Přejít na PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Zákon č. 121/1962 Sb.Zákon o hospodářské arbitráži

Částka 66/1962
Platnost od 27.12.1962
Účinnost od 01.01.1963
Zrušeno k 01.01.1992 (519/1991 Sb.)
Trvalý odkaz Tisková verze Stáhnout PDF(?) Stáhnout DOCX

121

ZÁKON

ze dne 19. prosince 1962

o hospodářské arbitráži

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

Hospodářská arbitráž při ochraně práv a právem chráněných zájmů, vznikajících při podnikatelské činnosti a v dalších hospodářských vztazích (dále jen "hospodářské vztahy") plní tyto hlavní úkoly:

a) projednává a rozhoduje spory vznikající při podnikatelské činnosti a při hospodářském styku mezi účastníky hospodářských vztahů1) (dále jen "organizace") a provádí výkon arbitrážních rozhodnutí,

b) v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy rozhoduje o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení a o uložení hospodářské pokuty.2)

§ 2

(1) Hospodářské spory, které hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje, jsou zejména

a) spory o uzavření hospodářských smluv a spory o změnu nebo zrušení hospodářských závazků (předsmluvní spory),

b) spory o reálné plnění,

c) spory majetkové,

d) spory o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jestliže je na tom naléhavý právní zájem (určovací spory),

e) spory o zdržení se protiprávního jednání a spory o odstranění protiprávního stavu,

f) spory o vydání věci,

(2) Hospodářská arbitráž rozhoduje o prodeji zastavené nebo zadržené věci a o uspokojení pohledávky k jeho výtěžku.3)

(3) Hospodářská arbitráž nerozhoduje

a) spory z přepravních smluv, které jsou v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, nebo které se týkají tranzitní dopravy,

b) spory z majetkových vztahů v mezinárodním obchodním styku,2)

c) spory mezi odborovým orgánem a organizací o náhradu škody, vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění.

Tyto spory rozhodují soudy.

(4) Hospodářská arbitráž nerozhoduje dále spory, k jejichž rozhodování je podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán.

§ 2a

Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje též hospodářské spory o náhradu škody a o náhradu majetkové újmy mezi organizacemi a orgány hospodářského řízení2) v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

§ 3

Vysloví-li hospodářská arbitráž, že spor nepatří do její pravomoci, je tím soud, popřípadě jiný orgán vázán, a to i když jde o spor, který byl hospodářské arbitráži postoupen.

§ 4zrušeno

ČÁST DRUHÁ

Organizace hospodářské arbitráže

ODDÍL PRVNÍ

Organizace arbitrážních orgánů

§ 5

(1) Hospodářská arbitráž je soustavou nezávislých orgánů rozhodujících hospodářské spory. Rozhoduje rovněž o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení a o uložení hospodářské pokuty. Při této činnosti je vázána pouze právními předpisy.

(2) V ostatních oblastech činnosti má Státní arbitráž České a Slovenské Federativní Republiky postavení ústředního orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky. Státní arbitráž České republiky a Státní arbitráž Slovenské republiky mají v těchto oblastech postavení ústředního orgánu státní správy České republiky a Slovenské republiky.

Státní arbitrážzrušeno

§ 6

(1) Orgány hospodářské arbitráže jsou:

a) presidium hospodářské arbitráže,

b) Státní arbitráž Československé socialistické republiky v Praze; její součástí je vojenská složka,

c) Státní arbitráž České socialistické republiky v Praze a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky v Bratislavě,

d) krajské státní arbitráže.

(2) Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky zřizuje a ruší krajské státní arbitráže, určuje obvody jejich působnosti a stanoví jejich sídla.

§ 7

(1) V čele Státní arbitráže Československé socialistické republiky je hlavní arbitr Československé socialistické republiky. V čele Státní arbitráže České socialistické republiky je hlavní arbitr České socialistické republiky a v čele Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky je hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky. V čele krajské státní arbitráže je její vedoucí.

(2) Osobním úřadem vojáků a ostatních pracovníků činných u vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky je ministerstvo národní obrany.

§ 8

(1) Státní arbitráž Československé socialistické republiky

a) sleduje rozhodování státních arbitráží republik a dozírá na zákonnost rozhodování všech arbitrážních orgánů,

b) provádí průzkum, jak působí právní řád v oblasti hospodářských vztahů organizací, připravuje návrhy právních předpisů nebo spolupůsobí při jejich přípravě,

c) vydává, pokud je k tomu zákonem zmocněna, v jeho mezích obecně závazné právní předpisy,

d) k zajištění jednotného výkladu právních předpisů v oblasti hospodářských vztahů organizací a jednotnosti rozhodování zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám a za tím účelem též svolává pravidelné porady arbitrážních orgánů, vydává směrnice a instrukce pro mimorozhodovací činnost všech orgánů hospodářské arbitráže a provádí průzkum jejich práce,

e) rozvíjí v rámci své působnosti mezinárodní spolupráci.

(2) K zabezpečení úkolů Státní arbitráže Československé socialistické republiky jí poskytují ostatní orgány hospodářské arbitráže potřebné informace, písemnosti a podklady a vyvíjejí potřebnou součinnost; od krajských státních arbitráží může Státní arbitráž Československé socialistické republiky vyžadovat tyto údaje a součinnost jen s vědomím příslušné Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky.

§ 8a

Státní arbitráž České republiky a Státní arbitráž Slovenské republiky

a) sledují rozhodování krajských státních arbitráží a dozírají na zákonnost jejich rozhodování,

b) zabezpečují hospodaření, personální agendu a správu také na krajských státních arbitrážích a v těchto oblastech tyto arbitrážní orgány řídí,

c) po projednání se Státní arbitráží Československé socialistické republiky vydávají instrukce pro mimorozhodovací činnost krajských státních arbitráží a svolávají pravidelné porady arbitrážních orgánů a aktivy hospodářských právníků,

§ 9

(1) Hlavního arbitra Československé socialistické republiky a jeho prvního náměstka jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky. Je-li hlavním arbitrem Československé socialistické republiky občan České socialistické republiky, je jeho prvním náměstkem občan Slovenské socialistické republiky nebo naopak. Hlavní arbitr Československé socialistické republiky odpovídá vládě Československé socialistické republiky za řádnou činnost orgánů hospodářské arbitráže. Ustanovuje a odvolává státní arbitry Státní arbitráže Československé socialistické republiky přiměřeně z občanů obou republik; jde-li o pracovníky vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky, činí tak v dohodě s ministrem národní obrany. Náčelník vojenské složky je náměstkem hlavního arbitra Československé socialistické republiky; zastupuje ho ve věcech souvisejících se zajištěním obrany a bezpečnosti státu.

(2) Hlavního arbitra České socialistické republiky a hlavního arbitra Slovenské socialistické republiky a jejich náměstky jmenuje a odvolává vláda příslušné republiky na návrh hlavního arbitra Československé socialistické republiky. Hlavní arbitr České socialistické republiky a hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky odpovídají za řádnou činnost Státní arbitráže České socialistické republiky a Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky a krajských státních arbitráží jimi vedených vládě příslušné republiky a hlavnímu arbitru Československé socialistické republiky. Hlavní arbitři České socialistické republiky i Slovenské socialistické republiky ustanovují a odvolávají státní arbitry Státní arbitráže České socialistické republiky a Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky.

(3) Vedoucí krajských státních arbitráží a státní arbitry těchto arbitráží ustanovuje a odvolává na území České socialistické republiky hlavní arbitr České socialistické republiky a na území Slovenské socialistické republiky hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky. Vedoucí krajských státních arbitráží řídí práci těchto arbitráží a odpovídají hlavnímu arbitru České socialistické republiky, popřípadě hlavnímu arbitru Slovenské socialistické republiky za jejich činnost v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona.

(4) Hlavní arbitr České a Slovenské Federativní Republiky, hlavní arbitr České republiky, hlavní arbitr Slovenské republiky a jejich náměstci a vedoucí krajských státních arbitráží musí splňovat požadavky stanovené pro funkce státního arbitra.

§ 9a

(1) Státním arbitrem může být ustanoven odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který

a) má vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru právo,

b) po stanovenou dobu se připravoval jako arbitrážní čekatel na výkon činnosti státního arbitra čekatelskou praxí a úspěšně složil arbitrážní zkoušku, kterou prokázal potřebné vědomosti a zkušenosti pro výkon funkce státního arbitra.

(2) Čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky; úpravu týkající se čekatelské praxe a arbitrážní zkoušky čekatelů vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky stanoví Státní arbitráž Československé socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany.

§ 10

(1) Členy presidia hospodářské arbitráže jsou hlavní arbitr Československé socialistické republiky, první náměstek hlavního arbitra Československé socialistické republiky, hlavní arbitr České socialistické republiky a hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky. Projednávají-li se věci související se zajištěním obrany a bezpečnosti státu, zúčastňuje se jednání presidia též náčelník vojenské složky.

(2) Presidium hospodářské arbitráže

a) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky a o změně nebo zrušení rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty a rozhodnutí o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení,

b) schvaluje jednací řád presidia hospodářské arbitráže.

V těchto věcech se presidium může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů. Při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasoval hlavní arbitr Československé socialistické republiky.

(3) Presidiu hospodářské arbitráže přísluší dále projednávat zejména

a) návrhy právních předpisů připravovaných Státní arbitráží Československé socialistické republiky,

b) nejzávažnější stanoviska Státní arbitráže Československé socialistické republiky k zajištění jednotného výkladu právních předpisů na hospodářském úseku.

§ 11, § 12zrušeno

ODDÍL DRUHÝ

Příslušnost

§ 13

Státní arbitráž Československé socialistické republiky

(1) Státní arbitráž České a Slovenské Federativní Republiky projednává a rozhoduje

a) hospodářské spory, v nichž alespoň jednou ze stran je federální ministerstvo národní obrany nebo jemu podřízená organizace,

b) hospodářské spory týkající se dodávek a poddodávek nezbytných pro zajištění obrany a bezpečnosti státu nebo dodávek v oboru státních hmotných rezerv,

c) spory uvedené v § 2a mezi organizacemi a federálními ministerstvy nebo jinými federálními ústředními orgány.

(2) Státní arbitráž Československé socialistické republiky rozhoduje o uložení hospodářských pokut

a) směřuje-li návrh na uložení hospodářské pokuty proti organizaci v působnosti federace nebo proti několika organizacím, z nichž alespoň jedna je v působnosti federace,

b) souvisí-li návrh na uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv.

(3) Státní arbitráž Československé socialistické republiky rozhoduje o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení,

a) směřuje-li návrh na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení proti federálnímu ministerstvu nebo jinému federálnímu ústřednímu orgánu,

b) souvisí-li návrh na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv.

(4) Státní arbitráž České a Slovenské Federativní Republiky rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní arbitráže České republiky a Státní arbitráže Slovenské republiky.

§ 13a

Státní arbitráž České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky

(1) Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky, pokud není příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky, projednává a rozhoduje

spory uvedené v § 2a mezi organizacemi a ministerstvy nebo jinými ústředními orgány České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky anebo mezi organizacemi a krajskými národními výbory.

(2) Státní arbitráž České socialistické republiky nebo Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky rozhoduje o uložení hospodářských pokut a o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení, pokud není příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky.

(3) Místní příslušnost Státní arbitráže České republiky nebo Státní arbitráže Slovenské republiky se řídí sídlem orgánu nebo sídlem organizace, proti kterým směřuje arbitrážní žádost nebo návrh na uložení hospodářské pokuty, anebo sídlem orgánu hospodářského řízení, proti němuž směřuje návrh na vyslovení neplatnosti jeho opatření; je-li takových orgánů nebo organizací více, řídí se příslušnost sídlem kteréhokoli z nich. Směřuje-li návrh na uložení hospodářské pokuty proti podnikateli4), řídí se místní příslušnost místem podnikání; není-li místo podnikání trvalé, řídí se místní příslušnost místem registrace podnikatele.

(4) Státní arbitráž České republiky a Státní arbitráž Slovenské republiky rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských státních arbitráží. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže na území České republiky, je pro rozhodnutí o odvolání příslušná Státní arbitráž České republiky, jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže na území Slovenské republiky, je pro rozhodnutí o odvolání příslušná Státní arbitráž Slovenské republiky.

§ 14

Krajská státní arbitráž

(1) Krajská státní arbitráž projednává a rozhoduje hospodářské spory, pro které není příslušný jiný orgán hospodářské arbitráže.

(2) Místní příslušnost krajské státní arbitráže se řídí sídlem organizace, ministerstva, popřípadě jiného ústředního orgánu, proti nimž směřuje arbitrážní žádost. Týká-li se arbitrážní žádost odštěpného závodu organizace nebo další organizační jednotky organizace,5) řídí se místní příslušnost sídlem odštěpného závodu nebo sídlem další organizační jednotky organizace, která se zapisuje do podnikového rejstříku. Směřuje-li arbitrážní žádost proti podnikateli, řídí se místní příslušnost místem podnikání; není-li místo podnikání trvalé, řídí se místní příslušnost místem registrace podnikatele.

(3) Směřuje-li arbitrážní žádost proti několika odpůrcům, řídí se místní příslušnost krajské státní arbitráže sídlem (místem podnikání, místem registrace) kteréhokoliv z nich.

(4) Jde-li o investiční výstavbu, řídí se místní příslušnost ve sporech mezi dodavatelem a investorem místem, kde se investiční výstavba uskutečňuje.

(5) Pro projednávání a rozhodování sporů týkajících se dodávek vývozních investičních celků, v nichž je alespoň jednou ze stran vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel, je příslušná státní arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže pro území hlavního města Prahy nebo pro území hlavního města Slovenské republiky Bratislavy. Místní příslušnost se v těchto případech řídí sídlem vývozního odběratele; není-li vývozní odběratel stranou ve sporu, řídí se místní příslušnost sídlem hlavního dodavatele. Má-li vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel sídlo nebo místo registrace na území České republiky, je pro projednání a rozhodnutí sporu místně příslušná arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže na území hlavního města Prahy. Má-li vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel sídlo nebo místo registrace na území Slovenské republiky, je pro projednání a rozhodnutí sporu místně příslušná arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže na území hlavního města Slovenské republiky Bratislavy.

§ 15, § 16zrušeno

§ 17

(1) Státní arbitráž, u které bylo v souladu s ustanoveními o příslušnosti zahájeno řízení, zůstává příslušná, i když se během řízení předpoklady pro její příslušnost změnily.

§ 18zrušeno

§ 19

(1) Hlavní arbitr České socialistické republiky nebo hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky určuje, který orgán hospodářské arbitráže projedná a rozhodne hospodářský spor, vzniknou-li pochybnosti o příslušnost mezi krajskými státními arbitrážemi v téže republice nebo mezi Státní arbitráži České socialistické republiky nebo Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky a krajskou státní arbitráží jí vedenou; v ostatních případech určuje příslušnost hlavní arbitr Československé socialistické republiky.

(2) Hlavní arbitr Československé socialistické republiky může pro určité druhy sporů nebo pro spory některých organizací anebo pro jednotlivý spor určit příslušnost jinak, než jak je stanoveno v § 13, 13a a 14.

ČÁST TŘETÍ

Arbitrážní řízení

§ 20

Zahájení řízení

Hospodářská arbitráž zahajuje arbitrážní řízení na žádost. Řízení je zahájeno dnem, kdy hospodářské arbitráži arbitrážní žádost došla.

§ 21

Arbitrážní žádost

(1) Arbitrážní žádost musí obsahovat označení organizace, která ji podala, a organizace, proti níž žádost směřuje, označení předmětu sporu, skutečností a důkazů, o které s e opírá, jakož i návrh, jak má být rozhodnuto. Směřuje-li arbitrážní žádost proti podnikateli, musí obsahovat i údaje o místě podnikání; není-li místo podnikání trvalé, musí arbitrážní žádost obsahovat údaje o místě registrace a místě trvalého bydliště podnikatele.

(2) K arbitrážní žádosti musí organizace připojit písemný doklad o tom, že se pokusila o smír, doklad o zaplacení arbitrážního poplatku, pokud je stanoveno jeho placení předem (§ 44) a doklady, jimiž odůvodňuje své návrhy. Stejnopis arbitrážní žádosti musí současně zaslat organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Pokud je v arbitrážní žádosti obsažen návrh na uložení předběžného opatření, není třeba k arbitrážní žádosti připojit doklad o pokusu o smír.

§ 22

Odstraňování vad arbitrážní žádosti

(1) Nestačí-li arbitrážní žádost k projednání nebo nejsou-li k ní připojeny potřebné doklady, vyzve hospodářská arbitráž organizaci, která žádost podala, aby odstranila vytčené vady ve lhůtě, kterou jí zároveň stanoví a upozorní ji, že žádost odmítne, nevyhoví-li organizace výzvě ve stanovené lhůtě.

(2) Hospodářská arbitráž může lhůtu prodloužit nebo v odůvodněných případech její nedodržení prominout.

(3) Nesprávnost v označení organizace, která arbitrážní žádost podala, nebo organizace, proti níž žádost směřuje, opraví hospodářská arbitráž na návrh organizace nebo z vlastního podnětu, je-li jinak zřejmé, o kterou organizaci jde.

(4) Odstraní-li organizace vytčené vady ve stanovené lhůtě nebo opraví-li hospodářská arbitráž nesprávnost v označení organizace, platí, že žádost byla od počátku bez vad.

§ 22a

Odmítnutí arbitrážní žádosti

(1) Neodstraní-li organizace vytčené vady arbitrážní žádosti ve stanovené lhůtě, hospodářská arbitráž rozhodnutím žádost odmítne.

(2) Hospodářská arbitráž odmítne rozhodnutím arbitrážní žádost, nespadá-li věc do její pravomoci; v tom případě žádost postoupí orgánu, který je oprávněn o věci rozhodnout, a v rozhodnutí uvede, že spor nepatří do pravomoci hospodářské arbitráže. Právní účinky spojené s podáním takto postoupených arbitrážních žádostí zůstávají zachovány.

(3) Jestliže hospodářská arbitráž nemůže z obsahu arbitrážní žádosti zjistit orgán, který je oprávněn o věci rozhodnout, nebo jestliže v žádosti je uveden někdo, kdo nemůže být stranou ve sporu, hospodářská arbitráž rozhodnutím žádost odmítne. Právní účinky spojené s podáním takových arbitrážních žádostí zůstávají přitom zachovány jen tehdy, jestliže právo bude uplatněno do 30 dnů po doručení rozhodnutí o odmítnutí arbitrážní žádosti u orgánu, který je oprávněn o věci rozhodnout.

§ 22b

Byla-li arbitrážní žádost podána u orgánu hospodářské arbitráže, který není příslušný k jejímu projednání, postoupí ji tento orgán příslušnému orgánu hospodářské arbitráže a strany sporu o tomto vyrozumí.

§ 23

Vyjádření k arbitrážní žádosti

Organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, je povinna v předsmluvních sporech nejpozději do 5 dnů a v ostatních hospodářských sporech do 10 dnů od obdržení stejnopisu arbitrážní žádosti, zaslat hospodářské arbitráži vyjádření k arbitrážní žádosti a současně stejnopis organizaci, která podala arbitrážní žádost, popřípadě ostatním organizacím, které se podílejí na vyřešení sporu. Ve vyjádření musí být uvedeno zejména stanovisko k arbitrážní žádosti, označení skutečností, jakož i důkazů, na něž se organizace odvolává, potřebné doklady a návrh, jak má být spor rozhodnut.

Dokazování

§ 24

(1) Hospodářská arbitráž je povinna dbát, aby skutečnosti, které jsou důležité pro rozhodnutí, byly zjištěny přesně a úplně. Z tohoto hlediska také určuje, jak má být zjištěn skutkový stav a které důkazy mají být provedeny. Dokazování se provádí především listinami, znaleckým posudkem, písemným prohlášením, popřípadě i šetřením na místě.

(2) Organizace, mezi nimiž je hospodářský spor, jsou povinny spolupůsobit k přesnému a úplnému zjištění skutečností důležitých pro rozhodnutí.

§ 25

(1) Každý je povinen na požádání hospodářské arbitráže sdělit údaje, podat vysvětlení, zprávy nebo návrhy, jakož i předložit listiny, které hospodářská arbitráž potřebuje při výkonu své činnosti, dostavit se a vypovídat před ní pravdivě a úplně o všech okolnostech, na něž bude tázán.

(2) Provádí-li se důkaz prohlídkou místa nebo věci, je každý povinen umožnit prohlídku, popřípadě předložit věc.

(3) Je-li k posouzení hospodářského sporu třeba zvláštních odborných znalostí, vyžádá si hospodářská arbitráž znalecký posudek. *) Znalcem ustanoví hospodářská arbitráž po slyšení stran organizaci nebo osobu, oprávněnou ke znalecké činnosti podle zvláštních předpisů;3) současně může uložit stranám potřebnou součinnost se znalcem. Hospodářská arbitráž může použít místo znaleckého posudku potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu nebo ústavu. Hospodářská arbitráž doručí znalecký posudek, popřípadě znění potvrzení nebo odborného vyjádření stranám sporu; strany jsou oprávněny se k němu vyjádřit a navrhovat jeho doplnění.

(4) Hospodářská arbitráž hodnotí jednotlivé důkazní prostředky se zřetelem ke všem okolnostem případu.

§ 26

Zvláštní oprávnění hospodářské arbitráže

Hospodářská arbitráž není vázána návrhy organizací, mezi nimiž je hospodářský spor, pokud se tyto návrhy týkají právní kvalifikace uplatněného nároku a volby procesních postupů.

§ 27

Schválení dohody organizací

Řízení lze skončit dohodou organizací, schválenou hospodářskou arbitráží. Hospodářská arbitráž dohodu schválí, jestliže není v rozporu s právními předpisy. Schválená dohoda má právní účinky rozhodnutí.

§ 28

Zastavení arbitrážního řízení

(1) Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve, než byl spor rozhodnut, nebo bylo-li v téže věci arbitrážní řízení zahájeno, anebo věc rozhodnuta orgánem hospodářské arbitráže, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o zastavení řízení a je-li třeba, rozhodne o náhradě nákladů řízení.

(2) Vezme-li organizace arbitrážní žádost zpět, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o zastavení řízení, pokud zpětvzetí arbitrážní žádosti není v rozporu s právními předpisy. Jestliže by zpětvzetí arbitrážní žádosti bylo v rozporu s právními předpisy, hospodářská arbitráž v řízení pokračuje.

§ 29

Pořádkové pokuty

(1) Organizaci, která vědomě uvedla nepravdivé údaje, nepodala ve stanovené lhůtě vyjádření k arbitrážní žádosti, řízení svévolně protahuje nebo nesplnila opatření uložené podle § 33, může hospodářská arbitráž uložit pořádkovou pokutu do 10 000 Kčs.

(2) Tomu, kdo nesplní některou povinnost uloženou ustanovením § 25 odst. 1 a 2 nebo kdo ruší arbitrážní jednání, může hospodářská arbitráž po předchozím upozornění uložit pořádkovou pokutu do 500,- Kčs.

(3) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opětovně.

Arbitrážní jednání

§ 30

(1) Hospodářský spor projednává státní arbitr spolu se zástupci organizací, mezi nimiž vznikl, a řídí jednání tak, aby společně bylo dohodnuto řešení, které je v souladu s právními předpisy a zásadami poctivého obchodního styku.

(2) Hospodářský spor se složitou problematikou projednává a rozhoduje senát. Členy senátu, který je tříčlenný, i jeho předsedu určí příslušný hlavní arbitr nebo náčelník vojenské složky Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky anebo příslušný vedoucí krajské státní arbitráže z řad státních arbitrů příslušného arbitrážního orgánu.

(3) Státní arbitři jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti. O tom, zda je státní arbitr vyloučen, rozhodne na návrh strany ve sporu vedoucí krajské státní arbitráže, popřípadě příslušný hlavní arbitr.

§ 30a

Arbitr zaznamenává v arbitrážním spise zejména

a) výrok rozhodnutí, pokud byl vyhlášen po skončení arbitrážního jednání,

b) dohodu organizací schválenou při arbitrážním jednání,

c) výrok, že rozhodnutí je předběžně vykonatelné,

d) doplňující přednesy znalců podstatné pro rozhodnutí sporu,

e) procesní rozhodnutí, jimiž se určuje postup řízení, pokud jimi byly uloženy povinnosti stranám ve sporu.

Záznam o těchto skutečnostech podepisuje po skončení jednání arbitr a přítomní zástupci organizací, popřípadě znalec.

§ 31, § 31azrušeno

§ 32

(1) Jednotlivé hospodářské spory, jejichž rozhodování patří do pravomoci hospodářské arbitráže, může projednávat a rozhodovat též rozhodce. Výjimku tvoří spory, pro jejichž projednávání a rozhodování je příslušná Státní arbitráž České a Slovenské Federativní Republiky, Státní arbitráž České republiky nebo Státní arbitráž Slovenské republiky, spory uvedené v § 2a, spory týkající se dodávek vývozních investičních celků, v nichž je alespoň jednou ze stran vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel, a majetkové spory o částku přesahující 500 000 Kčs. Pokud organizace v průběhu sporu navrhne snížení nebo prominutí majetkové sankce nebo snížení náhrady škody, je rozhodce povinen postoupit spor k dalšímu projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.

(2) Rozhodce je občan, kterého si organizace zvolily písemnou dohodou pro rozhodnutí určitého sporu a který s volbou vyslovil souhlas. Organizace si volí rozhodce pro rozhodnutí určitého sporu, zejména jde-li o spor, při jehož řešení se mohou uplatnit speciální znalosti a zkušenosti rozhodce (ekonomické, technické, organizační apod.).

(3) Podání arbitrážní žádosti k rozhodci má tytéž právní účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže.

(4) Rozhodce je povinen bez zbytečného odkladu spor projednat; jestliže bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání sporu, může kterákoli ze stran požádat příslušný orgán hospodářské arbitráže, aby spor rozhodl.

(5) Rozhodnutí vydané rozhodcem má účinky arbitrážního rozhodnutí. Pro jeho splnění a výkon platí ustanovení § 42 a 42a.

(6) Rozhodnutí rozhodce lze napadnout opravnými prostředky za stejných podmínek jako arbitrážní rozhodnutí. Odvolání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který by byl jinak příslušný spor rozhodnout. Stejnému orgánu se podává žádost o obnovu řízení. Tento orgán o povolení obnovy rozhodne. O odvolání rozhoduje příslušná státní arbitráž republiky. Ustanovení § 41 platí obdobně. Je-li rozhodnutí rozhodce zrušeno, rozhodne ve sporu orgán hospodářské arbitráže, do jehož příslušnosti spor patří.

(7) Projednávání a rozhodování sporů rozhodcem upraví podrobněji obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž Československé socialistické republiky.

§ 33

Předběžné opatření v průběhu arbitrážního řízení

(1) Je-li nebezpečí z prodlení, může státní arbitr organizacím, mezi nimiž je hospodářský spor, uložit písemným rozhodnutím předběžné opatření spočívající zejména v povinnosti něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet.

(2) Předběžné opatření je možné stanovit na dobu určitou i neurčitou, a to vždy na návrh některé ze stran sporu.

(3) Předběžné opatření zaniká

a) splněním uložené povinnosti,

b) uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,

c) pravomocným rozhodnutím ve věci.

(4) Státní arbitr předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo uloženo. Může tak učinit i bez návrhu. Jestliže je to potřebné, vypořádá státní arbitr důsledky uloženého opatření v rozhodnutí ve věci.

§ 34

Orgán hospodářské arbitráže je povinen projednat a rozhodnout spor v prvním stupni do 30 dnů od zahájení řízení. Vedoucí příslušného orgánu hospodářské arbitráže může v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.

Rozhodnutí

§ 35

(1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje označení orgánu hospodářské arbitráže, označení stran, jména jejich zástupců, označení předmětu sporu, arbitrážní výrok a jeho odůvodnění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení. Arbitrážní rozhodnutí obsahuje i poučení o opravném prostředku.

(2) Z odůvodnění musí být patrno, z jakého skutkového stavu rozhodnutí vychází a jak byly hodnoceny důkazy.

(3) Arbitrážní rozhodnutí má plně vyřešit celý předmět hospodářského sporu. Je-li to účelné, může hospodářská arbitráž rozhodnout o některé části jednání zvlášť. Rozhodnutí musí přesně vymezit povinnosti, které ukládá. Může uložit též povinnost seznámit s výsledkem projednání a rozhodnutí sporu kolektiv pracujících organizace.

(4) Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí hospodářská arbitráž opraví kdykoliv i bez návrhu organizace. Rozhodnutí o opravě doručí stranám sporu.

§ 36

(1) Arbitrážní rozhodnutí se vyhlašuje zpravidla hned po skončení arbitrážního jednání. Arbitrážní orgán si může vyhradit písemné rozhodnutí bez jeho vyhlášení.

(2) Arbitrážní rozhodnutí, proti němuž je přípustné odvolání, nabývá právní moci uplynutím 15 dnů od jeho doručení, nebylo-li v této lhůtě podáno odvolání.

(3) Arbitrážní rozhodnutí, které již nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci doručením.

§ 37

(1) Je-li na základě předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně objasněn, lze v majetkových sporech a zcela výjimečně i v jiných hospodářských sporech rozhodnout bez arbitrážního jednání.

(2) Hospodářská arbitráž může také provést arbitrážní jednání a rozhodnout v nepřítomnosti organizací, mezi nimiž je spor, byly-li o arbitrážním jednání předem uvědoměny.

§ 38

Arbitrážní platební rozkaz

(1) Rozhodnutí je možno vykonat jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku od uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká. To platí i tehdy, jde-li o hospodářské spory, které rozhodují soudy nebo jiné orgány (§ 2 odst. 2 a 3).

(2) Rozhodnutí, ukládající organizaci peněžité plnění, včetně pokut, poplatků a odvodů do státního rozpočtu, které nebylo ve lhůtě uvedené v § 39 splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů.

(3) Rozhodnutí ukládající organizaci nepeněžité plnění hospodářská arbitráž vynucuje pořádkovou pokutou do 100 000,- Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.

(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odstavce 3 námitky odmítla, má arbitrážní platební rozkaz účinky pravomocného rozhodnutí.

(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání.

Splnění rozhodnutí

§ 39

Odvolání

(1) Organizace, která je stranou hospodářského sporu, může podat odvolání do 15 dnů od doručení arbitrážního rozhodnutí, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí 15denní lhůty proto, že se organizace, která odvolání podala, řídila nesprávným poučením arbitrážního rozhodnutí o odvolání.

(2) Neobsahuje-li arbitrážní rozhodnutí poučení o odvolání nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení arbitrážního rozhodnutí. Je-li odvoláním napadena jen část rozhodnutí, není takovým odvoláním dotčena právní moc výroku, který nebyl napaden. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který nebyl odvoláním dotčen.

(3) Odvolání není přípustné proti rozhodnutí, jímž

a) se upravuje průběh řízení,

b) byla prodloužena nebo prominuta lhůta k odstranění vad arbitrážní žádosti,

c) bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí arbitrážní žádosti,

d) bylo uloženo předběžné opatření podle § 33,

e) byla schválena dohoda stran.

Odvolání není přípustné ani tehdy, směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí.

(4) Odvolání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, proti jehož rozhodnutí směřuje. K odvolání musí organizace připojit doklad o zaplacení stanoveného arbitrážního poplatku. Stejnopis odvolání musí být současně zaslán ostatním stranám sporu, které jsou povinny se k odvolání vyjádřit do 10 dnů od obdržení stejnopisu odvolání.

(5) Orgán hospodářské arbitráže, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, dbá o odstranění vad odvolání. O odstraňování vad platí přiměřeně § 22. Jakmile uplyne všem organizacím lhůta k podání odvolání, popřípadě lhůta pro odstranění vad odvolání, předloží orgán, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, odvolání orgánu příslušnému pro řízení o odvolání.

(6) Bylo-li odvolání podáno opožděně nebo není-li přípustné anebo nebyly-li vady odvolání ve stanovené lhůtě odstraněny, odvolací orgán odvolání odmítne.

(7) O odvolání se rozhoduje v tříčlenném senátu. Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, nařídí předseda senátu jednání. Pro řízení o odvolání platí jinak přiměřeně ustanovení části třetí.

(8) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může ten, kdo podal odvolání, vzít odvolání zpět. V takovém případě postupuje odvolací orgán obdobně podle § 28.

(9) Byly-li rozhodnutím porušeny právní předpisy, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a přikáže spor k novému projednání. V novém řízení rozhodne arbitrážní orgán i o nákladech celého řízení. Je-li rozhodnutí věcně správné, odvolací orgán rozhodnutí potvrdí. Odvolací orgán může rozhodnout i tak, že schválí dohodu organizací nebo řízení zastaví; přitom platí obdobně § 27 a 28.

(10) Rozhodnutí o odvolání nabývá právní moci doručením.

§ 40

Obnova řízení

(1) Pravomocné arbitrážní rozhodnutí může organizace, která je stranou hospodářského sporu, napadnout návrhem na obnovu řízení, jestliže po právní moci rozhodnutí byly dodatečně zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být v řízení použity a mají podstatný význam pro rozhodnutí ve věci, nebo bylo-li rozhodnuto v její neprospěch v důsledku trestného činu státního arbitra.

(2) Návrh na obnovu řízení je možno podat ve lhůtě 3 měsíců od zjištění nových skutečností, nejpozději však do dvou let od právní moci rozhodnutí. Návrh se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který rozhodl v prvém stupni. Návrh musí obsahovat důvody pro obnovu řízení a příslušné doklady, o které se opírá. Stejnopis návrhu musí být současně zaslán ostatním stranám sporu, které jsou povinny se k návrhu vyjádřit do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu.

(3) Návrh na obnovu řízení projedná orgán hospodářské arbitráže, který rozhodoval v prvém stupni. Neshledá-li návrh důvodným nebo je-li návrh opožděný, návrh zamítne. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. O odvolání platí obdobně § 39.

(4) Je-li návrh na povolení obnovy řízení důvodný, orgán hospodářské arbitráže, který rozhodoval v prvém stupni, rozhodnutím obnovu řízení povolí. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, věc znovu projedná. Novým rozhodnutím se ruší původní rozhodnutí. V novém rozhodnutí se rozhodne o náhradě nákladů původního řízení i řízení o obnově.

§ 40azrušeno

Přezkoumání arbitrážního rozhodnutí

§ 41

Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení

(1) Arbitrážní rozhodnutí, které je v právní moci, může být přezkoumáno mimo odvolací řízení. Návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení může podat některý z členů presidia hospodářské arbitráže nejpozději do dvou let od právní moci rozhodnutí, a to u příslušné státní arbitráže republiky, jde-li o pravomocné rozhodnutí krajské státní arbitráže, u Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o pravomocné rozhodnutí státní arbitráže republiky, a u presidia hospodářské arbitráže, jde-li o pravomocné rozhodnutí Státní arbitráže České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Arbitrážní orgán, jemuž byl návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podán, rozhodnutí zruší a přikáže spor k novému projednání, zjistí-li, že rozhodnutím byly porušeny právní předpisy; jinak návrh zamítne. V novém řízení bude rozhodnuto i o nákladech původního řízení.

(3) Při přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení vychází arbitrážní orgán ze skutkového a právního stavu, který byl v době vydání rozhodnutí.

(4) Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení není přípustné

a) proti rozhodnutí presidia hospodářské arbitráže,

b) proti rozhodnutí podle odstavce 2.

§ 41azrušeno

§ 42

Splnění rozhodnutí

(1) Organizace je povinna splnit arbitrážní rozhodnutí do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci; v rozhodnutí může být stanovena jiná lhůta pro splnění, počínající od právní moci rozhodnutí.

(2) Rozhodnutím může být určeno, že peněžité plnění má být zaplaceno ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti rozhodnutí určí. Organizace je povinna splátky plnit, jakmile se podle rozhodnutí stanou splatnými. Rozhodnutím může být také určeno, že nesplnění některé splátky má za následek splatnost celého dluhu. Stane-li se pro nesplnění některé splátky splatným celý dluh, je splatný do 15 dnů ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 42a

Výkon rozhodnutí

(1) Uplynutím lhůt podle § 42 se stává rozhodnutí, v němž je uložena povinnost k plnění, vykonatelným. Rozhodnutím může být stanovena předběžná vykonatelnost, jestliže by jinak hrozilo nebezpečí z prodlení. Rozhodnutí předběžně vykonatelné je vykonatelné doručením; státní arbitr také může, jsou-li při jednání přítomni zástupci organizací, stanovit, že rozhodnutí je předběžně vykonatelné vyhlášením.

(2) Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabude právní moci.

(3) Na žádost organizace vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.

(4) Vykonatelné rozhodnutí ukládající organizaci peněžité plnění, které nebylo včas splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné organizace u banky, spořitelny, popřípadě jiné právnické osoby k tomu oprávněné podle zvláštních předpisů.6) Nemá-li povinná organizace účet u banky, spořitelny, popřípadě jiné právnické osoby k tomu oprávněné, provede se výkon rozhodnutí ukládajícího peněžité plnění přiměřeně podle právní úpravy občanského soudního řádu.

(5) Pro výkon rozhodnutí o prodeji zastavené nebo zadržené věci se použije přiměřeně právní úpravy občanského soudního řádu. Prodej věcí nemovitých provede státní notářství podle ustanovení notářského řádu.

(6) Rozhodnutí ukládající nepeněžité plnění vynucuje na návrh oprávněné organizace na výkon tohoto rozhodnutí hospodářská arbitráž uložením pořádkové pokuty do výše 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.

(7) Návrh na výkon rozhodnutí podává oprávněná organizace u orgánu, který rozhodoval v prvním stupni. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřeně.

(8) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnutí, rozhodne o odkladu výkonu; o výkonu rozhodne na návrh oprávněné organizace jakmile důvody odkladu pominou.

(9) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešla na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.

§ 43

Při novém projednání sporu je orgán hospodářské arbitráže vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí vydaném podle § 39 nebo 41.

ČÁST ČTVRTÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Společná ustanovení

§ 44

Arbitrážní poplatky

Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky stanovené zvláštními předpisy.

§ 44a

Náklady řízení

(1) Náklady arbitrážního řízení jsou

a) arbitrážní poplatek,

b) odměna a náhrada nákladů znalce, jakož i náhrada nutných výdajů, popřípadě ušlého výdělku těch, kteří před hospodářskou arbitráží vypovídají podle § 25 odst. 1.

c) náhrada nutných nákladů.

(2) O náhradě nákladů arbitrážního řízení rozhoduje hospodářská arbitráž podle výsledku sporu nebo podle schválené dohody stran (§ 27), popřípadě též s přihlédnutím k okolnostem vzniku a průběhu sporu.

§ 44b

Doručování písemností

Hospodářská arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbitrážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti místo pro písemný styk, doručují se písemnosti do tohoto místa.

§ 45

Oznamování závad

(1) Hospodářská arbitráž upozorňuje organizace na podstatné závady v jejich jednání, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).

(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení upozornění, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaká opatření učinil k odstranění závady.

§ 46

Zevšeobecňování poznatků

Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti.

ČÁST ČTVRTÁ

Zvláštní řízení

§ 46azrušeno

§ 46b

Řízení o uložení hospodářské pokuty

(1) Hospodářská arbitráž může hospodářskou pokutu uložit, zjistí-li, že jsou pro uložení pokuty splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.6)

(2) Řízení o uložení hospodářské pokuty zahajuje hospodářská arbitráž na návrh Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly České socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Slovenské socialistické republiky, federálního ministerstva financí, ministerstev financí republik, Federálního cenového úřadu, Státní banky československé (dále jen "navrhovatel") nebo z vlastního podnětu ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky, ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

(3) Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat označení organizace, proti níž návrh směřuje, skutečnosti a důkazy, kterými se odůvodňuje zahájení řízení a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okolností, které mohou mít vliv na její uložení a její výši.

(4) K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo revizní zprávu (protokol), kterou návrh odůvodňuje. Stejnopis návrhu musí současně zaslat organizaci, proti níž návrh směřuje.

(5) Organizace, proti níž návrh směřuje, je povinna do 15 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži a navrhovateli vyjádření k návrhu na uložení hospodářské pokuty.

(6) O návrhu na uložení hospodářské pokuty se rozhoduje vždy v senátu složeném ze tří státních arbitrů, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li uložení hospodářské pokuty se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce. V řízení zahájeném z vlastního podnětu se postupuje obdobně.

(7) V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se organizaci ukládá povinnost odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na náklad povinné organizace.

(8) Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změnit nebo zrušit a přikázat věc k novému projednání jen presidium hospodářské arbitráže. Návrh na toto opatření může předložit presidiu navrhovatel nebo organizace, jíž byla pokuta uložena, do 15 dnů od doručení rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. Po uplynutí této lhůty může návrh na opatření presidia podat některý z členů presidia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.

§ 46c

(1) Hospodářské pokuty uložené podle § 46b organizacím v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím se odvádějí do státních rozpočtů republik.

(2) V rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též státní orgán, na jehož účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.

§ 46d

Řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení

(1) Hospodářská arbitráž vysloví neplatnost opatření orgánu hospodářského řízení, zjistí-li, že jsou pro to splněny podmínky stanovené zvláštním předpisem.3)

(2) Řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení zahajuje hospodářská arbitráž na návrh organizace nebo z vlastního podnětu. Návrh na zahájení řízení může organizace podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti. Z vlastního podnětu zahájí hospodářská arbitráž řízení i po této lhůtě, je-li na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení naléhavý společenský zájem, nejdéle však do dvou let ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.

(3) Návrh na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení musí obsahovat označení orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh na vyslovení neplatnosti opatření směřuje, označení opatření, jehož neplatnost má hospodářská arbitráž vyslovit, skutečnosti a důkazy, jimiž organizace návrh na vyslovení neplatnosti opatření odůvodňuje.

(4) Stejnopis návrhu na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení musí organizace současně zaslat orgánu hospodářského řízení, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuje.

(5) Orgán hospodářského řízení, proti němuž návrh na zahájení řízení o neplatnosti jeho opatření směřuje, je povinen do 15 dnů od obdržení stejnopisu návrhu zaslat hospodářské arbitráži a organizaci, která návrh na zahájení řízení podala, vyjádření k návrhu. Ve vyjádření musí být uvedeno zejména stanovisko k návrhu a označení skutečností a důkazů, na něž se orgán hospodářského řízení odvolává.

(6) O návrhu na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení se rozhoduje vždy v senátu složeném ze tří státních arbitrů, z nichž jeden předsedá. Tyto arbitry a předsedajícího určí příslušný hlavní arbitr. Souvisí-li opatření, jehož neplatnost má hospodářská arbitráž vyslovit, se zajištěním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru státních hmotných rezerv, je jedním z arbitrů náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky nebo jeho zástupce. V řízení zahájeném z vlastního podnětu se postupuje obdobně.

(7) Rozhodnutí o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení může změnit nebo zrušit a přikázat věc k novému projednání jen presidium hospodářské arbitráže. Návrh na toto opatření může předložit presidiu organizace, která návrh na zahájení řízení o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení podala, nebo orgán hospodářského řízení, o jehož opatření bylo rozhodnuto, do 15 dnů od doručení rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. Po uplynutí této lhůty může návrh na opatření presidia podat některý z členů prezídia, nejdéle však do dvou let od právní moci rozhodnutí.

§ 46e

(1) Pro řízení o uložení hospodářské pokuty a o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení platí přiměřeně ustanovení části třetí.

(2) Zahajuje-li hospodářská arbitráž řízení z vlastního podnětu, je řízení zahájeno dnem vydání rozhodnutí o zahájení řízení.

(3) Za tato řízení se arbitrážní poplatky neplatí.

ČÁST PÁTÁ

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 47

Počítání lhůt

Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu nebo na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.

§ 47a

Jestliže z jednání organizační jednotky organizace7) je zavázána organizace nebo jestliže organizace odpovídá za závazky své organizační jednotky, pokládá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za právo uplatněné vůči organizaci.

§ 47bzrušeno


§ 48

Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.

§ 49

(1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.

(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy (§ 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.

(3) Pravomoc v hospodářských sporech o náhradu škody související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků) přejde na hospodářskou arbitráž dnem, který stanoví vláda Československé socialistické republiky. Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy.

§ 50

Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.

§ 51

(1) Zrušují se

vládní nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb., č. 45/1954 Sb., č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb.,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,

vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l., o výkonu arbitrážních rozhodnutí,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb., o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a

předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).

§ 52

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.


Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 139/1970 Sb. Čl. II

Dokud vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky neučiní opatření podle § 6 odst. 2, vykonávají krajské státní arbitráže včetně Státní arbitráže pro hlavní město Prahu a Státní arbitráže pro město Bratislavu svou činnost v dosavadním rozsahu a v dosavadních obvodech působnosti.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 166/1982 Sb. Čl. II

Ustanovení § 9a se nevztahuje na pracovníky orgánů hospodářské arbitráže, jejichž pracovní poměr vznikl před 1. lednem 1983.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 106/1990 Sb. Čl. II

(1) Soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i když podle ustanovení tohoto zákona tyto spory do jejich pravomoci nepatří.

(2) Arbitrážní řízení zahájená před účinností tohoto zákona budou ukončena podle dosavadních předpisů. Proti rozhodnutím vydaným v těchto řízeních nejsou přípustné opravné prostředky podle tohoto zákona. Při přezkoumávání těchto rozhodnutí se postupuje podle dosavadních předpisů.

(3) Lhůta pro výkon rozhodnutí, která počala běžet před 1. květnem 1990, se až do jejího zakončení posuzuje podle dosavadních předpisů.

(4) Placení a výše arbitrážních poplatků za odvolání (§ 39 odst. 3 zákona o hospodářské arbitráži) se řídí příslušnými ustanoveními zvláštních předpisů,7) kterými se stanoví arbitrážní poplatky, upravujícími poplatky za přezkoumání rozhodnutí.


Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Poznámky pod čarou

*) Zák. č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků.

**) Nyní platí nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.

1) § 1, § 17 odst. 2 a § 26a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) § 2 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).

3) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) § 24 odst. 2 hospodářského zákoníku.

5) § 142 odst. 4 hospodářského zákoníku.

6) § 384a a 384b hospodářského zákoníku.

7) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.

1) § 17 odst. 2 a § 113 hospodářského zákoníku.

2) § 26a hospodářského zákoníku.
Článek III bod 1 zákona č. 98/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.

3) § 26c hospodářského zákoníku.

4) § 5 odst. 3 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) § 26c a 384b hospodářského zákoníku.

3) § 129g a 129k hospodářského zákoníku.

4) § 1 odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

5) § 107 odst. 1 hospodářského zákoníku.

6) § 14 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

7) Nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.

Přesunout nahoru