Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Vyhláška č. 38/1963 Sb.Vyhláška Ústřední správy energetiky o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla

Částka 22/1963
Platnost od 27.05.1963
Účinnost od 11.01.1961
Zrušeno k 01.01.1988 (89/1987 Sb.)
Zařazeno v právních oblastech
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

38.

VYHLÁŠKA

Ústřední správy energetiky

ze dne 16. května 1963

o zřizování a provozování zařízení pro výrobu a rozvod tepla

Ústřední správa energetiky stanoví na základě usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 1088/1960 a č. 321/1963:


I

Rozsah platnosti

§ 1

Tato vyhláška se vztahuje na:

a) výrobny tepla, s výjimkou drobných individuálních zařízení pro výrobu tepla, která jsou pro ústřední zásobování širšího okruhu spotřebitelů nevhodná (§ 23),

b) zařízení pro rozvod tepla, která jsou určena k dodávce tepla více spotřebitelům (dále "zařízení pro veřejný rozvod tepla" - § 24) a

c) tepelné přípojky (§ 25), s příslušenstvím.

II

Všeobecné zásady

§ 2

Pečovat o ekonomické uspokojování vlastní potřeby tepelné energie v závodech a podnicích a o její hospodárné a účelné používání je povinností provozovatelů těchto podniků a závodů, a pokud jde o bytovou a komunální spotřebu, národních výborů. Tyto orgány a organizace také plánují pro tyto účely potřebné prostředky.

O účelnou koordinaci a uspokojování potřeb tepla, o docilování maximální efektivnosti ve výstavbě a v provozu zařízení pro výrobu a rozvod tepla a o jejich nejúčelnější využití pro veřejné zásobování teplem pečují národní výbory za pomoci stálých poradních skupin pro energetické otázky.

§ 3

Při plánování zásobování průmyslu i obyvatelstva teplem je nutno co nejvíce využívat dosavadních zdrojů tepla, zejména jejich rekonstrukcemi nebo rozšiřováním a volit řešení, která přinášejí nejvíce výhod z hlediska společenského. Přitom je třeba v široké míře organizovat sdruženou investiční výstavbu zařízení pro výrobu a rozvod tepla, která mají sloužit více spotřebitelům (§ 17 a násl.).

§ 4

Závody, které spotřebovávají teplo pro účelovou výrobu, a okresní národní výbory na úseku bytové a komunální spotřeby tepla jsou povinny shromažďovat a zpracovávat údaje o současné i výhledové spotřebě tepla v takovém rozsahu, aby na základě jejich rozborů bylo možno provádět potřebné závěry pro plánování výroby, rozvodu a spotřeby tepla.

§ 5

(1) Národní výbory za pomoci stálých poradních skupin pro energetické otázky řeší způsob nejúčelnějšího a nejhospodárnějšího zásobování teplem na základě komplexních rozborů a bilancí potřeb a zdrojů tepla ve sledované oblasti; přitom musí vždy zkoumat i možnosti současné ekonomické výroby elektřiny v uvažovaném zdroji tepla podle národohospodářských hledisek účelnosti a hospodárnosti. Při svém rozhodování národní výbory dbají též na hygienickou ochranu ovzduší, zejména při zřizování tepelných zdrojů v hustě obydlených oblastech.

(2) Navrhuje-li se výstavba zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla v zájmu určité organizace, zajistí vypracování potřebných rozborů a bilancí podle předchozího odstavce ve spolupráci s plánovací komisí příslušného národního výboru tato organizace (jde-li o více organizací, zpravidla organizace, která má být hlavním investorem podle § 18 odst. 2), popř. orgán nebo organizace, které určí příslušný národní výbor.

§ 6

(1) Aby bylo zajištěno využití výroby tepla též pro výrobu elektřiny v rámci jednotné elektrizační soustavy Československé socialistické republiky, vyžádají si národní výbory při projednávání investičních úkolů, řešících zásobování městských oblastí nebo sídlišť o více než 5 000 bytových jednotkách nebo zásobování průmyslových a jiných odběratelů ze zdrojů tepla o kapacitě vyšší než 30 t norm. páry/hod., vždy před svým vyjádřením stanovisko Ústřední správy energetiky.

(2) Ústřední správa energetiky může si při posuzování investičního úkolu vyžádat předložení dalších podkladů, nutných k technickému a hospodářskému posouzení zamýšlené výstavby; je-li toho v závažných případech třeba, může si též vyžádat k posouzení předložení zadávacího projektu před jeho schválením.

(3) Stanovisko podle odstavců 1 nebo 2 je Ústřední správa energetiky povinna sdělit žadateli do 15 dnů ode dne doručení žádosti, popř. do 15 dnů ode dne jejího doplnění (u investičních úkolů, popř. zadávacího projektu, jejichž posouzení vyžaduje objasnění složitějších vztahů, do 30 dnů).

§ 7

Nedojde-li o určení investora, popř. provozovatele zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla mezi zúčastněnými orgány a organizacemi k dohodě, a to ani na úrovni okresního národního výboru, rozhodne o nich příslušný krajský národní výbor. Nejde-li o organizaci řízenou národním výborem, vyžádá si krajský národní výbor před svým rozhodnutím stanovisko orgánu, kterému je tato organizace podřízena.

III

Zřizování a provozování výroben tepla

§ 8

Výrobny tepla, které jsou určeny zcela nebo převážně k vlastní provozní potřebě průmyslových, dopravních, popř. zemědělských závodů (závodní výrobny tepla), zřizují nebo rozšiřují provozovatelé těchto závodů, popř. u nově budovaných staveb jejich investoři.

§ 9

(1) Výtopny a kotelny (blokové a domovní), které jsou určeny k zásobování bytové a občanské výstavby teplem, zřizují a rozšiřují zpravidla vlastníci (správci), popř. investoři objektů, k jejichž zásobování teplem jsou tato zařízení určena. U soustředěné bytové a občanské výstavby zřizují, popř. rozšiřují zařízení pro výrobu a rozvod tepla generální investoři této výstavby. O případných výjimkách z této zásady rozhodují příslušné národní výbory.

(2) Národní výbory, popř. organizace jimi řízené, mohou být po dohodě s Ústřední správou energetiky, je-li to účelné a hospodárné, také investory a provozovateli tepláren, včetně příslušného zařízení pro veřejný rozvod tepla.

(3) Slouží-li výrobna tepla, zřízená podle odstavce 1 nebo 2 více spotřebitelům, rozhodne příslušný národní výbor, která organizace ji má provozovat.

(4) Výtopny, které vzniknou rekonstrukcí z výrobny elektřiny ve správě energetického podniku, popř. ze závodní výrobny elektřiny, pokud jsou určeny zcela nebo převážně k uspokojování bytové a komunální potřeby tepla, se zpravidla převedou po dohodě s nadřízeným orgánem dosavadního provozovatele do správy a provozu organizace místního hospodářství, určené příslušným národním výborem.

§ 10

(1) Je-li možno docílit vhodnou rekonstrukcí nebo rozšířením výrobny tepla účelného využití takové výrobny pro hospodárnou dodávku tepla dalším odběratelům, je provozovatel výrobny povinen dát provést její rekonstrukci nebo rozšíření v rozsahu stanoveném, nedojde-li k dohodě, příslušným národním výborem. O úhradě investičních nákladů a o výši podílů zúčastněných organizací na těchto nákladech platí ustanovení § 17 a násl. Rekonstrukci, popř. rozšíření výrobny tepla nutno uskutečnit tak, aby nedošlo k narušení účelové výroby jejího provozovatele.

(2) Rekonstrukci, popř. rozšíření výrobny tepla podle předchozího odstavce, ať byly vyvolány zvýšenou potřebou tepla u provozovatele výrobny nebo u odběratelů, je provozovatel výrobny tepla povinen provést také tehdy, slouží-li již výrobna dodávce tepla více odběratelům a zajištění jejich zásobování teplem jiným způsobem by nebylo z hlediska koncepce vývoje zásobování teplem účelné nebo hospodárné. Ustanovení § 17 a násl. o úhradě investičních nákladů s tím spojených platí i v těchto případech obdobně.

§ 11

Energetické podniky zřizují teplárny pro veřejné zásobování teplem v rozsahu stanoveném státním plánem rozvoje národního hospodářství a tyto teplárny provozují.

IV

Zřizování a provozování zařízení pro rozvod tepla

§ 12

(1) Energetické podniky jsou v rozsahu stanoveném státním plánem rozvoje národního hospodářství investory zařízení pro veřejný rozvod tepla z výroben tepla (tepláren, elektráren), které budují nebo provozují energetické podniky, pokud nejde o zařízení pro veřejný rozvod tepla pro nově budovaná sídliště.

(2) Investory zařízení pro dodávku a rozvod tepla, která jsou určena převážně k dodávce tepla pro průmyslové nebo jiné závody, jsou provozovatelé těchto závodů, resp. u nově budovaných závodů jejich investoři, pokud nedojde k jiné dohodě v rámci sdružené investiční výstavby těchto zařízení podle § 17 a násl.

(3) Investory zařízení pro veřejný rozvod tepla v ostatních případech jsou organizace řízené národními výbory, pokud nedojde k jiné dohodě.

§ 13

(1) Provozovatelem zařízení pro veřejný rozvod tepla má být, nebrání-li tomu vážné důvody, zásadně jedna organizace.

(2) Energetické podniky provozují kromě zařízení pro veřejný rozvod tepla, která samy zřídily jako investoři (§ 12 odst. 1), také ostatní zařízení pro veřejný rozvod tepla, která rozvádějí teplo z výroben tepla (tepláren, elektráren) ve správě energetických podniků, i když investory těchto zařízení byly jiné organizace.

(3) Zařízení pro veřejný rozvod tepla, která jsou určena převážně k zásobování městských sídlišť teplem a rozvádějí teplo z výroben tepla ve správě jiných než energetických podniků, provozují organizace řízené národními výbory, pokud nedojde k jiné dohodě.

(4) Zařízení pro dodávku a rozvod tepla, která jsou určena převážně k dodávce tepla pro průmyslové nebo jiné závody, provozují tyto závody, pokud nedojde k jiné dohodě.

V

Zřizování a provozování tepelných přípojek a odběrných tepelných zařízení

§ 14

Tepelné přípojky zřizují nebo rozšiřují za podmínek stanovených provozovatelem zařízení pro veřejný rozvod tepla na svůj náklad vlastníci staveb nebo zařízení, která mají být k tomuto zařízení připojena, popř. u nově budovaných staveb nebo zařízení jejich investoři. Takovými podmínkami může zejména být uloženo, že investoři tepelných přípojek jsou povinni po vydání povolení k jejich trvalému provozu (užívání) převést přípojku, není-li již národním majetkem, bezúplatně do vlastnictví státu a správy provozovatele zařízení pro veřejný rozvod tepla, na které se tepelná přípojka připojuje.

§ 15

Pokud dosavadní tepelné přípojky nebo jejich části jsou ve správě jiné organizace než provozovatele zařízení pro veřejný rozvod tepla, dohodne se s nimi provozovatel tohoto zařízení o jejich převodu do jeho správy.

§ 16

Odběrná tepelná zařízení připojená na tepelnou přípojku, jakož i ostatní zařízení pro neveřejný rozvod tepla zřizuje a provozuje na svůj náklad odběratel.

VI

Zřizování a provozování společných zařízení pro výrobu a rozvod tepla

§ 17

Okresní a krajské národní výbory organizují sdruženou investiční výstavbu zařízení pro výrobu a rozvod tepla, sloužících více spotřebitelům. Nedojde-li o investorství a o podílu zúčastněných organizací na investičních nákladech na úrovni okresních národních výborů k dohodě, rozhodují o nich krajské národní výbory (§ 33 odst. 3 a § 41 č. 8 vlád. nař. č. 71/1960 Sb.), a to, nejde-li o organizaci řízenou národním výborem, po vyjádření orgánu, kterému je tato organizace podřízena.

§ 18

(1) Při sdružené investiční výstavbě (event. rekonstrukci, doplnění nebo rozšíření) zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla, zajišťuje výstavbu hlavní investor, kterého schvaluje okresní národní výbor. K řešení společných otázek souvisících s přípravou a zajišťováním sdružené výstavby zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla, popř. s jeho provozem, mohou zúčastněné orgány a organizace vytvářet jako svůj poradní a pracovní orgán teplárenské výbory. Tyto výbory se mohou zejména přesvědčovat o postupu a hospodárnosti výstavby společného zařízení a jeho provozu a nedostačuje-li společný zdroj svým výkonem ke krytí potřeby tepla zúčastněných odběratelů, navrhují opatření k vyrovnání tepelné bilance.

(2) Hlavním investorem je

a) při nové výstavbě zpravidla organizace, která má pro výstavbu nejvhodnější podmínky (např. vhodné staveniště, kvalifikovaný personál apod.), popř. organizace, která má být největším odběratelem tepelného výkonu z budovaného tepelného zdroje v konečné etapě výstavby;

b) při rekonstrukci, doplnění nebo rozšíření dosavadních zařízení organizace, která má tato zařízení ve své správě (vlastnictví).

§ 19

(1) Při sdružené výstavbě (rekonstrukci nebo rozšíření) zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla platí zásada, že podíly na investičních nákladech se rozdělí mezi účastníky, pokud nedojde k jiné dohodě, v poměru plánovaných odběrů tepelných příkonů v konečné etapě plánované výstavby, včetně spotřeby tepla na výrobu elektřiny teplárenským způsobem.

(2) Organizace zúčastněné na výstavbě společného zařízení převedou hlavnímu investorovi investiční prostředky (podíly na investičních nákladech) v dohodnuté, popř. stanovené výši.

(3) Zařízení vybudované ze společných investičních prostředků bude ve správě organizace, která je bude provozovat.

(4) Vznikne-li po vybudování společného zařízení pro výrobu a rozvod tepla další potřeba tepla vyžadující rozšíření, popř. rekonstrukci společného zařízení, uhradí s tím spojené náklady ze svých prostředků organizace, u které tato potřeba vznikla.

§ 20

Jsou-li investiční náklady na sdruženou výstavbu ústřední výrobny tepla (§ 23) a souvisícího zařízení pro rozvod tepla vyšší, než by byl souhrn investičních nákladů na vybudování individuálních zařízení pro výrobu tepla u jednotlivých účastníků, může být rozdíl v investičních nákladech v odůvodněných případech obecného zájmu uhrazen z prostředků státního rozpočtu podle zvláštních předpisů.

§ 21

(1) Účastníci, kteří se sdruží ke společné výstavbě (rekonstrukci, rozšíření apod.) zařízení pro zásobování teplem, budou odebírat z tohoto zařízení teplo za cenu odpovídající vlastním výrobním nákladům, včetně nákladů na provoz rozvodného zařízení, s připočtením rentability 3 %. Jestliže by však takto stanovená cena tepla měla být výjimečně vyšší než státní velkoobchodní cena tepla, musí být schválena již při projednávání přípravné dokumentace sdružené výstavby (rekonstrukce, rozšíření apod.) zařízení pro výrobu nebo rozvod tepla příslušným národním výborem.

(2) Odběratelé, kteří se na sdružené výstavbě (rekonstrukci, rozšíření apod.) zařízení pro zásobování teplem svými prostředky nepodíleli, budou odebírat teplo z tohoto zařízení za státní velkoobchodní cenu. Jsou-li však vlastní výrobní náklady tepla spolu s rentabilitou podle předchozího odstavce výjimečně vyšší než tato cena, budou hradit tuto vyšší cenu.

§ 22

Provozovatel výrobny tepla nemůže jednostranně zrušit závazek k dodávce tepla odběrateli, který přispěl zaplacením investičního podílu na společnou výstavbu (rekonstrukci, rozšíření) provozovatelova zařízení pro výrobu tepla.

VII

Ustanovení společná a závěrečná

§ 23

Výrobny tepla

Výrobnami tepla se rozumějí zejména teplárny, elektrárny s dodávkou tepla, výtopny a kotelny (blokové a domovní).

§ 24

Zařízení pro veřejný rozvod tepla

Zařízení pro veřejný rozvod tepla jsou zařízení (vedení a stanice s příslušenstvím), která vycházejí z výrobny tepla a slouží dodávce tepla více odběratelům.

§ 25

Tepelné přípojky

(1) Tepelnou přípojkou se rozumí tepelné vedení, které odbočuje od zařízení pro veřejný rozvod tepla směrem k odběrateli a je určeno k připojení odběrných tepelných zařízení.

(2) Tepelná přípojka začíná směrem k odběrateli odbočením od zařízení pro veřejný rozvod tepla a končí u přívodního potrubí první a u vratného potrubí poslední uzavírací armaturou v objektu odběratele. Je-li přívodní a vratné potrubí opatřeno ještě před objektem odběratele uzavíracími armaturami, patří tyto armatury k zařízení pro veřejný rozvod tepla.

(3) Odběrná tepelná zařízení jsou zařízení, která jsou připojena na tepelnou přípojku a jsou určena k odběru tepla.

(4) Hranici mezi tepelnou přípojkou a odběrným tepelným zařízením v pochybnosti stanoví provozovatel, popř. investor zařízení pro veřejný rozvod tepla.

§ 26

Ústřední správa energetiky, organizace jí pověřené, jakož i národní výbory a jejich orgány jsou oprávněny požadovat od investorů a provozovatelů zařízení pro výrobu a rozvod tepla informace a podklady nutné k plánování výroby, rozvodu a spotřeby tepla a k rozborům jejich ekonomie v rozsahu dohodnutém se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.

§ 27

Podle zásad pro určení investora zařízení pro veřejný rozvod tepla uvedených v § 12 se postupuje teprve u investičních akcí, u kterých ke dni 1. června 1963 nebylo dosud rozhodnuto o jejich investoru.


§ 28

Úprava obsažená v této vyhlášce nabyla účinnosti dnem 11. ledna 1961, *) s výjimkou § 12, 13 a 24, které nabývají účinnosti dnem 1. června 1963.


Ministr: Korčák v. r.

Poznámky pod čarou

*) Úřední list Československé socialistické republiky, částka 2 ze dne 11. ledna 1961.

Přesunout nahoru