhůta k uvedení racionalizačního opatření do provozu [§ 2 odst. 1 písm. c)] ani dvouletá lhůta k splacení úvěru (§ 3 odst. 1).

(4) O odkladu splátek úvěru rozhoduje orgán banky uvedený v § 6 odst. 2.

(5) Na splátky úvěru předkládá organizace pobočce banky na počátku jednotlivých čtvrtletí převodní příkazy s vyznačením dnů jejich splatnosti. Splácí-li organizace současně více úvěrů na racionalizační opatření, stanoví pobočka banky souhrnné splátky pro jednotlivé měsíce každého čtvrtletí zvlášť.

(6) Organizace může s pobočkou banky dohodnout splacení celého úvěru jednou splátkou. Docílí-li organizace v průběhu splácení vyšší úspory, je povinna požádat o novou úpravu splátek.

§ 8

(1) Banka může po dobu provádění prací na racionalizačním opatření požadovat, aby jí organizace předkládala v dohodnutých lhůtách zprávy o průběhu provádění racionalizačního opatření; po uvedení každého racionalizačního opatření do provozu je organizace povinna na požádání banky zhodnotit efektivnost tohoto racionalizačního opatření.

(2) Pobočka banky v případě potřeby prověří na místě, zda je úvěrované racionalizační opatření prováděno hospodárně, zda se úvěru používá pro stanovený účel a zda je splácen v částkách odpovídajících skutečně dosaženým úsporám.

(3) Budou-li práce na provádění racionalizačního opatření přerušeny a nebude v nich pokračováno, je organizace povinna tuto okolnost oznámit neprodleně pobočce banky a splatit poskytnutý úvěr.

(4) Jestliže organizace nepoužívá úvěru k určenému účelu nebo podá-li bance nesprávné informace, uplatňuje banka sankce podle příslušných předpisů. *)


ČÁST TŘETÍ

Ustanovení společná a závěrečná

§ 9

(1) Státní plánovací komise spolu s ministerstvem financí mohou ze závažných hospodářských důvodů povolit výjimku z ustanovení části první této vyhlášky.

(2) Výjimky a odchylky z ustanovení části druhé této vyhlášky povoluje generální ředitel Státní banky československé.

§ 10

Zrušuje se vyhláška ministra financí a ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího č. 17/1959 Ú. l., o racionalizačních opatřeních některých organizací státního socialistického sektoru, směrnice ministra financí č. 9/1957 Ú. l., o poskytování úvěru na racionalizační opatření Investiční bankou, a směrnice Státní banky československé č. 8/1957 Ú. l., o poskytování úvěru na racionalizační opatření, ve znění směrnic Státní banky československé č. 18/1959 Ú. l., o změně některých ustanovení o poskytování úvěrů na racionalizační opatření.

§ 11

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Ministr financí: Ďuriš v. r.

Ministr-předseda Státní plánovací komise: Indra v. r.


Příloha

Vzor - Žádost o poskytnutí úvěru
Vzor - Žádost o poskytnutí úvěru

Poznámky pod čarou

*) Na racionalizační opatření provozní povahy se podle jejich charakteru poskytuje úvěr na náklady příštích období, úvěr na zásoby apod. za podmínek stanovených příslušnými předpisy pro poskytování provozních úvěrů.

**) Bod 4 části A "Pokynů k zabezpečení přechodu na zvláštní způsob financování podniků a národních výborů pro rok 1963", uveřejněných ve Věstníku ministerstva financí č. 7/1962.

*) Vyhláška generálního ředitele Státní banky československé č. 142/1960 Sb., o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí.

Přesunout nahoru